CZ2002863A3 - Zapalovač - Google Patents

Description

Zapalovače, jako jsou ty, které se používají pro zapalování tabákových produktů, jako jsou cigarety, doutníky a dýmky, byly vyvíjeny po mnoho let. Obvykle tyto zapalovače využívají buď otočný třecí prvek nebo piezoelektrický prvek pro vytvoření jiskry v těsné blízkosti u trysky emitující palivo z palivového kontejneru. Piezoelektrické mechanismy si získaly obecné uznání a přijetí. Jeden takový piezoelektrický mechanismus je popsán v US patentu č. 5,262,697 (níže označen jako '697 patent). Obsah tohoto '697 patentu je začleněn do tohoto popisu prostřednictvím odkazu.

Zapalovače byly rovněž rozvinuty z malých, v ruce držených zapalovačů do několika podob zvětšených zapalovačů.. Tyto zapalovače jsou rovněž držené v ruce, ale jsou použitelnější pro univerzální využití, jako například pro zapalování svíček, zahradních grilů, domovních krbů a campingových ohnišť. Dřívější pokusy u těchto konstrukcí spočívaly jednoduše ve zvětšených ovládacích rukojetích či držadlech pro umístění obvyklého zapalovače na konci.

Příklady tohoto konceptu lze nalézt v US patentech č. 4,259,059 a č. 4,462,791.

Navíc mnoho zapalovačů mělo určitou formu ovládacího mechanismu pro zabránění nezáměrného spuštění zapalovače

dospělými. Tyto mechanismy často měly podobu spínačů zapnuto/vypnuto, které mohou bránit spuštění zapalovače. Tyto přepínače zapnuto/vypnuto ale musí být uživatelem aktivně posunuty mezi polohami zapnuto a vypnuto, přičemž důsledkem jsou určité nevýhody. Například může dospělý uživatel jednoduše zapomenout posunout přepínač zpět do polohy vypnuto po použití, čímž je tento přepínač λ zapnuto/vypnuto zcela neúčinný.

Tyto zvětšené zapalovače podle dosavadního stavu techniky obvykle mají spouštěcí mechanismus, který ovládá jak zdroj paliva tak i zapalovací mechanismus. Příklad takovéhoto systému je popsán v US patentu č. 5,3269,256. V tomto zapalovači je uvolňování paliva a vytváření jiskry inicializováno jedním pohybem. Naproti tomu vyžadování 15 samostatných a oddělených pohybu pro uvolňování plynu a pro: spuštění piezoelektrického mechanismu by zvýšilo obtížnost ovládání zvětšeného zapalovače.

Zůstává tedy potřeba vytvořit zapalovač, který odolává nežádoucímu spuštění neurčenými uživateli prostřednictvím vyžadování více posunutí nebo pohybů uživatele pro aktivaci zapalovače.

______Eod-S-t-a-t-a—wná-l-e-Z-u--------Předkládaný vynález se tedy týká zapalovačů majících 25 větší úroveň odolnosti proti neurčeným uživatelům. Zapalovač zahrnuje pouzdro s tryskou, mající výstup, a palivový zdroj spojený s palivovým vedením upraveným pro selektivní uvolňování paliva do výstupu trysky. Začleněn je rovněž ovladač ventilu pro záběr s ventilem pro uvolňování paliva. Začleněn je také uvolňovací prvek, který je kluzně • · posunutelně nesen pouzdrem na prvním konci a je nepodpírán na druhém konci, takže určený uživatel může působit na druhý konec uvolňovacího prvku a potom kluzně posunout uvolňovací prvek do záběru s ventilem pro uvolnění paliva. Spoušť vystupuje z pouzdra a je pracovně spojena se zapalovacím prvkem pro vytvoření jiskry pro zapálení uvolňovaného paliva. Uvolňovací prvek a spoušť jsou uspořádány tak, že určený uživatel může uvolňovat palivo a vytvářet jiskru ve v podstatě stejném okamžiku, aby se tak vytvořil plamen.

θ V dalším provedení má uvolňovací prvek vačkový povrch upravený pro působení na ovladače ventilu pro uvolňování paliva, takže určený uživatel může působit na druhý konec (uvolňovacího prvku) ' pro selektivní uvolňování paliva. V jiném provedení uživatel může posouvat spoušť v prvním směru a potom v druhem směru pro vytvoření jiskry pro zapálení selektivně uvolňovaného paliva. V ještě dalším provedení zapalovač zahrnuje uvolňovací prvek předpjatý proti zarážecímu prvku na pouzdru pro omezení palivového vedení. Uvolňovací prvek je ovladatelný uživatelem pro odstranění θ omezení na palivovém vedení a pro selektivní uvolňování paliva. Tyto znaky a další znaky jsou plně popsány v tomto popisu a definovány v připojených nárocích.

V jiném provedení ovladač ventilu zahrnuje uvolňovací část ovladatelnou uživatelem pro uvolňování paliva. Zapalovač má přídržný prvek umístěný na pouzdru zapalovače a dimenzovaný pro zabránění posouvání ovladače ventilu, když je ovládána spoušť před ovládání uvolňovacího prvku. Ovladač ventilu může rovněž mít dutinu s šikmým povrchem pro přijetí přídržného prvku pro zabránění posunutí ovladače ventilu.

Když je spoušť ovládána v podstatě ve stejném okamžiku jako • · ·*· · • · • · · · uvolňovací prvek, přídržný prvek působí na ovladače ventilu, pro udržení ovladače ventilu v záběrové poloze pro uvolňování paliva. Přídržný prvek může být spřažen se spouští nebo se spojovacím ramenem a uvolňovací část může být vytvořena jako integrální s ovladačem ventilu nebo na něj může být nalisována. Toto provedení může rovněž mít zajišťovací západkový prvek samostatně ovladatelný uživatelem.

Níže jsou popsány výhodné znaky předkládaného vynálezu na příkladných provedeních ve spojení s odkazy na připojené výkresy, přičemž stejné vztahové značky jsou na různých výkresech použity pro označení stejných prvků.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje bokorys zapalovače podle tohoto.

vynálezu, který je otevřený a z ze kterého, jsou určité komponenty vypuštěny pro ilustraci jeho různých vnitřních prvků;

Obr. 2 znázorňuje zvětšený a částečný bokorys, podobný pohledu na obr. 1, ale s určitými ' komponenty vypuštěnými pro ilustraci uvolňovacího prvku, ovladače ventilu, zapalovacího prvku a spouště;

Obr.2a je pohled podobný pohledu na obr. 2, ilustrující další provedení bez ovladače ventilu;

Obr. 3 znázorňuje bokorys uvolňovacího prvku;

Obr. 4 znázorňuje částečný bokorys, podobný pohledu na obr. 2, ilustrující další provedení předkládaného vynálezu;

Obr.4A a obr. 4B ilustrují varianty provedení podle obr. 4;

Obr. 5 znázorňuje částečný bokorys ilustrující dal alternativní provedení předkládaného vynálezu;

Obr. 6 znázorňuje částečný perspektivní pohled ilustrující další provedení předkládaného vynálezu;

Obr.6A, obr. 6B a obr. 6C ilustrují další varianty provedení podle obr. 6;

