CZ20033077A3 - Dipeptidové deriváty s N-terminální 2-thioacylovou skupinou a farmaceutické prostředky s jejich obsahem - Google Patents

Description

Předkládaný vynález se týká dipeptidových derivátů s N-terminální 2-thioacylovou skupinou, t j . nových inhibitorů vasopeptidázy, které jsou použitelné jako duální inhibitory angiotensin konvertujíčího enzymu (ACE) a neutrální endopeptidázy (NEP, EC 3.4.24.11), a farmaceutických prostředků s jejich obsahem.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká nových inhibitorů vasopeptidázy popsaných níže, které jsou použitelné jako duální inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) a neutrální endopeptidázy (NEP, EC 3.4.24.11). Sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné zejména k léčení nebo/a prevenci stavů, které jsou vnímavé vůči inhibici ACE a NEP, zejména kardio' vaskulárních onemocnění, jako jsou hypertenze, izolovaná systolická hypertenze, selhání ledvin (včetně edému a retence • solí), plicní edém, hypertrofie levé komory, selhání srdce (včetně městnavého selhání srdce) a ateroskleróza. Sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné rovněž ke snižování zvýšených plasmatických hladin cholesterolu u savců. Dále také inhibují endothelin konvertující enzym (ECE) a jsou použitelné k léčení nebo/a prevenci stavů, které jsou vnímavé vůči inhibici ECE.

Díky jejich inhibici neutrální endopeptidázy mohou být sloučeniny podle vynálezu použitelné také k léčení bolesti, deprese, určitých psychotických stavů a kognitivních poruch. K dalším potenciálním indikacím patří léčení angíny, premenstruálního syndromu, Menierovy choroby, hyperaldosteronismu, hyperkalciurie, ascitu, glaukomu, astmatu a gastrointestinálních onemocnění, jako jsou průjem, syndrom • · • · · · dráždivého tračníku a žaludeční hyperacidita.

Díky jejich inhibici ECE mohou být sloučeniny podle vynálezu použitelné také k léčení nebo/a prevenci stavů a onemocnění závislých na endothelinu, zahrnujících mozkovou ischémii (mrtvice), subarachnoidní hemorhagii, traumatické poranění mozku, mozkový vasospasmus, arteriální hypertrofii, restenózu, Raynaudovo onemocnění, infarkt myokardu, obezitu; také hyperplazii prostaty, migrénu, diabetes mellitus (diabetickou nefropatii), preeklampsii, glaukom a transplantační rejekci, jako např. u transplantace aorty nebo solidních orgánů; jakož i erektilní dysfunkci.

Předkládaný vynález se týká sloučenin obecného vzorce I alk-X-R,

-NR_c

R_ . _c-n—CH COORj

R ve kterém

R znamená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou aryl-nižší alkylovou nebo cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu;

Ri znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo biarylovou skupinu; nebo

Ri znamená (cykloalkyl, karbocyklický aryl, heterocyklický aryl nebo biaryl)-nižší alkylovou skupinu;

alk znamená nižší alkylenovou skupinu;

R3 znamená atom vodíku nebo acylovou skupinu;

• ·

R₄ znamená atom vodíku, popřípadě substituovanou nižší alkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu, (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu, biarylovou skupinu, biaryl-nižší alkylovou skupinu, oxacykloalkylovou skupinu, thiacykloalkylovou skupinu, azacykloalkylovou skupinu nebo (oxacykloalkyl, thiacykloalkyl nebo azacykloalkyl)-nižší alkylovou skupinu;

R₅ znamená atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu; nebo

R₄ a R₅, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají cykloalkylidenovou skupinu, benzo-kondenzovanou cykloalkylidenovou skupinu; nebo pěti- či šestičlennou (oxacykloalkylidenovou skupinu, thiacykloalkylidenovou skupinu nebo azacykloalkylidenovou skupinu), přičemž je každá popřípadě substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo aryl-nižší alkylovou skupinou;

R₆ znamená nižší alkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu, (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu, biarylovou skupinu nebo biaryl-nižší alkylovou skupinu;

R₇ znamená nižší alkylovou skupinu, (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu, cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu nebo biaryl-nižší alkylovou skupinu; nebo

R₆ a R₇, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají tří- až desetičlennou cykloalkylidenovou skupinu, která může být substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo aryl-nižší alkylovou skupinou nebo může být • · nekondenzovaná na nasycený nebo nenasycený karbocyklický pěti- až sedmičlenný kruh; nebo pěti- nebo šestičlennou (oxacykloalkylidenovou skupinu, thiacykloalkylidenovou skupinu nebo azacykloalkylidenovou skupinu) , přičemž každá může být popřípadě substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo aryl-nižší alkylovou skupinu; nebo 2,2-norbonylidenovou skupinu;

X znamená skupinu -0-, -S(0)_n-< -NHSO2- nebo -NHCO-;

n znamená nulu, jedna nebo dvě; a

COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo karboxylovou skupinu derivatizovanou ve formě farmaceuticky přijatelného esteru;

disulfidových derivátů odvozených od uvedených sloučenin, kde R₃ znamená atom vodíku; a jejich farmaceuticky přijatelných solí.

Předkládaný vynález se týká rovněž farmaceutických kompozic obsahujících uvedené sloučeniny; způsobů přípravy uvedených sloučenin; meziproduktů; a způsobů ošetřování onemocnění savců, která jsou vnímavá vůči inhibici ACE a NEP, pomocí podávání uvedených sloučenin savcům vyžadujícím takovou léčbu.

Předkládaný vynález rovněž zahrnuje libovolné profarmakové deriváty sloučenin podle vynálezu obsahujících volnou karboxylovou skupinu, sulfhydrylovou skupinu nebo hydroxyskupinu, přičemž se tyto profarmakové deriváty pomocí solvolýzy nebo za fyziologických podmínek přetvářejí do podoby sloučenin s volnou karboxylovou, sulfhydrylovou nebo/a hydroxyskupinou. Profarmakovými deriváty jsou např. estery volných karboxylových kyselin a S-acylové a 0-acylové deriváty thiolů, alkoholů nebo fenolů, kde termín „acyl nabývá zde • · • · · » uvedených významů.

Profarmakovými esterovými deriváty jsou výhodně farmaceuticky přijatelné estery, které se pomoci solvolýzy nebo za fyziologických podmínek přetvářejí do podoby volných karboxylových kyselin obecného vzorce I.

Farmaceuticky přijatelnými profarmakovými estery jsou výhodně např. nižší alkylestery, aryl-nižší alkylestery, a-(nižší alkanoyloxy)-nižší alkylestery, jako je pivaloyloxymethylester, a a-(nižší alkoxykarbonyl, morfolinokarbonyl, piperidinokarbonyl, pyrrolidinokarbonyl nebo di-nižší alkylaminokarbonyl)-nižší alkylestery.

Farmaceuticky přijatelné soli jsou pro libovolnou kyselou sloučeninu podle vynálezu, např. sloučeninu, ve které COOR₂ znamená karboxylovou skupinu, soli odvozené od farmaceuticky přijatelných bází. Těmi jsou např. soli alkalických kovů (např. sodné, draselné soli), soli kovů alkalických zemin (např. hořečnaté, vápenaté soli), aminové soli (např. tromethaminové soli).

Sloučeniny obecného vzorce I obsahují, v závislosti na povaze substituentů, dva či více asymetrických uhlíkových atomů. Výsledné diastereomery a optické antipody předkládaný vynález rovněž zahrnuje. Výhodnou konfiguraci ukazuje obecný vzorec Ia

ve kterém mají asymetrické atomy uhlíku nesoucí substituenty alk-X-Ri a R₄ typicky konfiguraci S.

• ·

- 6 Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I a la, ve kterých R a R5 znamenají atom vodíku; Ri znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 nebo 6 uhlíkových atomů, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; alk znamená nižší alkylenovou skupinu; X znamená skupinu -0- nebo -S(0)_n, kde n znamená nulu nebo dvě; R3 znamená atom vodíku nebo acylovou skupinu; R₄ znamená popřípadě substituovanou nižší alkylovou skupinu, oxacykloalkylovou skupinu, oxacykloalkyl-nižší alkylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; R5 znamená atom vodíku; nebo R₄ a R₅, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají cykloalkylidenovou skupinu obsahující 5 nebo 6 uhlíkových atomů; Rg a R₇ znamenají nižší alkylovou skupinu; nebo Rg a R₇, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají pěti- nebo šestičlennou cykloalkylidenovou skupinu; COOR2 znamená karboxylovou skupinu nebo karboxylovou skupinu derivatizovanou ve formě farmaceuticky přijatelného esteru; disulfidové deriváty odvozené od uvedených sloučenin, ve kterých R₃ znamená atom vodíku; a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Dále jsou výhodné sloučeniny obecného vzorce I a la, ve kterých R a R5 znamenají atom vodíku; Ri znamená karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; R3 znamená atom vodíku nebo popřípadě substituovanou nižší alkanoylovou skupinu; R₄ znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, tetrahydropyranylovou skupinu nebo nižší alkoxy-nižší alkylovou skupinu obsahující vždy 1 až 4 uhlíkové atomy v každé z alkylových částí; Rg a R₇ znamenají oba alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a jsou identické; X znamená skupinu -O- nebo -S-; alk znamená methylenovou skupinu; COOR2 znamená karboxylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu, (di-nižší alkylaminokarbonyl)-nižší alkoxykarbonylovou skupinu nebo (morfolinokarbonyl, piperidinokarbonyl nebo • · pyrrolidinokarbonyl)-nižší alkoxykarbonylovou skupinu; a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Obzvláště výhodné jsou uvedené sloučeniny obecného vzorce I nebo Ia, ve kterých R a R₅ znamenají atom vodíku; R_x znamená karbocyklickou arylovou skupinu nebo karbocyklickou aryl-nižší alkylovou skupinu, ve které karbocyklickou arylovou skupinu představuje fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma skupinami ze souboru zahrnujícího hydroxyskupinu, nižší alkanoyloxyskupinu, nižší alkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, trifluormethylovou skupinu, trifluormethoxyskupinu a atomy halogenu; R₃ znamená atom vodíku, nižší alkanoylovou skupinu nebo nižší alkanoylovou skupinu substituovanou nižší alkoxyskupinou; R₄ znamená nižší alkylovou skupinu, 4-tetrahydropyranylovou skupinu nebo nižší alkoxy-nižší alkylovou skupinu obsahující vždy 1 až 4 uhlíkové atomy v každé z alkylových částí; R₆ a R7 znamenají methylovou skupinu; X znamená skupinu -0-; alk znamená methylenovou skupinu nebo ethylenovou skupinu; a COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu; a jejich farmaceuticky přijatelné soli. Jedno provedení se týká sloučenin, ve kterých R₃ znamená atom vodíku nebo nižší alkanoylovou skupinu.

Dále jsou výhodné výše uvedené sloučeniny obecného vzorce I nebo Ia, ve kterých R a R5 znamenají atom vodíku; R_x znamená fenylovou skupinu, fluorfenylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo fluorbenzylovou skupinu; R₃ znamená atom vodíku, nižší alkanoylovou skupinu nebo nižší alkanoylovou skupinu substituovanou nižší alkoxyskupinou; R₄ znamená isopropylovou skupinu, terc-butylovou skupinu, 1-methoxyethylovou skupinu nebo 4-tetrahydropyranylovou skupinu; R6 a R7 znamená methylovou skupinu; X znamená skupinu -0-; alk znamená methylenovou skupinu; a COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu; a jejich farmaceuticky přijatelné soli. Jedno provedení se týká sloučenin, ve kterých R3 znamená atom vodíku nebo nižší alkanoylovou skupinu.

Výhodná konkrétní provedení se týkají sloučenin obecného vzorce I nebo Ia, ve kterých R a R₅ znamenají atom vodíku; R_x znamená benzylovou skupinu; R3 znamená atom vodíku, acetylovou skupinu nebo methoxyacetylovou skupinu; R₄ znamená isopropylovou skupinu nebo terc-butylovou skupinu; R₆ a R₇ znamenají methylovou skupinu; X znamená skupinu -0-; alk znamená methylenovou skupinu; a COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo ethoxykarbonylovou skupinu; nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Definice jako takové nebo v kombinaci, jak jsou zde použity, mají v rámci předkládaného vynálezu, pokud není uvedeno jinak, následující významy.

Arylová skupina znamená karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu, a to buď monocyklickou nebo bicyklickou.

Monocyklická karbocyklická arylová skupina znamená popřípadě substituovanou fenylovou skupinu, přičemž jí je výhodně fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná jedním až třemi substituenty, kterými jsou výhodně nižší hydroxyskupina, nižší alkoxyskupina, acylhalogenu, kyanoskupina, trifluormethylová skupina, trifluormethoxyskupina, aminoskupina, nižší alkanoylaminoskupina, nižší alkyl-(thio, sulfinyl nebo sulfonyl)ová skupina, nižší alkoxykarbonylová skupina, mono- nebo di-nižší alkylkarbamoylová skupina nebo mono- či di-nižší alkylaminoskupina; nebo fenylovou skupinu alkylendioxyskupinou.

alkylová skupina, oxyskupina, atom substituovanou nizsi

Bicyklická karbocyklická arylová skupina znamená 1- nebo 2-naftylovou skupinu nebo 1- nebo 2-naftylovou skupinu výhodně substituovanou nižší alkylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou nebo atomem halogenu.

