CZ20032089A3

CZ20032089A3 - Prvek podlahové krytiny z umělého kamene a sada prvků podlahové krytiny

Info

Publication number: CZ20032089A3
Application number: CZ20032089A
Authority: CZ
Inventors: Andreas Drost; Michael Schmitz
Original assignee: Uni-International Bausysteme Gmbh + Co.
Priority date: 2001-02-05
Filing date: 2001-09-26
Publication date: 2004-01-14
Also published as: CA2669426C; DE10105055A1; DK1360375T3; IS6882A; US6942420B1; US7220078B2; JP2004526079A; CA2450513C; RU2003127019A; BR0116871A; IL157126A0; TW531583B; CA2450513A1; KR20030084920A; NO333514B1; HUP0303139A2; EP1360375A1; WO2002063100A1; EP1360375B1; PL208264B1

Description

Prvek podlahové krytiny z umělého kamene a sada prvků podlahové krytiny

Oblast techniky

Vynález se týká prvku podlahové krytiny z umělého kamene se základním tvarem, který odpovídá sestavování většího počtu čtvercových základních elementů, zejména úhlových prvků podlahové krytiny, který má na obvodě výběžky a vybrání, přičemž na všech obvodových stranách základních elementů - v pohledu od středu předmětné horní strany základního elementu - je upraveno v podstatě stejné profilování, které je v podstatě středově symetrické vzhledem ke středovému bodu. Vynález se dále týká sady prvků podlahové krytiny obsahující první prvek podlahové krytiny.

Dosavadní stav techniky

Základní elementy tohoto druhu a také úhlové prvky podlahové krytiny jsou známé. Tvar profilů byl dosud vytvářen spíše intuitivně.

Úkolem vynálezu je vytvořit profilování, vedoucí k dosažení dobrého kompromisu mezi efektem ozubení u nikoliv právě perfektní vzájemné orientace sousedících prvků podlahové krytiny a pevností záběru ozubení mezi sousedícími prvky podlahové krytiny.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje prvek podlahové krytiny z umělého kamene se základním tvarem, který odpovídá sestavování většího počtu

44 4

4 4 • 4

čtvercových základních elementů, zejména úhlových prvků podlahové krytiny, který má na obvodě výběžky a vybrání, přičemž na všech obvodových stranách základních elementů - v pohledu od středu předmětné horní strany základního elementu - je upraveno v podstatě stejné profilování, které je v podstatě středově symetrické vzhledem ke středovému bodu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že toto profilování sestává ze tří výběžků a tří vybrání. Tento úkol splňuje dále sada prvků podlahové krytiny podle vynálezu, obsahující první prvek podlahové krytiny, přičemž ke kladení prvního prvku podlahové krytiny a druhého prvku podlahové krytiny vedle sebe může přiléhat profilování základních stran prvního prvku podlahové krytiny na první profilování nebo druhé profilování nebo na třetí profilování sousedícího druhého prvku podlahové krytiny.

Dále bude ještě přesněji uvedeno, že uvedený počet výběžků a vybrání vede k optimálnímu kompromisu ve smyslu uvedeného úkolu.

Uvedeným „umělým kamenem“ je ve většině případů beton. Jako další výhodné možnosti jsou uváděny cihlové materiály. Obecně mohou přicházet v úvahu všechny materiály, u kterých jsou používány přísady nebo plniva, do nichž se vkládají pojivá (například také plasty), která je v závislosti na čase vytvrzují. Slova „v podstatě“ byla použita proto, protože ve většině případů není profilování v pravém slova smyslu na všech obvodových stranách základních elementů stejné a protože středová symetrie není ve většině případů přísně realizována. Prvky podlahové krytiny z umělého kamene se vyrábějí s tak velkými výrobními tolerancemi, že už z těchto důvodů nelze vyrobit přesně stejné profilování ani zajistit přesnou osovou symetrii. Dále je nutné předpokládat, často vzhledem k určitým místům na prvku podlahové krytiny, menší rozměrové odchylky, například kolem rohového zkosení nebo u vybrání obvodové oblasti pro vytvoření volného prostoru pro * 4 4 4 · 4 4

4 44444 4 44

4 4 · · • 4 44 4 4 44 spáru při kladení, takže z tohoto hlediska mají slova „v podstatě“ smysl. Konečně může mít smysl vytvořit například výběžky o něco užší (měřeno ve směru průběhu strany základního elementu) než při záběru komplementárních vybrány aby se tak mezi sousedními pokládanými prvky podlahové krytiny vytvořila spára. Zcela analogická hlediska platí, pokud jsou slova „v podstatě“ použita v následujícím popisu a v celých nárocích.

Je možné také jinými slovy říci, že profilování na obvodových stranách základního elementu jsou utvářena tak, že na předmětná profilování mohou přiléhat další, v podstatě stejná profilování, doplňující se do ozubeného záběru, po pootočení o 180°.

V patentových nárocích a v popisu předkládaného patentového spisu se na mnoha místech používají výroky o geometrických poměrech, například „čtvercový základní element“, „úhlový prvek podlahové krytiny“, „výběžek“, „vybrání“, „profilování“, „šířka“, „lichoběžníkový“. Všechny tyto výroky se vztahují na posuzování prvků podlahové krytiny v půdorysu, to znamená v pohledu se shora na užitkovou stranu, respektive horní stranu dotyčného prvku podlahové krytiny, pokud má být tento prvek kladen na podklad a jestliže není výslovně na dotyčném místě vyjádřeno něco jiného. U prvku podlahové krytiny podle vynálezu se jedná zejména o prvek, který je upraven pro instalaci podlahových krytin „ve vnější oblasti“, respektive pro pokládání ploch ve volném prostoru. Jako zvlášť přednostní oblast použití prvků podlahové krytiny podle vynálezu se uvádějí dopravní plochy, zejména plochy ve volném prostoru, jako například plochy pro automobilový provoz, plochy pro cyklistický provoz a plochy pro pěší provoz. Zvlášť typické a přednostní jsou náměstí, dvory, nájezdy, cesty, silnice, pěší zóny, nákladové zóny, terasy, parkovací plochy pro • · » · ♦ ·· vozidla, čerpací stanice, plochy pro průmyslovou dopravu, industriální plochy, dílenské dvory a kontejnerová překladiště.

