CZ200412A3

CZ200412A3 - Název neuveden

Info

Publication number: CZ200412A3
Application number: CZ200412A
Authority: CZ
Inventors: Jouko Viljanto; Risto Penttinen; Kurt Lönnqvist
Original assignee: Cellomeda Oy
Priority date: 2001-06-12
Filing date: 2002-06-11
Publication date: 2004-04-14
Also published as: HUP0400181A2; PT1401407E; ES2245737T3; RU2004100316A; NZ530129A; US20040247650A1; CA2449732A1; WO2002100383A1; EP1401407A1; DK1401407T3; PL366536A1; NO20035539D0; ATE303138T1; SK16182003A3; DE60205906D1; DE60205906T2; EP1401407B1; RU2281088C2; AU2002310785B2; JP2004533299A

Description

PORÉZNÍ CELULÓZOVÝ HOUBOVITÝ MATERIÁL K OŠETŘOVÁNÍ ZRANĚNÍ

Oblast techniky

Vynález se týká houbovitého celulózového materiálu k ošetřování zranění a/nebo spálenin a použití uvedeného materiálu definovaného v záhlaví nezávislých nároků uvedených níže v tomto textu.

Dosavadní stav techniky

Existuje potřeba levného a snadno použitelného materiálu k ošetření zranění a/nebo spálenin před transplantací kůže. Pacienti, kteří utrpěli taková zranění jako jsou rozsáhlé popáleniny třetího stupně nebo velkoplošná poranění, potřebují zpravidla kožní transplantáty. Není však vždy možné provádět kožní transplantace bezprostředně po úrazu vzhledem k nedostatečnému oběhu nebo spodině léze. Je-li plocha zraněné tkáně příliš rozsáhlá, může se stát, že pacient nemá dostatek kůže na autotransplantáty, nebo může být pacient tak vážně zraněn, že operace musejí být odloženy do doby, než se pacient dostatečně zotaví. Před provedením kožní transplantace je třeba odstranit mrtvou nebo devitalizovanou tkáň a poraněné tkáně musejí být dočasně zakryty, aby se tak minimalizovaly ztráty tekutiny, elektrolytu a proteinů ze zraněných tkání, aby se udržela náležitá tělesná teplota, a aby se podpořila granulace spodiny léze a revaskularizace poškozené tkáně. Takové úrazy jako jsou velké otevřené rány a spáleniny, pokud nejsou zakryty, jsou nanejvýš citlivé na infekce.

V současné době se používá ke krytí různých umělých kožních náhrad a tradičního krytí jako jsou obvazy na rány. Kožní náhrady, tak zvaná umělá kůže nebo ekvivalenty živé kůže, obsahují zpravidla produkty na bázi tkáně nebo tkáni příbuzné produkty, jako je kolagen. Rovněž mohou obsahovat živé ** · φφφφ · · · * φ φ φ φ φ φ φφφ φφ φφφ Φφφφ φ φ Φ φ φ φ φ φ φφφφφ ’·^θδδ/10θθ383·’Α1 kožní buňky jako jsou kultivované lidské fibroblasty a proteiny jako je glykosaminoglykan. Nevýhodou tohoto typu kožních náhrad je jejich cena, jelikož jsou velmi nákladné: náklady na jednoho pacienty se závažnými spáleninami na 50 % povrchu těla mohou dosáhnout až 150-200.000 FIM.

Mimo nákladů existují i určité pochybnosti a zdravotní rizika týkající se jejich použití. Dosud není známo, zda kožní náhrady obsahující proteiny nemohou působit jako možný zdroj onemocnění způsobovaných priony, např. Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Matrice na bázi polymerů může obsahovat malá množství monomerů nebo zbytků katalyzátoru polymerizace, které mohou být pro dané tkáně škodlivé nebo dokonce toxické. Uvedené náhrady kůže však spodinu léze pro transplantaci rovněž účinně nepřipravují. Jako alotransplantáty se používá lidská kůže pocházející z kadaverů. Kadavery se testují na infekční choroby jako je hepatitida B a C a HIV, ale zvláště v případě HIV, kde je inkubační doba poměrně dlouhá, mohou čerstvé infekce projít kontrolou bez povšimnutí.

Celulózová viskózní houba se rovněž používá jako dočasný kryt na popálené plochy (Viljanto, J a Jááskeláinen, A. Stimulation of Granulation Tissue Growth in Bums, Annales Chirurgiae et Gynaecologiae Fenniae 62 1973). Výsledky získané s celulózovou viskózní houbou byly slibné, aby se však zlepšila granulace a revaskularizace spodiny léze, bylo zapotřebí houbu neustále vlhčit směsí různých aminokyselin a vitaminů (Viljanto, J. et Raekallio, J. Local Hyperalimentation of Open Wounds, the British Journal of Surgery 6:63, 1976). Bylo obtížné uspokojivě provádět a kontrolovat trvalé vlhčení. Mimo toho jsou aminokyseliny citlivé a jejich směs není možné skladovat déle než několik málo dní. Z toho důvodu bylo nutno pravidelně připravovat čerstvou směs aminokyselin tak jak to vyžadovalo trvalé zavlhčování houby. Je zcela přirozené, že tento komplikovaný postup, kterým se dosáhlo lepších výsledků v granulaci a revaskularizaci spodiny léze, snížil v • · · 0 • · · · 0 · • · 0 0 » · · • 0 * · 0 · * • 0 0 0« 00000 ·0· 00« ’WO02/1000381? A1 ··* · 0 0 následujících desetiletích zájem o používání celulózové viskózní houby k léčbě zranění a/nebo popálenin.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je poskytnout cenově přístupný a snadno použitelný houbovitý celulózový materiál k léčbě zranění a/nebo spálenin.

Cílem je tedy poskytnout lepší alternativu ke stávajícím celulózovým houbovitým materiálům.

Dalším cílem tohoto vynálezu je použití nového houbovitého celulózového materiálu při léčbě zranění jako jsou popáleniny nebo akutní a chronická zranění.

Aby se dosáhlo výše uvedených cílů, vynález se vyznačuje tím, co je definováno v charakterizačních částech nezávislých nároků, které jsou uvedeny níže.

Typický porézní houbovitý celulózový materiál, jenž má být použit k ošetření zranění a/nebo spálenin obsahuje zinek, měď, selen a/nebo železo navázané na a/nebo absorbované do matrice materiálu v množstvích dostačujících k tomu, aby se podporovala granulace a revaskularizace spodiny léze. Množství zinku, mědi, selenu a železa je alespoň 0,1 μg/g suchého materiálu.

Podrobný popis vynálezu

V současné době se s překvapením zjistilo, že dosazením anorganických stopových prvků, které jsou zásadně důležité pro granulaci a revaskularizaci spodiny léze, se může dosáhnout podobných výsledků, jako v případě, kdy se používá celulózové viskózní houby navlhčované složitými směsmi aminokyselin a vitaminů. Tento vynález poskytuje jednoduchou a lacinou ······ 4 9 · · · 4 »4 9 4 4 · · »49 • 4 4 4 · 9444 • 499 « · 4 · 94944

·.-WOÍJ2/1 000383 A1 alternativu, s jejíž pomocí se dosahuje lepších léčebných výsledků u zranění a/nebo spálenin před transplantací kůže.

Termín houbovitý celulózový materiál používaný v kontextu tohoto vynálezu se týká materiálu, jenž je zhotoven z celulózy a obsahuje mikro- a makropóry, které jsou ve vzájemném dotyku. Materiál má houbovitou strukturu, tzn., že má houbovité fyzikální vlastnosti: je měkký, lehký, porézní, stlačitelný, elastický a může absorbovat tekutiny.

Termín stopový prvek použitý v kontextu tohoto vynálezu se týká anorganických chemických prvků a látek, které jsou zapotřebí ve stopových množstvích, aby se zajistily specifické funkce lidského těla, jako je vývoj a růst tkáně. Takovými prvky jsou na příklad železo, měď, zinek, selen, hořčík a mangan.

