CZ20032034A3

CZ20032034A3 - Ochranný povlak s dvouvrstvou strukturou

Info

Publication number: CZ20032034A3
Application number: CZ20032034A
Authority: CZ
Inventors: Steffen Hofacker; Markus Mechtel
Original assignee: Bayer Aktiengesellschaft
Priority date: 2001-01-24
Filing date: 2002-01-14
Publication date: 2003-10-15
Also published as: KR20040030493A; PL363506A1; CN1487808A; CN1309348C; CA2435432A1; JP4102190B2; JP2004531364A; EP1355576A1; HUP0302805A3; KR100854904B1; HUP0302805A2; MXPA03006535A; DE10103026A1; SK9192003A3; US20020160199A1; WO2002058569A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká ochranných povlaků s nejméně dvouvrštvou strukturou, přičemž první povlak obsahuje prostředek ke zlepšení adheze na bázi dvousložkových polyurethanových pojiv obsahujících alkoxysilylové skupiny a druhý povlak obsahuje organicky modifikovaný anorganický povlak, způsob výroby těchto ochranných povlaků a jejich použití.

Dosavadní stav techniky

Plastické hmoty jsou mimořádně mnohostranné materiály s řadou žádaných vlastností. Nevýhodou těchto materiálů je však příkladně jejich citlivost vůči mechanickému poškození na povrchu nebo jejich citlivost vůči chemikáliím, jako jsou rozpouštědla.

Jedna metoda ochrany povrchu plastických hmot před takovým poškozením spočívá v nanesení vhodného povlaku na substrát plastické hmoty. Složení povlaku závisí v první řadě na tom, zd má být povlak ochráněn před mechanickým poškozením, zářením, působením chemikálií nebo dalšími vlivy prostředí (příkladně znečištění atd.). Transparentní plastické hmoty, jako je příkladně polykarbonát, jsou vůči mechanickému poškození povrchu obzvláště citlivé. Proto jsou známé početné materiály pro vytváření povlaků, kleré chrání obzvláště polykarbonáty před mechanickým poškozením. Jsou to v zásadě organicky modifikované anorganické povlaky, ·· *

Μ · · · ·

2· ·«···· · « t · · · • · · · · · · « ·

9 9 9 99 9 99 99 které většinou vytvrzují kondenzací nebo UV-zářením.

Příklady lze nalézt v J.Sol-Gel Sci. Techn. 1998, 11, rd

153-159, Abstr. 23 , Annual Conference in Organic Coatings,

1997, 271-279, EP-A 0 263 428, DE-A 29 14 427 a DE-A 43 38 361.

Nanášení těchto anorganických povlaků je však často spojeno s problémem, kdy adheze mezi plastickou hmotou a povlakem je nedostatečná. Aby se přesto dosáhlo dostatečné adheze, je podle stavu techniky popsána celá řada metod. Jako fyzikální metody lze uvést příkladně ošetření plasmou nebo koronou, jako chemické metody přichází v úvahu příkladně použití prostředků pro zlepšení adheze (primerů).

Vícevrstvé struktury povlaků se popisují příkladně v EP-A 0947520 (příklad 12) a ve VO 98/46692 (příklady A a B) a v Surface and Coatings Technology, 1999, 112, 351-357.

Mnohé prostředky pro zlepšení adheze reagují jak s povrchem plastické hmoty tak i s povlakem a tvoří se (kovalentní) chemické vazby. V případě polykarbonátů jako substrátu se používají příkladně aminosilany, jako aminopropyltrialkoxysilany (příkladně v DE-A 19 858 998). Přitom reaguje aminoskupina s povrchem polykarbonátů a alkoxysilylové zbytky s organicky modifikovaným anorganickým povlakem obsahujícím křemík. Tyto NH-funkční prostředky pro zlepšení adheze mají však tu nevýhodu, že polykarbonát je bázickou dusíkatou funkcí značně poškozen, což se příkladně opticky projevuje výrazným zabarvením do žlutá. Další nevýhodou je, že se adheze anorganicko-organického hybridního povlaku rychle snižuje při vystavení účinkům vody, obzvláště teplé vody. Film se příkladně zakaluje, dochází ke tvorbě bublin a konečně k úplnému uvolnění filmu.

4···

4444

Úkolem předloženého vynálezu je proto dát k dispozici ochranné povlaky obzvláště pro polymerní podklady a ochránit je tak před mechanickým poškozením a/nebo vlivy prostředí, jako je příkladně UV-světlo nebo znečištění a nevykazuje výše uvedené nevýhody, příkladně optické poškození nebo nedostatečnou stabilitu proti působení povětrnostních vlivů.

Podstata vynálezu

Nyní bylo objeveno, že ochranné povlaky s nejméně dvouvrstvou strukturou, přičemž první povlak může sestávat z dvousložkového polyurethanového prostředku pro zlepšení adheze obsahujícího alkoxysilylové skupiny a druhý povlak příkladně z anorganického povlaku, mohou účinně chránit před mechanickým poškozením a/nebo poškozením zářením a/nebo znečištěním substráty, obzvláště polymerní substráty.

Předmětem předloženého vynálezu je ochranný povlak obsahující nejméně jednu dvouvrstvou strukturu povlaku, vyznačující se tím, že první povlak sestává z dvousložkového polyurethanového prostředku ke zlepšení adheze obsahuj ícího alkoxysilylové skupiny (primer) a druhý povlak sestává z anorganického nebo organického povlaku nebo anorganicko-organického hybridního povlaku.

Jako první vrstva ochranného povlaku podle vynálezu jsou vhodné dvousložkové polyurethanové prostředky pro zlepšení adheze obsahuj ící

I) tužící komponentu (A), obsahující adiční produkt nejméně jednoho organického polyisokyanátu (B) se «444 ··· · 4 444 4

444 4 4 4 4 4 4

4444444 44 44 4 4 • · 444 4444

4444 » 44 « 44 44

4444 střední NCO-funkcionalitou 2,5 až 5,0 a s obsahem isokyanátu 8 až 27 % hmotnostních a alkoxysilanu (C) s nejméně jednou skupinou reaktivní s isokyanátovými skupinami obecného vzorce (I)

O-Z-SiX_aY₃._a (I) kde znamená

Q skupinu reaktivní s isokyanátem, s výhodou OH, SH, nebo NHR-£, přičemž R^ znamená alkylskupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu s 6 až 20 uhlíkovými atomy nebo -Z-SiX_aY_3a,

Z lineární nebo rozvětvenou alkylenovou skupinu s 1 až uhlíkovými atomy, s výhodou lineární nebo rozvětvenou alkylenovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy,

X hydrolyzovatelnou skupinu, s výhodou alkoxy s 1 až 4 uhlíkovými atomy,

Y stejné nebo rozdílné alkylové skupiny s 1 až 4 uhlíkovými atomy a a znamená celé číslo od 1 do 3 a

II) lakovou pryskyřici (D) reaktivní s isokyanátovými skupinami.