Výběžky a vybrání jsou zejména lichoběžníkové, takže je lze snadno vyrobit, což je výhodné z hlediska pevnosti výběžků ve střihu. Jako alternativa je výhodné, jsou-li výběžky a vybrání ohraničeny vždy alespoň z části zaoblenou čarou, například na způsob polokruhu se zaoblenými přechody vlevo a vpravo. Obecně stojí za pozornost, že pro geometrické utváření výběžků a vybrání existuje množství možností.

Středový výběžek a středové vybrání jsou přednostně vždy podstatně širší než jiné výběžky a vybrání. Přednostní je zvlášť šířka l,5krát větší, ještě lépe alespoň l,8krát větší a konečně nejlépe alespoň 2,Okřát taková šířka. Prostřednictvím detailního provedení, které bude popsáno níže, je zvýrazněno, že tento rozměrový rozdíl vede k ještě lepšímu kompromisu ve smyslu zadaného řešení.

Prvek podlahové krytiny má na obvodě přednostně distanční výstupky, přičemž ty při sledování geometrických poměrů, vyjádřených v patentových nárocích zůstávají nezohledněny. Je ostatně třeba upozornit na to, že existují také provedení, u kterých navzdory distančním výstupkům zůstávají geometrické poměry vyjádřené v nárocích, zachovány. Pomocí distančních výstupků lze obdržet prvky podlahové krytiny, které je možné pokládat zvlášť pohodlně a se stálou šířkou kladecí spáry (měřeno napříč k obecnému směru průběhu obvodové strany základního elementu).

Podle druhého aspektu se vynález vztahuje na prvek podlahové krytiny z umělého kamene se základním tvarem, který odpovídá skládání většího počtu čtvercových základních elementů, zejména • · ·· φ φ φ · • · φ φ φφφφ • · φ φ φ φ · · • · ··· φ φ φ ··· • · φ φ φ · ·· φφφφ úhlových prvků podlahové krytiny, které mají po obvodě výběžky a vybrání a mají na obvodě velká vybrání, která u skupiny vedle sebe pokládaných prvků podlahové krytiny umožňují efektivní otvory pro průchod vody.

Prvky podlahové krytiny tohoto druhu podle vynálezu umožňují tedy ve stavu, kdy jsou položeny vedle sebe pokrytí, u něhož jsou upraveny efektivní otvory pro prostup vody na podstatné části obvodů prvků podlahové krytiny. Zde ostatně prvky podlahové krytiny z valné části rezignují na znak „profilování je v podstatě středově symetrické ke středovému bodu“.

Všechna provedení v dosavadním popisu, samozřejmě vyjma těch výroků o nich, které jsou v protikladu ke druhému aspektu vynálezu, platí logicky také pro prvky podlahové krytiny podle tohoto druhého aspektu vynálezu, včetně jeho přednostních provedení.

Je třeba zdůraznit, že pojmy „první následující sousedící výběžek“ a „druhý následující sousedící výběžek“ neznamenají, že dotyčné výběžky začínají bezprostředně na konci předmětných obvodových stran základního elementu. Zde může existovat odstup. Navíc je třeba zvýraznit, že dotyčný výběžek není příliš vzdálen od předmětného konce a zejména, že mezi koncovým sousedícím výběžkem a vlastním koncem žádný další výběžek není. První konec nemusí být nutně levým koncem dotyčného profilování, ale může být volitelně levým koncem nebo pravým koncem tohoto profilování.

Jako u prvků podlahové krytiny podle prvního aspektu vynálezu jsou výběžky a vybrání zejména lichoběžníkové, alternativně zejména ohraničené alespoň z části zaoblenou čarou. Výše uvedené vývody platí také v tomto případě.

·· ·· » · · > · · • · • · ·· ··· · ·«

Velká vybrání jsou zejména lichoběžníková, alternativně alespoň z části ohraničená zaoblenou čarou. Vývody, které byly uvedeny výše v souvislosti s tvarem výběžků a vybrání, platí logicky také pro velká vybrání.

V nárocích 12, 13, 14 jsou uvedena konkrétní přednostní provedení prvního profilování, druhého profilování a třetího profilování. Dále níže popsané příklady provedení ještě dále zvýrazňují profilování tohoto druhu.

U prvního profilování a/nebo druhého profilování a/nebo u třetího profilování zaujímá zejména velké vybrání alespoň 33% šířky obvodové strany základního elementu, lépe zejména alespoň 40 % šířky, ještě lépe zejména alespoň 50 % šířky. U druhého profilování lze snadno použít možnost volby větší šířky velkého vybrání než u prvního a třetího profilování.

Dotyčné velké vybrání je zejména alespoň zčásti vybráno dále do vnitřku prvku podlahové krytiny než vybrání předmětné strany základního elementu. Čím širší je každé velké vybrání a čím „hlouběji“ jsou velká vybrání vybráná, tím větší je procentuální podíl součtu průřezů otvorů pro průchod vody v relaci k velikosti celkové plochy krytiny.

V patentových nárocích 17 a 18 jsou definovány přednostní kombinace prvního profilování, druhého profilování a třetího profilování na obvodě prvku podlahové krytiny. O příkladech provedení budou dále níže poskytnuty ještě další detailní informace.

U prvku podlahové krytiny podle prvního aspektu vynálezu je sice upřednostněno, když první výběžek, první vybrání, třetí výběžek a třetí vybrání jsou všechny v podstatě stejně široké (měřeno ve směru

4444 *Jř · 4 ··· · « · 444 4 4 · / ·· ««44444 ·» ♦♦ ·· 44 44 44 obvodové strany základního elementu). Je však také možné utvořit v podstatě stejně široký jen první výběžek a třetí vybrání a v podstatě stejně široké také jen první vybrání a třetí výběžek (ale užší nebo širší než výše zmíněný „pár“.

Jako je tomu i u prvku podlahové krytiny podle prvního aspektu vynálezu, může mít prvek podlahové krytiny podle druhého aspektu vynálezu především výběžky se stejnými odstupy a/nebo alespoň jalové spáry.

Vynález se podle třetího aspektu týká sady prvků podlahové krytiny, která obsahuje prvek podlahové krytiny podle prvního aspektu vynálezu (= prvního prvku podlahové krytiny) a prvek podle druhého aspektu vynálezu (= druhého prvku podlahové krytiny), přičemž k pokládání prvního prvku podlahové krytiny a druhého prvku podlahové krytiny vedle sebe může přiléhat profilování základní strany prvního prvku podlahové krytiny na první profilování nebo na druhé profilování nebo na třetí profilování sousedícího druhého prvku podlahové krytiny.