Podle tohoto vynálezu jsou vhodné stopové prvky podporující granulaci a revaskularizaci spodiny léze dodány do matrice houbovitého celulózového materiálu. Stopové prvky mohou být dodány do matrice jakoukoli vhodnou známou metodou. Mohou být dodány do matrice na příklad absorpcí, adsorpci, nasycením, nebo mohou být na základní hmotu navázány chemicky. Uvedené prvky mohou být zachyceny do matrice materiálu různými fyzikálními nebo chemickými způsoby. Stopové prvky mohou být např. uloženy do matrice materiálu v průběhu výrobního procesu houbovitého celulózového materiálu, přičemž zde budou stopové prvky tvořit součást struktury materiálu. Jelikož matrice materiálu jako taková je zhotovena z celulózy, netrpí žádnými problémy s chemickými zbytky, které se vyskytuji u materiálů na bázi polymerů.

Na příklad, houbovitý celulózový materiál podle tohoto vynálezu se může zhotovit známým způsobem přípravy celulózové houby. Houbovitý celulózový materiál je možno opakovaně čistit roztokem obsahujícím požadované stopové prvky. Během Čištění se stopové prvky ukládají na matrici •9 ···· • · » • « · » » · · · · · • · · · · ···· • · · · 9 9 99 99999 .ί..·..* *·-WO$>2/1000*383 A1 materiálu a množství uložených prvků je možno snadno vypočítat na základě koncentrací, které zbývají v čistící tekutině. Po uložení stopových prvků je možno houbovitý celulózový materiál vysušit, nařezat na požadovaný tvar a zabalit.

Podle jednoho výhodného provedení tohoto vynálezu obsahuje houbovitý celulózový materiál alespoň zinek, měď, selen a/nebo železo. Uvedený materiál může obsahovat pouze jeden z uvedených stopových prvků, nebo dva nebo více těchto prvků současně. Navíc k těmto prvkům může tento materiál rovněž obsahovat další stopové prvky, pokud jsou prospěšné pro granulaci a revaskularizace spodiny léze. Celkové množství zinku, mědi, selenu a železa je normálně alespoň 0,1 pg/g suchého materiálu. V jednom provedení tohoto vynálezu je celkové množství zinku, mědi, selenu a železa alespoň 0,3 pg/g suchého materiálu, někdy alespoň 0,5 pg/g suchého materiálu.

Podle jiných provedení tohoto vynálezu může být koncentrace zinku 2 20 pg/g suchého materiálu, nejlépe 7-10 pg/g suchého materiálu, koncentrace železa 5-28 pg/g suchého materiálu, nejlépe 10-14 pg/g suchého materiálu, koncentrace mědi 4-24 pg/g suchého materiálu, nejlépe 6,0 - 10 pg/g suchého materiálu, koncentrace selenu 0,5 - 3,0 pg/g suchého materiálu, nejlépe 0,8 - 1,2 pg/g suchého materiálu. Podle tohoto vynálezu je možno koncentrace zinku, mědi, selenu a železa vybírat nezávisle na sobě a není zapotřebí mít jev matrici materiálu současně.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu je koncentrace mědi 9,5- 12 pg/g suchého materiálu a/nebo koncentrace selenu 1,1 - 1,4 pg/g suchého materiálu.

Mimo výše uvedené stopové prvkům je možno používat celulózové houby k lokálnímu dodávání vápníku a fosfátu do buněk. Tím se velmi zvýší ·· · # φ φ • φ · · ♦ · • · · · · · · φ · · • · φ w · φ φ φ φ ♦ ·*« · · * φ · · · · · θ · .*W0Í)2/1000383 A1 buněčný růst a syntéza buněčných a/nebo mimobuněčných složek. Podobná zásada se používá již po dvě stě let v zemědělství, aby se podpořil buněčný růst hnojivém.

Materiál podle tohoto vynálezu účinně podporuje regeneraci pojivové tkáně a granulaci spodiny léze, snadno se používá a je levný. Materiál musí být pouze před přiložením na zraněnou tkáň zavlhčen fyziologickým solným nebo podobným roztokem. K tomu, aby dosáhlo úspěšné granulace a revaskularizace spodiny léze, není potřeba trvalé infúze složitými roztoky aminokyselin. Díky jednoduchosti při používání a nenákladnosti je materiál podle tohoto vynálezu vhodný pro použití i v těžkých a nevyhovujících podmínkách, např. v rozvojových zemích nebo v polních nemocnicích.

Když se materiál podle tohoto vynálezu používá k ošetření zranění, ustřihne se na vhodný tvar a přiloží se na očištěnou zraněnou tkáň. Houbovitý celulózový materiál může přitáhnout do materiálu a do plochy styku materiál/tkáň transformační růstový faktor beta 1 (TGF-βΙ), který je inhibitorem epiteliálního buněčného růstu. Materiál tudíž může účinně inhibovat růst keratinocytů ve spodině léze a zabraňuje nežádoucí keratinizaci spodiny léze. Podobným způsobem může materiál podle tohoto vynálezu podporovat mizení malých oblastí kůže, pokud takovéto oblasti ve spodině léze existují. Odstraňování rohovité tkáně a inhibice keratinizace je důležité, jelikož se tím zlepší úspěch následujících transplantací kůže.

Při přiložení na spodinu léze, materiál podle tohoto vynálezu bude fungovat jako adsorpční látka proteinů a jako dobré hemostatikum. Materiál těsně přilne ke spodině léze a bude podporovat růst kapilár i do materiálu.

Jakmile se tento materiál ze spodiny léze odstraní, kapiláry, které vyrostly uvnitř houbovitého materiálu se poruší a tím se stane spodina léze vhodnou pro transplantaci.

4 » 4 4

4 4 4 4

44 44444 •4 4444

4 «••4 44 •V&Oé2/1Cfo@$83^: A1

Podle tohoto vynálezu je vhodné tento porézní houbovitý celulózo vý materiál obsahující stopové prvky vhodné používat k léčbě zranění, jako je destrukce tkáně teplem a různé typy akutních nebo chronických poranění. Použití tohoto vynálezu zabrání lokální depleci základních stopových prvků ve zraněné tkáni a zajistí dostupnost např. železa (II, mědi, zinku, selenu, hořčíku a/nebo manganu, kterých je zapotřebí k optimální granulaci spodiny léze. Uvedené stopové prvky se zajišťují zpravidla intravenózní výživou, mohou se však dostat do zraněné tkáně pouze v případě, že je dobře vaskularizovaná. Na příklad u destrukcí třetího stupně je zraněná tkáň prakticky neživá: epidermis tkáně je teplem zcela zničena a dermis je částečně nebo zcela zničena a ve zraněné tkáni nedochází k vaskularizaci.V takovýchto případech dochází k lokální depleci základních stopových prvků, a to i v případě, i kdyby byl roztok obsahující stopové prvky pacientovi podán intravenózně.Výsledkem toho jepak to, že se překročí regenerativní kapacita pacienta, což má za následek špatnou granulaci a vznik snadno infikovatelných povrchů. Této depleci základních stopových prvků je možno se vyhnout, použije-li se při léčbě takovýchto zranění materiál podle tohoto vynálezu. Vynález tudíž uspokojuje dlouho pociťovanou potřebu materiálu, který účinné podporuje granulaci a revaskularizaci spodiny léze a současně jej lze snadno používat a je cenově přístupný.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu je možno houbovitý celulózový materiál obsahující stopové prvky používat také na příklad jako první pomoc při akutních zraněních, jako jsou na příklad dopravní nehody a pracovní úrazy. Možnosti postarat se o tato zranění v místních zdravotních střediscích a menších nemocnicích jsou často omezené a pacienti musejí být přemisťováni do větších jednotek specializované péče. Během dopravy pacienta se otevřený povrch zraněné plochy jednoduše zakryje materiálem • · · ·«·Φ ·· • · · · · · · · · • · · · · ’WÓ*(52/1000383 A1 podle tohoto vynálezu, čímž se předejde difuznímu krvácení, ztrátě tekutin a znečištění zraněné tkáně.

Materiál podle tohoto vynálezu je možno použít při léčbě zraněných tkání, u kterých je částečně nebo zcela zničena nejen epidermální, nýbrž i dermální část pokožky. K takovýmto zraněním patří na příklad:

- těžké spáleniny

- akutní zranění způsobená pracovními úrazy nebo dopravními nehodami,

- chronické vředy, např. diabetické vředy, vředy způsobené žilní insuficiencí a trofické vředy

- dekubitální vředy, a

- chronické vředy, např. leprózní.

Jedním aspektem tohoto vynálezu je tudíž použití porézního houbovitého celulózového materiálu obsahujícího stopové prvky k výrobě prostředku k ošetření akutních zranění, spálenin, chronických vředů a chronických infekcí.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu je možno houbovitý celulózový materiál obsahující stopové prvky používat také k ošetřování infikovaných zranění. Pozorovali jsme, že jestliže se materiál podle tohoto vynálezu zavlhčí a přiloží na obnažený povrch zraněné tkáně, bude přitahovat jednojademé fagocyty jako jsou monocyty a makrofágy ke stykové ploše mezi tímto materiálem a infikovanou tkání. Jelikož tyto fagocyty účinně ničí bakterie, cizí látky a mrtvé buňky způsobující infekci, je možno infekci ze spodiny léze odstranit tak, že se bude vyměňovat houbovitý celulózo vý materiál obsahující stopové prvky tak často, jak to bude potřeba, dokud nebude povrch tkáně připraven k transplantaci.

Materiál podle tohoto vynálezu je možno zvláště používat při léčbě infikovaných tkáňových dutin, které by jinak bylo obtížné ošetřovat. Orálně podávaná antibiotika se do těchto tkání krevním oběhem nedostanou, pokud ·· · ·· ···· • 4 · · · 4 · 4 • 44 4 · · · 44··· *··* ‘•wafe/wooW ai jsou tyto tkáně nedostatečně vaskularizované. Houbovitý celulózový materiál obsahující stopové prvky je možno jednoduše navlhčit fyziologickým slaným nebo Ringerovým roztokem, vložit jej do dutiny a podle potřeby vyměňovat. Tak jak jsme popsali výše, bude tento materiál podporovat vlastní tělesné mechanismy, aby tak překonal infekci v tkáni. Jelikož použití tohoto materiálu zlepší revaskularizaci tkáně, současně se do ní dostanou ústně podávaná antibiotika.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu se na jednu stranu porézního houbovitého celulózového materiálu obsahujícího stopové prvky přiloží semipermeabilní fólie.

Je vhodné, aby voda touto fólií prosakovala, může však v materiálu zadržet proteiny o molekulové hmotnosti > 5.000. Podle preferovaného provedení zadrží polopropustná fólie proteiny větší nebo podobné velikosti jako albumin a fibrinogen. Jakmile se fólie přiloží na materiál podle tohoto vynálezu, bude se snadněji používat a řízením vlastností přiložené fólie, např. velikosti pórů a tloušťkou fólie, mohou být ztráty tekutiny přes tuto fólii řízeny přesněji. Polopropustnost této fólie se může rovněž měnit jako funkce teploty. Při vyšších teplotách je vhodnější, aby byla propustnost uvedené fólie nižší než při nízkých teplotách, jelikož sekrece tekutiny ze zraněné tkáně je zpravidla při vyšších teplotách vyšší. Důležitost udržování vlhkosti v tomto materiálu je zvláště výrazná v případech, kde jsou pacienti léčení materiálem podle tohoto vynálezu udržováni pod lampami generujícími teplo při vyšších teplotách až do 27-28 °C.

Porézní a houbovitý celulózový materiál obsahující stopové prvky je možno snadno tvarovat do různých tvarů a velikostí. Z materiálu podle tohoto vynálezu je možno snadno vyrábět zařízení jako jsou prostěradla, slipy, plátky a jiné zboží k léčbě spálenin, akutních zranění, chronických vředů a chronických infekcí. Podle jednoho provedení tohoto vynálezu je rovněž •4 4444 • 44

444 4 4

44 · 4 4

4 4 4 4 4

4 44 4 4444

4 4 4« *WÓ*Ó2/10*0*0383 A1 možno získat produkty připravené k použití tak, že se fyziologickým slaným roztokem zavlhčí sterilizovaný nastříhaný celulózový materiál obsahující stopové prvky a zabalí se do hermeticky utěsněných obalů. Materiál podle tohoto vynálezu může být ve tvaru prostěradel, která se pak snadno používají při poskytování první pomoci na příklad v místě provozní nebo dopravní nehody.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález dále názorně dokládáme na následujících obrázcích ukazujících některá z provedení tohoto vynálezu.

Obr. la - lc schematicky znázorňují kus houbovitého celulózového materiálu, který obsahuje stopové prvky nacházející se na obnaženém povrchu zraněné tkáně, a

Obr. 2a - 2b znázorňují rychlé a kvantitativní navázání transformačního růstového faktoru beta 1 (TGF-βΙ) do celulózových hub in vitro.

Obr. la znázorňuje kus I houbovitého celulózového materiálu podle tohoto vynálezu, který obsahuje stopové prvky. Kus I se umístil na obnažený infikovaný povrch 92 zraněné tkáně 9. Na uvedený kus I se přiložila polopropustná fólie 2. Fólie 2 umožňuje odpařování vodních par z kusu I. Odpařování vody se naznačuje šipkami 4, 42. Typicky se odpařuje 5 mg H₂O/cm³/h. Fagocyty 5, 52 jsou přitahovány k povrchové oblasti infikovaného povrchu 92 a rovněž dovnitř dílu i, kde ničí bakterie 6 označované hvězdičkami a buněčný odpad 7 označovaný černými tečkami. Krevní cévy 3, y_ nedosahují na povrch 92 poraněné tkáně 9.

Na obr. 1 vrostly krevní cévy 3, 32 částečně dovnitř kusu I houbovitého celulózového materiálu a započala revaskularizace spodiny léze. Fagocyty zničily bakterie a buněčný odpad a povrch 92 poraněné tkáně 9 již není infikovaný. Jakmile se kus I houbovitého celulózového materiálu z poraněné ·· ···· • · • · · • ···· • 9 99 *WO’fó/10ÓČ383* A1 tkáně 9 odstraní, ukáže se čistý povrh 8 granulované tkáně JO. Můžeme pozorovat, že granulovaná tkán 10' rovněž vrostla částečně dovnitř kusu I houbovitého celulózového materiálu.

Obr. lc znázorňuje situaci po provedení transplantace kůže.

Autotransplantát J4 přeneseného kožního štěpu se umístil na čistý povrchu 8 granulované tkáně 1Ό. Rovněž je možno použít ultratenký autotransplantát. V granulované tkáni 10 je možno pozorovat určitý počet fagocytických buněk 12. Krevní cévy 3, 3ý narostly až k autotransplantátu 14.

Jeden ze způsobů přípravy houbovitého celulózového materiálu obsahujícího stopové prvky popisujeme v příkladě 1. V příkladě 2 se uvádí typické použití houbovitého celulózového materiálu obsahujícího stopové prvky podle tohoto vynálezu při ošetřování popálenin. Příklad 3 znázorňuje rychlé a kvantitativní vázání transformačního růstového faktoru beta 1 (TGFβΐ) do celulózových hub in vitro. Všechny příklady je nutno považovat za neomezující.

PŘÍKLAD 1

Příprava houbovitého celulózového materiálu podle vynálezu

Podle známých metod se připravil celulózový viskózový roztok obsahující 5 % celulózy. Podle výpočtu na základě hmotnosti celulózy se nastříhalo 20 % celulózových vláken na délku 8-10 mm a vmíchalo se do viskózového roztoku. Použil se pórotvomý materiál, v tomto případě Glauberova sůl (Na₂SO4*10H₂O) o velikosti částic <1,0 mm). Přidala se Glauberova sůl v množství 80-krát větším než byla původní hmotnost celulózy. Získaný materiál se uložil do formy a celulóza se ohřevem ve vodní lázní regenerovala. Surový houbovitý celulózový materiál vytažený z vodní lázně se horkou vodou opláchl od soli, ošetřil se ředěnou kyselinou, bělicím roztokem a nakonec se několikrát opláchl destilovanou vodou.Tento čistý ···«

WÓ*Ó2/1000383 A1 houbovitý celulózový materiál se potom několikrát propral v roztoku připraveném z destilované vody a obsahujícím taková množství požadovaných stopových prvků, aby se v usušeném materiálu dosáhlo cílových koncentraci stopových prvků. Stopové prvky se snadno v roztoku rozpouštějí, použijí-li se příslušné chloridové sloučeniny. Množství uložených stopových prvků se vypočítalo tak, že se porovnaly koncentrace stopových prvků v promývacím roztoku před a po promýváním houbovitého celulózo vého materiálu. Jakmile se dosáhlo cílových koncentrací nanesených na uvedený materiál, materiál se vysušil, nastříhal se na požadovanou velikost a zabalil.

PŘÍKLAD 2

Ošetřování tkáně destruované teplem pomocí materiálu podle vynálezu

Spálená plocha kůže se revidovala odstraněním nekrotizovaných a devitalizovaných částí tkáně. Tento debridement spálené kůže se pečlivě prováděl po tenkých vrstvách tak hluboko, až bylo možno pozorovat minimální krvácení tkáně. To indikovalo hranici živé tkáně. Pečlivě se zavlhčil jeden (1) litr nekomprimovaného houbovitého celulózového materiálu obsahujícího stopové prvky nasycením 580 - 600 ml fysiologického slaného roztoku (0,9% NaCl). Uvedený materiál se nařezal na tvar a velikost spálené plochy. Zavlhčený materiál podle tohoto vynálezu se přiložil na obnažený vyčištěný povrh spálené tkáně a zakryl se celofánovou fólií. Jestliže tkáň není infikovaná, materiál se vyměňuje jednou za tři dny. Jestliže je tkáň infikovaná, na počátku léčby se materiál mění každý den. Během výměny se vizuálně zkoumá spodina léze a tak jak se infekce zmenšuje, intervaly výměny se prodlužují. Celková doba léčby k dosažení dostatečné granulace spodiny léze je normálně 5 - 10 dní a počet výměn se pohybuje mezi 2 a 5. K devaskularizaci spálené plochy dochází zpravidla během pěti dní od počátku léčby.

·· · · · · · ··· ········· »············ ·^: ’·V/CJV2/W&‘0383^: A1

PŘÍKLAD 3

Znázornění rychlé a kvantitativní vazby transformačního růstového faktoru beta 1 (TGF-βΙ) do celulózových hub in vitro

Rychlá a kvantitativní vazba transformačního růstového faktoru beta 1 (TGF-βΙ) do houbovitého celulózového materiálu podle tohoto vynálezu in vitro se analyzovala Westernovou analýzou. Celulózo vý materiál se nastříhal na zkušební kusy velikosti 5x5x5 mm. Zkušební kusy se potom inkubují s 20 ng čištěného transformačního růstového faktoru beta 1 (TGF-βΙ) ve fyziologickém roztoku tlumeném fosfátem (PBS). Objem tohoto roztoku byl pětkrát větší než objem zkušebního kusu. Inkubační doba byla u různých zkušebních kusů 10 a 30 minut a 1, 2, 4, 6 22 a 48 hodin. Po inkubaci se zkušební kusy propláchly solným roztokem a transformační růstový faktor beta 1 (TGF-βΙ) navázaný na tyto zkušební kusy se extrahoval do tlumivého elektroforetického roztoku. Extrahovaný transformační růstový faktor beta 1 (TGF-βΙ) se zavede do polyakrylamidového gelu a přenese se na nitrocelulózovou membránu Hybond ECL (Amersham Life Sciences, UK). Pomocí soupravy Vectastain ABC se zjistila se specifická vazba protilátky transformačního růstového faktoru beta 1 (TGF-βΙ) (1,5 pg/ml, RDI, UK) a vizualizovala se zlepšeným (Amersham, UK), chemiluminiscenčním detekčním systémem. Obr. 2 ukazuje rychlou a trvalou vazbu transformačního růstového faktoru beta 1 (TGF-βΙ) na houbovitý celulózový materiál podle tohoto vynálezu.

Rychlé a kvantitativní navázání transformačního růstového faktoru beta

1 (TGF-βΙ) do houbovitého celulózového materiálu podle tohoto vynálezu in vitro se analyzovalo také pomocí imunohistologické analýzy. Inkubovaly se podobné houby s transformačním růstovým faktorem beta 1 (TGF-βΙ) nebo . » ···· ··

WÓ*02/1000383 A1 bez něj tak jako výše. Po opláchnutí řezu třikrát pufrovaným fyziologickým roztokem (TBS) se staly viditelnými navázané primární protilátky, a to pomocí techniky avidin-biotin-peroxidázového komplexu používající jako chromogen diaminobenzidin (Vactastain ABC kit, Vector Laboratories, In., USA). Tkáně se barvily kontrastní Mayerovou hematoxylinovou barvou. Na levé straně na obr. 2b je uveden kontrolní vzorek a na pravé straně kontrastní zabarvení houby upravené transformačním růstovým faktorem beta 1 (TGF-pi).Obr. 2b znázorňuje silnou vazbu transformačního růstového faktoru beta 1 (TGF-βΙ) na strukturu houbovitého celulózového materiálu podle tohoto vynálezu.

Bude vysoce oceňována skutečnost, že podstata tohoto vynálezu může být realizována v různých provedeních, z nichž na tomto místě uvádíme pouze několik málo příkladů. Odborníkům v tomto oboru bude zřejmé, že existují další provedení, která se neodchylují od ducha tohoto vynálezu. Popisované realizace jsou tudíž ilustrativní a nelze je tedy chápat jako vymezující.

Claims

1. Porézní houbovitý celulózový materiál používaný na ošetřováni poranění a/nebo spálenin vyznačující se tím, že celulózový materiál obsahuje

5 zinek, měď, selen a/nebo železo navázané na a/nebo absorbované do matrice materiálu v množstvích dostačujících k podpoře granulace a revaskularizace spodiny léze, přičemž množství zinku, mědi, selenu a železa je alespoň 0,1 pg/g suchého materiálu.

2. Porézní houbovitý celulózový materiál podle nároku 1 vyznačující se 10 tím, že celulózový materiál obsahuje navíc další stopové prvky.

3. Porézní houbovitý celulózový materiál podle nároku 1 vyznačující se tím, že koncentrace železa je 5- 28 pg/g suchého materiálu, nejlépe 10 14 pg/g suchého materiálu.

4. Porézní houbovitý celulózový materiál podle nároku 1 vyznačující se 15 tím, že koncentrace zinkuje 2-20 pg/g suchého materiálu, nejlépe 7-10 pg/g suchého materiálu.

5. Porézní houbovitý celulózový materiál podle nároku 1 vyznačující se tím, že koncentrace mědi je 4 - 24 pg/g suchého materiálu, nejlépe

6-10 pg/g suchého materiálu.

20 6. Porézní houbovitý celulózový materiál podle nároku 1 vyznačující se tím, že koncentrace selenu je 0,5 - 3,0 pg/g suchého materiálu, nejlépe 0,8 - 1,2 pg/g suchého materiálu.

7. Porézní houbovitý celulózový materiál podle nároku 1 vyznačující se tím, že na jedné straně uvedeného celulózového materiálu je přiložena

25 polopropustná fólie, přes kterou může vodní pára prosakovat, která však zadržuje v materiálu proteiny s molekulární hmotností > 5.000.

............ -_ . . ι....ιλ· . <* 99 9999 99 9 <· 9

9 9 9 9 9·· 999

9« 99 9 9999 • ··· 9 9 ·9 99999

16 ........WÓ‘Ó2/1000383 A1

8. Použití porézního houbovitého celulózového materiálu podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 pro výrobu prostředku k ošetření akutních poranění.

9. Použití porézního houbovitého celulózového materiálu podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 pro výrobu prostředku k ošetření chronických vředů.

5

10.Použití porézního houbovitého celulózového materiálu podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 pro výrobu prostředku k ošetření chronických infekcí.

11. Použití porézního houbovitého celulózového materiálu podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 pro výrobu prostředku k ošetření spálenin.