Monocyklická heterocyklická arylová skupina znamená výhodně popřípadě substituovanou thiazolylovou skupinu, pyrimidylovou skupinu, triazolylovou skupinu, thienylovou skupinu, furanylovou skupinu nebo pyridylovou skupinu.

Popřípadě substituovaná furanylová skupina znamená 2nebo 3-furanylovou skupinu nebo 2- nebo 3-furanylovou skupinu výhodně substituovanou nižší alkylovou skupinou.

Popřípadě substituovaná pyridylová skupina znamená 2-, 3nebo 4-pyridylovou skupinu nebo 2-, 3- nebo 4-pyridylovou skupinu výhodně substituovanou nižší alkylovou skupinou, atomem halogenu nebo kyanoskupinou.

Popřípadě substituovaná thienylová skupina znamená 2nebo 3-thienylovou skupinu nebo 2- nebo 3-thienylovou skupinu výhodně substituovanou nižší alkylovou skupinou.

Popřípadě substituovaná pyrimidylová skupina znamená např. 2-pyrimidylovou skupinu nebo 2-pyrimidylovou skupinu substituovanou nižší alkylovou skupinou.

Popřípadě substituovaná thiazolylová skupina znamená např. -2-thiazolylovou skupinu nebo 2-thiazolylovou skupinu substituovanou nižší alkylovou skupinou.

Popřípadě substituovaná triazolylová skupina znamená např. 1,2,4-triazolylovou skupinu nebo 1,2,4-triazolylovou skupinu výhodně substituovanou nižší alkylovou skupinou.

Bicyklická heterocyklická arylová skupina znamená výhodně indolylovou skupinu, benzothiazolylovou skupinu, chinolinylovou skupinu nebo isochinolinylovou skupinu popřípadě substituovanou hydroxyskupinou, nižší alkylovou skupinou,

nižší alkoxyskupinou nebo atomem halogenu, výhodně 3-indolylovou skupinu, 2-benzothiazolylovou skupinu nebo 2- nebo 4-chinolinylovou skupinu.

Arylovou skupinou v aryl-nižší alkylové skupině je výhodně fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma skupinami ze souboru zahrnujícího nižší alkylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, hydroxyskupiny, nižší alkanoyloxyskupiny, atomy halogenu, trifluormethylové skupiny, kyanoskupiny, nižší alkanoylaminoskupiny nebo nižší alkoxykarbonylové skupiny; též popřípadě substituovaná naftylová skupina.

Aryl-nižší alkylovou skupinou je výhodně benzylová skupina nebo 1- či 2-fenethylová skupina popřípadě substituovaná fenylovém kruhu jednou nebo dvěma skupinami ze souboru zahrnujícího nižší alkylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, hydroxyskupiny, nižší alkanoyloxyskupiny, atomy halogenu nebo trifluormethylové skupiny.

Termín „nižší zde uvedený v souvislosti s organickými zbytky, respektive sloučeninami, označuje zbytky, respektive sloučeniny, s až 7 uhlíkovými atomy včetně, výhodně až 4 uhlíkovými atomy včetně a výhodněji s jedním nebo dvěma uhlíkovými atomy. Tyto zbytky, respektive sloučeniny, mohou být přímé nebo rozvětvené.

Popřípadě substituovaná nižší alkylová skupina označuje nižší alkylovou skupinu nebo nižší alkylovou skupinu substituovanou např. atomem halogenu, hydroxyskupinou, nižší alkoxyskupinou, aminoskupinou, (mono- nebo di-nižší alkyl)aminoskupinou, acylaminoskupinou, 1-nižší alkyl-piperazinoskupinou, morfolinoskupinou, piperidinoskupinou, pyrrolidinoskupinou apod.

Nižší alkylenová skupina označuje přímý nebo rozvětvený • · • · · · uhlíkatý řetězec obsahující výhodně 1 až 4 uhlíkové atomy, který může být substituovaný např. nižší alkoxyskupinou, například skupina -CH₂-, -CH(CH3)-, -CH2CH2- apod.

Nižší alkylová skupina výhodně obsahuje 1 až 4 uhlíkové atomy, a může být přímá nebo rozvětvená a znamená například ethylovou skupinu, propylovou skupinu, butylovou skupinu nebo výhodně methylovou skupinu.

Nižší alkoxyskupina výhodně obsahuje 1 až 4 uhlíkové atomy, a může být přímá nebo rozvětvená a znamená například methoxyskupinu, propoxyskupinu, isopropoxyskupinu nebo výhodně ethoxyskupinu.

Cykloalkylová skupina znamená nasycený cyklický uhlovodíkový zbytek, který výhodně obsahuje 5 až 7 kruhových atomů uhlíku, výhodně cyklopentylovou skupinu nebo cyklohexylovou skupinu.

Oxacykloalkylová skupina znamená výhodně pěti- až sedmičlennou oxacykloalkylovou skupinu, např. tetrahydropyranylovou skupinu, jako 4-tetrahydropyranylovou skupinu.

Thiacykloalkylová skupina znamená výhodně pěti- až sedmičlennou thiacykloalkylovou skupinu, např. tetrahydrothiopyranylovou skupinu, jako 4-tetrahydrothiopyranylovou skupinu.

Azacykloalkylová skupina znamená výhodně pěti- až sedmičlennou azacykloalkylovou skupinu, např. pyrrolidinylovou skupinu nebo piperidinylovou skupinu, ve které může být atom dusíku substituovaný nižší alkylovou skupinou nebo aryl-nižší alkylovou skupinou.

Termín „cykloalkyl-nižší alkylová skupina znamená výhodně (cyklopentyl nebo cyklohexyl)methylovou skupinu, 1nebo 2-(cyklopentyl nebo cyklohexyl)ethylovou skupinu, 1-, 2• ·

nebo 3-(cyklopentyl nebo cyklohexyl)propylovou skupinu nebo » 1-, 2-, 3- nebo 4-(cyklopentyl nebo cyklohexyl)butylovou skupinu. Podobně (oxacyklyl, thiacykloalkyl nebo azacyklo* alkyl)-nižší alkylová skupina.

Nižší alkoxykarbonylová skupina výhodně obsahuje 1 až 4 uhlíkové atomy v alkoxyčásti a znamená například methoxykarbonylovou skupinu, propoxykarbonylovou skupinu, isopropoxykarbonylovou skupinu nebo výhodně ethoxykarbonylovou skupinu.

Cykloalkylidenová skupina je tří- až desetičlenná, výhodně pěti- nebo šestičlenná, a znamená cykloalkanovou vazebnou skupinu, v níž jsou dvě navázané skupiny vázány ke stejnému atomu uhlíku cykloalkanového kruhu.

Pěti- nebo šestičlenná oxacykloalkylidenová skupina znamená tetrahydrofuranovou nebo tetrahydropyranovou vazebnou skupinu, tj. tetrahydrofuranylidenovou skupinu nebo tetrahydropyranylidenovou skupinu, ve které jsou dvě navázané skupiny vázány ke stejnému atomu uhlíku příslušného kruhu, např. v jeho poloze 3- nebo 4-.

Pěti- nebo šestičlenná thiacykloalkylidenová skupina znamená tetrahydrothiofenovou nebo tetrahydrothiopyranovou vazebnou skupinu, ve které jsou dvě navázané skupiny vázány ke stejnému atomu uhlíku příslušného kruhu, např. v jeho poloze

3- nebo 4-.

Pěti- nebo šestičlenná azacykloalkylidenová skupina znamená pyrrolidinovou nebo piperidinovou vazebnou skupinu, ve které jsou dvě navázané skupiny vázány ke stejnému atomu uhlíku příslušného kruhu, např. v jeho poloze 3- nebo 4-, a atom dusíku může být substituovaný nižší alkylovou skupinou, např. methylovou skupinou, nebo aryl-nižší alkylovou skupinou, např. benzylovou skupinou.

Benzo-kondenzovaná cykloalkylidenová skupina znamená např. 1,1- nebo 2,2-tetralinylidenovou skupinu nebo 1,1- nebo 2,2-indanylidenovou skupinu.

Atom halogenu (haloskupina) výhodně znamená atom fluoru nebo chloru, avšak může jim být též atom bromu nebo jodu.

Acylová skupina je odvozena od karboxylové kyseliny a znamená výhodně popřípadě substituovanou nižší alkanoylovou skupinu, karbocyklickou aryl-nižší alkanoylovou skupinu, aroylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu nebo aryl-nižší alkoxykarbonylovou skupinu, výhodně popřípadě substituovanou nižší alkanoylovou skupinu nebo aroylovou skupinu.

Nižší alkanoylovou skupinou je výhodně acetylová skupina, propionylová skupina, butyrylová skupina nebo pivaloylová skupina.

Popřípadě substituovaná nižší alkanoylová skupina například znamená nižší alkanoylovou skupinu nebo nižší alkanoylovou skupinu substituovanou např. nižší alkoxykarbonylovou skupinou, nižší alkanoyloxyskupinou, nižší alkanoylthioskupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylthioskupinou, hydroxyskupinou, di-nižší alkylaminoskupinou, nižší alkanoylaminoskupinou, morfolinoskupinou, piperidinoskupinou, pyrrolidinoskupinou, 1-nižší alkylpiperazinoskupinou, arylovou skupinou nebo heteroarylovou skupinou.

Aroylová skupina je karbocyklická nebo heterocyklická aroylová skupina, výhodně monocyklická karbocyklická nebo monocyklická heterocyklická aroylová skupina.

Monocyklickou karbocyklickou aroylovou skupinou je výhodně benzoylová skupina nebo benzoylová skupina substituovaná nižší alkylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, atomem halogenu nebo trifluormethylovou skupinou.

- 14 Monocyklickou heterocyklickou aroylovou skupinou je výhodně pyridylkarbonylová skupina nebo thienylkarbonylová skupina.

Acyloxyskupinou je výhodně popřípadě substituovaná nižší alkanoyloxyskupina, nižší alkoxykarbonyloxyskupina, monocyklická karbocyklická aroyloxyskupina nebo monocyklická heterocyklická aroyloxyskupina.

Aryl-nižší alkoxykarbonylovou skupinou je výhodně monocyklická karbocyklická aryl-nižší alkoxykarbonylová skupina, výhodně benzyloxykarbonylová skupina.

Biarylová skupina znamená monokarbocyklickou arylovou skupinu substituovanou monocyklickou karbocyklickou nebo monocyklickou heterocyklickou arylovou skupinou, a výhodně znamená bifenylylovou skupinu, výhodněji 4-bifenylylovou skupinu popřípadě substituovanou na jednom či obou benzenových kruzích nižší alkylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, atomem halogenu nebo trifuormethylovou skupinou.

Biaryl-nižší alkylovou skupinou je výhodně 4-bifenylyl-nižší alkylová skupina, výhodněji 4-bifenylylmethylová skupina.

Nové sloučeniny podle vynálezu jsou ACE inhibitory inhibující konverzi angiotensinu I na presorickou látku angiotensin II, a tak snižují krevní tlak u savců. Sloučeniny podle vynálezu dále vykazují inhibici NEP, a tak zesilují kardiovaskulární (např. diuretické a natriuretické) účinky atriálních natriuretických faktorů (ANF). Kombinovaný účinek je prospěšný pro léčení kardiovaskulárních onemocnění u savců, zejména hypertenze, srdeční stavy, jako je městnavé srdeční selhání, a selhání ledvin. Dalším příznivým účinkem sloučenin podle vynálezu je při léčení uvedených kardiovaskulárních onemocnění inhibice ECE.

Výše uvedené vlastnosti lze prokázat v rámci in vitro a in vivo testů, výhodně za použití savců, např. myší, krys, psů, opic, nebo izolovaných orgánů, tkání a jejich preparátů. Uvedené sloučeniny lze aplikovat in vitro např. ve formě roztoků, výhodně např. vodných roztoků, a in vivo buď enterálně, parenterálně, výhodně orálně (p.o.) nebo intravenózně (i.v.), např. jako suspenzi nebo ve vodném roztoku. Dávky in vitro se mohou pohybovat v rozmezí molárních koncentrací mezi přibližně 10^-6 mol a 10^-9 mol. Dávky in vivo se mohou pohybovat, v závislosti na způsobu podávání, v rozmezí přibližně mezi 0,01 a 50 mg/kg, výhodně přibližně mezi 0,1 a 25 mg/kg.

In vitro testování je nejvhodnější pro volné karboxylové kyseliny podle vynálezu. Testovaná sloučenina se rozpustí v dimethylsulfoxidu, ethanolu nebo 0,25M roztoku hydrogenuhličitanu sodného a roztok se zředí pufrem na požadovanou koncentraci.

In vitro inhibici ACE sloučeninami podle předkládaného vynálezu lze prokázat způsobem analogickým ke způsobu popsanému v Biochem. Pharmacol., sv. 20, str. 1637 (1971). Pufrem pro ACE analýzu je 300 mmol NaCl, 100 mmol KH₂PO₄ (pH 8,3). Reakce se vyvolá přidáním 100 μΐ hippuryl-histidyl-leucinu (2 mg/ml) do zkumavek obsahujících enzym a léčivo v objemu 150 μΐ a zkumavky se inkubijí po dobu 30 minut při teplotě 37 °C. Reakce se ukončí přidáním 0,75 ml 0,6N NaOH. Do zkumavek se přidá 100 μΐ čerstvě připraveného roztoku O-pthaldehydu (2 mg/ml v methanolu), obsah se smíchá a ponechá stát při pokojové teplotě. Po 10 minutách se přidá 100 μΐ 6N HC1. Zkumavky se odstředí a odečítá se optická denzita supernatantu při 360 nm. Výsledky se vynesou proti koncentraci léčiva ke stanovení hodnoty IC50, t j. koncentrace léčiva, která vykazuje polovinu aktivity kontrolního vzorku neobsahujícího • · • * · · léčivo.