Poměr skupin reaktivních s isokyanátovými skupinami v lakové pryskyřici (D) k isokyanátovým skupinám tužidla (A) je mezi 0,5 : 1 až 2 : 1, s výhodou mezi 0,7 : 1 až 1,3 : 1.

·· · φφ ···· φφφ φ φ φ

φ φ φ φ

φφφφ φ

Polyisokyanát (Β) obsažený v tužící komponentě (A) vykazuje s výhodou střední NCO-funkcionalitu 2,3 až 4,5 a s výhodou obsah isokyanátových skupin 11,0 až 24,0 % hmotnostních. Obsah monomerních diisokyanátů je nižší než 1 % hmotnostní, s výhodou nižší než 0,5 % hmotnostních.

Polyisokyanát (B) sestává z nejméně jednoho organického polyisokyanátů s alifaticky, cykloalifaticky, aralifaticky a/nebo aromaticky vázaných isokyanátových skupin.

V případě polyisokyanátů případně směsí polyisokyanátů (B) se jedná o libovolné polyisokyanáty z nejméně dvou diisokyanátů, vyrobené modifikací jednoduchých alifatických, cykloalifatických, aralifatických a/nebo aromatických diisokyanátů, s uretdionovou, isokyanurátovou, allofanátovou, biuretovou, iminooxadiazindionovou a/nebo oxadiazintrionovou strukturou, jako se příkladně popisují v J.Prakt.Chem. 336, (1994) 185-200 a v DE-A 16 70 666, DE-A 19 54 093, DE-A 24 14 413, DE-A 24 52 532, DE-A 26 41 380, DE-A 37 00 209, DE-A 39 00 053 a DE-A 39 28 503 nebo v EP-A 336 205, EP-A 339 396 a v EP-A 798 299.

Vhodnými diisokyanáty k výrobě takových polyisokyanátů jsou libovolné diisokyanáty, dostupné fosgenizací nebo způsoby bez použití fosgenu, příkladně tepelným štěpením urethanů, které mají rozsah molekulové hmotnosti od 140 do 400 s alifaticky, cykloalifaticky, aralifaticky a/nebo aromaticky vázanými isokyanátovými skupinami, jako jsou příkladně 1,4-diisokyanátobutan, 1,6 diisokyanátohexan (HDI), 2-methyl-l,5-diisokyanátopentan, 1,5-diisokyanáto-2,2dimethylpentan, 2,2,4- případně 2,4,4-trimethyl-l,6diisokyanátohexan, 1,10-diisokyanátodekan, 1,4- a 1,4-di• 9 9 ·· • 99 · · ··«·

9999

999999 9 9 · 9 · 9

9999 9 99 9

9

9 isokyanátocyklohexan, 1,4- a 1,4-bis-(isokyanátomethyl)cyklohexan, l-isokyanáto-3,3,5-trimethyl-5-isokyanáto- methylcyklohexan (isoforondiisokyanát, IPDI), 4,4 -diisokyanátodicyklohexylmethan, 1-isokyanáto-l-methyl-4(3)isokyanátomethyl-cyklohexan, bis-(isokyanátomethyl)norbornan, 1,3- a 1,4-bis-(l-isokyanáto-l-metylethyl)benzen (TMXDI), 2,4- a 2,6-diisokyanátotoluen (TDI), 2,4 a 4,4 -diisokyanátodifenylmethan (MDI), 1,5-diisokyanátonaftalen nebo libovolné směsi těchto diisokyanátů.

S výhodou se v případě výchozích komponent (B) jedná o polyisokyanáty nebo směsi polyisokyanátu. uvedeného druhu s výhradně alifaticky a/nebo cykloalifaticky vázanými isokyanátovými skupinami.

Zcela obzvláště výhodné výchozí komponenty (B) jsou polyisokyanáty případně směsi polyisokyanátů s biuretovou nebo s isokyanurátovou strukturou na bázi HDI, IPDI a /nebo 4,4 -diisokyanátodicyklohexylmethan.

Vhodnými alkoxysilany (C) obecného vzorce (I) s funkčními skupinami reaktivními s isokyanátovými skupinami jsou příkladně hydroxymethyltri(m)ethoxysilan a alkoxysilylové sloučeniny se sekundárními aminoskupinami nebo merkaptoskupinami. Příklady sekundárních aminoalkoxysilanů jsou N-methyl-3-amino-propyltri(m)ethoxysilan, N-fenyl-3-aminopropyltrimethoxysilan, bis-(gama-trimethoxysilylpropyl)amin, N-butyl-3-aminopropyltri(m)ethoxysilan, N-ethyl-3aminoisobutyltri(m)ethoxysilan nebo N-ethyl-3-aminoisobutylmethyldi(m)ethoxysilan a rovněž analogické alkoxysilany se 2 až 4 uhlíkovými atomy.

Ve smyslu vynálezu rovněž vhodné alkoxysilany (C) jsou • · · 9 φ 9 • 9 9 · 9 ··· · • · 9 9 9 9 9 9 · • ···· 9 · 9 9 9 9 9 * • 9 999 9999

9999 9 99 9 99 99 ·· · ·· 9999 aminofunkční alkoxysilylové sloučeniny, které se podle poznatků US-A 5 364 955 získají reakcí aminosilanů výše uvedeného obecného vzorce (I), kde R, = H, s estery kyseliny maleinové nebo kyseliny fumarové obecného vzorce (II)

R₂OOC-CH=CH-COOR₃ (II) kde znamená

R₂ a R₃ stejné nebo rozdílné (cyklo)-alkylové zbytky s 1 až 8 uhlíkovými atomy.

Výhodnými sloučeninami obecného vzorce (II) jsou dimethylester kyseliny maleinové a diethylester kyseliny maleinové .

Dalšími příklady alkoxysilanů (C) s funkčními skupinami reaktivními s isokyanátovými skupinami obecného vzorce (I) jsou 3-merkaptopropyltrimethoxysilan a 3-merkaptopropyltriethoxysilan.

