CZ20032896A3 - Kombinace komory a pístuŹ čerpadloŹ motorŹ tlumič nárazů a převodník obsahující tuto kombinaci - Google Patents

Description

Kombinace komory a pístu, čerpadlo, motor, tlumič nárazů a převodník obsahující tuto kombinaci

Oblast techniky

Kombinace pístu a komory obsahující podélnou komoru, která je omezena vnitřní stěnou komory a v uvedené komoře obsahující píst těsně pohyblivý vzhledem ke stěně komory, alespoň mezi první podélnou polohou a druhou podélnou polohou v komoře, přičemž komora má příčné průřezy o různých plochách příčných průřezů a různých obvodových délkách v první a druhé podélné poloze a alespoň v podstatě spojitě různé plochy příčných průřezů a různé obvodové délky v mezilehlých podélných polohách mezi první a druhou podélnou polohou, přičemž plocha příčného průřezu a obvodová délka v druhé podélné poloze je menší než plocha příčného průřezu a obvodová délka v první podélné poloze, přičemž píst obsahuje jímku, která je pružně deformovatelná, čímž zajišťuje různé plochy příčných průřezů a obvodové délky pístu přizpůsobující se různým plochám příčných průřezů a různým obvodovým délkám komory během relativních pohybů pístu mezi první a druhou podélnou polohou přes mezilehlé podélné polohy komory.

» Nafukovací ventily jsou Dunlop-Woodsův ventil,

Sclaverandův ventil a Schraderův ventil. Ty jsou používány pro nafukování uzavřených komor, např. vozidlových pneumatik. V

Poslední dva uvedené typy ventilů mají silou pružiny ovládaný čípek ventilové vložky a mohou být otevřeny stlačením tohoto čípku pro nafouknutí nebo vypuštění komory. Stlačení čípku ventilové vložky může být provedeno manuálním působením, tlakem tekutiny nebo ovladačem ventilu. První dva uvedené typy ventilů mohou být otevřeny tlakem tekutiny samotné, zatímco posledně uvedený může být nejlépe otevřen ovladačem ventilu/ • ♦ · ♦ « » · · · · • · · · • · · · · • · • · • · ·· ·

-2protože jinak může být pro stlačení čípku potřebný vysoký tlak.

Dosavadní stav techniky

Vynález se zabývá řešeními problému získání třecí síly dostatečně nízké, aby alespoň zabránila váznutí mezi pístem, zejména pístem obsahujícím jímku s pružně deformovatelnou stěnou, a stěnou podélné komory během zdvihu, přičemž komora má různé velikosti příčných průřezů ve svém podélném směru, zejména ty, které mají různé obvodové délky, když píst je utěsněný a pohyblivý vzhledem ke komoře..

Problém s provedeními z obr. 8 až 12 (včetně) přihlášky WO 00/70227 může být v tom, že píst může váznout v menších příčných průřezech komory s příčnými průřezy s různými obvodovými velikostmi. Váznutí může nastat v důsledku vysokých: třecích sil materiálu stěny pístů. Tyto síly mohou být vytvářeny hlavně stlačením materiálu (materiálů) stěny pístu, když se píst pohybuje z první podélné polohy v komoře s největší plochou příčného průřezu do druhé podélné polohy, kde plocha příčného průřezu obvodová velikost je menší. Obr. 1 až 3 (včetně) současné přihlášky vynálezu znázorňují příklady vysokých třecích sil pro nepohybující se písty obsahující jímku v nepohybující se komoře s vnitřním tlakem nebo bez něho. To má za následek vysoké dotykové tlaky mezi pístem a stěnou komory: může nastat váznutí.

Dalším problémem může být to, že provedení pístů obsahujících jímku podle WO 00/70227 mohou propouštět tekutinu a tak měnit svou těsnicí schopnost. Jako při řešeních dříve uvedeného problému je u pístů obsahujících jímku s pružně deformovatelnou stěnou těsnicí síla vytvářena vnitřním tlakem a netěsnost může být důležitým problémem.

▼ ·· φφφφ φφ ·· • · φ · • ·

-3φφ • 9 · Φ ·

ΦΦΦ®

ΦΦΦΦ ·

Φ ΦΦφφ • ••Φ ΦΦ φφ

Podstata vynálezu

Cílem je poskytnutí kombinací pístu a komory, které mohou být utěsněné a pohybovat se, když komory mají různé plochy příčných průřezů a obvody těchto příčných průřezů jsou různé.

Z prvního hlediska se vynález týká kombinací pístu a komory, kde:

píst je vyráběn, aby měl výrobní velikost jímky v nenapjatém stavu, ve kterém obvodová délka pístu je přibližně rovná obvodové délce komory v druhé podélné poloze, přičemž jímka je roztažitelná ze své výrobní velikosti ve směru napříč podélného směru komory a tím zjistila roztažení pístu z jeho výrobní velikosti během relativních pohybů pístu z druhé podélné polohy do první podélné polohy.

V přítomném kontextu jsou příčné průřezy přednostně chápány jako kolmé k podélné ose (= příčný směr).

Přednostně je plocha druhého příčného průřezu 95 až 15 %, např. 95 až 70 %, první plochy příčného průřezu. V určitých situacích je druhá plocha příčného průřezu přibližně 50 % první plochy příčného průřezu.

Pro realizaci této kombinace může být použito mnoho různých technologií. Tyto technologie jsou popsány v dalším textu ve vztahu k následným hlediskům vynálezu.

Podle jedné takové technologie píst obsahuje pružně deformovatelnou jímku obsahující deformovatelný materiál.

V této situaci může být deformovatelným materiálem tekutina nebo směs tekutin, jako je voda, pára a/nebo plyn, nebo pěna. Tento materiál, nebo jeho část, může být

·· • · *· • ·

-4*· ···· stlačitelný, tak jako plyn nebo směs vody a plynu, nebo může být alespoň v podstatě nestlačitelný.

•tf i

λ

To může být dosaženo výběrem výrobní velikosti (bez napětí a deformace) pístu přibližně ekvivalentní obvodové délce nejmenší průřezové plochy příčného průřezu komory a jejím roztažením při pohybu do podélné polohy s větší plochou příčného průřezu.

A může to být dosaženo poskytnutím prostředku pro udržení určité těsnicí síly od pístu na stěnu komory: udržováním vnitřního tlaku pístu na (a) určité předem stanovené úrovni (úrovních), která může být udržovaná konstantní během zdvihu. Úroveň tlaku určité velikosti závisí na rozdílu obvodové délky příčných průřezů a na možnosti dosáhnout vyhovující těsnění na příčném průřezu s nejmenší obvodovou délkou. Jestliže ,je rozdíl veliký a odpovídající úroveň tlaku příliš vysoká pro získání vyhovující těsnicí síly na nejmenší obvodové délce, pak může být zařízena změna tlaku během zdvihu. To volá po tlakovém řízení pístu. Protože standardně používané materiály jsou běžně netěsné, zejména když mohou být použity docela vysoké tlaky, musí být možnost udržovat tento tlak, např. použitím ventilu pro nafukování.

Když se plocha příčného průřezu komory mění, může se měnit objem jímky. Tak v příčném průřezu v průběhu podélného směru komory může mít jímka první tvar v prvním podélném směru a druhý tvar v druhém podélném směru, přičemž první tvar může být odlišný od druhého tvaru. V jedné situaci je alespoň část deformovatelného materiálu stlačitelná a první tvar má plochu větší než je plocha druhého tvaru. V této situaci se celkový objem jímky mění, přičemž tekutina by měla být stlačitelná. Alternativně nebo volitelně může píst obsahovat uzavřený prostor spojený s deformovatelnou jímkou, přičemž uvedený

9 '99

I’ uzavřený prostor má proměnný objem. Tím způsobem, že uzavřený t

prostor může přijímat nebo uvolňovat tekutinu, když .4, deformovatelna jímka mění objem. Tím je automaticky nastavitelná změna objemu jímky. Výsledkem toho může být, že tlak v jímce zůstává během zdvihu konstantní.

Uzavřený prostor může rovněž obsahovat pružinou předpínaný píst. Tato pružina může určovat tlak v pístu, když

Y \

Y mění svůj objem.

4,

Objem uzavřeného prostoru může být měněn. Tím způsobem může být měněn celkový tlak nebo maximální/minimální tlak j ímky.

Když je uzavřený prostor podrozdělen na první a druhý uzavřený prostor, prostory dále obsahují prostředek pro určení objemu prvního uzavřeného prostoru tak, že tlak tekutiny v prvním uzavřeném prostoru může být závislý na tlaku v druhém uzavřeném prostoru. Posledně uvedený prostor může být nafukovací např. prostřednictvím ventilu, přednostně nafukovacího ventilu jako je Schraderův ventil.

Určující prostředek může být přizpůsoben k určení tlaku v prvním uzavřeném prostoru, který je alespoň v podstatě konstantní během zdvihu.

Ale určujícím prostředkem může být určen jakýkoliv druh tlakové úrovně, např. může být nezbytný vzrůst tlaku když jímka expanduje do tak veliké plochy příčného průřezu v první podélné poloze, že dotyková plocha při přítomné hodnotě tlaku se může příliš zmenšit, aby udržela vyhovující těsnění. Určujícím prostředkem může být dvojice pístů, po jednom v každém uzavřeném prostoru. Druhý uzavřený prostor může být nafukován na určitou tlakovou úroveň, takže tlakový vzrůst může být předán do prvního uzavřeného prostoru, navzdory

-6skutečnosti, že objem druhého uzavřeného prostoru se může také zvětšit. To může být provedeno např. kombinací pístu a komory s různými plochami příčného průřezu v pístní tyči, která je obsažena v druhém uzavřeném prostoru. Pokles tlaku může být také určitelný.

Řízení tlaku pístu může být také dosaženo uvedením tlaku tekutiny v uzavřeném prostoru do závislosti na tlaku tekutiny v komoře. Poskytnutím prostředku pro určení objemu uzavřeného prostoru spojeného s komorou. Tímto způsobem může být tlak deformovatelné jímky měněn pro získání vyhovujícího těsnění. Například, jednoduchý způsob obsahoval prostředek přizpůsobený pro určení, aby tlak v uzavřeném prostoru rostl, když se jímka pohybuje z druhé podélné polohy do první podélné polohy. V této situaci může být mezi oběma tlaky umístěn jednoduchý píst (aby se neztratilo nic z tekutiny v deformovatelné jímce).

4.

Ve skutečnosti použití tohoto pístu může určit jakýkoliv vztah mezi tlaky tím, že komora, ve které se tento píst posouvá se může zužovat stejným způsobem jako hlavní komora kombinace.