Obr. 7 znázorňuje částečný bokorys ilustrující dal alternativní provedení předkládaného vynálezu;

Obr.8 a obr. 8A znázorňují částečné bokorysy ilustrující další provedení vynálezu;

Obr.9 a obr. 9A' znázorňují částečné bokorysy ilustrující další provedení předkládaného vynálezu;

Obr.10 a obr. 10A znázorňují částečné bokorysy ilustrující další provedení předkládaného _vynále_z_u;___

Obr.11 a obr. 11A znázorňují částečné bokorysy ilustrující další provedení předkládaného vynálezu;

Obr.12 a obr. 12A znázorňují další provedení předkládaného vynálezu; a

Obr. 13, obr.. 14 a obr. 15 znázorňují ještě další provedení předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Jak je patrné na obr. 1, výhodné provedení zapalovače

10, zkonstruovaného podle předkládaného vynálezu, obecně zahrnuje pouzdro 12, které může být primárně vytvořeno z 5 odlévaného tuhého polymeru nebo plastu, jako je terpolymer akrylonitrilbutadienstyrenu (ABS) , nebo podobně. Pouzdro 12 zahrnuje držadlo 14, umístěné směrem dozadu na zapalovači 10 v blízkosti prvního konce 16. Mělo by být zřejmé, že termín vzadu, ve zde používaném kontextu, označuje tu část, která je ’ 10 nejblíže k prvnímu konci 16, a termín vpředu, ve zde používaném kontextu, označuje tu část, která je nejblíže k druhému konci 20 zapalovače 10. Mělo by rovněž být zcela zřejmé, že termíny první konec 16 a druhý konec 20 jsou zde použity pouze popisně při ilustraci výhodných provedení a nepředstavují součást předkládaného vynálezu.

V těsné blízkosti druhého konce 20 je umístěna tryska 18 pro vypouštění paliva pro vytváření plamene, jak zde bude ještě popsáno. Držadlo 14 výhodně obsahuje kontejner 22

2q palivového zdroje, kterým může být běžná palivová nádobka na butan.. Palivové vedení 24, jako je plastová trubička, je upevněno k tekutinové spojce 26 na jednom konci, který je umístěn u nebo spojen s ventilem 28 na kontejneru 22 palivového zdroje. Opačný konec palivového vedení 24 končí v

2^ trysce 18 . Tryska 18 může zahrnovat difuzní pružinu k ní připevněnou a působí jako elektroda. Je výhodně vyrobena z elektricky vodivého materiálu, jako je mosaz nebo zinek. Difuzní pružinou může být elektricky vodivá spirálová pružina, u které prostor mezi sousedními závity pružiny je zkonstruován pro umožnění vzduchu, aby se míchal s ·· · * · 0 ·> 0 0 » · · 0 0 0 0 * · ··♦ « 0 0 • 0 0 0 0 0 0 » 0 0 0 0 0 « » 000 00 0000

Ί uvolňovaným palivem pro zajištění správné směsi vzduchu a paliva, která je vhodná pro spalování.

Ventil 28 je ovladatelný ovladačem 30 ventilu, který je otočně upevněn ke kontejneru 22 palivového zdroje, jak je nejlépe ilustrováno na obr. 2. Ovladač 30 ventilu má zdvihací konec 32 a tlačný konec 34 . Když je tedy ovladače 30 ventilu otáčen, to jest když je aplikována síla pro zdvihnutí zdvihacího konce 32 nebo stlačení tlačného konce 34, je uvolňováno palivo ventilem 28 skrz spojku 23 a palivové vedení 24 a nakonec do trysky 18 . Vhodný kontejner 22 palivového zdroje je popsán v US patentu č. 5,520,197 (dále označován jako patent '197). Obsah tohoto patentu '197 je celý začleněn do tohoto popisu prostřednictvím odkazu.

Pro usnadnění ovládání ovladače 30 ventilu je 15 vytvořen.uvolňovací prvek 3 6. Tento uvolňovací prvek 36 je· pružně předpjatý směrem k prvnímu konci 16 pouzdra 12 a má zadní konec 38, na kterém je upevněna přírubová část 39. Uvolňovací prvek 36 je výhodně vyroben z pružného materiálu, jako je acetal, nebo z jiného plastu neseného pružinou.

Příruba 39 je dimenzována a uspořádána pro přijetí v odpovídajícím kanálku 41 na držadle 14, jak je znázorněno na obr. 1 a obr. 3. Specificky je příruba 39 kluzně posunutelná vzhledem ke kanálku 41 v předozadním směru, ale není jí umožněno pohybovat se ve směru příčném. Uvolňovací prvek 36. rovněž má druhý konec 4 0, umístěný na druhé straně vzhledem k zadnímu konci 38 a dosedající na pouzdro 12 . Druhý konec 40 zůstává nespojený s pouzdrem 12 a může být pružně stlačen dolů do vnitřku zapalovače. Toto stlačení druhého konce 40 směrem dolů je umožněno proto, že posunutí zadního konce 38 li · u ·· ···«·· ···· ··»· ·· »4» ·· ···· je omezeno kanálkem 41, takže zadní konec 38 vytváří konzolový držák pro uvolňovací prvek 36.

Ačkoliv mohou být použity i jiné typy pružných prvků nebo pružin, výhodně spojuje jeden konec uvolňovacího prvku 36 s držadlem 14 kovová spirálová pružina 4 2, jak je znázorněno na obr. 2. Zvláště výhodně je uvolňovací prvek 3 6 pružně předpjatý spirálovou pružinou 42 zajištěnou mezi klapkou 44 pružiny na uvolňovacím prvku 36 a zarážkou 4 6 pružiny na držadle 14 . Uvolňovací prvek 36 dále zahrnuje uvolňovací klapku 48 pro ovládání ovladače 30 ventilu. V tomto uspořádání je uvolňovací prvek 36 stlačitelný na druhém konci 40 směrem do vnitřku zapalovače a kluzně posunutelný směrem k druhému konci 20 pouzdra 12 pro uvolňování palivového plynu.

Jak je znázorněno na obr. 2, který ilustruje uvolňovací prvek 36 ve nečinném stavu, uvolňovací klapka 4 8 není v záběru se zdvihacím koncem 32 ovladače 30 ventilu. Tudíž dokonce i když uživatel kluzně posouvá uvolňovací prvek 36 dopředu směrem k druhému konci 20, uvolňovací klápka 4 8^; nezabírá se zdvihacím koncem 32 pro vyzdvižení ventilu 28 pro uvolnění paliva. Pro uvolnění paliva by uživatel měl nejprve stlačit druhý konec 40 uvolňovacího prvku 36 tak, že uvolňovací klapka 48 zabere se zdvihacím koncem 32 před tlačením uvolňovacího prvku 36 směrem dopředu pro uvolňování paliva.