K výrobě tužidla (A) se mohou samozřejmě použít také směsi uvedených alkoxysilanů (C) obecného vzorce (I). Příkladně jsou možné směsi alkoxysilanů (C), které obsahují stejnou funkční skupinu Q reaktivní s isokyanátovými skupinami, ale rozdílné hydrolyzovatelné skupiny X. Vhodné jsou také směsi, které obsahují alkoxysilany (C) obecného vzorce (I) s rozdílnými funkčními skupinami Q.

Modifikace polyisokyanátové komponenty (B) alkoxysilany (C) se provádí v molárním poměru NCO/Q 1 :

0,01 až 0,75, s výhodou v molárním poměru NCO/Q 1 : 0,05 až 0,4, přičemž Q má význam uvedený pro obecný vzorec (I).

·« φφφφ • φ φ · φ • · · φ φ • φφφφφφ φ φ φφφ φφφφ · φ φ o ΦΦΦΦ • φ φ φ φ φφφ φ φφφ φ φ φφφφ φ φφ φφ

V zásadě je přirozeně také možné nechat reagovat polyisokyanáty s vyšším molárním poměrem nebo dokonce úplně, to znamená jak odpovídá poměru NCO/Q 1 : 1 s aminofunkčními alkoxysilylovými sloučeninami (Q = NH), použitými podle vynálezu .

Jako lakové pryskyřice (D) reagující s isokyanátovými skupinami jsou vhodné polyhydroxylové sloučeniny, jako jsou příkladně tri- a/nebo tetrafunkční alkoholy a/nebo obvyklé polyetherpolyoly, polyesterpolyoly, polykarbonátpolyoly a/nebo polyakrylátpolyoly.

V zásadě jsou jako reakční partneři (D) pro tužidla (A) vhodná také laková pojivá nebo komponenty lakových pojiv s jinými skupinami reaktivními s isokyanáty než jsou hydroxylové skupiny. K nim patří příkladně také polyurethany nebo polymočoviny, které jsou na základě aktivních vodíkových atomů vyskytuj ících se v urethanových případně močovinových skupinách zesíťovatelné s polyisokyanáty. Vhodnými reakčními partnery (D) jsou příkladně také polyaminy, jejichž aminoskupiny jsou blokované, jako příkladně polyketiminy, polyaldiminy nebo oxazolany, ze kterých vlivem vlhkosti vznikají volné aminoskupiny a v případě oxazolanů volné hydroxylové skupiny, které pak mohou zreagovat se směsemi polyisokyanátů. Výhodnými lakovými pryskyřicemi (D) jsou polyakrylátpolyoly a polyesterpolyoly.

Ve 2-K-PUR-pojivech se použijí polyisokyanátové komponenty a/nebo pojivové komponenty obecně ve zředěné formě pomocí rozpouštědel. V případě těchto rozpouštědel se jedná příkladně o butylacetát, ethylacetát, l-methoxy-2-propylacetát, toluen, 2-butanon, xylen, 1,4-dioxan, diacetonalko»4 ··*· • 4 4 4«· • 99 4 • 4 .4 4 • · · · 4 • 4 4 4 · « 4 4 4 4 hol, N-methylpyrrolidon, dimethylacetamid, dimethylformamid, dimethylsulfoxid nebo libovolné směsi těchto rozpouštědel. Výhodnými rozpouštědly jsou butylacetát, ethylacetát a diacetoalkohol.

Ke 2-K-PUR-pojivům se mohou případně přidat jako další komponenty pomocné látky obvyklé při technologiích vytváření povlaků. Obvyklé pomocné látky jsou všechny přísady známé pro výrobu laků a barev, jako příkladně anorganické nebo organické pigmenty, prostředky na ochranu před účinky světla, lakové aditivy, jako jsou dispergační prostředky, prostředky pro zlepšení rozlivu, zahušfovadla, odpěňovací činidla a další pomocné prostředky, adheziva, fungicidy, baktericidy, stabilizátory nebo inhibitory a katalyzátory. Samozřejmě se může přidat i několik z uvedených pomocných látek.

Druhá vrstva ochranného povlaku podle vynálezu sestává z anorganického nebo organického povlaku nebo z anorganickoorganického hybridního povlaku.

Vhodné anorganické povlaky jsou příkladně čistě anorganické lakové systémy nebo také organicky modifikované anorganické lakové systémy nebo ale také vrstvy vyloučené plasmovým způsobem (příkladně AI2O3, T1O2, SiOg, TiC) .

Jako čistě anorganické lakové sysytémy se rozumí příkladně systémy vyrobené procesem sol-gel, které jsou vybudovány z monomerních jednotek, které nenesou žádné organické skupiny, které by při případné přítomnosti a ideální tvorbě zesítění mohly zůstat jako součást sítě.

V případě těchto monomerních stavebních kamenů se příkladně jedná o tetraalkoxysilany jako je tetra(m)ethoxy9« MM

MM

9« 9 ·· 9 · 9 999 9

99« 99 9 99 9

9999999 9999 9 9

9 999 9999

9999 9 99 9 99 99 silan nebo také o alkoxidy kovů jako je příkladně alkoxid hliníku, titanu nebo zirkonia.

Dále mohou takové anorganické lakové systémy obsahovat přirozeně také anorganické částice plniva, příkladně SiO₂, AI2O3 nebo A1OOH.

Jako organicky modifikované anorganické lakové sysytémy se rozumí příkladně povlaky vyrobené procesem sol-gel, které jsou vybudovány z monomerních jednotek, které nesou organické skupiny, které mohou zůstat jako součást tvořící se sítě. Tyto organické skupiny mohou být funkční nebo nefunkční .

V případě monomerních jednotek s nefunkčními organickými skupinami se jedná příkladně o alkylalkoxysilany, jako je příkladně methyltri(m)ethoxysilan, arylalkoxysilany jako fenyltri(m)ethoxysilan, a rovněž také o karbosilanové sloučeniny, které se popisují příkladně v US-A 5 679 755, US-A 5 677 410, US-A 6 005 131, US-A 5 880 305 nebo v EP-A 947 520.

V případě monomerních jednotek s funkčními organickými skupinami se jedná příkladně o alkoxysilany obsahujíc! vinylové, akrylové nebo také metakrylové skupiny, jako je vinyltri(m)ethoxysilan, akryloxypropyltri(m)ethoxysilan nebo metaakryloxypropyltri(m)ethoxysilan, a rovněž epoxifunkční alkoxysilany, příkladně glycidyloxypropyltri(m)ethoxysilan, nebo také o NCO-funkčni alkoxysilany jako je 3-isokyanátopropyltri(m)ethoxysilan.