Prostřednictvím vynálezu se tak vytváří sada prvků podlahové krytiny, u které mohou být vedle sebe pokládány první prvek podlahové krytiny a druhý prvek podlahové krytiny při libovolné vzájemné orientaci. Tuto vlastnost lze obzvlášť dobře využít bud’ na hranici mezi první částí pokrytí podlahy, která je pokryta prvními prvky podlahové krytiny, a druhou částí pokrytí, které je pokryto druhými prvky podlahové krytiny, nebo - což je možné bez problémů při pokrytí s pravidelnými záměnami mezi prvním prvkem podlahové krytiny a druhým prvkem podlahové krytiny.

• A ·AAA

A A AA • A · A • · A A • A AAA

A A a

AA AA

AAA

A

A A

A A A

AA A A

Přehled obrázků na výkresech

Vynález a přednostní provedení vynálezu budou následně ještě blíže vysvětleny na základě četných znázorněných příkladů provedení podle obrázků, na kterých znamená obr. 1 úhlový prvek podlahové krytiny, obr. 2a v odděleném znázornění vždy oblast dotyku mezi až 2d dvěma sousedními prvky podlahové krytiny, obr. 3 oproti obr. 1 pozměněný prvek podlahové krytiny ve druhé formě provedení, přičemž dílčí oblasti jsou odlomeny (odděleny), obr. 4 část obvodu prvku podlahové krytiny, obr. 5 část obvodu prvku podlahové krytiny, obr. 6 část obvodu prvku podlahové krytiny, obr. 7 úhlový prvek podlahové krytiny ve třetí formě provedení, obr. 8 oproti obr. 7 pozměněný prvek podlahové krytiny ve čtvrté formě provedení, přičemž dílčí oblasti jsou odlomeny, obr. 9 úhlový prvek podlahové krytiny v páté formě provedení, obr. 10 oproti obr. 7 pozměněný prvek podlahové krytiny • fc fcfc • fcfc · • fcfc · • · ··· • · fc • fc fcfc • fc »· • fcfcfc · « • fcfcfc fcfc • · fc fcfcfc fcfc fc • fc fcfcfc •fc ·· fcfc ·· fcfcfcfc • fc v šesté formě provedení.

Všechny obrázky jsou v půdorysu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn úhlový prvek 2 podlahové krytiny. Následně bude pro zkrácení používán průběžně výraz „prvek krytiny“ místo „prvek podlahové krytiny“. Všechny znázorněné prvky krytiny sestávají přednostně z betonu.

Konfigurace prvků 2 krytiny může být nejsnáze vysvětlena tak, že nejdříve bude zmiňován „základní tvar“. Tento základní tvar je u prvku 2 krytiny podle obr. 1 tvořen složením tří čtvercových základních elementů 4, 6, 8.. Spojovací čáry 10 tří základních elementů 4, 6, 8. jsou vyznačeny čerchovanou čarou 10. Základní element 4 tak má tři obvodové strany 12 základního elementu, základní element 6 dvě obvodové strany 12 základního elementu a základní element 8. tři obvodové strany 12 základního elementu. U základního elementu 8. jsou tři obvodové strany 12 základního elementu vyznačeny přerušovanou čarou. Když pozorovatel sleduje tyto tři obvodové strany základního elementu a spojovací čáru 10, které k tomuto základnímu elementu 8 náleží, je jasně bezprostředně patrný základní element - čtverec.

Nejprve bude dále sledován základní element 8_: Na každé ze tří obvodových stran 12 základního elementu je upraveno profilování 14, které je sestaveno z výběžků 16 a vybrání 18. Každá obvodová strana

12. základního elementu představuje neutrální čáru, vůči které vybíhají výběžky 16 směrem ven a naopak vybrání 18 odskakují směrem dovnitř.

·« • 4 4 4

4 4 4

4 444 4

4 ·

44

4 * 4 4

4 4

4

4444

4* • 44 4 ·4

4

Začneme s popisem na obr. 1 horního, při celkovém pohledu vodorovně probíhajícího profilování 14 základního elementu 8.. Vycházeje od levého konce sledované strany 12 základního elementu začíná profilování 14 výběžkem 16a. pak následuje vybrání 18a. pak následuje výběžek 16b, pak vybrání 18b, pak výběžek 16c a pak až do pravého konce strany 12 základního elementu vybrání 18c. Všechny výběžky 16a až c a všechna vybrání 18a až c jsou lichoběžníková, to znamená, že začínají poněkud širší základnou na přímé straně 12. základního elementu a zužují se k volnému konci, respektive k základu. Výběžky 16 a vybrání 18 na sebe navazují bez mezer. Výběžky 16a a 16c (dále jsou u jiných příkladů provedení nazývány „koncovými sousedícími výběžky“), blízké koncům strany 12 základního elementu a vybrání 18a a 18c blízké koncům strany 12. základního elementu jsou všechny v podstatě stejně široké (měřeno na straně 12 základního elementu = neutrální čáře). Výběžek 16b, vzdálenější od konce strany 12 základního elementu a vybrání 18b vzdálenější od konce strany 12 základního elementu jsou stejně široké a vždy přibližně dvojnásobně široké než výběžky 16a a 16c, respektive každé z vybrání 18a a 18c. Slova „v podstatě“ a „přibližně“ jsou zavedena vědomě, protože - z důvodů dále ještě přesněji vyložených by nebylo možné přesně rozumět uváděným rozměrovým údajům. Výběžek 16a je tak například skutečně poněkud širší než výběžek 16c. Naopak vybrání 18c ie skutečně poněkud širší než vybrání 18a. Kromě toho je roh prvku 2 krytiny na pravém konci vybrání 18c zkosen s menším úhlem. Nakonec je třeba poukázat na to, že u betonových výrobků jako je popisovaný prvek 2 krytiny, nelze na základě tolerancí výrobní formy a na základě neexistujících zvlášť rovných ploch dodávaných materiálů rozměrové údaje a rozměrové relace tak jako tak chápat přesně. Zvlášť relevantní hledisko, které směřuje k proměnné šířce u výběžků 16 a vybrání 18, je fakt, že na obvodových stranách prvku 2 krytiny, kde při kladení většího počtu těchto prvků 2 vedle ·· ·«·· ·· ·4 • · · · • · · · • · ··· « · » »· ·♦ ·« • * · 9

9 9 9

9 999

9 9

99

9 9

9 9 « • · · ·

99 sebe navazuje sousedící prvek krytiny, je mezera při pokládání například 3 až 5 mm, kdežto na spojovací čáře 10 žádná tato spára není. Aby se z tohoto pohledu vytvořilo určité vyrovnání je jakoby lehce modifikován matematický výchozí koncept profilování 14 s ohledem na šířky výběžků 16 a vybrání 18, stejně jako umístění výběžků 16 a vybrání 18..

Posuzované profilování 14 je v podstatě středově symetrické vzhledem ke středovému bodu 20, to znamená, že když se levá polovina profilování pootočí o 180° v rovině výkresu obr. 1, lícuje s pravou polovinou profilování. Slova „v podstatě“ jsou použita z toho důvodu, že argumenty výše vyložené jsou analogické.

Potvrzuje se, že popisované profilování 14 může být také vytvořeno „pootočené“, to znamená překlopené o 180° okolo půlicí čáry ležící v rovině výkresu. To znamená, že levý konec a pravý konec jsou zaměněny. Pak by profilování 14 začínalo vlevo prvním vybráním.

Zmíněné šířky výběžků 16 a vybrání 18 jsou měřeny na neutrální čáře 12. To je zpravidla u prvků 2 podle vynálezu nejvhodnější místo.

Je třeba poukázat na to, že lichoběžníkový tvar výběžků 16 a vybrání 18 je pouze jedním z mnoha možných příkladů provedení. Je možné zvolit také například obdélníkový tvar (který se však hůře vyrábí) nebo tvar s většími výběhy, popřípadě s hlubšími vybráními, například ve tvaru nízkých trojúhelníků. Na každé ze tří obvodových stran 12 základního elementu je profilování 14, v pohledu ze středu 22 předmětného základního elementu, stejné, to znamená, že když se nejdříve uváděné, horní profilování 14 pootočí ve směru hodinových ručiček o 90° okolo středu 22, přechází v podstatě do na obr. 1 pravého, celkově vertikálně probíhajícího profilování 14, a pokud se «*·· * 4

44 44

4 4 4 4

4 4 4 4 • · ··» 4 * ·

4 4 4 4

44 44

4

4 4 4

444 444 4

4 4 4 4 ·· 44 44 pootočí o 180° okolo středu 22 horní profilování 14. přechází v podstatě do na obr. 1 spodního, celkově vodorovně probíhajícího profilování 14 předmětného základního elementu 8.. K používání slov „v podstatě“ platí výklad uvedený výše. V důsledku zmíněné středové symetrie každého profilování 14 vzhledem ke středovému bodu 20, je spodní profilování 14 v podstatě rovnoběžným posunem horního profilování 14.

Vše co bylo dosud vysvětleno k profilování 14 platí odpovídajícím způsobem pro základní elementy 4 a 6, přičemž základní element 6 má přirozeně jen dvě obvodové strany a tedy jen dvě profilování 14, která probíhají vzájemně stejně v pravém úhlu.

Popsaná geometrie profilování 14 vede k tomu, že prvky krytiny, sousedící s prvkem 2 znázorněným na obr. 1, mohou na sebe přiléhat, a sice buď ve stejné orientaci nebo v orientaci pootočené o 90° (ve směru hodinových ručiček nebo proti směru hodinových ručiček) nebo v orientaci pootočené o 180°. Prvky 2 krytiny sousedící s profilováním 14 se vždy společně vzájemně doplňují (s trochou „vzduchu“ mezi sebou), takže u sousedících prvků 2 krytiny se jedná o oboustranné ozubení nebo kotvení, a sice dodatkově k vzájemnému ukotvení sousedících prvků 2 krytiny ve složeném svazku. To je dosaženo úhlovým tvarem znázorněného prvku 2 krytiny.

Je třeba poukázat na to, že prvky 2. krytiny podle vynálezu mají sice základní tvar, který odpovídá skládání většího počtu čtvercových základních elementů, že však počet základních elementů a orientace spojů je volitelná. Tak j je žné skládat například tři základní elementy 4, 6, 8 (nebo také dva základní elementy nebo i čtyři základní elementy v přímé řadě nebo přiložením dalšího základního elementu vpravo na základní element 8. vytvořit prvek 2 krytiny ve tvaru

4444 • 4 ·« «4 44 44 · 4 · 4444 ···· 4 44 4 • 4 444 44 4 444 • * 4 4 4 4 ·* 44 *4

4« písmene L, nebo přiložením dalšího základního elementu nahoru na středový základní element 6 vytvořit prvek 2 krytiny ve tvaru písmene

T, nebo přiložením dalšího základního elementu nahoru na středový základní element 6 a přiložením dalšího základního elementu vlevo na středový element 6 vytvořit křížový prvek 2 krytiny, a podobně.

Výslovně je zdůrazňováno, že vynález vytváří alternativně také prvek podlahové krytiny, jehož základní tvar sestává pouze z jednoho čtvercového základního elementu, ale jinak s dalšími důležitými a popřípadě přednostními znaky, popsanými v patentovém spise.

Na obr. 2a až d je znázorněno, proč vede počet „tří výběžků“ a „tří vybrání“ podle vynálezu k obzvlášť dobrým výsledkům. Na každém z dílčích obrázků a až d je schématicky vyznačeno profilování 14 obvodové strany 12 základního elementu. Na obr. 2a je strana základního elementu rozdělena na osm výběžků 16 a osm vybrání 18, které jsou všechny stejně široké. Na dílčím obr. 2b je strana základního elementu rozdělena na tři výběžky 16 a tři vybrání 18. které jsou stejně široké. Na obr. 2c je strana základního elementu rozdělena na dva výběžky 16 a dvě vybrání 18. které jsou stejně široké. Alternativa s pouze jedním výběžkem a s jedním vybráním znázorněna není, protože vede k neúplnému ozubení druhého prvku krytiny.

Strany 12 základního elementu druhého sousedícího prvku 2a. a 2b krytiny neprobíhají vždy vzájemně rovnoběžně (jak je o to usilováno při perfektním kladení), ale relativně pod úhlem 24. přičemž tento úhel 24 je u všech dílčích obrázků 2a až d stejný.