Mělo by být uvedeno, že ventilem 28 může být buď ventil v klidovém stavu otevřený nebo ventil v klidovém stavu uzavřený. Ventilem v klidovém stavu otevřeným je ventil, který v klidovém stavu umožňuje uvolňování paliva, pokud tedy na ventil není aplikován tlak pro uzavření ventilu. Pro

30'

4* • 4

4· β

»4 9994 ♦

444 • 4

4 4

444

4 4

4

4

4

994 4 vyvinutí tlaku na tlačný konec 34. který dále tlačí na zdvihací konec 32 pro uzavření ventilu 28 je vytvořena tlačná pružina 43, jak je znázorněno na obr. 2, 4, 4A, 4B, 5, 7, 8, 8A, 9, 9A, 10, 10A, 11 a 11A.

Na druhou stranu ventilem v klidovém stavu uzavřeným je ventil, který v klidovém stavu uzavírá uvolňování paliva. Tlak je aplikován na tento ventil pro jeho otevření a pro uvolňování paliva. Poté, co je tlak uvolněn, ventil se automaticky uzavírá, aby uzavřel uvolňování paliva. Tlačná pružina 43 může být upravena pro předepnutí zdvihacího konce 32 ve směru proti směru uvolňování.

Rovněž je vytvořena spoušť 52 pro usnadnění vytváření, jiskry v trysce 18 . Spoušť 52 vystupuje z držadla 14 zapalovače 10. Spoušť 52 je upravena pro působení na první konec 59 spojovacího ramena 5 6, které je otočně zajištěno na pouzdru 12 na čepu 57 . Druhý konec 55 spojovacího ramena 56 působí na spojovací tyč 58., která je pracovně připoj.ena pro aktivaci zapalovacího prvku 60. Výhodně jsou spojovací rameno 56 a spojovací tyč 58 namontovány na pouzdru 12 jako předpjaté tak, že spojovací rameno 56 je předpjato ve směru proti směru hodinových ručiček a spojovací tyč 58 je kluzně posunutelná v předozadním směru, jak je znázorněno na obr. 2.

Pro předepnutí spojovací tyče 58 a spojovacího ramena 56 ve směru proti směru hodinových ručiček může být například použita vratná pružina v piezoelektrickém mechanismu. Spoušť 52 je stlačitelná uživatelem směrem k prvnímu konci 16 zapalovače 10 pro vytvoření jiskry. Spoušť 52 působí na první konec 59 spojovacího ramena 56, což otáčí druhý konec 55 ke spojovací tyči 58 ve směru hodinových ručiček pro stlačení elektrického zapalovacího prvku 60 pro vytvoření jiskry.

’ίτ.

φ · φφφφ

Spoušť 52 může být nahrazena stlačovacím mechanismem tak, že při aplikaci tlaku na držadlo 14 ve specifickém směru se jedna část držadla otáčí vzhledem k druhé části pro aktivaci systému zapalovacího prvku 60.

Ačkoliv to není nezbytně nutné pro všechny aspekty tohoto vynálezu, je výhodným systémem zapalovacího prvku elektrický zapalovací prvek 60, jako je piezoelektrický mechanismus. Piezoelektrický mechanismus byl již schematicky ilustrován na obr. 1 a obr. 2 a byl podrobně popsán v patentu '697. Detaily, potřebné pro pochopení tohoto vynálezu, jsou znázorněny na výkresech. Souhrnně ale lze uvést, že piezoelektrický mechanismus je teleskopická sestava, která může být stlačována pro generování napětí mezi prvním a druhým elektrickým kontaktem 62.,· 64 . Tato teleskopická sestava obecně zahrnuje dva teleskopické prvky oddělené prostřednictvím předpínací vratné pružiny.

Specificky piezoelektrický mechanismus _6_0_ zahrnuje piezoelektrický krystal v elektrickém kontaktu s a obecně situovaný mezi prvním a druhým elektrickým kontaktem 62 a 64 Elektrický kontakt 62 je obecně označován jako kovadlinka a elektrický kontakt 64 je spojen s úderníkem umístěným na opačné straně piezoelektrického krystalu. První elektrický kontakt 62 je v přímém dotyku s elektricky vodivou stěnou 66, která je umístěna na vnější části pouzdra 12 ve spojovacím místě 68, jak je ilustrováno na obr. 1 a obr. 2.

Vodivá stěna 66 je výhodně vyrobena z kovu, který může být uložen přes část pouzdra 12 . Druhý elektrický kontakt 64 je výhodně spojen s izolovaným drátkem 70 majícím dva odhalené konce 72 a 7 4 . Odhalený konec 72 je spojen s kontaktem 64., zatímco odhalený konec 74. je spojen s tryskou

18. Tryska 18 a/nebo difuzní pružina tudíž působí jako elektroda. Na předním konci vodivé stěny 66 je z této stěny 66 v blízkosti druhého konce 20 vyražen pásek nebo tykadélko 76 pro vytvoření jiskřiště 78 s výstupem 80 trysky 18 . Otvor

82 na konci vodivé stěny 66 umožňuje průchod zapáleného paliva ze zapalovače 10 . Rovněž mohou být zcela běžným způsobem vytvořeny boční otvory 84 pro umožnění nasávání vzduchu, z nichž je pouze jeden znázorněn na obr. 1.

Kolem alespoň části trysky 18 a obecně mezi tryskou 18 a vodivou stěnou 66 je umístěno elektricky izolující víčko 8 6. Toto elektricky izolující víčko 86 brání jiskrám, aby se vytvářely mezi tryskou 18 a jakýmikoliv povrchy vodivé stěny 66 jinými, než je tykadélko 76.

Nyní bude ve spojení s odkazy na obr. 1 obecně 15 popsána činnost zapalovače 10 . Jednou rukou uživatel uchopí držadlo 14 s palcem na předním konci 40 uvolňovacího prvku 36 a s ukazováčkem na spoušti 52. Palec stlačuje přední konec; 40 uvolňovacího prvku 36 směrem dolů, zatímco kluzně posouvá uvolňovací prvek 36 dopředu směrem k druhému konci 20 pouzdra

12. Stlačený uvolňovací prvek 36 se otáčí dolů a posouvá se dopředu směrem k druhému konci 20 pouzdra 12, což inicializuje podobné posunutí dolů a dopředu u přidružené uvolňovací klapky 48 . Toto posunutí směrem dolů uvede uvolňovací klapku 48 do záběru se zdvihacím koncem 32 25 ovladače 30 ventilu a posunutí uvolňovací klapky 48 směrem dopředu kluzně posune zdvihací konec 32 dopředu pro vyzdvižení ventilu 28 a pro uvolnění paliva. Plynné palivo, jako je butan, je takto uvolňováno z trysky 18 na výstupu 80 trysky.

Β

Potom může uživatel zatáhnout za spoušť 52., což otočí spojovacím ramenem 56, posune spojovací tyč 58 dopředu a stlačí piezoelektrický mechanismus 60 pro vytvoření napětí mezi elektrickými kontakty 62 a 64 . Z kontaktu 62 prochází elektrický proud do elektricky vodivé stěny 66 a z kontaktu do drátku 7 0, který je spojen s elektricky vodivou tryskou 18. Tím se v jiskřišti 78 vytvoří jiskra pro zapálení uvolňovaného paliva. Zapálené palivo tudíž prochází skrz otvor 82 . Dokud uživatel stlačuje přední konec 4 0 uvolňovacího prvku 36 pro zachování uvolňování paliva, může být spoušť 52 opakovaně zatažena a piezoelektrický mechanismus 60 opakovaně spuštěn pro generování jiskry pro zapálení uvolňovaného paliva v případě, že první spuštění nevytvořilo plamen. Ačkoliv to není nezbytně nutné pro realizaci tohoto vynálezu, je výhodně plyn uvolňován přes spuštěním piezoelektrického zapalovacího prvku, takže palivo může postoupit vedením 24 a dojít až k trysce 18., když je jiskra vytvořena.

Jak je znázorněno na obr. 2, když uživatel uvolní uvolňovací prvek 36, pružina 42 předpíná uvolňovací prvek 36 dozadu směrem k prvnímu konci 16 a uvolňovací klapka 48 se uvolní ze záběru se zdvihacím koncem 32 ovladače 30 ventilu. TTacha pružina 43 předpíná ovladač 30 ventilu takt ze zdvihací konec 32 působí na ventil 28., čímž se uzavře a

5 přeruší přívod paliva do trysky 18.. To uhasí plamen vypouštěný z otvoru 82 . Poté, co je tlak uvolněn, pohybuje se přední konec 40 uvolňovacího prvku 36 rovněž nahoru a uvolňuje uvolňovací klapku 48 ze záběru se zdvihacím koncem

32. V důsledku konzolového spojení mezi zadním koncem 38 a držadlem 14 je přední konec 40 uvolňovacího prvku 36 obvykle předpjatý do této hodní polohy. Ovládání jak uvolňovacího prvku 36 tak i spouště 52 v sekvenci vzájemně po sobě zvyšuje dovednosti požadované pro ovládání zapalovače 10 a tím zvyšuje úroveň obtížnosti, spojenou s jeho použitím.

Navíc pro zabránění dopředného posunutí uvolňovacího prvku·36 bez stlačení předního konce 40 může být tento přední konec 4 0 uspořádán a dimenzován tak, aby se opíral o pouzdro 12 v nečinném stavu, jak je znázorněno na obr. 1.

Alternativně, jak je znázorněno na obr. 2a, může být 10 uvolňovací prvek 36 použit bez ovladače 30 ventilu. V tomto provedení je uvolňovací klapka 48 uspořádána a dimenzována tak, aby zabírala s ventilem 28 pro jeho vyzdvižení pro uvolňování paliva. Například může mít uvolňovací klapka 4 8 vidlicový konec upravený pro záběr s hrotem ventilu 28.

Stlačením předního konce 40 tedy zabere uvolňovací klapka 4 8 s ventilem 28 a následné dopředně posunutí uvolňovacího prvku 36 umožní uvolňovací klapce 48 otevřít ventil 28 a uvolnit palivo. Jak může být snadno nahlédnuto osobou s běžnými znalostmi v oboru, toto provedení uvolňovacího prvku je snadno použitelné s ventilem 28, který jev -klidovém stavu uzavřen, protože když je pak uvolňovací klapka 48 uvolněna, ventil 28 se automaticky uzavře. Toto provedení může být rovněž použito s ventilem v klidovém stavu otevřeným, pokud uvolňovací klapka 48 trvale zabírá s ventilem 2 8, takže předpínací působení pružiny 42 na uvolňovací prvek 36 vyvíjí postačující tlak na ventil 28 pro uzavření paliva. ¹

Obr. 4 ilustruje další provedení podle předkládaného vynálezu. Uvolňovací prvek 202 zahrnuje zadní konec 204 a přední konec 206 s výstupkem 207 visícím z něi. Uvolňovací prvek 202 má rovněž čep 208, upravený pro přijetí v kanálku ·· · ·

210 definovaném v pouzdru 12, a uvolňovací klapku 212 pro ovládání ovladače 30 ventilu. Zadní konec 204 dosedá na pouzdro 12 a může nebo nemusí mít konzolovou konstrukci, jak bylo popsáno ve spojení s předchozím provedením ilustrovaným na obr. 2. Zadní konec 204 může být zajištěn pružinou 214 k držadlu 14 . Pružinou 214 je výhodně tažná pružina pro předepnutí uvolňovacího prvku 202 ve směru dozadu. Hlavní zarážka 216 na pouzdru 12 brání posunutí uvolňovacího prvku 202 ve směru dopředu za předem stanovenou vzdálenost. Přední konec 206 uvolňovacího prvku 202 zabírá s pružinou 220, která je umístěna proti pouzdru 12 pro předepnutí předního konce 206 uvolňovacího prvku 202 ve směru nahoru. Výhodně je touto nahoru působící pružinou 220 listové pero, jak je znázorněno. Alternativně může být uvolňovací prvek 202 spojen s pouzdrem

12 konzolovým způsobem, jak bylo ilustrováno výše, nebo pružinou 220 může být spirálová pružina. Čep 208 zajišťuje uvolňovací prvek 202 k pouzdru 12 zapalovače 10, přičemž umožňuje předozadní posouvání uvolňovacího prvku 202 vzhledem k pouzdru 12.

Obr. 4 znázorňuje zapalovač 10 v nečinném stavu, ve kterém je spojovací tyč 58 v záběru s výstupkem 207 předního konce 206 uvolňovacího prvku 202. Výhodně má tato spojovací tyč 58 rovněž zarážku 230, umístěnou na ní pro zvýšení obtížnosti ovládání zapalovače 10 . Když uživatel zatáhne za 25 spoušť 52, aniž by nejprve stlačil přední konce 206, spojovací rameno 56 se otáčí ve směru hodinových ručiček a tlačí spojovací tyč 58 dopředu. Protože ale zarážka 230 na spojovací tyči 58 dosedá proti výstupku 207, který dále dosedá proti hlavní zarážce 216, je tak zabráněno pracovnímu 30 posunuti spojovací tyče 58.

Pro ovládání zapalovače uživatel nejprve stlačí uvolňovací prvek 202 směrem dolů a potom jej kluzně posune dopředu směrem k druhému konci 20 zapalovače 10. Posunutím směrem dolů se uvolní přední konec 206 ze záběru s hlavní zarážkou 216 a výstupek 207 ze záběru se zarážkou 230, což umožňuje posunutí směrem dopředu uvolňovacího prvku 202. Kluzné posunutí uvolňovacího prvku 202 směrem dopředu zapalovače 10 posune uvolňovací klapku 212 podobným způsobem, což umožní uvolňovací klapce 212 aby zachytila zdvihací konec

32 ovladače 30 ventilu a otevřela ventil 28 pro uvolnění paliva z kontejneru 22 palivového zdroje. Plynné palivo, jako je butan, je uvolňováno z trysky 18 . Protože výstupek 2 07 již není v kontaktu se zarážkou 230 na spojovací tyči 58, uživatel může zatáhnout za spoušť 52., aby vytvořil jiskru.

Jiskra zapálí směs vzduchu a plynu, uvolňovanou z trysky 18, aby se vytvořil plamen.