Jímka může být nafouknuta zdrojem tlaku uvnitř pístu, nebo vnějším zdrojem tlaku, jako je zdroj vně kombinace a/nebo když je samotná komora zdrojem. Všechna řešení vyžadují spojení ventilu s pístem. To může být přednostně nafukovací ventil, nejlépe Schraderův ventil. Tento typ ventilu obsahuje pružinou předepjatý čípek ventilové vložky a uzavírá se, nezávisle na tlaku v pístu, a mohou jím proudit všechny druhy tekutin. Může to však být také jiný typ ventilu, např. zpětný ventil.

Jímka může být nafouknuta přes uzavřený pružinou předepjatý ladicí píst pracuje jako prostor, kde zpětný ventil.

Tekutina může ze zdroje tlaku proudit podélnými kanálky v ložisku pístní tyče pružinou předepjatého pístu.

Když je uzavřený prostor rozdělen na první a druhý uzavřený prostor, nafouknutí může být provedeno komorou jako tlakovým zdrojem, jakémukoliv nafouknutí prvního prostoru přes druhý uzavřený prostor může být tímto druhým prostorem bráněno. Komora může mít ve své patě vstupní ventil. Pro nafouknutí jímky může být použit nafukovací ventil, např. Schraderův ventil, společně s ovladačem. To může být aktivační čípek podle WO 96/10903 nebo WO 97/43570, nebo ovladač ventilu podle WO 99/26002. Čípek ventilové vložky se při uzavírání pohybuje směrem ke komoře.

Když je pracovní tlak v komoře vyšší než tlak v pístu, může být píst nafouknut automaticky.

Když je pracovní tlak v komoře nižší než tlak v pístu, pak je nezbytné získat vyšší tlak např. dočasným uzavřením výstupního ventilu v patě komory. Jestliže je tímto ventilem Schraderův ventil, který může být otevřen pomocí ovladače ventilu podle WO 99/26002, může to být dosaženo vytvořením obtoku v podobě kanálu spojením komory a prostoru mezi ovladačem ventilu a čípkem ventilové vložky. Tento obtok může být otevřen (Schraderův ventil může zůstat uzavřen) a uzavřen (Schraderův ventil se může otevřít) a může být uskutečněn např. pohyblivým pístem. Pohyb tohoto pístu může být prováděn manuálně, např. pedálem, který se otáčí kolem osy z klidové polohy do činné polohy a naopak, obsluhou. Může to být také dosaženo jinými prostředky jako ovladačem spouštěným výsledkem měření tlaku v komoře a/nebo jímce.

Získání předem stanoveného tlaku v jímce může být provedeno manuálně - obsluhou informovanou manometrem, který měří tlak v jímce. Může to být také provedeno automaticky, '•'W

např. uvolněním ventilu v jímce. Může to být také dosaženo čepičkou ovládanou silou pružiny, která uzavírá kanál nad ovladačem ventilu, když tlak přesáhne určitou předem stanovenou hodnotu tlaku. Jiné řešení spočívá v tom, že v porovnatelném řešení uzavíratelného obtoku výstupního ventilu komory může být nezbytné měření tlaku v jímce, které může řídit ovladač, který otevírá a uzavírá obtok ventilového ovladače, podle WO 99/26002, Schraderova ventilu v jímce při předem stanovené hodnotě tlaku.

Výše uvedená řešení jsou použitelná také na jakékoliv písty obsahující jímku, včetně těch, které jsou znázorněny ve WO 00/65235 a WO 00/70227.

Pro snížení podélného natahování pístu obsahujícího jímku když je vystaven tlaku v komoře a umožnění roztažení v příčném směru může jímka obsahovat pružně deformovatelný materiál obsahující výztužné prostředky, jako jsou textil, vlákna nebo jiné výztužné prostředky, přednostně umístěné ve stěně jímky. Píst Obsahující jímku může také obsahovat výztužné prostředky, které nejsou umístěny ve stěně, např. množinu pružných ramen, která mohou nebo nemusí být nafukovací, spojená se stěnou jímky. Když jsou ramena, nafukovací výztuž také působí jako omezení deformace pístu v důsledku tlaku v komoře.

Dalším hlediskem vynálezu je hledisko týkající se kombinace pístu a komory, kde:

komora vymezuje podélnou komoru s podélnou osou, píst je pohyblivý v komoře z druhé podélné polohy do první podélné polohy,

	• · · · • · · · • · • ti • · ···· ····	• · · ·· · · • · • : .· · ··· ····	• · · · · · • · '· 9 * · « · · • · · , » < · · ·
—	-9-
komora má pružně	deformovatelnou	vnitřní	stěnu podél
alespoň části vnitřní	stěny komory	mezi první a druhou
podélnou polohou,
komora má ve své	první podélné	poloze,	když je píst

umístěn v té poloze, první plochu příčného průřezu a v druhé své podélné poloze, když je píst umístěn v té poloze, druhou plochu příčného průřezu, přičemž první plocha příčného průřezu je větší než druhá plocha příčného průřezu, přičemž změna příčného průřezu komory je alespoň v podstatě plynulá mezi první a druhou podélnou polohou, když se píst pohybuje mezi první a druhou podélnou polohou.

Tak alternativně ke kombinacím, kde se píst přizpůsobuje změnám příčného průřezu komory se toto hledisko týká komory s přizpůsobivými schopnostmi.

Ve skutečnosti může být píst zhotoven z alespoň v podstatě nestlačitelného materiálu - nebo kombinace může být zhotovena z přizpůsobující se komory a přizpůsobujícího se pístu - jako je píst podle výše uvedených hledisek.

Přednostně má píst v příčném průřezu podél podélné osy tvar zužující se ve směru do druhé podélné polohy.

Přednostní způsob poskytnutí přizpůsobující se komory je komora obsahuj ící:

- vnější nosnou konstrukci uzavírající vnitřní stěnu a tekutinu drženou prostorem vymezeným vnější nosnou konstrukcí a vnitřní stěnou.

Tímto způsobem může výběr tekutiny nebo kombinace tekutin pomoci k určení vlastností komory, jako je těsnění mezi stěnou a pístem, stejně jako požadovaná síla apod.

-10Je jasné, že v závislosti na hledisku, z kterého je kombinace pozorována, může být jeden z prvků pist nebo komora v klidu a druhý z nich pohyblivý - nebo oba mohou být pohyblivé. To nemá žádný dopad na funkci kombinace.

Pist může také klouzat po vnitřní a vnější stěně. Vnitřní stěna může mít zužující se podobu, zatímco vnější stěna je válcová.

Ve skutečnosti může být přítomná kombinace použita pro množství účelů, ve kterých se primárně zaměřuje na nový způsob poskytování přídavného způsobu přizpůsobení posuvného pohybu pístu požadované/zachycené síle. Ve skutečnosti se plocha/tvar příčného průřezu může měnit podél délku komory, aby přizpůsobila kombinaci pro specifické účely a/nebo síly. Jedním účelem je poskytnutí čerpadla pro použití ženami nebo mládeží - čerpadla, které nicméně bude schopné poskytnout jistý tlak. V té situaci může být požadováno ergonomicky zlepšené čerpadlo určením síly, kterou může osoba vyvinout, ve které poloze - a tím poskytnout komoru s vhodnou plochou/tvarem příčného průřezu.

Další použití kombinace by byl tlumič nárazů, kde plocha/tvar určí, který posun určitý náraz (síla) bude vyžadovat. Také může. být poskytnut ovladač, kde množství tekutiny přivedené do komory bude poskytovat odlišný posun pístu v závislosti na současné poloze pístu před přivedením tekutiny.

Ve skutečnosti povaha pístu, vzájemné polohy první a druhé polohy a uspořádání jakýchkoliv ventilů spojených s komorou mohou poskytnout čerpadla, motory, ovladače, tlumiče nárazů apod. s různými tlakovými charakteristikami a různými silovými charakteristikami.

-11Přednostní provedení kombinace komory a pístu byly popsány jako příklady použité v pístových čerpadlech. To by však nemělo omezovat pole působnosti vynálezu na uvedené použití, protože to může být hlavně uspořádání ventilů komory kromě skutečnosti, která část nebo médium může vyvolat pohyb, který může být rozhodující pro typ použití: čerpadlo, ovladač, tlumič nárazů nebo motor. V pístovém čerpadle může být médium nasáváno do komory, která může být pak uzavřena ventilovým ústrojím. Médium může být stlačeno pohybem komory a/nebo pístu a pak může ventil uvolnit toto stlačené médium z komory. V ovladači může být ventilovým ústrojím do komory vtlačeno médium a píst a/nebo komora se mohou pohybovat a vyvolávat pohyb připojeného prostředku. V tlumičích nárazů může být komora zcela uzavřena, přičemž stlačitelné médium může být stlačeno pohybem komory a/nebo pístu. Popřípadě může být do komory umístěno nestlačitelné médium, píst může být např. opatřen několika kanálky, které mohou poskytnout dynamické tření, takže pohyb může být zpomalen.

Dále může být vynález použit pro poháněči použití, kde může být použito médium pro pohybování pístem a/nebo komorou, které se naopak mohou pohybovat kolem osy jako např. v motoru. Principy podle tohoto vynálezu mohou být použitelné ve všech výše uvedených aplikacích. Principy podle vynálezu mohou být také použity v jiných pneumatických a/nebo hydraulických aplikacích než jsou výše uvedená pístová čerpadla.

Různá, výše popsaná, provedení jsou uváděna pouze jako ilustrace a nemohou být považována za vymezení vynálezu. Odborníkům v oboru snadno odhalí různé modifikace, změny a kombinace prvků, které mohou být provedeny na přítomném vynálezu bez přísného přidržování se zde ilustrovaných a popsaných příkladných provedení a aplikací, aniž by se vybočilo ze skutečné myšlenky a rozsahu přítomného vynálezu.

SB9

Wi^S69BEflKiBaB*V* SWm • Φ ·’ • φ

-12• »

Přehled obrázků na výkresech

V následujícím textu budou popsána vynálezu s odkazy na výkresy, na kterých:

přednostní provedení

Obr. IA znázorňuje podélný řez nepohybujícím se pístem ve válci bez tlaku v první podélné poloze - píst je, znázorněn ve své výrobní velikosti a pod tlakem.

Obr. 1B znázorňuje kontaktní tlak pístu pod tlakem z obr. IA na stěnu válce.

Obr, 2A znázorňuje podélný řez pístem z obr. IA ve válci v první (pravé) a v druhé (levé) podélné poloze, píst je bez tlaku.

Obr. 2B znázorňuje kontaktní tlak pístu z obr. 2A na stěnu válce v druhé podélné poloze.

Obr. 2C znázorňuje podélný řez pístem z obr. IA ve válci v druhé poloze, píst je pod tlakem o stejné úrovni jako na. obr. IA - také je znázorněn píst v první podélné poloze (výrobní) velikost.

