CZ20033193A3 - Srážecí prostředek a roztok pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidlaŹ postup lepení a příslušné zařízení - Google Patents

Srážecí prostředek a roztok pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidlaŹ postup lepení a příslušné zařízení Download PDF

Info

Publication number
CZ20033193A3
CZ20033193A3 CZ20033193A CZ20033193A CZ20033193A3 CZ 20033193 A3 CZ20033193 A3 CZ 20033193A3 CZ 20033193 A CZ20033193 A CZ 20033193A CZ 20033193 A CZ20033193 A CZ 20033193A CZ 20033193 A3 CZ20033193 A3 CZ 20033193A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
adhesive
acid
component
polymer
solution
Prior art date
Application number
CZ20033193A
Other languages
English (en)
Inventor
Hosotteáclaude
Ferrandádamien
Original Assignee
Collanoásaá}Sociétéáanonymeb
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Collanoásaá}Sociétéáanonymeb filed Critical Collanoásaá}Sociétéáanonymeb
Publication of CZ20033193A3 publication Critical patent/CZ20033193A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C09DYES; PAINTS; POLISHES; NATURAL RESINS; ADHESIVES; COMPOSITIONS NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; APPLICATIONS OF MATERIALS NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • C09JADHESIVES; NON-MECHANICAL ASPECTS OF ADHESIVE PROCESSES IN GENERAL; ADHESIVE PROCESSES NOT PROVIDED FOR ELSEWHERE; USE OF MATERIALS AS ADHESIVES
    • C09J111/00Adhesives based on homopolymers or copolymers of chloroprene
    • C09J111/02Latex
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C09DYES; PAINTS; POLISHES; NATURAL RESINS; ADHESIVES; COMPOSITIONS NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; APPLICATIONS OF MATERIALS NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • C09JADHESIVES; NON-MECHANICAL ASPECTS OF ADHESIVE PROCESSES IN GENERAL; ADHESIVE PROCESSES NOT PROVIDED FOR ELSEWHERE; USE OF MATERIALS AS ADHESIVES
    • C09J11/00Features of adhesives not provided for in group C09J9/00, e.g. additives
    • C09J11/08Macromolecular additives
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08LCOMPOSITIONS OF MACROMOLECULAR COMPOUNDS
    • C08L11/00Compositions of homopolymers or copolymers of chloroprene
    • C08L11/02Latex
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10TTECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER US CLASSIFICATION
    • Y10T428/00Stock material or miscellaneous articles
    • Y10T428/31504Composite [nonstructural laminate]
    • Y10T428/31855Of addition polymer from unsaturated monomers

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Adhesives Or Adhesive Processes (AREA)
  • Solid-Sorbent Or Filter-Aiding Compositions (AREA)
  • Immobilizing And Processing Of Enzymes And Microorganisms (AREA)
  • Addition Polymer Or Copolymer, Post-Treatments, Or Chemical Modifications (AREA)
  • Processes Of Treating Macromolecular Substances (AREA)
  • Materials For Medical Uses (AREA)