Pokud nyní leží vedle sebe dva sousedící prvky 2a a 2b. s chybnou orientací ve smyslu zmíněného úhlu 24, což může být • Φ

Φ· ·« ·« ·♦

ΦΦΦ» · · · · · 9 ♦

I « · · · « Φ 9 Φ · 9 • 9 ·*♦ Φ · · 999 9 9» 9 ·········« i *τ φ« 99 99 99 99 99 způsobeno nepřesnou kladečskou prací nebo posunem jednotlivých prvků 2 krytiny díky dopravnímu zatížení, je v případě podle obr. 2a stále ještě k dispozici zbytkové ozubení tvořené posledním výběžkem 16 na pravém konci strany 12 základního elementu prvku 2a krytiny a vybráním 18 na korespondujícím konci strany 12 základního elementu dalšího prvku 2b krytiny. U prvků 2a a 2b na obr. 2b jsou levá lichoběžníková strana úplně pravého výběžku 16c prvku 2a krytiny a levá lichoběžníková strana úplně pravého vybrání 18c prvku 2b. krytiny posunuty o něco vlevo, ale v této situaci je ještě k dispozici právě ještě zbytkové ozubení mezi tímto výběžkem 16c a tímto vybráním 18c (pokud také s menší hloubkou záběru s tvarovým stykem). U prvků 2a a 2b krytiny podle obr. 2c již v této situaci žádné zbytkové ozubení k dispozici není. Zde je nutné vyvodit ještě konečný závěr, že pro účinek zbytkového ozubení při chybné úhlové orientaci mezi sousedícími prvky krytiny je lepší větší počet výběžků a vybrání po Celé dané délce strany základního elementu.

Jiným hlediskem je pevnost, respektive zatížitelnost ozubení mezi dvěma sousedními pokládanými prvky 2a a 2b ve správně položeném stavu, to znamená se stranami 12 základního elementu vzájemně rovnoběžnými a s tak malým vzájemným odstupem, jaký odpovídá obvyklé instalační mezeře. Zde se zmenšuje pevnost ve střihu, to znamená, že na prvky 2a a 2b působí ve směru rovnoběžném ke stranám 12 základního elementu v opačném smyslu síla, zmenšující se s vrůstajícím počtem výběžků 16 a vybrání 18 na danou délku strany

12. základního elementu. Za prvé je celková střižná plocha, sčítaná u jednotlivých výběžků 18, se vzrůstajícím počtem výběžků stále menší (protože úseky mezer při kladení mezi zkosenými lichoběžníkovými stranami nepřispívají k celkové střižné ploše, a protože tím vzniká úbytek celkové střižné plochy, neboť na větším počtu výběžků neleží střižný průřez na kořeni výběžku ale naproti zúžené oblasti výběžků).

φφ φφφφ • Φ *·* φφ φφ φφφφ φφφ φ φφ φ φφφφ φφφφ φφ · ! C · * ·*· · · · ΦΦΦ ΦΦΦ Φ φφφφφφφφφφ ·· φφ φφ φφ φφ φφ

Za druhé vzniká efekt, že při velkém počtu výběžků nejsou dále všechny tyto výběžky odolné proti odstřihnutí, ale podle zkušeností jen méně než polovina. Hledisko pevnosti ve střihu tak vypovídá pro to, že počet výběžků a vybrání pro dané délky stran základního elementu má být co možná nejmenší.

Zvážením těchto hledisek dospěli původci vynálezu k závěru, že počet tří výběžků a tří vybrání představuje optimální kompromis mezi účinkem zbytkového ozubení při špatné úhlové orientaci a vysokou pevností ve střihu.

Tento kompromis je ještě lepší, když konce stran základních elementů bližších párů výběžků 16a a vybrání 18a, respektive výběžků 16c a vybrání 16b jsou užší než mezi nimi uspořádaný pár výběžků 16b a vybrání 18b, viz obr. 2d a nárok 4.

Forma provedení prvku 2. krytiny podle obr. 3 se od formy provedení podle obr. 1 odlišuje tím, že tam, kde byly na obr. 1 vyznačeny spojovací čáry 10. probíhají jalové spáry 26. Jako jalové spáry se označují spáry, které se rozprostírají jen do určité hloubky, například 5 mm od horní strany prvku 2. krytiny směrem dolů. Jalové spáry 26 způsobují optické rozdělení prvku 2 krytiny do tří dílčích prvků krytiny, které nehledě na profilování 14 odpovídají třem základním elementům 4, 6_, 8.. Jalové spáry 26 mají, měřeno napříč ke směru jejich průběhu, šířku, která v podstatě odpovídá výšce výběžků 16, měřeno vůči základu vybrání 18 a dodatkově již zmíněné šířce kladecích spár (ty jsou měřeny obecně napříč k směru průběhu profilování 14). Nejen u formy provedení podle obr. 3, ale také u všech forem provedení vynálezu je možné, že horní strany výběžků 16 oproti jiným stranám prvku 2 krytiny klesají, například o 4 až 8 mm. Následkem toho vyhlíží u krytiny položené z více prvků 2. ozubení

4« • 4 9

4 4

9

4 *0 0000

944 4 • 4 00 « 0 · 0 • 0 · 4 • · ·« 0 • 0 0 • 0 0»

0 ·

0 0 • · 0 • 0 0 0

0* 00 mezi dvěma sousedícími profilováními 14 opticky menší. Jalové spáry představují současně optické pokračování žlábků tvořeného mezi dvěma sousedícími profilováními 14 a spárou při pokládání.

Kromě toho je na ohr. 3 vyznačena možnost upravit na obvodě prvku 2 krytiny distanční výstupky 28. udržující odstupy. U vyznačené formy provedení mají distanční výstupky 28 vždy průřez ve tvaru polokruhu a jsou upraveny na - v pohledu od středu 22 předmětné horní strany základního elementu - posledním levém výběžku 16 příslušného profilování 14. Na obr. 3 je velikost distančních výstupků 28 oproti přirozené velikosti znázorněna ve zvětšení, aby byly tyto výstupky dostatečně výrazně viditelné. Distanční výstupky 28 ulehčují kladení prvků 2 krytiny, protože sousední prvek 2 krytiny, který má být nově pokládán jako následující, může být snadno posunut do přímého kontaktu s distančním výstupkem 28 již položeného prvku 2 krytiny. Tímto způsobem se vytvářejí kladecí spáry se stejnoměrnou šířkou. Potvrdilo se, že distanční výstupky mohou mít volitelně jinou geometrii průřezu a mohou být umístěny na jiných místech než je vyznačeno na obr. 3. Výhodné je, když tyto distanční výstupky začínají teprve v malé vzdálenosti pod horní stranou prvku krytiny a rozprostírají se odtud až zcela ke spodní straně prvku 2 krytiny. Distanční výstupky 28 jsou vytvořeny se zbytkovým prvkem 2 krytiny z betonu jako jeden kus.

Na obr. 3 je nakonec vyznačena také možnost ohraničit výběžky £6 a vybrání 18 zaoblenou čarou (průběžně zaoblenou nebo částečně zaoblenou a částečně přímou).

Kromě toho se potvrdilo, že znaky „jalové spáry 26“ a „distanční výstupky 28.“ nemusejí být nutně realizovány v kombinaci, ale že prvky

2. krytiny je možné vybavit alespoň jednou jalovou spárou 26 a/nebo

44 • 4 4 · >4 4

4 444

4 4

4« ·**· «··, ·· ··«» *: : ··.: : <

·· ·· ·..··.,· distančním výstupkem 28.· Je možné upravit jen jednu jalovou spáru 26.

nebo více než dvě jalové spáry 26. například opticky rozčlenit skladbu základních elementů 6 a 8 dvěma jalovými spárami 26 do tří částí. Dále je možné upravit jednu nebo více nepřímo probíhajících jalových spár, například podle průběhu profilování 14.

Na obr. 4 až 6 jsou znázorněna profilování 14a. 14b. 14c, která jsou v porovnání s profilováním 14 na obr. 1 obměněna. Vzdálenost od levého konce až k pravému konci odpovídá straně základního elementu na obr. 1.

Profilování znázorněné na obr. 4 je toho druhu, který je v předkládaném textu označován jako „první profilování 14a“. Ve srovnání s profilováním 14 na obr. 1 (například s „horizontálním“ profilováním 14 nahoře vpravo na obr. 1) je druhý výběžek 16b proveden natolik užší, že má šířku (měřeno ve směru neutrální čáry 12) odpovídající šířce třetího výběžku 16c. Mezi takto vzniklými druhým výběžkem 16b a třetím výběžkem 16c se nachází velké vybrání 30. Toto velké vybrání 30 je do prvku 2. krytiny provedeno hlouběji než je tomu u základů vybrání 18a a vybrání 18c. Velké vybrání 30 je provedeno vcelku ve tvaru lichoběžníka. V nárocích a v popisu je první výběžek 16a označován jako „první následující sousedící výběžek“ (protože se nachází v sousedství prvního konce profilování), druhý výběžek 16b jako „koncový distanční výběžek“ (protože se v porovnání s jinými výběžky nachází ve větší vzdálenosti ke koncům profilování, a třetí výběžek 16c jako „druhý následující sousedící výběžek“ (protože se nachází v sousedství jiného konce profilování).

Profilování znázorněné na obr. 5 je druhu, který je v předkládaném textu označován jako „druhé profilování 14b“. V porovnání s profilováním 14 z obr. 1 (například s „horizontálním“

A A AAAA • ·

A A · · · · • A A AAAA · AAA AAAA A

AAAA·· A ··· · · A AAA A A profilováním 14 nahoře vpravo na obr. 1) je druhý výběžek zcela vypuštěn, takže z výběžků zůstaly pouze první následující sousedící výběžek 16a a druhý následující sousedící výběžek 16c. Mezi těmito výběžky 16a a 16c se nachází velké vybrání 30 (které tak nahrazuje první vybrání 18b, druhý výběžek 16b a druhé vybrání 18b). které zasahuje podobně jako na obr. 4 hlouběji do vnitřku prvku 2 krytiny než základ vybrání výběžku 18c.

Profilování znázorněné na obr. 6 je druhu, označovaného v předkládaném textu jako „třetí profilování 14c“. Ve srovnání s profilováním 14 na obr. 1 (například s „horizontálním“ profilováním 14 nahoře vpravo na obr. 1) je první výběžek 16 vypuštěn a nahrazen odpovídajícím rozšířením prvního vybrání 18a. Druhý výběžek 16b na obr. 1 je vytvořen tak úzký, jako u profilování 14a na obr. 4. Rovněž velké vybrání 30 odpovídá velkému vybrání 30 na obr. 4. V nárocích a v popisu je výběžek 16b označován jako „koncový distanční výběžek“ (protože díky právě vyloženému způsobu vzniku odpovídá koncovému distančnímu výběžku 16b na obr. 4, přestože už mezi ním a levým koncem profilování 14 neexistuje žádný jiný výběžek). Potvrzuje se, že profilování 14a, 14b. 14c by mohlo být také alternativně provedeno v pootočení o 180° kolem své středové osy ležící v rovině výkresu, tedy by začínalo na levém konci vybráním 18c.

U prvního profilování 14a na obr. 4 jsou výběžky 16a, 16b, 16c všechny v podstatě stejně široké (měřeno ve směru neutrální čáry 12). Rovněž vybrání 18a a 18c jsou stejně široká a v podstatě stejně široká jako výběžky (měřeno ve směru neutrální čáry 12). O použití slov „v podstatě“ byly již uvedeny poznámky v souvislosti s provedeními podle obr. 1. Na obr. 4 je zejména patrné, že první následující sousedící výběžek 16a je ve skutečnosti o málo širší než výběžky 1 6b a 16c. Je třeba výslovně upozornit na to, že koncový distanční výběžek

·· · · ·

16b může být směrem doprava absolutně širší než je vyznačeno, aniž by tím narušován záběr ozubení s sousedícím prvkem 2 krytiny, o kterém bude dále ještě přesněji pojednáváno.

U druhého profilování 14b na obr. 5 jsou oba výběžky 16a a 16c a vybrání 18c v podstatě všechny stejně široké.

U třetího profilování 14c na obr. 6 jsou výběžky 16b a 16c a vybrání 18c v podstatě stejně široké. Vybrání 18a je v podstatě dvakrát tak široké jako na obr. 1. Také zde platí, že koncový distanční výběžek 16b může být směrem doprava absolutně širší, aniž by byl narušován záběr ozubení.

Při porovnání obr. 4, 5, 6 je jasně patrné, že první profilování 14a (samozřejmě po pootočení o 180°) lze libovolně přikládat na další první profilování 14a nebo na druhé profilování 14b nebo na třetí profilování 14c. Také druhé profilování 14b lze volitelně přikládat k prvnímu profilování 14a, na druhé profilování 14b a na třetí profilování 14c. Rovněž třetí profilování 14c lze volitelně přikládat na první profilování 14a nebo na druhé profilování 14b nebo na třetí profilování 14c. To je jasné také ze vzniku profilování 14a. 14b. 14c. protože ve srovnání s profilováním 14 na obr. 1 jsou výběžky úplně nebo částečně odříznuty, ale s výjimkou velkých vybrání 30 nebyly upraveny žádné jiné změny. Dále je patrné, že u velkých vybrání 30. (pokud nejsou z menší částí zmenšena do nich vyčnívajícími výběžky

16. sousedního prvku 2 krytiny) zůstávají podélné otvory v krytině složené z většího počtu vedle sebe pokládaných prvků 2 krytiny zachovány. Tyto otvory představují efektivní prostupy pro vodu, kterými může srážková voda unikat do podloží pod krytinou, takže nemusí být odváděna do kanalizace. Hloubka velkých vybrání 30 vůči neutrální čáře 1_2 určuje - kromě ostatně nepříliš volně volitelné šířky ·· vybrání 30 - procentuální podíl otvorů pro prostup vody v celé krytině. Účelem popsaných změn profilování 14 na obr. 1 vůči profilování na obr. 4 až 6 bylo vytvořit prvky 2 krytiny, které v položeném stavu uvedené otvory pro průchod vody v krytině, zabezpečují

Pokud je pokládáno druhé profilování 14b do ozubeného záběru s druhým profilováním 14b. vzniká ozubený záběr, který vyvolává blokování s tvarovým stykem jen ve dvou možných směrech. To samé platí, když je do ozubeného záběru pokládáno třetí profilování 14c s třetím profilováním 14c. Pokud se naopak první profilování 14a pokládá do ozubeného záběru s prvním profilováním 14a, vzniká blokování s tvarovým stykem ve dvou možných směrech (protože výběžek 16c zabírá do vybrání 18a oboustranně obklopeného výběžky). To samé platí pro ozubené záběry mezi prvním profilováním 14a a druhým profilováním 14, a pro ozubený záběr mezi prvním profilováním 14a a třetím profilováním 14c. Také tehdy, je-li druhé profilování 14b a třetí profilování 14d uvedeno do ozubeného záběru, vytváří se blokování s tvarovým stykem ve dvou možných směrech, to znamená směrem doleva a doprava podle obr. 4, 5, 6. Z toho vyplývá, že prvky 2 krytiny které mají na svém obvodě jen třetí profilování 14c. nejsou z hlediska ozubeného záběru na obvodových stranách základního elementu nijak zvlášť příznivé. Tento aspekt nemá ostatně zejména u úhlového prvku 2 krytiny, jaký je znázorněn na obr. 1, zvlášť velký význam, protože celkové utváření prvku 2 krytiny již samo vede k účinnému oboustrannému ukotvení těchto prvků 2 krytiny v celé ploše pokrytí.

Dobrý ozubený záběr a/nebo dobré ukotvení prostřednictvím utváření prvků krytiny není výhodné jen v situaci při jejich pokládání, ale také pro soudržnost prvků krytiny, vyráběných společně na jedné • · ·· ·· ····

desce výrobního zařízení při strojním pokládání pomocí podávacího ramene.

Již dříve bylo vysvětleno, že v principu mohou být prvky 2 krytiny provedeny tak, že v krytině jsou efektivní otvory pro prostup vody, které mají na obvodě buď jen první profilování 14a nebo jen druhé profilování 14b (lépe však s nejméně jedním vybráním) nebo jen třetí profilování 14c (lépe však s nejméně jedním vybráním) nebo libovolnou kombinaci profilování 14a, 14b, 14c.

Na obr. 7 je znázorněna forma provedení otvorů pro prostup vody v prvku 2 krytiny, u kterého není upraveno první profilování 14a. ale pět druhých profilování 14b a tři třetí profilování 14c. Výslovný odkaz na obr. 7 je uváděn kvůli místům, na nichž se nalézají druhá profilování 14b a třetí profilování 14c.

Na obr. 8 je schématicky (to znamená bez explicitního zakreslení profilování) znázorněna varianta, u níž jsou upraveny čtyři druhá profilování 14b a Čtyři třetí profilování 14c, a kromě toho v jiném rozdělení po odvodových stranách 12 základního elementu. Výslovný odkaz na obr. 8 je uváděn kvůli rozdělení profilování po obvodových stranách 12 základního elementu.

Na obr. 9 je znázorněna forma provedení, která má dvě první profilování 14a. pět druhých profilování 14b a jedno třetí profilování 14c. Výslovný odkaz na obr. 9 je uváděn kvůli jednotlivým obvodovým stranám základního elementu, kde jsou osazena jednotlivá profilování. Přechod od formy provedení na obr. 7 k formě provedení podle obr. 9 je možné si představit tak, že dvě třetí profilování 14c mohou být nahrazena dvěma prvními profilováními 14a.

«· ···· • · ·· ·· ·· ···· · · · · • · · · ···· ·· · • · ··· · * · ··· · · · · • · · · · ····· ·· ·· ·· ·· ·· ··

Analogicky k obr. 3 je na obr. 10 znázorněna forma provedení, u které jsou patrné další znaky „jalové spáry 26“. „distanční výstupky 28“ a „zaoblené výběžky J_6“, respektive „zaoblená vybrání 18.“, popřípadě „zaoblená velká vybrání 3 0“. Také zde platí detailní provedení, jaká jsou provedena na obr. 3, zejména pro neexistující nutnost upravit větší počet těchto znaků v kombinaci.

Claims

1. Prvek podlahové krytiny z umělého kamene se tvarem, který odpovídá sestavování většího počtu čtvercových základních elementů, zejména úhlových prvků podlahové krytiny, který má na obvodě výběžky a vybrání, přičemž na všech obvodových stranách základních elementů - v pohledu od středu předmětné horní strany základního elementu - je upraveno v podstatě stejné profilování, které je v podstatě středově symetrické vzhledem ke středovému bodu, vyznačující se tím, že toto profilování sestává ze tří výběžků a tří vybrání.

2. Prvek podlahové krytiny podle nároku 1, vyznačující se tím, že výběžky a vybrání jsou lichoběžníkové.

3. Prvek podlahové krytiny podle nároku 1, vyznačující se tím, že výběžky a vybrání jsou ohraničeny vždy alespoň částečně zaoblenou čarou.

4. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že středový výběžek a středové vybrání jsou vždy podstatně širší než jiné výběžky, respektive vybrání, zejména jsou nejméně l,5krát tak široké jako jiné výběžky, respektive vybrání, lépe zejména nejméně l,8krát tak široké jako jiné výběžky, respektive vybrání, nejlépe zejména nejméně 2,Okřát tak široké jako jiné výběžky, respektive vybrání.

5. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že má na obvodě distanční výstupky, přičemž distanční výstupky zůstávají při posuzování geometrických poměrů, vyjádřených v nárocích 1 až 4, nezohledněny.

4*44 · · 4 4 44 4

4444 4444 44 4

4 4 444 44 4 444 444 4

44 4 44 4 4444

24 ............

6. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že má na své horní straně alespoň jednu jalovou spáru, která přednostně - zhruba řečeno - probíhá podle spojovací čáry dvou sousedících sestavených základních elementů.

7. Prvek podlahové krytiny z umělého kamene se základním tvarem, který odpovídá sestavování většího počtu čtvercových základních elementů, zejména úhlových prvků podlahové krytiny, které mají na obvodě výběžky a vybrání a na obvodě mají velká vybrání, která udávají u skupiny vedle sebe kladených prvků podlahové krytiny efektivnost otvorů pro prostup vody, vyznačující se tím, že výběžky a vybrání jsou celkově definovány profilováním na obvodové straně základního elementu, přičemž je upraveno, že základní element má (a) na nulté až po všechny obvodové strany vždy v podstatě první profilování, které - v pohledu od středu předmětné horní strany základního elementu - má první následující sousedící výběžek, druhý následující sousedící výběžek a mezi nimi koncový distanční výběžek, (b) na nulté až po část obvodové strany vždy v podstatě druhé profilování, které - v pohledu od středu předmětné horní strany základního elementu - má první následující sousedící výběžek a druhý následující sousedící výběžek, (c) a na nulté až po část obvodových stran v podstatě třetí profilování, které - v pohledu od středu předmětné horní strany základního elementu - má koncový distanční výběžek a koncový následující sousedící výběžek, (d) přičemž ke kladení skupiny prvků podlahové krytiny vedle sebe může přiléhat první profilování, pokud je upraveno, na první profilování, pokud je upraveno, sousedícího prvku podlahové krytiny, • · · · • · nebo může přiléhat na druhé profilování, pokud je upraveno, sousedícího prvku podlahové krytiny, druhé profilování, pokud je upraveno, na druhé profilování, pokud je upraveno, sousedícího prvku podlahové krytiny, nebo může přiléhat na třetí profilování, pokud je upraveno, sousedícího prvku podlahové krytiny, a třetí profilování, pokud je upraveno, může přiléhat na třetí profilování, pokud je upraveno, sousedícího prvku podlahové krytiny.

8. Prvek podlahové krytiny podle nároku 7, vyznačující se tím, že výběžky a vybrání jsou lichoběžníkové.

9. Prvek podlahové krytiny podle nároku 1, vyznačující se tím, že výběžky a vybrání jsou vždy ohraničeny alespoň z části zaoblenou čarou.

10. Prvek podlahové krytiny podle nároku 7 až 9, vyznačující se tím, že velká vybrání jsou lichoběžníková.

11. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že velká vybrání jsou vždy ohraničena alespoň z části zaoblenou čarou.

12. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 11, vyznačující se tím, že u prvního profilování první následující sousedící výběžek začíná v podstatě na prvním konci strany základního elementu, druhý následující sousedící výběžek má vedle sebe vybrání až po druhý konec strany základního elementu, • * φ φ • φ φ φ

9 Φ Φ Φ

Φ Φ ΦΦΦ • 9 Φ

ΦΦΦ Φ Φ φ Φ φ φ

Φ φφ φφφφ mezi koncovým distančním výběžkem a koncovými sousedícími výběžky je upraveno další vybrání, a mezi koncovým distančním výběžkem a dalším koncovým sousedícím výběžkem je upraveno velké vybrání, přičemž dva koncové sousedící výběžky a dva velké výběžky mají všechny v podstatě stejné šířky.

13. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 12, vyznačující se tím, že u druhého profilováni první následující sousedící výběžek začíná v podstatě na prvním konci strany základního elementu, druhý následující sousedící výběžek má vedle sebe vybrání až po druhý konec strany základního elementu, mezi těmito výběžky je upraveno velké vybrání, přičemž dva výběžky a vybrání mají všechny v podstatě stejné šířky.

14. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 13, vyznačující se tím, že u třetího profilování má koncový distanční výběžek vedle sebe vybrání až po jemu bližší konec strany základního elementu, má koncový následující sousedící výběžek vedle sebe další vybrání až po druhý konec strany základního elementu, mezi koncovým distančním výběžkem a koncovým sousedícím výběžkem je upraveno velké vybrání, přičemž koncový následující sousedící výběžek a vybrání mají v podstatě stejnou šířku a další vybrání má naproti tomu v podstatě dvojitou šířku.

fcfc fcfcfcfc • fcfcfc· • fc

15. Prvek podlahové krytiny podle nároku 1, vyznačující se tím, že u prvního profilování a/nebo u druhého profilování a/nebo u třetího profilování zaujímá velké vybrání vždy nejméně 33% šířky předmětné obvodové strany základního elementu, zejména nejméně 40%, nejvýše zejména alespoň 50%.

16. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 15, vyznačující se tím, že předmětné velké vybrání je alespoň z části vybráno dále než vybrání předmětné strany základního elementu.

17. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 16, vyznačující se tím, že úhlový prvek podlahové krytiny je ze tří základních elementů, že jsou upravena dvě nebo tři první profilování, a že je upraveno nulté nebo třetí profilování.

18. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 17, vyznačující se tím, že úhlový prvek podlahové krytiny je ze tří základních elementů, že je upraveno nulté první profilování, že je upraveno čtyři nebo pět druhých profilování, a že jsou upravena tři nebo čtyři profilování.

19. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z m(.4Uz náků 7 až 18, vyznačující se tím, že má na obvodě distanční výstupky, přičemž distanční výstupky zůstávají při posuzování geometrických poměrů, vyjádřených v nárocích 7 až 18, nezohledněny.

20. Prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 19, vyznačující se tím, že má na své horní straně alespoň jednu jalovou • 4 4444 • · ·» · · 4* >944 · 4 4 4 44 4

4444 4444 4« 4

4 944444 444444 4 4

44 4 44 4 4444 ·* ** ·* 44 44 44 spáru, která probíhá zejména - hrubě řečeno - podél spojovací čáry dvou složených sousedních základních elementů.

21. Sada prvků podlahové krytiny obsahující první prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 1 až 6 a druhý prvek podlahové krytiny podle jednoho z nároků 7 až 20, přičemž ke kladení prvního prvku podlahové krytiny a druhého prvku podlahové krytiny vedle sebe může přiléhat profilování základních stran prvního prvku podlahové krytiny na první profilování nebo druhé profilování nebo na třetí profilování sousedícího druhého prvku podlahové krytiny.