Obr. 2D znázorňuje kontaktní tlak pístu z obr. 2C na stěnu válce v druhé podélné poloze.

Obr. 3A znázorňuje podélný řez pístem z obr. IA ve válci v první podélné poloze znázorněný ve své výrobní velikosti a pod tlakem, přičemž je píst podroben tlaku v komoře.

Obr. 3B znázorňuje kontaktní tlak pístu z obr. 3A na stěnu válce.

Obr. 4A znázorňuje podélný řez nepohybujícím se pístem podle vynálezu ve válci bez tlaku v druhé podélné poloze

-13znázorněný ve své výrobní velikosti a pod tlakem na určité úrovni.

Obr. 4B znázorňuje kontaktní tlak pístu z obr. 4A na stěnu válce.

Obr. 4C znázorňuje podélný řez nepohybujícím se pístem podle vynálezu ve válci v druhé podélné poloze znázorněném v jeho výrobní velikosti, a v první podélné poloze pod tlakem na stejné úrovni jako na obr. 4A.

Obr. 4D znázorňuje kontaktní tlak pístu z obr. 4C na stěnu válce.

Obr. 5A znázorňuje podélný řez pístem z obr. 4A ve válci bez tlaku v druhé podélné poloze, píst je ve své výrobní velikosti a pod tlakem.

Obr. 5B znázorňuje kontaktní tlak pístu z obr. 5A pod tlakem na stěnu válce.

Obr. 5C znázorňuje podélný řez pístem z obr. 4A ve válci v druhé podélné poloze, píst je ve své výrobní velikosti a pod tlakem, podrobený tlaku z válce.

Obr. 5D znázorňuje kontaktní tlak pístu z obr. 5A na stěnu válce.

Obr. 6A znázorňuje podélný řez komorou s pevnými rozdílnými plochami příčného průřezu a první provedení pístu obsahujícího textilní vyztužení s radiálně axiálními proměnnými rozměry během zdvihu - uspořádání pístu je znázorněno na začátku a na konci zdvihu - pod tlakem - kde má bez tlaku svou výrobní velikost.

Obr. 6B znázorňuje zvětšený píst z obr. 6A na začátku zdvihu.

-14Obr. 6C znázorňuje zvětšený píst z obr. 6A na konci zdvihu.

Obr. 7A znázorňuje podélný řez komorou s pevnými různými plochami příčných průřezů a druhé provedení pístu obsahující vláknité vyztužení („Trellisův efekt) s radiálně axiálně se měnícími rozměry pružného materiálu stěny během zdvihu uspořádání pístu je znázorněno na začátku a na konci zdvihu pod tlakem - kde má bez tlaku svoji výrobní velikost.

Obr. 7B znázorňuje zvětšený píst z obr. 7A na začátku zdvihu.

Obr. 7C znázorňuje zvětšený píst z obr. 7A na konci zdvihu.

Obr. 8A znázorňuje podélný řez komorou s pevnými různými plochami příčných průřezů a třetí provedení pístu obsahující vláknité vyztužení (žádný „Trellisův efekt) s radiálně axiálně se měnícími rozměry během zdvihu - uspořádání pístu je znázorněno na začátku a na konci zdvihu, kde má svoji výrobní velikost.

Obr. zdvihu.	8B	znázorňuje	zvětšený	píst	z obr. 8A na začátku
Obr. zdvihu.	8C	znázorňuje	zvětšený	píst	z obr. 8A na konci
Obr.	8D	znázorňuje	pohled	shora	na píst z obr. 8A

s výztužemi ve stěně v rovinách procházejících středovou osou pístu - vlevo v první podélné poloze, vpravo v druhé podélné poloze.

Obr. 8E znázorňuje pohled shora na píst z obr. 8A s výztužemi v povrchové vrstvě v rovinách procházejících •· »···

-15částečně středovou osou a částečně mimo středovou osu - vlevo v první podélné poloze, vpravo v druhé podélné poloze.

sA

Obr. 9A znázorňuje podélný řez komorou s pevnými různými plochami příčných průřezů a čtvrté provedení pístu obsahující „chobotnicový prostředek omezující rozpínání stěny jímky

Ji tykadly, které mohou být nafukovací - pístové ústrojí je znázorněno na začátku a na konci zdvihu, kde je ve své výrobní velikosti.

Obr. zdvihu.	9B	znázorňuje zvětšený píst z obr. 9A na	začátku
Obr.	9C	znázorňuje	zvětšený	píst z obr. 9A na	konci
zdvihu.
Obr.	10A	znázorňuje	provedení	z obr. 6, kde tlak	uvnitř	*
pístu může	být měněn	nafukováním prostřednictvím	např.

Schraderova ventilu, který je umístěn v rukojeti a/nebo např. zpětného ventilu v pístní tyči a kde uzavřený prostor vyvažuje změny objemu pístu během zdvihu.

Obr. 10B znázorňuje místo nafukovacího ventilu průchodku umožňující spojení s vnějším zdrojem tlaku.

Obr. 10C znázorňuje podrobnosti vedení tyče zpětného ventilu.

Obr. 10D znázorňuje pružný píst zpětného ventilu v pístní tyči.

Obr. 11A znázorňuje provedení z obr. 6, kde tlak uvnitř pístu může být udržován konstantní prostřednictvím Schraderova ventilu, který je umístěn v rukojeti a spojený s prvním uzavřeným prostorem prostřednictvím pístového ústrojí - píst může být nafouknut Schraderovým ventilem + ústrojím

* ·

ventilového ovladače tlakem z komory jako zdroje tlaku, zatímco výstupní ventil komory může být manuálně ovládán otočným pedálem.

Obr. 11B znázorňuje pístové ústrojí a jeho uložení, kde pístové ústrojí je ve spojení mezi druhým a prvním uzavřeným prostorem.

Obr. 11C znázorňuje alternativní pístové ústrojí přizpůsobující se změnám ploch průřezů v podélném směru v pístní tyči.

Obr. 11D znázorňuje zvětšené nafukovací pístové ústrojí pístu z obr. 11A na konci zdvihu.

Obr. 11E znázorňuje zvětšené obtokové ústrojí pro ventilový ... ovladač pro uzavírání a otevírání výstupního* ventilu

Obr. 11F znázorňuje zvětšené automatické uzavírací a otevírací ústrojí výstupního ventilu - je znázorněn porovnatelný systém pro volbu předem stanovené hodnoty tlaku v pístu (čárkovaně).

Obr. 11G zvětšené nafukovací ústrojí pístu z obr. 11A, obsahující kombinaci ovladače ventilu a silou pružiny ovládaného víčka, které umožňuje automaticky nafukovat píst z komory na určitý stanovený tlak.

Obr. 12 znázorňuje ústrojí, kde tlak v jímce může záviset na tlaku v komoře.

Obr. 13A znázorňuje podélný řez komorou s pružnou stěnou s různými plochami příčných průřezů a pístem s pevnými geometrickými rozměry - uspořádání kombinace je znázorněno na začátku a na konci zdvihu čerpadla.

• » · ··· ·

-17Obr. 13B znázorňuje zvětšené uspořádání kombinace na začátku zdvihu čerpadla.

Obr. 13C znázorňuje zvětšené uspořádání kombinace v průběhu zdvihu čerpadla.

Obr. 13D znázorňuje zvětšené uspořádání kombinace na konci zdvihu čerpadla.

Obr. 14 znázorňuje podélný řez komorou s pružnou stěnou s různými plochami příčných průřezů a pístem s proměnnými geometrickými rozměry - uspořádání kombinace je znázorněno na začátku, v průběhu a na konci zdvihu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. IA znázorňuje podélný řez nepohybujícím se pístem 5 bez tlaku v první podélné poloze v komoře 1^ bez tlaku, které mají v té poloze kruhové průřezy s konstantním poloměrem. Píst 5 může mít výrobní velikost přibližně o průměru komory _1 v její první podélné poloze. Je znázorněn píst 5* pod tlakem na určité tlakové úrovni. Výsledkem tlaku uvnitř pístu 5* je určitá kontaktní délka.

Obr. 1B znázorňuje kontaktní tlak pístu 5* z obr. IA. Píst 5* může v této délkové poloze váznout.

Obr. 2A znázorňuje podélný řez nepohybujícím se pístem 5 bez tlaku v první podélné poloze a pístem 5' v druhé poloze komory 1. bez tlaku, přičemž komora má kruhový průřez s konstantním poloměrem, jak v první, tak v druhé poloze. Píst 5 může mít výrobní velikost přibližně o poloměru komory v této první podélné poloze. Píst 5' znázorňuje píst 5 bez tlaku umístěný do menšího průřezu druhé podélné polohy.

t f č β t £ £ t . a» ř· 6

-18fit fc fi fifi fifi <?<'· «€· tj Č fi t c b a*·' e t^T·“ * . .

hone dmc <·} Obr. 2B znázorňuje kontaktní tlak komory v druhé podélné poloze. Píst 5' ^,,s poloze váznout.

Obr. 2C znázorňuje podélný řez nepohybujícím se pístem 5 bez tlaku v první podélné poloze a pístem 5' v druhé poloze komory 1. bez tlaku, přičemž komora má kruhový průřez _A s konstantním poloměrem, jak v první, tak v druhé poloze. Píst může mít výrobní velikost přibližně o poloměru komory 1 v tétq první podélné poloze. Píst 5'* znázorňuje píst 5 o tlaku na stejné úrovni jako píst na obr. IA, umístěný do menšího i

průřezu druhé podélné polohy.

Obr.· 2D znázorňuje kontaktní tlak pístu 5' * na stěnu v komory v druhé podélné poloze. Píst 5'* může v této podélné poloze váznout: třecí síla může být 72 kg (706 N) . Obr. 3A znázorňuje píst 5 z obr. IA a deformovaný píst 5* na stejné tlakové úrovni jako píst 5* z obr. IA. Deformace je způsobena tlakem v komoře 1*, když píst nemůže mít prostředek 'S pro omezení rozpínání, který je hlavně v meridiánovém (podélném směru komory) směru.

Obr. 3B znázorňuje kontaktní tlak. Píst 5* může v této w — podélné poloze váznout.

Obr. 4A znázorňuje podélný řez pístem 15 v druhé podélné q poloze komory 10 bez tlaku, a kruhovým průřezem. Píst 15 může mít výrobní velikost přibližně o průměru komory 10 v této / druhé podélné poloze. Píst 15' * znázorňuje deformovaný píst 15 o určité úrovni tlaku. Deformace je důsledkem skutečnosti, že Yongův modul pružnosti v kruhovém směru (v rovině průřezu komory) je zvolen nižší než v meridiánovém směru (v podélném směru komory).

pístu 5' na stěnu může v této podélné

-19í Obr. 4Β znázorňuje kontaktní tlak na stěnu pístu 15' *.

