CZ20031262A3 - Liposomal formulation of mitoxantrone - Google Patents

Liposomal formulation of mitoxantrone Download PDF

Info

Publication number
CZ20031262A3
CZ20031262A3 CZ20031262A CZ20031262A CZ20031262A3 CZ 20031262 A3 CZ20031262 A3 CZ 20031262A3 CZ 20031262 A CZ20031262 A CZ 20031262A CZ 20031262 A CZ20031262 A CZ 20031262A CZ 20031262 A3 CZ20031262 A3 CZ 20031262A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
mitoxantrone
lipid
formulation
liposome
liposomes
Prior art date
Application number
CZ20031262A
Other languages
English (en)
Inventor
Imran Ahmad
Aquilur Rahman
Original Assignee
Neopharm, Inc.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Neopharm, Inc. filed Critical Neopharm, Inc.
Publication of CZ20031262A3 publication Critical patent/CZ20031262A3/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/13Amines
    • A61K31/135Amines having aromatic rings, e.g. ketamine, nortriptyline
    • A61K31/136Amines having aromatic rings, e.g. ketamine, nortriptyline having the amino group directly attached to the aromatic ring, e.g. benzeneamine
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K45/00Medicinal preparations containing active ingredients not provided for in groups A61K31/00 - A61K41/00
    • A61K45/06Mixtures of active ingredients without chemical characterisation, e.g. antiphlogistics and cardiaca
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K9/00Medicinal preparations characterised by special physical form
    • A61K9/10Dispersions; Emulsions
    • A61K9/127Synthetic bilayered vehicles, e.g. liposomes or liposomes with cholesterol as the only non-phosphatidyl surfactant
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00Drugs for disorders of the nervous system
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00Antineoplastic agents

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Dispersion Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Neurology (AREA)
  • Neurosurgery (AREA)
  • Medicinal Preparation (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Acyclic And Carbocyclic Compounds In Medicinal Compositions (AREA)