S monomerními j ednotkami tohoto druhu j e kromě jiného také možné vybudovat příčně zesítěný organický polymerní ··#*

·« • 9 ·· ·«-♦· systém vedle existující nebo tvořící se anorganické sítě.

Jako organické funkční skupiny se ale rozumí také takové, které nemusí nutně sloužit k výstavbě organického příčného zesítění, jako jsou příkladně halogeny, kyselinové skupiny, alkoholové nebo thiolové skupiny.

Jako organické povlaky jsou příkladně vhodné polyurethanové zesíťující systémy nebo systémy z melaminových pryskyřic nebo také lakové systémy z alkydových pryskyřic.

Obecně známý způsob výroby anorganických laků sol-gel je proces sol-gel, který podrobně popisuje C.J.Brinker a V.Scherer v Sol-Gel Science: The Physics a Chemistry of Sol-Gel Processing, Academie Press, New York, (1990). Rovněž vhodné jsou laky sol-gel s vysokou mechanickou pevností, které se popisují příkladně v US-A 4 624 870, US-A 3 986 997, US-A 4 027 073, EP-A 358 011, US-A 4 324 712, VO 98/52992 nebo VO 94/06807.

Anorganicko-organické hybridní povlaky se vyznačují tím, že jsou jak organickým polymerním systémem tak i anorganickým polymerním systémem. Ty se mohou získat kombinací anorganických a organických povlaků a mohou existovat vedle sebe nebo jako propojené. Možné anorganicko-organické hybridní povlaky jsou příkladně takové, ve kterých je organická polymerní matrice modifikována přídavkem nebo vestavbou anorganických jednotek. Anorganickými jednotkami mohou být příkladně disperze křemičitého sólu ve vodě nebo v organických rozpouštědlech a/nebo hydrolyzáty (organofunkčních) alkoxysilanů.

Chemickým složením příslušného povlaku se stanoví pod·· 4444

Φ •

• 4 • ·

4 4

4444 4 4

. · • r> 4

4444 statné vlastnosti ochranného povlaku, jako je příkladně odolnost proti poškrábání a otěru, ochrana proti záření a rovněž hydrofobie a/nebo oleofobie.

Výhodné jsou anorganické povlaky nebo anorganickoorganické hybridní povlaky. Obzvláště výhodné jsou organicky modifikované anorganické povlaky, příkladně laková pojivá zesilující kondenzací, které obsahují nejméně jeden multifunkční, cyklický karbosiloxan obecného vzorce (III) n 3-n

SÍR⁴ B

Si—-0'

kde znamená alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy a/nebo arylovou skupinu se 6 až 20 uhlíkovými atomy, přičemž mohou být v rámci molekuly stejné nebo rozdílné,

B zbytek vybrariý ze skupin OH, alkoxy s 1 až 4 uhlíkovými atomy, aryloxy se 6 až 20 uhlíkovými atomy, acyloxy se 6 až 20 uhlíkovými atomy, s výhodou OH, methoxy nebo ethoxy, d 3 až 6, s výhodou 4, až 2 a • · · · • · · · · · ··· 4444444 · · 4 4 · 4 • · 4 4© 4 4 4 4 • · · 4 · 4 4 4« ·· m 2 až 6, a/nebo jeho (dílčí) kondenzační produkty.

Taková pojivá se příkladně popisují v US-A 6 005 131 (příklady 6 až 9), VO 98/52992 (příklady 1 až 2) a v EP-A 947 520 (příklady 1 až 9 a 11 až 14).

K anorganickým nebo organickým povlakům nebo anorganicko-organickým hybridním povlakům se mohou případně přidat jako další komponenty pomocné látky obvyklé při technologiích vytváření povlaků. Obvyklé pomocné látky jsou všechny přísady známé pro výrobu laků a barev, jako příkladně anorganické a/nebo organické pigmenty, prostředky na ochranu před účinky světla, lakové aditivy, jako jsou dispergační prostředky, prostředky pro zlepšení rozlivu, zahušfovadla, odpěňovací činidla a další pomocné prostředky, adheziva, fungicidy, baktericidy, stabilizátory nebo inhibitory. Samozřejmě se může přidat i několik z uvedených pomocných látek.

Přídavek prostředků na ochranu před účinky světla je výhodný obzvláště tehdy, jestliže chráněný polymerní podklad je jako takový citlivý na světlo. To je příkladně případ polykarbonátů. V tomto případě se k anorganickému povlaku přidá organický a/nebo anorganický prostředek na ochranu před účinky světla v množství, které je nutné pro ochranu polykarbonátů. Vhodný organický prostředek na ochranu před účinky světla je dodáván příkladně pod obchodním názvem TiR nuvin UV-absorber (Ciba Spezialitátenchemie GmbH, Lampertheim).

Dalším předmětem předloženého vynálezu je způsob výroby ochranného povlaku, vyznačující se tím, že na substrát nanese v prvním kroku dvousložkový polyurethanový prostředek ke zlepšení adheze (primer), obsahující alkoxysílylové skupiny a ve druhém kroku anorganický nebo organický povlak nebo anorganicko-organický hybridní povlak a případně se ve třetím kroku na ně aplikuje třetí povlak.

Třetí povlak je obzvláště vhodný pro ochranné povlaky, které ve druhém povlaku obsahuj í organické nebo anorganické prostředky na ochranu před účinky světla, obzvláště tehdy, jestliže jsou kladeny vysoké požadavky na mechanickou odolnost chráněného substrátu. Tento třetí povlak může být podle požadovaného ochranného účinku být odolný proti poškrábání a otěru nebo může být hydrofobní/oleofobní. Jako třetí povlak jsou výhodné anorganické povlaky, vyrobené podle EP-A 947 520 (příklady 1 až 9 a 11 až 14). Tím se zajistí, že při účinku povětrnostních vlivů zůstane plně zachována j ak adheze ochranného povlaku na substrátu tak i ochranného povlaku jako celku.

Povlaky se strukturou podle vynálezu se mohou nanášet v zásadě na libovolné substráty, jako jsou příkladně polymerní substráty, jako polykarbonát, polymethylmetakrylát,

ABS, polyamid nebo polyurethan nebo také na směsi polymerů t> p jako je příkladně Bayblend (Bayer AG, Leverkusen), Pocan (Bayer AG, Leverkusen), na kovy nebo také na sklo.

Substráty mohou příkladně také obsahovat organické povlaky, jestliže se má na substrát včetně povlaku aplikovat anorganicko-organický hybridní povlak nebo anorganický povlak .

• · · · • 9 • »» · ♦ · · · · • · · · · · · • · · · · · »·· • ······ « « · · · « · · ··· ··· ···· · ·· « ·* ··

Pokud se jako vrchní vrstva použije s výhodou anorganický povlak, který se vyznačuje velmi vysokou odolností proti otěru a poškrábání a má rovněž velmi dobrou odolnost proti rozpouštědlům, je struktura povlaku podle vynálezu obzvláště vhodná k ochraně substrátů citlivých na otěr a poškrábání.

Výhodnými substráty jsou příkladně termoplastické polymery, jako polykarbonáty, polymethylmetakryláty, polystyren, polyvinylcyklohexan a jeho kopolymery, kopolymery akrylnitril-butadien-styren nebo polyvinylchlorid případně jejich směsi, obzvláště výhodné jsou transparentní polymerní substráty.

Aplikace dvousložkových polyurethanových prostředků ke zlepšení adheze - primeru, obsahujícího alkoxysilylové skupiny a anorganického nebo organického povlaku nebo anorganicko-organického hybridního povlaku se provádí obvyklými aplikačními postupy v technologiích pro vytváření povlaků jako příkladně stříkáním, zaplavením, ponořením, tryskáním nebo špachtlí.

Při použití polymerních substrátů se může vytvrzení vlhkého lakového filmu jak pro primer tak i pro daný funkční povlak provádět při teplotách mezi teplotou okolí a teplotou měknutí polymerního substrátu. Příkladně pro polykarbonát jako substrát činí rozmezí vytvrzovací teploty mezi 20 °C a 130 °C (Makrolon^, Bayer AG, Leverkusen nebo Lexan^, GE Plastics, USA), nebo 20 °C až 160 °C pro Apec HT^ (Bayer AG, Leverkusen) při době vytvrzování mezi 1 minuta a 60 minut. Obzvláště výhodně je rozmezí vytvrzovací teploty pro Makrolon^ mezi 100 °C a 130 °C a pro Apec HT^ mezi 100 °C a 160 °C při době vytvrzování mezi 30 a 60 minut.

• 4 4949 49 4444

4 9 4 4 9

444 44 4 94 4

9449444 99 49 9 4 • 4 944 4444 • 444 4 4 4 9 * 4 4«

Rovněž je možná aplikace vlhký do vlhkého, následovaná jedním vytvrzením při výše uvedených teplotních a časových intervalech.

Pro specielní použití, při kterém se z technických důvodů příkladně pro velkoplošné substráty nemůže provést vytvrzení při teplotních a časových intervalech podle vynálezu (příkladně části domovních fasád, trupy lodí atd.) může být případně dostatečné také vytvrzení při teplotě okolí.

Dalším předmětem vynálezu je použiti ochranného povlaku podle vynálezu k ochraně substrátů opatřených povlaky před mechanickým poškozením a/nebo před poškozením zářením, jako je UV-záření a/nebo před znečištěním. Tak se mohou účinně chránit obzvláště citlivé substráty, jako polymerní podklady.

Chránící účinek ochranného povlaku podle vynálezu, jako je příkladně vysoká mechanická odolnost, zůstává plně zachovaný i po intenzivním působení povětrnostních vlivů. Polykarbonátová deska chráněná povlakem podle vynálezu před mechanickým poškozením a UV-světlem u může být po několik dnů vystavena vroucí odsolené vodě, aniž by byla zjištěna ztráta adheze nebo optické změny. Po 1000 hodinách působení povětrnostních vlivů s UV-A testem o intenzitě 1,35 V/m²(ASTM G 154-97, cyklus 4) nejsou ani na substrátu ani na ochranném povlaku pozorovatelné optické změny.

Tak poskytuje ochranný povlak podle vynálezu ideální kombinaci vysokého ochranného účinku pro substráty opatřené povlakem podle vynálezu a velmi dobrou stabilitu proti působení povětrnostních vlivů.

·· ··· · ♦ · ·

·* ··

Příklady provedení vynálezu

V dále uvedených příkladech se vztahuj í všechny procentní údaje na hmotnost.

p

Jako láková aditiva se použily příkladně Baysilone OL 17 (Bayer AG, Leverkusen), Tinuvin^ 292 (Ciba Spezialitátenchemie GmbH, Lampertheim) a/nebo Tinuvin^ 1130 (Ciba Spezialitátenchemie GmbH, Lampertheim).

Přikladl

Podle údajů z US-A 5 364 955, příklad 5 se vyrobí reakcí ekvimolekulárních množství 3-aminopropyltrimethoxysilanu s diethylesterem kyseliny maleinové diethylester kyseliny N-(3-trimethoxysilylpropyl)asparagové.

Příklad 2

Do standardní aparatury s míchadlem se předloží 180 g (1 val NCO) 100 %-ního isokyanurátu HDI s viskozitou 1200 mPas (23 °C), středním obsahem NCO- 23 % a s NCO-funkcionalitou 3,2. Při teplotě místnosti se za intenzivního míchání přikape 17,55 g (0,05 mol) diethylesteru kyseliny N-(3-trimethoxysilylpropyl)asparagové z příkladu 1 a domíchá se 1 hodinu. Výsledný adiční produkt má obsah NCO- 20 %.

Příklady 3 až 20

Stejný postup jako v příkladu 2. Tabulka 1 uvádí vždy použitý polyisokyanát a alkoxysilan v použitém množství. Výsledný NCO-obsah adičního produktu je uveden v %.

• 4 · · •4 4444 • · 4 44 444 4 • 4 4 44 4 4 4 4 •4444*4 44 44 4 9 « · 444 ···· • 4 · 4 4 4· « 44 44

Polyisokyanát A	HDI-isokyanurát, 90 %-ní v butylacetátu s viskozitou 600 mPas (23 °C), středním obsahem NCO- 19,6 %, funkcionalitou NCO- 3,2.
Polyisokyanát B	HDI-biuret, 75 %-ní v butylacetátu s viskozitou 160 mPas (23 °C), středním obsahem NCO- 16,5 %, funkcionalitou NCO- 3,8.
Polyisokyanát C	IPDI-isokyanurát, 70 %-ní v butylacetátu s viskozitou 700 mPas (23 °C), středním obsahem NCO- 11,8 %, funkcionalitou NCO- 3,2.
Alkoxysilan 1	Diethylester kyseliny N-(3-trimethoxysilylpropyl) asparagové z příkladu 1
Alkoxysilan 2	N-butyl-3-aminopropyltrimethoxysilan (Dynasilan^ 1189, firma Degussa-Hiils AG)
Alkoxysilan 3	Bis-(trimethoxysilylpropyl)amin (Silquest A-1170, firma Vité)
Alkoxysilan 4	N-methyl-3-aminopropyltrimethoxysilan (Dynasilan^ 1110, firma Degussa-Hiils AG)
Alkoxysilan 5	3-merkaptopropyltrimethoxysilan (Dynasilan^ NTNS, firma Degussa-Hiils AG)

9 · · · 9

Tabulka 1: Příklady 3 až 20

Př.	Polyiso kyanát	Navážka (s)	Alkoxy- silan	Navážka (s)	Obsah NCO (%)	Pozn. *)
3	A	216	1	17,55	17,1	-
4	B	255	1	17,55	14,7	-
5	C	178	1	8,78	10,7	-
6	B	50	1	0,7	16,1	-
7	B	50	1	13,8	10,3	-
8	B	100	5	4,7	14,9
9	B	100	5	9,4	13,5
10	B	100	5	18,7	11,1
11	B	100	5	46,7	5,9	60% v BA
12	C	100	2	3,29	10,8
13	C	100	2	6,5	9,8
14	C	100	2	13,1	8,3
15	C	100	2	32,6	3,5	60% v BA
16	B	50	2	2,3	14,9
17	B	50	4	1,89	15,0
18	B	100	3	6,69	14,7
19	C	100	5	3,34	10,8
20	B	100	1	103,23	1,8	70% v BA

*) Obsah pevné látky v % v BA : butylacetát

Polyoly a pomocné látky vhodné pro 2-K-PUR-pojiva pou• · ·

9999 • · 9 9 9 9

• · · · 9

9 9 9 • 9 9 9 • 9 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9 žitá podle vynálezu jsou shrnuty v Tabulce 2. Výroba komponent B1 až B5 se provádí libovolným smícháním jednotlivých složek uvedených v Tabulce 2 v libovolném pořadí a následným promícháním při teplotě místnosti.

Polyol 1 Trimethylolpropan

Polyol 2 Desmophen^ 670 (Bayer AG, Leverkusen), který představuje obchodně dodávaný, slabě rozvětvený polyester, obsahující hydroxylové skupiny, jako 80 % v BA s obsahem hydroxylových skupin 3,5 %, číslem kyselosti 2 mg KOH/g a s viskozitou 2800 mPas (23 °C) n

Polyol 3 Desmophen 800 (Bayer AG, Leverkusen), který představuje obchodně dodávaný, silně rozvětvený polyester obsahující hydroxylové skupiny, bez rozpouštědel s obsahem hydroxylových skupin 8,6 %, číslem kyselosti 4 mg KOH/g a s viskozitou 850 mPas (23 °C, 70 % MPA)

Polyol 4 Desmophen^ VPLS 2249/1 (Bayer AG, Leverkusen) , který představuje obchodně dodávaný, rozvětvený polyester s krátkým řetězcem, bez rozpouštědel s obsahem hydroxylových skupin 16 %, číslem kyselosti 2 mg KOH/g a s viskozitou 1900 mPas (23 °C).

DAA

Diacetonalkohol ·· 9999

9 · 9 9 · ·

9 • 9 9 «

9 9 9 9

Tabulka 2

Polyoly a pomocné látky (podle vynálezu)

	Bl	B2	B3	B4	B5
Polyol X X=1,2,3,4	12,3g(l)	15,4g(2)	H,6g(2) 3,lg(3)	3,9g(2) 9,2g(3)	12,3g(4)
Butylacetát	3,1 g	-	0,8 g	2,3 g	3,1 g
R Baysilone 0L17 10 %ní v DAA	0,2 g	0,2 g	0,2 g	0,2 g	0,2 g
Tinuvin^R 292 10 %ní v DAA	2,0 g	2,0 g	2,0 g	2,0 g	2,0 g
Tinuvin^R1130 10 %ní v DAA	2,0 g	2,0 g	2,0 g	2,0 g	2,0 g
Oktoát zineč natý 10%ní v DAA	0,4 g	0,4 g	0,4 g	0,4 g	0,4 g
DAA	170,5 g	170,5 g	170,5 g	170,5 g	170,5 g
Hmotnostní ekvivalent	692,0 g	6012,0 g	4835,0 g	3521,0 g	1639,0 g

Výroba prostředku ke zlepšení adheze (primer)

Při teplotě místnosti se přidá vždy v poměru NCO : OH

1,2 : 1 polyisokyanát modifikovaný křemíkem z tabulky 1 ke směsi polyolů Bl až B5 z tabulky 2 a promíchá se. Prostředek ke zlepšení adheze podle vynálezu je tak připraven k aplikaci. Odpovídající kombinace směsi polyolů Bl až B5 a polyisokyanátů modifikovaných křemíkem z tabulky 1 jsou možné. Tabulka 3 obsahuje příkladně výrobu prostředku ke zlepšení adheze (primeru) pro všechny kombinační možnosti ® · 9

9999 9 · φφφ φ φ φ φ φ φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ

Φ · ΦΦΦΦ vyplývající z tabulky 1 a z tabulky 2.

Tabulka 3

2-K-PUR pojivá použitá podle vynálezu jako prostředku ke zlepšení adheze (primery)

Příklad	Polyisokyanát z př.	Navážka (s)	Polyolová komponenta	Navážka (g)
21	4	5,7	B2	100
22	8	48,9	B1	100
23	13	8,47	B2	100
24	14	37,3	B5	100
25	15	30,1	B3	100
26	18	21	B5	100
27	12	13,2	B4	100

Příklady použití

Následujícími příklady se demonstruje účinnost ochranného povlaku podle vynálezu.

Adhezní vlastnosti prostředku ke zlepšení adheze (primeru) podle vynálezu na polykarbonátu

Příklad 28

Na desku z Makrolonu^ se nastříká předem vyrobený přiměř podle příkladu 21 v tabulce 3 v síle vrstvy asi 0,1 gm a vytvrzuje se po dobu 60 minut při teplotě 130 °C. Následně se nastříká anorganický povlak v síle vrstvy asi 3 gm « 4 • 4 4 4

4« 4444 ···· • · 444 ···

444444 44 φ » < « • 444 *444 • *44 4444 a vytvrzuje se po dobu 60 minut při teplotě 130 °C. K výrobě organicky modifikovaného anorganického povlaku se použijí suroviny z příkladů 4 a 12 z EP-A 0 947 520.

Postupuje se následovně :

8,4 g D4-diethoxidu, 15,9 g tetraethoxysilanu a 19,9 g l-methoxy-2-propanolu se předloží do baňky a promíchá. Potom se při teplotě místnosti přidá 2,0 g 0,1 N kyseliny p-toluensulfonové a míchá se podobu 30 minut, načež se přidá dalších 2,0 g 0,1 N kyseliny p-toluensulfonové a míchá se po dobu dalších 30 minut (prehydrolyzát). Paralelně k tomu se v další baňce rozpustí 4,8 g sek. butylátu hlinitého v 1,5 g l-methoxy-2-propanolu a za chlazení ledem se smíchá s 2,5 g esteru kyseliny acetoctové. Takto vyrobený hlinitý komplex se při teplotě místnosti přidá k prehydrolyzátu a a přidá se dalších 2,9 g 0,1 N kyseliny p-toluensulfonové. Po 30 minutách míchání je povlakovací roztok připraven k aplikaci.

Příklad 29

Stejný postup jako v příkladu 28. Nastříká se však prostředek pro zlepšení adheze podle vynálezu z příkladu 23 (viz tabulka 3) v cíle vrstvy asi 0,1 μια. Dále se analogicky nanese místo anorganického povlaku popsaného v příkladu 28 následuj ící lak :

Nejprve se rozpustí 29,5 g sek. butylátu hlinitého v 5,9 g l-methoxy-3-propanolu a komplexuje se s 15,6 g esteru kyseliny acetoctové při teplotě místnosti. Tento roztok se potom zahřeje na teplotu 40 až 80 °G a konečně se za stálého míchání přidá 17,3 g D4-silanolu (EP-A 0 947 520 Al) rozpuštěného v 31,8 g l-methoxy-2-propanolu (prekursorem «··» • 4 444 · •44 4 4 • 44 9 9

494949 9

4 4 4

4 4 4 4 4 4

4 4

4 9

9 4

4 4 4

44 aluminium/ D4-silanolu). Paralelně k tomu se rozpustí 58,0 g tetraethoxysilanu (TEOS) v 50,3 g n-butanolu a smíchá se s 5,0 g 0,1 N kyseliny p-toluensulfonové a míchá se po dobu 1 hodiny při teplotě místnosti (prehydrolyzát). Následně se prehydrolyzát smíchá za míchání s prekursorem aluminium/ D4-silanolu ochlazeného na teplotu místnosti a roztok se míchá další hodinu. Potom se přidá 105,9 g disperze nano-oxidu zinečnatého (30 % hmotnostních ZnO), 5,0 g kyseliny p-toluensulfonové (0,1 N) nebo 5,0 g demineralizované vody a 58,9 g D4-silanolu jako 35 %-ní roztok v 1-methoxy2-propanolu a reakční směs se míchá další hodinu při teplotě místností.

Disperze nano-oxidu zinečnatého se vyrobí následovně :

590 g dihydrátu octanu zinečnatého se rozmíchá při teplotě místnosti v 6 1 baňce ve 2 000 g methanolu (MeOH) p.a. Octan zinečnatý se nerozpustí úplně. Paralelně k tomu se za míchání připraví roztok hydroxidu draselného (roztok KOH) z 296,1 g KOH p.a. (86,6 %) v 1 000 g MeOH p.a. Nyní se přidá 100 ml roztoku KOH k roztoku octanu zinečnatého. Přitom přejde dosud nerozpuštěný podíl octanu zinečnatého do roztoku. Potom se najednou přidá zbytek roztoku KOH. Okamžitě vzniká objemná, bílá sraženina, která asi po 70 minutách míchání zprůsvitní. Nyní se sol zahřeje v průběhu 25 minut k varu, zdroj tepla se potom vypojí. Po odstavení přes noc se na dně vytvoří bílá usazenina. Po rozmíchání se usazenina odstředí (30 minut, 5 000 otáček /min). Získá se 259,9 g gelovitého zbytku, jehož vyšetření rentgenovou difrakcí prokázalo jako jedinou krystalickou fázi oxid zinečnatý. Gelovitý zbytek se smíchá se 439,3 g methylenchloridu a třepe se tak dlouho, dokud usazenina nepřejde zcela do disperze.

·· <►··· • 9 9·· • 9

·· ·>·· • to · • •to • · ·

Srovnávací příklad 1

Postup je stejný jako v příkladu 28. Jako prostředek ke zlepšení adheze se použije 3-aminopropyltrimethoxysilan jako primer pro polykarbonáty známý podle stavu techniky a nastříká se v síle vrstvy asi 0,1 μπι.

Srovnávací příklad 2

Postup je stejný jako v příklad 29. Jako prostředek ke zlepšení adheze se nastříká 3-aminopropyltrimethoxysilan v síle vrstvy asi 0,1 μπι.

Srovnávací příklad 3

Postup je stejný jako v příkladu 28. Jako zesíťující prostředek se místo primeru použije polyisokyanát nemodifikovaný křemíkem. K němu se přimíchá (v poměru NCO : OH

1,2 : 1) 100 g polyolové komponenty A2 z tabulky 2 s 7,2 g 70 %-ního roztoku IPDI-isokyanurátu v butylacetátu se středním obsahem NCO- 11,8 % a s NCO-funkcionalitou 3,2 o viskozitě 700 mPas (23 °C) a nastříká se v síle vrstvy asi 0,1 pm.

Srovnávací příklad 4

Postup je stejný jako v příkladu 29. Jako zesífující prostředek se místo primeru použije polyisokyanát nemodifikovaný křemíkem. K němu se přimíchá (v poměru NCO : OH

1,2 : 1) 100 g polyolové komponenty A2 z tabulky 2 s 7,2 g 70 %-ního roztoku IPDI-isokyanurátu v butylacetátu se středním obsahem NCO- 11,8 % a s NCO-funkcionalitou 3,2 o visko·· • · •4 ···· ···· ·· ···· 9 9 9

9 9

9 9 9

99 zitě 700 mPas (23 °C) a nastříká se v síle vrstvy asi 0,1 pm.

Srovnávací příklad 5

Postup je stejný jako v příkladu 28. Jako zesilující prostředek se místo primeru použije polyisokyanát nemodifikovaný křemíkem. K němu se přimíchá (v poměru NCO : OH

1,2 : 1) 100 g polyolové komponenty A2 z tabulky 2 s 5,1 g 75 %-ního roztoku HDI-biuretu v butylacetátu se středním obsahem NCO- 16,5 % a s NCO-funkcionalitou 3,8 o viskozitě 160 mPas (23 °C) a nastříká se v síle vrstvy asi 0,1 pm.

Srovnávací příklad 6

n

Desky z Makrolonu opatřené povlakem podle příkladů 28 a 29 a podle srovnávacích příkladů 1 až 6 byly po vystavení vlivům povětrnosti testovány na adhezi. K tomu se desky uloží po dobu 8 hodin při teplotě 100 °C do demineralizované vody. Další vzorek se uloží po dobu 14 dní při teplotě 65 °C v demineralizované vodě. Každá deska se vystaví po dobu 1000 hodin vlivům povětrnosti podle ASTM G 154 - 97, cyklus 4. Potom se testuje adheze mřížkovým řezem podle DIN EN ISO 2409. Výsledky testu mřížkovým řezem po vystavení vlivům povětrnosti shrnuje tabulka 4.

9999

• 9 • ·

Tabulka 4

Mřížkový řez podle DIN EN ISO 2409 po vystavení vlivům povětrnosti

	Pří] 28	<lad 29	1	Srovnávací příklad
2	3	4	5	6
Výchozí adheze	0	0	0	0	5	5	0	0
Adheze po 8 hod.v demivodě 100 ’C	0	0	5	5	-	-	5	5
Adheze po 14 dnech v demi vodě 65 °C	0	0	5	5	-	-	5	5
Adheze po 1000 hod.působení povětrnosti dle ASTM G 15497, cyklus 4		0		5				5

Hodnoty mřížkového	řezu
žádné uvolnění	(0)
úplné uvolnění	(5)
neprovedeno	(-)
Tabulka 5
Hodnoty Taber

	Příklad 28	Srovnávací příklad 5	Nepovlečená deska z Makrolonu^
Příjem rozptýleného světla {delta Haze) po poškrábání podle ISO 3537, 500g na kolo kameny CS10F, 1000 cyklů	10 %	50 %	54 %

···· • · * · • · · » · · ·

♦ ·· · • · · · ·· *·

Tabulky 4 a 5 demonstruj i účinnost ochranného povlaku podle vynálezu. Polymerní substráty jako je příkladně polykarbonát mohou být účinně chráněny proti vlivům povětrnosti a před mechanickým poškozením. Srovnávací příklady vykazují buďto nižší stabilitu vůči povětrnosti a/nebo poskytují nižší ochranu před mechanickým poškozením.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Ochranný povlak obsahující nejméně jednu dvouvrštvou strukturu povlaku, vyznačující se tím, že první povlak sestává z dvousložkového polyurethanového prostředku ke zlepšení adheze obsahujícího alkoxysilylové skupiny (primer) a druhý povlak sestává z anorganického nebo organického povlaku nebo anorganicko-organického hybridního povlaku.
2. Ochranný povlak podle nároku 1, vyznačující se tím, že první povlak je dvousložkový polyurethanový prostředek pro zlepšení adheze obsahuj ící

I) tužící komponentu (A), obsahující adiční produkt nejméně jednoho organického polyisokyanátu (B) se střední NCO-funkcionalitou 2,5 až 5,0 a s obsahem isokyanátu 8 až 27 % hmotnostních a alkoxysilanu (C) s nejméně jednou skupinou reaktivní s isokyanátovými skupinami obecného vzorce (I)

Q-Z-SiXa^Y3-a (D kde znamená

Q skupinu reaktivní s isokyanátem, s výhodou OH, SH, nebo NHR-^, přičemž R^ znamená alkylskupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy nebo arylovou skupinu s 6 až 20 uhlíkovými atomy nebo -Z-SiX_a ^Y3__a,

Z lineární nebo rozvětvenou alkylenovou skupinu s 1 až • 0 «000 *» ····

12 uhlíkovými atomy, s výhodou lineární nebo rozvětvenou alkylenovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy,

X hydrolyzovatelnou skupinu, s výhodou alkoxy s 1 až 4 uhlikovými atomy,

Y stejné nebo rozdílné alkylové skupiny s 1 až 4 uhlíkovými atomy a a celé číslo od 1 do 3 a

II) lakovou pryskyřici (D) reaktivní s isokyanátovými skupinami.
3. Ochranný povlak podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhá vrstva sestává z anorganického nebo z anorganicko-organického hybridního povlaku.
4. Ochranný povlak podle nároku 3, vyznačující se tím, že anorganický povlak je organicky modifikovaný anorganický povlak.
5. Ochranný povlak podle nároku 4, vyznačující se tím, že organicky modifikovaný povlak obsahuje nejméně jeden multifunkční, cyklický karbosiloxan obecného vzorce (III)

S<B3._n_ (|H₂)_m _

--Si—o•4 ··*·

44 4444

44 4 • 44 · 4 444 4

44· · 4 · ·· »

4444444 44 ·4 4 4 • 4 · · φ 4444

4444 4 4 · 4 4« ·· kde znamená

R⁴ alkylovou skupinu s 1 až 18 uhlíkovými atomy a/nebo arylovou skupinu se 6 až 20 uhlíkovými atomy, přičemž R⁴ mohou být v rámci molekuly stejné nebo rozdílné,

B zbytek vybraný ze skupin OH, alkoxy s 1 až 4 uhlíkovými atomy, aryloxy se 6 až 20 uhlíkovými atomy, acyloxy se 6 až 20 uhlíkovými atomy, s výhodou OH, methoxy nebo ethoxy, d 3 až 6, n 0 až 2 a m 2 až 6, a/nebo jeho (dílčí) kondenzační produkty.
6. Způsob výroby ochranného povlaku podle nároku 1, vyznačující se tím, že se na substrát nanese v prvním kroku dvousložkový polyurethanový prostředek ke zlepšeni adheze (primer), obsahující alkoxysilylové skupiny a ve druhém kroku anorganický nebo organický povlak nebo anorganicko-organický hybridní povlak a případně se ve třetím kroku na ně aplikuje třetí povlak.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se substrát vybere ze skupiny polymerních substrátů, kovů nebo skla.
8. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se polymerní substrát vybere ze skupiny polykarbonát, polymethylmetakrylát,

4« ·»4·

4« 4444 «4 4 • · · * · 4 «44 4 4 ·

4 44444« 4 4

4 4 4 4 «

444« 4 «4 · polystyren, polyvinylchlorid, polyvinylcyklohexan a jeho kopolymery, ABS, polyamid nebo jejich směsi.
9. Použití ochranného povlaku podle nároku 1 k ochraně povlečených substrátů před mechanickým poškozením a/nebo poškozením zářením a/nebo před znečištěním.
10. Substráty obsahující nejméně jeden ochranný povlak podle nároků 1 až 6.