Description

Srážecí prostředek a roztok pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidla, postup lepení a příslušné zařízení
Oblast techniky
Předmět vynálezu se týká oblasti průmyslových lepidel, zvláště pak těch, které jsou označovány kontaktní, zasahující do oblasti průmyslových pěn (syntetických a kaučukových) a zejména těch, které jsou využívány v rámci výroby rohoží, sedaček, pohovek, izolačních částí, technických pěn...
Předmět vynálezu se týká zvláště dvou nebo vícesložkových lepidel, zejména potom lepidel dvousložkových, které obsahují póly chl oropren.
Předmětem tohoto vynálezu je srážecí prostředek, roztok obsahující takovýto prostředek, jeho využití pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidla, stejně jako samotné lepidlo.
Dále se předmět vynálezu týká postupu lepení, používaného pro toto lepidlo, tímto lepidlem získaný výrobek a zařízení, které je zvláště upraveno pro využití tohoto postupu.
Dosavadní stav techniky
Využívání lepidel a obecně prostředku lepení je běžný v oblasti výroby průmyslových pěn.
Průmyslové pěny jsou ve většině případů spojeny mezi sebou lepením, aby bylo dosaženo požadovaných geometrických tvarů odpovídajících komplexním objemům, které mají být naplněny. Mohou být také připevněny na jiný podklad, který je vyroben ze zcela jiného materiálu, jako například na dřevo nebo plastické materiály, například při výrobě židlí, sedaček, pohovek... a to před samotným jejich pokrytím textilním nebo jiným potahem.
I
Různé tyto části musí být tedy slepeny mezi sebou optimálním způsobem, aby tak byla zabezpečena ochrana před mechanickými tlaky, které vznikají při užívání.
Lepidla, která jsou dnes při podobném způsobu využívána, jsou ve většině případů lepidla jedno nebo dvousložková. Zvláště pak se jedná o lepidla, která jsou v této oblasti již velmi dlouho využívána, o jejich přilnavost na základě polychloroprenu, které vystřídaly lepidla na základně přírodního latexu.
Lepidla na základě polychloroprenu jsou tedy tradičně využívána jako rozpuštěná kontaktní lepidla a to pro slepení velkého množství materiálů, jako například dřeva, kovu, látek, nelátek, papíru, plastických materiálů jako je polystyren, PVC, polyetylén, zvláště pak v oblasti pěn a nábytku (rohože, sedačky, pohovky, atd...).
V takovémto případě rozpuštěných lepidel je polychloropren rozpuštěn nebo rozptýlen do těkavého rozpouštědla, nej častěji do chlorovaných rozpouštědel nebo do rozpouštědel, která mají nízký bod vzplanutí. Vzhledem k přítomnosti těkavých rozpouštědel je doba nutná pro zaschnutí kontaktního lepidla před montáží relativně malá.
Je však pravdou, že v poslední době stoupá poptávka po výrobcích bez rozpouštědla, po výrobcích, které by měly základ vody a to zvláště z důvodů bezpečnosti, zdraví nebo ochrany životního prostředí.
Je také nutné konstatovat, že lepidla na základě organických rozpouštědel potencionálně představují rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků nebo uživatelů: jedná se zvláště o rizika spojená s dráždivostí, škodlivostí některých užívaných rozpouštědel a bodem vzplanutí, dále o rizika nebezpečných koncentrací v místech, která jsou špatně větrána a konečně také rizika pro životní prostředí ať už při výrobě těchto lepidel nebo při jejich recyklaci...
Na druhou stranu bylo také zaznamenáno, že tato rozpouštědla, při jejich odpařování, směřují do již zmíněných pěn a to vede k měknutí a oslabení těchto pěn.
V případě využití polychloroprenu rozptýleného do vody (polychloroprenní latex) a při jeho aplikaci je odpařování vody daleko pomalejší a film lepidla se nevytváří okamžitě. V mnoha případech je však nutné rychle po aplikaci lepidla na podporu přilepit danou věc a dále je nutné, aby toto lepidlo co nejrychleji uplatnilo své důležité mechanické lepící vlastnosti.
Pro získání takovéto okamžité přilnavosti jeden z roztoku spočívá, při jeho aplikaci, v destabilizaci polychloroprenního latexu a to pro zajištění okamžitého slepení k podpoře a tím získává požadované lepící vlastnosti.
Z tohoto důvodu spočívá nej častěji užívaná metoda v destabilizaci polychroprenního latexu, který je stabilizován anionickým způsobem, přičemž je tato destabilizace dosažena přidáním srážecího prostředku do roztoku. Tento roztok nej častěji obsahuje organickou kyselinu typu kyseliny octové, kyseliny citrónové, kyseliny mléčné nebo síranu zinečnatého nebo síranu hlinitého.
Je nutné zdůraznit, že užívání těchto polychloroprenních latexů představuje jisté množství nevýhod a limitujících nedostatků, zvláště pak co se týče výroby nábytku, jehož sedací plocha nebo odpovídající plocha u postelí je ze syntetických nebo přírodních pěn.
Jedna z hlavních nevýhod je uvolnění kyseliny chlorovodíkové (HCl) nebo jiných substancí, které jsou silně chlorizované, přičemž to je zajištěno přerušením polychloroprenního řetězce.
Z tohoto důvodu mají dvousložková lepidla na základě polychloroprenu (2-chloro1,3-butadien) tendenci se uvolnit a to na úrovni spoje nebo povrchu lepení a z toho vyplývá nezanedbatelné množství kyseliny chlorovodíkové a/nebo chlorizovaných korozivních substancí, které vznikají při rozložení již zmíněného lepidla v čase a/nebo při ovlivnění jistými klimatickými podmínkami (vystavení UV záření, vysoké teplotě, vlhkému vzduchu...).
• · • · · ·
Látky, které jsou dány do oběhu a které mohou také napadat některé typy pěn migrují při difúzi až na úroveň povrchu látky nebo materiálů pokrývajících objekty, které tuto pěnu obsahují. Tím napomůžeme v některých případech, zvláště pak u buničitých předmětů, k velmi zřetelnému vyblednutí již zmíněných látek nebo již zmíněných materiálů, což škodí zvláště estetice. Je zřejmé, že vlastnosti a kvalita tkanin nebo materiálů, které jsou napadeny jsou značně poznamenány kontaktem s těmito agresivními substancemi. Odstranění korozivních látek na bázi chlóru může také ohrozit kovy, jako je například železo.
V některých zvláště závažných případech se mohou objevit i rizika, která se projevují množstvím zbytků agresivní látky na vnějším povrchu výrobků, na ošacení nebo na pokožce uživatele, který by byl v delším kontaktu s těmito výrobky, což by by mohlo způsobit výše zmíněné nedostatky a mohlo vést až k alergiím a podrážděním pokožky.
Záměna, která je provedena z ekologických důvodů a týká se záměny organických rozpouštědel za rozpouštědla na bázi vody, ještě prohloubila tento posledně zmiňovaný problém, přičemž relativní množství polychloroprenu v lepidlech je daleko důležitější v nových lepidlech, které jsou vyrobeny na bázi vody.
Na druhou stranu je dokázáno, že přírodní, dlouhotrvající poškození stárnutí polychloroprenu je velice podporováno přítomností kyslíku a/nebo denního světla a zvláště pak ultrafialového světla, stejně jako vysokými teplotami. Transparentní nebo semitransparentní materiály, jako jsou například plastické filmy, tkaniny, atd... slepovány tímto typem lepidla jsou na to zvláště citlivé.
Ve většině případů zhoršení filmu lepidla je doprovázeno viditelným zhnědnutím a ztrátou mechanických vlastností lepidla.
Jedno z řešení, které by vedlo k odstranění uvedených nedostatků, spočívá v přidání antioxidantů a anti-UV do vzorce a to pro zlepšení řetězců polychloroprenu. Je však pravdou, že tato metoda často nepostačuje a výrobci latexu jsou nuceni doporučit také přidání sloučenin, které jsou určeny k zachycení emisí HCl. Nejčastěji je v tomto případě jako absorbér užíván prach oxidu kovů, jako například oxid zinku nebo oxid magnesia. Hlavní nevýhoda této metody spočívá v tom, že tento prášek tvoří sraženiny ve vodě, což může způsobit jednak zacpání rozprašovacích trysek a jednak může způsobit nehomogenní rozprostření oxidu do filmu lepidla a tak ponechat některé zóny neochráněné. Další důležitou nevýhodou je tendence sedimentace těchto oxidů a to z důvodů jejich hustoty, během uskladnění vodných roztoků, které je obsahují.
Problém, který je řešen předmětem vynálezu spočívá ve zmírnění výše zmíněných nevýhod a ve vytvoření prostředku, který by umožňoval lepidlům pro průmyslové pěny stejnou performanci, jako je tomu u ostatních lepidel v dnešní době užívaných a to při zobecnění užívání vodného roztoku a zmírnění nebo co největšímu zamezení škodlivých substancí, které jsou spojeny s přírodní dekompozicí a/nebo užíváním těchto lepidel.
Podstata vynálezu
Z tohoto důvodu je pro předmět vynálezu nej důležitější srážecí prostředek pro dvou nebo vícesložková lepidla, která by představovala alespoň první lepící složku a druhou přilnavou složku, vyznačující se tím, že sestává zvláště z jednoho polymeru, který by obsahoval alespoň jednu funkční skupinu kyselou a alespoň jeden polymer, který by obsahoval alespoň jednu funkční skupinu bazickou.
Vložení takového srážecího prostředku umožňuje absorbovat velkou část z celku škodlivých substancí, které jsou vyprodukovány rozložením přilnavé složky a zachováním ve filmu lepidla, kde jsou neutralizovány nebo zadržovány.
Předmětem vynálezu je také roztok, obsahující srážecí prostředek, dále využití tohoto srážecího prostředku nebo takového roztoku pro získání dvou nebo vícesložkového lepidla a lepidla, které by obsahovalo takovýto srážecí prostředek nebo alespoň roztoku obsahujícího takovýto prostředek.
Předmětem tohoto vynálezu je dále postup lepení, vyznačující se tím, že spočívá ve kopulverizačním spojení dvou sráživých a přilnavých složek dvousložkovým lepidlem • · podle předmětu vynálezu a to pro získání přilnavého filmu obecně homogenního, který by byl vytvořen na alespoň jedné ze dvou částí nebo stran ke slepení, následně ve spojení již zmíněné nebo zmíněných částí, dále se jedná o takto slepený výrobek, který je možné tímto způsobem získat a zařízení pro využití tohoto způsobu podle předmětu vynálezu.
Toto zařízení se vyznačuje tím, že je vyrobeno ve tvaru pistole, která je opatřena první hubicí a druhou koaxiální nebo téměř koaxiální hubicí, přičemž první hubice je připojena k zásobníku, který obsahuje první srážecí složku a druhá hubice je připojena k zásobníku, který obsahuje druhou přilnavou složku.
Předmět vynálezu je podrobněji popsán v následující části popisu, která se týká výhodného způsobu provedení, která je zde uvedena pouze příkladně a nijak nelimituje rámec předmětu vynálezu.
Předmět vynálezu tedy spočívá ve srážecím prostředku pro dvou nebo vícesložková lepidla, která obsahují alespoň jednu složku srážecí a alespoň jednu složku přilnavou, přičemž tento srážecí prostředek se vyznačuje tím, že sestává z alespoň jednoho polymeru, který obsahuje alespoň jednu funkční skupinu kyselou a alespoň jeden polymer, který sestává z alespoň jedné funkční složky bazické.
Pojem polymer určuje makromolekuly, tvořené řetězcem molekul, které jsou velmi malé a nazývají se monomery. Když je řetězec tvořen pouze několika monomery, občas se užívá namísto slova polymer slovo oligomer. Neexistuje však přesné pravidlo nazvání těchto částí, ani určité číslo počtu monomerů, podle kterého by se určilo, zda-li se jedná o oligomer nebo již o polymer. Vzhledem k tomu je nutné zdůraznit, že v následujícím popisu vynálezu bude používán termín polymer pro popis řetězců, které jsou tvořeny více než dvěmi jednotkami monomeru. Termín polymer, který je užíván v popisu předmětu vynálezu zahrnuje homopolymery, tvořené po sobě se opakujícími monomery a kopolymery, které jsou tvořeny po sobě jdoucími, ale odlišnými, monomery.
Zmíněné polymery mohou také klasickým způsobem tvořit mosty mezi sebou (síťovitě), štěpnými skupinami, atd...
• · • · · · • · · · · • · · ····· • · · ·
Vynálezci zjistili překvapivým a dosud nezmíněným způsobem, že polymery jsou tvořeny jednak bazickou skupinou, která je schopná se protonovat a jednak kyselou skupinou, která umožňuje, když jsou vloženy do srážedla, zachytit vyzařování škodlivých složek, například složek na bázi chloru jako je plynné HCl a také že umožňují vyšší ochranu materiálů, které jsou v přímém kontaktu s lepidlem a stejně tak materiálů, které jsou okolo a které mohou přijít do kontaktu s již zmíněnými složkami.
Podle dalšího způsobu provedení se srážecí prostředek podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že sestává z alespoň jednoho polymeru, který je tvořen alespoň jednou funkční složkou kyselou a alespoň jednou funkční složkou bazickou.
Překvapivé je zjištění zvláštních vlastností absorbéru kyseliny, které je možné pozorovat stejně dobře když jsou funkční kyselé i bazické složky přítomny na jednom polymeru (amfoterický polymer), jako u směsi polymerů obsahujících kyselé složky a polymerů obsahující složky bazické nebo dále jakoukoli směsí alespoň dvou výše zmíněných polymerů.
Podle dalšího znaku předmětu vynálezu se srážecí prostředek vyznačuje tím, že alespoň jedna funkční skupina kyselá je karboxylová skupina.
Podle dalšího ze znaků předmětu vynálezu alespoň jedna skupina bazická je tvořena alespoň jedním atomem dusíku.
Výhodným způsobem je alespoň jedna funkční skupina bazická skupinou amino. Prostředek podle předmětu vynálezu se dále vyznačuje tím, že alespoň jedna funkční skupina bazická je zvolena ze skupiny, tvořené: 2-vinylpyridinem, 4-vinylpyridinem, (meta)akrylátem beta-aminoetylem, (meta)akrylátem t-bytylaminoetylem, (meta)akrylátem metylaminoetylem, stejně jako (meta)akrylátem dimetylaminoetylem, Nmonometylaminoetyl(meta)al<rylamidem, dimetylaminopropyl-(meta)akrylamidem a jejich směsi.
• · · · • · · · · · • · · · · *
Bylo zjištěno, že v případě, kdy jsou funkčními kyselými složkami kyseliny karboxylové nebo kdy jsou bazickými složkami amino skupiny, polymer nebo směs polymerů je zvláště výhodná, zvláště pak co se týče rámce ochrany.
Polymery, které zajišťují tyto funkce mohou být z různých rodin, ale je nutné zde podotknout, že syntetizované polymery radikální polymerizací funkčními akrylickými nebo metaakrylickými monomery jsou výhodné a to z důvodu dobrého ovládnutí této metody polymerizace odborníkem, z důvodu použitelnosti četného množství příslušných monomerů, stejně jako vzhledem k jejich přijatelné ceně. Takovými sloučeninami jsou například ty, které jsou uvedené pod obchodní značkou ENOREX společnosti Collano AG CH-6203 Sempach-Station.
Velice obecně nyní níže popíšeme polymery nebo monomery, které jsou určené k syntéze a které se týkají předmětu vynálezu.
Další výhodou užití těchto polymerů namísto použití oxidů kovových je možnost vzhledem k vlastnostem těchto polymerů, pozměnit přilnavé a mechanické vlastnosti lepení. Pro odborníka je nasnadě, že co se týče spojení různých polymerů (během srážení) na přilnavou složku, například na složku obsahující polychloropren, je možné pozměnit konečné znaky filmu lepidla, jako například lepkavost, pegozitu, elasticitu, soudržnost filmu, přilnavost filmu na podporu, mechanickou odolnost pnutí, teplotní odolnost...
Jeden nebo více funkčních (ko)polymerů, které vstupují do kompozice srážedla mohou být získány metodou, která je již známá, přičemž se jedná o metodu radikální polymerizace monomery při etylenickém nenasycení. Co se tohoto týče, je možné se odvolat na knihu Polymerizace / principy a aplikace autora G. Odian (do francouzštiny přeložena autorem E. Franta).
Aby byly získány takovéto polymery, výhodný způsob spočívá v polymerizací:
alespoň jednoho monomeru (a) při etylenickém nenasycení, který se vyznačuje schopností se protonovat v příslušném prostředí, alespoň jednoho monomeru (b) při etylenickém nenasycení, který obsahuje funkční kyselou složku a je schopen se negativně ionizovat v příslušném prostředí a dále eventuálně alespoň jedním neutrálním monomerem (c), který je kopolymerizovatelný s alespoň jedním z výše uvedených monomerů.
• ·
Pro získání afoterického polymeru je nutné, aby polymerizace proběhla na kopolymerizaci alespoň jednoho monomeru (a) a alespoň jednoho monomeru (b) a alespoň jednoho monomeru (c), nebo na kopolymerizaci alespoň jednoho monomeru (a) a alespoň jednoho monomeru (b).
Pro získání polymeru, který má anionické vlastnosti musí polymerizace proběhnout na kopolymerizaci alespoň jednoho monomeru (b) a alespoň jednoho monomeru (c) nebo na polymerizaci alespoň jednoho monomeru (b).
Pro získání polymeru, který má kationické vlastnosti, polymerizace musí proběhnout na kopolymerizaci alespoň jednoho monomeru (a) a alespoň jednoho monomeru (c) nebo na polymerizaci alespoň jednoho monomeru (a).
Radikální polymerizace je výhodně provedena v inertním prostředí zbaveného kyslíku. Polymerizace může být provedena ve hmotě nebo v rozpouštěcím prostředí. Výhodně se využije inertní rozpouštědlo, jako je metanol, etanol, voda nebo jejich směs. Výhodným způsobem proběhne polymerizace ve vodě.
Polymerizace je zahájena vložením iniciační látky pro polymerizaci, která tvoří volné radikály. Příkladem takovéto iniciační látky jsou organické perestery (t-butylperoxipivalát, t-amylperoxipivalát, atd...), sloučeniny dusíkatého typu (azo-bis isobutyronitril, azo-bis 2, 4 dimetylvaleronitril, azo-bis cyklohexan karbonitril, chlorhydrát azo-bis amidinopropan, atd..) neorganické a organické peroxidy (například peroxid vodíku, peroxid benzylu, hydroperoxid t-butylu, hydroperoxid kumylu, atd...) iniciační látky zvané redox (oxidoredukce), například ty, které sestávají z oxidačních složek (jako persírany (amonia nebo alkalické kovy), chloráty, bromáty, peroxidy, hydroperoxidy) a redukční složky (jako • · · · • · · · · « ·
například sulfity nebo bisulfity (stejně jako produkty reakce mezi organickými produkty, jako jsou aldehydy nebo ketony), kyselina šťavelová, kyselina askorbová, glukóza, stejně jako směsi dvou nebo více těchto složek. Iniciační látky redox mohou být eventuálně výhodně iniciovány kovovými ionty, které obsahují vysoký stupeň oxidace (například Fe, Cu, Ti, Cr, Ni, Co, Zn, atd...).
Výhodnými iniciačními látkami jsou ty, které jsou úplně nebo částečně rozpustné ve vodě. Výhodným způsobem zvolíme raději iniciační látky, které jsou zcela rozpustné ve vodě, jako například persíran sodný, persíran draselný, chlorhydrát azo-bis-amidinopropan a redox systém persíran draselný/ bisulfit sodný.
Je taká možné realizovat iniciační látky fotochemicky a to vzhledem k systémům, které produkují volné radikály ultrafialovou nebo pouze viditelnou iradiací (UV). Tyto složky obsahují například skupiny ketonů, jako benzofenon a acetofenon. Další produkty, jako benzoin, derivované etery z benzoinu, benzyl a acetaly benzylu, které jsou známé a využívané v technice fotochemického spouštění.
Množství iniciační látky, které je použito závisí obecně na požadovaném množství, které je nutné k iniciaci polymerizace a získání kompletní konverze jednoho nebo více nenasycených monomerů a to ve lhůtě, kterou určí odborník.
Výhodně jsou iniciační látky přítomny v podílu od 0,01 % až do 10 % váhy vzhledem k celkové váze monomerů, přičemž výhodný podíl váhy se pohybuje v rozmezí 0,1 až 4 %.
Iniciační látku je možné vložit najednou, nebo po částech, na začátku nebo v průběhu polymerizace a to postupným nebo nepostupným způsobem.
Polymerizace probíhá v reakční ch podmínkách, které jsou pro odborníka známé.
Všechny nebo část monomerů může být vložena na začátku, poté v průběhu polymerizace a to postupným nebo nepostupným způsobem. Výhodně se využije technika známá pod
pojmem semi-batch. Výhodně polymerizace probíhá při teplotě mezi 20° C a 120° C (pro reakci vzduchotěsnou) a ještě výhodněji při 50° C až 90° C.
Výhodným způsobem, pro syntézu polymerů obsahujících bazické složky, je postup spočívající v (ko)polymerizaci monomerů, které obsahují jednak nenasycený etylenik a jednak amino skupinu, která je schopná se protonovat.
Je možné využít následující monomery, jako monomer (a), který sestává z amino skupin:
a) aminoalkyl vinyl étery
Je možné zmínit beta-aminoetylvinyléter, N-monometyl-beta-aminoetylvinyléter, Nmonobutyl-beta-aminoetylvinyléter, N-monometyl-3.aminopropylvinyléter a jejich kombinace.
b) sloučeniny aromatických vinylů
Je možné zmínit 2-vinylpyridin, 4-vinylpyridin, 2-etyl-5-vinylpyridin a jejich směsi.
c) estery derivované z (met)akrylátů nebo (met)akrylamidu, jako například podle následujícího vzorce (I):
(I) CHř=G—(X)„ANR2R3
Ri kde:
Ri je H nebo metyl
XjeOneboN(H) nje roven 0 nebo 1 pokud je n=0, pak A je O(CH2)X s x = 2 nebo 3 pokud je n=l, pak A je CnH2n s n mezi 2 a 4
R2 je H, metyl, etyl
R3 je H, fenyl, benzyl, cyklohexyl, lineární alkyl nebo rozdělený alkyl v Ci-Có
Jako příklad výhodných monomerů podle vzorce (I) je možné zmínit: (met)akrylát beta-aminoetylu, (met)akrylát t-butylaminoetylu, (met)akrylát dipropylaminoetylu, (met)akrylát metylaminoetylu, stejně jako (met)akrylát N-metyl-N-hydroxyetylaminoetylu, (met)akrylát N-(mono-n-butyl)-4-aminobutyl, metakryloxietoxietylamin a jejich směsi a výhodně (met)akrylát dimetylaminoetylu.
Jako výhodné monomery je také možné citovat N-beta-aminoetyl (met)akrylamid, Nmonometylaminoetyl (met)akrylamid, dimetylaminopropyl(met)akrylamid a jejich směsi.
d) deriváty vinylaminu
Deriváty jako jsou vinylformamid nebo vinylacetamid po polymerizaci vytvoří polymery, které jsou schopné hydrolýz, což umožňuje zrod polyvinylaminů.
e) další
Jako monomery, které jsou schopné se protonovat, je také možné využít Nakryloxialkyl-oxazolidin a N-akryloxialkyltetrahydro-1,3-oxazin a jejich směsi.
Tyto sloučeniny mají následující vzorec (II):
cR1Ř2 kde:
R je H nebo CH3 n = 2 nebo 3
A je O (CH2)n nebo (O alkylen) m, jejichž průměrné molámí množství je mezi 88 g a 348 g a kde jsou alkylenové skupiny etylen a/nebo propylen.
Ri, R2 může být H, aryl skupina nebo alkyl skupina
Sloučeniny ze vzorce (II) jsou popsány v patentových dokumentech US 3 037 006 a US 3 502 627. Tyto sloučeniny se mohou hydrolyzovat a tak se vytvoří sekundární aminy, který mají strukturu podle následuj ící cho vzorce III:
(III) (ΙΠ)
R O
H2C~C-C-A -N
N(H) ·—(CH2)n-OH
Může být užitečné syntetizovat polymery z monomerů, které obsahují vázanou amino funkci á které jsou schopny být následně hydrolyzovány, jako například akryloxiketiminy nebo akryloxialdiminy, ve kterých se amin nachází spojený s atomem uhlíku a to nenasycenou vazbou N=C. V přizpůsobených podmínkách hydrolýza této vazby uvolní primární amin.
monomer (b)
Pro syntézu (ko)polymerů obsahujících kyselou funkci, výhodně zvolíme monomery ze skupiny kyselin uhličitých, siřičitých, fosforečných a fosforečných C3-C8 při nenasycení etylenikem.
···· • · · ♦ * “ ♦ e 4 4 9 4 4
4 4
4 »
Výhodným způsobem je kyselý monomer zvolen mezi kyselinou akrylovou, kyselinou metakrylovou, kyselinou alfa-etakrilovou, kyselinou beta-karboxietylakrylovou, kyselinou metylenemalonovou, kyselinou vinylacetovou, kyselinou alylacetovou, kyselinou krotonovou, kyselinou maleinovou, kyselinou fumarovou, fumarátem monobutylu, anhydridu maleického, kyselinou mesakonovou, N-metakrylo-alaninem, Nakryloylhydroxi-glicinem, akrylátem sulfopropylem, akrylátem sulfoetylem, metakrylátem sulfoetylem, kyselinou 2-akrylamido-2-metylpropansulfonovou, kyselinou styrensulfonovou, kyselinou vinylsulfonovou, kyselinou vinylfosfonovou, akrylátem fosfoetylu, akrylátem fosfonoetylu, akrylátem fosfopropylu, akrylátem fosfonopropylu, metakrylátu fosfoetylu, metakrylátu fosfonoetylu, metakrylátu fosfopropylu, metakrylátu fosfonopropylu, soli alkalických kovů a amonia těchto.
neutrální monomer (c)
Malé množství monomerů relativně hydrofobických se může také využít pro realizaci hydrorozpustného polymeru.
Existuje velké množství neutrálních monomerů při nenasyceném etyleniku, které jsou schopné kopolymerizace pro získání výše zmíněných polymerů.
Nej výhodněji je zvolit rodinu (met)akrylátů. (Met)akryláty rozumíme derivované monomery kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou metakrylovou. To zahrnuje i estery nebo amidy těchto sloučenin, stejně jako jejich deriváty. Výhodně se bude jednat o estery (met)akrylátů, akrylamidů a metakrylamidů, které obsahují podélný alkylický řetězec CiC12 ajejich směsi. Výhodně zvolíme například akrylát metylu, etylu, n-butylu, t-butylu, 2etylhexylu, decylu, izobornylu, t-butylu, stearylu, glycidylu, dicyklopentenylu nebo fenylu.
Může být také výhodné zvolit neutrální monomery z esterů vinylu, jako z verzatatů vinylu, lauratu vinylu nebo stearatu vinylu.
Může být také výhodné zvolit neutrální monomer z aromatických vinylických monomerů, jako je styren, p-metylstyren, o-metylstyren, ο,ρ-dimetylstyren, o,p14 • · · · • · dietylstyren, p-chlorostyren, izopropylstyren, t-butylstyren, o-metyl-p-izopropylstyren, o,pdichlorostyren a jejich směsi. Nej výhodnějšími aromatickými monomery vinylu jsou styren a vinyltoluen, zvláště pak vzhledem k jejich dostupnosti a ceně, přičemž nejvýhodnější je styren.
Je také možné využít neutrální nenasycené monomery, které jsou spíše rozpustné ve vodě, jako například octan vinylu, (met)akrylát hydroxyetylu, mono a di (met)akryláty etylenu, glykol a mono nebo di (met)akryláty propylenglykolu, (met)akryláty metoxietylu, (met)akrylátu etoxietylu, (met)akryláty metoxipropylu, (met)akryláty etoxipropylu, (met)akrylát butoxietylu a jejich směsi.
Pokud chceme zkontrolovat molární hmotnost získaných polymerů, je možné využít prostředky pro transfer řetězce, výhodně tetra-chlorid metylu a tetrabromid metylu a merkaptany jako například etyl-merkatpan, tutyl-merkaptan, n-dodecyl-merkaptan, oktylmerkaptan, izooktyl-merkaptan, kyselina tioglykolová a její derivované estery (butylu, izooktylu, dodecylu), amino-2-etylmerkaptan a tioetanol.
Dále je možno využít směsi polymerů, které mají jako bazickou složku polyimin (nebo polyiminoalkylen). Polyiminy jsou polymery vzniklé polymerizací monomerů, které neobsahují nenasycený etylenik C=C ale, buďto obsahují nenasycený uhlík-dusík, nebo tvoří cyklickou sloučeninu. Po polymerizací mají polyiminy atomy dusíku uložené v řetězci polymeru. Tyto atomy se mohou protonovat (například za přítomnosti HCl), stejně jako skupiny amino.
Některé cyklické etery typu endo-imin (vzorec IV) se mohou polymerizovat kationickou cestou a tak vytvořit póly (N-acylalkylenimin), který nechá po hydrolýze vzniknout polyalkylenimin.
(IV)
(CH2)m • · · · • ·
kde:
m = 2 nebo 3
R = fenyl, benzyl nebo alkylická skupina Ci-C12
Nejčastějšími monomery jsou 2-oxyzolidin, který je substituován na pozici 2 (m-2) nebo 5,6-dihydro-4H-l,3-oxazin (m=3), který je substituován na pozici 2.
Polyiminy, které se mohou schodovat s polymery a které mají bazickou funkci, jsou polyetylenimin nebo polypropylenimin, zvláště pak ty, které jsou dostupné u BASF pod obchodním jménem POLYMIN.
Podle dalšího ze znaků předmětu vynálezu je poměr R mezi množstvím funkčních kyselých skupin a množstvím funkčních bazických skupin, které jsou přítomny na jednom nebo více polymerech mezi 1:80 a 1:1.
Výhodným způsobem je tento podíl R mezi 1:20 a 1:7.
Podle dalšího ze znaků sestává srážecí prostředek podle předmětu vynálezu z alespoň jednoho polymeru, který tvoří alespoň jeden (met)akrylický monomer vybaven alespoň jednou kyselou funkcí. Výhodným způsobem sestává z alespoň jednoho polymeru, jehož alespoň jeden monomer je zvolen ze skupiny tvořené kyselinou fumarovou, kyselinou maleovou, kyselinou itakonovou, anhydridem maleonovým, fumarátem monometylu a fumarátem monobutylu.
Podle dalšího z výhodných znaků se srážecí prostředek podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že sestává z alespoň jednoho polymeru, jehož alespoň jeden z monomerů je akrylát, metakrylát, akrylamid nebo metakrylamid a obsahuje amin, který je schopný se protonovat.
Výhodně se srážecí prostředek podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že jeho průměrná molární hmotnost jednoho nebo více polymerů, které obsahují jednu nebo více • · · · kyselých a/nebo bazických skupin, je nižší než 1 000 000 g, výhodně nižší než 500 000 g a nejvýhodněji mezi 500 a 500 000 g.
Když se popisuje molární hmotnost polymeru nebo směsi polymerů, a nebude-li uvedeno jinak, bude se jednat o molární průměrnou hmotnost, kterou budeme zapisovat v gramech. Toho je možné dosáhnout různými prostředky, jako například chromatografií při permeaci gelu CPG, viskozimetrii nebo spektrometrii hmotnosti v průběhu času nazývané MALDI-TOF.
Předmět vynálezu se také týká roztoku, který obsahuje srážecí prostředek, podle předmětu vynálezu.
Podle výhodného provedení je rozpouštědlem polymeru nebo polymerů voda. Vzhledem k tomu je srážecí prostředek nebo prostředek pro srážení výhodně zrealizován jako vodný roztok polymeru. Při rozpouštění ve vodě si musíme uvědomit, že rozpouštědlem je zvláště voda. Přítomnost malého množství (maximálně 5 % hmotnosti) rozpuštěného organického rozpouštědla ve vodě může usnadnit přidání polymeru do roztoku, podporovat srážení přilnavých částí nebo zlepšovat vlhkost polepených částí.
Je také možné nalézt zbytkové stopy organických rozpouštědel pocházející z konstituentů srážecího prostředku. Roztoky využívající jen a pouze vodu jsou nej výhodnější.
Tímto způsobem limitujeme nebo skoro zamezíme riziku podráždění a/nebo toxicity pro uživatele a prostředí a také tímto na maximum zamezíme vzplanutí užívaného roztoku.
Pro získání dobrých vlastností stability filmu lepipdla, stejně jako dostatečného srážení vytvořené přilnavé složky, například a zvláště polychloroprenem, se roztok podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že obsah funkčních bazických skupin je nižší než 0,1 mol/litr.
• ·
Roztok srážecího prostředku podle předmětu vynálezu se dále vyznačuje tím, že představuje obsah polemeru(ů), který obsahuje jednu nebo více kyselých a/nebo bazických skupin, mezi 0,1 % a 45 % hmotnosti.
Výhodně má již zmíněný roztok obsah polymeru(ů), obsahujícího jednu nebo více kyselých a/nebo bazických skupin, mezi 0,2 % a 15 % váhy.
Podle dalšího znaku, se roztok podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že jeho pH je nižší než 7, výhodně nižší než 5. Dvousložkový nebo vícesložkový systém vede k efektivnímu slepení, protože srážecí prostředek má pH kyselé, tedy nižší než 7 a výhodně, pro optimální lepení, nižší než 5.
Jeden nebo více polymerů, které jsou obsaženy ve srážecím prostředku mají amfoterické vlastnosti, což může vyžadovat upřesnění pH. Je možné přidat slabé kyseliny nebo kyselé kovové soli, které jsou tradičně užívány jako srážecí prostředek pro upravení hodnoty pH.
Srážecí prostředek podle předmětu vynálezu se dále vyznačuje tím, že sestává, mimo jiné, z alespoň jedné slabé kyseliny, výhodně ze slabé organické kyseliny.
Výhodně se použije lehká nebo lehké kyseliny ze skupiny tvořené kyselinou mravenčí, kyselinou octovou, kyselinou propanovou, kyselinou butanovou, kyselinou laktickou, kyselinou vinnou, kyselinou askorbovou, kyselinou fosforovou a kyselinou glykolovou.
Je také možné využít jednu nebo více kovových kyselých solí, které by nahradily jednu nebo více shora zmíněných kyselin.
Podle dalšího příkladného provedení se roztok podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že sestává, kromě jiného, alespoň z jedné kyselé kovové soli.
« · «
Zvláště výhodným způsobem je kovová kyselá sůl nebo soli zvolené mezi síranem zinečnatým nebo síranem hlinitým.
Využití těchto solí představuje výhodu v tom, že nevede k atakům a tedy k poškození částí, které se nacházejí v zařízení pro nanášení a které by byly ohroženy při kontaktu s organickými kyselinami. Využití solí, jako je například chlorid vápenatý nebo chlorid sodný může také vést ke zvýšení ionické síly a to může také vést k destabilizaci přilnavých složek.
Vizkozita srážedla je rugulována tak, aby byl získán roztok, který je schopen perfektního nanášení a to standardní stříkací pistolí.
Podle dalšího znaku předmětu vynálezu se roztok obsahující srážedlo vyznačuje vizkozitou mezi 0,9 mPa.s a 10 000 mPa.s a výhodně je nižší než 500 mPa.s, aby bylo možno tento roztok aplikovat stříkáním.
Výše zmiňovaný znak závisí zvláště na typu polymeru nebo polymerů, které jsou obsaženy ve srážedle, dále na jejich molekulární hmotnosti a jejich koncentracích.
Předmět vynálezu se také týká využití srážedla nebo roztoku podle předmětu vynálezu, který slouží pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidla, stejně jako dvou nebo vícesložkového lepidla, které obsahuje alespoň jeden srážecí prostředek nebo alespoň jeden roztok, který obsahuje takovéto srážedlo podle předmětu vynálezu.
Podle zvláště výhodného způsobu výroby se lepidlo podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že je dvousložkové, přičemž srážecí prostředek nebo roztok obsahující takového srážedlo podle předmětu vynálezu tvoří první lepící složku a druhou lepící složkou je přilnavá složka.
Ještě výhodněji se lepidlo podle předmětu vynálezu vyznačuje tím, že druhá přilnavá složka obsahuje polychloropren nebo poly(2-chloro-l,3-butadien), který je schopný lepit snížením hodnoty pH.
• · · • · · · · • ·
Stejně tak se srážecí prostředek využívá za přítomnosti alespoň jedné přilnavé složky, kterou je schopný destabilizovat. Tato přilnavá složka obsahuje polychloropren rozptýlený ve vodě. Tento polychloropren se odkazuje na homopolymer nebo na kopolymer chloroprenu (2-chloro-l,3-butadien), a eventuálně je polymerizován za přítomnosti komonomerů v nenasyceném etylenovém prostředí, jako je styren nebo akryláty.
Rozptýlení polychloroprenů, které jsou dostupné na trhu a je možno je využít v předmětu vynálezu se většinou děje rozptýlením anionickým, tedy stalibilizováným vzhledem k anionickým činidlům, které jsou eventuálně kombinovány s činidly neionickými. Výhodné je využití anionického rozptýlení, které bude lepit při snižování pH.
Kromě rozptýleného polychloroprenů může přilnavá složka obsahovat další polymery, pryskyřice a přídavné složky podle standardu, zvyklostí a technického stavu. Je možné také odkázat na kompozice popsané v technických popisech dodavatelů rozptýleného polychloroprenů, jako jsou například firmy Enichem, Du Pont De Nemours, Dow Elastomers, Bayer...
Výhodně obsahuje přilnavá složka ochranná činidla, jako jsou například antioxidanty a anti-UV, jako například ty, které jsou navrhovány firmou Ciba Specialities, které jsou známé pod obchodním názvem Irganox a Tinuvin nebo Wingstay L firmy Goodyear. Výhodně, pro lepší zpracování během přípravy, budeme využívat výrobky, které jsou v tekutém stavu nebo jsou předem rozptýlené.
Obecně pro jeho využití ve srážecím prostředku musí být vodná fáze, která obsahuje polymer nebo směs polymerů, homogenní, stejně jako konečné rozložení polymerů ve srážecím prostředku, které musí být také co nejvíce homogenní.
Jako hydrorozpustné označujeme polymer nebo směs polymerů, která tvoří homogenní roztok ve vodě. Polymery, které jsou naprosto rozpustné, mohou být ve formě kyseliny a to bazické nebo neutrální. Je také nutné zdůraznit, že některé polymery jsou rozpustné při jakémkoli pH, zatímco jiné jsou rozpustné například pouze v rozpětí pH 2 • · · až 10. Některé polymery, které obsahují z větší části amin, mohou být například nerozpustné při vyšším pH, ale rozpustné nebo částečně rozpustné při nižších hodnotách pH, jako je tomu u případu srážecích roztoků, které mají pH nižší než 7.
Označení částečně rozpustné se využívá v případě, když polymer netvoří skutečný roztok, ale když jedna Část makromolekuly je rozpustná nebo když jsou makromolekuly rozpuštěné ve formě micel nebo shluků (v případě shluků jsou makromolekuly nafouklé vodou a to ve velkém rozsahu) a to i přes to, že není možné pozorovat dvě odlišné fáze v roztoku. Polymery, které jsou pouze částečně rozpustné nazýváme roztoky koloidními.
Pojem hydrorozpustné zahrnuje jak polymery perfektně rozpustné, tak i polymery částečně rozpustné (skutečný roztok a koloidní roztok).
Slepení materiálů vzhledem k systému podle předmětu vynálezu sestává z alespoň jedné přilnavé části a alespoň jedné lepící části, která obsahuje absorbér kyseliny, což se provádí aplikací směsi těchto složek na alespoň jedné části ke slepení.
Nutné množství lepidla se obecně pohybuje mezi 30 a 300 g/m , ve vlhkém stavu a tato gramáž je výhodně mezi 50 a 200 g/m2, ve vlhkém stavu. Tímto způsobem získáme na jedné nebo obou stranách film lepidla, který umožňuje skoro okamžité přiložení obou částí, určených ke slepení, k sobě. Je vhodné, aby jedna z obou stran ke slepení měla pórovité vlastnosti pro snažší lepení a zjednodušení eliminace vody při slepování. V průmyslovém využívání jsou materiály slepovány rychle po uložení filmu lepidla, velmi často se jedná o interval menší než 1 minuta, ale pokud je toto vyžadováno, čas pro slepení může jednoduše překročit 30 minut.
Tento výše zmíněný typ lepení je výhodně využíván pro lepení pěn na různé druhy podpor, jako je pěna/pěna, pěna/dřevo, pěna/plast, atd. a to zvláště v průmyslu rohoží, sedaček, textilu, nábytkového průmyslu, atd..
Předmět vynálezu se také týká postupu lepení, který se vyznačuje tím, že spočívá ve spojení dvou lepících složek (přilnavé a lepící) dvousložkovým lepidlem podle předmětu • · vynálezu a to pro docílení přilnavého homogenního filmu lepidla na alespoň jedné straně nebo části objektu ke slepení a následným spojením těchto dvou částí.
Dále se předmět vynálezu týká i předmětů, které byly touto technikou slepeny a to z toho důvodu, že se tyto předměty vyznačují jinými vlastnostmi, zvláště pak mechanickými a chemickými.
Nakonec se předmět vynálezu týká také zařízení pro výše zmíněný postup lepení, které představuje pistole, která má první hubici a druhou koaxiální hubici, přičemž první hubice je připojena na zásobník se složkami lepidla a druhá hubice je připojena na zásobník, který obsahuje přilnavé složky.
Stejně tak je možné provést slepení materiálů vzhledem k dvousložkovému lepidlu podle předmětu vynálezu a to pomocí pistole. Celé zařízení sestává zvláště ze zásobníku na tyto dvě složky, přičemž jsou tyto zásobníky propojeny systémem umožňujícím přepravu těchto tekutin, které jsou tak spolu promíchány. Výhodně, vzhledem k posledně zmiňovanému faktu, se jedná o rozprašovací pistoli, která umožňuje současné rozprášení složky přilnavé a složky lepící. Tato směs se následně nanáší stříkáním. Pistole, které se výhodně využívají, mají první hubici a druhou koaxiální hubici, přičemž první z nich je spojena se zásobníkem, který obsahuje lepící složky, tedy polymer absorbér kyseliny a druhá hubice je spojena se zásobníkem, který obsahuje složky přilnavé.
Poměr průtoku přilnavých/1 epicích složek je výhodně mezi 10/1 a 1/1 a výhodně rovný nebo skoro rovný 10/3. Tento poměr může být regulován, například dávkovacími pumpami nebo kontrolou tlaku, který je v zásobnících obsahujících tyto dvě složky. Může se jednat o jednotkový nebo vícesložkový terminál.
Výhodné a požadované rozpětí přilnavého zařízení je například to, které je popisování v aplikacích CHIMISTRA (F-67520 Marlenheim) známý pod obchodním názvem AQUA-SYSTÉM (ochranná známka).
Pro zviditelnění evidence stability filmu lepidla podle předmětu vynálezu vzhledem k ostatním standardním vodným nebo rozpustným lepidlům, byl vypracován test na ozáření UV. Tento test umožňuje určit uvolnění kyseliny chlorovodíkové a to vzhledem k času, při kterém je film lepidla podroben silnému ozáření UV, které koresponduje se slunečním zářením přes sklo.
Film lepidla je při tomto testu vytvořen nanesením lepidla na tabuli skla a to ve vlhké gramáži 180 g/m2. Po kompletním usušení je film lepidla pokryt látkou, která se typicky využívá v nábytkovém průmyslu pro pohovky.
Stejná část nábytkové látky zelené barvy, která žloutne za přítomnosti kyseliny chlorovodíkové byla využita pro všechny pokusy.
Nad látku je uložen pruh indikačního papíru pH (červený Congo), který je velmi citlivý na uvolňování kyseliny. Zkumavky sklo/lepidlo/látka z jedné série lepidla na otestování jsou umístěny ve stejný moment do standardního zařízení na testování záření, známý pod názvem Q-UV (Q-panl Lab. Products Bolton), který je vybaven lampami na UV (340 nm) 40W.
Po jisté době je dosažena a udržována teplota 60° C. Zkumavky jsou pozorovány pravidelně a jsou zaznamenávány 3 vizuální parametry:
změna barvy indikačního papírku, zabarvení filmu lepidla a poškození látky.
Intenzita odolnosti filmu lepidla je pozorována vzhledem k času a ozáření UV paprsky a následně je porovnávána.
Intenzita lepivosti dvousložkového lepidla podle předmětu vynálezu je měřena vzhledem k testu, který je pojmenován skřípnutí-slepení. Povrch 60 mm x 120 mm pěnového bloku polyuretanu 60 mm x 120 mm a s hustotou 40 kg/m je polepen • · rozprášením lepidla na test a to gramáží 100g/m2 a 130 g/m2. Polepený povrch je okamžitě spojen manuálním skřípnutím takovým způsobem, aby byl vytvořen záhyb uprostřed délky asi 120 mm. Z toho vyplývá velké pnutí ve spojení a výkon přilnavosti, který má být testován je ohodnocen podle toho, zda je povrch udržován perfektně u sebe anebo zda - li se od sebe konečné části odlepují. Výkon, respektive kontakt lepidla, které je testováno, se posuzuje jako dobré pokud se spojení přeruší po 1 hodině od spojení jedním z výše uvedených gramáží a velmi dobré, pokud se spojení nepřeruší ani u jedné z těchto gramáží.
Všechna uvedená procenta, kromě těch, u kterých je to konkrétně řečeno, jsou hodnoty suché váhy. Všechna spojení a rozprášení lepidla byla provedena zařízením Aquasystem 21/22, který je vyroben firmou Chimistra SA.
Pokus A
Následující pokus srovnává stabilitu filmu rozprášeného polychloroprenu bez srážecího prostředku, následně stejného filmu se standardním srážecím prostředkem a následně opět se stejným filmem se srážecím prostředkem, který je podle předmětu vynálezu a to při UV záření. Cílem tohoto pokusu je, aby bylo zřetelné dobré ovlivnění kopolymerů rozpuštěného ve srážecím prostředku.
Rozptýlení polychloroprenu, který je zde užíván jako přilnavá složka, je standardním rozptýlením za využití Dispercol C84 firmy Bayer, přičemž jsou v něm přidány ochranné přídavky Irganox 1520D a Tinuvin 213, obojí v 1% míře.
Standamí srážecí prostředek je zde vodný roztok s 20% síranem zinečnatým.
Srážecí prostředek (nebo srážedlo) podle předmětu vynálezu, který je využíván pro následující pokusy sestává z kopolymerů na základě kyseliny akrylové a diaminoetylmetakrylátu, který je znám pod pojmem ENOREX VN 230 (ochranná známka). Posledně zmiňovaný výrobek byl využit ve formě vodného roztoku s 4,5 % váhy kopolymerů, přičemž bylo pH tohoto roztoku upraveno na 4 přidáním kyseliny askorbové. Výsledky tohoto pokusu jsou zaznamenány v následující tabulce 1.
Tabulka číslo 1
Srážecí prostředek Indikační papír (červené Kongo) barevný přechod k modré Tkanina (přítomnost vyblednutí) Film lepidla aspekt po 100 hodinách
Žádný po 24 hodinách po 40 hodinách hnědá
Roztok síranu Zn po 24 hodinách po 40 hodinách hnědá
Roztok podle po 100 hodinách po 110 hodinách žlutá
předmětu vynálezu
(Enorex VN 230
+ kyselina askorbová)
Je nutné konstatovat, že stabilita na UV záření je nejlepší v přířpadě systému dvousložkového lepidla, které se vyznačuje hydrorozpustným polymerem ve srážecím prostředku podle předmětu vynálezu. Je také možné konstatovat, že film lepidla, který měl původně bělavou barvu se skoro nezměnil a pouze mírně zežloutl po 100 h a to právě s roztokem srážecího prostředku podle předmětu vynálezu.
Pokus B
Tento pokus umožňuje zkontrolovat stabilitu na UV záření a přilnavé vlastnosti (podle testu skřípnutí-slepení) a to v případu roztoku obsahujícího alespoň jeden srážecí prostředek podle předmětu vynálezu, jehož pH je sníženo pod 5 a to vzhledem k různým typům okyselení.
Výsledky jsou zaznamenány v tabulce 2 a srovnávají rozprášení lepidla bez srážecího prostředku a následně se srážecím prostředkem, v tomto případě 20% síranem hlinitým. Využití přilnavé složky je stejné jako tomu bylo u pokusu A.
Polymer, který je obsažen v roztoku srážecího prostředku v tomto pokusuje stejný, jako ten, který byl využíván v pokusu A a je rozpuštěn z důvodu dvou různých koncentrací. Všechny pokusy jsou zrealizovány v poměru (ve vlhké váze) přilnavá složka/srážecí prostředek 10/3.
• · · * ·
Tabulka číslo 2
Srážecí prostředek Koncentrace polymeru v % Míra slepení Žloutnutí filmu lepidla po:
Žádný - špatná 30 hodinách
Enorex VN 230 + 1,2 dobrá 40 hodinách
kyselina laktická 4,5 výborná 40 hodinách
Enorex VN 230 + 1,2 dobrá 40 hodinách
kyselina askorbová 4,5 výborná 40 hodinách
Enorex VN 230 + 1,2 výborná 30 hodinách
síran hlinitý 4,5 výborná 30 hodinách
síran hlinitý - výborná výborná 18 hodinách 18 hodinách
Pokus C
Rozpustná lepidla jsou v dnešní době ještě poměrně široce využívána a to zvláště v oblasti lepení pěn, zejména pak v nábytkářském průmyslu. Při záměně rozpustných systémů systémy vodnými se srovnává v tomto případě odolnost lepidla na UV záření, přičemž se jedná o lepidlo s polychloroprenem v rozpustné fázi a o lepidlo s polychloroprenem ve fázi vodné podle předmětu vynálezu.
Jak ukazuje pokus, roztok s 10 % polychloroprenem Butaclor MA 434 firmy EniChem Elastomeres France v toluenu byl vytvořen v laboratoři a rozprášen na desku skla a to pro získání polychloroprenu, který by se rovnal tomu, který byl vytvořen v případě dvousložkového vodného přilnavého prostředku podle předmětu vynálezu.
Lepidlo se standardně rozpuštěným polychloroprenem sestává z 15% polychloroprenu. Je nutné zdůraznit, že v případě vodného rozprášení je poměr pevného polychloroprenu o mnoho vyšší a může dosahovat až 50 %.
Vodné složení lepidla podle předmětu vynálezu je následující:
Přilnavá složka: Dispercoll C84 100 částí
Irganoxl520D 1 část
Tinuvin213 1 část
Srážecí složka: Enorex VN 230 Kyselina laktická Voda části qsp pro pH=3 96 částí
Poměr přilnavosti/srážedla 10/3
Výsledky, které jsou uvedeny v tabulce 3 znázorňují, že lepidlo se standardně rozpuštěným polychloroprenem, které je podrobeno UV záření nese znaky fenoménu, který je znám jako poškození, ale již nemá takovou sílu.
Odolnost vůči paprskům UV v případě dvousložkového lepidla podle předmětu vynálezu je o mnoho zvýšena.
Tabulka číslo 3
Lepidlo Barva indikačního papírku (červená kongo) po n hodinách Vyblednutí textilu po Žloutnutí filmu lepidla po
Roztok polychloroprenu v toluenu modrý po 8 hodinách 8 hodinách 15 hodinách
Lepidlo se standardně rozpuštěným polychloroprenem fialový po 18 hodinách 40 hodinách 24 hodinách
Vodnaté lepidlo podle předmětu vynálezu modrý po 100 hodinách 100 hodinách 100 hodinách
Je samozřejmé, že předmět vynálezu není nijak limitován popsanými realizacemi. Všechny další modifikace jsou možné, zvláště pak co se týče složení různých částí a nahrazování jinými technickými ekvivalenty.

Claims (30)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Srážecí prostředek pro dvou nebo vícesložková lepidla, která mají první srážecí složku a druhou přilnavou složku, vyznačující se tím, že sestává zvláště z alespoň jednoho polymeru, který má alespoň jednu funkční skupinu kyselou a alespoň jeden polymer, který má alespoň jednu funkční skupinu bazickou.
  2. 2. Srážecí prostředek, podle patentového nároku 1,vyznačující se tím, že sestává z alespoň jednoho polymeru, který má najednou alespoň jednu funkční skupinu kyselou a alespoň jednu skupinu bazickou.
  3. 3. Srážecí prostředek, podle patentového nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, ž e alespoň jedna funkční skupina kyselá je karboxylová skupina.
  4. 4. Srážecí prostředek, podle patentového nároku laž3,vyznačuj ící se tím, že alespoň jedna funkční skupina bazická obsahuje alespoň jeden atom dusíku.
  5. 5. Srážecí prostředek, podle patentového nároku 4, vyznačující se tím, že alespoň jedna funkční skupina bazická je amino skupinou.
  6. 6. Srážecí prostředek, podle patentového nároku 4 nebo 5, v y z n a č u j í c í se tím, že alespoň jedna funkční skupina bazická je zvolena ze skupiny tvořené: 2vinylpyridin, 4-vinylpyridin, (met)akrylát beta-aminoetylu, (met)akrylát tbutylaminoetylu, (met)akrylát metylaminoetylu, (met)akrylát dimetylaminoetylu, Nmonometylaminoetyl(met)akrylamidu, dimetylaminopropyl-(met)akrylamid a jejich směsi.
  7. 7. Srážecí prostředek, podle jednoho z patentových nároků 1 až 6, v y z n a čující se tím, že poměr R mezi množstvím funkční skupiny kyselé a množstvím skupiny bazické je na polymeru nebo polymerech mezi 1:80 a 1:1.
    • · · · ·· ·· · · · · a • · · · · · a • · · · · · 4 · a • · ···· «a ··· ··· ·· · · · ·
  8. 8. Srážecí prostředek, podle patentového nároku 7, vyznačující se tím, ž e poměr R je mezi 1:20 a 1:7.
  9. 9. Srážecí prostředek, podle jednoho z patentových nároků 1 až 8, v y z n a čující se tím, že sestává z alespoň jednoho polymeru, který obsahuje alespoň jeden (met)akrylický monomer a který je vybaven kyselou funkcí.
  10. 10. Srážecí prostřdek, podle jednoho z patentových nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že sestává z alespoň jednoho polymeru, u něhož je alespoň jeden z monomerů zvolen ze skupiny tvořené kyselinou fumarovou, kyselinou maleinovou, kyselinou itakonovou, anhydridem maleinovým, fumarátem monometylu a fumarátem monobutylu.
  11. 11. Srážecí prostředek, podle jednoho z patentových nároků 1 až 10, v y znáčů j í c i se tím, že sestává z alespoň jednoho polymeru, jehož alespoň jeden z monomerů je akrylát, metakrylát, akrylamid nebo metakrylamid a dále, že obsahuje amin, který je schopný se protonovat.
  12. 12. Srážecí prostředek, podle patentového nároku 1 až 11,vyznačující se tím, že průměrná molární hmotnost polymeru nebo polymerů, které obsahují jednu nebo více kyselých skupin a/nebo bazických skupin je nižší než 1 000 000 g, výhodně nižší než 500 000 g a nejvýhodněji mezi 500 a 500 000 g.
  13. 13. Roztok, podle jednoho z patentových nároků 1 až 12, obsahující srážecí prostředek.
  14. 14. Roztok, podle patentového nároku 13, vyznačující se tím, že rozpouštědlo polymeru nebo polymerů je hlavně voda.
  15. 15. Roztok, podle jednoho z patentových nároků 13 nebo 14, vyznačující se tím, že obsah ve funkční bazické skupině je vyšší než 0,1 mol/litr.
    • · · · • · · · · * • · · · * · • * · < · ····· • · · · · · · • · · · · · ·
  16. 16. Roztok, podle jednoho z patentových nároků 13 až 15,vyznačuj ící se tím, že obsahuje polymer(y), které obsahují jednu nebo více kyselých skupin a/nebo bazických skupin, jejichž vzájemný poměr je mezi 0,1 % a 45 % hmotnosti.
  17. 17. Roztok, podle patentového nároku 16, v y z n a č uj í c í se tím, že obsahuje polymer(y), které obsahují jeden nebo více kyselých skupin a/nebo bazických skupin, jejichž vzájemný poměr je mezi 0,2 % a 15 % hmotnosti.
  18. 18. Roztok, podle jednoho z patentových nároků 13 až 17, v y z n a č u j í c í se tím, ž e jeho pH je nižší než 7 a výhodně nižší než 5.
  19. 19. Roztok, podle patentového nároku 18, vyznačující se tím, že sestává, kromě jiného, z alespoň jedné slabé kyseliny, přičemž se výhodně jedná o slabou organickou kyselinu.
  20. 20. Roztok, podle patentového nároku 19, vyznačující se tím, že slabá nebo slabé kyseliny jsou zvoleny ze skupiny tvořené kyselinou mravenčí, kyselinou octovou, kyselinou propanovou, kyselinou butanovou, kyselinou mléčnou, kyselinou vinnou, kyselinou askorbovou, kyselinou fosforovou a kyselinou glykolovou.
  21. 21. Roztok, podle jednoho z patentových nároků 18 až 20, v y z n a č u j ící se tím, že sestává, kromě jiného, z alespoň jedné kyselé kovové soli.
  22. 22. Roztok, podle patentového nároku 21,vyznačující se tím, že jedna nebo více kyselých kovových solí jsou zvoleny ze síranu zinečnatého a síranu hlinitého.
  23. 23. Roztok, podle jednoho z patentových nároků 13 až 22, vyznačuj ící se tím, ž e má viskozitu mezi 0,9 mPa.s a 10 000 mPa.s, výhodně nižší než 500 mPa.s a to pro zajištění aplikace rozprášením.
    • · · » .» • · · « · « · ♦ · ·*··
  24. 24. Využití srážecího prostředku, podle jednoho z patentových nároků 1 až 12, nebo alespoň roztoku, podle jednoho z patentových nároků 13 až 23, a to pro získání dvou nebo vícesložkového lepidla.
  25. 25. Dvou nebo vícesložkové lepidlo, které sestává z alespoň jednoho srážecího prostředku podle jednoho z patentových nároků 1 až 12, nebo alespoň roztoku, který takovýto srážecí prostředek obsahuje, podle jednoho z patentových nároků 13 až 23.
  26. 26. Lepidlo, podle patentového nároku 25, v y z n a č uj í c í se tím, že je dvousložkové, srážecí prostředek, podle patentového nároku 1 až 12 nebo roztok obsahující takovýto srážecí prostředek, podle jednoho z patentových nároků 13 až 23, přičemž ten tvoří první srážecí složku a druhá složka je složka přilnavá.
  27. 27. Lepidlo, podle patentového nároku 26, vyznačující se tím, že druhá přilnavá složka obsahuje polychloropren nebo poly(2-chloro-l,3-butadien), který je schopný se srážet při snížení pH,
  28. 28. Postup lepení, vyznačující se tím, že spočívá ve spojení dvou složek srážecí a přilnavé dvousložkového lepidla, podle patentového nároku 26, a tak je získán přilnavý film, který je homogenní a který je uložený na alespoň jedné ze stran k polepení, které jsou následně přiloženy k sobě a slepeny.
  29. 29. Výrobek, který je slepený postupem podle patentového nároku 28.
  30. 30. Zařízení pro slepování, podle patentového nároku 28, v y z n a č u j í c í se tím, ž e jej tvoří pistole, která má první hubici a druhou koaxiální hubici, přičemž první hubice je spojena se zásobníkem, který obsahuje první srážecí složku a druhá hubice je spojena se zásobníkem, který obsahuje druhou přilnavou složku.
CZ20033193A 2001-04-24 2002-04-23 Srážecí prostředek a roztok pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidlaŹ postup lepení a příslušné zařízení CZ20033193A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
FR0105527A FR2823758B1 (fr) 2001-04-24 2001-04-24 Agent et solution de coagulation pour la fabrication de colles bi ou multicomposantes, procede de collage et dispositif correspondant