Výsledkem je přiměřená síla tření (4,2 kg (41,2 N) ) , a ¹ vyhovující těsnění.

Obr. 4C znázorňuje podélný řez pístem 15 v druhé podélné poloze (výrobní velikost) komory 10 bez tlaku, a když je pod tlakem 15* v první podélné poloze -může píst 15* mít stejný , tlak jako když je píst 15' * umístěn v druhé podélné poloze komory 10 (obr. 4A) . Také zde jsou deformace v kruhovém a meridiánovém směru rozdílné.

Obr. 4D znázorňuje kontaktní tlak na stěnu pístu 15*. Výsledkem toho je přiměřená síla tření (0,7 kg (6,9 N) ), a vyhovuj ící těsnění.

Je proto možné pohybovat utěsněným pístem, obsahujícím pružně deformovatelnou jímku, z menší do větší průřezové plochy při stejném vnitřním tlaku - v mezích průměrů zvolených ‘i v tomto pokusu.

Obr. 5A znázorňuje podélný řez pístem 15 (výrobní velikost) a pístem 15' * v druhé podélné poloze komory 10 bez tlaku. Píst 15' * znázorňuje deformovanou strukturu pístu 15, když je píst 15 pod tlakem. Píst 15, 15' * byl připojen k spodnímu konci imaginární pístní tyče, aby zabránila pohybu _f pístu během použití tlaku v komoře.

«( Obr. 5B znázorňuje kontaktní tlak pístu 15' * z obr. 5A.

Ten je dostatečně nízký, aby umožnil pohyb (třecí síla 4,2 kg (41,2 N) ) a postačující pro těsnění.

Obr. 5C znázorňuje podélný řez pístem 15 (výrobní velikost) a pístem 15* pod tlakem a deformovaným tlakem v komoře v druhé podélné poloze komory 10* pod tlakem. Píst 15, 15'* byl připojen k spodnímu konci imaginární pístní tyče, aby

C .f O t C t fr .

c t> &

o c *00 Áf» »c

-20CÍ?

©ο oooť © b © © *> C £ ' ,.

© © © v t

Q fc _ t? © e ftC o c c - „

-20zabránila pohybu pístu během použití tlaku v komoře. Deformovaný píst 15* je přibližně dvakrát tak dlouhý, jako nedeformovaný píst 15'.

Obr. 5D znázorňuje kontaktní tlak pístu 15* z obr. 5C. Ten je dostatečně nízký, aby umožnil pohyb (třecí síla 3,2 kg (31,4 N)) a postačující pro těsnění.

Proto při působení tlaku v komoře na píst obsahující pružně deformovatelnou jímku pod tlakem je možné jeho utěsnění za pohybu alespoň v podélné poloze s nejmenší plochou průřezu. Rozpínání v důsledku působící síly v komoře je velké a může být nezbytné ho omezit. .. ... ............. . . , . .......

Obr. 6 až 8 se zabývají omezením rozpínání stěny pístu.

To obsahuje omezení rozpínání v podélném směru když je píst ... ' vystaven tlaku v komoře a umožnění roztažení v příčném směru při pohybu z druhé do první podélné polohy.

Rozpínání v podélném směru stěny jímkového typu pístů může být omezeno několika způsoby. Může to být provedeno vyztužením stěny jímky použitím např. textilu a/nebo vláken. Může to být provedeno také dovnitř komory jímky umístěným rozpínavým tělesem s omezením jeho rozpínavosti, když je spojeno se stěnou jímky. Mohou být použity i jiné způsoby, např. tlakové řízení komory mezi dvěma stěnami jímky, tlakové řízení prostoru nád jímkou apod. '

- ^r I

Roztahovací chování stěny jímky může být závislé, na typu použitého omezení rozpínání. Navíc podpora pístu, který se při svém roztahování pohybuje po pístní tyči, může být vedena mechanickým dorazem. Umístění takového dorazu může záviset na ^J i i .

použití kombinace pístu a komory. To může být také případ pro vedení jímky po pístní ^yči při rozpínání a/nebo vystavení vnějším silám.

•v

-21• 9 »· « · · 9 ♦ 9

9 « · •·*· 9·99

I * · ·

Mohou být použity všechny druhy tekutin - kombinace stlačitelného a nestlačitelného média, pouze stlačitelné médium nebo pouze nestlačitelné médium.

Protože změna velikosti jímky z nejmenší plochy průřezu, kde má svou výrobní velikost na roztaženou největší plochu průřezu může být podstatná, může být nezbytné spojení komory v jímce s prvním uzavřeným prostorem, např. v pístní tyči. Pro udržování tlaku v komoře může být první uzavřený prostor rovněž pod tlakem, také během změny objemu komory jímky. Může být potřebné řízení tlaku alespoň pro první uzavřený prostor.

Obr. 6A znázorňuje podélný řez komorou 186 s konkávní stěnou 185 a nafukovacím pístem obsahujícím jímku 208 na začátku (- v první podélné poloze v komoře 186) a stejnou j ímku 208' . na konci zdvihu (= v druhé podélné poloze v komoře $

186) . Komora 186 má středovou osu 184. Jímka 208' znázorňuje svou výrobní velikost s textilní výztuží 189 v povrchové vrstvě 188 stěny 187. Během zdvihu se stěna 187 jímky roztáhne dokud zarážkové zařízení, což může být textilní výztuž 189 a/nebo mechanický doraz 196 vně jímky 208 a/nebo jiné zarážkové zařízení, nezastaví pohyb během zdvihu a tak roztažení jímky 208. V závislosti na tlaku v komoře 186 může stále ještě nastat podélné roztažení stěny jímky v důsledku tlaku v komoře 186. Hlavní funkce výztuže je však omezení tohoto podélného roztažení stěny 186 jímky 208. Během zdvihu může tlak uvnitř jímky 208, 208' zůstat konstantní. Tento tlak závisí na změně objemu jímky 208, 208', tudíž na změně obvodové délky průřezu komory 186 během zdvihu. Je také možné, že se tlak během zdvihu mění. Je také možné, že se tlak během zdvihu mění, v závislosti na tlaku v komoře 186, nebo ne.

Obr. 6B znázorňuje první provedení roztaženého pístu 208 na začátku zdvihu. Stěna 187 jímky je vytvořena povrchovou

-22• Φ ·♦

ΒΦΦ ΦΦ·· vrstvou 188 z pružného materiálu, který může být -např. pryžového typu nebo podobně, s textilní výztuží 189, která umožňuje roztažení. Směr textilní výztuže vzhledem ke středové ose 184 (= úhel pletiva) se liší od 54°44' . Výsledkem změny velikosti pístu během zdvihu není nezbytně stejný tvar, jak je nakreslen. V důsledku roztažení se tloušťka stěny jímky může zmenšit proti tloušťce stěny jímky při výrobě když je umístěna na konci zdvihu (= druhá podélná poloha). Uvnitř stěny 187 může být přítomna nepropustná vrstva 190. Je těsně sevřena v čepičce 191 na vršku a čepičce 192 na spodku jímky 208, 208' . Detaily obou čepiček nejsou znázorněny a mohou být použity všechny druhy montážních způsobů - ty mohou být schopné se přizpůsobit změnám tloušťky stěny jímky. Obě čepičky 191, 192 se mohou posouvat a/nebo otáčet po pístní tyči 192. Tyto pohyby mohou být uskutečňovány různými způsoby jako např. různými typy ložisek, která nejsou znázorněna. Čepička 191 ve vršku se může pohybovat nahoru a dolů. Doraz 196 na pístní tyči 195 vně jímky 208 omezuje pohyb jímky 208 směrem nahoru. Čepička 192 ve spodku se může pohybovat pouze směrem dolů, protože doraz 197 zabraňuje pohybu nahoru - toto provedení může být určeno pro použití v zařízení s pístem a komorou, které má tlak v komoře 186 pod pístem. Jiná uspořádání dorazů jsou možná v jiných typech čerpadel, jako jsou dvojčinná čerpadla, vývěvy apod. a závisí pouze na technických podmínkách konstrukce. Mohou se vyskytnout i jiná uspořádání pro umožnění a/nebo omezení vzájemného pohybu pístu a pístní tyče. Vyladění těsnicí síly může obsahovat kombinaci nestlačitelné tekutiny 205 a stlačitelné tekutiny 206 (možností je také použití každé z nich samostatně) v jímce, zatímco komora 209 jímky může být spojena s druhou komorou 210 obsahující silou pružiny ovládaný píst 126 uvnitř pístní tyče 195. Tekutina (tekutiny) může volně proudit stěnou 207 pístní tyče otvorem 201. Je možné spojení druhé komory s třetí »*· ···· ·· 9 9 9· i * · i · ·.

I · ♦ ft ♦ · , · ·· ♦·

-23komorou (viz obr. 12), zatímco tlak uvnitř jímky může také být závislý na tlaku v komoře 186. Jímka může být nafukovatelná prostřednictvím pístní tyče 195 a/nebo spojení s komorou 186. O-kroužky nebo podobně 202, 203 v uvedené čepičce ve vršku a uvedené čepičce ve spodku, příslušně těsní čepičky 191, 192 na pístní tyči. Čepička 204 znázorněná jako šroubovaná sestava na konci pístní tyče 195 těsní uvedenou pístní tyč. Porovnatelné dorazy mohou být umístěny někde jinde na pístní tyči v závislosti na požadovaném pohybu stěny jímky. Dotyková plocha mezi stěnou jímky a stěnou komory je 198.

Obr. 6C znázorňuje píst z obr. 6B na konci zdvihu čerpadla, kde má svoji výrobní velikost. Čepička 191 ve vršku je posunuta o vzdálenost a' od dorazu 196. Silou pružiny ovládaný ventilový píst 126 je posunut o vzdálenost b'./Spodní , čepička 192 je znázorněna u dorazu 197 - jestliže je v*íkomoře U5 192 tlak, pak je spodní čepička 192 tlačena proti dorazu 197. Stlačitelná tekutina je 206' a nestlačitelná tekutina je 205'.

Obr. 7A znázorňuje podélný řez komorou 186 s kónkávní stěnou 185 a nafukovací píst obsahující jímku 217 v první podélné poloze v komoře a stejnou jímku 217' v druhé podélné poloze. Jímka 217' je znázorněna ve své výrobní velikosti s vláknitou výztuží 219 v povrchové vrstvě 218 stěny 218 podle „Trellisova efektu. Během zdvihu se stěna 187 jímky rozpíná dokud dorazové zařízení, což může být vláknitá výztuž 219 a/nebo mechanický doraz 214 uvnitř jímky a/nebo jiné dorazové zařízení nezastaví pohyb během zdvihu. A tak zastaví roztahování stěny 218 jímky 217. Hlavní funkce vláknité výztuže je omezit podélné roztahování stěny 218 jímky 217. Během zdvihu tlak uvnitř jímky 217, 217' může zůstat konstantní. Tento tlak závisí na změně objemu jímky 217, 217', tedy na změně obvodové délky průřezů komory 186 během zdvihu.

4 4

4' 4 4

4

4444 4444

4

-244444

4444 ► 4 · ► 4 · .

» · ί » 4 · · ··

Může být také možné, že tlak se během zdvihu mění v závislosti na tlaku v komoře 186, nebo ne.

Obr. 7B znázorňuje druhé provedení roztaženého pístu 217 na začátku zdvihu. Stěna 218 jímky je vytvořena povrchovou vrstvou z pružného materiálu, který může být např. pryžového typu nebo podobně, s vláknitou výztuží 219, která umožňuje a roztažení stěny 218 jímky a tak směr vláken vzhledem ke středové ose 184 (= úhel pletiva) může být odlišný od 54°44^r .

V důsledku roztažení může být tloušťka stěny jímky menši, ale ne nfezbytně velmi odlišná od tloušťky stěny jímky při výrobě, když je umístěna na konci zdvihu (= druhá podélná poloha). Uvnitř stěny 187 může být přítomna nepropustná vrstva 190. Je těsně sevřena v čepičce 191 ve vršku a čepičce 192 ve spodku jímky 217, 217'. Detaily obou čepiček nejsou znázorněny a ,’' mohou být použity všechny druhy montážních způsobů -4* ty mohoucí být schopné se přizpůsobit změnám tloušťky stěny jímky. Obě < '' < čepičky 191, 192 se mohou posouvat a/nebo otáčet po pístní.

tyči 192. Tyto pohyby mohou být uskutečňovány různými způsoby t ^? jako např. různými typy ložisek, která nejsou znázorněna.

Čepička 191 ve vršku se může pohybovat nahoru a dolů dokud tento pohyb neomezí doraz 214. Čepička 192 ve spodku se může a pohybovat pouze směrem dolů, protože doraz 197 zabraňuje pohybu nahoru - toto provedení je určeno pro použití v zařízení s pístem a komorou, které má tlak v komoře 186. Jiná uspořádání dorazů mohou být možná v jiných typech čerpadel, jako jsou dvojčinná čerpadla, vývěvy apod. a závisí pouze na

I» technických podmínkách konstrukce. Mohou se vyskytnout i jiná uspořádání pro umožnění a/nebo omezení vzájemného pohybu pístu a pístní tyče. Vyladění těsnicí síly může obsahovat kombinaci nestlačitelné tekutiny 205 a stlačitelné tekutiny 206 (možností je také použití každé z nich samostatně) v jímce, zatímco komora 215 jímky 217, 217' může být spojena s druhou

t?C. Ot

£.- jc c ./fcC

-25fc t’Č •ec o· c c o 0 £ C c c O Č* o o o £ * komorou 210 obsahující silou pružiny ovládaný píst 126 uvnitř pístní tyče 195. Tekutina (tekutiny) může volně proudit stěnou 207 pístní tyče otvorem 201. Je možné spojení druhé komory s třetí komorou (viz obr. 10), zatímco tlak uvnitř jímky může také být závislý na tlaku v komoře 186. Jímka může být : r · ‘ \ nafukovatelná prostřednictvím pístní tyče 195 a/nebo spojením s komorou 186. O-kroužky nebo podobně 202, 203 v uvedené

-¾ cepicce ve vršku a uvedené čepičce ve .spodku, příslušně těsní čepičky 191, , 192 , na pístní tyči. Čepička 204 znázorněná jako šroubovaná sestava na konci pístní tyče 195 těsní uvedenou pístní tyč. . , .

Obr. ' 7C znázorňuje píst z obr. 7B na konci zdvihu čerpadla, kde má svoji výrobní velikost. Čepička 191 ve vršku je posunuta o vzdálenost c' od dorazu 216. Silou pružiny ovládaný,ventilový píst 126 je posunut o vzdálenost d'. Spodní čepička 192 je znázorněna u dorazu 197 - jestliže je v komoře « 186 tlak, pak je komora 192 tlačena proti dorazu 197.

Stlačitelná tekutina je 206' a nestlačitelná tekutina je 205'i' fe

Obr. 8A, B, C znázorňují nafukovací píst obsahující jímku ’ 228 na začátku a 228' na - konci zdvihu. Výrobní velikost je velikost pístu 228' v druhé podélné poloze v komoře 186. Konstrukce pístu může, být identická s pístem z obr. 7A, B, C s výjimkou, že výztuž obsahuje jakýkoliv druh výztužných prostředků, které mohou být ohebné, a které mohou_;ležet ve vzoru výztužných „sloupků, které se navzájem nekříží. Tento vzor může být rovnoběžný se středovou osou 184 komory 186 nebo takový, kde část výztužných prostředků může být .v rovině procházející středovou osou.

Obr. 8D znázorňuje pohled shora na píst 228 a 228' s výztužnými prostředky 223 a 223' .

-26 Obr. 8E znázorňuje pohled shora na píst 228 a 228' s výztužnými prostředky 229 a 229' .

Obr. 9A znázorňuje podélný řez komorou s konvexní/konkávní stěnou 185 a nafukovacím pístem obsahujícím jímku 238 na začátku a totéž 238' na konci zdvihu.

——

Jímka 238' je znázorněna ve své výrobní velikosti.

Obr. 9B znázorňuje podélný řez pístem 258 s povrchovou vrstvou vyztuženou množinou alespoň pružně deformovatelných nosných dílů 254 otočně upevněných ke společnému dílu 255, spojenému s povrchovou vrstvou 252 pístu 258, 258'. Tyto díly jsou v napjatém stavu a v závislosti na tvrdosti materiálu mají určitou průtažnou délku. Tato omezená délka omezuje roztažené povrchové vrstvy 252 pístu. Společný díl 255 může klouzat s kluznými prostředky 256 po pístní, tyči .195. V ý ostatním je tato konstrukce srovnatelná s konstrukcí pístu 208, 208'. Dotyková plocha je 253.

Obr. 9C znázorňuje podélný řez pístem 258' . Dotyková plocha je 253'.

*3

Obr. 10 až 12 se týkají ovládání tlaku v jímce. Ovládání tlaku je pro píst obsahující nafukovací jímku s pružně deformovatelnou stěnou důležitou částí konstrukce kombinace komory a pístu. Ovládání tlaku má co činit s udržováním tlaku v jímce pro udržování těsnění na přiměřené úrovni. To znamená během každého zdvihu, kde se objem jímky mění a dlouhodobě,

I kdy únik z jímky může snížit tlak v jímce, což může ovlivnit těsnicí schopnost. Řešením může být průtok tekutiny. Do a z jímky, když mění objem během zdvihu a/nebo pro jímku jako takovou (nafukování).

Změna objemu jímky může být vyvažována změnou objemu prvního uzavřeného prostoru spojeného s jímkou prostřednictvím • 9

-27···* ♦

např. otvoru v pístní tyči. Tlak může být také vyvažován a to může být prováděno pružnou silou ovládaným pístem, který může být umístěn v prvním uzavřeném prostoru. Pružná síla může být vytvářena pružinou nebo uzavřeným prostorem pod tlakem, např. druhým uzavřeným prostorem, který je spojen s prvním uzavřeným prostorem prostřednictvím dvojice pístů. Každým z pístů může být uspořádán jakýkoliv druh přenosu síly, např. kombinací druhého uzavřeného prostoru a pístu v něm, takže síla na píst v prvním uzavřeném prostoru zůstává stejná, zatímco síla na píst v druhém uzavřeném prostoru se zmenšuje, když se dvojice pístů pohybuje více do prvního uzavřeného prostoru, např. když se tekutina pohybuje z prvního uzavřeného prostoru do jímky. To je v dobré shodě s p·ν=konstanta v druhém uzavřeném prostoru. Ladění tlaku v komoře jímky během celého nebo části zdvihu může být také provedeno spojením komory s komorou jímky. To bylo již popsáno v WO 00/65235 a WO 00/70227.

Jímka může být nafukována prostřednictvím ventilu v pístu a/nebo rukojeti. Tento ventil může být zpětný ventil nebo nafukovací ventil, např. Schraderův ventil. Jímka může být nafukována prostřednictvím ventilu, který je spojen s komorou. Jestliže je použit nafukovací ventil je přednostní Schraderův ventil z důvodu jeho bezpečnosti při zabraňování úniku a jeho schopnosti ovládat všechny druhy tekutin. Pro umožnění nafukování může být nezbytný ovladač ventilu, např. popsaný v WO 99/26002. Tento ovladač ventilu má výhodu, že nafukování může být umožněno velmi malou silou - tedy velmi užitečné při manuálním nafukování.

Ventil ve spojení s komorou může umožnit „automatické nafukování jímky, když tlak v jímce je nižší než tlak v komoře. Jestliže tomu tak není, může být takový vyšší tlak dočasně vytvořen uzavřením výstupního ventilu komory v blízkosti druhé podélné polohy jímky v komoře. Toto uzavření φφ φφ ···· • ΦΦΦ · φφφφ φφφφ * φ · φ φ · φ φφφφ φφ ··

ΦΦ ·· φ φ φ · φ φ • φ φ φ ♦ φφφφ φφφφ

-28·*» a otevření může být provedeno manuálně, např. pedálem, který otevře kanál, který je spojen s prostorem mezi ovladačem ventilu (WO 99/26002) a Schraderovým ventilem. Při otevření se může ovladač ventilu pohybovat, ale nemá dostatek síly, aby stlačil kolíček ventilové vložky a tudíž Schraderův ventil se nemusí otevřít - takže komora může být uzavřena a může se vytvořit jakýkoliv vysoký tlak pro umožnění nafouknutí jímky. Když je kanál uzavřen, ovladač účinkuje jak je popsáno ve WO 99/26002. Obsluha může kontrolovat tlak v jímce pomocí manometru. Otevírání a uzavírání tohoto výstupního ventilu může být také prováděno automaticky. To může být prováděno všemi druhy prostředků, které vyvolávají uzavírání výstupu signálem jakéhokoliv druhu jako výsledku naměření tlaku menšího než je stanovená hodnota.

Automatické nafukování jímky na určitou stanovenou hodnotu může být prováděno kombinací ventilu spojeného s komorou a např. vypouštěcího ventilu v jímce. Jinou možností může být to, že ventilový ovladač podle WO 99/26002 může být nejprve otevřen po dosažení stanovené hodnoty tlaku, např. jeho kombinací s pružinou. Jinou možností může být uzavření otvoru k ovladači když tlak dosáhne hodnoty nad stanovenou hodnotou např. ventilem ovládaným silou pružiny.

Obr. 10A znázorňuje systém píst-komora s pístem obsahujícím jímku 208, 208' a komorou 186 se středovou osou

184 podle obr. 6A až C. Zde popsané nafukování a ovládání tlaku může být také použito pro ostatní písty obsahující ..jímku. Jímka 208, 208' může být nafukována prostřednictvím ‘ ventilu 241 v rukojeti 240 a/nebo ventilu 242 v pístní tyči 195. Jestliže není použita rukojeť, ale např. otáčející se osa, může být dutá, spojená s např. Schragerovým ventilem. Ventil 241 může být nafukovací ventil, např. Schragerův ventil obsahující pouzdro 244 a ventilovou vložku 245. Ventil

-29·· ·· » · 9 · • · . ·· <··· • · · * • · · * » · ♦ · · • · * ·

Μ ·* ·· ···· ···· v pístní tyči 195 může být zpětný ventil s pružným pístem 126. Komora mezi zpětným ventilem 242 a komorou 206 jímky 208, 208' byla dříve popsána jako „druhá komora 210. Manometr 250 umožňuje ovládání tlaku uvnitř jímky - žádné další podrobnosti nejsou znázorněny. Možné je také použití tohoto manometru k ovládání tlaku v komoře 186. Je také možné, aby komora 209 jímky 208, 208' měla vypouštěcí ventil (nenakreslen), který může být nastaven na jistou stanovenou hodnotu tlaku. Uvolněná tekutina může být zavedena do komory 209 a/nebo do prostoru 251.

Obr. 10B znázorňuje alternativní možnost nafukovacího ventilu 241. Místo nafukovacího ventilu 241 v rukojeti 24 0 může být přítomno pouze pouzdro 244 bez ventilové vložky 245, které umožňuje spojení se zdrojem tlaku.

Obr. 10C znázorňuje podrobnosti ložiska 246 tyče 247 zpětného ventilu 126. Ložisko 246 obsahuje podélné kanálky 249 umožňující průchod tekutiny kolem tyče 247. Pružina 248

umožňuj e	tlak na	tekutinu v druhé komoře 210. Doraz	249.
Obr.	10D	znázorňuj e	podrobnosti pružného	pístu 126
zpětného	ventilu	242. Pružina	248 udržuje tlak na píst 126.
Obr.	11A	znázorňuje	systém píst-komora	s pístem

obsahujícím jímku 208, 208' a komorou 186 se středovou osou

184 podle obr. 6A až C. Zde popsané nafukování a ovládání tlaku může být také použito pro ostatní písty obsahující jímku. Jímka 248, 248' může být nafukována prostřednictvím ventilu spojeného s komorou 186. Tento ventil může být zpětný ventil 242 podle obr. 10A, D, nebo to může být nafukovací ventil, přednostně Schraderův ventil 260. První uzavřený prostor 210 je spojen s komorou 209 v jímce otvorem 201, zatímco první uzavřený prostor 210 je spojen prostřednictvím pístového ústrojí s druhým uzavřeným prostorem 243, který může • · eťSS*» -30být nafukován prostřednictvím např. nafukovacího ventilu jako je Schraderův ventil 241, který může být umístěn v rukojetí 240. Ventil má čípek 245 ventilové vložky. Jestliže není používána žádná rukojeť, ale např. otáčející se osa, může být dutá a s tímto kanálem (není nakreslen) může být spojen Schraderův ventil. Schraderův ventil 260 má ventilový ovladač 261 podle WO 99/26002. Pata 262 komory 186 může mít výstupní ventil 263, např. Schraderův ventil, který může být vybaven dalším ventilovým ovladačem 261 podle WO 99/26002. Pro manuální ovládání výstupního ventilu 263 může být pata 262 vybavena pedálem 2 65, který se může pootočit o úhel a kolem osy 264 na patě 262. Pedál 265 je spojen s pístní tyčí 267 osou 266 v nekruhovém otvoru 275 ve vršku pedálu 265. Pata 262 obsahuje vstupní ventil 269 (neznázorněn) pro komoru 186. Pružina 276 (schematicky znázorněná) drží pedál 265 v jeho počáteční poloze 277, kde je výstupní ventil udržován otevřený. V aktivované poloze 277' pedálu 265 je výstupní ventil udržován zavřený. Výstupní kanál je 268.

Obr. 11B znázorňuje detail spojení dvojicí pístů 242, 270 mezi prvním uzavřeným prostorem 210 a druhým uzavřeným prostorem 243. Pístní tyč 271 dvojice pístů je vedena ložiskem 246. Podélné kanálky 249 v ložisku 246 umožňují transport tekutiny z prostorů mezi ložiskem 246 a písty 242 a 242. Může být přítomná pružina 248. Pístní tyč pístového typu jímky 208, 208'je 195.

Obr. 11C znázorňuje alternativní stěnu 273 pístní tyče 272 pístového typu jímky 208, 208', která svírá úhel β se středovou osou 184 komory 186. Píst 274 je schematicky nakreslen a může se přizpůsobit měnícím se plochám průřezu uvnitř pístní tyče 272.

'* _{nc oc}. ₀) nr PC crcr c ’ r r r n c r C C C ^r r ' C. ' C é Ctí r O C t crč í f r c C C ». r f Č

r. r. r. q o f> n c o o r r. o O € <> C P ⁽ ®ss- -31Obr. 11D znázorňuje píst 248', na kterém je vytvořeno pouzdro 280. Pouzdro obsahuje Schraderův ventil 260 s čípkem 245 ventilové vložky. Ventilový ovladač 261 je znázorněn při stlačení čípku 261 ventilové vložky, přičemž tekutina může vstoupit do ventilu ?260 kanálky 286, 287, 288 a 289. Když ^s čípek 245 ‘ ventilové vložky není stlačen, pístní kroužek 27 9 může těsnit ,stěnu 285 vnitřního válce 183 ♦ Vnitřní válec 283 může být. těsně’uzavřen těsněními 281 a 284 mezi pouzdrem.280 a válcem 282. Komora je 186.

Obr. 11E znázorňuje konstrukci výstupního ventilu : 263 s čípkem i ventilové ; vložky 245, který je znázorněn stlačený ventilovým ovladačem 261., Tekutina může proudit kanálky 304,

-305, 306 á a-307 do otevřeného ventilu. Vnitřní válec 302 je těsně uzavřen mezi pouzdrem 301 a válcem 303 těsněními 281-'a / ^! / y ......_ ~..... :— : ^_f ,-.*/.-4

284. Stěnou vnitřního válce 302, stěnou válce 303 a stěnou // J^:ňřfiS , , ( . - - i’ ' ' pouzdra 301 prochází kanálek 297 se středovou osou 296. Na

4. vnějšku pouzdra 301 má otvor 308 kanálku 297 rozšíření 309, ·/' které, umožňuje utěsnění .pístu 292 v uzavřené poloze 292' (77/7 vrškem 294. Píst 292 může být pohyblivý v dalším kanálku. 295, ;

který . může mít stejnou středovou osu 296 jako kanálek 297.

Ložisko 293 pro pístní tyč 267 .pístu 292. Pístní, tyč 267. může * být spojena s pedálem 265 (obr. 11A) nebo jinými ovladači (schematicky znázorněno na obr. 11E).

«*

Obr. 11F znázorňuje píst 248' a nafukovací ústrojí 268 t' ^t: z obr. 11D, kromě toho ústrojí 369 pro ovládání výstupního „ ventilu z obr. 11E. Nafukovací ústrojí 368 obsahuje nyní také / .

ústrojí 370 pro ovládání ventilu z obr. 11E. To může být provedeno pro umožnění uzavírání ventilu, když byl dosažen f . / > * , i stanovený tlak a otevírání, když je tlak nižší než stanovená hodnota. Signál 360 je zpracován v převodníku 361, který poskytuje signál 362 ovladači 363, který ovládá prostřednictvím ovládacího ústrojí 364 píst 292.

-32 Když komora má nižší pracovní tlak než stanovená hodnota tlaku v pístu, ústrojí 369 pro ovládání uzavírání a otevírání výstupního ventilu 263 může být ovládáno dalším ovladačem 263 prostřednictvím ústrojí 367 spouštěného signálem 365 z převodníku 361. Měření v komoře, poskytující signál 371 pro

- převodník 361 a/nebo 366 může automaticky odhalit zda je nebo není skutečný tlak v komoře nižší než pracovní tlak v pístu.

£

To muže být zvláště užitečné, když tlak v pístu je nižší než stanovený tlak.

Obr. 11G schematicky znázorňuje víko 312, 312' s pružinou 310 spojené s pouzdrem 211 ventilového ovladače 261. Pružina může určit maximální hodnotu tlaku ke stlačení čípku 245 ventilové vložky Schraederova ventilu 260.

Obr. 12 znázorňuje prodlouženou pístní tyč 32,0, ve které je umístěna dvojice pístů 321, 322 na konci pístní tyče 323, která se může pohybovat v ložisku 324.

i

Obr. 13A, B, C znázorňují kombinaci čerpadla se stlaa čovací komorou s pružně deformovatelnou stěnou v různých 4 oblastech příčných průřezů a pístu s pevným geometrickým tvarem. V pouzdru jako např. válec s pevnými geometrickými rozměry je umístěna nafukovací komora, která je nafukovatelná tekutinou (nestlačitelnou a/nebo stlačitelnou tekutinou). Je také možné, že uvedenému pouzdru se lze vyhnout. Nafukovací i, stěna obsahuje např. výstelkovou vláknitou krycí směs nebo také přídavnou nepropustnou povrchovou vrstvu. Úhel těsnícího povrchu pístu je o trochu větší než srovnatelný úhel stěny komory vzhledem k ose rovnoběžné se směrem pohybu. Tento rozdíl mezi uvedenými úhly a skutečnost, že okamžité deformace stěny pístem nastávají s malým zpožděním (v důsledku např. viskózní nestlačitelné tekutiny ve stěně komory a/nebo správného naladění prostředků pro regulaci zatížení, které

-33mohou být podobné prostředkům, které byly znázorněny pro písty) poskytuje těsnící hranu, jejíž vzdálenost od středové osy komory během pohybu mezi dvěma polohami pístu a/nebo komory se může měnit. To poskytuje změnu plochy průřezu během zdvihu a tím projektované provozní síly. Průřez pístu ve směru pohybu může však také být stejný nebo s negativním úhlem vzhledem k úhlu stěny komory - v těchto případech „nos pístu může být zaoblen. V posledně uvedených případech může být zajištění změn plochy průřezu obtížnější a tím i projektované provozní síly. Stěna komory může být vybavena všemi již znázorněnými regulačními prostředky z nichž jeden je znázorněn na obr. 12B, a jestliže je to nutné s regulačními prostředky tvaru. Rychlost pístu v komoře může mít vliv na těsnění.

Obr. 13A znázorňuje píst 230 ve čtyřech polohách v komoře 231. Kolem nafukovací stěny je pouzdro 234 s pevnými geometrickými rozměry. V uvedené stěně 234 je stlačitelná tekutina 232 a nestlačitelná tekutina 233. Může zde být i ventilové ústrojí pro nafukování stěny (není znázorněno). Tvar pístu na straně bez tlaku je pouze příklad pro znázornění principu těsnicí hrany. Vzdálenost mezi těsnicí hranou na konci a na začátku zdvihu je ve znázorněném příčném řezu přibližně 39 %. Tvar podélného průřezu může být odlišný od znázorněného.

Obr. 13B znázorňuje píst po začátku zdvihu. Vzdálenost od těsnicí hrany 235 ke středové ose 236 je Zi. Úhel _ξ je úhel mezi těsnicí hranou 235 pístu a středovou osou 236 komory. Úhel v je úhel mezi stěnou komory a středovou osou 236. Úhel v je znázorněn menší než úhel Těsnicí hrana 235 způsobí, že úhel v bude stejně velký jako úhel Jiná provedení pístu nejsou znázorněna.

-34Obr. 13C znázorňuje píst během zdvihu. Vzdálenost mezi těsnicí hranou 235 a středovou osou 236 je z₂ - tato vzdálenost je menší než ζχ.

Obr. 13D znázorňuje píst téměř na konci zdvihu, vzdálenost mezi těsnicí hranou 235 a středovou osou 236 je z₃ tato vzdálenost je menší než _z₂·

Obr. 14 znázorňuje kombinaci stěny komory a pístu, která má proměnné geometrické tvary, které se navzájem přizpůsobují během zdvihu čerpadla a umožňují nepřetržité těsnění. To má svou výrobní velikost v druhé podélné poloze komory. Znázorněna je komora z obr. 13A, nyní pouze s nestlačitelným médiem 237 a píst 450 na začátku zdvihu, zatímco píst 450' je znázorněn právě před koncem zdvihu. Mohou zde být použita také všechna další provedení pístu, která mohou měnit, rozměry Správný výběr rychlosti pístu a viskozity média 239 může mít kladný účinek na činnost. Tvar podélného průřezu komory znázorněný na obr. 14 může být také rozdílný.

Claims (64)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   4.

   1. Kombinace pístu a komory obsahující podélnou komoru (162, 186 231), která je omezena vnitřní stěnou (156, 185,

   238) komory a obsahuje píst v komoře, utěsněný a pohyblivý vzhledem ke stěně uvedené komory alespoň mezi první a druhou podélnou polohou uvedené komory, přičemž komora má průřezy o různých plochách a různých * . ' · 4 -i ' : ' ‘ >

   obvodových délkách průřezů v,první a druhé podélné poloze i ' * komory a alespoň v podstatě spojitě různé plochy a různé obvodové délky průřezů v mezilehlých podélných polohách mezi první a druhou podélnou¹ polohou, plocha průřezu v druhé podélné poloze jě menší než plocha průřezu v první podélné poloze, píst obsahuje jímku (208, 208', 217, 217', 228, 228', _Λ 258, 258', 450, 450'), která je pružně deformovatelná pro poskytování pro různé průřezové plochy a obvodové délky pístu i jejich přizpůsobení různým průřezovým plochám a obvodovým délkám komory během relativních pohybů pístu mezi první a druhou podélnou polohou přes mezilehlé podélné polohy komory, vyznačující se tím, že píst je vyroben ve výrobní velikosti jímky (208, 208', 217, 217', 228, 228', 258, 258', 450, 450') v jejím nenapjatém a nedeformovaném stavu, ve kterém obvodová délka pístu je přibližně rovná obvodobé délce uvedené komory (162, 186, 231) v druhé podélné poloze, přičemž jímka je roztažitelná ze své výrobní velikosti ve směru příčně vzhledem k podélnému směru komory, čímž zajišťuje roztažení pístu z jeho výrobní velikosti během relativních pohybů pístu z druhé podélné polohy do první podélné polohy.
2. 2. Kombinace podle nároku 1, vyznačující se tím, že plocha průřezu komory v její druhé podélné poloze je mezi 95 % a 15 % plochy průřezu komory v její první podélné poloze.
3. 3. Kombinace podle nároku 1, vyznačující se tím, že plocha průřezu komory v její druhé podélné poloze je 95 % až 70 % plochy průřezu komory v její první podélné poloze.
4. 4. Kombinace podle nároku 1, vyznačující se tím, že plocha průřezu komory v její druhé podélné poloze je přibližně 50 % plochy průřezu komory v její první podélné poloze.
5. 5. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že jímka (208, 208', 217, 217', 228, 228', 258, 258', 450, 450') obsahuje deformovatelný materiál (205,

   206) .
6. 6. Kombinace podle nároku 5, vyznačující se tím, že deformovatelný materiál (205, 206) je tekutina nebo směs tekutin, jako je voda, pára a/nebo plyn, nebo pěna.
7. 7. Kombinace podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že v průřezu v podélném směru, jímka, když je umístěna v první podélné poloze komory (162, 186, 231), má první tvar, který je odlišný od druhého tvaru jímky, když je umístěna v druhé podélné poloze komory.

   ₄
8. 8. Kombinace podle nároku 7, vyznačující se tím, že r

   alespoň část deformovatelného materiálu (206) je stlačitelná, % přičemž první tvar má plochu, která je větší než plocha druhého tvaru.
9. 9. Kombinace podle nároku 7, vyznačující se tím, že deformovatelný materiál (206) je alespoň nestlačitelný.

   v podstatě
10. 10. Kombinace podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že jímka je nafukovatelná na určitou stanovenou hodnotu tlaku.
11. 11. Kombinace podle nároku 10, vyznačující se tím, že tlak zůstává konstantní během zdvihu.
12. 12. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 5 až 11, vyznačující se tím, že píst (208, 208', 217, 217', 228, 228', 258, 258', 450, 450') obsahuje uzavřený prostor (210, 243) spojený s deformovatelnou jímkou, přičemž uzavřený prostor (210, 243) má proměnný objem.
13. 13. Kombinace podle nároku 12, vyznačující se tím, že objem je nastavitelný.
14. 14. Kombinace podle nároku 12, vyznačující se tím, že první uzavřený prostor (210) obsahuje pružinou předepjatý píst (126) pro ladění tlaku.
15. 15. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky (126, stěna

    z 195, 246, 248, 249, 273, 274) pro definování objemu prvního uzavřeného prostoru (210) tak, že tlak tekutiny v prvním uzavřeném prostoru (210) je ve vztahu k tlaku v druhém

    uzavřeném prostoru (243).
16. 16. Kombinace podle nároku 15, vyznačující se tím, že definující prostředky (126, 194, 195, 246, 248, 249, 273, 274) jsou uzpůsobeny k definování tlaku v prvním uzavřeném prostoru (210) během zdvihu.
17. 17. Kombinace podle nároku 15, vyznačující se tím, že definující prostředky (126, stěna z 195, 246, 248, 249, 273, 274) jsou uzpůsobeny k definování tlaku v prvním uzavřeném prostoru (210) alespoň v podstatě konstantního během zdvihu.

    -3818. Kombinace podle nároku 14, vyznačující se tím, že pružinou předepjatý tlak ladicí píst (126) je zpětný ventil (242), kterým může protékat tekutina z vnějšího zdroje tlaku do prvního uzavřeného prostoru (210).
18. 19. Kombinace podle nároku 18, vyznačující se tím, že tekutina z vnějšího zdroje tlaku může vstoupit do druhého uzavřeného prostoru (243) nafukovacím ventilem, přednostně ventilem s čípkem (245) ventilové vložky předepjatým pružinou, jako je Schraederův ventil (241) .
19. 20. Kombinace podle nároku 1, vyznačující se tím, že píst (248) je ve spojení s alespoň jedním ventilem (260).
20. 21. Kombinace podle nároku 20, vyznačující se tím, že píst obsahuje zdroj tlaku.
21. 22. Kombinace podle nároku 20, vyznačující se tím, že ventil je nafukovací ventil, přednostně ventil s čípkem (245) ventilové vložky předepjatým pružinou, jako je Schraederův ventil (260).
22. 23. Kombinace podle nároku 20, vyznačující se tím, že ventil je zpětný ventil.
23. 24. Kombinace podle nároku 1, vyznačující se tím, že pata (262) komory (162, 186, 231) obsahuje alespoň jeden ventil (263, 269).
24. 25. Kombinace podle nároku 24, vyznačující se tím, že výstupní ventil je nafukovací ventil, přednostně ventil s čípkem (245) ventilové vložky předepjatým pružinou, jako je Schraederův ventil (263) přičemž čípek vložky se pohybuje směrem ke komoře (162, 186, 231), když uzavírá ventil.

    ·· ···· • φ

    -S3S6 -3926. Kombinace podle nároku 22 nebo 25, vyznačující se tím, že čípek (245) ventilové vložky ventilu (260, 263) je spojen s ventilovým ovladačem (261) nebo aktivačním čípkem.
25. 27. Kombinace podle nároku 26, vyznačující se tím, že ventilový ovladač pro ovládání ventilů s čípkem vložky ventilu ovládaným silou pružiny obsahuje

    - pouzdro pro spojení se zdrojem tlakového média;

    - v pouzdru obsahované:

    - spojovací část pro přijetí ovládaného ventilu,

    - válec po obvodě obklopený stěnou válce o stanoveném průměru s prvním koncem válce a druhým koncem válce, který je dále od spojovací části a je spojen s pouzdrem pro přijetí tlakového média z tlakového zdroje,

    - píst, který je pohyblivě uložen ve válci a pevně spojen s ovládacím čípkem pro záběr se silou pružiny ovládaným čípkem vložky ventilu zasunutého do spojovací části a

    - spojovací kanál mezi druhým koncem válce a spojovací částí pro vedení tlakového média z druhého konce válce do spojovací části při pohybu pístu do první polohy pístu, ve které píst je v první stanovené vzdálenosti od prvního konce válce, přičemž vedení tlakového média mezi druhým koncem válce a spojovací částí je blokováno, když se píst pohybuje do druhé polohy, ve které je píst v druhé stanovené vzdálenosti od prvního konce válce, která je větší než první vzdálenost, t

    vyznačující se tím, že

    - spojovací kanál je uspořádán ve stěně válce a má část, která se otevírá do válce v části stěny válce, která má uvedený stanovený průměr stěny válce a • · · * »· · · · · · • · ♦ 9 9 9 9

    9 9 9 9 9 9 9 9 ·

    9 9 9 · 9 9 9 9

    9999 9999 999 9999 99 99

    - píst obsahuje pístní kroužek s těsnicí hranou, která těsně dosedá na uvedenou část stěny válce, přičemž těsnicí hrana pístního kroužku je umístěna mezi částí kanálu a druhým koncem válce v druhé poloze pístu, čímž blokuje vedení tlakového média z druhého konce válce do kanálu v druhé poloze pístu a při umístění mezi uvedenou částí kanálu a prvním koncem válce v první poloze pístu, otevírá tím kanál do druhého konce válce v první poloze pístu.
26. 28. Kombinace podle nároku 20, vyznačující se tím, že píst obsahuje prostředek pro dosažení stanovené úrovně tlaku.
27. 29. Kombinace podle nároku 20 nebo 28, vyznačující se tím', že ventil je vypouštěcí ventil.
28. 30. Kombinace podle nároku 28, vyznačující se tím, že obsahuje silou pružiny ovládané víko (312), které uzavírá kanál (286) nad ventilovým ovladačem (261), když tlak vystoupí nad určitou stanovenou hodnotu tlaku.

    A
29. 31. Kombinace podle nároku 28, vyznačující se tím, že

    - kanál, který spojuje komoru (186) a prostor (305, 306, 307) mezi ventilovým ovladačem (261) a čípkem (245) ventilové vložky, může být otevřen nebo uzavřen,

    - píst (292) je pohyblivý mezi otevřenou polohou (294) a uzavírací polohou (295) kanálu a

    - pohyb pístu (292) je ovládán ovladačem (363), který je řízen jako výsledek měření tlaku v pístu (208, 208',217, 217', 228, 228', 238, 238', 450, 450').
30. 32. Kombinace kanál (297), který podle nároku 25, vyznačující se tím, že spojuje komoru (186) a prostor (305, 306,

    307) mezi ventilovým ovladačem (261) a čípkem (245) ventilové vložky,může být otevřen nebo uzavřen.
31. 33. Kombinace podle nároku 25 nebo 32, vyznačující se tím, že píst (292) je pohyblivý mezi otevřenou polohou (294) a uzavírací polohou (295) kanálu.
32. 34. Kombinace podle nároku 33, vyznačující se tím, že píst (292) je ovládán obsluhou ovládaným pedálem (265), který je otočný kolem osy (264) z klidové polohy (277) do aktivované polohy (277') a naopak.
33. 35. Kombinace podle nároku 33, vyznačující se tím, že píst (292) je ovládán ovladačem (363), který je řízen jako výsledek měření tlaku v pístu (208, 208',217, 217', 228, 228', 238, 238', 450, 450').
34. 36. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky (321, 322,

    323, 324) pro definování objemu uzavřeného prostoru (325) tak, že tlak tekutiny v uzavřeném prostoru (210) je ve vztahu k tlaku působícím na píst (208, 208') během zdvihu.
35. 37. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 6 až 17, vyznačující se tím, že pěna nebo tekutina je přizpůsobena pro zajištění tlaku v jímce vyššího než nejvyšší tlak okolního prostředí během posunu pístu (148, 149) z druhé podélné polohy komory (216) do její první podélné polohy nebo naopak.
36. 38. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 5 až 17, vyznačující se tím, že jímka obsahuje pružně deformovatelný materiál obsahující výztužné prostředky.
37. 39. Kombinace podle nároku 39, vyznačující se tím, že výztužná vinutí mají úhel opletení, který je odlišný od 54°44' .

    «· ···· • 9 ·

    9 9 9
38. 40. Kombinace podle nároku 38 nebo 39, vyznačující se tím, že výztužné prostředky obsahují textilní výztuž.
39. 41. Kombinace podle nároku 38 nebo 39, vyznačující se tím, že výztužné prostředky obsahují vlákna.
40. 42. Kombinace podle nároku 42, vyznačující se tím, že vlákna jsou uspořádána pro Trellisův efekt.
41. 43. Kombinace podle nároku 38, vyznačující se tím, že výztužný prostředek obsahuje ohebný materiál umístěný v jímce, obsahující množinu alespoň v podstatě pružných nosných dílů otočně upevněných ke společnému dílu, přičemž společné díly jsou spojeny s povrchovou vrstvou jímky.
42. 44. Kombinace podle nároku 43, vyznačující se tím, že/ díly a nebo společný díl jsou nafukovací. ¹ í
43. 45. Kombinace pístu a komory obsahující podélnou komoru (231) omezenou vnitřní stěnou komory a obsahující píst v komoře utěsněný a pohyblivý v komoře, přičemž

    - píst (230) je pohyblivý v komoře (231) alespoň z její první podélné polohy do její druhé podélné polohy,

    - komora (231) obsahuje pružně deformovatelnou vnitřní stěnu (238) podél alespoň části délky stěny komory mezi první a druhou podélnou polohou,

    - komora (231) obsahuje ve své první poloze, když je píst(230) v té poloze, první plochu průřezu, která je větší než plocha druhého průřezu v druhé podélné poloze komory (231), když je píst (230) umístěn v této poloze, změna průřezů komory (231) je alespoň v podstatě spojitá mezi první a druhou podélnou polohou, když píst (230) se pohybuje mezi první a druhou podélnou polohou

    1?

    -43píst obsahuje pružně roztažnou jímku s proměnnými geometrickými tvary, které se navzájem přizpůsobují během zdvihu pístu, čímž umožňují plynulé těsnění a píst má svoji výrobní velikost, když je umístěn v druhé podélné poloze komory.

    »· ····
44. 46. Kombinace podle nároku 45, vyznačující se tím, že píst (230) je zhotoven alespoň v podstatě z nestlačitelného materiálu.
45. 47. Kombinace podle nároku 45 nebo 46, vyznačující se tím, že píst (230) má v řezu podél podélné osy tvar zužující se ve směru od první podélné polohy komory (231) do její druhé podélné polohy.

    'V
46. 48. Kombinace podle nároku 47, vyznačující se tím, že úhel (ξ) mezi stěnou (238) a středovou osou (236) válce (231) je alespoň menší než úhel (v) mezi stěnou zužování pístu (230) a středovou osou (236) komory (231).
47. 49. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 45 až 48, vyznačující se tím, že komora (231) obsahuje:

    - vnější nosnou konstrukci (234) obklopující vnitřní stěnu (238) a tekutinu (232, 233) drženou prostorem definovaným vnější nosnou konstrukcí (234) a vnitřní stěnou (238).
48. 50. Kombinace podle nároku 49, vyznačující se tím, že prostor definovaný vnější konstrukcí (234) a vnitřní stěnou (238) je nafukovací.
49. 51. Kombinace podle nároku 45, vyznačující se tím, že píst (450') obsahuje pružně deformovatelnou jímku obsahující deformovatelný materiál a konstruovanou podle nároků 7 až 17.

    -44·· ····
50. 52. Kombinace podle kteréhokoliv z nároků 38 až 47, vyznačující se tím, že pěna nebo tekutina v jímce jsou uzpůsobeny k poskytnutí tlaku vyššího než nejvyššího tlaku okolního prostředí během posunu pístu (148, 149) z druhé podélné polohy komory (216) do její první podélné polohy nebo naopak.
51. 53. Čerpadlo pro čerpání tekutiny obsahující:

    - kombinaci podle kteréhokoliv z předchozích nároků,

    - prostředky pro záběr s pístem z polohy vně komory,

    - vstup tekutiny spojený s komorou a obsahující ventilové prostředky a výstup tekutiny spojený s komorou.
52. 54. Čerpadlo podle nároku 53, vyznačující se tím, že prostředky pro záběr mají vnější polohu, kdy píst je v první podélné poloze komory a vnitřní polohu, kdy píst je v druhé podélné poloze komory.
53. 55. Čerpadlo podle nároku 53, vyznačující se tím, že prostředky pro záběr mají vnější polohu, kdy píst je v druhé podélné poloze komory a vnitřní polohu, kdy píst je v první podélné poloze komory.
54. 56. Tlumič nárazů obsahující:

    - kombinaci podle kteréhokoliv z nároků 1 až 53, prostředky pro záběr s pístem z polohy přičemž prostředky pro záběr mají vnější polohu, v první podélné poloze komory a vnitřní polohu, v druhé podélné poloze komory.

    vně komory, kdy píst je kdy píst je • « ·· »··· • « · • · · • · · • · · · ·· 99

    5Ί. Tlumič nárazů podle nároku 56, vyznačující se tím, že dále obsahuje vstup tekutiny spojený s komorou a obsahující ventilové prostředky.
55. 58. Tlumič nárazů podle nároku 56 nebo 57, vyznačující se tím, že dále obsahuje výstup tekutiny spojený s komorou a obsahující ventilové prostředky.
56. 59. Tlumič nárazů podle kteréhokoliv z nároků 56 až 58, vyznačující se tím, že komora a píst tvoří alespoň v podstatě utěsněnou dutinu obsahující tekutinu, která je stlačována, když se píst pohybuje z první do druhé podélné polohy komory.
57. 60. Tlumič nárazů podle kteréhokoliv z nároků 56 až 59, vyznačující sé tím, že dále obsahuje prostředky pro předpětí pístu směrem k první podélné poloze komory.
58. 61. Ovladač obsahující:

    - kombinaci podle kteréhokoliv z nároků 1 až 53,

    - prostředky pro záběr s pístem z polohy vně komory,

    - prostředky pro zavedení tekutiny do komory pro posunutí pístu mezi první a druhou podélnou polohou komory.

    Γ )
59. 62. Ovladač podle nároku 61, vyznačující se tím, že dále $

    / obsahuje vstup tekutiny spojený s komorou a obsahující ji ventilové prostředky.
60. 63. Ovladač podle nároku 61 nebo 62, vyznačující se tím, že dále obsahuje výstup tekutiny spojený s komorou a obsahující ventilové prostředky.
61. 64. Ovladač podle kteréhokoliv z nároků 61 až 63, vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky pro předpětí pístu směrem k první nebo druhé podélné poloze komory.

    • · • ·

    -
62. 65. Ovladač podle kteréhokoliv z nároků 61 až 64, vyznačující se tím, že zaváděcí prostředky obsahují prostředky pro zavedení tlakové tekutiny do komory.
63. 66. Ovladač podle kteréhokoliv z nároků 61 až 64, vyznačující se tím, že zaváděcí prostředky jsou uzpůsobeny pro zavedení hořlavé tekutiny jako je benzín nebo motorová nafta «, do komory a přičemž ovladač dále obsahuje prostředky pro spalování hořlavé tekutiny.
64. 67. Ovladač podle kteréhokoliv z nároků 61 až 64, vyznačující se tím, že dále obsahuje klikový hřídel uzpůsobený k přeměně posuvného pohybu pístu na otáčení klikového hřídele.