Description

Terapeutická mitoxantronová kompozice a způsob přípravy lékové formy obsahující mitoxantron
Oblast techniky
Vynález se vztahuje na lipozomový přípravek obsahující mitoxantron a způsoby jeho přípravy a použití.
Dosavadní stav techniky
Mitoxantron, zejména ve formě své hydrochloridové soli, je terapeutický prostředek vhodný k léčení zhoubných nádorů a roztroušené mozkomíšní sklerózy. U.S.Food and Drug
Administration (FDA) poprvé povolil v USA mitoxantronhydrochlorid k distribuci v roce 1987 ve formě injekčního přípravku pod obchodním názvem Novantrone®. Novantrone® je sterilní apyrogenní tmavě modrý vodný roztok obsahující hydrochloridovou sůl mitoxantronu v množství odpovídajícím 2 mg/ml volné baze mitoxantronu, a dále jako pomocné složky chlorid sodný (0,80 % hmotn./obj.), octan sodný (0,005 % hmotn./obj.) a kyselinu octovou (0,046 hmton./obj.).
Novantrone® v kombinaci s kortikosteroidy je povolený jako prostředek k zahájení chemoterapie při léčení pacientů s bolestivými stavy spojenými s pokročilým karcinomem prostaty resistentním na hormonální léčbu. Doporučená dávka Novantronu je 12 až 14 mg/m2 podávaná rychlou intravenózní infúzí každých 21 dní.
Novantron je rovněž povolený v kombinaci s dalšími povolenými léčivy k zahájení léčby akutní nelymfocytární leukémie (ANLL), zahrnující myeloidní, promyeloidní a erythroidní akutní leukémii. Doporučená dávka je 12 mg/m2 denně která se podává první až třetí den ve formě intravenózní • · · « · · · « · ·· *·♦ ··· ·· ·· ·♦ infúze společně se 100 mg/m2 cytarabinu podávanými po dobu 7 dní kontinuální 24 hodinovou infúzí první až sedmý den.
Novantrone® je rovněž povolený k redukci neurologických postižení a/nebo frekvence zhoršování zdravotního stavu pacientů se sekundární (chronickou) roztroušenou sklerózou, progrese stavů nebo zhoršování poměru relaps-remise.
Předpokládá se, že mitoxantron-hydrochlorid je DNA reaktivní prostředek, který je v kultuře cytotoxický jak pro proliferující tak pro neproliferující lidské buňky.
Dávka léčiva, kterou je možné pacientům podat je tak omezená toxicitou mitoxantronu. Kromě toho může být účinnost mitoxantronu omezená vývojem multirezistence, ke které dochází u buněk vystavených účinkům mitoxantronu. Z výše uvedeného popisu vyplývá, že v lékových formách obsahujících mitoxantron musí být mitoxantron dostatečně solubilizovaný k maximalizaci jeho účinnosti, například minimalizací jeho toxicity a vývoje multirezistence na léčiva v buňkách vystavených léčbě.
Předložený vynález poskytuje takovou vhodnou kompozici a způsoby léčení. Výše uvedené vlastnosti a další výhody vynálezu a rovněž jako další rysy charakterizují vynálezecký krok budou zřejmé z níže uvedeného popisu vynálezu.
Podstata vynálezu
Podstatou vynálezu je terapeutická mitoxantronová kompozice, která zahrnuje lipozom s obsahem mitoxantronu a lipidovou složku obsahující kardiolipin., dále způsob přípravy lékové formy obsahující mitoxantron.Kompozice lze použít při léčbě chorob zejména zhoubných nádorových onemocnění, zvláště u savců, zejména u lidí. Kompozice podle vynálezu zahrnují ·· • · · • 9
·· ···· • 9 9 • 9 9
9 9 9 • 9 *· ·· ··· lipozomální přípravky obsahující mitoxantron kde použité lipozomy mohou obsahovat jakékoliv různé neutrální nebo náboj nesoucí materiály tvořících lipozomy a sloučeninu jako je kardiolipin, o které se předpokládá že váže mitoxantron. Materiál tvořící lipozomy může být amfifilní sloučenina jako je fosfolipid jako fosfatidylcholin, dipalmitoylfosfatidylcholin, fosfatidylserin, cholesterol a podobně, který v polárních rozpouštědlech tvoří lipozomy. Kardiolipin v lipozomech může být přirozeného původu nebo může být syntetický. V závislosti na složení lipozomů mohou být lipozomy negativně nebo pozitivně nabité nebo mohou být neutrální. Výhodné lipozomy obsahují rovněž tokoferol. Ačkoliv v přípravku podle vynálezu mohou být koncentrace mitoxantronu v širokém rozmezí koncentrací, nejvýhodnější koncentrace jsou v rozmezí od 0,5 do 2 mg/ml. Rovněž molární poměr mitoxantronu k lipidové složce může být v širokém rozmezí, ale nejvhodnější poměr je od asi 1 : 10 do asi 1 : 20. Lipozomy je možné nechat projít filtry o různé hustotě a získat tak lipozomy požadované velikosti. Uvedené lipozomové kompozice je možné výhodně použít ve spojení s dalšími léčivými prostředky jinými než je mitoxantron, které zahrnují mezi jinými antineoplastika, antifungika , antibiotika. Lipozomy podle vynálezu mohou být ve formě jednovrstvého vezikula, vícevrstvého vezikula nebo to může být směs obou forem jak je to žádoucí. Vynález rovněž poskytuje způsoby zahrnující podávání terapeuticky účinného množství ve formě lipozomů připravených podle vynálezu ve farmaceuticky přijatelné přísadě savci, jako je člověk.
Podle jednoho zvláště výhodného provedení přípravy lékové formy se vhodné množství mitoxantronu ve farmaceuticky přijatelné přísadě (jako je Novantrone®) vnese do nádoby obsahující vhodné množství předem připravených lyofilizovaných i
• · · · · · · · · · · • · · · · · ···· • · · · · · · · · « · lipozomů obsahujících složku vázající mitoxantron, mitoxantron se nechá navázat na lipozomy a získá se tak léková forma vhodná k podávání.
Podrobný popis vynálezu
Vynález poskytuje kompozici, způsoby pro její přípravu a způsoby jejího podání hostiteli, kterým je savec. Uvedená kompozice a způsob jsou charakterizované překonáním problémů spojených s rozpustností mitoxantronu, vysokou stabilitou mitoxantronu a lipozomů, možností podávat mitoxantron jednorázově nebo ve formě rychlé infúze ve vysoké koncentraci, snížením toxicity mitoxantronu zejména snížením akumulace mitoxantronu v srdečním svalu, zvýšenou terapeutickou účinností mitoxantronu a modulací multirezistence na léčiva v nádorových buňkách. Použití kardiolipinu v přípravku podle vynálezu v překvapivém rozsahu zlepšuje zachycení mitoxantronu v přípravku.
Kompozice podle vynálezu je lipozomový přípravek obsahující mitoxantron s obsahem kardiolipinu. Lipozomový přípravek podle vynálezu je obecně možné připravit známými způsoby. Podle jednoho výhodného způsobu přípravy se mitoxantron rozpustí v hydrofobním rozpouštědle obsahujícím kardiolipin a nechají se vytvořit komplexy kardiolipinu a mitoxantronem. K usnadnění tvorby komplexu je možné směs obsahující kardiolipin/mitoxantron odpařit na film.
K získanému filmu je pak možné přidat roztoky obsahující jakékoliv další potřebné lipofilní přísady a komplexy mitoxantron/kardiolipin rozpustit nebo důkladně v roztoku dispergovat. Získaný roztok je pak možné odpařit a získat tak druhý lipidový film. K získanému lipidovému filmu se pak přidá polární rozpouštědlo jako je vodné rozpouštědlo a vzniklá směs • · · · • · · ··· · · · • · · · · · · · · · · · ·
5· ·· ··· · · · · · · • · · · · · · ···· •» ·· ·· ··· · · · · se intenzivně homogenizuje za získání lipozomů podle vynálezu.
Alternativně je možné všechny lipofilní přísady rozpustit ve vhodném rozpouštědle a pak odpařit na lipofilní film.
K lipidovému filmu je pak možné přidat polární rozpouštědlo jako je voda a vzniklou směs homogenizovat a připravit lipozomy podle vynálezu.
Jestliže se použije způsob, ve kterém se mitoxantron rozpustí v lipidovém filmu jak je popsané výše, je lékovou formu vhodné naplnit do jedné lahve, do které se přidá vhodný vodný roztok k tvorbě lipozomů. Alternativně je možné použít systém o dvou lahvích, kde jedna láhev obsahuje lipofilní složky nebo předem připravené lipozomy a druhá láhev obsahuje vodné složky obsahující mitoxantron. Vodné, mitoxantron obsahující složky, je pak možné převést do lahve obsahující lipidový film nebo předem připravené lipozomy a lipozomální přípravek se pak připraví intenzivním mícháním, vířením a/nebo pomocí ultrazvuku.
Po přípravě lipozomů je žádoucí je zfiltrovat vhodnými filtry k omezení jejich velikosti. Vhodné filtry zahrnují filtry umožňující získat ve filtrátu lipozomy mající rozměr v rozmezí požadované velikosti. Například je možné lipozomy připravit a pak je zfiltrovat přes filtr velikosti pórů 5 μτη a získat tak lipozomy o průměru 5 μιη nebo méně. Alternativně je možné použít filtry velikostí 1 μιη, 500 nm, 200 nm, 100 nm nebo filtry mající jinou velikost pórů a získat tak lipozomy příslušných velikostí.
Při přípravě přípravků s obsahem mitoxantronu se mitoxantron rozpustí ve vhodném rozpouštědle. Vhodná rozpouštědla zahrnují rozpouštědla ve kterých je mitoxantron ·· · · • · · · ·· ·· ·· • · · ··· « · · • ···· · ···· · · · • · · ··· · ··· · · • · · · ·· · ···· • · · · ·· ·«· ·· ·· rozpustný a která po odpaření nezanechávají farmaceuticky nepřijatelná množství farmaceuticky nepřijatelných zbytků. Je možné použít například nepolární, mírně polární nebo polární rozpouštědla jako je ethanol, methanol, chloroform, aceton, solný roztok a podobně.
Podle vynálezu je možné použít každý vhodný kardiolipin. Například je možné kardiolipin získat přečištěním z přírodních zdrojů nebo může být připravený chemickou syntézou, tak jako v případě tetramyristylkardiolipinu. Kardiolipin je možné rozpustit ve vhodných rozpouštědlech, ve kterých je kardiolipin rozpustný a která je možné odpařit aniž by ponechávaly farmaceuticky nepřijatelná množství farmaceuticky nepřijatelných zbytků. Roztok kardiolipinu je možné smísit s mitoxantronem. Alternativně je možné kardiolipin rozpustit přímo s mitoxantronem. Bylo zjištěno, že včleněním kardiolipinu do do lipozomů se v překvapivě velkém rozsahu zvyšuje kapacita lipozomů pro mitoxantron. Při přípravě lipozomového přípravku je možné použít rovněž vhodné deriváty kardiolipinu pokud výsledný lipozomový přípravek je pro terapeutické použití dostatečně stabilní a má vhodnou kapacitu pro mitoxantron.
Podle vynálezu je možné použít každý vhodný lipozomy tvořící materiál. Vhodné lipozomy tvořící materiály zahrnují syntetické, semisyntetické (modifikované přirozené) nebo přirozeně se vyskytující sloučeniny mající hydrofilní část a hydrofobní část. Uvedené sloučeniny jsou amfifilní sloučeniny a mohou nést pozitivní nebo negativní náboj, nebo mohou být neutrálně nabité. Hydrofobní část lipozomy tvořících sloučenin může obsahovat jeden nebo více nepolárních alifatických řetězců například palmitoylových skupin. Příklady vhodných lipozomy tvořících sloučenin zahrnují fosfolipidy, steroly, i·;
• · · · • · · · ·· · · · · • · ·· ·· · ·· ·· ·· mastné kyseliny a podobně. Výhodné lipozomy tvořící sloučeniny zahrnují kardiolipin, fosfatidylcholin, cholesterol, dipalmitoylfosfatidylcholin, fosfatidylserin a a-tokoferol.
Lipozomy tvořící materiál je možné rozpustit ve vhodném rozpouštědle jako je rozpouštědlo o nízké polaritě jako je chloroform nebo nepolární rozpouštědlo jako je hexan, ve kterých je uvedený materiál rozpustný. Mezi vhodná rozpouštědla patří pouze ta rozpouštědla ve kterých je lipozomy tvořící materiál rozpustný a které po odpaření neponechávají farmaceuticky nepřijatelná množství farmaceuticky nepřijatelných zbytků. Se získaným roztokem je možné smísit ostatní složky včetně mitoxantronu a připravit tak roztok, ve kterých lze rozpustit všechny složky a pak je možné rozpouštědlo odpařit a připravit tak homogenní lipidový film.Odpaření rozpouštědla je možné provést jakýmikoliv vhodnými prostředky umožňujícími zachovat stabilitu mitoxantronu a ostatních lipofilních přísad.
Vhodné lipozomy mohou být neutrální nebo mohou být negativně nebo pozitivně nabité, kde náboj je funkcí složek lipozomů a pH roztoku lipozomů. Například při neutrální hodnotě pH je možné ze směsi fosfatidylcholinu, cholesterolu a stearylaminu připravit pozitivně nabité lipozomy. Negativně nabité lipozomy je možné připravit například z fosfatidylcholinu, cholesterolu, a fosfatidylserinu. Ve výhodném provedení lipozomový mitoxantronový přípravek obsahuje tetramyristoylkardiolipin, cholesterol a vaječný fosfatidylcholin.
Výhodný lipozomový mitoxantronový přípravek obsahuje vhodné molární množství mitoxantronu vzhledem k molárnímu množství lipidu. Vhodná vzájemná molární množství mitoxantronu λ
·· ·· ·· ···· ·· ···· • · · · « · · · · • · · · · * · · · · · · · ······« ···· · • · · · · · · · · · · • · ·* ·· ··· ·· ·· k lipidu jsou v rozmezí asi ještě výhodněji asi 1:5-30, nejvýhodněji asi 1:15.
1:1-50, výhodněji asi 1:2-40, ještě dále výhodněji asi 1:10-20 a
Lipozomový přípravek podle vynálezu rovněž obsahuje vhodná vzájemná molární množství kardiolipinu, fosfatidylcholinu a cholesterolu. Uvedená vhodná vzájemná molární množství kardiolipinu:fosfatidylcholinu:cholesterolu zahrnují množství v poměrech asi 0,1-25:1-99:0,1-50. Výhodněji jsou uvedená množství v rozmezí poměrů asi 0,2-10:2-50:1-25, ještě výhodněji v rozmezí poměrů 0,5-5:4-25:2-15, dále ještě výhodněji v rozmezí poměrů 0,75-2:5-15:4-10 a nejvýhodnější poměr je 1:10:6,8. Výhodné lipozomové přípravky rovněž obsahují vhodná množství antioxidantů jako je α-tokoferol nebo jiné vhodné antioxidanty. Vhodná množství jsou v rozmezí od asi 0,001 % nebo více až asi 5 % hmotnostních nebo méně.
Lipozomy je možné připravit přídavkem polárního rozpouštědla, výhodně vodného roztoku jako je solný roztok, k lipidovému filmu a dispergací filmu intenzivním míšením. Výhodně polární rozpouštědlo obsahuje mitoxantron. Uvedený roztok může být čistá voda nebo může obsahovat soli, tlumivé přísady nebo další rozpustné účinné složky. Je možné použít každý vhodný způsob míšení za předpokladu že zvolený způsob indukuje dostatečný smykový účinek mezi lipidovým filmem a polárním rozpouštědlem a vyvolá tak intenzivní homogenizaci směsi a vznik lipozomů. Míšení lze provést například vířením, magnetickým míchadlem a/nebo ultrazvukem. Vícevrstvé lipozomy je možné připravit prostým vířením roztoku. Pokud je žádoucí připravit jednovrstvé lipozomy, je možné je připravit způsobem zahrnujícím aplikaci ultrazvuku a/nebo filtrační stupeň.
Ve výhodném způsobu přípravy lipozomového přípravku i
·· · · • ··· • · obsahujícího mitoxantron se v lahvi připraví lyofilizované lipozomy a pak se přidá Novantrone® za tvorby lipozomového přípravku obsahujícího mitoxantron. Uvedené lyofilizované lipozomy se připraví rozpuštěním lipidových složek a D-a-tokoferylové kyseliny v horkém butylalkoholu jak je podrobněji popsané v příkladu 7. K tomuto roztoku se pak přimíchává horká voda obsahující dihydrát trehalosy až do dosažení čirého roztoku. Roztok se sterilně zfiltruje přes filtr 0,22 μιη do sterilních lahviček a lyofilizuje se. Je žádoucí, aby získaný lyofilizovaný produkt byl ve formě špinavě bílého spečeného produktu nebo prášku o obsahu vlhkosti asi 12 % nebo méně a aby produkt bylo možné snadno rekonstituovat za vzniku homogenního roztoku lipozomů o hodnotě pH od asi 3 do asi 6.
Přípravek ve formě konečného produktu se připraví přídavkem 7,5 ml roztoku mitoxantronu (15 mg), který může být odebrán z lahvičky obsahuj ící Novantrone® a 7,5 ml fyziologického solného roztoku (0,9% NaCl) do lahvičky obsahující lyofilizované lipidy. Lipozomová směs se nechá hydratovat 30 minut při teplotě místnosti a intenzivně se zpracuje po dobu 2 minut na vortexu při teplotě místnosti. Pak se směs nechá dále hydratovat za intenzivní podpory ultrazvukem po dobu 10 minut v ultrazvukové lázni. Konečnou lékovou formu je možné aplikovat bud' injekční stříkačkou nebo standardní infúzní soupravou pro podání během 45 minut do 8 hodin po rekonstituci přípravku. S použitím výše uvedeného způsobu se v lipozomovém přípravku zachytí asi 70 % hmotn. nebo více přidaného mitoxantronu. Ještě výhodněji se zachytí asi 85 % hmotn. nebo více mitoxantronu. A dále ještě výhodněji se v lipozomech zachytí asi 90 % hmotn. nebo více nebo dokonce asi 95 % hmotn. nebo více mitoxantronu.
·· *· ♦* ··#· ·· * · · ··· · · • · ··· · · ··· · · ···♦··♦ ♦ · ♦ · « • · · · · · · · « · · ·· ·» 9· ·♦· ·9 ··
Účinnost zachycení mitoxantronu je možné stanovit dialýzou podílu lipozomového přípravku přes noc ve vodném roztoku a následným rozpuštěním lipozomů v methanolu a analýzou vzorku standardními způsoby s použitím vysokoúčinné vysokotlaké chromatografie na reverzní fázi (HPLC). Alternativně je možné lipozomy před jejich rozpuštěním v methanolu pro analýzu metodou HPLC separovat odstředěním při 50 000 x g po jednu hodinu. Obecně je účinnost zapouzdření mitoxantronu do lipozomů větší než 80 % vzhledem k počáteční vstupní dávce.
Obecněji je možné k přípravě lipozomů použít každý vhodný způsob pokud vede k přípravě lipozomového mitoxantronu. Je tedy možné použít způsoby odpařovaní rozpouštědla ve kterých nedochází k tvorbě suchého lipidového filmu. Lipozomy je možné například připravit vytvořením emulze ve vodné a organické fázi kde organická fáze se odpaří. Vynález zahrnuje všechny lipozomové přípravky obsahující mitoxantron připravené jakýmkoli způsobem.
Vynález zahrnuje farmaceutické přípravky, které kromě netoxických, inertních farmaceuticky vhodných přísad obsahují v lipozomech obsažený mitoxantron a způsoby přípravy uvedených přípravků. Farmaceuticky přijatelnými přísadami se v tomto případě rozumí tuhá, polotuhá nebo tekutá ředidla, plniva a pomocné složky všech druhů. Vynález rovněž zahrnuje farmaceutické přípravky v dávkových jednotkách. To znamená, že přípravky jsou dělené na samostatné podíly vhodné k podání, zahrnující například lahvičky, injekční stříkačky, tobolky, pilulky, čípky nebo ampule, kde v jednotlivých podílech tvoří obsah lipozomy zachyceného mitoxantronu frakci nebo násobek jednotlivé dávky. Uvedené dávkové jednotky mohou tvořit například 1, 2, 3 nebo 4 jednotlivé dávky nebo 1/2, 1/3 nebo ·* ··«· ·· ···· • · · · · · « · · • · ··· ♦ · ·♦· · · ♦ ······· · « · · ·
-1- -1- ······ · « · · « ·· ·· *· ··· ·· ··
1/4 jednotlivé dávky. Jednotlivá dávka výhodně obsahuje množství mitoxantronu, které se podává v jednom podání a které odpovídá denní dávce nebo polovině, třetině nebo čtvrtině denní dávky.
Vhodné lékové formy zahrnují tablety, dražé, pilulky, granule, čípky, roztoky, suspenze a emulze, pasty, masti, gely, krémy, omývadla, prášky a spreje. Čípky mohou obsahovat kromě mitoxantronu v lipozomech vhodné ve vodě rozpustné nebo ve vodě nerozpustné přísady. Vhodné přísady zahrnují ty přísady, kdy ve spojení s nimi je mitoxantron v lipozomech podle vynálezu dostatečně stabilní pro terapeutické použití jako jsou například polyethylenglykoly, některé tuky, a estery těchto složek a jejich směsi. Rovněž masti, pasty, krémy a gely mohou obsahovat vhodné přísady, ve kterých je mitoxantron v lipozomech stabilní.
Obsah kompozice obsahující mitoxantron ve výše uvedených farmaceutických přípravcích by výhodně měl být v koncentraci asi 0,1 až 50, výhodně asi 0,5 až 25 % hmotn. vztažených na celkovou hmotnost suchého přípravku.
Výše uvedené farmaceutické přípravky se připraví obvyklými způsoby známými v oboru jako například smísením lipozomové kompozice obsahující mitoxantron s přísadou nebo s přísadami.
Účinná sloučenina a farmaceutické přípravky obsahující uvedenou účinnou sloučeninu jsou vhodné v humánním a ve veterinárním lékařství pro prevenci, zmírnění a/nebo léčení chorob, zejména chorob způsobených proliferací buněk jako jsou zhoubná nádorová onemocnění u kterýchkoli savců jako je hovězí dobytek, koně, prasata, psi nebo kočky. Pomocí přípravku ·« ·· ·· ·♦*· ·· ···« • · · · · * ·· · • · · ·· · · · ♦· · · · «·····« · 4 « · « ···· ·· · ··♦· ·· ·· ·· ·«· ·· ·« s obsahem mitoxantronu podle vynálezu je možné účinně léčit například lymfom u psů. Nicméně vynález je zvláště vhodný k použití při léčbě lidí, zejména rakoviny a dalších chorob způsobených proliferací buněk. Kompozice podle vynálezu mají specifické použití v léčbě pacientů trpících roztroušenou sklerózou, lymfomem a karcinomem prostaty, jater, vaječníků, prsu, plic a tlustého střeva.
Účinnou složku nebo léčivé přípravky, které ji obsahují je možné podávat lokálně, orálně, parenterálně, intraperitoneálně a/nebo rektálně, výhodně parenterálně, avšak výhodné je podání intravenózní.
Člověku o tělesné hmotnosti asi 70 kg se například podává od asi 0,5 do 100 mg/m2 mitoxantronu. Výhodně se podává od asi 5,0 nebo více až do 50 mg/m2 mitoxantronu a ještě výhodněji se podává od asi 10 nebo více až do 45 mg/m2 mitoxantronu. Dále, ještě výhodněji se podává od asi 20 nebo více do asi 40 mg/m2 a ještě výhodněji od asi 25 nebo více do 40 mg/m2 mitoxantronu. Nicméně je potřebné rozlišit výše uvedené dávky od dávek odvozených v závislosti na vlastnostech a tělesné hmotnosti léčeného subjektu, na podstatě choroby a závažnosti choroby, na podstatě přípravku a na způsobu podání a časových intervalech, ve kterých se přípravek podává. V některých případech tedy může být k léčbě dostatečné podávat dávky menší než jsou výše uvedené dávky, zatímco v jiných případech je možné podat vyšší dávky účinné sloučeniny. Vhodná množství jsou množství terapeuticky účinná, která nesmí být nadměrně toxická jak při empirickém stanovení tak na základě studií s použitím jednotlivých případů.
Jednou výhodou kompozice podle vynálezu je, že poskytuje způsob modulace multirezistence na léčiva v nádorových buňkách ·· ·· ·* ♦··· ·· ···· • · · · · · · « · • * ··· t · ··· · · · ······« ···· · • · · · * · · · · · · ·* ·· «·· ·· ·· podrobených léčbě mitoxantronem. S použitím lipozomového přípravku podle vynálezu dochází především k redukci sklonu nádorových buněk podrobených chemoterapii mitoxantronem k vývoji rezistence na mitoxantron a k redukci sklonu léčených buněk získat rezistenci na jiné léčivé přípravky jako je například kamptothecin, taxol nebo doxorubicin. Takové další léčivé prostředky je tedy výhodně možné použít s léčbou s mitoxantronem a to buď ve společném podání dané účinné složky s mitoxantronem nebo ve formě samostatného podání.
V příkladech je prokázané, že včlenění mitoxantronu do lipozomů nesnižuje farmakologickou účinnost a že podání této formy mitoxantronu má farmakologickou účinnost na tumory savců. Dále, že při podávání lipozomových přípravků se zvyšuje tolerance zvířat vůči vyšším dávkám a konečné výsledky ve formě středních dob přežití nebo snížení velikosti tumorů jsou lepší než při podávání obvyklých forem mitoxantronu.
V příkladech jsou rovněž prokázané vyšší koncentrace sloučeniny v plasmě myší a delší poločas charakterizující eliminaci léčiva u myší. Zjištěné maximální koncentrace v plasmě byly ve srovnání s podáním obvyklé formy přibližně 50krát vyšší u myší a 9krát vyšší u psů. Koncentrace mitoxantronu po podání mitoxantronu v lipozomech byly v srdci, plících a ledvinách nižší než po podání konvenčního mitoxantronu a v játrech a slezině vyšší než po podání konvenčního mitoxantronu. Až do vyšších dávek nebyly po podání mitoxantronu v lipozomech ve srovnání s podáním samotného konvenčního mitoxantronu zjištěné žádné projevy toxicity, přičemž toxicitní profily jsou podobné. Nebyl zjištěný žádný projev toxicity, který by se po podání mitoxantronu v lipozomech vyskytl dříve než po podání samotného mitoxantronu. U zvířat byla zjištěná po podání vyšších dávek ve lipozomové formě mitoxantronu lepší tolerance ·· ·· «« *·♦· • · · · · · ·· · • « ··· * · ··· · · ·
-I yl ······· · · · · · ······ * · · · · ·» ·· ·· ·4· ·· ·« na léčivo a větší účinnost než po podání mitoxantronu v dosud obvyklých lékových formách (tj. v jiných než lipozomových přípravcích).
Po výše uvedeném popisu vynálezu je vynález dále objasněn pomocí příkladů, které jsou však uvedené výhradně pro znázornění vynálezu a vynález nijak neomezují.
Příklady provedení vynálezu ·« ····
Příklad 1
Příklad znázorňuje způsob přípravy jedné formy mitoxantronu v lipozomech. Mitoxantron (3 μπιοί) se rozpustí s kardiolipinem (3 μπιοί) v chloroformu. Ke směsi obsahující mitoxantron se za míchání přidá fosfátidylcholin (14 μιηοΐ) rozpuštěný v hexanu a 10 μπιοί cholesterolu v chloroformu. Pak se rozpouštědla odstraní za sníženého tlaku při teplotě 30 °C nebo nižší na tenký suchý film tvořený lipidem a léčivem. Liposomy se připraví přídavkem 2,5 ml solného roztoku a intenzivním míšením složek například vířením. Zpracováním obsahu baněk vířením je možné připravit vícevrstvé lipozomy a s použitím ultrazvuku je možné připravit malé jednovrstvé lipozomy.
Příklad 2
Příklad znázorňuje přípravu další formy mitoxantronu v lipozomech. Připraví se roztok obsahující asi 6 μτηοΐ/ΐ mitoxantronu, 6 μιποί/ΐ kardiolipinu, 28 μπιοί/ΐ fosfatidylcholinu a 20 μιποί/ΐ cholesterolu ve vhodném rozpouštědle a po přípravě roztoku se rozpouštědlo odpaří. Suchý film obsahující lipid/léčivo se disperguje v 7% roztoku ·· ·« • · · • « ··· • · · · · • « · · • · · « *·*· * · • ··« ·· ··*>· «
• · · • · · ·· #♦· • · · • · · • · ♦ ♦ • · · « ·· «4 trehalosy ve vodném solném roztoku. Směs se pak zpracuje vířením a ultrazvukem. Lipozomy je pak možné dialyzovat, je-li to žádoucí. Z výsledků stanovení metodou HPLC vyplývá zapouzdření mitoxantronu 80 % nebo více.
Příklad 3
Příklad znázorňuje přípravu další formy mitoxantronu v lipozomech. Mitoxantron je možné zachytit v lipozomech způsobem ve kterém se použije 3 /zmol/l léčiva, 15 μτηοΐ dipalmitoylfosfatidylcholinu, 1 μΜ kardiolipinu a 9 μιηοΐ/l cholesterolu v celkovém objemu 2,5 ml. Směs léčiva a lipidů se odpaří za sníženého tlaku a pak se resuspenduje ve stejném objemu roztoku chloridu sodného. Lipozomy se pak připraví způsobem popsaným v příkladu 1. V takto připraveném systému je účinnost zapouzdření mitoxantronu vyšší než 80 %.
Příklad 4
Příklad znázorňuje přípravu další formy mitoxantronu v lipozomech. Při této přípravě lipozomů se v roztoku rozpustí 2 μπιοί/ΐ mitoxantronu, 2 μπιοί/ΐ fosfatidylserinu, 11 μπιοί/ΐ fosfatidylcholinu, 2 μιηοΐ/ΐ kardiolipinu a 7 μιηοΐ/ΐ cholesterolu. Lipozomy se připraví způsobem popsaným v příkladu 1. Uvedeným způsobem lze očekávat účinnost zapouzdření mitoxantronu vyšší než 80 %.
Příklad 5
Příklad znázorňuje přípravu další formy mitoxantronu v lipozomech. Mitoxantron (3 μηιοί) se rozpustí v chloroformu obsahujícím 3 μιηοΐ kardiolipinu a směs se ponechá k vytvoření komplexů. K usnadnění tvorby komplexů se chloroformové ♦ · *> »·<« * · · « « ·· « • ··«* · ···« · « ·
-,,- *«····· fa·· · ±6 · · · · · · a >··· ·· ·* aa ««· ·· *a rozpouštědlo odstraní odpařením. K suchému filmu se pak přidá fosfatidylcholin (14 pmol) rozpuštěný v hexanu a 10 μιηοΐ cholesterolu v chloroformu. Směs se mírně mísí a odpařením rozpouštědel za sníženého tlaku při teplotě pod 30 °C se připraví tenký suchý film obsahující lipid a léčivo. Pak se přídavkem 2,5 ml solného roztoku a intenzivním míšením složek vířením připraví lipozomy. Zpracováním obsahu baněk vířením se připraví vícevrstvé lipozomy a případným zpracováním ultrazvukem v ultrazvukové lázni se získají malé jednovrstvé lipozomy.
Příklad 6 ·· «·»«
Příklad znázorňuje přípravu další formy mitoxantronu v lipozomech. Obecně tento způsob zahrnuje stupně ve kterých se připraví roztok mitoxantronu, roztok mitoxantronu se přidá k předem připravenému roztoku lipozomů a směs se ponechá k dosažení rovnováhy, při které se získají lipozomální formy mitoxantronu. Jedna lahvička Novantronu® obsahuje mitoxantronhydrochlorid v množství odpovídajícím 2 mg/ml mitoxantronu volné baze, chlorid sodný (0,8 % hmotn./obj.), octan sodný (0,005 % hmotn./obj.) a kyselinu octovou (0,046 % hmotn./obj.). Roztok Novantronu® má hodnotu pH 3,0 až 4,5 a obsahuje 0,14 miliekvivalentů sodíku v ml.
Lipozomy, které se připraví předem, se připraví přídavkem asi 2 g D-a-tokoferol-hemisukcinátu k asi 10 kg tercbutylalkoholu zahřátého na asi 35-40 °C.Roztok se pak míchá asi 5 minut až se tokoferol rozpustí. Pak se k roztoku přidá asi 60 g tetramyristoylkardiolipinu a roztok se míchá asi 5 minut. K roztoku se potom přidá asi 100 g cholesterolu a roztok se míchá asi 5 minut načež se přidá asi 300 g fosfatidylcholinu z vajec a směs míchá dalších 5 minut.
·« ·9 • * · • · ··· • · · · • · · * *· ·» ·< ··«· • · * • · ··· * · · * • · · • · · · · ·· ·«· • · t · » » · · • · · ·« ·*
Κ roztoku lipidů se přidá druhý vodný roztok obsahující 2000 g vody o teplotě asi 35 °C až 40 °C a asi 120 g dihydrátu trehalosy a směs se míchá až do vyčeření. Pak se směs sterilně zfiltruje přes filtr o velikosti pórů 0,22 μτα Durapore® Millipak 200 a rozplní se po asi 11 g do sterilních lahviček a lyofilizuje se. Lipozomy připravené výše popsaným způsobem jsou ve formě snadno rekonstituovatelné špinavě bílé spečené hmoty nebo prášku. Obsah vlhkosti v lyofilizovaných lipozomech je asi 12 % nebo méně. Lyofilizovaný produkt se skladuje před použitím při teplotě 4 °C.
Při přípravě lipozomové formy mitoxantronu se 7,5 ml roztoku mitoxantronu (15 mg) z lahvičky přípravku Novantrone® se přidá k obsahu lahvičky obsahující lyofilizované lipidy a současně se přidá 7,5 ml fyziologického solného roztoku (0,9% NaCl). Obsah lahvičky se mírně promísí a nechá se hydratovat při teplotě místnosti asi 30 minut pak se zpracuje intenzivním vířením a potom ultrazvukem v ultrazvukové lázni při maximální intenzitě. K aplikaci je možné dávky odebírat přímo z lahvičky. Produkt může být převeden buď do injekční stříkačky nebo může být podán standardní infúzní soupravou pro infúzi v průběhu 45 minut. Je žádoucí, aby lipozomová forma mitoxantronu byla před použitím uchovávána při teplotě místnosti a byla spotřebovaná do 8 hodin po rekonstituci.
Příklad 7
Příklad znázorňuje přípravu další formy mitoxantronu v lipozomech. Připraví se lyofilizovaná lipidová kompozice obsahující kardiolipin:fosfatidylcholin:cholesterol v molárním poměru 1:10:6,8. Další postup se provede v 29 lahvičkách s použitím různých molárních poměrů mitoxantronu k lipidům, různých dob hydratace a různých dob zpracování ultrazvukem.
• ·· • · • ··· • · · · ·· ··· ·
Obsahy lahviček se pak dialyzují přes noc s fyziologickým roztokem chloridu sodného a u produktu každého způsobu zpracování se stanoví obsah zachyceného mitoxantronu.
V této studii bylo zjištěno, při použití molárního mitoxantronu k lipidům 1:15 (2 mg 1,1,2,2-tetramyristoylkardiolipinu, 12 mg fosfatidylcholinu a asi 4 mg cholesterolu na 1 mg mitoxantronu) při době hydratace 2 h a době zpracování ultrazvukem 10 min se dosáhne při použití roztoku mitoxantronu 1 mg/ml zachycení mitoxantronu v lipozomech 94 ± 3 %, při použití roztoku mitoxantronu 2 mg/ml zachycení mitoxantronu v lipozomech 95 ± 6 % a při použití roztoku mitoxantronu 1,5 mg/ml zachycení mitoxantronu v lipozomech 97 %. Snížení doby hydratace na 30 minut nemá v přípravku o koncentraci mitoxantronu 1 mg/ml významný vliv na množství mitoxantronu zachyceného v přípravku. Pokud není uvedeno jinak, v níže uvedených příkladech se použije přípravek o koncentraci mitoxantronu 1 mg/ml připravený s použitím molárního poměru mitoxantronu k lipidům 1:15, dobou hydratace 2 h a dobou zpracování ultrazvukem 10 min.
Příklad 8
Uvedený příklad znázorňuje, že mitoxantron ve formě lipozomového přípravku popsaného výše má ve srovnání s použitím nelipozomových (obvyklých) přípravků obsahujících mitoxantron a s použitím stejných koncentrací nižší toxicitu a že přinejmenším podání 15 mg/kg mitoxantronu ve formě lipozomového přípravku není pro myši toxické. Osmdesát samců myší CD2F1 o hmotnosti 20-22 g se nechalo jeden týden aklimatizovat a pak byla zvířata náhodně rozdělena do 8 skupin o deseti zvířatech a o pěti zvířatech v jedné kleci. V den 0 bylo všem zvířatům i.v. injekcí do ocasní žíly podáno buď
• · léčivo nebo vehikulum jako kontrolní pokus. Objemy injektované tekutiny byly upravované podle individuálních hmotností zvířat. Hmotnosti zvířat byly zjišťované každý druhý den po podání injekce a klinická pozorování onemocnění byla zaznamenávaná přinejmenším denně. Injekční podání byla pro uvedené skupiny provedená podle tabulky 1.
Tabulka 1
skupina léková forma dávka
1 konvenční mitoxantron 15 mg/kg
2 konvenční mitoxantron 10 mg/kg
3 konvenční mitoxantron 5 mg/kg
4 mitoxantron v lipozomech 15 mg/kg
5 mitoxantron v lipozomech 10 mg/kg
6 mitoxantron v lipozomech 5 mg/kg
7 samotné lipozomy 15 mg/kg
8 fyziologický solný roztok
V prvních 5 dnech se u žádného ze zvířat nevyskytly žádné nežádoucí vedlejší účinky. Během 6. až 10. dne zvířata ve skupině 1 jevila příznaky umírání. Jedno zvíře uhynulo 9. den a zbývající zvířata skupiny 1 uhynula 10. den. Čtyři zvířata ze skupin 4, 7 a 8 byla utracena záměrně k provedení hematologických a dalších klinických chemických vyšetření. Hlavní orgány byly konzervované v pufrovaném 10% formalinu a podrobené vyšetření. U žádné skupiny s výjimkou skupiny 1 nebyly patrné žádné klinické příznaky toxicity. Po skončení pokusu byla všechna zvířata usmrcena, byla provedena hematologická a další klinická chemická vyšetření a jejich hlavní orgány byly konzervované v pufrovaném 10% formalinu a podrobené vyšetření.
Ze srovnání hmotností zvířat v různých skupinách vyplývají klinicky mírné nebo nezřetelné změny s výjimkou skupiny 1 s podaným konvenčním mitoxantronem (v dávce 15 mg/kg). U zvířat ve skupině 1 došlo k progresivnímu úbytku hmotnosti až o asi 35 % 9./10. den. U zvířat skupiny 2 došlo nejprve k výraznému úbytku hmotnosti o 20 % k 10 dni, ale po dobu do dokončení studie se zvířata postupně zotavovala. Ve všech zbývajících skupinách zůstávala hmotnost zvířat během studie stabilní.
V tomto a v dalších příkladech byla krev analyzovaná na bilirubin, dusík ekvivalentní močovině v krvi (BUN), kreatinin, alkalickou fosfatasu, aspartátaminotransferasu (AST), alaninaminotransferasu (ALT), hemoglobin, hematokrit, počet leukocytů, počet erytrocytů, střední objem červené krvinky (MCV), střední objem hemoglobinu v krvince (MCH), střední koncentraci hemoglobinu v krvince (MCHC), trombocyty, neutrofilní granulocyty, nesegmentované neutrofilní granulocyty, lymfocyty, monocyty, eozinofilní a bazofilní granulocyty. Klinicky významná zvýšení hodnot ALT byla zjištěná především u skupiny zvířat skupiny 1 a u jednoho zvířete skupiny 7 10. den. Rovněž byla zjištěná obdobná zvýšení hodnot AST. U dvou zvířat skupiny 1 byla rovněž zjištěná mírná zvýšení hodnot BUN ale nikoliv kreatininu, z čehož lze usuzovat na prerenální efekt, pravděpodobně způsobený dehydratací nebo hemokoncentrací. Žádné další účinky vyvolané podáním léčiva nebyly v této studii zjištěné.
Histopatologickým vyšetřením byl prokázán účinek sloučeniny na krevní a lymfatické systémy sleziny a kostní dřeně u zvířat ošetřených konvenčním mitoxantronem a mitoxantronem v lipozomové formě. Z úplné obnovy stavu zjištěného 67. den po ošetření u zvířat ošetřených
·· ·· • · · • · · · · • · · • · · ·· · ·
mitoxantronem ve formě lipozomů vyplývá, že mitoxantron podaný ve formě lipozomů je méně cytotoxický.
Souhrnně z pokusu vyplývá, že při použití kterýchkoli kontrolních i lipozomových přípravků až do obsahu 15 mg/kg mitoxantronu nebyla zjištěná žádná morbidita ani mortalita, zatímco při podání konvenčního mitoxantron-hydrochloridu o koncentraci 15 mg/kg byla zjištěná 100% morbidita.
Příklad 9
Uvedený příklad znázorňuje, že mitoxantron ve formě lipozomového přípravku podle příkladu 7 má nižší toxicitu než má konvenční mitoxantron-hydrochlorid podaný ve stejných koncentracích a že ve formě lipozomového přípravku je možné myším podávat až 35 mg/kg mitoxantronu bez zjevné toxicity. Dvacet samců myší CD2F1 o hmotnosti 20-22 g se nechalo jeden týden aklimatizovat a pak byla zvířata náhodně rozdělena do 4 skupin o pěti zvířatech a o pěti zvířatech v jedné kleci.
V den 0 bylo všem zvířatům i.v. injekcí do ocasní žíly podáno buď léčivo nebo vehikulum jako kontrolní pokus. Objemy injektované tekutiny byly upravované podle individuálních hmotností zvířat. Hmotnosti zvířat byly zjišťované každý druhý den po podání injekce a klinická pozorování onemocnění byla zaznamenávaná přinejmenším denně. Injekční podání byla pro uvedené skupiny provedená podle tabulky 2.
Tabulka 2
skupina léková forma dávka
1 mitoxantron v lipozomech 35 mg/kg
2 mitoxantron v lipozomech 25 mg/kg
3 konvenční mitoxantron 25 mg/kg
4 samotné lipozomy 35 mg/kg
• · · ·· ··» ··
V prvních 5 dnech se u žádného ze zvířat nevyskytly žádné nežádoucí vedlejší účinky. Během 6. až 7. dne zvířata ve skupině 3 začala umírat. Jedno zvíře uhynulo 6. den a zbývající zvířata skupiny 1 uhynula 7. den. Po skončení pokusu byla všechna zvířata usmrcena, byla provedena hematologická a další klinická chemická vyšetření stejně jak je popsané v příkladu 8. Hlavní orgány všech mrtvých zvířat byly konzervované v pufrovaném 10% formalinu a podrobené vyšetření.
Ze srovnání hmotností zvířat v různých skupinách vyplývají klinicky mírné nebo nezřetelné změny s výjimkou skupiny 3, ve které byl zvířatům podaný konvenční mitoxantron v dávce 25 mg/kg. U zvířat ve skupině 3 došlo k progresivnímu úbytku hmotnosti 7. den až o asi 30 %. U zvířat skupiny 1 došlo nejprve k výraznému úbytku hmotnosti o 20 % k 10. dni, ale po dobu do dokončení studie se zvířata postupně zotavovala. Ve všech zbývajících skupinách zůstávala hmotnost zvířat během studie stabilní.
Souhrnně z pokusu vyplývá, že při použití kontrolních a lipozomových přípravků nebyla zjištěná žádná morbidita ani mortalita, zatímco při podání konvenčního mitoxantronhydrochloridu o koncentraci 25 mg/kg byla zjištěná 100% morbidita.
Příklad 10
Uvedený příklad znázorňuje, že mitoxantron ve formě lipozomového přípravku podle příkladu 7 má nižší toxicitu než má konvenční mitoxantron-hydrochlorid podaný ve stejných koncentracích a že ve formě lipozomového přípravku je možné myším podat až 35 mg/kg mitoxantronu bez toxických projevů.
• ♦ • ·
Sedmdesát samců myší CD2F1 o hmotnosti 20-22 g se nechalo jeden týden aklimatizovat a pak byla zvířata náhodně rozdělena do 7 skupin o deseti zvířatech a o pěti zvířatech v jedné kleci. V den 0 bylo všem zvířatům i.v. injekcí do ocasní žíly podáno buď léčivo nebo vehikulum jako kontrolní pokus. Objemy injektované tekutiny byly upravované podle individuálních hmotností zvířat. Hmotnosti zvířat byly zjišťované každý druhý den po podání injekce a klinická pozorování onemocnění byla zaznamenávaná přinejmenším denně. Injekční podání byla pro uvedené skupiny provedená podle tabulky 3.
Tabulka 3
skupina léková forma dávka
1 konvenční mitoxantron 10 mg/kg
2 konvenční mitoxantron 25 mg/kg
3 mitoxantron v lipozomech 10 mg/kg
4 mitoxantron v lipozomech 25 mg/kg
5 mitoxantron v lipozomech 35 mg/kg
6 samotné lipozomy 35 mg/kg
7 fyziologický solný roztok
V prvních 2 dnech se u žádného ze zvířat nevyskytly žádné nežádoucí vedlejší účinky. Během 3. dne všechna zvířata ve skupině 2 začala umírat a 3 uhynula. Záměrně bylo rovněž třetí den usmrceno po 3 zvířatech z každé ze skupin 1,3,4,5,6 a 7 k provedení analýzy krve a klinických chemických vyšetření. Sedmý den uhynula tři další zvířata ze skupiny 2 a 3 další zvířata ze skupin 1,3,4,5,6 a 7 byla rovněž usmrcena. Desátý den uhynula zbývající zvířata ze skupiny 2. Až do 60. dne nebyly zjištěny žádné další projevy toxicity. V žádné skupině s výjimkou skupiny 2 nebyly zjištěné během pokusu žádné známky
• · ··· · toxicity. Po skončení pokusu byla všechna zvířata usmrcena, byla provedena hematologická a další klinická chemická vyšetření stejně jak je popsané v příkladu 8. Hlavní orgány všech mrtvých zvířat byly konzervované v pufrovaném 10% formalinu a podrobené vyšetření.
Ze srovnání hmotností zvířat v různých skupinách vyplývají klinicky mírné nebo nezřetelné změny s výjimkou skupiny 2 ve které byl zvířatům podaný konvenční mitoxantron v dávce 25 mg/kg. U zvířat ve skupině 2 došlo k progresivnímu úbytku hmotnosti 7. den až o asi 27 %. U zvířat skupiny 1 a 5 došlo nejprve k výraznému úbytku hmotnosti (o 13 % a o 8 %) , ale po dobu do dokončení studie se zvířata postupně zotavovala. Ve všech zbývajících skupinách zůstávala hmotnost zvířat během studie stabilní.
V klinických chemických vyšetřeních nebyly třetí den patrné žádné konzistentní účinky sloučeniny, i když u jednoho zvířete s podanou dávkou 25/kg konvenčního mitoxantronu (skupina 2) a u jednoho zvířete s podanou dávkou 35 mg/kg lipozomového mitoxantronu (skupina 5) byly mírně zvýšené hodnoty aktivity ALT. U všech zvířat, kterým byl podaný mitoxantron, ale nikoliv u kontrolních zvířat, kterým byly podané pouze lipozomy, byly pozorované cytotoxické účinky na leukocyty.
Souhrnně z pokusu vyplývá, že při použití kontrolních a lipozomových přípravků s obsahem mitoxantronu nebyla zjištěná žádná morbidita ani mortalita, zatímco ve skupině 2, při podání konvenčního mitoxantronu o koncentraci 25 mg/kg, byla zjištěná 100% morbidita.
Příklad 11
·· ·» • · • ··* • · « · · ·· ··♦· *· ····
Uvedený příklad znázorňuje že tolerance k podání více dávek mitoxantronu ve formě lipozomového přípravku připraveného podle příkladu 7 je při stejných dávkách lepší než u konvenčního mitoxantron-hydrochloridu a že ve formě lipozomového přípravku je možné myším podat nejméně 10 mg/kg mitoxantronu opakovaně v pěti po sobě jdoucích bez toxických projevů. Čtyřicet samců myší CD2F1 o hmotnosti 20-22 g se nechalo jeden týden aklimatizovat a pak byla zvířata náhodně rozdělena do 8 skupin o pěti zvířatech a o pěti zvířatech v jedné kleci. V den 0 bylo všem zvířatům i.v. injekcí do ocasní žíly podáno buď léčivo nebo vehikulum jako kontrolní pokus a pak znovu každý den po pět dní. Objemy injektované tekutiny byly upravované podle individuálních hmotností zvířat. Hmotnosti zvířat byly zjišťované každý druhý den po podání injekce a klinická pozorování onemocnění byla zaznamenávaná přinejmenším denně. Injekční podání byla pro uvedené skupiny provedená podle tabulky 4.
Tabulka 4
skupina léková forma dávka
1 konvenční mitoxantron 2,5 mg/kg
2 konvenční mitoxantron 5,0 mg/kg
3 konvenční mitoxantron 7,5 mg/kg
4 mitoxantron v lipozomech 2,5 mg/kg
5 mitoxantron v lipozomech 5,0 mg/kg
6 mitoxantron v lipozomech 7,5 mg/kg
7 samotné lipozomy 7,5 mg/kg
8 fyziologický solný roztok
·· ···· • · · • · · · · : · · · ·· ···· ·· ···
V prvních pěti dnech nebyly u žádného zvířete zjištěné žádné klinické příznaky onemocnění. Šestý den zvířata skupin 1,2,3 a 6 počala mít zježenou srst a v klecích se krčila. Dvě umírající zvířata ve skupinách 2 a 3 byla utracena. Ve zbývajících skupin bylo usmrceno po dvou zvířatech pro účely analýzy. Sedmý den byla celkem 3 umírající zvířata ze skupiny 2 a dvě zvířata ze skupiny 3 utracena a jedno další zvíře ze skupiny 3 bylo nalezené uhynulé, a ze skupin 6,7, a 8 bylo usmrceno po jednom zvířeti pro hematologickou a chemickou klinickou analýzu. U žádného ze zbývajících zvířat nebyly po dobu zbývajících dnů až do šedesátého dne kdy byla zvířata usmrcena, zjištěné žádné příznaky toxicity. Ze zvířat byly odebrané vzorky pro hematologickou a chemickou klinickou analýzu jak je popsané v příkladu 8 a hlavní orgány byly konzervované v 10% formalinu s tlumivou přísadou.
Ze srovnání hmotností zvířat v různých skupinách vyplývají klinicky mírné nebo nezřetelné změny s výjimkou skupiny 2 (5 mg/kg konvenčního mitoxantronu) a skupiny 3 (7,5 mg konvenčního mitoxantronu). U zvířat v těchto skupinách došlo k progresivnímu úbytku hmotnosti, sedmý den o asi 25 %.
U zvířat skupiny 1 (2,5 mg/kg konvenčního mitoxantronu) a skupiny 6 (7,5 mg/kg lipozomového mitoxantronu) došlo nejprve k úbytku hmotnosti o asi 28 %, ale po dobu do dokončení studie se zvířata postupně zotavovala. Ve všech zbývajících skupinách podrobených léčbě zůstávala hmotnost zvířat během studie beze změny.
Myši ze skupin 6, 7 a 8 usmrcené sedmý den měly mírně zvýšené hodnoty AST. Jedna myš ze skupiny 8 měla rovněž aktivitu alkalické fosfatasy a myši ze skupin 6 a 7 měly snížené hodnoty kreatininu a alkalické fosfatasy. Uhynuléusmrcené myši ze skupin 2, 3 a 6 měly klinicky významnou ·· ·* > · ♦ • · · · ·* ··· · • · • · · · ♦· ···· ► · · < ·· ·♦ s podáváním léčiva spojenou leukopenii se sníženým počtem neutrofilních granulocytů a lymfocytů a mírným snížením počtu trombocytů. Myši ze skupin 1, 4, 6 a 7 analyzované 64. den měly mírně zvýšené hodnoty alkalické fosfatasy a AST ale ostatní hodnoty byly normální.
Histopatologickým vyšetřením byla zjištěná u zvířat všech léčených skupin deplece sleziny a kostní dřeně a vilózní atrofie a/nebo atrofie klků střev. Mitoxantron podaný v lipozomové formě se jeví vůči slezině jako méně cytotoxický než konvenční mitoxantron a mnohem méně toxický vůči střevnímu epitelu. V játrech některých myší, kterým byl podaný konvenční mitoxantron v dávce 5 nebo 7,5 mg/kg byla zjištěná určitá hepatocelulární vakuolární degenerace. Oproti tomu pouze u jedné myši ze skupiny s dávkou mitoxantronu v lipozomové formě 5,0 mg/kg byla zjištěná minimální hepatocelulární vakuolární degenerace a nebyla zjištěná u žádné z myší ze skupiny s podávanou dávkou 7,5 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě. Podávání jak konvenčního mitoxantronu tak mitoxantronu v lipozomové formě vedlo u více myší k depleci osteoblastů a osteoklastů ve stupni dostatečném k negativnímu účinku na růst dlouhých kostí. Šedesátý čtvrtý den byla u všech přeživších myší, kterým byl podáván konvenční mitoxantron a všech myší, kterým byl podáván mitoxantron v lipozomové formě v dávce 2,5 mg/kg zjištěna významná obnova stavu na původní hodnoty. Myši skupiny s podávanou dávkou 7,5 mg/kg 64. den stále ještě měly minimální histologické změny v krevních a lymfoidních tkáních.
Mitoxantron v lipozomové formě se jeví méně cytotoxický než konvenční mitoxantron pro slezinu a mnohem méně cytotoxický pro střevní epitel navzdory výsledkům stanovení distribuce léčiva v tkáních, při kterých byly zjištěné značně
• · · * ·· ·· « A A
·· ···· • · · ·· ·· zvýšené koncentrace mitoxantronu v tkáních. V játrech několika myší ze skupin s podávanou dávkou 5 nebo 7,5 mg/kg konvenčního mitoxantronu byla zjištěná určitá hepatocelulární vakuolární degenerace. Pouze u jedné myši ze skupiny s podávanou dávkou 5 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě byla zjištěná minimální hepatocelulární vakuolární degenerace a tato degenerace nebyla zjištěná u žádné z myší s dávkou 7,5 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě.
Souhrnně z pokusu vyplývá, že v žádné skupině s podávaným mitoxantronem v lipozomové formě nebo ve skupině s podávaným konvenčním mitoxantronem v dávce 2,5 mg/kg nebyla zjištěná žádná morbidita nebo mortalita. Oproti tomu všechna zvířata skupiny 2 (5 mg/kg konvenčního mitoxantronu) a skupiny 3 (7,5 mg/kg konvenčního mitoxantronu) uhynula.
Příklad 12
Uvedený příklad znázorňuje, že mitoxantron ve formě lipozomového přípravku podle příkladu 7 má nižší toxicitu než má konvenční mitoxantron-hydrochlorid podaný ve stejných koncentracích a že ve formě lipozomového přípravku je možné myším podat až 35 mg/kg mitoxantronu bez toxických projevů. Třicet samců myší CD2F1 o hmotnosti 20-22 g se nechalo jeden týden aklimatizovat a pak byla zvířata náhodně rozdělena do 6 skupin o pěti zvířatech a o pěti zvířatech v jedné kleci.
V den 0 bylo všem zvířatům i.v. injekcí do ocasní žíly podáno buď léčivo nebo vehikulum jako kontrolní pokus a pak znovu každý den po pět dní. Objemy injektováné tekutiny byly upravované podle individuálních hmotností zvířat. Hmotnosti zvířat byly zjišťované každý druhý den po podání injekce a klinická pozorování onemocnění byla zaznamenávaná *9 9999
9 9 9 9 9 •9 9···
přinejmenším denně. Injekční podání byla pro uvedené skupiny provedená podle tabulky 5.
Tabulka 5
skupina léková forma dávka
1 konvenční mitoxantron 2,5 mg/kg
2 konvenční mitoxantron 5,0 mg/kg
3 mitoxantron v lipozomech 5 mg/kg
4 mitoxantron v lipozomech 7,5 mg/kg
5 mitoxantron v lipozomech 10 mg/kg
6 fyziologický solný roztok
V prvních pěti dnech nebyly u žádného zvířete zjištěné žádné klinické příznaky onemocnění. Pak zvířata skupin 1,2 a 5 počala mít zježenou srst a v klecích se krčila. Osmý den byla tři umírající zvířata ze skupin 2 a 5 utracena a jedno zvíře ze skupiny 5 uhynulo. Osmý den byla usmrcena tři zvířata ze skupiny 6 účely krevní a klinické chemické analýzy. Desátý den bylo utraceno jedno umírající zvíře ze skupiny 2 a jedno zvíře uhynulo. Jedno umírající zvíře ze skupiny 5 bylo utraceno desátý den. Dvanáctý den uhynula tři zvířata ze skupiny 1. Osmnáctý den uhynulo jedno zvíře ze skupiny 4. U žádného ze zbývajících zvířat nebyly po dobu zbývajících dnů až do šedesátého dne kdy byla zvířata usmrcena, zjištěné žádné příznaky toxicity. Ze zvířat byly odebrané vzorky pro hematologickou a chemickou klinickou analýzu jak je popsané v příkladu 8 a hlavní orgány byly konzervované v 10% formalinu s tlumivou přísadou.
Ze srovnání hmotností zvířat v různých skupinách vyplývají střední, mírné nebo nezřetelné změny s výjimkou ·· ·« > · · » · ··· • · · • · · ·♦ ·· ♦ · ···· • · • · · · ·· skupiny 2 (5 mg/kg konvenčního mitoxantronu) a skupiny 5 (10 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě). U zvířat uvedených skupin došlo k progresivnímu úbytku hmotnosti, 9. den až o asi 35 % respektive o 25 %. Třináctý den činila ztráta původní hmotnosti u zvířat skupiny 1 (2,5 mg/kg konvenčního mitoxantronu), skupiny 3 (5 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě) a skupiny 4 (7,5 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě) asi v pořadí uvedených skupin 30%, 7 % a 30 %. Hmotnost zvířat se však postupně v průběhu studie obnovila na původní hodnoty. Ve všech zbývajících skupinách zůstávala hmotnost zvířat během studie beze změn.
Z pokusu vyplývá, že u kontrolní skupiny s podáním vehikula nebo u skupin s podáním až do 5 mg/kg (jedenkrát denně po 5 po sobě jdoucích dní) mitoxantronu v lipozomové formě nebyla zjištěná žádná morbidita nebo mortalita. U zvířat léčených dávkou 2,5 mg/kg konvenčního mitoxantronu byla zjištěna 60% morbidita. U zvířat léčených dávkou 7,5 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě byla zjištěna 20% morbidita. Léčba mitoxantronem v lipozomové formě v dávce 10 mg/kg nebo konvenčním mitoxantronem v dávce 5 mg/kg byla pro všechna testovaná zvířata letální.
U utracených umírajících zvířat ze skupiny 2 (5 mg/kg konvenčního mitoxantronu) a ze skupiny 5 (10 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě) byly zjištěné významně zvýšené hodnoty AST a ALT. Kromě toho koncentrace bilirubinu u 3 ze 4 hodnocených myší skupiny 2 a 1 ze 4 myší skupiny 5 byla větší než kontrolních zvířat. U umírajících utracených zvířat byla zjištěná významná leukopenie se sníženým počtem neutrofilních granulocytů a lymfocytů. Rovněž byl zjištěný mírný proměnlivý pokles počtu trombocytů. Dále bylo zjištěno velmi malé zvýšení počtu erytrocytů. Další hodnocené parametry ·« *··♦ • · • · · · • · · • · *· · ·« · «· ··· ·· nebyly významně ovlivněné. U myší usmrcených sedmdesátý den pokusu byly zjištěný normální hodnoty klinického chemického vyšetření, ale měly nízký počet bílých krvinek. Zvířata měla nízký počet lymfocytů a neutrofilních granulocytů. Ostatní parametry byly v normálních mezích.
V pokusu s podáním jedné dávky léčiva podle příkladu 8, podání konvenčního mitoxantronu v dávce 15 mg/kg ale nikoliv lipozomového mitoxantronu vyvolalo významné zvýšení hodnoty ALT což je příznačné pro akutní poškození jater, avšak k uvedenému jevu nedošlo u vyšší dávky podle příkladu 10. Posoudí-li se opakovaná podání je zjevné, že konvenční mitoxantron vyvolává významné poškození jater. Z výsledků provedených na usmrcených zvířatech na konci pokusu však vyplývá významná obnova uvedených funkcí a jen několik důkazů toxicity nebo cytotoxicity.
U zvířat skupin, ve kterých byly podávané vyšší dávky, byl zjištěný cytotoxický účinek na leukocyty se zřetelným snížením počtu neutrofilních granulocytů a lymfocytů a s mírným snížením trombocytů. Ve skupinách kde byly podávané nižší dávky byly výše uvedené účinky mnohem méně patrné.
Z výsledků vyplývá, že podání konvenčního mitoxantronu v dávce 5 mg/kg/den a mitoxantronu v lipozomové formě v dávce 10 mg/kg/den vyvolá v osmý den pokusu přibližně ekvivalentní akutní poškození jater prokázané zvýšením hodnot ALT, AST a bilirubinu.
Souhrnně z výše uvedených studií a z výsledků klinických patologických vyšetření vyplývá, že mitoxantron podaný ve formě liposomů v dávce 10 mg/kg/den není více toxický než konvenční mitoxantron podaný v dávce 5 mg/kg/den a že dochází k obnově funkcí zbavených toxických a cytotoxických účinků.
·<· • » · • · ·«· • » · • · · ·♦ »« ·· ··· · ·*
Z výše uvedených studií vyplývá, mitoxantron v lipozomové formě je možné bezpečně podávat v množstvích, která jsou více než dvojnásobná než jsou bezpečná množství podávaného konvenčního mitoxantronu.
Příklad 13
Příklad prokazuje, že mitoxantron podaný v lipozomové formě podle příkladu 7 umožňuje dosažení vyšších koncentrací v plasmě, dosažení vyššího poločasu a pomalejší clearance krve savce než umožňuje podání konvenčního přípravku obsahujícího mitoxantron. Farmakokinetická studie byla provedená na samcích myší CDF1 po jednom i.v. podání konvenčního přípravku obsahujícího mitoxantron a lipozomového přípravku obsahujícího mitoxantron v dávkách 5 mg/kg. Myši byly rozdělené skupin po čtyřech, byly usmrcené 5 min, 15 min, 30 min, 1 h, 2 h, 4 h, 8 h, 24 h, a 48 hodin po podání léčiva a byla odebraná jejich krev a orgány k analýze na obsah mitoxantronu.
Obsah mitoxantronu byl v plasmě a vzorcích tkání provedený stanovením metodou HPLC na reverzní fázi následujícím způsobem. Vzorky plasmy (0,25 ml) se smísí s 0,5 ml roztoku kyseliny hexansulfonové 0,01 mg/ml, 0,5 mg/ml kyseliny askorbové a 0,25 μg amentronu jako vnitřního standardu. Po promísení vířením po 30 s se přidá 0,5 ml borátového pufru 0,1 mol/1 (pH 9,5) a 150 μΐ hydroxidu sodného 1 mol/1 a roztok se znovu promísí vířením po 30 s. Pak se vzorky extrahují na horizontální třepačce po 1 h 10 ml dichlormethanu a dále se zpracují odstředěním při 3000 ot/min po 15 min. Organická vrstva (9 ml) se oddělí a odpaří se v atmosféře dusíku. Před analýzou metodou HPLC se zbytek rozpustí v 10 μΐ mobilní fáze. Vzorky tkání se homogenizují v 1 ml roztoku obsahujícím 20 % kyseliny askorbové v citrátovém • 4 ·· ·· ·» · • ··· • · · • · · •9 ··'· • β · • · ««·· • · · • * · ** ·** • · • · • · * · · ·· pufru 0,1 mol/1 o pH 3 a extrahují se způsobem popsaným výše. Separace mitoxantronu se provede chromatografií na reverzní fázi (Waters ^Bondapak® C-18) s použitím 33 % acetonitrilu a 67 % amonium-formiátového pufru 0,16 mol/1 o pH 2,7 jako mobilní fáze při průtoku mobilní fáze 1 ml/min. Detekce mitoxantronu se provede při 600 nm. Mez citlivosti stanovení je 10 ng/ml.
Farmakokinetické vlastnosti v plasmě byly stanovené standardní farmakokinetickou analýzou. Rychlostní konstanta eliminace (K) se vypočte lineární regresní analýzou křivky koncentrace v plasmě-čas. Plocha pod křivkou (AUCo-»«>) se stanoví lineární lichoběžníkovou metodou s extrapolací terminální fáze do nekonečna (Ciast/K) kde Ciast je poslední měřená koncentrace. Další zjišťované parametry byly celková clearance organismu (Cl) jako dávka/AUC; distribuční objem (Varea) = Cl/K; poločas eliminace (ti/2) = 0,693/Karea.
Souhrnně z pokusu vyplývá, že po i.v. podání mitoxantronu v lipozomové formě se získají významně vyšší nej vyšší koncentrace v plasmě (50krát vyšší) než podáním konvenčního mitoxantronu. Snížení koncentrace v plasmě probíhá kinetickým mechanismem prvního řádu s poločasem 6,6 min pro konvenční mitoxantron a 1 h pro lipozomový přípravek. Hodnoty AUC a poločasy zjištěné po podání konvenčního mitoxantronu jako hodnoty Cmax, AUC a ti/2 jsou 0,41 ^g/ml, 0,14 ^g.h/ml a 0,11 h, zatímco po podání mitoxantronu v lipozomové formě byly pro stejné parametry zjištěné hodnoty 21 pg/ml, 28 pg.h/ml a 1 h. Zjištěné zvýšení je možné vysvětlit snížením jak clearence tak distribučního objemu sloučeniny. Celková vypočtená clearance mitoxantronu byla po podání mitoxantronu v liposomové formě proti konvenčnímu mitoxantronu významně snížená (3 ml/min/kg oproti 600 ml/min/kg). Vypočtený distribuční objem byl po • ® ·· · · • * • · · · • · · · · · • · * · » » podání mitoxantronu v lipozomové formě oproti hodnotě po podání konvenčního mitoxantronu rovněž významně nižší (0,3 1/kg oproti 5,5 1/kg).
Obdobné charakteristiky clearance z tkání byly zjištěné pro tkáně plic a ledvin, kdy po podání konvenčního mitoxantronu činily odpovídající hodnoty v tkáních plic a ledvin asi 20 a 40 μg/g a ve stejných tkáních po podání mitoxantronu v lipozomové formě činily tyto hodnoty 13 a 16 μg/g. V játrech po podání konvenčního mitoxantronu koncentrace mitoxantronu postupně klesaly z asi 19 na 2 ^g/g zatímco po podání mitoxantronu v lipozomové formě se uvedené koncentrace zvyšovaly z asi 25 na 37 ^g/g ve čtvrté hodině po podání načež velice postupně klesly během 48 hodin na 30 ^g/g. V srdci byly po podání mitoxantronu v lipozomové formě po 5 minutách po podání nalezené nižší maximální koncentrace mitoxantronu (5,6 M9/9 tkáně) ve srovnání s podáním konvenčního mitoxantronu (11 pg/g tkáně). Tento rozdíl přetrvával přinejmenším ve formě dvojnásobku až do 48 hodin po podání.
Ve všech časových úsecích, ve kterých bylo prováděno hodnocení byly zjištěné koncentrace sloučeniny v srdci, plících a ledvinách po podání konvenčního mitoxantronu myším vyšší než po podání mitoxantronu v lipozomové formě uvedeným myším. Ve všech časových úsecích, ve kterých bylo prováděno hodnocení byly zjištěné koncentrace sloučeniny ve slezině a v játrech vyšší po podání mitoxantronu v lipozomové formě uvedeným myším než po podání konvenčního mitoxantronu uvedeným myším, což prokazuje posun v mechanismu distribuce sloučeniny. Podání konvenčního mitoxantronu vede ke koncentracím v srdeční tkání asi 10 pg/g 5. a 15. minutu po podání sloučeniny s tím, že koncentrace postupně klesá na 5 až 6 pg/g ve 24. a 48. hodině. Podání mitoxantronu v lipozomové formě vede ke • · • · · · * • · · · ·
• · ♦ · • · · koncentracím v srdeční tkání asi 6 ^g/g 5. minutě po podání sloučeniny s tím, že koncentrace postupně klesá na asi 2 ^g/g ve 24. až 48. hodině. Z těchto výsledků vyplývá možnost snížit kardiální toxicitu použitím mitoxantronu v lipozomové formě.
Příklad 14
Příklad demonstruje účinnost mitoxantronu v lipozomové formě připravené podle příkladu 7 vůči lidským leukemickým buňkám a dále demonstruje zvýšenou účinnost lipozomového přípravku vůči konvenčnímu přípravku obsahujícími mitoxantron přičemž se použije níže uvedený postup. Myší leukemické buňky, leukemické buňky L1210, se nechají růst v peritoneu myší CD2F1 po postupné propagaci podáním třemi i.p. injekcemi.
V následujících osmi dnech po poslední inokulaci dochází k vývoji ascitů jichž se využije v následujícím postupu. Stanoví se cytostatická aktivita lipozomového přípravku obsahujícího mitoxantron a konvenčního přípravku obsahujícího mitoxantron na L1210 ascitickou leukémii. Hmotnosti zvířat se zjišťují třikrát týdně a umírající zvířata se humánně usmrtí. Přežívající zvířata se denně pozorují po 60 dní. K srovnání antitumorových účinků mitoxantronu v lipozomech a konvenčního mitoxantronu se provede pomocí středních dob přežití v jednotlivých léčených skupinách po i.v. podání léčiv ve formě jedné dávky nebo více dávkách.
Samice myší CD2F1 byly rozdělené do osmi skupin po 10 zvířatech a zvířata byla inokulovaná 10 000 buňkami L1210. Za dvacetčtyři hodiny bylo zvířatům podané léčivo. Konvenční mitoxantron byl podaný v dávce 5 a 10 mg/kg. Mitoxantron v lipozomové formě byl podaný byl podaný i.v. v dávkách 5, 10, 20 nebo 35 mg/kg jednorázovým injekčním podáním a pak byly zjišťované střední doby přežití v každé skupině. Zvířata, • · ·· ···· ·· ···· • · · · · · • · · · · · · · · · • · · · ···« · • ·· · · · · · •» ····· ·· · · která přežila byla usmrceno 60. den pokusu. V kontrolním pokusu byly zvířatům podané samotné lipozomy ekvivalentní dávce 35 mg/kg a fyziologický solný roztok.
Střední doba přežití neošetřovaných zvířat byla 7 dní. U zvířat léčených konvenčním mitoxantronem 5 mg/kg a mitoxantronem v lipozomové formě byly zjištěné střední doby přežití 12 a 13 dní. U zvířat léčených konvenčním mitoxantronem 10 mg/kg byla zjištěna střední doba přežití 20 dní a 2/10 zvířata zůstala naživu šedesátý den. U zvířat léčených mitoxantronem v lipozomové formě 10 mg/kg byla zjištěna střední doba přežití 27 dní a 4/10 zvířata zůstala naživu šedesátý den. Všechna zvířata léčená mitoxantronem v lipozomové formě dávkou 20 mg/kg přežila až do šedesátého dne. Po podání nejvyšší dávky mitoxantronu v lipozomové formě použité v testu, tj. 35 mg/kg, 9/10 zvířat přežilo do šedesátého dne a jedno uhynulo 18. den pravděpodobně díky toxickým účinkům sloučeniny.
Z výše uvedené studie s použitím jedné dávky léčiva vyplývá, že mitoxantron v lipozomové formě je možné podávat ve vyšších dávkách než konvenční mitoxantron s lepšími klinickými výsledky. V modelu leukémie na myších byla s použitím mitoxantronu v lipozomové formě zjištěná delší střední doba přežití zvířat ve srovnání s konvenčním mitoxantronem ve srovnatelných dávkách a snížená mortalita spojená s podanou sloučeninou ve stejných i vyšších dávkách. Z těchto výsledků vyplývá možnost podávání vyšších dávek mitoxantronu ve formě lipozomového přípravku bez zvýšení rizika vyšší toxicity. Byla zjištěna tolerance myší na podávání mitoxantronu v lipozomové formě až do dávek 20 mg/kg (60 mg/m2) a významná toxicita nebyla u lipozomové formy mitoxantronu zjištěna až do dávek 35 mg/kg (105 mg/m2) .
• ·
Příklad 15
Tento příklad demonstruje účinnost mitoxantronu v lipozomové formě podle příkladu 7 po vícenásobném podání. Čtyřicet samic myší CD2F1 bylo rozděleno do 4 skupin po deseti zvířatech a zvířata byla inokulovaná buňkami L1210 způsobem popsaným v příkladu 14. Myši byly ošetřené konvenčním mitoxantronem v dávce 2,5 mg/kg nebo mitoxantronem v lipozomové formě v dávce 2,5 nebo 5 mg/kg, kde léčiva byla podávaná každých 24 hodin po dobu 4 dní po inokulaci.
Střední doba přežití u myší léčených konvenčním mitoxantronem a mitoxantronem v lipozomové formě v dávce 2,5 mg/kg byla 13 respektive 14 dní. Tato zjištěná doba přežití byla obdobná jako doba zjištěná v jednodávkové studii při stejné koncentraci ve studii podle příkladu 14. Ve skupinách myší léčených uvedenou dávkou žádné ze zvířat nepřežilo do šedesátého dne. U myší léčených mitoxantronem v lipozomové formě v dávce 5 mg/kg byla zjištěná střední doba přežití 37 dní s tím, že 4/10 zvířata přežila do šedesátého dne. Z těchto výsledků vyplývá možnost klinicky lepších výsledků při použití mitoxantronu ve formě lipozomového přípravku vůči konvenčnímu mitoxantronovému přípravku při aplikaci více dávek.
Příklad 16
V příkladu je prokázané, že u myší podrobených xenogenní transplantaci buňkami lidského karcinomu prostaty se zvýšila doba přežití po jednorázovém podání mitoxantronu v lipozomové formě a že střední objem tumoru se po podání více dávek mitoxantronu v lipozomové formě sníží ve srovnání s léčbou provedenou podáním konvenčního mitoxantronu. Samcům myší • · · • · · · · • · · • · · · • · · ·
Balb/c, nu/nu, ve stáří 6-8 týdnu byly inokulované lidské buňky tumoru prostaty odolné hormonální léčbě (PC-3) v množství 5.106. Růst tumorů byl monitorovaný dvakrát týdně až do dosažení velikosti tumorů 60-100 mm2. Pak byla zvířata rozdělená do skupin a i.v. injekcí do ocasní žíly jim byl podáván každý druhý den konvenční mitoxantron v dávkách 0,625, 1,25, 2,5 a 5 mg/kg. Dávky mitoxantronu v lipozomové formě byly 2,5, 5, 7,5 a 10 mg/kg. Zvířatům v kontrolních skupinách byl podaný bud' fyziologický solný roztok nebo samotné lipozomy bez účinné složky. Pak byla vypočtena střední doba přežití a všechna přeživší zvířata byla 34. den usmrcená.
U zvířat léčených konvenčním mitoxantronem v dávkách 0,625 a 1,25 mg/kg bylo 34. den zjištěné 100% přežití; nicméně žádné zvíře léčené dávkami 2,5 a 5 mg/kg nepřežilo. U zvířat léčených mitoxantronem v lipozomové formě bylo pro dávku 2,5 mg/kg zjištěno 100% přežití, pro dávku 5 mg/kg 91% přežití, pro dávku 7,5 mg/kg 43% přežití a pro dávku 10 mg/kg 0% přežití.
V pokusu se pak dále pokračovalo s podáváním konvenčního mitoxantronu v dávkách 0,625 a 1,25 mg/kg a s podáváním mitoxantronu v lipozomové formě v dávce 2,5 a 5 mg/kg se stejným režimem podávání. Při tomto pokusu byly objemy tumorů měřené jednou nebo dvakrát týdně na základě velikosti tří hlavních os tumorů.
Léčba mitoxantronem v lipozomové formě v obou výše uvedených dávkách vyvolala významné snížení objemu tumorů ve srovnání s léčbou konvenčním mitoxantronem. U PC-3 xenograftů bylo zjištěné významné snížení růstu tumorů. Klinické použití konvenčního mitoxantronu je omezené významnou toxicitou vysokých dávek konvenčního mitoxantronu. Mitoxantron • * » · · I ·· ·» v lipozomové formě se jeví ve srovnání s konvenčním mitoxantronem jako bezpečnější a účinnější protinádorový prostředek.
Příklad 17
Příklad prokazuje že podáním mitoxantronu ve formě lipozomového přípravku psům se dosahuje vyšších hladin léčiva v plasmě než podáním konvenčního mitoxantronu. Vzorky plasmy psů (3/pohlaví/skupina) kterým byl i.v. podaný konvenční mitoxantron v dávce 0,13 nebo 0,26 mg/kg nebo mitoxantron v lipozomové formě rovněž podaný i.v. v dávce 0,26, 0,58 nebo 0,87 mg/kg byly analyzované metodou HPLC s použitím ametantronu jako vnitřního standardu na obsah mitoxantronu. Analyzované vzorky byly odebrané 0, 5 a 30 min a 1, 2, 4, 8a 24 h po podání jedné dávky léčiva.
Koncentrace léčiva v plasmě zvířat, kterým byl podaný konvenční mitoxantron nebylo možné stanovit v čase 5 minut po podání pro nízkou dávku a v čase 30 minut pro vysokou dávku.
U jednoho samce kterému byla podaná dávka 0,258 mg/kg byla koncentrace měřitelná po 1 hodině. Na rozdíl od konvenčního mitoxantronu k vzniku hladin mitoxantronu v plasmě zvířat po podání mitoxantronu v lipozomové formě nízká dávka stačí až na dvě hodiny a střední a vysoká dávka na až 4 hodiny po podání.
Koncentrace mitoxantronu po podání konvenčního mitoxantronu byly mnohem nižší než po podání mitoxantronu v lipozomové formě což se odráží jak v hodnotách Cmax tak v hodnotách AUC (tabulka 6). Kromě toho hodnota clearance pro konvenční mitoxantron byla vyšší než tato hodnota pro mitoxantron v lipozomové formě. Hodnoty jak Cmax tak AUC se zvyšovaly v případě mitoxantronu v lipozomové formě s podanou ·· • · · « · * dávkou zatímco distribuční objem a poločas eliminace zůstávaly při různém dávkování konstantní. V uvedených hodnotách nebyly u psů různých pohlaví zjištěné rozdíly. Výsledky jsou shrnuté v tabulce 6, ve formě středních hodnot pro každý parametr. Další parametry uvedené v tabulce zahrnují poločas mitoxantronu (ti/2), distribuční objem (V) a rychlost clearance (Cl) .
Tabulka 6
mitoxantron dávka Cmax AUC0->oo tl/2 Cl V
typ přípravku (mg/kg) (gg/ml) (A9- h/ml) (h) (ml/min /kg) (1/kg)
konvenční-Ma 0,13 0,027 ŇČ5 NC NC NC
konvenční-F 0,13 0,016 NC NC NC NC
konvenční-M 0,26 0,084 0,05c 0,36 89 2,8
konvenční-F 0,26 0,06 NC NC NC NC
lipozomový-M 0,26 0,43 0,32 NC 17 1,2
lipozomový-F 0,26 0,77 0,42 0,25 15 0,9
lipozomový-M 0,58 1,5 0,84 0,3 13 0,6
lipozomový-F 0,58 1,9 1,7 NC 6,8 0,6
lipozomový-M 0,87 2,41 1,84 NC 9 0,8
lipozomový-F 0,87 2,33 1,77 NC 11 1
a/ M = samec; F = samice b/ NC = nevypočteno c/ po podání konvenčního mitoxantronu byla jeho detekce prováděna pouze do 30. minuty po podání
Z uvedeného příkladu vyplývá, že podání mitoxantronu psům v lipozomové formě poskytuje asi 9násobné zvýšení maximální koncentrace mitoxantronu v plasmě ve srovnání s podáním stejných dávek mitoxantronu v konvenční formě. Podání lipozomového přípravku rovněž vede ke zvýšení hodnot AUC a dále ke snížení hodnot clearance. Hodnoty jak Cmax tak AU se lineárně zvyšují se zvyšujícími se podanými dávkami. Po podání dávek 0,26, 0,58 a 0,87 mg/kg (5, 12 a 17 mg/m2) byly zjištěné hodnoty Cmax přibližně 0,5, 1,7 a 2,4 ^g/ml.
Příklad 18
V příkladu je prokázaná tolerance psů vůči vyšším dávkám mitoxantronu pokud je zpracovaný do formy lipozomového přípravku ve srovnání s konvenčním přípravkem obsahuj ícím mitoxantron. Psům rasy beagle (3/pohlaví/skupina) byl podaný konvenční mitoxantron i.v. podáním v dávkách 0 (fyziologický solný roztok), 0,129 nebo 0,258 mg/kg (2,6 nebo 5 mg/m2) v den 1, 23, 43 a 65 pokusu. Ve stejných dnech byl skupině psů beagle (3/pohlaví/skupina) mitoxantron v lipozomové formě v dávce 0 (lipozomy bez mitoxantronu), 0,258, 0,580 nebo 0,869 mg/kg (5, 12 nebo 17 mg/m2) . Hodnocení pro zjištění účinků vyvolaných sloučeninách zahrnovala klinická pozorovaní, tělesnou hmotnost, spotřebu krmivá, oftalmologická vyšetření a vyšetření EKG, klinicko-patologická vyšetření, stanovení koncentrace léčiva v plasmě, hmotnosti orgánů a makroskopická a mikroskopická vyšetření mrtvých zvířat.
Jeden samec ze skupiny zvířat ošetřovaných mitoxantronem v lipozomové formě v dávce 0,869 mg/kg byl dvanáctý den po podání léčiva utracen kvůli výskytu lézí a otoků na levých končetinách, hypoaktivitě, bledosti, dehydrataci a průjmu.
U jedné feny ze skupiny ošetřované slepým vzorkem lipozomové formy se vyskytla alopecie a u druhé, v prvních 29 dnech studie, nadměrné slinění. U jedné feny ze skupiny ošetřované mitoxantronem v lipozomové formě v dávce 0,869 mg/kg bylo zjištěné ve dnech 31, 32, 36 a 52, že napadá na • · • · · · · « • ···· · · · · φ • · · · · · i • · · * · · • * ·» ·· φ φ · levou stranu, kde byl zjištěn zánět a otok dolní části končetiny a současně bolák nebo vřed na končetině.
U žádného ze zvířat nebyl zjištěn v průběhu studie vliv na tělesnou hmotnost s výjimkou samců v skupině s podávaným konvenčním mitoxantronem v dávce 0,258 mg/kg, u kterých došlo k úbytku hmotnosti. Změny v přijímání množství potravy nebyly zjištěné u žádné ze skupin.
Během pokusu nebyly zjištěné žádné změny v EKG.
U zvířat skupin s podávaným konvenčním mitoxantronem v dávce 0,129 a 0,258 mg/kg byla 4. až 10. den po každém cyklu podávání zjištěná leukopenie a trombocytopenie v souvislostí se závažnosti stavu s podanou dávkou. Během druhé poloviny třítýdenního cyklu, ve kterém se léčivo podávalo, se počet leukocytů opět zvyšoval směrem k normálním hodnotám.
V diferenciálním počtu leukocytů byl zjištěný snížený počet neutrofilních granulocytů související s podanou dávkou, který byl nejpatrnější desátý den po každém podání. V každém cyklu podání léčiva byla rovněž zjištěná na dávce závislá leukopenie, která měla sklon se každou další podanou dávkou zhoršovat. U zvířat ošetřovaných konvenčním mitoxantronem se nevyskytla anemie, ale byl pozorován příznak svědčící pro toxicitu vůči erytrocytům ve formě snížení počtu retikulocytů. Počet retikulocytů se rychle obnovil na normální nebo mírně zvýšené hodnoty ve dnech 10, 32 a 46.
U zvířat, kterým byl podáván mitoxantron v lipozomové formě byly výsledky hematologického vyšetření obdobné jako u zvířat, kterým byl podávaný konvenční mitoxantron s tou výjimkou, že jedno zvíře během studie uhynulo (0,869 mg/kg mitoxantronu v lipozomové formě) následkem leukopenie, ·· · · • · · · ♦ 9 • · ·· • ·
trombocytopenie a anemie. U samic byla zjištěná mírná anemie současně se snížením počtu retikulocytů, které se vyskytlo u psů obou pohlaví. Obnovování počtu retikulocytů k původním hodnotám nebylo u samic tak rychlé jako u samců.
Během pokusu nebyly zjištěné u zvířat žádné skupiny žádné změny koagulace nebo klinických chemických hodnot.
Pitvou byla u jednoho samce ze skupiny ošetřované mitoxantronem v lipozomové formě v dávce 0,869 mg/kg zjištěná pleurální dutina obsahující tekutinu, hypertrofie srdce a gastrointestinální léze. Předpokládá se, že uvedené nálezy souvisí s podáním sloučeniny. Ve skupině s výše uvedenou dávkou u jednoho zvířete došlo ke změně zbarvení různých lymfatických uzlin. U celkem tří zvířat ze skupin ošetřovaných mitoxantronem v lipozomové formě v dávkách 0,580 a 0,869 mg/kg místa vpichů zmodrala. Žádné další nálezy, které by mohly souviset s podáním sloučeniny nebyly zjištěné.
Souhrnně bylo zjištěno, že u 1 ze 6 zvířat v skupině s podávanými samotnými lipozomy a u 1 z 18 zvířat, kterým byl podávaný mitoxantron v lipozomové formě se objevily boláky na končetinách spojené s kulháním, kde tento nález je možné spojit s podáváním samotných lipozomů. Výše uvedená studie prokazuje, že tolerance na mitoxantron u psů je vyšší pokud je mitoxantron zpracovaný do formy lipozomového přípravku.
Příklad 19
Příklad znázorňuje způsob podávání mitoxantronu v lipozomové formě pacientům trpícím rakovinou a způsob stanovení bezpečného a účinného množství mitoxantronu ve formě lipozomového přípravku. Pro léčbu byli vybráni pacienti • · · · ♦ 9 ♦ · *· • · ♦ · 999 • · · · · • · # # ·· ··· ·
s histologicky dokumentovanými solidními tumory. Studie umožnila stanovit maximální tolerovanou dávku (MTD), limitní toxickou dávku léčiva a farmakokinetiku mitoxantronu v krvi po i.v. podání. Rovněž byly zjišťované protinádorové účinky mitoxantronu. Pacienti byli léčení mitoxantronem v lipozomové formě podávaným každé tři týdny i.v. podáním, dokud kvůli progresi nemoci nebo výskytu toxicity nebylo nutné podávání včas ukončit. Rovněž byla zjišťovaná bezpečnost léčby a snášenlivost na terapii. Stanovení farmakokinetických parametrů bylo provedené v prvním cyklu terapie. Vyšetření srdce byla prováděná v každém druhém cyklu terapie. Stav choroby byl hodnocený vhodnými prostředky po každém druhém cyklu terapie.
Ve studii byl použitý obchodně dostupný Novantrone®. Mitoxantron ve formě lipozomového přípravku byl připraven způsobem popsaným v příkladu 7. Mitoxantron v lipozomové formě byl podávaný i.v. podáním v průběhu 45 minut v dávkách uvedených níže v tabulce 7.
Tabulka 7
mitoxantron v lipozomové formě
typ dávkování (mg/m2)
1 9
2 12
3 15
4 20
5 25
6 30
Skupinu každého typu dávkování tvořili tři pacienti. Podávání léčiva se opakovalo každé tři týdny pokud nedošlo k progresi choroby nebo nebyly zjištěné nepřijatelné toxické • · ·· ··· ·
·· ·· • · · ·· • · · · • · · · účinky
Nežádoucí účinky byly hodnocené podle kritérií NCI/CTC. Limitní toxická dávka léčiva (DLT) je definovaná výskytem nepřijatelné toxicity v prvním cyklu terapie (tj. v prvních 21 dnech) zahrnující nehematologické toxicity stupně 3 nebo 4 jako jsou hypersenzitivní reakce jiné než zvracení/nevolnosti nebo alopecie nebo hematologické toxicity stupně 4 jiné než je neutropenie, nebo neutropenie stupně 4 přetrvávající více než 3 dny nebo febrilní neutropenie posouzené jako neutropenie stupně 3 nebo 4 s teplotami většími než 38 °C, nebo zvracení stupně 4, nebo zvýšení jaterních transaminas (AST nebo ALT) stupně 4, nebo snížení LVEF stupně 2 (nebo vyšší) po vyšetření MUGA.
Maximální tolerovaná dávka (MTD) je definovaná jako nejvyšší dávka, která vyvolá příznaky DLT nanejvýš u jednoho pacienta ze šesti pacientů léčených uvedenou dávkou. Jestliže u žádného z původně tří pacientů nedojde při dané dávce k vývoji příznaků odpovídajících limitní toxické dávce (DLT), pokračuje se ve zvyšování dávek. Jestliže u jednoho z původně tří pacientů dojde při dané dávce k vývoji příznaků odpovídajících DLT, použije se uvedená dávka u dalších tří pacientů. Jestliže u žádného z dalších tří pacientů nedojde při dané dávce k vývoji příznaků odpovídajících DLT, je možné pokračovat ve zvyšování dávek. Jestliže u jednoho nebo u více z dalších tří pacientů dojde při dané dávce k vývoji příznaků odpovídajících limitní toxické dávce DLT, zvýšení dávek se ukončí. Jestliže u dvou nebo u tří z původně tří pacientů dojde při dané dávce k vývoji příznaků odpovídajících limitní toxické dávce (DLT), eskalace dávek se ukončí. Pak se podrobí léčbě s možnou MTD šest pacientů aby se ověřilo, že tato dávka splňuje požadovaná kritéria a je možné ji deklarovat jako ► ·· • 4 • 44· • · «
4 « » · · ·♦ MM ·· ··· * · · · » ··· · · · * ♦ · · · • · · · ♦ • · *♦· «♦ »· maximální tolerovanou dávku léčiva (MTD).
Po prvním cyklu terapie je možné provést další cyklus a léčivo podat 21 nebo více dní po předchozím podání dávky mitoxantronu v lipozomové formě pokud absolutní počet neutrofilních granulocytů je 1500/mm3 nebo větší a počet trombocytů je 100 000/mm3, a hodnoty zjištěné ve spojení s toxicitou léčby se vrátily na původní hodnoty nebo pod stupeň 1 přičemž se volí méně restriktivní hodnota.
4 <· ·
Léčba se odloží o jeden týden k odstranění toxických vlivů. Jestliže po jednotýdenním odkladu nedojde k vymizení toxických příznaků, léčba se odloží o další další týden se stejnou redukcí podávání léčiva jako po prvním odložení léčby. Jestliže je nutné léčbu odložit o více než dva týdny, pacient ve studii již nepokračuje.

Claims (38)

1. Terapeutická mitoxantronová kompozice vyznačující se tím, že zahrnuje lipozom s obsahem mitoxantronu a lipidovou složku obsahující kardiolipin.
2. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že molární poměr mitoxantronu k lipidové složce je v rozmezí od asi 1:10 do asi 1:20.
3. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že lipozomy se zachyceným mitoxantronem zahrnují vezikula o velikosti 5 μτη nebo méně.
4. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že lipozomy se zachyceným mitoxantronem zahrnují vezikula o velikosti 1 μτη nebo méně.
5. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že lipozomy se zachyceným mitoxantronem zahrnují vezikula o velikosti 0,5 μτη nebo méně.
6. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že lipozomy se zachyceným mitoxantronem zahrnují vezikula o velikosti 0,1 μτη nebo méně.
7. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že lipidová složka dále obsahuje sloučeninu zvolenou ze skupiny zahrnující fosfatidylcholin, cholesterol, α-tokoferol, dipalmitoylfosfatidylcholin a fosfatidylserin.
8. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že • * · ······· ·· ·«· ··· ·« ·♦ kardiolipin je vybrán ze skupiny zahrnující kardiolipin přírodního původu a syntetický kardiolipin.
9. Kompozice podle nároku 1, vyznačující se tím, že lipozom má negativní náboj.
10. Kompozice podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že lipozom má pozitivní náboj. 11. Kompozice podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že lipozom je neutrálně nabitý. 12. Kompozice podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že
lipozomové vezikuly jsou směsí vícevrstvého a jednovrstvého typu.
13. Terapeutická mitoxantronová kompozice vyznačující se tím, že zahrnuje lipidovou složku a mitoxantron kde molární poměr mitoxantronu k lipidové složce je v rozmezí od asi 1:10 do asi 1:20 .
14. Terapeutická mitoxantronová kompozice podle nároku 13, vyznačující se tím, že lipidová složka obsahuje fosfolipid.
15. Terapeutická mitoxantronová kompozice podle nároku 13, vyznačující se tím, že lipidová složka obsahuje fosfatidylcholin.
16. Terapeutická mitoxantronová kompozice podle nároku 13, vyznačující se tím, že lipidová složka obsahuje vaječný fosfatidylcholin.
·· • · · • · • · ·· · • · · · ·· ·*
17. Terapeutická mitoxantronová kompozice podle nároku 13, vyznačující se tím, že lipidová složka obsahuje cholesterol.
18. Terapeutická mitoxantronová kompozice podle nároku 23, vyznačující se tím, že lipidová složka dále obsahuje fosfolipid, cholesterol, kardiolipin a tokoferol.
19. Terapeutická mitoxantronová kompozice podle nároku 13, vyznačující se tím, že koncentrace mitoxantronu je v rozmezí od asi 0,5 do asi 2 mg/ml.
20. Způsob přípravy lékové formy obsahující mitoxantron, vyznačující se tím, že zahrnuje stupeň, ve kterém se v jedné nádobě získá zvolené množství předem připravených lipozomů, které obsahují složku vázající mitoxantron, stupeň vnesení zvoleného množství mitoxantronu ve farmaceuticky přijatelné přísadě do další nádoby, stupeň smísení podílu mitoxantronu ve farmaceuticky přijatelné přísadě s lipozomy, a stupeň, ve kterém se mitoxantron nechá navázat na lipozomy za získaní lékové formy obsahující mitoxantron.
21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že předem připravené lipozomy se podrobí lyofilizaci.
22. Lipidová formulace, vyznačující se tím, že zahrnuje mitoxantron a jeden nebo více lipidů, kde nejméně jeden z lipidů je kardiolipin.
23. Lipidová formulace podle nároku 22, vyznačující se tím, že mitoxantron tvoří s kardiolipinem komplex.
24. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, * ·*·0 • · □u ··· *·*···· ·· «·* ··· ·* «« vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:50.
25. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:40.
26. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:30.
27. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:20.
28. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:15.
29. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:10.
30. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:5.
• » ·» • · ·· • · · * · * • * ··♦··» ' • · · · · · · * ·** ··* ·Α ·· **
31. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru nejméně asi 1:1.
32. Lipidová formulace podle nároku 22 nebo 23, vyznačující se tím, že vzájemné množství mitoxantronu k lipidu vyjádřené molárním poměrem uvedených složek je v poměru asi 1:1.
33. Lipidová formulace podle nároků 22 až 32, vyznačující se tím, že dále zahrnuje fosfatidylcholin nebo cholesterol.
34. Lipidová formulace podle nároku 33, vyznačující se tím, že poměr vzájemných molárních množství kardiolipinu:fosfátidylcholinu:cholesterolu v přípravku je v poměru v rozmezích asi 0,1-25:1-99:0,1-50.
35. Lipidová formulace podle nároku 33, vyznačující se tím, že poměr vzájemných molárních množství kardiolipinu:fosfatidylcholinu:cholesterolu v přípravku je v poměru v rozmezích asi 0,2-10:2-50:1-25.
36. Lipidová formulace podle nároku 33, vyznačující se tím, že poměr vzájemných molárních množství kardiolipinu:fosfatidylcholinu:cholesterolu v přípravku je v poměru v rozmezích asi 0,5-5:4-25:2-15.
37. Lipidová formulace podle nároku 33, vyznačující se tím, že poměr vzájemných molárních množství ·· ··«» kardiolipinu:fosfatidylcholinu:cholesterolu v přípravku je v poměru v rozmezích asi 0,75-2:5-15:4-10.
38. Lipidová formulace podle nároku 33, vyznačující se tím, že poměr vzájemných molárních množství kardiolipinu:fosfatidylcholinu:cholesterolu v přípravku je v poměru asi 1:10:6,8.
39. Lipidová formulace podle kteréhokoli z nároků 22 až 38, vyznačující se tím, že dále obsahuje antioxidační přísadu.
40. Lipidová formulace podle kteréhokoli z nároků 22 až 39, vyznačující se tím, že je lyofilizovaný.
41. Lipidová formulace podle kteréhokoli z nároků 22 až 40, vyznačující se tím, že je ve formě lipozomů.
CZ20031262A 2000-10-16 2001-10-16 Liposomal formulation of mitoxantrone CZ20031262A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US24106900P 2000-10-16 2000-10-16

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20031262A3 true CZ20031262A3 (en) 2004-03-17

Family

ID=22909113

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20031262A CZ20031262A3 (en) 2000-10-16 2001-10-16 Liposomal formulation of mitoxantrone

Country Status (15)

Country Link
US (1) US20030219476A1 (cs)
EP (1) EP1333811A4 (cs)
JP (1) JP2004511510A (cs)
CN (1) CN1469735A (cs)
AU (1) AU2002214649A1 (cs)
BR (1) BR0114713A (cs)
CA (1) CA2424345A1 (cs)
CZ (1) CZ20031262A3 (cs)
EA (1) EA200300473A1 (cs)
HU (1) HUP0303719A2 (cs)
IL (1) IL155291A0 (cs)
MX (1) MXPA03003401A (cs)
NO (1) NO20031623L (cs)
WO (1) WO2002032400A1 (cs)
ZA (1) ZA200302670B (cs)

Families Citing this family (44)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US7262173B2 (en) 1997-03-21 2007-08-28 Georgetown University Chemosensitizing with liposomes containing oligonucleotides
JP2004501955A (ja) * 2000-06-30 2004-01-22 アイネックス ファーマシューティカルズ コーポレイション リポソーム抗新生物薬剤およびその使用
EP1355634B8 (en) * 2000-11-09 2009-03-04 Neopharm, Inc. Sn-38 lipid complexes and methods of use
WO2003030864A1 (en) 2001-05-29 2003-04-17 Neopharm, Inc. Liposomal formulation of irinotecan
WO2003018018A2 (en) * 2001-08-24 2003-03-06 Neopharm, Inc. Vinorelbine compositions and methods of use
EA200400658A1 (ru) * 2001-11-09 2004-10-28 Неофарм, Инк. Способ лечения опухолей, экспрессирующих рецептор для ил-13 (варианты)
US7138512B2 (en) * 2002-04-10 2006-11-21 Georgetown University Gene SHINC-2 and diagnostic and therapeutic uses thereof
WO2003102011A1 (en) * 2002-05-29 2003-12-11 Neopharm, Inc. Method for determining oligonucleotide concentration
AU2003268087A1 (en) * 2002-08-23 2004-03-11 Ian Ma Liposomal gemcitabine compositions for better drug delivery
US7718189B2 (en) 2002-10-29 2010-05-18 Transave, Inc. Sustained release of antiinfectives
EA200501285A1 (ru) * 2003-02-11 2006-02-24 Неофарм, Инк. Способ получения липосомальных препаратов
WO2004087758A2 (en) * 2003-03-26 2004-10-14 Neopharm, Inc. Il 13 receptor alpha 2 antibody and methods of use
EP1643971A2 (en) * 2003-05-22 2006-04-12 Neopharm, Inc. Liposomal formulations comprising a combination of two or more active agents
US20060078560A1 (en) * 2003-06-23 2006-04-13 Neopharm, Inc. Method of inducing apoptosis and inhibiting cardiolipin synthesis
EP1793833A1 (en) * 2004-09-15 2007-06-13 Vasogen Ireland Limited Multiple sclerosis treatment
US20090285878A1 (en) * 2004-11-05 2009-11-19 Tekmira Pharmaceuticals Corporation Compositions and methods for stabilizing liposomal drug formulations
EP3067047B1 (en) 2005-12-08 2022-04-20 Insmed Incorporated Lipid-based compositions of antiinfectives for treating pulmonary infections
HUE031951T2 (en) * 2006-10-10 2017-08-28 Jina Pharmaceuticals Inc Aqueous systems for lipid-based drug compounds; preparations, processes and their use
JP2010509355A (ja) 2006-11-06 2010-03-25 ジャイナ ファーマシューティカルズ,インコーポレーテッド グッグルリン脂質の方法および組成物
CN101209243B (zh) 2006-12-29 2010-12-08 石药集团中奇制药技术(石家庄)有限公司 一种脂质体药物及其制备方法
WO2008137717A1 (en) 2007-05-04 2008-11-13 Transave, Inc. Compositions of multicationic drugs for reducing interactions with polyanionic biomolecules and methods and uses thereof
US9119783B2 (en) 2007-05-07 2015-09-01 Insmed Incorporated Method of treating pulmonary disorders with liposomal amikacin formulations
US9333214B2 (en) 2007-05-07 2016-05-10 Insmed Incorporated Method for treating pulmonary disorders with liposomal amikacin formulations
US9114081B2 (en) 2007-05-07 2015-08-25 Insmed Incorporated Methods of treating pulmonary disorders with liposomal amikacin formulations
KR101795524B1 (ko) 2009-06-04 2017-11-08 고쿠리츠칸센쇼켄쿠죠 마이코플라즈마 감염증용 백신
CN101773471B (zh) * 2010-03-25 2012-07-11 天津大学 一种米托蒽醌纳米靶向缓释长循环脂质体及制备方法
US20130115271A1 (en) * 2010-04-19 2013-05-09 The University Of North Carolina At Chapel Hill Predictors of pharmacokinetic and pharmacodynamic disposition of carrier-mediated agents
CN101912363A (zh) * 2010-07-29 2010-12-15 蔡海德 溶解超滤-喷雾干燥-分子分散包衣-水化制粒-冷冻干燥生产脂质体组合药物
PL2852391T3 (pl) 2012-05-21 2022-04-11 Insmed Incorporated Układy do leczenia infekcji płuc
MX2015005992A (es) 2012-11-20 2016-03-07 Spectrum Pharmaceuticals Inc Metodo mejorado para la preparacion de la vincristina liposomal encapsulada para el uso terapeutico.
US10124066B2 (en) 2012-11-29 2018-11-13 Insmed Incorporated Stabilized vancomycin formulations
LT3466432T (lt) 2014-05-15 2020-12-28 Insmed Incorporated Būdai, skirti plaučių netuberkuliozinėms mikobakterinėms infekcijoms gydyti
TWI678213B (zh) 2015-07-22 2019-12-01 美商史倍壯製藥公司 用於長春新鹼硫酸鹽脂質體注射之即可使用的調配物
EP3773505B1 (en) 2018-03-30 2026-04-29 Insmed Incorporated Methods for continuous manufacture of liposomal drug products
JP7449275B2 (ja) 2018-05-02 2024-03-13 インスメッド インコーポレイテッド リポソーム薬物製剤の製造方法
WO2019232417A1 (en) * 2018-06-01 2019-12-05 Washington University Compounds and methods for the treatment of toxoplasma gondii infection
CN110711178A (zh) * 2018-07-11 2020-01-21 石药集团中奇制药技术(石家庄)有限公司 盐酸米托蒽醌脂质体治疗非霍奇金淋巴瘤的用途
US20220339136A1 (en) * 2019-08-30 2022-10-27 United States Government As Represented By The Department Of Veterans Affairs Liposomal troponoid compound formulations
CN115279344A (zh) * 2020-03-12 2022-11-01 石药集团中奇制药技术(石家庄)有限公司 盐酸米托蒽醌脂质体的用途
CN114601791B (zh) * 2020-12-08 2023-09-19 成都倍特药业股份有限公司 一种盐酸米托蒽醌液体制剂及其制备方法
US20240058280A1 (en) * 2020-12-15 2024-02-22 Cspc Zhongqi Pharmaceutical Technology (Shijiazhuang) Co., Ltd Use of mitoxantrone hydrochloride liposome
US20240122875A1 (en) * 2021-04-16 2024-04-18 Cspc Zhongqi Pharmaceutical Technology (Shijiazhuang) Co., Ltd Use of mitoxantrone hydrochloride liposome
CN115400083A (zh) * 2021-05-28 2022-11-29 石药集团中奇制药技术(石家庄)有限公司 盐酸米托蒽醌脂质体用于制备治疗晚期实体瘤的药物的用途
CN115770288A (zh) * 2021-09-07 2023-03-10 石药集团中奇制药技术(石家庄)有限公司 米托蒽醌脂质体、硼替佐米和地塞米松治疗多发性骨髓瘤的用途

Family Cites Families (99)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4197249A (en) * 1977-08-15 1980-04-08 American Cyanamid Company 1,4-Bis(substituted-amino)-5,8-dihydroxyanthraquinones and leuco bases thereof
US4820738A (en) * 1977-08-15 1989-04-11 American Cyanamid Company 1,4-bis(substituted-amino)-5,8-dihydroxy-anthraquinones and leuco bases thereof
US4428882A (en) * 1979-05-29 1984-01-31 American Cyanamid Company 1-(Aminoalkylamino)-5,8-dihydroxy-4-substituted-anthraquinones
US4376765A (en) * 1980-03-31 1983-03-15 Institut International De Pathologie Cellulaire Et Moleculaire Medicaments, their preparation and compositions containing same
DE3360633D1 (en) * 1982-02-12 1985-10-03 Unitika Ltd Anti-cancer device
JPS60246400A (ja) * 1984-05-22 1985-12-06 Ajinomoto Co Inc アントラサイクリン系化合物及び制ガン剤
IL76002A0 (en) * 1984-08-03 1985-12-31 Boehringer Biochemia Srl Amino-anthracenediones-platinum complexes useful as anti-cancer compounds
GB8508508D0 (en) * 1985-04-01 1985-05-09 Creighton A M Pharmaceutical compositions
EP0198765A3 (en) * 1985-04-09 1987-10-21 Georgetown University Preparation of liposomes
US4739046A (en) * 1985-08-19 1988-04-19 Luzio Nicholas R Di Soluble phosphorylated glucan
US5187167A (en) * 1986-03-27 1993-02-16 Imperial Chemical Industries Plc Pharmaceutical compositions comprising quinazolin-4-one derivatives
US4997913A (en) * 1986-06-30 1991-03-05 Oncogen pH-sensitive immunoconjugates and methods for their use in tumor therapy
IN165717B (cs) * 1986-08-07 1989-12-23 Battelle Memorial Institute
US5716829A (en) * 1987-01-15 1998-02-10 Genetic Systems Corporation Diagnostic test for Pseudomonas aeruginosa infections
MX9203808A (es) * 1987-03-05 1992-07-01 Liposome Co Inc Formulaciones de alto contenido de medicamento: lipido, de agentes liposomicos-antineoplasticos.
US5000886A (en) * 1987-05-26 1991-03-19 American Cyanamid Company Silicone-hardened pharmaceutical microcapsules and process of making the same
US5002935A (en) * 1987-12-30 1991-03-26 University Of Florida Improvements in redox systems for brain-targeted drug delivery
US5744455A (en) * 1988-01-27 1998-04-28 New York University Reduction of anthracycline-induced cardiotoxicity
US5610180A (en) * 1988-01-29 1997-03-11 Virginia Commonwealth University Ionizable congeners of aromatic and aliphatic alcohols as anti-leukemia agents
US5656286A (en) * 1988-03-04 1997-08-12 Noven Pharmaceuticals, Inc. Solubility parameter based drug delivery system and method for altering drug saturation concentration
DE68901733T2 (de) * 1988-03-04 1993-03-25 Takeda Chemical Industries Ltd Liposom-zusammensetzung.
US5719197A (en) * 1988-03-04 1998-02-17 Noven Pharmaceuticals, Inc. Compositions and methods for topical administration of pharmaceutically active agents
US5831066A (en) * 1988-12-22 1998-11-03 The Trustees Of The University Of Pennsylvania Regulation of bcl-2 gene expression
EP0472639A4 (en) * 1989-05-15 1992-07-01 The Liposome Company, Inc. Accumulation of drugs into liposomes by a proton gradient
GB8914061D0 (en) * 1989-06-19 1989-08-09 Wellcome Found Agents for potentiating the effects of antitumour agents and combating multiple drug resistance
US5094848A (en) * 1989-06-30 1992-03-10 Neorx Corporation Cleavable diphosphate and amidated diphosphate linkers
CA1340994C (en) * 1989-09-21 2000-05-16 Rudolf Edgar Dr. Falk Treatment of conditions and disease
GB9017024D0 (en) * 1990-08-03 1990-09-19 Erba Carlo Spa New linker for bioactive agents
ATE130517T1 (de) * 1990-08-08 1995-12-15 Takeda Chemical Industries Ltd Intravaskulär embolisierendes mittel mit gehalt an einem die angiogenesis hemmenden stoff.
JPH04334377A (ja) * 1990-12-31 1992-11-20 Akzo Nv 酸−不安定性リンカー分子
KR100220538B1 (ko) * 1991-01-11 1999-09-15 뮈쉘 쥐르밀 아크리딘 유도체
US5399363A (en) * 1991-01-25 1995-03-21 Eastman Kodak Company Surface modified anticancer nanoparticles
GB9108652D0 (en) * 1991-04-23 1991-06-12 Antisoma Ltd Immunoreactive compounds
US5399338A (en) * 1991-05-01 1995-03-21 University Of New Mexico Enhancement of abnormal tissue uptake of antibodies, tumor-specific agents or conjugates thereof for diagnostic imaging or therapy
US5620971A (en) * 1991-05-09 1997-04-15 Vertex Pharmaceuticals Incorporated Biologically active acylated amino acid derivatives
US6017900A (en) * 1991-07-03 2000-01-25 Hyal Pharmaceutical Corporation Topical composition containing hyaluronic acid and nsaids
US5622929A (en) * 1992-01-23 1997-04-22 Bristol-Myers Squibb Company Thioether conjugates
US5965132A (en) * 1992-03-05 1999-10-12 Board Of Regents, The University Of Texas System Methods and compositions for targeting the vasculature of solid tumors
PT627940E (pt) * 1992-03-05 2003-07-31 Univ Texas Utilizacao de imunoconjugados para o diagnostico e/ou terapia de tumores vascularizados
ATE194767T1 (de) * 1992-03-23 2000-08-15 Univ Georgetown In liposomen verkapseltes taxol und verwendungsverfahren
US5430148A (en) * 1992-03-31 1995-07-04 Agouron Pharmaceuticals, Inc. Antiproliferative quinazolines
US5301688A (en) * 1992-08-07 1994-04-12 Physion S.R.L. Method for localization and therapy of occult bladder cancer
WO1994005259A1 (en) * 1992-09-02 1994-03-17 Georgetown University Method of encapsulating anthracycline glycosides in liposomes
GB2270920B (en) * 1992-09-25 1997-04-02 Univ Keele Alginate-bioactive agent conjugates
FR2702656B1 (fr) * 1993-03-18 1995-06-16 Sanofi Elf Utilisation de derives de la tetrahydropyridine pour la preparation de medicaments cardioprotecteurs.
US5378456A (en) * 1993-03-25 1995-01-03 American Cyanamid Company Antitumor mitoxantrone polymeric compositions
US5807549A (en) * 1993-05-21 1998-09-15 Research Corporation Technologies, Inc. Lymphocyte chemoattractant factor and uses thereof
EP0647450A1 (en) * 1993-09-09 1995-04-12 BEHRINGWERKE Aktiengesellschaft Improved prodrugs for enzyme mediated activation
US5599712A (en) * 1993-10-15 1997-02-04 University Of Pittsburgh Protection from ionizing irradiation or chemotherapeutic drug damage by in vivo gene therapy
IN176897B (cs) * 1993-10-29 1996-09-28 Cadila Lab Ltd
GB9325330D0 (en) * 1993-12-10 1994-02-16 Univ Toronto Fluorocyclodextrin drug delivery system
US5595756A (en) * 1993-12-22 1997-01-21 Inex Pharmaceuticals Corporation Liposomal compositions for enhanced retention of bioactive agents
US5567592A (en) * 1994-02-02 1996-10-22 Regents Of The University Of California Screening method for the identification of bioenhancers through the inhibition of P-glycoprotein transport in the gut of a mammal
GB9402805D0 (en) * 1994-02-14 1994-04-06 Xenova Ltd Pharmaceutical compounds
US5618528A (en) * 1994-02-28 1997-04-08 Sterling Winthrop Inc. Biologically compatible linear block copolymers of polyalkylene oxide and peptide units
US5744485A (en) * 1994-03-25 1998-04-28 Vertex Pharmaceuticals Incorporated Carbamates and ureas as modifiers of multi-drug resistance
US5730968A (en) * 1994-03-31 1998-03-24 Sterling Winthrop Inc. Segmented chelating polymers as imaging and therapeutic agents
US5604090A (en) * 1994-06-06 1997-02-18 Fred Hutchinson Cancer Research Center Method for increasing transduction of cells by adeno-associated virus vectors
US5716612A (en) * 1994-09-07 1998-02-10 Schering Corporation Use of IL-4 for potentiation of chemotherapeutic agents
US5602142A (en) * 1994-12-21 1997-02-11 Evanston Hospital Corporation DNA-affinic hypoxia selective cytotoxins
DE19502912A1 (de) * 1995-01-31 1996-08-01 Hoechst Ag G-Cap Stabilisierte Oligonucleotide
GB9509888D0 (en) * 1995-05-16 1995-07-12 Pharmacia Spa Terpenoidic derivatives useful as antitumour agents
US5726184A (en) * 1995-05-19 1998-03-10 Vertex Pharmaceuticals Incorporated Tetralin compounds with improved MDR activity
US6200992B1 (en) * 1995-06-07 2001-03-13 The Procter & Gamble Company Pharmaceutical composition for inhibiting the growth of cancers
US5858397A (en) * 1995-10-11 1999-01-12 University Of British Columbia Liposomal formulations of mitoxantrone
DE19538402A1 (de) * 1995-10-14 1997-04-17 Boehringer Mannheim Gmbh Lipidalkohole als neue immunsuppressive und antivirale Arzneimittel
US5874412A (en) * 1996-03-22 1999-02-23 Priebe; Waldemar Bis-anthracyclines with high activity against doxorubicin resistant tumors
US5672592A (en) * 1996-06-17 1997-09-30 Guilford Pharmaceuticals Inc. Certain phosphonomethyl-pentanedioic acid derivatives thereof
US5863536A (en) * 1996-12-31 1999-01-26 Guilford Pharmaceuticals Inc. Phosphoramidate derivatives
US6025345A (en) * 1996-06-17 2000-02-15 Guilford Pharmaceuticals Inc. Inhibitors of NAALADase enzyme activity
US6197295B1 (en) * 1996-09-25 2001-03-06 Viva America Marketing Corporation Dietary supplementation with, and methods for administration of yeast-derived selenium product
US6177404B1 (en) * 1996-10-15 2001-01-23 Merck & Co., Inc. Conjugates useful in the treatment of benign prostatic hyperplasia
US6339069B1 (en) * 1996-10-15 2002-01-15 Elan Pharmaceuticalstechnologies, Inc. Peptide-lipid conjugates, liposomes and lipsomal drug delivery
US6037454A (en) * 1996-11-27 2000-03-14 Genentech, Inc. Humanized anti-CD11a antibodies
US6030961A (en) * 1997-03-11 2000-02-29 Bar-Ilan Research & Development Co., Ltd. Oxyalkylene phosphate compounds and uses thereof
US6207673B1 (en) * 1997-03-12 2001-03-27 The University Of North Carolina At Chapel Hill Covalent conjugates of topoisomerase I and topoisomerase II inhibitors
DE19720312A1 (de) * 1997-05-15 1998-11-19 Hoechst Ag Zubereitung mit erhöhter in vivo Verträglichkeit
US6180666B1 (en) * 1997-09-05 2001-01-30 Anmax, Inc. Use of gallic acid esters to increase bioavailability of orally administered pharmaceutical compounds
US6020316A (en) * 1997-09-25 2000-02-01 Lanks; Karl W. Glutaraldehyde modified chemotherapeutic agents and methods of use thereof
US6011042A (en) * 1997-10-10 2000-01-04 Enzon, Inc. Acyl polymeric derivatives of aromatic hydroxyl-containing compounds
EP1037995A1 (en) * 1997-12-08 2000-09-27 Genentech, Inc. Human interferon-epsilon: a type 1 interferon
US6030997A (en) * 1998-01-21 2000-02-29 Eilat; Eran Acid labile prodrugs
WO1999062551A1 (en) * 1998-06-05 1999-12-09 Board Of Regents, The University Of Texas System Texaphyrin conjugates and uses thereof
US6252050B1 (en) * 1998-06-12 2001-06-26 Genentech, Inc. Method for making monoclonal antibodies and cross-reactive antibodies obtainable by the method
WO2000000238A1 (en) * 1998-06-26 2000-01-06 Quanam Medical Corporation Topoisomerase inhibitors for prevention of restenosis
US6335194B1 (en) * 1998-09-29 2002-01-01 Isis Pharmaceuticals, Inc. Antisense modulation of survivin expression
EP1006113A1 (en) * 1998-12-02 2000-06-07 Pfizer Products Inc. Derivatives of 2-(2-oxo-ethylidene)-imidazolidin-4-one and their use to inhibit abnormal cell growth
US6174903B1 (en) * 1998-12-28 2001-01-16 Pfizer Inc. Imidazolidin-4-one derivatives useful as anticancer agents
US6200599B1 (en) * 1999-10-07 2001-03-13 The Regents Of The University Of California Ortho ester lipids
AU3104301A (en) * 2000-01-20 2001-07-31 Noven Pharmaceuticals, Inc. Compositions and methods to effect the release profile in the transdermal administration of active agents
US20020001614A1 (en) * 2000-02-10 2002-01-03 Kent Jorgensen Lipid-based drug delivery systems containing phospholipase A2 degradable lipid derivatives and the therapeutic uses thereof
US20020004070A1 (en) * 2000-02-24 2002-01-10 Rudnic Edward M. Antineoplastic product, use and formulation thereof
US7405080B2 (en) * 2000-03-23 2008-07-29 Voellmy Richard W Compositions and methods relating to prevention of chemotherapy-induced alopecia
TWI310684B (en) * 2000-03-27 2009-06-11 Bristol Myers Squibb Co Synergistic pharmaceutical kits for treating cancer
JP2003531588A (ja) * 2000-04-11 2003-10-28 ジェネンテック・インコーポレーテッド 多価抗体とその用途
JP4763957B2 (ja) * 2000-05-10 2011-08-31 オバン・エナジー・リミテッド メディアミリング
US6733764B2 (en) * 2000-06-14 2004-05-11 Alain Martin Immunostimulator anti-cancer compounds and methods for their use in the treatment of cancer
US20020004511A1 (en) * 2000-06-28 2002-01-10 Luzzio Michael Joseph Thiophene derivatives useful as anticancer agents
US6338859B1 (en) * 2000-06-29 2002-01-15 Labopharm Inc. Polymeric micelle compositions

Also Published As

Publication number Publication date
US20030219476A1 (en) 2003-11-27
BR0114713A (pt) 2004-01-13
MXPA03003401A (es) 2004-06-30
NO20031623L (no) 2003-06-05
WO2002032400A1 (en) 2002-04-25
EP1333811A1 (en) 2003-08-13
JP2004511510A (ja) 2004-04-15
CN1469735A (zh) 2004-01-21
ZA200302670B (en) 2004-07-05
AU2002214649A1 (en) 2002-04-29
IL155291A0 (en) 2003-11-23
HUP0303719A2 (hu) 2004-03-01
EP1333811A4 (en) 2004-03-03
CA2424345A1 (en) 2002-04-25
EA200300473A1 (ru) 2003-08-28
NO20031623D0 (no) 2003-04-09

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20031262A3 (en) Liposomal formulation of mitoxantrone
EP0317120B1 (en) Improved amphotericin b liposome preparation
Ng et al. Development of liposomal polyene antibiotics: an historical perspective
Gulati et al. Development of liposomal amphotericin B formulation
WO2004017944A1 (en) Liposomal gemcitabine compositions for better drug delivery
HUE031951T2 (en) Aqueous systems for lipid-based drug compounds; preparations, processes and their use
CZ20031515A3 (cs) Komplexy SN-38 s lipidem a způsob jejich použití
WO2007028341A1 (fr) Nanomicelles servant de medicaments anticancereux a polyethylene phospholipides glycolyles contenant des vinca alcaloides
Lopez-Berestein et al. Prophylaxis and treatment of experimental lung metastases in mice after treatment with liposome-encapsulated 6-O-stearoyl-N-acetylmuramyl-L-α-aminobutyryl-D-isoglutamine
WO2009062299A1 (en) Gel-stabilized liposome compositions, methods for their preparation and uses thereof
US5683714A (en) Liposomal cyclosporin pharmaceutical formulation
EP0697214A1 (en) Liposomal cyclosporin pharmaceutical formulations
EP1435231A1 (en) Non-pegylated long-circulating liposomes
EP0390849B1 (en) Methyl cellulose pharmaceutical composition
US20040175417A1 (en) Amphotericin B liposome preparation
JP4804702B2 (ja) アムホテリシンb構造化エマルション
RU2516893C1 (ru) Липосомальная композиция и способ ее получения
JP2817883B2 (ja) 高度に完全なリポソームおよびその製剤法と用途
WO1993023015A1 (en) Liposomal aminoglycoside compositions and process for their preparation
Wasan et al. Targeted liposomes in fungi: modifying the therapeutic index of amphotericin B by its incorporation into negatively charged liposomes
EP1227795B1 (en) Lipid complex of alkycyclines
HK40081921A (en) Use of mitoxantrone hydrochloride liposome in preparation of drugs for treating advanced solid tumors
WO2026090749A1 (en) Pharmaceutical formulations comprising aprepitant
CN115531316A (zh) 一种奈达铂脂质体组合物及其制备方法
KURAHARA et al. Prophylaxis and treatment of experimental lung metastases in mice after treatment with liposome-encapsulated 6-0-stearoyl-N-acetylmuramyl-L-0~-aminobutyryl-D-isoglutamine