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20033193A3 true CZ20033193A3 (cs) 2004-05-12

Family

ID=8862648

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20033193A CZ20033193A3 (cs) 2001-04-24 2002-04-23 Srážecí prostředek a roztok pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidlaŹ postup lepení a příslušné zařízení

Country Status (11)

Country Link
US (1) US20040142192A1 (cs)
EP (1) EP1395638B1 (cs)
JP (1) JP2004534115A (cs)
CN (1) CN1513043A (cs)
AT (1) ATE371002T1 (cs)
CA (1) CA2445240A1 (cs)
CZ (1) CZ20033193A3 (cs)
DE (1) DE60221982D1 (cs)
FR (1) FR2823758B1 (cs)
PL (1) PL367029A1 (cs)
WO (1) WO2002086006A1 (cs)

Families Citing this family (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US20100304126A1 (en) * 2006-06-28 2010-12-02 Valspar Sourcing, Inc. Method and system for coating wood substrates using organic coagulants
BRPI0713654A2 (pt) * 2006-06-28 2012-10-23 Valspar Sourcing Inc método para vedar a borda de um substrato de madeira processado e sistema de vedação de borda para um substrato de madeira processado
DE102007047884A1 (de) * 2006-11-29 2008-06-19 Tosoh Corp., Shunan Latex auf Polychloropren-Basis und Verfahren, um ihn herzustellen
CN101633753B (zh) * 2009-08-21 2012-08-29 易宝(福建)高分子材料有限公司 一种氯丁橡胶闭孔发泡材料及其制备方法
DE102009028879A1 (de) * 2009-08-26 2011-03-03 Henkel Ag & Co. Kgaa Wasserbasierter 2-Komponenten Klebstoff
IT201900019814A1 (it) * 2019-10-30 2021-04-30 Lucio Palagano Sistema di incollaggio della pelle su pc-tablet con colla bicomponente e con rifiniture manuali.

Family Cites Families (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
USRE23451E (en) * 1952-01-15 Laminated products and adhesive
BE563719A (cs) * 1957-01-04 1900-01-01
NL292877A (cs) * 1962-05-24
US3219637A (en) * 1962-09-20 1965-11-23 Dow Chemical Co Coagulation and washing of water-insoluble polymeric materials containing pendant carboxylic acid groups
DE1594218A1 (de) * 1964-01-08 1969-08-21 Du Pont Klebstoffgemische
US3413158A (en) * 1964-02-13 1968-11-26 Yawata Iron & Steel Co Water-dispersed coating compositions
US3342742A (en) * 1964-03-24 1967-09-19 Nalco Chemical Co Method of preparing aluminate coagulants
US3480578A (en) * 1966-01-19 1969-11-25 Standard Brands Chem Ind Inc Preparation of carboxylic polymers in acidic aqueous media
US3733294A (en) * 1970-11-25 1973-05-15 Du Pont Manufacture of solutions and dispersions of polymers in organic liquids from a polymer latex
US6086997A (en) * 1997-05-20 2000-07-11 3M Innovative Properties Company Fast-setting polychloroprene contact adhesives
US6440259B1 (en) * 1999-08-04 2002-08-27 3M Innovative Properties Company One-part storage-stable water-based contact adhesive composition with an internal coagulant

Also Published As

Publication number Publication date
PL367029A1 (en) 2005-02-07
EP1395638B1 (fr) 2007-08-22
FR2823758B1 (fr) 2003-07-11
ATE371002T1 (de) 2007-09-15
CN1513043A (zh) 2004-07-14
EP1395638A1 (fr) 2004-03-10
CA2445240A1 (fr) 2002-10-31
JP2004534115A (ja) 2004-11-11
DE60221982D1 (de) 2007-10-04
FR2823758A1 (fr) 2002-10-25
WO2002086006A1 (fr) 2002-10-31
US20040142192A1 (en) 2004-07-22

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ303008B6 (cs) Vodné disperze umelých hmot, zpusob jejich výroby a jejich použití
EP2669345A1 (en) Pressure-Sensitive Adhesive Composition and Pressure-Sensitive Adhesive Sheet
MX2008000440A (es) Dispersiones plasticas acuosas, metodo para producir las mismas y su uso.
JP5716784B2 (ja) クロロプレンラテックス及びクロロプレンラテックスを含有する接着剤組成物
CN107001862A (zh) 浆料聚合物组合物以及由其制得的粘合剂
CZ20033193A3 (cs) Srážecí prostředek a roztok pro výrobu dvou nebo vícesložkového lepidlaŹ postup lepení a příslušné zařízení
CN101133117A (zh) 水性乳液和涂料
KR102087740B1 (ko) 결합제 조성물 및 결로 방지 코팅 조성물에서의 그의 용도
CN101595194B (zh) 粘合性树脂组合物和粘合方法
JP3907183B2 (ja) 木質用耐水接着剤組成物
JP6899641B2 (ja) 樹脂組成物
ATE432966T1 (de) Verwendung von mit schutzkolloid stabilisierten mischpolymerisaten in zementfreien beschichtungsmitteln
JPH06107967A (ja) 車両灯具用加熱硬化型防曇剤組成物及び車両灯具
CN110922519A (zh) 一种氯乙烯与丙烯酸共聚乳液及其制备方法
JP2000072946A (ja) 合成樹脂エマルジョン及びその製造方法
JP7129481B2 (ja) 水性分散体、その製造方法、塗料組成物及び塗膜
EP1795546B1 (en) Aqueous polymer dispersions with high unsaturated flow promoter content
JP4385861B2 (ja) 建材化粧紙加工用水性樹脂分散体、及びそれを用いて得られる建材化粧紙
JPS6322812A (ja) ブロッキング防止用塗料
JP4272305B2 (ja) 水性樹脂分散液
JP2020023605A (ja) 水性分散体
JP2000212537A (ja) ポリエステル化粧板用接着剤組成物
KR20250061381A (ko) 알코올의 안정성이 우수한 아크릴 에멀젼
JPH01149864A (ja) 常温硬化性エマルジョン塗料
JP2000072803A (ja) 合成樹脂エマルジョン及びその製造方法