Když uživatel uvolní uvolňovací prvek 202 a spoušť 52, pružiny 214 a 220 vrátí uvolňovací prvek zpět, což vrátí uvolňovací klapku 212 do její původní polohy předpjaté nahoru

0 a dozadu a uzavře přívod paliva do trysky 18 . To uhasí plamen vypouštěný z otvoru 82. Jako bylo popsáno výše ve spojení s obr. 2a, může být provedení znázorněné na obr. 4 upraveno pro uvolňování plynu bez ovladače 30 ventilu, když je uvolňovací klapka 212 upravena pro přímý záběr s ventilem 28.

Varianta provedení podle obr. 4 je znázorněna na obr. 4A. Západkový či spíše uvolňovací prvek 202 zahrnuje unášeč 232 z něj visící a vystupující dolů, jak je znázorněno. V nečinné poloze je unášeč 2 32 mimo záběr s koncem 55 spojovacího ramena 56. V tomto provedení stlačení uvolňovacího prvku 202 uvede unášeč 232 do záběru s koncem 55

spojovacího ramena 56. Potom zatažení spouště 52 posune unášeč 232 a pomáhá s dopředným kluzným posunutím uvolňovacího prvku 202 a tím s uvolněním paliva z kontejneru 22 palivového zdroje.

Alternativně, jak je znázorněno na obr. 4B, může být výstupek 207 uvolňovacího prvku 202 umístěn nejprve nad . zarážkou 230 na spojovací tyči 58, takže pracovní posunutí spouště 52, spojovacího ramena 56 a spojovací tyče 58 mohou ovládat piezoelektrický mechanismus 60 bez předchozího ovládání uvolňovacího prvku 202. Částečné stlačení uvolňovacího prvku 202 ale uvede výstupek 207 do záběru se zarážkou 230, což zabrání 'pracovnímu posunutí spojovací tyče 58 pro ovládání piezoelektrického mechanismu 60. Pokud je uvolňovací prvek 202 plně stlačen do polohy, ve které výstupek 207 se uvolňuje od zarážky 2 30, pak spojovací tyč 58 může být tlačena dopředu pro ovládání piezoelektrického mechanismu 60. Uvolňovací prvek 202 může být potom tlačen dopředu pro uvolňování paliva, nebo konec 55 předpínacího otočného mechanismu může zabírat s unášečem 232 pro .tlačení

0 uvolňovacího prvku 202 dopředu pro uvolňování paliva.

Jak je patrné na obr. 5, další provedení podle předkládaného vynálezu má uvolňovací prvek 302 s uvolňovací klapkou 304 a klapkou 305 pružiny. Klapka 305 pružiny je pružně zajištěn k pouzdru 12 s tlačnou pružinou 306, jak je 2 5 znázorněno. Pružina 306 předpíná uvolňovací prvek 302 dozadu směrem k prvnímu konci 16, když je uvolňovací prvek 302 v nečinném stavu. Když uživatel kluzně posouvá uvolňovací prvek

302 dopředu směrem k druhému konci 20., zabírá uvolňovací klapka 304 se zdvihacím koncem 32 ovladače 30 ventilu, což 30 umožňuje uvolnění paliva z kontejneru 22 palivového zdroje.

Když uživatel uvolňovací prvek 302 uvolní, pružina 306 dozadu předepne uvolňovací klapku 304 a tlačná pružina 43 předepne ovladač 30 ventilu, což tlačí zdvihací konec 32 směrem k zadnímu konci zapalovače 10, uzavírá a přeruše přívod paliva do trysky 18 . To ukončuje uvolňování paliva z kontejneru 22 palivového zdroje a vrací zapalovač zpět do nečinného stavu. Toto provedení rovněž může být upraveno pro použití bez ovladače 30 ventilu, jak je podrobně popsáno výše. Navíc může být uvolňovací klapka 304 uspořádána tak, že je vždy v kontaktu s bud’ levým koncem 32 ovladače 30 ventilu nebo s ventilem 28., jak je ilustrováno na obr. 5.

V dalším provedení předkládaného vynálezu má konzolový uvolňovací prvek 402, znázorněný na obr. 6, unášeč 404 umístěný směrem do vnitřku pouzdra 12. Konzolová konstrukce nahoru předpíná uvolňovací prvek 402 do jeho nečinného stavu. Stacionární zarážka 405, pevně umístěná na pouzdru 12, má zakřivený úsek 408, který je umístěný v její prostřední části, pro přijetí objímky 410, která je uspořádána pro spolupráci s unášečem 404 pro upnutí objímky 410. Objímka 410 má centrální otvor, který je upraven pro průchod palivového vedení 24 . V nečinném stavu nahoru přepjatý unášeč 404 uvolňovacího prvku 402 upíná objímku 410 a palivové vedení 24 proti stacionární zarážce 405 pro zabránění uvolňování paliva.

Výhodně je objímka 410 zkonstruována z elastomerního materiálu majícího dostatečnou elasticitu pro vydržení tlaku vyvi 3 s noho unášθčsrn. 404 o stocionáimi z-^irážLcou 4 05· Dálo jo rovněž výhodné, když je objímka 410 zkonstruována z vysoce elastického materiálu, který může zůstávat stlačený po dlouhé časové periody a vrací se potom do svého původního tvaru, jakmile je tlak od unášeče 404 uvolněn. Alternativně může vedení 24 být přerušeno v objímce 410, takže vedení 24 není vystaveno tlaku vyvíjenému unášečem 404 a zarážkou 405.

Vedení 24 může pokračovat od objímky 410 k trysce. Palivovým vedením 24 může být tedy jakákoliv spojovací trubička, která spojuje palivo od ventilu 28 k trysce 18 . Unášeč 404 může být ve tvaru písmene U, jak je znázorněno na obr. 6 a obr. 6B, nebo ve tvaru písmene L, jak je znázorněno na obr. 6A. Navíc může mít unášeč 404 modifikovaný tvar písmene U, kde jeden konec unášeče 404 není spojen s uvolňovacím.prvkem 402.

Uspořádání unášeče ve tvaru písmene L a ve tvaru modifikovaného písmene U zajišťují snazší sestavení zapalovače 1-0, zatímco unášeč ve tvaru písmene U umožňuje rovnoměrnější rozložení tlaku vyvíjeného uvolňovacím prvkem.

Navíc mohou být vedení 24 a/nebo objímka 410 neseny stentem

412, znázorněným na obr. 6C, umístěným buď uvnitř nebo vně vedení nebo objímky. Takový stent je používán v lékařských oborech pro vytvoření opory pro stěny krevních cév či močových cest. Příklady takového stentu jsou ilustrovány a.

popsány v US patentech č. 5,817,100 a č. 5,443,498.

Uvolňovací prvek 402 může rovněž mít prodloužení 414 visící z něj, Prodloužení 414 může mít výstupek 416 upravený pro záběr s odpovídajícím výstupkem 418 na druhém konci 55 spojovacího ramena 5 6. Vzájemný záběrový vztah mezi výstupkem 2 5

414 a otočným spojovacím ramenem 56 brání spuštění zapalovače 10, pokud není stlačen uvolňovací prvek 402.

Při činnosti uživatel stiači uvoiňovaci pnvsk. 402, čímž spustí unášeč 404 dolů, což uvolní tlak vyvíjený na objímku 410 a umožní průtok paliva z kontejneru 22 do trysky 30

18. Stlačení uvolňovacího prvku 402 rovněž spustí dolů

• · prodloužení 414 a uvolní ze vzájemného záběru výstupek 416 a výstupek 418. Potom může uživatel zatáhnout za spoušť 52 pro vytvoření jiskry a zapálení uvolňovaného paliva.

Další provedení uvolňovacího prvku je znázorněno na obr. 7. Uvolňovací prvek 602 zahrnuje uvolňovací klapku 604, upravenou pro působení na tlačný konec 34 ovladače 30 ventilu, a zajišťovací klapku 606 vystupující do pouzdra 12. Zajišťovací klapka 606 má výstupek 608, který v klidovém stavu zabírá se zarážkou 610 spouště, umístěné na spoušti 52. Zajišťovací klapka 606 rovněž definuje zarážku 612, která v klidovém stavu zabírá se zarážkou 614 na pouzdru 12 . V nečinném stavu je zarážka 612 v zákrytu se zarážkou-614 na pouzdru 12., takže když se uživatel pokouší stlačit spoušť 52 zarážka 610 spouště působí na výstupek 608 uvolňovacího prvku 602. Protože zarážka 612 uvolňovacího prvku 602 je v záběru se zarážkou 614 pouzdra 12, uživatel nemůže stlačit spoušť 52. Při činnosti je uvolňovací prvek 602 posunut obecně ve směru nahoru, jak je naznačeno šipkou A, což posune zarážku 612 ze zákrytu se zarážkou 614 a uživatel může kluzně posunout uvolňovací prvek 602 obecně ve směru dozadu, jak je naznačeno šipkou B, pro spuštění ovladače 30 ventilu a pro uvolnění paliva z kontejneru 22 do trysky 18 . Navíc, jak je posouván uvolňovací prvek 602, je rovněž posouván výstupek 608 ze záběru se zarážkou 610 spouště, což umožňuje ovládání spouště 52. Zatažení za spoušť 52 v tomto okamžiku vytvoří jiskru zapalující směs vzduchu a plynu uvolňovanou předtím v blízkosti trysky 18 . Výhodně spoušť 52 nemůže být stlačena, dokud není selektivně uvolňováno palivo.

Varianta k provedení, znázorněnému na obr. 7, je prezentována na obr. 8, kde uvolňovací prvek 602 zahrnuje ·· *».' ·>·♦· _ ·«' ·· * ÍV4 * * * 9 ♦ <!»· 4, ♦· · > ·'♦«· · <» 4® ·; · · 4 · ♦ « « 4 9 • · 9 9, · 4 4 9 *·♦·«♦»· · 4 99· *>' 99·· uvolňovací klapku 604, upravenou pro působení na tlačný konec 34 ovladače 30 ventilu, a zajišťovací klapku 606 vystupující do pouzdra 12. Uvolňovací prvek 602 dále definuje uvolňovací kanálek 606 pro přijetí čepu 618, umístěný na pouzdru 12 pro kluzné posouvání v něm. Čep 618 zajišťuje uvolňovací prvek

602 k pouzdru 12, zatímco současně umožňuje posouvání uvolňovacího prvku 602 vzhledem k pouzdru 12 . Při činnosti, když je uvolňovací prvek 602 posouván ve směru nahoru, jak je znázorněno šipkou C, posouvá se uvolňovací prvek 602 ve směru proti směru hodinových ručiček do vnitřku pouzdra 12.

Posouvání nahoru uvolňovacího prvku 602 uvolňuje výstupek 608 ze záběru se zarážkou 610 spouště, jak bylo popsáno výše. Uvolňovací prvek 602 je potom posouván obecně ve směru dozadu, jak je znázorněno šipkou D, což umožňuje čepu 618 kluzné posouvání v uvolňovacím kanálku 616, což stlačí tlačný konec 34 a uvolní palivo z kontejneru 22 palivového zdroje. Pružina 620, znázorněná na obr. 8A, ve spojení se zarážkou 612 předpíná uvolňovací prvek 602 ve směru dolů a vrací uvolňovací prvek 602 směrem do jeho nečinné polohy.

Alternativně může být kanálkem 616 otvor, umožňující čepu

618, aby se v něm otáčel, a uvolňovací klapka 604 může mít vačkový povrch, podobný vačkovému povrchu 705 znázorněnému na obr. 9., takže otočné posunutí uvolňovacího prvku 602 ve směru proti směru hodinových ručiček působí na tlačný konec 34 ovladače 30 ventilu pro uvolnění plynu.

Alternativně, jak je znázorněno na obr. 8A, zarážka

610 na spoušti 52, může být umístěna nejprve nad výstupkem 608 na uvolňovacím prvku 602, takže pracovním posunutím spouště je předpjatému spojovacímu ramenu 56 a spojovací tyči 58 30 umožněno ovládat piezoelektrický mechanismus 60, aniž by nejprve byl ovládán uvolňovací prvek 602. Ovšem částečné posunutí uvolňovacího prvku 602 ve směru šipky C uvede zarážku 610 do záběru s výstupkem 608, čímž se zabrání pracovnímu posunutí spouště 52 pro ovládání piezoelektrického mechanismu 60. Pokud je uvolňovací prvek 602 plně posunut ve směru šipky C tak, že výstupek 608 se uvolní od zarážky 610, pak spoušť 52 může být potom zatažena pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60.

Další provedení uvolňovacího prvku 702, θ zkonstruovaného podle předkládaného vynálezu, je znázorněno na obr. 9. Uvolňovací prvek 702 má uvolňovací klapku 704 a je pružně předpjatý ve směru dolů od pouzdra 12 prostřednictvím pružiny 707. Výhodně má uvolňovací klapka 704 vačkový povrch

05, šikmýve směru nahoru, pro ovládání tlačného konce 345 ovladače 30 ventilu, když je uvolňovací prvek 702 tlačen nahoru proti pružině 707. V tomto provedení se uvolňovací prvek 702 nemůže posouvat v předozadním směru v důsledku vzájemného záběru mezi uvolňovacím prvkem 702 a pouzdrem 12. Uvolňovačí prvek 702 zahrnuje blokovací klapku 706 mající -na θ sobě umístěný výstupek 708. Výstupek 708 v obvyklé či klidové poloze zabírá s výstupkem 710 umístěným na prvním konci 5 9 spojovacího ramena 56.. Když se uživatel pokusí zatáhnout za spoušť 52., aniž by nejprve nahoru posunul uvolňovací prvek 702, výstupek 710 prvního konce 59 zabírá s výstupkem 708 blokovací klapky 706, což zabrání uživateli v zatažení za spoušť 52 . Při činnosti uživatel nejprve nahoru posune uvolňovací prvek 702 a odpovídající posunutí šikmého povrchu 705 uvolňovací klapky 704 ve směru nahoru stlačí tlačný konec 34 pro uvolnění plynného paliva. Posunutí uvolňovacího prvku θ 702 ve směru nahoru rovněž posune výstupek 708 mimo záběr s ► 99 t · »

9 •· 99 9 99 9 9 ·» • Í: > 9 9·Φ Φ • 9 9

9ι 999 9 výstupkem 710. Uživatel tak může zatáhnout za spoušť 52, aby se vytvořila jiskra pro zapálení uvolňovaného paliva. Výhodně spoušť 52 nemůže být stlačena, dokud není palivo selektivně uvolňováno.

Alternativně může být výstupek 708A uvolňovacího prvku 702 nejprve umístěn pod výstupkem 710 spojovacího ramena 56, jak je znázorněno na obr. 9A, takže ovládací posunutí spojovacího ramena 56 je umožněno pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60 bez posunutí uvolňovacího prvku 702 směrem nahoru. Částečné posunutí uvolňovacího prvku 702 směrem nahoru ale uvede výstupek 708A do záběru s výstupkem 710, čímž se zabrání ovládacímu posunutí spojovacího ramena 56 pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60 . Pokud je uvolňovací prvek 7 02 plně posunut směrem nahoru, takže výstupek 708A se uvolní se záběru s výstupkem 710, pak je spojovací rameno 56 posunutelné pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60.

Alternativně může mít uvolňovací prvek 702 rameno 712 s blokovací klapkou 714 uspořádanou a dimenzovanou pro blokování posunutí spouště 52., jak je znázorněno na obr. 10. Posunutí uvolňovacího prvku 702 směrem nahoru pro uvolnění paliva, jak je popisováno výše, posouvá blokovací klapku 714 mimo záběr se zarážkou 716 spouště, což umožní ovládací posunutí spouště 52 . Alternativně může být blokovací klapka 714A.uvolňovacího prvku 702 umístěna nejprve pod zarážkou 716 spouště, jak je znázorněno na obr. 10A, takže ovládací posunutí spouště 52 je umožněno bez posunutí uvolňovacího prvku 702. Částečné posunutí uvolňovacího prvku 702 směrem nahoru ale uvede blokovací klapku 714 A do záběru se zarážkou 716 spouště. Pokud je uvolňovací prvek 702 posunut zcela • >

♦ >

A Á

'. · A · · * · • ··· nahoru, takže blokovací klapka 714A se uvolní ze záběru se zarážkou 716 spouště, může být potom spoušť 52 zatažena pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60.

Obr. 11 znázorňuje další provedení, zkonstruované podle předkládaného vynálezu. Uvolňovací prvek je pracovně spojen s horní částí pouzdra 12 a je předpjatý ve směru nahoru prostřednictvím pružiny 804 upevněné k pouzdru 12. Výhodně má uvolňovací prvek 802 uvolňovací klapku 806 se šikmým povrchem 810 pro ovládání zdvihacího konce 32 ovladače 30 ventilu, když je uvolňovací prvek 802 tlačen směrem dolů proti pružině 804. V tomto provedení se uvolňovací prvek 802 nemůže posouvat v předozadním směru v důsledku vzájemného záběru mezi uvolňovacím prvkem 802 a pouzdrem 12 . Uvolňovací prvek 802 zahrnuje blokovací klapku 812 mají na sobě umístěný výstupek 814. Jak je znázorněno na obr. 11, v počáteční poloze je výstupek 814 v záběru se zarážkou 816 na spojovací tyči 58 . Pokud uživatel zatáhne za spoušť 52, aniž by nejprve stlačil uvolňovací prvek 802 pro posunutí výstupku 814 mimo záběr se zarážkou 816, je zabráněno posunutí spojovací tyče 58 směrem dopředu a nevytvoří se žádná jiskra.

Alternativně je výstupek 814 nejprve umístěn nad zarážkou 816 spojovací tyče 58., jak je znázorněno na obr.

11A. Uživatel může zatáhnout za spoušť 52., aniž by nejprve stlačil směrem dolů uvolňovací prvek 802, a tím může vytvořit jiskru. Protože ale. není uvolňováno žádné plynné palivo, nevytvoří se plamen. Při činnosti je nejprve uvolňovací prvek 802 posunut směrem dolů a odpovídající posunutí směrem dolů šikmého povrchu 810 uvolňovací klapky 806 vyzdvihne zdvihací konec 32, aby se začalo uvolňovat plynné palivo. V tomto stavu je výstupek 814 v zákrytu se zarážkou 816 a tímto

9

4 4 444

9:ι « 9 • 4 994 *4 4

9 4

4 9 49 «? 9 • ♦ 9

4. 9 999 záběrem brání zatažení za spoušť 52 a vytváří tak vložený blokovací mechanismus při činnosti zapalovače. Další posunutí uvolňovacího prvku 802 směrem dolů posune výstupek 814 mimo záběr se zarážkou 816, což umožní uživateli zatáhnout za spoušť 52 a vytvořit tak jiskru a zapálit uvolňované palivo.

Obr. 12 ilustruje další aspekt předkládaného vynálezu. Spoušť 52 definuje v podstatě oválně tvarovaný kanálek 902 upravený pro přijetí čepu 904, který je pevně upevněn k tělesu zapalovače. Těleso zapalovače má rovněž zarážkový prvek 906, který v klidové poloze zabírá s opěrným výstupkem 908 spouště 52 . Tento vzájemný záběr zvyšuje obtížnost aktivace spouště 52 prostřednictvím zabránění běžnému posunutí dozadu spouště, dokud není zarážkový prvek:

906 posunut mimo záběr s opěrným výstupkem 908. Pro aktivaci 15 spouště 52 uživatel nejprve otočí spoušť ve směru E, jak je. znázorněno na obr. 12. Toto posunutí uvede opěrný výstupek 908 mimo záběr se zarážkovým prvkem 906. Uživatel potom může spoušť 52 posunout dozadu ve směru F, aby působil na spojovací rameno 56 pro spuštění piezoelektrického mechanismu

0

60. Obr. 12 ilustruje přiklad tohoto provedení v kombinaci s provedením znázorněným na obr. 9. Toto provedení ale může být použito samostatně nebo v kombinaci s kterýmkoliv z ostatních výše popisovaných provedení pro zvýšení úrovně obtížnosti ovládání zapalovače.

Obr. 12A ilustruje modifikaci provedení podle obr.

12. Čep 904 je přijímán v kanálku 902, který má zakřivený tvar. Pro spuštění spouště uživatel nejprve posune spoušť 52 ve směru E pro uvedení opěrného výstupku 90 8 mimo záběr , se zarážkovým prvkem 906. Uživatel potom může posunout spoušť 52 ve směru F, aby tak spustil zapalovač.

• >· ‘9 9 >4

9' 4 4 4

4

4 >4 4'·

9 4 4 4 ·

4« ► *L> * * 4g 4 > 4ř 4 » 4 >

•9 4444

Další provedení předkládaného vynálezu je znázorněno na obr. 13, obr. 14 a obr. 15. Uvolňovací část nebo uvolňovací prvek 902 je výhodně pevně spojený s tlačným koncem 34 ovladače 30 ventilu prostřednictvím lisovaného uložení nebo zaklapávacího uložení, takže když uživatel stlačí uvolňovací prvek 902 dozadu směrem k prvnímu konci 16, je stlačen tlačný konec 34 pro uvolňování plynného paliva, jak je popisováno výše. Uvolňovací prvek 902 může být rovněž vyroben jako integrální s ovladačem 30 ventilu. Tlačný konec

34 má rovněž v sobě definovanou dutinu 904 a plochý povrch

906. Šikmá stěna 910 spojuje dutinu 904 s plochým povrchem 906. První konec 59 spojovacího ramena 56 má unášeč 912 umístěný příčně od dutiny 904 a plochého povrchu 906. Jak je ilustrováno na obr. 14, pokud uživatel stlačuje spoušť 52, aniž by posunul uvolňovací prvek 902, unášeč 912 vstupuje do dutiny 904 a zabírá se šikmou stěnou 910. Tato vzájemná interakce mezi unášečem 912 a šikmou stěnou 910 brání posunutí tlačného konce 34 směrem k prvnímu konci 16. Na druhou stranu, pokud je uvolňovací prvek 902 stlačen směrem:k prvnímu konci 16 v podstatě ve stejném okamžiku nebo před ovládáním spouště 52, pak unášeč 912 zabírá s plochým povrchem 906, což udrží tlačný konec 34 stlačený, jak je ilustrováno na obr. 15. Tato vzájemná spolupráce mezi unášečem 912 a plochým povrchem 906 tlačného konce 34 umožňuje pokračující uvolňování plynného palivo tak dlouho, dokud uživatel udržuje spoušť 52 ve spuštěném (zataženém) stavu. Poté, co uživatel spoušť 52 uvolní, tlačný konec 34 se vrátí do svojí původní polohy a uzavře tak tok paliva. Alternativně může být unášeč 912 upevněn ke spoušti 52, nebo může být unášeč 912 vyroben jako integrální se spouští 52.

0 0 0 00« 4 0^/ ·

0 0 0 0 0 0 0 0fc 0

0 04 00 0 0

000, 0000 ·· ·»· ·> 0000

V dalším aspektu předkládaného vynálezu může být začleněna západka 914, která může být umístěna proti spoušti 52 nebo uvolňovacímu prvku 902. Západka 914 je upevněna na jednom konci držadla 14 a má volný konec 916. Západka má hákovitou klapku 918 v blízkosti volného konce 916. Hákovitá klapka 918 je v klidové poloze přijímána v dutině 912 spojovací tyče 58, takže je vyloučeno posunutí spojovací tyče 58 pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60 (neznázorněn na obr. 13 až obr. 15). Pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60 uživatel stlačí volný konec 916 západky 914 směrem dolů pro posunutí hákovité klapky 918 z dutiny 920, čímž se umožní posunutí spojovací tyče 58 pro spuštění piezoelektrického mechanismu 60.. Interakce mezi západkou 914 a spojovací tyčí 58 je plně popsána v US patentu č.

5,934,895, jehož celý obsah je tímto začleněn do tohoto popisu prostřednictvím odkazu.

Zatímco výše jsou popsána jednotlivá příkladná provedení, mělo by být zcela zřejmé, že různé znaky mohou být použity jednotlivě nebo v jakékoliv vhodné kombinaci. Vynález tudíž nemá být omezen pouze na specificky popsana a ilustrovaná provedení. Rovněž by mělo být zcela zřejmé, že osoby v oboru znalé po pročtení tohoto popisu snadno naleznou různé varianty a modifikace spadající do rozsahu vynálezu.

Všechna účelná provedení, snadno vytvořitelná osobami v oboru 25 znalými na základě uvedeného popisu, která tak odpovídají podstatě vynálezu, je třeba rovněž považovat za další provedení vynálezu. Rozsah vynálezu je tedy definován obsahem připojených nároků.

Zastupuje :

’· to to to ♦ to to to

Ivo? • · to · · i to to« • to « to to tototo « * to 4 • to toto· ·» . »to » tolto « to *> > to tok to

Claims (13)

1. »· ·<··

   PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zapalovač, vyznačující se tím, že zahrnuje:

   pouzdro mající trysku s výstupem, uvedené pouzdro dále zahrnuje palivový zdroj spojený s ventilem upraveným pro

   5 selektivní uvolňování paliva do výstupu trysky;

   ovladač ventilu pro záběr s ventilem pro uvolňování paliva, přičemž tento ovladače ventilu zahrnuje uvolňovací část ovladatelnou uživatelem pro působení na jeden konec ovladače ventilu pro záběr s ventilem pro uvolnění paliva;

   10 spoušť ovladatelnou uživatelem, přičemž tato spoušť vystupuje z pouzdra a je pracovně spojena se zapalovacím prvkem pro ovládání tohoto zapalovacího prvku pro vytvoření jiskry a pro zapálení uvolňovaného paliva; a unášecí prvek, umístěný na pouzdru zapalovače a

   15 dimenzovaný pro zabránění posunutí ovladače ventilu, když je spoušť ovládána před ovládáním uvolňovací části.
2. 2. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že unášecí prvek je v záběru s dutinou na ovladači ventilu pro zabránění posunutí ovladače ventilu.
3. 3. Zapalovač podle nároku 2, vyznačující se tím, že unášecí prvek zabírá se šikmým povrchem dutiny pro zabránění posunutí ovladače ventilu.
4. 4. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že

   25 unášecí prvek udržuje ovladač ventilu v záběrové poloze pro uvolňování paliva, když je spoušť ovládána ve v podstatě stejném okamžiku nebo po ovládání uvolňovacího prvku.
5. 5. Zapalovač podle nároku 4, vyznačující se tím, že unášecí prvek zabírá s povrchem na ovladači ventilu pro udržení ovladače ventilu v záběrové poloze.

   4 4 4«

   4 *4 4 • 4 4*4« « 4 4

   4 4 4 44

   4 4 4 • 4 ·

   4 4 4 4*
6. 6. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje západkový prvek pracovně spřažený s pouzdrem, přičemž tento západkový prvek je posunutelný mezi první polohou, ve které brání spuštění zapalovacího prvku, a druhou polohou, ve které umožňuje spuštění'zapalovacího prvku.
7. 7. Zapalovač podle nároku 6, vyznačující se tím, že západkový prvek je v klidové poloze předpjatý do první polohy.
8. 8. Zapalovač podle nároku 7, vyznačující se tím, že západkový prvek je upevněn k pouzdru na jednom konci a je volný na druhém konci a zahrnuje hákovitou klaku v blízkosti volného konce, přičemž tato hákovitá klapka je tvarována a dimenzována pro zabránění spojovací tyči ve spuštění zapalovacího prvku, když je západkový prvek v první poloze.
9. 9. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že západkový prvek je spojen se spouští.
10. 10. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že západkový prvek je spojen se spojovacím ramenem, přičemž toto spojovací rameno je otočně zajištěno k pouzdru zapalovače a je pracovně spojeno se spouští a se zapalovacím prvkem.
11. 11. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvolňovací část je nalisována na ovladač ventilu.
12. 12. Zapalovač podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvolňovací část je integrální s ovladačem ventilu.
13. 13. Zapalovač podle nároku 2, vyznačující se tím, je definována na uvolňovací části ovladače ventilu.

    že dutina

    Zastupuje :

    ····

    WO 01/18450

    1/23 «· ·· • * · 1• » ‘ pCT/eS0b/2455D ·’**

    O !_!_