Sloučeniny podle vynálezu typicky vykazují hodnotu IC₅₀ pro inhibici ACE pohybující se v rozmezí přibližně 0,1 až 50 nmol.

Příkladná sloučenina podle vynálezu, tj. sloučenina z příkladu 6 (a) vykazuje v rámci ACE in vitro analýzy hodnotu IC₅₀ ve výši přibližně 20 nmol.

Inhibici ACE lze prokázat in vivo při p.o. či i. v. podávání měřením inhibice presorické odezvy vyvolané angiotensinem I u normotezivní myši.

In vivo test pro i.v. podávané sloučeniny se provádí se samčími, normotenzivními krysami, které jsou při vědomí. Femorální artérie, respektive femorální véna, se kanylují pro přímé měření tlaku po i.v. podávání angiotensinu I a i.v. či p.o. podávání sloučeniny podle předkládaného vynálezu. Po stbilizaci bazálního krevního tlaku se získávají presorické odezvy na 3 nebo 4 expozice 300 ng/kg angiotensinu I i.v. v patnáctiminutových intervalech. Tyto tlakové odezvy se obvykle opětovně získávají v 15., 30., 60. a 90. minutě a poté každou hodinu až do 6 hodin po i. v. či p.o. podání testované sloučeniny, a porovnávají se s počátečními odezvami. Jakékoliv pozorované snížení uvedené presorické odezvy je znakem ACE inhibice.

Příkladná sloučenina podle vynálezu, tj. sloučenina z příkladu 6(a), inhibuje v dávce 10 mg/kg i.v.presorickou odezvu vyvolanou angiotensinem I po dobu 3 hodin. Podobně sloučenina z příkladu l(a) inhibuje v dávce 11,8 mg/kg p.o. presorickou odezvu vyvolanou angiotensinem I po dobu 6 hodin.

In vitro inhibici NEP (EC 3.4.24.11) lze prokázat následovně:

• * • · · ·

- 17 pomocí hydrolýzy (GAAP) za použití (1981). Inkubační proteinu (membrány

NEP 3.4.24.11 aktivita se stanovuje substrátu glutaryl-Ala-Ala-Phe-2-naftylamidu modifikované procedury Orlowského a Wilka směs (celkový objem 125 μΐ) obsahuje 4,2 μΐ kůry ledvin krys připravené způsobem podle Maeda a kol., 1983), 50 mmol tris pufru, pH 7,4 při 25 °C, 500 pmol substrátu (finální koncentrace) a leucinaminopeptidázu M (2,5 μg) . Směs se inkubuje po dobu 10 minut při 25 °C, a přidá se 100 μΐ barviva fast garnet (250 μg barviva fast garnet/ml 10% Tween 20 v 1M natriumacetátu, pH 4,2). Enzymová aktivita se stanovuje spektrofotometricky při 540 nm. Jedna jednotka NEP 24.11 aktivity se definuje jako 1 nmol 2-naftylaminu uvolněný za minutu při 25 °C a pH 7,4. Stanoví se hodnoty IC₅₀, t j. koncentrace testované sloučeniny potřebná k 50% inhibici uvolňování 2-naftylaminu.

NEP aktivitu lze stanovovat rovněž pomocí ANF jako substrátu. ANF degradující aktivita se stanovuje měřením úbytku krysího ANF (r-ANF) za použití tříminutové HPLC separace s reverzní fází. Alikvot enzymu v 50 mmol tris HCI pufru, pH 7,4, se předinkubuje při 37 °C po dobu 2 minut a vyvolá se reakce přidáním 4 nmol r-ANF v celkovém objemu 50 μΐ. Reakce se ukončí po 4 minutách přidáním 30 μΐ 0,27% kyseliny trifluoroctové (TFA). Jedna jednotka aktivity se definuje jako hydrolýzy 1 nmol r-ANF za minutu při 37 °C a pH 7,4. Stanoví se hodnoty IC₅₀, tj. koncentrace testované sloučeniny potřebné k 50% inhibici hydrolýzy ANF.

SLoučeniny podle vynálezu typicky vykazují pro inhibici NEP hodnotu IC₅₀ pohybující se v rozmezí přibližně 0,1 až 50 nmol.

Příkladná sloučenina podle vynálezu, tj . sloučenina z příkladu 6 (a), vykazuje v rámci GAAP in vitro analýzy hodnotu IC₅₀ ve výši přibližně 5 nmol.

·· ·

Účinek sloučenin podle vynálezu na krysí plazmatickou koncentraci ANF lze stanovit následovně:

Samčí krysy Sprague-Dawley (275 až 390 g) se anestetizují ketaminem (150 mg/kg)/acepromazinem (10%) a vybaví se katetry ve femorální artérii a véně k získání krevních vzorků, respektive k infúzi ANF. Krysy se upevní pomocí upevňovacího systému a ponechají se nabýt vědomí 24 hodin předtím, než se podrobí testu v bdělém a neomezeném stavu.

V rámci analýzy se stanovují plazmatické hladiny ANF v přítomnosti a v nepřítomnosti inhibice NEP. V den studie se všem krysám aplikuje kontinuální infúze ANF 450 ng/kg/min. i.v. po dobu celých 5 hodin pokusu. Šedesát minut po začátku infúze se získají krevní vzorky pro bazální ANF měření (čas 0) a krysy se poté náhodně rozdělí do skupin ošetřovaných testovanou sloučeninou nebo vehikulem. Další krevní vzorky se odebírají 30, 60, 120, 180 a 240 minut po podání testované sloučeniny.

Plazmatické koncentrace ANF se stanovují pomocí specifické radioimunoanalýzy. Plazma se zředí (xl2,5, x25 a x50) v pufru obsahujícím: 50 mmol tris (pH 6,8), 154 mmol NaCl,

0,3 % albuminu bovinního séra, 0,01 % EDTA. Jedno sto mikrolitrů standardů [rANF (99-126)] nebo vzorků se přidá ke 100 μΐ králičího anti-rANF séra a inkubuje se při 4 °C po dobu 16 hodin. Poté se k reakční směsi přidá deset tisíc cpm [¹²⁵I]rANF a ta se inkubuje při '4 °C po dobu 16 hodin. Poté se k reakční směsi přidá deset tisíc cpm [¹²⁵I]rANF a ta se inkubuje při 4 °C po dobu 24 hodin. K reakční směsi se přidá kozí anti-králičí IgG sérum vázané na paramagnetických částicích a navázaný [¹²⁵I]rANF se peletuje expozicí směsi přitahující magnetické mříži. Supernatant se dekantuje a pelety se počítají v gama čítači. Všechna měření se provedou dvakrát. Plazmatické hladiny ANF se vyjádří jako procento » · · *

- 19 vehikulem, která t j. sloučenina z hladin naměřených u zvířat ošetřovaných užívala samotný ANF (450 ng/kg/min. i.v.).

Příkladná sloučenina podle vynálezu, příkladu l(a), zvyšuje v dávce 11,8 mg/kg p.o.plazmatické hladiny ANF přibližně o 70 %.

Anti-hypertenzivní aktivitu lze prokázat např. u spontánně hypertenzivní krysy (SHR) a DOCA-sůl hypertenzivní myši, např. podle Bažil a kol., J. Cardiovasc. Pharmacol., sv. 22, str. 897 až 905 (1993), respektive Trapani a kol., J.

Cardiovasc. Pharmacol., sv. 14, str. 419 až 424 (1989).

Příkladná sloučenina podle vynálezu, tj. sloučenina z příkladu l(a), snižuje u SHR při vědomí při podávání dávky 11,8 mg/kg p.o. jednou denně střední arteriální tlak.

Anti-hypertenzivní účinek lze u desoxykortikosteronacetát (DOCA)-sůl hypertenzivní krysy prokázat následovně:

DOCA-sůl hypertenzivní krysy (280 až 380 g) se připraví standardním způsobem. Krysy podstoupí unilaterální nefrektomii a o jeden týden později se jim implantují silastické pelety obsahující 100 mg/kg DOCA. Krysy se chovají na pitné vodě s 1 % NaCl/0,2 % KC1 po dobu tří až pěti týdnů, dokud se neustaví trvalá hypertenze. Anti-hypertenzivní aktivita se hodnotí v této době.

Dva dny před experimentem se krysy anestetizují methoxyfluranem a vybaví se katetry ve femorální arterii k měření arteriálního krevního tlaku. O čtyřicetosm hodin později se během jedné hodiny zaznamená bazální arteriální tlak a srdeční frekvence. Poté se podá testovaná sloučenina nebo vehikulum a stejné kardiovaskulární parametry se sledují po dobu dalších 5 hodin.

• ·

Diuretickou (saluretickou) aktivitu lze stanovovat pomocí standardních diuretických testů, např. tak, jak je popsáno v New Anti-hypertensive Drugs, Spectrum Publications, str. 307 až 321 (1976), nebo měřením zesílení natriurézy a diurézy vyvolané ANF u krysy.

Zesílení následovně:

natriuretického účinku

ANF lze zjišťovat

Samčí krysy Sprague-Dawley rats (280 až 360 g) se anestetizují Inactinem (100 mg/kg i.p.) a vybaví se katetry ve femorální artérii, femorální véně a močovém měchýři k měření arteriálního tlaku, podávání ANF, respektive shromažďování moči. K podpoře diurézy a vylučování sodíku se během experimentu udržuje infúze normální solanky (33 μΐ/min). Experimentální protokol sestává z počátečního patnáctiminutového sběrného období (označovaného jako prekontrolní) následovaného třemi dalšími sběrnými obdobími. Bezprostředně po dokončení prekontrolního období se podává testovaná sloučenina nebo vehikulum; příštích 45 minut se nic nečiní. Poté se během druhého sběrného období (označovaného jako kontrolní, 15 minut) provádějí měření krevního tlaku a renální měření. Na závěr tohoto období se všem zvířatům podává ANF (bolus 1 μg/kg i.v.) a během patnáctiminutových sběrných období tlak a renální parametry. Pro všechna odběrná zjišťuje střední arteriální tlak, průtok moči a sodíku močí. Krevní tlak se měří pomocí snímače tlaku Gould p50, průtok moči se stanovuje gravimetricky, koncentrace sodíku se měří pomocí spalovací fotometrie a vylučování sodíku močí se vypočítá jako součin průtoku moči a koncentrace sodíku v moči.

dvou po sobě jdoucích se stanovuje arteriální období se vylučování

Inhibici ECE in vitro lze stanovovat následovně:

ECE se částečně vyčistí z vepřových primárních endotelových buněk aorty pomocí sloupcové chromatografie s DE52 aniontovou výměnou a pomocí radioimunoanalýzy (RIA), jak je popsáno v Anal. Biochem., sv. 212, str. 434 až 436 (1993), se kvantifikuje jeho aktivita. Alternativně lze přirozený enzym nahradit rekombinantní formou ECE, jak je popsáno například v Cell, sv. 78, str. 473 až 485 (1994). Lidský ECE-1 byl popsán několika skupinami (Schmidt a kol., FEES Letters, sv. 356, str. 238-243 (1994); Kaw a kol., 4th Int. Conf. on Endothelin; 23. až 25. duben, London (UK) (1995) C6; Valdenaire a kol., J. Biol. Chem., sv. 270, str. 29794 až 29798 (1995); Shimada a kol., Biochem. Biophys. Res. Commun., sv. 207, str. 807 až 812 (1995)). Inhibici ECE lze stanovit způsobem popsaným v Biochem. Mol. Biol. Int., sv. 31, č. 5, str. 861 až 867 (1993), pomocí RIA ke stanovení ET-1 vytvořeného z velkého ET-1.

Alternativně lze použít rekombinantní lidský ECE-1 (rhECE-1), a to následovně:

Ovariální buňky čínského křečka exprimující rhECE-1 (Kaw a kol., 4th Int. Conf. on Endothelin; 23. až 25 duben, London (UK), ..(1995) C6) se kultivují v mediu DMEM/F12 obsahujícím 10 % fetálního bovinního séra a 1 x antibiotikum-antimykotikum. Buňky se odebírají stěrem, peletují odstřeďováním a homogenizují při 4 °C v pufru obsahujícím 5 mmol MgCl₂, 1 pmol pepstatinu A, 100 pmol leupeptinu, 1 mmol PMSF a 20 mmol Tris, pH 7,0, v poměru 2 ml pufru/ml buněk. Buněčná drť se odstraní krátkým odstředěním a supernatant se opět odstředí při 100 000 x g po dobu 30 minut. Výsledná peleta se opětovně suspenduje v pufru obsahujícím 200 mmol NaCl a 50 mmol Tes, pH 7,0, za koncentrace proteinu přibližně 15 mg/ml a uchovává se v podobě alikvot při -80 °C.

Ke zhodnocení účinku inhibitoru na aktivitu ECE-1 se 10 pg proteinu předinkubuje se sloučeninou v požadované koncentraci po dobu 20 minut při pokojové teplotě v 50 mmol • · · ·

TES, pH 7,0, a 0,005% Triton X-100 v objemu 10 μΐ. Poté se přidá lidský velký ET-1 (5 μΐ) do konečné koncentrace 0,2 μιηοΐ a reakční směs se dále inkubuje po dobu 2 hodin při 37 °C. Reakce se ukončí přidáním 500 μΐ RIA pufru obsahujícího 0,1 % Triton X-100, 0,2 % albuminu bovinního séra a 0,02 % NaN₃ ve fosfátem pufrované solance.

Zředěné vzorky (200 μΐ) získané z výše uvedené enzymové analýzy se inkubují při 4 °C přes noc s 25 μΐ [¹²⁵I]ET-1 (10 000 cpm/zkumavka) a 25 μΐ 1:20 000 zředěných králičích protilátek, které specificky rozpoznávají karboxylovou skupinu terminálního tryptofanu ET-1. Poté se do každé zkumavky přidají kozí anti-králičí protilátky navázané na magnetické kuličky (70 μg) a reakční směs se dále inkubuje 30 minut při pokojové teplotě. Kuličky se peletují za použití magnetické mříže. Supernatant se dekantuje a počítá se radioaktivita v peletě pomocí gamma čítače. Měří se celková a nespecifická vazba v nepřítomnosti neradioaktivního ET-1 a protilátek anti-ET. Za těchto podmínek vytěsňují ET-1 a velký ET-1 vazbu [¹²⁵I]ET-1 na protilátky s hodnotou IC₅o činící 21 ± 2, respektive 260 000 ± 66 000 fmol (střední hodnota ± SEM (standardní chyba měření), n = 3 až 5).

Za účelem stanovení hodnoty IC₅₀ inhibitoru se u každého inhibitoru zjišťuje křivka koncentrace-odezva. K úpravě dat na jednostranný model se použije IBM-kompatibilní verze programu ALLFIT.

Inhibici ECE lze stanovovat in vivo také měřením inhibice presorické odpovědi vyvolané velkým ET-1 u anestezované krysy nebo krysy při vědomí, jak je popsáno níže. Účinek inhibitorů na presorickou odezvu, která je výsledkem expozice velkému ET-1, se měří u krys Sprague-Dawley způsobem popsaným v Biochem. Mol. Biol. Int., sv. 31, č. 5, str. 861 až 867 (1993). Výsledky se vajadřují jako procento inhibice presorické odezvy vyvolané velkým ET-1 v porovnání s vehikulem.

Samčí krysy Sprague-Dawley se anestetizují Inactinem (100 mg/kg i.p.) a vybaví se katetry ve femorální artérii a véně k zaznamenávání středního arteriálního tlaku (MAP), respektive podávání sloučenin. Provede se tracheostomie a do trachey se vloží kanyla k zajištění průchodnosti dýchacích cest. Tělesná teplota zvířat se udržuje ma 37 ± 1 °C pomocí vyhřívací přikrývky. Po chirurgickém zákroku se ponechá stabilizovat MAP předtím, než se přeruší autonomní neurotransmise chlorisondaminem (3 mg/kg i.v.). Poté se krysy ošetřují testovanou slkoučeninou v dávce 10 mg/kg i.v. nebo vehikulem a o 15 a 90 minut později se vystaví velkému ET-1 (1 nmol/kg i.v.). Data se obecně udávají jako maximální vzestup MAP vyvolaný velkým ET-1 u zvířat ošetřovaných testovanou sloučeninou nebo vehikulem.

Samčí krysye Sprague-Dawley se anestetizují methohexitalem sodným (75 mg/kg i.p.) a vybaví se katetry ve femorální artérii a véně k měření MAP, respektive podávání léčiv. Katetry se provléknou přes otočný systém, který krysám umožňuje po opětovném nabytí vědomí volný pohyb. Krysy se před započetím studie ponechají 24 hodin zotavit z této procedury. Následující den se zaznamenává MAP pomocí katetru ve femorální artérii a prostřednictvím femorální žíly se podává testovaná sloučenina nebo vehikulum. Zvířata se v různých okamžicích po podání vystaví velkému ET-1 v dávce 1 nmol/kg i.v. Po příslušném vyplachovacím období závisejícím na dávce a režimu, lze zvířata testovat s jinou dávkou tostované sloučeniny nebo vehikula. Data se obecně uvádějí jako změna MAP vyvolaná velkým ET-1 ve dvouminutových intervalech u zvířat ošetřených testovanou sloučeninou v porovnání s vehikulem.

Inhibici ECE lze in vivo stanovit rovněž měřením inhibice presorické odezvy vyvolané velkým ET-1 u SHR při vědomí, např. způsobem popsaným v Biochem. Biophys. Res. Commun., sv. 204, • ·

str. 407 až 412 (1994).
Samčím SHR (ve věku 16 až	18	týdnů)	se podává buď
testovaná sloučenina nebo vehikulum	(1M	NaHCO3)	pomocí podkožně
implantované osmotické minipumpy.	V	den 5	se anestezované

krysy vybaví katetry ve femorální artérii a véně k měření MAP, respektive podávání testované sloučeniny. Po čtyřicetiosmihodinovém zotavovacím období se prostřednictvím arteriálního katetru připojeného ke snímači tlaku zaznamenává MAP (day 7) . 30 minut před gangliovou blokádou provedenou pomocí chlorisondaminu (10 mg/kg i.v.) se ponechají stabilizovat krevní tlak a srdeční frekvence. Přibližně o 15 minut později se podá bolus velkého ET-1 (0,25 nmol/kg i.v.), a to jak krysám ošetřovaným vehikulem, tak krysám ošetřovaným testovanou sloučeninou. Mezi dvěma skupinami krys se poté porovnává změna krevního tlaku při odpovědi na velký ET-1.

Inhibice cerebrálního vasospazmu se prokazuje pomocí měření inhibice experimentálně vyvolané konstrikce bazilárních cerebrálních artérii u králíka (Caner a kol., J. Neurosurg., sv. 85, str. 917 to 922 (1996).

Stupeň nebo nepřítomnost nežádoucího imunostimulačního potenciálu sloučenin podle vynálezu lze stanovovat pomocí analýzy s murinní popliteální lymfatickou uzlinou, popsané described v Toxicology Letters, sv. 112/113, str. 453 až 459 (2000).

Sloučeniny podle vynálezu lze např. připravovat

a) kondenzací sloučeniny obecného vzorce II

Rc

NH₂~C.

Rz alkX-R,

C-y—CH-COOR,

R (II), • · ve kterém symboly alk, X, R, Ri, Rg a R₇ nabývají významů uvedených výše a COOR2 představuje esterifikovanou karboxylovou skupinu, s karboxylovou kyselinou obecného vzorce III

RýS-C-COOH /\ ^R4 (III), nebo s jejím reaktivním funkčním derivátem, kde R₄ a R5 nabývají významů uvedených výše; R3' znamená atom vodíku nebo labilní S-chránící skupinu, např., acylovou skupinu, t-butylovou skupinu nebo popřípadě substituovanou benzylovou skupinu; nebo

b) kondenzací sloučeniny obecného vzorce IV

O

R^S-NH-COOH

R, :iv), nebo jejího reaktivního funkčího derivátu, kde symboly R₃', R₄ až R₅ a Rg až R₇ nabývají významů definovaných výše, s esterem aminokyseliny obecného vzorce V

RNH-CH—COORj (V) , ve kterém alk, X, R a Ri nabývají významů definovaných výše a COOR₂ představuje esterifikovanou karboxylovou skupinu; nebo

c) kondenzací za bazických podmínek sloučeniny obecného vzorce VI • ·

alk-X-R.

Y-C-C-N-C-C-N-CH—COOR₂ (VI) ve kterém symboly R, R_lz COOR₂, R₄ až R₇, alk a X nabývají významů definovaných výše a Y představuje reaktivní esterifikovanou hydroxylovou skupinu (např. chloroskupinu či bromoskupinu) jako odstupující skupinu, se sloučeninou obecného vzorce VII

R₃'SH (VII) nebo její solí, kde R₃' znamená labilní S-chránící skupinu, např. acylovou skupinu, t-butylovou skupinu nebo popřípadě substituovanou benzylovou skupinu; a konverzí výsledného produktu na sloučeninu obecného vzorce I, kde R₃ znamená atom vodíku;

a, pokud se ve výše uvedeném procesu dočasně chrání jakákoliv rušivě reaktivní skupina, odstraní se uvedená(é) chránící skupina(y) a poté se izoluje výsledná sloučenina púodle vynálezu; a, pokud je to žádoucí, převede se libovolná výsledná sloučenina podle vynálezu na jinou sloučeninu podle vynálezu; nebo/a, pokud je to žádoucí, převede se volná funkční skukpina karboxylová kyseliny na farmaceuticky přijatelný esterový derivát, nebo se výsledný ester převede na volnou kyselinu nebo na jiný esterový derivát; nebo/a, pokud je to žádoucí, převede se výsledná volná sloučenina na sůl nebo se výsledná sůl převede na volnou sloučeninu nebo jinou sůl; nebo/a, pokud je to žádoucí, separuje se směs isomerů nebo racemátů; nebo/a, pokud je to žádoucí, rozdělí se získaný racemát na optické antipody.

• · • ♦ · ·

Ve výchozích materiálech a meziproduktech používaných při přípravě sloučenina podle vynálezu způsobem zde popsaným se přítomné funkční skupiny, jako jsou thiolová skupina, karboxylová skupina, aminoskupina a hydroxyskupina, popřípadě chrání běžnými chránícími skupinami, které jsou v preparativní organické chemii obvyklé. Chráněnými thiolovými skupinami, karboxylovými skupinami, aminoskupinami a hydroxyskupinami jsou skupiny, které lze za mírných podmínek převést na volné thiolové skupiny, karboxylové skupiny, aminoskupiny a hydroxyskupiny, bez provádění dalších nežádoucích vedlejších reakcí.

Účelem zavádění chránících skupin je ochrana funkčních skupin před nežádoucími reakcemi s reakčními složkami a za podmínek používaných k provádění požadované chemické transformace. Potřeba a volba chránících skupin jsou odborníkovi v oboru pro konkrétní reakci známé, a závisejí na povaze chráněné funkční skupiny (thiolové skupiny, karboxylové skupiny, aminoskupiny, atd.), struktuře a stabilitě molekuly, jejíž je substituent součástí a reakčních podmínkách.

Dobře známé chránící skupiny, které splňují tyto podmínky, a jejich zavedení a odstranění je popsáno například v J. F. W. McOmie, „Protective Groups in Organic Chemistry, Plenům Press, London, N.Y. (1973), T. W. Greene a P. G. M. Wuts, „Protective Groups in Organic Synthesis, Wiley, N.Y., 3. vyd. (1999), a rovněž v The Peptides, sv. I, Schroeder a Luebke, Academie Press, London, N.Y. (1965).

Příprava sloučenin podle vynálezu způsobem (a) , zahrnující kondenzaci aminu obecného vzorce II s kyselinou obecného vzorce III nebo jejím funkčním derivátem, se provádí dobré známým způsobem pro syntézu peptidů.

Kondenzace aminoesteru obecného vzorce II s volnou karboxylovou kyselinou obecného vzorce III podle způsobu (a) se provádí výhodně v přítomnosti kondenzačního činidla, jako • · je dicyklohexylkarbodiimid nebo N-(3-dimethylaminopropyl)-Ν'— ethylkarbodiimid, a hydroxybenzotriazolu, l-hydroxy-7-azabenzotriazolu, chlordimethoxytriazinu, benzotriazol-l-yloxytris(dimethylamino)fosfonium-hexafluorfosfátu (BOP reagens) nebo 0-(7-azabenzotriazol-l-yl)-Ν,Ν,Ν',N'-tetramethyluronium-hexafluorfosfátu (HATU), a triethylaminu nebo N-methylmorfolinu, v inertním polárním rozpouštědle, jako je dimethylformamid nebo methylenchlorid, výhodně při pokojové teplotě.

Kondenzace aminoesteru obecného vzorce II s reaktivním funkčním derivátem kyseliny obecného vzorce III ve formě halogenidu kyseliny, výhodně chloridu kyseliny, nebo směsného anhydridu, se provádí v inertním rozpouštědle, jako je toluen nebo methylenchlorid, výhodně v přítomnosti báze, např. anorganické báze, jako je uhličitan draselný, nebo organické báze, jako je triethylamin, N-methylmorfolin nebo pyridin, výhodně při pokojové teplotě.

Reaktivními funkčními deriváty karboxylových kyselin obecného vzorce III jsou výhodně halogenidy kyselin (např. chlorid kyseliny) a směsné anhydridy, jako je pivaloyl- nebo isobutyloxykarbonyl-anhydrid, nebo aktivované estery, jako je benzotriazol-, 7-azabenzotriazol- nebo hexafuorfenyl-ester.

Výchozí látku obecného vzorce II lze připravit pomocí zde popsaných a v příkladech ilustrovaných způsobů.

Příprava acylaci esteru výchozí látky obecného obecného vzorce VIII vzorce

II zahrnuj e alk-X-R,

RNH-CH—COORj ve kterém alk, X, R a Ri nabývají významů definovaných výše a COOR₂ představuje esterifikovanou karboxylovou skupinu (např.

(VIII), • « · · · ·

kde R₂ znamená nižší alkylovou skupinu nebo benzylovou skupinu), s vhodně N-chráněnou aminokyselinou (nebo reaktivním funkčním derivátem) obecného vzorce IX

OOH (IX) ve kterém R₆ a R7 nabývají významů definovaných výše a R₈ znamená labilní aminoskupinu chránící skupinu, např. t-butoxykarbonylovou skupinu, za vzniku příslušné N-chráněné sloučeniny obecného vzorce II.

Kondenzace sloučeniny obecného vzorce VIII se sloučeninou obecného vzorce IX se provádí způsobem pro syntézu peptidů dobře známých, např. jak je popsáno výše pro kondenzaci sloučeniny obecného vzorce II se sloučeninou obecného vzorce

III. N-chránící skupina se odstraní v oboru dobře známým způsobem, např. t-butoxykarbonylová skupina se odstraní pomocí bezvodé kyseliny, jako je kyselina trifluoroctová nebo HC1.

Výchozí aminoestery a kyseliny sloučeniny obecného vzorce VIII, respektive IX, jsou buď známé v oboru nebo, pokud jsou nové, je lze připravit např. způsoby v oboru dobře známými nebo zde uvedenými. Estery aminokyseliny obecného vzorce VIII jsou výhodně S-enanciomery.

Výchozí látky obecného vzorce III jsou známé nebo, pokud jsou nové, je lze připravit běžnými způsoby. Výchozí látky se připraví např. z odpovídajících racemických nebo opticky aktivních α-aminokyselin, jejich konverzí na a-bromderivát následovanou jeho vytěsněním inverzí nebo konfigurací za použití příslušného thiolového derivátu obecného vzorce VII, za bazických podmínek, například jak je popsáno v evropské • 9 · · patentové přihlášce č. 524,553 publikované 27. ledna 1993.

S-debenzylace výsledných finálních produktů se provádí redukčním štěpením, např. pomocí Raneyova niklu v ethanolu. S-deacylace se provádí např. pomocí bází katalyzované hydrolýzy zředěným vodným roztokem hydroxidu sodného. Cyklické výchozí látky obecného vzorce III lze připravit podrobením cyklické karboxylové kyseliny (např. kyseliny cyklopentankarboxylové) působení síry v přítomnosti silné báze, jako je lithiumdiethylamid.

Příprava sloučenin podle vynálezu způsobem (b) zahrnující kondenzaci kyseliny obecného vzorce IV s esterem aminokyseliny obecného vzorce V se provádí podobně jako způsob (a). Podobně se výchozí látky obecného vzorce IV připraví kondenzací kyseliny obecného vzorce III s esterem odpovídajícím gemdisubstituovaným aminokyselinám obecného vzorce IX (kde R₈ nyní znamená atom vodíku) za podmínek podobných podmínkám výše popsaným, následovanou odstraněním karboxylové chránící skupiny.

Příprava sloučenin podle vynálezu způsobem (c) , zahrnující vytěsnění odstupující skupiny Y ve sloučenině obecného vzorce VI thiolovým derivátem R₃'-SH v podobě jeho soli, se provádí způsobem v oboru dobře známým. Reaktivní esterifikovanou hydroxylovou skupinou reprezentovanou symbolem Y je hydroxylová skupina esterifikovaná silnou anorganickou nebo organickou kyselinou. Příslušnými skupinami Y jsou zejméně halogenoskupiny, například chloroskupina, bromoskupina nebo jodoskupina, též sulfonyloxyskupiny, jako nižší alkyl- nebo arylsulfonyloxyskupiny, například (methan-, ethan-, benzen- či toluen-)sulfonyloxyskupina, a rovněž trifuormethylsulfonyloxy skupina.

Vytěsnění se provádí v inertním rozpouštědle, jako je dimethylformamid nebo methylenchlorid v přítomnosti báze, jako je uhličitan draselný, triethylamin, diisopropylethylamin, • 9 ···

N-methylmorfolin, apod. při pokojové nebo zvýšené teplotě.

Za použití soli sloučeniny R₃'-SH (např. kaliumthioacetátu) se reakce provádí za nepřítomnosti báze, v inertním rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran nebo dimethylformamid.

Podobně lze výchozí látky obecného vzorce VI připravit reakcí dipeptidového derivátu obecného vzorce II s kyselinou obecného vzorce X

COOH (X) ve kterém R₄ a R₅ a Y nabývají významů definovaných výše, za podmínek popsaných pro způsob (a).

Sloučeniny obecného vzorce X, ve kterých znamená Y halogenoskupinu, jako α-bromkarboxylové kyseliny, jsou známé a připravují se např. způsobem popsaným v mezinárodní přihlášce WO 99/55726 publikované 4. listopadu 1999.

Sloučeniny podle vynálezu a meziprodukty, např. ty obecných vzorců II, V a VI, obsahující boční řetězec alk-X-Ri, se připravují z příslušných sloučenin obsahujících boční řetězec alk-X', kde X' znamená aminoskupinu, hydroxyskupinu, thiolovou skupinu nebo vhodnou odstupující skupinu, způsobem v oboru známým a zde ilustrovaným. Například kyseliny a estery obecného vzorce V lze získat tak, že se vyjde ze šeřinu, homoserinu, threoninu, cysteinu apod., výhodně v opticky aktivní formě.

Určité sloučeniny podle vynálezu a meziprodukty lze vzájemně převést obecnými reakcemi v oboru dobře známými.

Volné merkaptany lze převést na S-acylderiváty reakcí s reaktivním derivátem karboxylové kyseliny (což odpovídá stavu, kdy v obecném vzorci I R3 znamená acylovou skupinu), jako je anhydrid kyseliny nebo uvedený chlorid, výhodně v přítomnosti báze, jako je triethylamin, v inertním rozpouštědle, jako je acetonitril nebo methylen chlorid.

Volné alkoholy a fenoly lze převést na příslušné acylderiváty např. reakcí s příslušným chloridem kyseliny v přítomnosti báze, jako je triethylamin.

Volné merkaptany, kde R₃ znamená atom vodíku, lze oxidovat na příslušné disulfidy, např. pomocí vzdušné oxidace nebo za použití mírných oxidačních činidel, jako je jod v alkoholovém roztoku. Naopak, disulfidy lze redukovat na příslušné merkaptany např. pomocí redukčních činidel, jako je natriumborohydrid, zinek a kyselina octová nebo tributylfosfin.

Estery karboxylových kyselin lze připravit z karboxylových kyselin kondenzací např. s halogenidem odpovídajícím R2-OH, v přítomnosti báze, nebo pomocí nadbytku alkoholu v přítomnosti kyselého katalyzátoru, a to způsoby v oboru dobře známými.

Estery karboxylových kyselin a S-acylové deriváty lze hydrolyzovat, např. vodnými alkáliemi, jako jsou uhličitany nebo hydroxidy alkalických kovů. S-acylové a esterové skupiny lze selektivně odstranit, jak je zde ilustrováno.

Výhodně, a tam, kde je to možné, se připraví výhodné isomery podle vynálezu obecného vzorce Ia z čistých enanciomerů.

V případě, že se získají směsi stereoisomerů (např. diastereomerů), lze tyto rozdělit známými způsoby, jako je frakční krystalizace a chromatografie (např. chromatografie v tenké vrstvě, sloupcová chromatografie, blesková • · chromatografie). Racemické volné kyseliny lze rozdělit na optické antipody frakční krystalizaci d- nebo 1-(a-methylbenzylaminových, cinchonidinových, cinchoninových, chininových, chinidinových, dehydroabiethylaminových, brucinových nebo strychninových) solí apod. Racemické produkty, pokud to nejsou diastereoisomery, lze nejprve převést na diastereoisomery pomocí opticky aktivních činidel (jako jsou opticky aktivní alkoholy za vzniku esterů), které lze poté rozdělit výše popsaným způsobem, a např. hydrolyzovat na jednotlivé enantiomery. Racemické produkty lze rovněž rozdělit chirální chromatografií, např. vysokotlakou kapalinovou chromatografií za použití chirálního absorbentu; rovněž tak enzymatickým rozdělením, např. esterů alkalázou.

Výše uvedené reakce se provádějí standardními způsoby, v přítomnosti nebo v nepřítomnosti ředidel, výhodně takových, že jsou inertní vůči reaktantům a jejich rozpouštědlům, katalyzátorů, alkalických nebo kyselých kondenzačních činidel nebo dalších uvedených činidel, nebo/a jsou inertní vůči reaktantům a jsou jejich rozpouštědly, katalyzátorů, alkalických nebo kyselých kondenzačních činidel nebo dalších uvedených činidel, nebo/a inertních atmosfér, při nízkých teplotách, pokojové teplotě nebo zvýšených teplotách, výhodně blízko teploty varu použitých rozpouštědel, za atmosférického nebo superatmosférického tlaku.

Vynález dále zahrnuje jakoukoliv variantu uvedených způsobů, ve které se použije meziprodukt získatelný v libovolném stupni způsobu jako výchozí látka a provedou se zbývající stupně, nebo se proces ukončí v kterémkoliv jeho stupni, nebo v níž se výchozí látky vytvářejí za reakčních podmínek, nebo v níž se reakční složky použijí ve formě jejich solí nebo opticky čistých antipodů. V uvedených reakcích by se měly použít převážně výchozí látky, které vedou k tvorbě sloučenin výše označených jako výhodné.

Předkládaný vynález se dále týká použití sloučenin podle vynálezu a jejich farmaceuticky přijatelných, netoxických adičních solí s kyselinou, nebo jejich farmaceutických kompozic, jako léčiv u savců, k inhibici jak ACE, tak NEP, a např. k prevenci nebo léčení kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou hypertenze, edém, retence solí a městnavé srdeční selhání, buď samotných nebo v kombinaci s jedním nebo více dalšími činidly, která jsou použitelná k léčení takových onemocnění. Těmi mohou být antihypertenzivní činidla, antiaterosklerotická činidla, kardiální činidla, diuretická činidla, antidiabetická činidla, činidla snižující cholesterol apod. Pokud se použiji v kombinaci s dalšími terapeutickými činidly, lze je podávat odděleně nebo ve fixní kombinaci.

Příklady terapeutických činidel, která lze použít v kombinaci, jsou antagonisty receptoru pro angiotensinu II, jako valsartan, losartan, candesartan, eprosartan, irbesartan a telmisartan; β-blokátory, jako bisoprolol, propanolol, atenolol, sotalol a metoprolol; inhibitory reninu; blokátory kalciových kanálů, jako amlodipin, verapamil, diltiazem, bepridil, felodipin, isradipin, nicardipin, nifedipin, nimodipin a nisoldipin; inhibitory aldosteronsyntázy/antagonisty aldosteronu, jako eplerenon, (+)-fadrozol (WO 01/76574), spironolakton a canrenon; diuretika, jako furosemid, hydrochlorthiazid, indapamid, metazolon, amilorid a triamteren; antagonisté receptoru vasopresinu, jako OPC 21268, SR 49059, SR121463A, SR49059, VPA985, OPC31260 a YM087; kardiotonická léčiva, jako enoximon a levosimendan; antagonisty endothelinu a ECE inhibitory, jako bosentan, BMS193884, TBC3711 a sloučeniny popsané v dokumentu WO 99/55726; antiaterosklerotická činidla, zejména činidla snižující cholesterol, jako sekvestranty žlučových kyselin (např. cholestyramin a colestipol); inhibitory absorpce cholesterolu, jako ezetimib; fibráty, jako fenofibrát a gemfibrozil; statinové inhibitory HMG CoA reduktázy, jako atorvastatin, fluvastatin, lovastatin, pravastatin, simvastatin a pitavastatin; aderiváty kyseliny

nikotinové; thyromimetická činidla, jak činidla popsaná v US patentu č. 5,569,674 a dokumentu WO 00/58279; rovněž tak antidiabetická činidla, jako repaglinid, nateglinid, metformin, rosiglitazon, pioglitazon, glyburid, glipizid, glimepirid, DPP728, LAF237, NH622 a DRF4158.

Předkládaný vynález se rovněž týká použití sloučnin podle vynálezu k přípravě farmaceutických kompozic, zejména farmaceutických kompozic s ACE a NEP inhibiční aktivitou, a, např., antihypertenzivní aktivitou.

Farmaceutickými kompozicemi podle vynálezu jsou kompozice vhodné pro enterální, jako orální nebo rektální, transdermální a parenterální podávání savcům, včetně člověka, k léčení kardiovaskulárních onemocnění, jako je hypertenze, obsahující účinné množství farmakologicky účinné sloučeniny podle vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné soli, samotné nebo v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, a rovněž tak v kombinaci s dalšími terapeutickými činidly, rovněž použitelnými k léčení kardiovaskulárních onemocnění, jak je uvedeno výše.

Farmakologicky účinné sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné k přípravě farmaceutických kompozic obsahujících jejich účinné množství ve spojení s nebo ve směsi s pomocnými látkami nebo nosiči vhodnými buď pro enterální nebo pro parenterální aplikaci. Výhodné jsou tablety a želatinové kapsle obsahující účinnou látku společně s a) ředidly, např. laktózou, dextrózou, sacharózou, manitolem, sorbitolem, celulózou nebo/a glycinem; b) lubrikanty, např. silikou, talkem, kyselinou stearovou, jejími hořečnatými či vápenatými solemi nebo/a polyethylenglykolem; pro tablety rovněž s c) pojivý, např., křemičitanem hořečnatohlinitým, škrobovou pastou, želatinou, tragakantem, methylcelulózou, natriumkarboxymethylcelulózou nebo/a polyvinylpyrolidonem; pokud je to žádoucí, s

d) desintegračními činidly, např. škroby, agarem, kyselinou alginovou nebo její sodnou solí, nebo effervescentními směsmi; a, pokud je to žádoucí, absorbenty, barvícími činidly, ochucovadly a sladidly. Injektovatelnými kompozicemi jsou výhodně vodné izotonické roztoky nebo suspenze, a čípky jsou výhodně připraveny z tukových emulzí nebo suspenzí. Uvedené kompozice mohou být sterilizované nebo/a mohou obsahovat pomocné látky, jako konzervační, stabilizační, smáčecí nebo emulgační činidla, solubilizační činidla, soli pro regulaci osmotického tlaku nebo/a pufry. Dále mohou kompozice též obsahovat další terapeuticky cenné látky. Uvedené kompozice se připravují běžnými mísícími, granulačními nebo potahovacími postupy, a obsahují přibližně 0,1 až 75 %, výhodně přibližně 1 až 50 %, účinné látky.

Vhodné přípravky pro transdermální aplikaci zahrnují účinné množství sloučeniny podle vynálezu s nosičem. K výhodným nosičům patří absorbovatelná farmakologicky přijatelná rozpouštědla k napomáhání prostupu skrz kůži hostitele. Charakteristicky jsou transdermální zařízení ve formě obvazu obsahujícího opěrný člen, rezervoár obsahující sloučeninu, popřípadě s nosiči, popřípadě bariéru regulující rychlost k uvolňování sloučeniny do kůže hostitele regulovanou a předem stanovenou rychlostí po delší časové období, a prostředky pro připevnění zařízení ke kůži.

Jednotková dávko pro savce o hmotnosti přibližně 50 až 70 kg může obsahovat přibližně mezi 10 a 200 mg účinné látky. Dávka účinné sloučeniny je závislá na druhu teplokrevného živočicha (savce), tělesné hmotnosti, věku a individuálním stavu, a na způsobu podávání.

Následující příklady jsou určeny k ilustraci vynálezu a nemají ho nikterak omezovat. Teploty se udávají ve stupních

Celsia. Pokud není uvedeno jinak, provádějí se veškerá odpařování za sníženého tlaku, výhodně mezi přibližně 15 a 100 mmHg. Optické rotace (vyjádřené ve stupních) se měří za • · · ·

pokojové teploty při 589 nm (D čára sodíku) nebo jiných vlnových délkách, jak je upřesněno v příkladech. Struktura sloučenin se potvrzuje standardními analytickými metodami, jako je hmotové spektrum, elementární analýza, NMR, IR spektroskopie apod.

Prefixy R a S se používají k označení absolutní konfigurace na každém centru asymetrie.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 (a) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methyl-propionyl]-O-benzyl-L-serinu

Ethylester N-[2-[-[(R)-3-brom-3-methylbutanoylamino]-2-methylproprionyl-O-benzyl-L-serinu (4,96 g, 10,5 mmol) se rozpustí v tetrahydrofuranu (100 ml) a přidá se thioacetát draselný (6,00 g, 52,5 mmol). Směs se míchá při pokojové teplotě po dobu 4 hodin, pak se zředí ethylacetátem (500 ml) a promyje vodou (100 ml) , roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2x 100 ml, vodou (2x 100 ml) a poté solankou (50 ml). Roztok se suší pomocí síranu sodného a koncentruje ve vakuu. Surový materiál se čistí bleskovou chromatografií (silikagel, 3:2 hexan/ethylacetát) za zisku sloučeniny uvedené v názvu; teplota tání 55 až 57 °C; [a]²⁰D - 63,5° (c = 0,99, CH₃OH) ;

• · ·

MS(Μ + Η): 467.

Výchozí látka se připraví následovně:

Roztok O-benzyl-L-serinu (9,75 g, 50 mmol) v ethanolu (200 ml) se sytí plynným HCI po dobu 8 minut. Směs se přes noc míchá při pokojové teplotě a poté koncentruje ve vakuu. Pevná látka se promyje v diethyletheru a shromáždí filtrací za výtěžku hydrochloridu ethylesteru O-benzyl-L-serinu v podobě bílé pevné látky.

K roztoku BOC-a-methylalaninu (3,05 g, 15 mmol), hydrochloridu ethylesteru O-benzyl-L-serinu (3,89 g, 15 mmol), l-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidu (EDCI, 2,88 g, 15 mmol) a l-hydroxy-7-azabenzotriazolu (HOAT, 2,04, 15 mmol) v methylenchloridu (150 ml) se přidá triethylamin (1,52 g, 15 mmol) . Směs se přes noc míchá a poté koncentruje ve vakuu. Reziduum se opětovně rozpustí v ethylacetátu a promyje vodou, IN HCI, vodou a solankou. Roztok se suší pomocí síranu sodného a koncentruje za výtěžku ethylesteru N-[2-(BOC-amino)-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu vzorce

Výše uvedený karbamát (6,12 g, 15 mmol) se rozpustí v methylenchloridu (200 ml) a zchladí v ledové lázni. Roztok se 10 minut sytí plynným HCI a poté se míchá přes noc při pokojové teplotě. Reziduum se koncentruje. Přidá se methylenchlorid a reziduum se opět koncentruje za zisku

hydrochloridu ethylesteru N-(2-amino-2-methylpropionyl)-O-benzyl-L-serinu v podobě pěny; MS(M+H): 309.

K roztoku výše uvedeného amin-hydrochloridu (4,90 g, 14 mmol) v methylenchloridu (150 ml) se přidá diisopropylaminová sůl kyseliny (R)-2-brom-3-methylbutanové (4,03 g, 14 mmol), l-ethyl-3-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimid-hydrochlorid (EDCI, 2,70 g, 14 mmol) a l-hydroxy-7-azabenzotriazol (HOAT, 1,90 g, 14 mmol). Směs se míchá při pokojové teplotě přes noc a poté se koncentruje ve vakuu. Reziduum se rozpustí v ethylacetátu a promyje vodou, zředěným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou, IN HCl a poté solankou. Roztok se suší pomocí síranu sodného a koncentruje za vzniku pevné látky. Pevná látka se čistí bleskovou chromatografií (silikagel, 2:1 hexan/ethylacetát) za vzniku ethylesteru N-[2-(R)-2-brom-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-šeřinu vzorce

Podobně se připraví:

(b) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3,3-dimethylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu • ·

(c) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-threoninu; teplota tání 121 až 122 °C.

(d) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methoxybutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu;

[a]_D ²⁰ + 14,9° (c = 1,04, DMSO)

O

O (e) ethylesterN-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylpentanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu;

[oc]_D ²⁰ - 6, 93° (c = 1,09, CH₃OH)

(f) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-(3-trifluormethylbenzyl)-L-serinu

Výchozí hydrochlorid benzyl)-L-serinu se připraví ethylesteru následovně:

O- (3-trifluormethylK suspenzi natriumhydridu (60% v oleji, 3,04 g, 76 mmol) v N,N-dimethylformamidu (60 ml) se při 0 °C přidá BOC-L-serin (7,80 g, 38 mmol). Směs se 1 hodinu míchá a poté se přidá m-trifluormethylbenzyichlorid (7,39 g, 38 mmol). Směs se ponechá ohřát na pokojovou teplotu a míchá se přes noc. Směs se hasí vodou. Přidá se ethylacetát a směs se promyje solankou, suší pomocí MgSO₄ a koncentruje za vzniku žlutého oleje, který se čistí bleskovou chromatografií (SiO₂; hexan/ethylacetát) za vzniku čirého oleje. Reziduum se rozpustí v ethanolu (120 ml), roztok se ochladí na 0 °C a 5 minut sytí plynným HCl. Směs se ponechá ohřát na pokojovou teplotu a míchá se přes noc. Směs se koncentruje za vzniku hydrochloridu ethylesteru O-(4-trifluormethylbenzyl)-L-serinu.

(g) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-(4-fluorbenzyl)-L-serinu jako olej.

(h) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-(4-fluorfenyl)L-homoserinu jako olej .

O

O

Výchozí hydrochlorid ethylesteru 0-(4-fluorfenyl)-L-homoserinu se připraví následovně:

K roztoku t-butylesteru BOC-L-homoserinu (3,2 g, 11,6 mmol) v tetrahydrofuranu se přidá trifenylfosfin (7,59 g, 29 mmol), p-fluorfenol (2,08 g, 18,6 mmol) a 1,1'-azobis(N,N-dimethylformamid) (3,2 g, 18,6 mmol). Směs se míchá přes noc, promyje solankou, suší pomocí MgSO₄, a rozpouštědlo se odstraní za vzniku oranžového oleje. Olej se čistí bleskovou chromatografií (SÍO2, 85 % hexan/15 % ethylacetát) za vzniku čirého oleje, který se rozpustí v ethanolu (100 ml) a roztok se nasytí plynným HCI a poté míchá přes noc. Směs se koncentruje za vzniku hydrochloridu ethylesteru 0-(4-fluorfenyl)-L-homoserinu v podobě bílé pevné látky.

(i) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-(3-fluorfenyl)-L-homoserinu

(j) morfolinokarbonylmethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu, čištěný pomocí chromatografie na silikagelu s hexanem, ethylacetátem, methanolem (20:70:10), v podobě bílé pevné látky.

• · · ♦

Výchozí látka se připraví následovně:

O-Benzyl-L-serin (10,0 g, 51,3 mmol), di-terc-butyl-bikarbonát (11,2 g, 51,4 mmol) a IN hydroxid sodný (103 ml, 103 mmol) se společně míchají ve 100 ml dioxanu při pokojové teplotě po dobu 16 hodin. Směs se koncentruje ve vakuu, vloží do vody, okyselí na pH 1 pomocí 6N HC1 a extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje vodou, poté solankou a suší pomocí bezvodého síranu hořečnatého. Směs se filtruje a koncentruje ve vakuu za vzniku BOC-O-benzyl-L-serinu v podobě oleje. K roztoku BOC-O-benzyl-L-serinu (2,20 g, 7,46 mmol), triethylaminu (0,75 g, 7,43 mmol) a jodidu sodného (0,11 g, 0,73 mmol) v 5 ml N,N-dimethylformamidu se přidá 4-(2-chloracetyl)morfolinu (1,22 g, 7,48 mmol) a směs se při pokojové teplotě míchá po dobu 2 hodin. Směs se zředí ethylacetátem, promyje vodou, poté solankou, a suší pomocí bezvodého síranu hořečnatého. Směs se filtruje a koncentruje ve vakuu za vzniku žlutého oleje. Olej se podrobí chromatografií na silikagelu se směsí hexan:ethylacetát:methanol (35:60:5) za vzniku morfolinokarbonylmethylesteru BOC-O-benzyl-L-serinu v podobě bezbarvého oleje. Skrze roztok karbamátesteru (1,72 g, 4,08 mmol) v methylen chloridu (50 ml) se po dobu 5 minut probublává plynný HC1 a směs se míchá při pokojové teplotě po dobu 3 hodin. Výsledná směs se koncentruje ve vakuu za vzniku morfolinokarbonylmethylesteru O-benzyl-L-serinu v podobě pěny.

• · • · · · · · (k) dimethylaminokarbonylmethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu připravený a čištěný způsobem popsaným pro sloučeninu z příkladu 1(j)

(1) diethylaminokarbonylmethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu připravený způsobem popsaným pro sloučeninu z příkladu 1 (j) a čištěný chromatografií na silikagelu s hexanem, ethylacetátem, methanolem (35:60:5).

O

• · (m) ethylester N-[2-[(S)-2-[(methoxyacetyl)thio]-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu;

[oc]²⁰d- 55,27°; (c = 1,084, CH₃OH)

(n) ethylester N-[2-[ (S)-2-[ (morfolinoacetyl) thio]-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu; [a]²%- 48,61° (c = 1,098, CH₃OH)

(o) ethylester N-[2-[ (S)-2-acetylthio-2-(4-tetrahydropyranyl)acetylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu; [a]²% - 55,4° (c = 0,83, DMSO) • · · ·

Výchozí kyselina se připraví následovně (D)-a-brom-a-(4-tetrahydropyranyl)octová

Roztok dusitanu sodného (4,71 g, 68,3 mmol) ve 35 ml vody se po kapkách přidá k vychlazenému (0 °C) roztoku (D)-a-brom-a-(4-tetrahydropyranyl)glycinu (J. Am. Chem. Soc., sv. 117, str. 9375 až 9376 (1995) (7,05 g, 44,3 mmol) a 48% HBr (aq) (70 ml) ve 35 ml vody. Po dokončení přidávání se směs ponechá ohřát na pokojovou teplotu a při pokojové teplotě se míchá po dobu 3 hodin. Směs se extrahuje ethylacetátem, organická vrstva se postupně promyje vodou, 5% vodným thiosíraném sodným a solankou, a poté se suší pomocí bezvodého síranu hořečnatého. Směs se filtruje a koncentruje ve vakuu za zisku kyseliny (D)-a-brom-a-(4-tetrahydropyranyl)octové v podobě pevné látky.

(p) ethylester N-[2-[(S)-2-[ (1-(1,2,4)-triazolyl)acetylthio] -3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu;

teplota tání 106 až 107 °C; [a]_D - 61,46° (c = 1,09,CH₃OH)

(q) ethylester N-[2-[ (S)-2-[(4-methylpiperazino)acetylthio]-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu;

teplota tání 95 až 96 °C; [a]_D - 48,5° (c = 0,935, CH₃OH) .

(r) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-ethylbutanoyl]-O-benzyl-L-serinu;

[a]_D - 83,6° (c = 1,07, CH₃OH) .

O

O « * · · ·· · · · (s) ethylester N-[2-[(S)-2-(morfolinoacetylthio)-3,3-dimethylbutanoylamino] -2-inethylpropionyl] -O-benzyl-L-serinu;

[a]_D - 55,5° (c = 1,008, DMSO)

(t) ethylester N-[2-[(S)-2-[(methoxyacetyl)thio]-3,3-dimethylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]^O-benzyl-L-serinu; [a]_D- 61,67° (c = 1,024, DMSO)

(u) ethylester N-[2-[(S)-2-(acetylthio)pentanoylamino]-2-methylpropionyl] -O-benzyl-L-serinu

O

O (v) ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-(4-bifenylylmethyl)-L-serinu

Ethylester N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-S-benzyl-L-cysteinu

Sloučenina uvedená v názvu se připrví podobně jako v příkladu 1 a rekrystalizuje se ze systému methyl-t-butylether/hexan, teplota tání 69 až 71 °C.

Výchozí látka se připraví následovně:

Po dobu patnácti minut se roztokem BOC-S-benzyl-L-cysteinu (9,33 g, 30 mmol) v ethanolu (200 ml) probublává plynný HCl. Nádoba se zazátkuje a míchá se přes noc při • ·» ·· · · · v © · * · • · · pokojové teplotě. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a reziduum se po dobu 1,5 hodiny míchá v diethyletheru (150 ml) za zisku hydrochloridu ethylesteru S-benzyl-L-cysteinu v podobě pevné látky.

Směs hydrochloridu ethylesteru S-benzyl-L-cysteinu (7,98 g, 29 mmol), BOC-a-methylalaninu (5,89 g, 29 mmol), triethylaminu (2,93 g, 29 mmol), 1-hydroxybenzotriazolu (HOBT, 3,92 g, 29 mmol) a EDCI (5,57 g, 29 mmol) v methylenchloridu (200 ml) se za argonové atmosféry míchá přes noc při pokojové teplotě. Reakční směs se odpaří do sucha a reziduum se rozpustí v ethylacetátu (200 ml). Roztok se promyje vodou (50 ml), IN HC1 (50 ml) , vodou (50 ml) , 5% hydrogenuhličitanem sodným (50 ml), vodou (50 ml) a nakonec solankou (25 ml). Poté se roztok suší pomocí síranu sodného, fultruje a odpaří do sucha za vzniku ethylesteru N-[2-(BOC-amino)-2-methylpropionyl]-S-benzyl-L-cysteinu.

Příklad 3

Ethylester kyseliny N-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-(S)-2-amino-3-(benzylsulfonyl)propionové

Výše uvedená sloučenina se připraví podobně jako v příkladu 1.

·· · » 9 99 • · * · ·

- 52 ·· 999r» · > « *

Výchozí látka se připraví následovně:

K roztoku ethylesteru N-[2-(BOC-amino)-2-methylpropionyl]-S-benzyl-L-cysteinu (7,21 g, 17 mmol) v methylenchloridu (250 ml) se za argonové atmosféry přidá kyselina m-chlorperbenzoová (8,77 g, 51 mmol) a směs se míchá přes noc při pokojové teplotě. Směs se odpaří do sucha a reziduum se rozpustí v ethylacetátu (300 ml) . Roztok se promyje 5% hydrogenuhličitanem sodným (3x 50 ml), vodou (50 ml) a solankou (25 ml). Roztok se suší pomocí síranu sodného, filtruje a odpaří ve vakuu za vzniku ethylesteru kyseliny N-[2-(BOC-amino)-2-methylpropionyl]-(S)-2-amino-3-(benzylsulfonyl)propionové.

(a) methylester kyseliny N²-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-(S)-2-amino-3-(benzoylamino)propionové

Směs benzoylchloridu (0,085 ml, 0,73 mmol), hydrochloridu methylesteru kyseliny N²-[2-[ (S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-(S)-2,3-diaminopropionové (0,29 g, 0,73 mmol) a triethylaminu (0,15 ml, 1,49 mmol) v methylenchloridu (10 ml) se míchá při pokojové teplotě po dobu 16 hodin. Reakční směs se odpaří do sucha ve vakuu, reziduum se rozpustí v ethylacetátu a roztok se promyje vodou, poté nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, suší pomocí bezvodého síranu hořečnatého a odpaří do sucha za vzniku oleje. Olej se podrobí chromatografií na silikagelu • · · · · I s hexanem a ethyl acetátem (50:50) za zisku sloučeniny uvedené v názvu v podobě bílé pěny o teplotě tání 48 až 54 °C.

(b) Podobně se připraví methylester kyseliny N²-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-(S)-2-amino-3-(benzensulfonamido)propionové;

teplota tání 47 až 51 °C; [a]_D ²⁰ - 41,72 (c= 1,03, CH₃OH) .

Výchozí látka se připraví následovně:

Směs hydrochloridu methylesteru kyseliny (S)-2-amino-3-(BOC-amino)propionové (4,6 g, 2,1 mmol), N-CBZ-a-methylalaninu (5,0 g, 2,1 mmol), HOAT (2,87 g, 2,1 mmol), EDCI (4,02 g, 2,1 mmol) a triethylaminu (2,93 g, 2,1 mmol) v methylenchloridu (50 ml) se míchá při pokojové teplotě po dobu 16 hodin. Reakční směs se promyje solankou, suší pomocí bezvodého síranu horečnatého a koncentruje ve vakuu. Výsledný olej se podrobí chromatografií na silikagelu s hexanem a ethylacetátem (1:1) za výtěžku methylesteru kyseliny N²-[2-(CBZ-amino)-2-methylpropionyl] - (S) -2-amino-3- (BOC-amino) propionové v podobě bílé pěny o teplotě tání 100 až 101 °C.

Směs výše uvedeného produktu (2,14 g, 4,90 mmol) a 10% paladia na uhlí (0,27 g) v ethanolu (50 ml) se hydrogenuje za tlaku 45 psi (310 kPa) v Parrově baňce po dobu 4 hodin. Směs se filtruje přes desku z Celite a koncentruje ve vakuu za vzniku hydrochloridu methylesetru kyseliny N²-[2-amino-2-methylpropionyl]-(S)-2-amino-3-(BOC-amino)propionové v podobě oleje.

Roztok výše uvedeného produktu (2,28 g, 8,09 mmol), diisopropylaminové soli kyseliny (R)-2-brom-3-methylbutanové (2,16 g, 7,13 mmol), EDCI (1,43 g, 7,49 mmol) a HOAT (1,15 g, 8,52 mmol) v methylenchloridu (75 ml) se při pokojové teplotě míchá po dobu 16 hodin. Reakční směs se odpaří do sucha a reziduum se vloží do ethylacetátu. Ethylacetátový roztok se • · • · · · promyje vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, a poté suší pomocí bezvodého síranu horečnatého a koncentruje ve vakuu. Výsledný olej se podrobí chromatografií na silikagelu s hexanem a ethylacetátem (40:60) za vzniku methylesteru kyseliny N²-[2-[(R)-2-brom-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-(S)-2-amino-3-(BOC-amino)propionové v podobě bílé pěny.

Směs výše uvedeného produktu (1,31 g, 2,82 mmol) a thiooctanu draselného (1,28 g, 11,2 mmol) v tetrahydrofuranu (50 ml) se míchá při pokojové teplotě po dobu 4 hodin a zředí ethylacetátem. Směs se promyje vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, a poté se suší pomocí síranu hořečnatého. Reakčni směs se koncentruje do sucha ve vakuu a výsledný olej se podrobí chromatografií na silikagelu s hexanem a ethylacetátem (40:60) za zisku methylesteru kyseliny N—[2—[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-(S)-2-amino-3-(BOC-amino)propionové.

Roztokem výše uvedené sloučeniny (1,01 g, 2,19 mmol) v 50 ml methylenchloridu se přibližně 5 minut probublává plynný chlorovodík, směs se míchá po dobu 3 hodin při pokojové teplotě a poté se koncentruje ve vakuu za zisku hydrochloridu methylesteru kyseliny N²-[2-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-(S)-2,3-diaminopropionové.

Příklad 5

K roztoku kyseliny 1-[(R)-2-brom-3-methylbutanoylamino]cyklopentankarboxylové (1 g, 3,42 mmol), hydrochloridu ethylesteru O-benzyl-L-serinu (0,89 g, 3,42 mmol), dicyklohexylkarbodiimidu (0,7 g, 3,42 mmol) a l-hydroxy-7-azabenzotriazolu (0,47 g, 3,42 mmol) v methylenchloridu se přidá triethylamin (0,48 ml, 3,42 mmol). Směs se míchá po dobu 24 hodin a poté sepromyje solankou a koncentruje ve vakuu za zisku světle žlutého oleje. Reziduum se čistí bleskovou chromatografií (silikagel, hexan/ethylacetát) za vzniku ethylesteru N-[1-(R)-2-brom-3-methylbutanoylamino]cyklopentankarbonyl]-O-benzyl-L-serinu vzorce

Bromosloučenina hydrofuranu (50 ml) (0,7 g, 1,41 mmol) se rozpustí v tetraa přidá se thiooctan draselný (0,19 g, 1,69 mmol). Směs se míchá při pokojové teplotě po dobu 18 hodin a poté se zředí ethylacetátem a promyje solankou, sučí se pomocí síranu hořečnatého a koncentruje se ve vakuu za vzniku žlutého oleje. Surový materiál se čistí bleskovou chromatografií (silikagel, hexan/ethylacetát) za zisku polopevné látky, která se trituruje hexanem za výtěžku ethylesteru N-[1-[(S)-2-acetylthio-3-methylbutanoylamino]cyklopentankarbonyl]-O-benzyl-L-serinu vzorce

Výchozí látka v podobě 1-[(R)-2-brom-3-methylbutanoylamino]cyklopentankarboxylové kyseliny se v podstatě připraví způsobem popsaným v dokumentu WO 99/55726 kondenzací diiso56

propylaminové soli kyseliny (R)-2-brom-3-methylbutanové (připravené z L-valinu) s hydrochloridem methylesteru cykloleucinu.

Příklad 6 (a) N-[2-[(S)-2-merkapto-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl] -O-benzyl-L-serin

K roztoku S-acetyl-ethylesteru z příkladu 1 (0,47 g, mmol) v methanolu (10 ml) se přidá IN hydroxid sodný (5,0 ml, 5 mmol). Směs se míchá při pokojové teplotě po dobu 4 hodin, okyselí IN HCl na pH 1 a poté koncentruje ve vakuu. K reziduu se přidá ethylacetát. Směs se promyje IN NaOH. Kombinovaná vodná fáze se poté okyselí a extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se promyje solankou, suší pomocí síranu sodného a poté koncentruje ve vakuu. Triturací hexanem se získá bílá pěna o teplotě tání 57 až 70 °C; [a]_D ²⁰ - 16,8° (c = 1,032, DMSO); MS(Μ + H): 397.

Podobně se připaví následující sloučeniny:

(b) N-[1-[(S)-2-merkapto-3-methylbutanoylamino]cyklopentankarbonyl]-O-benzyl-L-serin;

teplota tání 132 až 136 °C (krystalizovaný ze systému hexan/t-butylmethylether)

(c) Ν-[2-[(S)-2-merkapto-3-methyibutanoylamino]-2-methylpropionyl]-S-benzyl-L-cystein;

teplota tání 81 až 87 °C; [a]_D ²⁰ - 37,87 (c = 0, 545, DMSO)

(d) N-[2-[(S)-2-merkapto-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-threonin; teplota tání 61 až 64 °C

O

O

(e) N-[2-[(S)-2-merkapto-3,3-dimethylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serine;

teplota tání 128 až 130 °C; [a]_D ²⁰ - 2,46 (c = 1,06, DMSO)

(f) N-[2-[(S) -2-merkapto-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-(4-fluorbenzyl)-L-serin; teplota tání 50 až 54 °C

(g) N-[2-[(S)-2-merkapto-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-(4-fluorfenyl)-L-homoserin; teplota tání 127 až 128 °C

O

O (h) Ν-[2-[(S)-2-merkapto-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl] -O-(3-fluorfenyl)-L-homoserin; teplota tání 50 až 56 °C

(i) N-[2-[(S)-2-merkapto-3-methoxybutanoylamino]-2-methylpropionyl] -O-benzyl-L-serin;

[a]_D ²⁰ + 18,85 (c = 0,997, DMSO)

(j) N-[2-[(S)-2-merkapto-2-(4-tetrahydropyranyl)acetylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serin;

teplota tání 184 až 189 °C; [a] _D ²⁰ -24,94 (c = 1,013, DMSO)

O

O

Příklad 7 (a) ethylester N-[2-[(S)-2-merkapto-3-methylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-S-benzyl-L-cysteinu

Za argonové atmosféry se thioacetylová sloučenina z příkladu 2 (0,48 g, 1,0 mmol) rozpustí v absolutním EtOH (5 ml) a podrobí se působení IN NaOH (1,0 ml, 1,0 mmol). Směs se předtím, než se podrobí působení IN HC1 až do dosažení pH 3, míchá po dobu 4 hodin při pokojové teplotě. Směs se odpaří za účelem odstranění většiny EtOH a vodné reziduum se extrahuje EtOAc (2x 10 ml). Smíchané extrakty se promyjí H₂O (5 ml) a poté roztokem solanky (5 ml) . Roztok se suší pomocí Na₂SO₄, filtruje a koncentruje ve vakuu. Produkt solidifikuje ze systému terc-butylmethylether/hexan za zisku produktu o teplotě tání 87 až 91 °C.

(b) Podobně se připraví ethylester N-[2-[(S)-2-merkapto-2-(4-tetrahydropyranyl)acetylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-Lserinu o teplotě tání 85 až 93 °C; [a]_D ²⁰ ~ 37,21° (c = 1,012, DMSO) • · · a

(c) Podobně se připraví ethylester N-[2-[(S)-2-merkapto-3,3-dimethylbutanoylamino]-2-methylpropionyl]-O-benzyl-L-serinu v podobě oleje; [a]_D ²⁰ - 20,9° (c = 1,025, DMSO)

(d) Podobně se připraví ethylester N-[2-[(S)-2-merkapto-3-methylbutanoylamino]-2-ethylbutanoyl]-O-benzyl-L-serinu;

[a]_D ²⁰ - 31,48° (c = 0,955, CH₃OH)

O

O • · • · · · ý/ ^3 - 3^?/

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sloučenina obecného vzorce I

   RgS*4 ^O

   R_c

   H R₆ O atk-X-R,

   II I

   N-C-c-N—CH-COORj

   R_ ve kterém

   R znamená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou aryl-nižší alkylovou nebo cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu;

   Ri znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo biarylovou skupinu; nebo

   Ri znamená (cykloalkyl, karbocyklický aryl, heterocyklický aryl nebo biaryl)-nižší alkylovou skupinu;

   alk znamená nižší alkylenovou skupinu;

   R₃ znamená atom vodíku nebo acylovou skupinu;

   R₄ znamená atom vodíku, popřípadě substituovanou nižší alkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu, (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu, biarylovou skupinu, biaryl-nižší alkylovou skupinu, oxacykloalkylovou skupinu, thiacykloalkylovou skupinu, azacykloalkylovou skupinu nebo (oxacykloalkyl, thiacykloalkyl nebo azacykloalkyl)-nižší alkylovou skupinu;

   • · · ·

   R₅ znamená atom vodíku nebo nižší alkylovou skupinu; nebo

   R₄ a R₅, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají cykloalkylidenovou skupinu, benzo-kondenzovanou cykloalkylidenovou skupinu; nebo pěti- či šestičlennou (oxacykloalkylidenovou skupinu, thiacykloalkylidenovou skupinu nebo azacykloalkylidenovou skupinu), přičemž je každá popřípadě substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo aryl-nižší alkylovou skupinou;

   R₆ znamená nižší alkylovou skupinu, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu, (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu, biarylovou skupinu nebo biaryl-nižší alkylovou skupinu;

   R7 znamená nižší alkylovou skupinu, (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu, cykloalkyl-nižší alkylovou skupinu nebo biaryl-nižší alkylovou skupinu; nebo

   R6 a R7, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají tří- až desetičlennou cykloalkylidenovou skupinu, která může být substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo aryl-nižší alkylovou skupinou nebo může být nakondenzovaná na nasycený nebo nenasycený karbocyklický pěti- až sedmičlenný kruh; nebo pěti- nebo šestičlennou (oxacykloalkylidenovou skupinu, thiacykloalkylidenovou skupinu nebo azacykloalkylidenovou skupinu), přičemž každá může být popřípadě substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo aryl-nižší alkylovou skupinu; nebo
2. 2,2-norbonylidenovou skupinu;

   X znamená skupinu -0-, -S(0)_n-, -NHSO2- nebo -NHCO-;

   n znamená nulu, jedna nebo dvě; a • ·

   COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo karboxylovou skupinu derivatizovanou ve formě farmaceuticky přijatelného esteru;

   nebo disulfidový derivát odvozený od uvedené sloučeniny, kde R₃ znamená atom vodíku; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.

   Sloučenina podle nároku 1 obecného vzorce Ia alk-X-R,

   -NC N—CH COORj

   R, (Ia) , nebo disulfidový derivát odvozený od uvedené sloučeniny, kde R₃ znamená atom vodíku; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.
3. 3. Sloučenina podle nároku 1, kde R a R5 znamenají atom vodíku; Ri znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 nebo 6 uhlíkových atomů, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; alk znamená nižší alkylenovou skupinu; X znamená skupinu -0- nebo -S(0)_n, kde n znamená nulu nebo dvě; R₃ znamená atom vodíku nebo acylovou skupinu; R₄ znamená atom vodíku, popřípadě substituovanou nižší alkylovou skupinu, oxacykloalkylovou skupinu, oxacykloalkyl-nižší alkylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; R₅ znamená atom vodíku; nebo R₄ a R₅, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají cykloalkylidenovou skupinu obsahující 5 nebo 6 uhlíkových atomů; Rg a R7 znamenají nižší alkylovou skupinu; nebo Rg a R₇, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají pěti- nebo šestičlennou cykloalkylidenovou skupinu; C00R₂ znamená karboxylovou skupinu • ·

   - 65 nebo karboxylovou skupinu derivatizovanou ve formě farmaceuticky přijatelného esteru; nebo disulfidové deriváty odvozené od uvedené sloučeniny, kde R₃ znamená atom vodíku;

   nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.
4. 4. Sloučenina podle nároku 2, kde R a R5 znamenají atom vodíku; R_x znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 nebo 6 uhlíkových atomů, karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; alk znamená nižší alkylenovou skupinu; X znamená skupinu -0- nebo -S(0)_n/ kde n znamená nulu nebo dvě; R₃ znamená atom vodíku nebo acylovou skupinu; R₄ znamená atom vodíku, popřípadě substituovanou nižší alkylovou skupinu, oxacykloalkylovou skupinu, oxacykloalkyl-nižší alkylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; R₅ znamená atom vodíku; nebo R₄ a R₅, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají cykloalkylidenovou skupinu obsahující 5 nebo 6 uhlíkových atomů; Rg a R7 znamenají nižší alkylovou skupinu; nebo Rg a R₇, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou vázány, znamenají pěti- nebo šestičlennou cykloalkylidenovou skupinu; COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo karboxylovou skupinu derivatizovanou ve formě farmaceuticky přijatelného esteru; disulfidové deriváty odvozené od uvedené sloučeniny, kde R₃ znamená atom vodíku; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.
5. 5. Sloučenina podle nároku 1, kde R a R₅ znamenají atom vodíku; R_x znamená karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; R₃ znamená atom vodíku nebo popřípadě substituovanou nižší alkanoylovou skupinu; R₄ znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, tetrahydropyranylovou skupinu nebo nižší alkoxy-nižší alkylovou skupinu obsahující vždy 1 až 4 uhlíkové atomy v každé z alkylových částí; Rg a R₇ znamenají oba alkylovou skupinu obsahující 1 až

   4 uhlíkové atomy a jsou identické; X znamená skupinu -0- nebo -S-; alk znamená methylenovou skupinu; COOR₂ znamená karboxylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu, (di-nižší alkylaminokarbonyl)-nižší alkoxykarbonylovou skupinu nebo (morfolinokarbonyl, piperidinokarbonyl nebo pyrrolidinokarbonyl)-nižší alkoxykarbonylovou skupinu; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
6. 6. Sloučenina podle nároku 2, kde R a R5 znamenají atom vodíku; Ri znamená karbocyklickou nebo heterocyklickou arylovou skupinu nebo (karbocyklický nebo heterocyklický aryl)-nižší alkylovou skupinu; R3 znamená atom vodíku nebo popřípadě substituovanou nižší alkanoylovou skupinu; R₄ znamená nižší alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, tetrahydropyranylovou skupinu nebo nižší alkoxy-nižší alkylovou skupinu obsahující vždy 1 až 4 uhlíkové atomy v každé z alkýlových částí; R6 a R₇ znamenají oba alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a jsou identické; X znamená skupinu -O- nebo -S-; alk znamená methylenovou skupinu; COOR₂ znamená karboxylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu, (di-nižší alkylaminokarbonyl)-nižší alkoxykarbonylovou skupinu nebo (morfolinokarbonyl, piperidinokarbonyl nebo pyrrolidinokarbonyl)-nižší alkoxykarbonylovou skupinu; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
7. 7. Sloučenina podle nároku 1, kde R a R₅ znamenají atom vodíku; R_x znamená karbocyklickou arylovou skupinu nebo karbocyklickou aryl-nižší alkylovou skupinu, ve které karbocyklickou arylovou skupinu představuje fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma skupinami ze souboru zahrnujícího hydroxyskupiny, nižší alkanoyloxyskupiny, nižší alkylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, trifluormethylové skupiny, trifluormethoxyskupiny a atomy halogenu; R₃ znamená atom vodíku nebo nižší alkanoylovou skupinu; R₄ znamená nižší alkylovou skupinu, 4-tetrahydropyranylovou skupinu nebo nižší alkoxy-nižší alkylovou skupinu obsahující vždy 1 až 4 • · · · uhlíkové atomy v každé z alkylových částí; Rg a R₇ znamenají methylovou skupinu; X znamená skupinu -0-; alk znamená methylenovou skupinu nebo ethylenovou skupinu; a COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
8. 8. Sloučenina podle nároku 2, kde R a R₅ znamenají atom vodíku; Ri znamená karbocyklickou arylovou skupinu nebo karbocyklickou aryl-nižší alkylovou skupinu, ve které karbocyklickou arylovou skupinu představuje fenylová skupina nebo fenylová skupina substituovaná jednou nebo dvěma skupinami ze souboru zahrnujícího hydroxyskupiny, nižší alkanoyloxyskupiny, nižší alkylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, trifluormethylové skupiny, trifluormethoxyskupiny a atomy halogenu; R₃ znamená atom vodíku nebo nižší alkanoylovou skupinu; R₄ znamená nižší alkylovou skupinu, 4-tetrahydropyranylovou skupinu nebo nižší alkoxy-nižší alkylovou skupinu obsahující vždy 1 až 4 uhlíkové atomy v každé z alkylových částí; Rg a R₇ znamenají methylovou skupinu; X znamená skupinu -0-; alk znamená methylenovou skupinu nebo ethylenovou skupinu; a COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
9. 9. Sloučenina podle nároku 1, kde R a R₅ znamenají atom vodíku; Ri znamená fenylovou skupinu, fluorfenylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo fluorbenzylovou skupinu; R₃ znamená atom vodíku, nižší alkanoylovou skupinu nebo nižší alkanoylovou skupinu substituovanou nižší alkoxyskupinou; R₄ znamená isopropylovou skupinu, terc-butylovou skupinu, 1-methoxyethylovou skupinu nebo 4-tetrahydropyranylovou skupinu; Rg a R₇ znamená methylovou skupinu; X znamená skupinu -0-; alk znamená methylenovou skupinu; a COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

   • · ·
10. 10. Sloučenina podle nároku 2, kde R a R5 znamenají atom vodíku; R_x znamená fenylovou skupinu, fluorfenylovou skupinu, benzylovou skupinu nebo fluorbenzylovou skupinu; R₃ znamená atom vodíku, nižší alkanoylovou skupinu nebo nižší alkanoylovou skupinu substituovanou nižší alkoxyskupinou; R₄ znamená isopropylovou skupinu, terc-butylovou skupinu, 1-methoxyethylovou skupinu nebo 4-tetrahydropyranylovou skupinu; Rg a R₇ znamená methylovou skupinu; X znamená skupinu -O-; alk znamená methylenovou skupinu; a COOR2 znamená karboxylovou skupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
11. 11. Sloučenina podle nároku 10, kde R a R5 znamenají atom vodíku; Ri znamená benzylovou skupinu; R₃ znamená atom vodíku, acetylovou skupinu nebo methoxyacetylovou skupinu; R₄ znamená isopropylovou skupinu nebo terc-butylovou skupinu; Rg a R₇ znamenají methylovou skupinu; X znamená skupinu -O-; alk znamená methylenovou skupinu; a COOR₂ znamená karboxylovou skupinu nebo ethoxykarbonylovou skupinu; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
12. 12. Způsob inhibice angiotensin konvertujíčího enzymu i neutrální endopeptidázy u savců vyznačující se tím, že se savci, který ho vyžaduje, podává účinné množství sloučeniny podle nároku 1.
13. 13. Způsob prevence nebo léčení kardiovaskulárních onemocnění u savců vyznačující se tím, že se savci, který ho vyžaduje, podává účinné množství sloučeniny podle nároku 1.
14. 14. Způsob podle nároku 12 vyznačující se tím, že je určen k léčení hypertenze, edému, retence solí nebo městnaveho srdečního selhání.
15. 15. Farmaceutická kompozice vyznačuj ící • · · · • · · tím, že obsahuje účinné množství sloučeniny podle nároku 1 v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči.