CZ2004341A3

CZ2004341A3 - Prostředek pro kondicionování tkanin

Info

Publication number: CZ2004341A3
Application number: CZ2004341A
Authority: CZ
Inventors: Graingerádavidástephen; Greenáandrewádavid; Hubbardájonháfrancis; Mohammadiámansurásultan
Original assignee: Unileverán@Áv
Priority date: 2001-09-10
Filing date: 2002-08-30
Publication date: 2004-08-18
Also published as: HUP0600149A2; ES2252510T3; US6849592B2; ATE312155T1; DE60207873T2; ZA200401789B; BRPI0212408B1; HUP0600149A3; CZ299080B6; US20030064904A1; CA2459362A1; CN1585815A; CN1289647C; BR0212408A; CA2459362C; MXPA04002239A; EP1425370A1; WO2003022971A1; GB0121807D0; EP1425370B1

Description

Prostředek pro kondicionování tkanin

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká prostředků pro kondicionování tkanin. Vynález se zvláště týká prostředků pro kondicionování tkanin obsahujících kvarterní amoniovou sloučeninu s esterovými vazbami a sloučeninu s dlouhým mastným řetězcem.

Dosavadní stav techniky

Kapalné prostředky pro kondicionování tkanin, které se používají pro změkčování tkanin při máchacím cyklu, jsou dobře známé.

Tyto prostředky obsahují méně než 7,5 % hmotnostního změkčující účinné látky, přičemž v takovém případě je prostředek definován jako „ředěný“, od 7,5 do přibližně 30 % hmotnostních účinné látky, kde v tomto případě je prostředek definován jako „koncentrovaný“ nebo více než přibližně 30 % hmotnostních účinné látky, a v tomto případě je prostředek definován jako „superkoncentrovaný“. Na mnoha světových trzích jsou velmi žádané zředěné prostředky pro kondicionování tkanin, protože mnoho zákazníků dává těmto zředěným prostředkům přednost před poloředěnými, koncentrovanými nebo superkoncentrovanými prostředky. Důvodem jsou přijatelnější rheologické vlastnosti a také menší možnost předávkování zředěného prostředku, protože koncentrovaný prostředek je možno mnohem snadněji náhodně předávkovat.

Zředěné prostředky mohou být navíc výhodné pro výrobce, protože vysoká množství přítomné vody ve srovnání s množstvím vody v koncentrovaném prostředku usnadňuje dispergaci zředěného

- 2 prostředku v máchací lázni, aniž by bylo zapotřebí přidávat další nákladné dispergační prostředky. Další výhody zředěných prostředků ve srovnání s koncentrovanými prostředky zahrnují vyšší stabilitu při skladování, která je dosažena vyšším ředěním destabilizujících složek jako jsou parfémy.

U tradičních prostředků pro kondicionování tkanin se používaly kvarterní amoniové prostředky pro změkčování tkanin neobsahující esterové vazby, ale dnes se namísto těchto sloučenin spíše používají kvarterní amoniové prostředky pro změkčování tkanin s obsahem esterových vazeb.

Používání sloučenin obsahujících esterové vazby je žádoucí, protože jsou ze své podstaty biologicky odbouratelné.

Tyto kvarterní amoniové sloučeniny obsahující esterové vazby (ester-linked quaternary ammonium compounds) obsahují hydrokarbylové řetězce, které mohou být nenasycené, částečně ztužené nebo zcela nasycené.

Žádoucí je zvláště používání v podstatě zcela nasycených kvarterních amoniových sloučenin pro změkčování tkanin, protože mají vynikající změkčující schopnosti, a protože jsou stabilnější vůči oxidační degradaci (která může vést k vytváření nežádoucího zápachu) než částečně nasycené nebo zcela nenasycené kvarterní amoniové změkčující sloučeniny.

Ze známých typů kvarterních amoniových materiálů obsahujících esterové vazby je vhodné používat látky na bázi triethanolaminu, které poskytují alespoň určité množství složky obsahující jednu esterovou vazbu, a alespoň určité množství složky obsahující tři esterové vazby, protože surovina má nízkou teplotu tání, což umožňuje provádění výrobního postupu prostředku při nízkých teplotách. To omezuje potíže související s manipulací, dopravou a zpracováním suroviny a z ní vyrobených prostředku při vysoké teplotě.

Se zředěnými prostředky pro změkčování tkanin je však spojen problém jejich zdánlivě horší změkčující účinnosti ve srovnání s koncentrovanou verzí stejného prostředku. Aniž by si autoři přáli být vázáni teorií, předpokládá se, že tento jev je důsledkem horšího molekulárního sbalení kvarterního amoniového změkčujícího materiálu v lamelární fázi prostředku při vysokém obsahu vody.

Další problém související se změkčujícími prostředky obsahujícími kvarterní amoniové změkčující materiály na bázi triethanolaminu (tj. obsahující směs mono-, di- a triesterových kvarterních amoniových sloučenin) je jejich horší změkčující účinnost nezávisle na jejich koncentraci ve srovnání s kvarterními amoniovými změkčujícími materiály obsahujícími převážně diesterové kvarterní amoniové sloučeniny.

Úkolem předkládaného vynálezu je řešení jednoho nebo více zvýše uvedených problémů, a poskytnutí jedné nebo více z výše uvedených prospěšných vlastností požadovaných zákazníky.

Překvapivě bylo zjištěno, že přidání mastné složky, která obsahuje dlouhý alkylový řetězec, jako je mastný alkohol nebo mastná kyselina (dále označované jako „mastné komplexační činidlo“), do zředěných změkčujících prostředků obsahujících kvarterní amoniový změkčující materiál s v podstatě zcela nasycenými alkylovými řetězci, alespoň určité množství složky s jednou esterovou vazbou a alespoň určité množství složky se třemi esterovými vazbami, je možno dosáhnout dramatického zlepšení změkčujícího účinku těchto prostředků.

Předpokládá se, že toto zlepšení je způsobeno vytvořením komplexu složky obsahující jednu esterovou vazbu (která nepřispívá ke změkčování) s mastným komplexačním činidlem, a tím poskytnutím materiálu, který přispívá ke změkčování.

Podstata vynálezu

Podle předkládaného vynálezu se tedy poskytuje prostředek pro kondicionování tkanin, který obsahuje:

(a) méně než 7,5 % hmotnostního kvarterního amoniového materiálu obsahujícího esterové vazby pro změkčování tkanin, který obsahuje alespoň jednu složku obsahující jednu esterovou vazbu a alespoň jednu složku obsahující tři esterové vazby;

(b) mastné komplexační činidlo;

kde hmotnostní poměr složky obsahující jednu esterovou vazbu ve směsi (a) ke složce (b) je od 5 : 1 do 1 : 5.

Poskytuje se také způsob ošetření tkanin, který zahrnuje přivedení výše popsaného prostředku do styku s tkaninou v procesu ošetření prádla.

V souvislosti předkládaného vynálezu má termín „obsahující“ význam „zahrnující“ nebo „složený z“. To znamená, že kroky, součásti, složky nebo vlastnosti, kterých se termín „obsahující“ týká, nejsou vyčerpávající.

Podrobný popis vynálezu

Prostředky podle předkládaného vynálezu jsou s výhodou prostředky pro kondicionování při máchání, výhodněji vodné prostředky pro kondicionování při máchání, pro použití v máchacím cyklu pracího procesu v domácnosti.

Kvarterní amoniový materiál změkčující tkaniny

Materiál změkčující tkaniny používaný v prostředcích podle předkládaného vynálezu obsahuje jeden nebo více kvarterních amoniových materiálů obsahujících směs sloučenin s jednou 5 esterovou vazbou, dvěma esterovými vazbami a třemi esterovými vazbami.

Sloučeninami s jednou, dvěma nebo třemi esterovými vazbami se rozumí, že kvarterní amoniový změkčující materiál obsahuje kvarterní amoniovou sloučeninu obsahující jednu esterovou vazbu 10 s navázaným mastným hydrokarbylovým řetězcem, případně kvarterní amoniovou sloučeninu obsahující dvě esterové vazby, každou z nich s navázaným mastným hydrokarbylovým řetězcem, a případně kvarterní amoniovou sloučeninu obsahující tři esterové vazby, přičemž na každou z nich je navázán mastný hydrokarbylový řetězec.

is V následující tabulce jsou ukázány typické obsahy mono-, di- a triesterových složek v materiálu změkčujícím tkaniny používaném v prostředcích podle vynálezu.

Složka	% hmotnostní surového materiálu (změkčovadlo na bázi TEA s rozpouštědlem)
Monoester	10-30
Diester	30 - 60
Triester	10-30
Volná mastná kyselina	0,2 - 1,0
Rozpouštědlo	10 - 20

- 6”-’..........

Množství složky obsahující jednu esterovou vazbu (mono-ester linked component) v kvarterním amoniovém materiálu používaném v prostředcích podle vynálezu je s výhodou mezi 8 a 40 % hmotnostními, vztaženo na celkovou hmotnost suroviny, ve které je kvarterní amoniový materiál dodáván.

Obsah složky se třemi esterovými vazbami (tri-ester linked component) je s výhodou mezi 20 a 50 % hmotnostními, vztaženo na celkovou hmotnost suroviny, ve které se kvarterní amoniový materiál dodává.

Průměrná délka řetězce alkylové nebo alkenylové skupiny je s výhodou C_14l výhodněji alespoň C₁₆. Nejvýhodněji má alespoň polovina řetězců délku CisObecně je výhodné, jestliže jsou alkylové nebo alkenylové řetězce převážně lineární.

Výhodný kvarterní amoniový kationtový změkčující materiál obsahující esterové vazby pro použití v předkládaném vynálezu má vzorec (I):

[(CH₂)_n(TR)]_m

R¹-N⁺-[(CH₂)_n(OH)]₃._m

X‘ (i) kde každá skupina R je nezávisle zvolena ze skupiny C₅.₃₅ alkyl nebo alkenyl, R¹ znamená skupinu 0^4 alkyl nebo hydroxyalkyl nebo skupinu C₂-4 alkenyl,

O O

II II

T je — O —C — nebo — C — O ;

······ · · ·· · · ·

- 7 n je 0 nebo celé číslo zvolené z 1 až 4, m je 1, 2 nebo 3 a označuje počet skupin, kterých se týká, které vycházejí přímo z atomu N, a X‘ je aniontová skupina, jako jsou halogenidy nebo alkylsulfáty, např. chlorid, methylsulfát nebo ethylsulfát.

Zvláště výhodné materiály spadající do této třídy jsou dialkyl- a dialkenylestery triethanolamoniummethylsulfátu. Komerční příklady sloučenin v rámci tohoto vzorce jsou Tetranyl® AHT-1 (di-(alkyl ztuženého loje)ester triethanolamoniummethylsulfátu, 85 % účinné látky), L1/90 ((alkyl částečně ztuženého loje)ester triethanolamoniummethylsulfátu, 90 % účinné látky a L5/90 ((palmový ester triethanolamoniummethylsulfátu, 90 % účinné látky), všechny výrobky firmy Kao corporation), Rewoquat WE18 a WE20 (obě látky jsou (alkyl částečně ztuženého loje)ester triethanolamoniummethylsulfátu, 90 % účinné látky), obě látky firmy Goldschmidt Corporation, a Stepantex VK-90 ((alkyl částečně ztuženého loje)ester triethanolamoniummethylsulfátu, 90 % účinné látky) firmy Stepan Company.

Jodové číslo výchozí mastné acylové skupiny kyseliny

Jodové číslo výchozí mastné acylové sloučeniny kyseliny, ze které se kvarterní amoniový materiál pro změkčování tkanin vyrábí, je od 0 do 20, s výhodou od 0 do 5, výhodněji od 0 do 2. Nejvýhodněji je jodové číslo výchozí mastné acylové sloučeniny kyseliny, ze které se kvarterní amoniový materiál pro změkčování tkanin vyrábí, od 0 do 1. To znamená, že výhodná je situace, kdy jsou alkylové nebo alkenylové řetězce v podstatě zcela nasycené.

Pokud je v prostředku přítomen nenasycený kvarterní amoniový materiál pro změkčování látek, jodové číslo uvedené výše představuje střední hodnotu jodového čísla výchozích mastných acylových sloučenin nebo mastných kyselin všech přítomných kvarterních amoniových materiálů.

• . · · · · · · · · «*···« ·· ·· ·* ·

- 8 V souvislosti s předkládaným vynálezem je jodové číslo výchozí mastné acylové sloučeniny nebo kyseliny, ze které se materiál pro změkčování tkanin vyrábí, definováno jako počet gramů jodu, který reaguje se 100 g sloučeniny.

V souvislosti s předkládaným vynálezem zahrnuje způsob výpočtu jodového čísla výchozí mastné acylové sloučeniny/kyseliny rozpuštění určeného množství (od 0,1 do 3 g) v přibližně 15 ml chloroformu. Rozpuštěná výchozí mastná acylová sloučenina/mastná kyselina se potom ponechá reagovat s 25 ml chloridu jodného v roztoku kyseliny octové (0,1 Μ). K tomuto roztoku se přidá 20 ml 10% roztoku jodidu draselného a přibližně 150 ml deionizované vody. Po přidání halogenu se určí nadbytek chloridu jodného titrací roztokem thiosíranu sodného (0,1 M) v přítomnosti modrého škrobového indikátorového prášku. Současně se stanovuje slepý vzorek se stejným množstvím činidel a za stejných podmínek. Rozdíl mezi objemem thiosíranu sodného použitého u slepého vzorku a použitého při reakci s výchozí mastnou acylovou sloučeninou nebo mastnou kyselinou umožní výpočet jodového čísla.

Kvartem! amoniový materiál pro změkčování tkanin vzorce (I) je přítomný v nožství méně než 7,5 % hmotnostního z kvarterního amoniového materiálu (účinná složka), vztaženo na celkovou hmotnost prostředku, výhodněji od 1 do 6,8 % hmotnostního, nejvýhodněji 2 až 5,5 % hmotnostního, např. 2,2 až 5 % hmotnostních.

Vyloučené kvarterní amoniové sloučeniny

Kvarterní amoniové materiály pro změkčování tkanin, které neobsahují esterové vazby, nebo pokud esterové vazby obsahují, neobsahují alespoň určité množství monoesterové složky a určité množství triesterové složky, jsou z rámce vynálezu vyloučeny. Vyloučeny jsou např. kvarterní amoniové sloučeniny následujících vzorců:

TR² (R¹)2N⁺— (CH2)_n — CH X’

CH₂TR²

2 kde R , R , T, n a X jsou jak definováno výše; a

R₃

R-i — N⁺— R₂ Xr₄ kde Ri až R₄ nejsou přerušeny esterovými vazbami, R-ι a R₂ jsou skupiny Cs-28 alkyl nebo alkenyl; R₃ a R₄ jsou skupiny Ci.₄ alkyl nebo C₂.₄ alkenyl a X' je jak definováno výše.

Mastné komplexační činidlo

Prostředky podle předkládaného vynálezu obsahují mastné komplexační činidlo. Předpokládá se, že mastný alkohol poskytne synergický změkčující prospěšný účinek s kvarterním amoniovým změkčujícím materiálem, který je pozorovatelný zvláště u zředěných prostředků pro kondicionování tkanin.

Přihlašovatelé předpokládají, že tento jev je způsoben přivedením složky obsahující jednu esterovou vazbu (která nepřispívá ke změkčování) do komplexu s mastným komplexačním činidlem, takže vznikne materiál, který ke změkčování přispívá.

Mezi zvláště vhodná mastná komplexační činidla patří mastné alkoholy a mastné kyseliny. Z těchto látek jsou nejvýhodnější mastné alkoholy.

Výhodné mastné kyseliny zahrnují mastnou kyselinu ztuženého loje (dostupnou pod obchodním názvem Pristerene, firmy Uniqema).

······ · · ·· · · *

- 10 Mezi výhodné mastné alkoholy patří alkohol ztuženého loje (dostupný pod obchodním názvem Stenol a Hydrenol, firma Cognis and Laurex CS, firma Albright and Wilson) a behenylalkohol, alkohol s délkou řetězce C₂₂, dostupný jako výrobek Lanette 22 (firma Henkel).

Mastné komplexační činidlo je přítomno v množství od 0,01 do 15 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku. Výhodněji je mastná složka přítomna v množství od 0,05 do 10 %, nejvýhodněji od 0,1 do 5 %, např. 0,3 až 4 % hmotnostní, nebo i 0,4 až 1,9 % hmotnostního.

Hmotnostní poměr monoesterové složky kvarterního amoniového materiálu změkčujícího tkaniny k mastnému komplexačnímu činidlu je s výhodou od 5 : 1 do 1 : 5, výhodněji 4 : 1 do 1 : 4, nejvýhodněji 3 : 1 až 1 : 3, např. 2 : 1 až 1 : 2.

Vypočet množství složky s jednou esterovou vazbou v kvarterním amoniovém materiálu

Kvantitativní analýza složky s jednou esterovou vazbou v kvarterním amoniovém materiálu se provádí použitím kvantitativní 1

C NMR spektroskopie s inverzně spouštěným schématem rušení interakce ¹H.

Vzorek známé hmotnosti kvarterní amoniové suroviny se nejprve rozpustí ve známém objemu CDCI₃ spolu se známým množstvím testovacího materiálu jako je naftalen. Potom se zaznamená ¹³C NMR spektrum tohoto roztoku použitím jak schématu rušení interakce s inverzním spouštěním, tak i relaxačního činidla. Schéma rušení interakce s inverzním spouštěním (inverse gated decoupling scheme) se používá pro zajištění potlačení Overhauserových efektů, zatímco relaxační činidlo se používá, aby se předešlo negativním důsledkům dlouhých relaxačních časů ti (tj. adekvátního poměru signálu k šumu je možno dosáhnout v rozumném časovém měřítku). Intenzity signálů

-ιΓ..........

charakteristických vrcholů jak atomů uhlíku v kvarterním amoniovém materiálu, tak i v naftalenu, se použijí pro výpočet koncentrace složky s jednou esterovou vazbou v kvarterním amoniovém materiálu. V kvarterním amoniovém materiálu tento signál reprezentuje uhlík skupiny dusík-methyl na kvarterní amoniové hlavní skupině (head group). Chemický posun skupiny dusík-methyl se mírně mění v důsledku různého stupně esterifikace; charakteristické chemické posuny pro mono-, di- a triesterové vazby jsou 48,28, 47,97, popř. 47,76 ppm. Kterýkoli z vrcholů způsobený uhlíky naftalenu, kterých se nedotýkají interference jiných složek, mohou být potom použity pro výpočet hmotnosti složky obsahující jednu esterovou vazbu přítomné ve vzorku následujícím způsobem:

HmotnostMQ (mg/ml) = (hmotnost_Naph x Imq x N_Naph x MMQ)/(lNa_Ph X Nmq X MNa_Ph) kde hmotnostMQ = hmotnost kvarterního amoniového materiálu s jednou esterovou vazbou v mg/ml, hmotnost_Naph = hmotnost naftalenu v mg/ml, I = intenzita vrcholu, N = počet přispívajících jader a M = relativní molekulová hmotnost. Relativní molekulová hmotnost použitého naftalenu je 128,17 a relativní molekulová hmotnost složky kvarterního amoniového materiálu s jednou esterovou vazbou se bere jako 526.

Hmotnostní procento kvarterního amoniového materiálu s jednou esterovou vazbou v surovině může být tedy vypočteno z následující rovnice:

procento kvarterního amoniového materiálu s jednou esterovou vazbou v surovině = (hmotnost_MQ/hmotnost_HT-TEA) x 100 ··· ··«* · · ·

- 1'2”-* kde hmotnost_HT-TEA = hmotnost kvarterního amoniového materiálu, přičemž hmotnost_MQ i hmotnost_HT-TEA jsou vyjádřeny jako mg/ml.

Diskusi týkající se této techniky NMR je možno nalézt v publikaci „100 and More Basic NMR Experiments“, S. Braun, H. O. Kalinowski, S. Berger, 1. vydání, str. 234 - 236.

Neiontová povrchově aktivní látka

Je výhodné, jestliže prostředky dále obsahují neiontovou povrchově aktivní látku. Tyto látky se mohou typicky přidávat pro účely stabilizace prostředků.

Mezi vhodné neiontové povrchově aktivní látky patří adiční produkty ethylenoxidu a/nebo propylenoxidu s mastnými alkoholy, mastnými kyselinami a mastnými aminy.

Jako neiontová povrchově aktivní látka může být použit kterýkoli z alkoxylovaných materiálů dále popisovaných typů.

Vhodné povrchově aktivní látky jsou v podstatě ve vodě rozpustné povrchově aktivní látky obecného vzorce:

R — Y — (C₂H₄O)_Z — C₂H₄OH kde R je zvoleno ze skupiny obsahující alkyl- a/nebo acylhydrokarbylové skupiny s primárním, sekundárním a rozvětveným řetězcem; alkenylhydrokarbylové skupiny s primárním, sekundárním a rozvětveným řetězcem; alkenyl-substituované fenolické hydrokarbylové skupiny s primárním, sekundárním a rozvětveným řetězcem; přičemž hydrokarbylové skupiny mají délku řetězce od 8 do přibližně 25, s výhodou 10 až 20, např. 14 až 16 atomů uhlíku.

• * « ·«·· *«· - 13*-..........

V obecném vzorci ethoxylované neiontové povrchově aktivní látky je skupina Y typicky

-0-, -0(0)0-, —C(O)N(R)— nebo -C(O)N(R)R-, kde R má výše uvedený význam nebo znamená atom vodíku; a Z je alespoň přibližně 8, s výhodou alespoň přibližně 10 nebo 11.

Neiontová povrchově aktivní látka má s výhodou hodnotu hydrofilně-lipofilní rovnováhy HLB od přibližně 7 do přibližně 20, výhodněji od 10 do 18, např. 12 až 16.

Příklady neiontových povrchově aktivních látek jsou uvedeny dále. V těchto příkladech definuje celé číslo počet ethoxylových (EO) skupin v molekule.

A. Alkoxyláty primárních alkoholů s přímým řetězcem

Deka-, undeka-, dodeka-, tetradeka- a pentadekaethoxyláty nhexadekanolu, a n-oktadekanolu s hodnotou HLB ve výše uvedeném rozmezí jsou v rámci předkládaného vynálezu použitelné látky modifikující viskozitu/dispergovatelnost. Příklady ethoxylovaných primárních alkoholů použitelných v rámci vynálezu jako látky modifikující viskozitu/dispergovatelnost prostředků jsou látky C₁₈ EO (10); a Cis EO (11). Použitelné jsou také ethoxyláty směsných přírodních nebo syntetických alkoholů s „lojovou“ délkou řetězce. Konkrétní příklady těchto materiálů zahrnují lojový alkohol-EO (11), lojový alkohol-EO (18), lojový alkohol-EO (25), kokosový alkohol-EO (10), kokosový alkohol-EO (15), kokosový alkohol-EO (20) a kokosový alkohol-EO (25).

• * * · ♦ · · · · · - 14*-..........

B. Alkoxyláty sekundárních alkoholů s přímým řetězcem

Použitelné látky modifikující viskozitu/dispergovatelnost v rámci předkládaného vynálezu jsou deka-, undeka-, dodeka-, tetradeka-, pentadeka-, oktadeka- a nonadekaethoxyláty 3-hexadekanolu, 2oktadekanolu, 4-eikosanolu a 5-eikosanolu s hodnotou HLB ve výše uvedeném rozmezí. Ethoxylované sekundární alkoholy použitelné pro účely modifikace viskozity a/nebo dispergovatelnosti prostředků podle vynálezu jsou např: C₁₆ EO (11); C₂₀ EO (11); a C₁₆ EO (14).

C. Alkoxyláty alkylfenolů

Stejně jako v případě alkoxylátů alkoholů jsou jako látky modifikující viskozitu a/nebo dispergovatelnost v prostředcích podle vynálezu použitelné hexa- až oktadekaethoxyláty alkylovaných fenolů, zvláště monohydroxyalkylfenolů, s hodnotou HLB ve výše uvedeném rozmezí. Použitelné jsou hexa- až oktadekaethoxyláty p-tridecylfenolu, m-pentadecylfenolu apod. Jako příklady ethoxylovaných alkylfenolů použitelných jako modifikátory viskozity a/nebo dispergovatelnosti zde používaných směsí je možno uvést: p-tridecylfenol EO (11) a ppentadecylfenol EO (18).

Jak se zde používá, a jak je v oboru běžné, fenylenová skupina v neiontové látce je ekvivalentní alkylenové skupině obsahující od 2 do 4 atomů uhlíku. Pro účely předkládaného vynálezu jsou neiontové látky obsahující fenylenovou skupinu považovány za obsahující ekvivalentní počet atomů uhlíku počítány jako součet atomů uhlíku v alkylové skupině plus přibližně 3,3 atomy uhlíku na každou fenylenovou skupinu.

D. Alkoxyláty olefinů

Alkenylalkoholy, jak primární tak sekundární, a alkenylfenoly odpovídající látkám popsaným bezprostředně výše, mohou být • · ♦ · · · · · · · ···· ··♦ · * · · ···

-15V.........

ethoxylovány na hodnotu HLB ve výše uvedeném rozmezí a používány jako látky modifikující viskozitu a/nebo dispergovatelnost v prostředcích podle vynálezu.

E. Alkoxyláty s rozvětvenými řetězci

Také primární a sekundární alkoholy s rozvětveným řetězcem, které jsou dostupné jako produkt dobře známého procesu „OXO“, mohou být ethoxylovány a používány jako látky modifikující viskozitu a/nebo dispergovatelnost zde popisovaných prostředků.

F. Povrchově aktivní látky na bázi polyolu

Vhodné povrchově aktivní látky na bázi polyolů zahrnují estery sacharózy, jako jsou monooleáty sacharózy, alkylpolyglukosidy jako jsou stearylmonoglukosidy a stearyltriglukosid a alkylpolyglyceroly.

Výše uvedené neiontové povrchově aktivní látky jsou použitelné v předkládaných prostředcích samostatně nebo v kombinaci, přičemž termín „neiontová povrchově aktivní látka“ zahrnuje směsné neiontové povrchově aktivní látky.

Neiontová povrchově aktivní látka je přítomná v množství od 20 0,01 do 10 %, výhodněji 0,1 až 5 %, nejvýhodněji 0,35 až 3,5 %, např.

0,5 až 2 % hmotnostní.

Parfém

Prostředky podle vynálezu s výhodou obsahují jeden nebo více 25 parfémů.

Hydrofobičnost parfému a olejového parfémového nosiče se měří hodnotou ClogP. ClogP se počítá pomocí programu „ClogP“ (výpočet hydrofobičností jako logP (olej/voda) verze 4.01, dostupného od firmy Daylight Chemical Information Systems Inc., Irvine, California, USA.

Je dobře známo, že parfém je poskytován ve formě směsi různých složek.

Výhodné je, aby alespoň čtvrtina (hmotnostní) nebo více, s výhodou polovina nebo více složek parfému měla hodnotu ClogP 2,0 nebo více, výhodněji 3,0 nebo více, nejvýhodněji 4,5 nebo více, např. 10 nebo více.

Vhodné parfémy s hodnotou ClogP 3 nebo více se popisují v US io 5500137.

Parfém je s výhodou přítomen v množství od 0,01 do 10 % hmotnostních, výhodněji 0,05 až 5 % hmotnostních, nejvýhodněji 0,5 až 4,0 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku.

Kapalný nosič

Kapalný nosič používaný v prostředcích podle vynálezu je s výhodou voda, a to pro její nízkou cenu, relativní dostupnost, bezpečnost a vyhovující vlastnosti z hlediska životního prostředí. Množství vody v kapalném nosiči je více než přibližně 50 %, s výhodou 20 více než přibližně 80 %, výhodněji více než přibližně 85 %, nejvýhodněji 90 % nebo více, vztaženo na hmotnost nosiče. Obsah kapalného nosiče je vyšší než 50 %, s výhodou vyšší než přibližně 65 %, výhodněji vyšší než přibližně 80 %, nejvýhodněji vyšší než 90 %. Jako kapalné nosiče jsou vhodné také směsi vody a organického 25 rozpouštědla s nízkou molekulovou hmotností, např. <100, např. nižšího alkoholu jako je ethanol, propanol, isopropanol nebo butanol. Vhodné nosiče pro použití v prostředcích podle předkládaného vynálezu jsou také nízkomolekulární alkoholy včetně monohydroxyalkoholů, dihydroxyalkoholů (glykol, atd.), trihydroxy30 alkoholů (glycerol, atd.) a polyhydroxyalkoholů (polyolů).

·· ·· ·♦ ···· ·· · * « « · · ···· • ··· · · · · · *♦ «· · · · · ♦ ♦ · · ···· ··· · · · · · ·*

-1Γ-.........

Pomocné účinné změkčující látky

Pomocné účinné změkčující látky pro kationtovou povrchově aktivní látku mohou být také obsaženy v množství od 0,01 do 20 % hmotnostních, výhodněji 0,05 až 10 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku. Mezi výhodné pomocné účinné změkčující látky patří mastné estery a mastné N-oxidy.

Mezi výhodné mastné estery patří mastné monoestery, jako je glycerolmonostearát. Jestliže je GMS přítomen, množství GMS v prostředku je s výhodou od 0,01 do 10 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku.

Pomocná účinná změkčující látka může také obsahovat olejovitý derivát cukru. Vhodné olejovité deriváty cukrů, způsoby jejich výroby a jejich výhodná množství se popisují v dokumentu WO-A1/46361 na str. 5, ř. 16 až str. 11, ř. 20, jehož obsah se zařazuje odkazem.

Polymerní látky pro řízení viskozity

Je vhodné, i když ne nezbytné, jestliže prostředky obsahují jednu nebo více polymerních látek pro řízení viskozity. Mezi vhodné polymerní látky pro řízení viskozity patří neiontové a kationtové polymery, jako jsou hydrofobně modifikované ethery celulózy (např. Natrosol Plus, firma Hercules), kationtové modifikované škroby (např. Softgel BDA a Softgel BD, oba firma Avebe). Zvláště výhodná látka pro řízení viskozity je kopolymer metakrylátu a kationtového akrylamidu dostupný pod obchodním názvem Flosoft™200 (firma SNF Floerger).

Neiontové a/nebo kationtové polymery jsou s výhodou přítomné v množství od 0,01 do 5 % hmotnostních, výhodněji 0,02 až 4 % hmotnostní, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku.

- 18*-* **

Další popřípadě přítomné složky

Do prostředků podle vynálezu se mohou také přidávat další případné neiontové povrchově aktivní látky, baktericidní látky a látky uvolňující nečistoty.

Prostředky mohou také obsahovat jednu nebo více případně přítomných složek, které se běžně přidávají do prostředků pro kondicionování tkanin, jako jsou pufrační látky pro úpravu pH, nosiče parfémů, fluorescenční látky, barviva, hydrotropní látky, odpěňovací látky, antiredepoziční látky, polyelektrolyty, enzymy, optické zjasňující látky, protisrážecí látky, protimačkací látky, látky působící proti tvorbě skvrn, antioxidanty, látky chránící před účinky slunečního záření, antikorozní látky, látky zvyšující splývavost, antistatické látky, látky chránící před aniontovým přenosem, látky usnadňující žehlení a barevné pigmenty.

Forma produktu

V neředěném stavu je při laboratorní teplotě produkt ve formě vodné kapaliny.

Prostředky jsou s výhodou vodné disperze kvarterního amoniového změkčujícího materiálu.

Použití produktu

Prostředek se s výhodou používá v máchacím cyklu při operaci praní textilu v domácnosti, kde se může přidávat do pračky přímo v neředěném stavu, např. pomocí přidávací zásuvky, nebo u praček s horním plněním přímo do bubnu. Alternativně se může před použitím ředit. Prostředky se také mohou používat při ručním praní v domácnosti.

Prostředky podle předkládaného vynálezu se také mohou, i když je to méně výhodné, používat při průmyslových pracích procesech, např. jako dokončující prostředek pro změkčování nových šatů před prodejem zákazníkům.

Příprava

Prostředky podle vynálezu se mohou připravovat jakýmkoli vhodným způsobem. Při prvním výhodném způsobu se společně zahřívají kvarterní amoniový materiál, mastné komplexační činidlo a popřípadě neiontová stabilizující látka a parfém, až do vytvoření společné taveniny. Potom se zahřeje voda a společná tavenina se do vody přidá za míchání. Alternativně se může přidávat parfém v horkém stavu po vytvoření taveniny, nebo se může přidávat po ochlazení směsi nebo v různých fázích chlazení.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude nyní ilustrován na následujících neomezujících příkladech. Další modifikace budou zřejmé odborníkům v oboru.

Vzorky podle vynálezu jsou označeny čísly. Vzorky srovnávacích příkladů jsou označovány písmeny.

Všechny hodnoty jsou procenta hmotnostní z účinné složky, pokud není uvedeno jinak.

Příklad 1

Vyhodnocení změkčujícího účinku

Vzorek A byl připraven v množství 200 ml. Neiontová stabilizační látka a kvarterní amoniová sloučenina s esterovou vazbou byly společně zahřívány na teplotu mezi 50 a 60 °C a míchány pro získání _ 2β»·· ·· .......

společné taveniny. Společná tavenina byla potom pomalu za míchání přidávána k vodě, která měla stejnou teplotu. Po 10 min míchání byla vsádka ochlazena pomocí recirkulující studené vody. Při procesu nebylo používáno střižných sil ani mletí.

Vzorky 1 a 2 byly připraveny společným tavením kvarterního amoniového materiálu pro změkčování tkanin, lojového alkoholu a neiontového stabilizátoru, zahřátím vody a přidáním společné taveniny do vody za míchání. Míchání pokračovalo až do získání homogenní směsi.

Vzorek B je naředený přípravek Comfort (zakoupený v UK v srpnu 2000). Neobsahuje žádné mastné komplexační činidlo a bylo zvoleno takové dávkování, že obsah změkčujícího prostředku byl stejný jako je jeho obsah ve vzorku A.

Tabulka 1

Vzorek	A	1	2
AHT-1^a	5,29	4,11	4,63
Mastné komplexační činidlo⁰	0	1,01	0,56
Kokosový 20EO^C	0,1	0,1	0,1
Voda	do 100	do 100	do 100
Poměr monoesterové složky k mastnému komplexačnímu činidlu	-	0,69 : 1	1,40 : 1

Di-(alkyl ztuženého loje)ester triethanolamoniummethylsulfátu (dostupný jako 85% účinný materiál v 15 % IPA, firma Kao) ^b Lojový alkohol (Laurex CS, firma Albright and Wilson) ^c Genapol C200 (firma Clariant)

- 21·-·..........

Výsledky změkčování byly hodnoceny následujícím způsobem:

Změkčovací účinnost byla vyhodnocována přidáním množství každého vzorku, které odpovídá 2,22 g sloučeniny změkčující tkaniny do 1 I vodovodní vody města Wirral, při laboratorní teplotě 5 v tergotometru. Do nádoby tergotometru byly přidány tři kusy froté ručníkoviny (8 cm x 8 cm, celková hmotnost 40 g). Na látky bylo působeno 5 min při 65 ot/min, byly odstředěny pro odstranění nadbytečné kapaliny a sušeny na šňůře přes noc a ponechány kondicionovat při 21 °C/65 % relativní vlhkosti 24 hod.

¹⁰ Změkčení tkanin bylo hodnoceno skupinou odborníků složenou ze čtyř osob, použitím kruhového protokolu (round robin) párového srovnávacího testu. Každý člen skupiny hodnotil čtyři sady testovacích tkanin. Každá sada testovacích tkanin obsahovala jednu tkaninu z každého hodnoceného testovaného systému. Členové skupiny 15 odborníků byli požádáni hodnotit měkkost na osmibodové škále.

Výsledky hodnocení měkkosti byly vypočteny metodou analýzy variance. Nízké hodnoty ukazují na lepší změkčení. „Pref“ znamená počet hlasů získaných v průběhu kruhového párového srovnávacího testu.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

	Test 1	Test 2	Test 3	Průměr
Vzorek	Hodnocení	Pref	Hodnocení	Pref	Hodnocení	Pref	Hodnocení	Pref
A	4,85	8	4,25	13	4,5	5	4,53	8,67
B	4,25	73	3,25	77	3,5	65	3,67	71,67
1	4,375	60	3	48	4	65	3,79	57,67
²	4,25	59	4,125	62	4,125	65	4,16	62,00

Výsledky testu změkčování ukazují, že přes množství kvarterního amoniového změkčujícího materiálu přítomné ve vzorku A 5 (vyšší než je kombinované množství kvarterního amoniového změkčujícího materiálu a mastného alkoholu ve vzorcích 1 a 2), jsou výsledky změkčení pro vzorek 1 a 2 podstatně lepší než výsledky pro vzorek A, což ukazuje na synergický účinek způsobený kombinací kvarterního amoniového změkčujícího materiálu a mastného io komplexačního prostředku. Navíc je změkčující účinek vzorku 1 v podstatě tak dobrý, jako účinek velmi kvalitního prostředku pro kondicionování tkanin (který obsahuje odlišný kvarterní amoniový materiál, podstatně vyšší množství složky s dvěma esterovými vazbami, např. 80 % nebo více z hmotnosti kvarterního amoniového 15 materiálu je materiál s dvěma esterovými vazbami), který se tradičně považuje za poskytující lepší změkčující účinek než prostředky s obsahem kvarterního amoniového materiálu na bázi triethanolaminu).

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Prostředek pro kondicionování tkanin, vyznačující se tím, že obsahuje:

(a) méně než 7,5 % hmotnostního kvarterního amoniového materiálu s esterovými vazbami změkčujícího tkaniny, obsahujícího alespoň jednu složku s jednou esterovou vazbou a alesoň jednu složku se třemi esterovými vazbami;

(b) mastné komplexační činidlo;

kde hmotnostní poměr složky obsahující jednu esterovou vazbu směsi (a) k mastnému komplexačnímu činidlu (b) je od 5 : 1 do 1 : 5.
2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, ž e mastným komplexačním prostředkem je mastný alkohol.
3. Prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, ž e mastný alkohol je lojový alkohol.
4. Prostředek podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že kvarterní amoniový materiál má vzorec (I):

[(CH₂)_n(TR)]_m

R’-N*-[(CH₂)_n(OH)]₃._m λ' (I)

.............r^V-Sfy • · · · · · · · · • ··· · · · · « · · e » · · · · ··· · ····

- 24’-**’** *··”··’ kde každá skupina R je nezávisle zvolena ze skupiny C5.35 alkyl nebo alkenyl, R¹ znamená skupinu C1.4 alkyl nebo hydroxyalkyl nebo C₂-4 alkenyl,

5 OO

IIII

T je —O—C— nebo —C — O;

n je 0 nebo celé číslo zvolené od 1 do 4, m je 1, 2 nebo 3 a 10 označuje počet skupin, kterých se týká, které vycházejí přímo z atomu dusíku, a X je aniontová skupina jako jsou halogenidy nebo alkylsulfáty, např. chlorid, methylsulfát nebo ethylsulfát.
5. Prostředek podle některého z

15 vyznačující se tím, že nároků 1 až 4, dále obsahuje olejovitý derivát cukru.
6. Způsob ošetření tkanin, vyznačující se tím, že se tkaniny v průběhu pracího procesu přivedou do styku 20 s prostředkem podle některého z nároků 1 až 5.

Zastupuje: