CZ200799A3 - Zarízení pro dopravu materiálu v podobe archu - Google Patents

Abstract

Zarízení má sací pásový stul (1) s napínanými dopravními sacími pásy (8). Napnutí dopravních sacíchpásu (8) je nastavitelné. K tomu je napnutí dopravních sacích pásu (8) pro zjednodušenou obsluhu nastavitelné z horní strany sacího pásového stolu (1) pomocí stavecích šroubu. Stavecí šrouby pusobí na napínací kladky (6), pres které je veden dopravní sací pás (8). Zarízení také dovoluje smerovou regulaci dopravních pásu (8).

Description

Vynález se týká zařízení k vytápění a/nebo chlazení vozidla, zejména autobusu, s okruhem chladicího prostředku, ve kterém je uspořádán kompresor, první výměník tepla, expanzní ventil a kondenzátor, dále s topným okruhem, zahrnujícím alespoň jeden zdroj tepla a alespoň jeden druhý výměník a déle s alespoň jedním sekundárním okruhem, v němž je uspořádán alespoň jeden třetí výměník tepla pro klimatizaci vnitřního prostoru vozidla, přičemž sekundární okruh je přes přepínací ventil uveditelný do průtočného spojení s prvním výměníkem nebo druhým výměníkem tepla.

Dosavadní stav techniky

Zařízení toho druhu je známo z DE-OS 20 53 370. U takového zařízení se montují typickým způsobem všechny jednotlivé agregáty, potřebné k vytápění a/nebo chlazení odděleně do vložných prostor vozidla. Dále musí být u výrobce vozidla všechny agregáty spojeny potrubím, přičemž podle zkušeností dělá velké problémy zvláště hermetické utěsnění chladicího okruhu.

Cílem předloženého vynálezu je dotvořit podobné zařízení takovým způsobem, aby bylo konstrukčně kompaktní a dalo se do vozidla jednoduše montovat.

Podstata vynálezu

Tohoto cíle se dosahuje zařízením k vytápění a/nebo chlazení vozidla, zejména autobusu, s okruhem chladicího prostředku, ve kterém je uspořádán kompresor, první výměník tepla, expanzní ventil a kondenzátor, dále s topným okruhem, zahrnujícím alespoň jeden zdroj tepla a alespoň jeden druhý výměník a déle s alespoň jedním sekundárním okruhem, v němž je us^řátJárr^luspOnjeden“ ' třetí výměník tepla pro klimatizaci vnitřního prostoru vozidla, přičemž sekundární okruh je přes přepínací ventil uveditelný do průtočného spojení s prvním výměníkem nebo druhým výměníkem tepla, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že zdroj tepla je vytvořen jako na motoru nezávisle provozovatelné, přídavné vozidlové topné zařízení a/nebo jako zásobník latentního tepla, v němž je integrován druhý výměník tepla, a které je společně s prvním výměníkem tepla a přepínacími ventily, jakož i s připojovacími jednotkami pro napojení na třetí výměníky tepla, sdruženo do konstrukční jednotky, zasunutelné do vložného prostoru vozidla.

Výhodou je, že se tato montážní jednotka může kompletně předem smontovat u dodavatele vozidla a připravit naplněná chladicím prostředkem, takže u výrobce vozidla je třeba pouze zasunout kompletní jednotku do vložného prostoru vozidla a napojit potrubí nosiče tepla i elektrická napájecí a signální vedení. Pojem zasunutelná přitom zahrnuje i jiné tvary, vyjadřující vložení na místo, jako zajížditelná, zasaditelná, nebo podobně.

Zvláště výhodné je, když se u zařízení jako teplonosné médium použije v sekundárním okruhu voda s mrazuvzdomým prostředkem. Tím mohou být jednotlivé výměníky tepla v různých klimatizovaných zónách vozidla zásobovány jednoduchými hadicovými potrubími teplonosným médiem, neškodným pro životní prostředí. Oproti rozvádění klimatizovaného vzduchu vzduchovými kanály z centrálního místa přináší s sebou použití vody jako nosiče tepla také snížení ztrát ve vedení.

Je výhodné, když konstrukční jednotka zahrnuje také jeden nebo více kondenzátorů par. Tím odpadne u výrobce vozidla také oddělená montáž kondenzačních větrákových jednotek poměrně velkého objemu.

Konstrukční jednotka je výhodně vytvořena jako stojan rámového tvaru. Takový rám je lehký a přesto stabilní a agregáty, umístěné na jednotlivých vzpěrách jsou snadno přístupné za účelem údržby.

Takový stojan má výhodně výkyvnou zadní stěnu, na které je uspořádán jeden nebo více kondenzátorů. Alternativně ktomu je sám blok kondenzátorů uložen na stojanu výkyvné. Takové výkyvné uspořádání kondenzátorů umožňuje svým přímým uspořádáním na postranní nebo zadní stěně vozidla dobrý odvod tepla od kondenzátorů a současně díky výkyvnosti dobrý přístup ke kondenzátorům a ostatním agregátům zařízení.

Komponenty okruhu chladicího prostředku zařízení jsou výhodně vzájemně spojeny pevnými trubkami. Takové trubky mají tu výhodu, že vykazují vysoký stupeň nepropustnosti a tím zabraňují ztrátám chladicího prostředku.

Připojovací jednotky jsou výhodně vytvořeny jako jedna strana rychlozávěrné spojky, která je spojitelná s protikusy, vytvořenými na potrubích, vedoucích ke třetím výměníkům tepla. Takovou úpravou se podstatně usnadňuje montáž jednotky rychlým napojením na předem připravená potrubí, uložená ve vozidle.

Podle dalšího výhodného provedení je přepínací ventil vytvořen, popřípadě přepínací ventily jsou vytvořeny jako mísící ventily, pomocí nichž je mísitelný dílčí proud sekundárního okruhu, který je ve spojení s prvním výměníkem tepla, s dalším dílčím proudem sekundárního okruhu, který je spojen s druhým výměníkem tepla. Takovýmto provedením se může přesně nařídit teplota, požadovaná pro klimatizaci určité zóny vozidla vhodným míšením pomocí mísících ventilů i při neregulované tvorbě chladu nebo tepla v odpovídajících agregátech okruhu chladicího prostředku, popřípadě topného okruhu. S výhodou lze použít více přepínacích ventilů k nezávislému ovládání několika sekundárních okruhů, jejichž třetí výměníky tepla jsou přiřazeny různým klimatizovaným zónám vozidla. Klimatizované zóny toho druhu mohou zahrnovat například přední, střední a zadní část autobusu, dělené na pravou a levou stranu a doplňkově dělené podle podlahových, popřípadě střešních skupin. Takovým odděleným ovládáním několika třetích výměníků tepla je možná komfortní klimatizace různých částí autobusu. V jednodušším provedení se mohou pro přívod studené nebo teplé vody do sekundárních okruhů, jakož i k ovládání zpětných proudů, použít jednoduché dvoucestné ventily, přičemž chladicí nebo topný výkon je ovladatelný intervalem otevření nebo zavření těchto ventilů.

Přepínací ventily a agregáty okruhu chladicího prostředku a/nebo topného okruhu jsou přitom výhodně ovladatelné z jednoho centrálního řídicího zařízení.

Řídicí zařízení je s výhodou vybaveno automatickou základní funkcí, která vyhodnocením vnější teploty a vnitřní teploty v různých klimatizovaných zónách, upravuje střední teplotu teplonosného média pro jednotlivé klimatizované zóny, přičemž automatika je pro každou jednotlivou klimatizovanou zónu manuálně obměnitelná řidičem.

Pro další usnadnění montáže je konstrukční jednotka opatřena elektrickou zástrčkovou jednotkou k napojení na řídicí zařízení. Tak mohou být také elektrická vedení uvnitř konstrukční jednotky připravena dodavatelem a vyvedena na zástrčkovou jednotku, takže elektrická vedení, připravená na vozidle výrobcem vozidla, je možno při montáži zařízení jednoduše napojit zastrčením.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je montážní jednotka opatřena také kompresorem, který je při zasouvání spojitelný prostřednictvím spojkového prvku s hřídelí hnacího motoru vozidla. Taková spojka může být realizována například do sebe zasahujícími zuby, ale také ohebným spojkovým prvkem, například klínovým nebo ozubeným řemenem.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude dále popsán s odkazy na výkresy, na kterých jednotlivé obrázky znázorňují:

obr. 1 celkový schematický perspektivní pohled na vozidlo (autobus) obr. 2 schematický podélný řez podlahovou částí vozidla obr. 3 schematický podélný řez střešní částí vozidla obr. 4 zapojovací plán se všemi jednotlivými komponty chladicího okruhu, topného okruhu a třetích sekundárních okruhů obr. 5 A-D půdorys, bokorys, nárys přední stěny a nárys zadní stěny vestavné konstrukční jednotky.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněn autobus 1_, který je poháněn motorem 2, umístěným v zadní části a jehož vnitřní prostor je klimatizován konstrukční jednotkou 3 pro vytápění a chlazení. Konstrukční jednotka 3 je zasunutelná do nosného rámu, připraveného v zadní části vozidla v bezprostřední blízkosti hnacího motoru 2 a je spojitelná s vozidlem svými potrubími pro teplonosné médium a elektrickými napájecími a signálními vedeními.

Konstrukční jednotka 3 zahrnuje okruh 10 chladicího prostředku a dále topný okruh 20, ve kterém se voda s přídavkem mrazuvzdorného prostředku, sloužící jako teplonosné médium, chladí, popř. ohřívá průtokem výměníkem tepla a v návaznosti se přivádí odpovídajícími potrubími k různým výměníkům tepla, uspořádaným v podlahové a střešní části autobusu 1_.

Tyto výměníky 32 tepla, sloužící ke klimatizaci jednotlivých zón podlahové části autobusu 1_, jsou schematicky znázorněny na obr. 2. Výměníky 33 tepla střešní části jsou schematicky znázorněny na obr. 3. Výměníky 32, popř. 33 tepla jsou přitom součástmi zónové klimatizační jednotky, ve které se přiváděním čerstvého vzduchu a/nebo cirkulujícího vzduchu připravuje upravený vzduch nepřímou tepelnou výměnou s kapalným teplonosným médiem, přičemž upravený vzduch se pak přivádí vtokovými otvory do vnitřního prostoru vozidla. Podíl čerstvého a cirkulujícího vzduchu se přitom dá regulovat příslušnými neznázorněnými klapkami v klimatizačních jednotkách mezi 0 a 100 %. Při 100 % přívodu čerstvého vzduchu se současně odvádí z vnitřního prostoru vozidla odpovídající podíl upotřebeného vzduchu do okolí. Při zmenšeném přívodu čerstvého vzduchu, odchází odpovídajícím způsobem zmenšený podíl upotřebeného vzduchu do okolí. Přívod čerstvého vzduchu a odvod upotřebeného vzduchu se uskutečňuje bezprostředně v příslušných zónových klimatizačních jednotkách otvory ve vnější stěně autobusu 1..

Jak je znázorněno na obr. 4, zahrnuje okruh 10 chladicího prostředku první výměník 11 tepla, vytvořený jako deskový výměník tepla, ve kterém je integrován odpařovač 14 okruhu chladicího prostrředku a v nepřímé výměně tepla se teplonosné médium, tvořené vodou s přídavkem mrazuvzdorného prostředku, ochlazuje a cirkulačním čerpadlem 40 a přívodním potrubím 17 je přiváděna do sekundárních okruhů 30. Okruh 10 chladicího prostředku zahrnuje dále kompresor 12, spojený přes spojku 1ó_s motorem 2. kondenzátor 13, již zmíněný odpařovač 14 a expanzní ventil 15, které jsou navzájem spojeny potrubími 19, tvořenými výhodně pevnými trubkami. Studená voda, dopravovaná přívodním potrubím 17 k jednotlivým výměníkům tepla sekundárních okruhů 30, se vrací zpětným potrubím 18 zpět k prvnímu výměníku 11 tepla, přičemž do zpětného vedení je výhodně zapojena vyrovnávací nádrž 46. Paralelně je v jedné větvi přívodního potrubí 17 zapojen přes ventily 71, popř. 72 zásobník ledu 70, ve kterém se během provozu autobusu 1 přebytečný chlad přeměňuje na led a může být při následující provozní přestávce použit k chlazení, nezávislému na hnacím motoru.

Konstrukční jednotka 3 zahrnuje dále topný okruh 20, pro který jako zdroje tepla fungují motor 2 autobusu 1_, uspořádaný vně konstrukční jednotky, přídavné topné zařízení 22 vozidla, integrované do konstrukční jednotky, jakož i doplňkově nebo alternativně k němu zásobník 60 latentního tepla. Voda, která je ohřátá jedním, nebo několika z těchto zdrojů tepla 2, 22 nebo 60 se přivádí přes přívodní potrubí 27, sekundárním okruhům 30 a vrací se zpětným potrubím 28 zpět k hnacímu motoru 2. Přívodní potrubí 27 je opatřeno přepínacím ventilem 25, jímž je možno přívodní potrubí 27 uzavřít, přičemž pak je možno přes bajpasové potrubí, které spojuje přívodní potrubí 27 se zpětným potrubím 28, a ve kterém je uspořádán zpětný ventil 26, použít teplonosné médium 21, ohřáté přídavným topným zařízením 22 vozidla, úplně nebo částečně k předehřívání hnacího motoru 2. Doprava teplonosného média v topném okruhu 20 se děje cirkulačním čerpadlem 29, které je výhodně integrováno v přídavném topném zařízení 22, neboje k němu připojeno na přírubu.

Nabíjení zásobníku 60 latentního tepla se s výhodou provádí ventily 61, popř. 62, řízenými v závislosti na teplotě hnacího motoru 2 a to v těch provozních fázích, v nichž vzniká přebytek tepla. Nahromaděné teplo pak může být použito v provozních přestávkách k předehřívání nebo přitápění při nedostatku tepla.

Přívodní potrubí 17 se rozvětvuje, počínajíc od prvního výměníku 11 tepla do tří dílčích větví 171, 172 a 173, které vedou vždy k jednomu ze tří sekundárních okruhů 30. První sekundární okruh slouží ke klimatizaci čelní části autobusu 1_, přičemž kapalné teplonosné médium proudí uvnitř čelního boxu výměníkem 31. Větrák 37 žene výměníkem 31 tepla čerstvý a/nebo cirkulující vzduch.

Na tři sekundární okruhy 30 jsou stejným způsobem napojeny tři dílčí větve 271, 272 a 273 přívodního potrubí 27 topného okruhu.

Pro zpětný tok teplonosného média k prvnímu výměníku 11 tepla jsou ve třech sekundárních okruzích 30 upraveny tři dílčí větve 181, 182 a 183 zpětného vedení 18. Pro zpětný tok teplonosného média ze tří sekundárních okruhů 30 k topnému okruhu 20 jsou upraveny tři dílčí větve 281, 282 a 283, které vyúsťují do společného zpětného potrubí 28.

Druhý sekundární okruh 30, který je znázorněn v pravé střední části obr. 4, slouží k napájení výměníku 32 tepla podlahové skupiny autobusu 1, znázorněného na obr. 2. V příkladu provedení jsou znázorněny čtyři takové výměníky 32 tepla, kde ke každému z nich je přiřazen ventilátor 38 k dopravě čerstvého a/nebo cirkulujícího vzduchu. Protože jde o řetěz několika paralelně zapojených výměníků 32 tepla, je tomuto sekundárnímu okruhu přiřazeno separátní cirkulační čerpadlo 35. To je napojeno na vstupní straně přes přepínací ventil 42 na přívodní potrubí 172 a na zpětné potrubí 182 pro studenou vodu. Dále je spojeno přes přepínací ventil 52 s přívodním potrubím 272 a se zpětným potrubím 282. Podle potřeby chladu nebo tepla se pomocí přepínacích ventilů 42, popř. 52 v sekundárním okruhu 30 připravují libovolné směsi teplonosného média, takže je možno pro podlahovou skupinu nezávisle nastavit teplotu přiváděného média.

Rovněž u třetího sekundárního okruhu 30 je v příkladu provedení přiřazeno šesti výměníkům 33 tepla ve střešní části jedno cirkulační čerpadlo 36, které je na vstupní straně napojeno přes přepínací ventil 43 na přívodní potrubí 173 a na zpětné potrubí 183 sestavy pro studenou vodu, a které je dále přes přívodní potrubí 273 a zpětné potrubí 183 napojeno na topný okruh 20. Výměníkům 33 tepla jsou opět přiřazeny ventilátory 39 pro individuální dopravu čerstvého a/nebo cirkulujícího vzduchu v jednotlivých klimatizovaných zónách.

Stejným způsobem je spojen výměník 31 tepla prvního sekundárního okruhu pro čelní box přes přepínací ventil 4l_s přívodním potrubím 171 a zpětným potrubím 181 pro studenou vodu, rovněž přes přepínací ventil 51 s přívodním potrubím 271 a zpětným potrubím 281 topného okruhu. Protože má tento sekundární okruh pouze jediný výměník 31 tepla, může se cirkulace teplonosného média uskutečňovat cirkulačním čerpadlem 29, popřípadě 40, takže se zde ustoupilo od instalace separátního cirkulačního čerpadla

Vedle zpětných potrubí 181, 182 a 183, popřípadě 281,282 a 283 je každý ze sekundárních okruhů 30 navíc spojen dodatečně se společným zpětným potrubím 50, které může být přes přepínací ventil 4£spojeno přes zpětné potrubí 18 s okruhem studené vody a přes zpětné potrubí 28 s topným okruhem. Přestavováním přepínacího ventilu se v závislosti na požadovaném topení či chlazení, otevírá průtok k prvnímu výměníku 11 tepla nebo k topnému okruhu. Ve zjednodušeném provedení je možno přepínací ventil 44 vynechat, takže na přísušném rozvětvení zpětného potrubí 50 je vracející se voda směrována podle tlaku, tzn. podle toho jestli je v činnosti cirkulační čerpadlo 29 nebo 40.

Na obr. 5 A-D je znázorněna v několika pohledech konstrukční jednotka k vytápění a chlazení s přísušnými agregáty. Konstrukční jednotka 3 je zevně tvořena stojanem 5 na způsob kostry, na jehož vzpěrách jsou uspořádány jednotlivé agregáty okruhu 10 chladicího prostředku a topného okruhu 20. Na stěně, obrácené ke středu vozidla, jsou uspořádána jednak cirkulační čerpadla 34, 35, 36 a 40 a jednak přepínací ventily 41, 42, 43, 51, 52 a 53. Tyto přepínací ventily jsou opatřeny každý příslušnou připojovací jednotkou 45, která tvoří jeden díl rychlospojky, takže protikusy na potrubí, uspořádaných na vozidle, s nimi mohou být při zasunutí konstrukční jednotky 3 jednoduše spojeny zastrčením. Ke stejnému účelu je na stěně stojanu 5, obrácené ke středu vozidla, upravena elektrická zástrčková jednotka 48, na niž jsou vyvedeny všechny elektrické přípoje k napájení energií a k přenosu signálů prvků, sdružených v konstrukční jednotce 3. Při zasunutí konstrukční jednotky se vedení, uložená ve vozidle, jednoduchým způsobem spojí prostřednictvím odpovídajících zástrček s touto zástrčkovou jednotkou 48.

První výměník 11 tepla je upraven na postranní stěně konstrukční jednotky 3 ve formě dvou vedle sebe ležících deskových výměníků tepla. Takový deskový výměník tepla má tu výhodu, že umožňuje přenášet vysoké energetické výkony v poměrně malém zastavěném objemu.

Na zadní stěně 6.stojanu ^přivrácené k vnější straně vozidla je uspořádán kondenzátor 13 s k němu přiřazenými chladicími ventilátory a to tak, že zadní stěna 6, je na stojanu 5 nasazena na způsob otočných dveří se závěsy 7, takže tato zadní stěna jak je naznačeno na obr. 5 A, může být za účelem údržby otevřena směrem ven. Za touto výkyvnou zadní stěnou 6_je uspořádáno přídavné topné zařízení 22 vozidla, které je tímto uspořádáním rovněž snadno přístupné pro potřeby údržby.

Všechny jednotlivé komponenty, uspořádané v konstrukční jednotce 3, jsou navzájem spojeny pevnými potrubími. Výkyvnost kondenzátoru 13 je zajištěna ohebnými trubkami nebo krátkými částmi hadice. Předběžná montáž se s výhodou provádí u specializovaného dodavatele systémů. Tím je zajištěno, že okruh chladicího prostředku, obzvlášť citlivý na prosakování, je hermeticky utěsněn a předem naplněn. V případě poruchy je možno, zejména u větších autobusových podniků, díky jednoduchým zástrčkovým a rychlozávěrným spojům jednoduše a rychle vyměnit kompletní konstrukční jednotku za náhradní konstrukční jednotku, takže výpadkem jednotlivých komponent nevznikají pro vozidlo podstatné prostoje.

Shora popsané zařízení je ve své konstrukci jednoduché a kompaktní a na základě vysokého stupně integrace konstrukčních dílů a spojovacích vedení popř. potrubí snadno ne vozidlo montovatelné a demontovatelné. Patří-li ke konstrukční jednotce 3 také kompresor 12, je také ten při zasunutí jednotky 3 do vložného prostoru vozidla spojitelný s motorem 2 prostřednicvím spojky 16, která je tvořena zubovou spojkou nebo řemenovým pohonem.

Claims (13)

1. Zařízení k vytápění a/nebo chlazení vozidla, zejména autobusu (1), s okruhem (10) chladicího prostředku, ve kterém je uspořádán kompresor (12), první výměník (11) tepla, expanzní ventil (15) a kondenzátor (13), dále s topným okruhem (20), zahrnujícím alespoň jeden zdroj (22,23) tepla a alespoň jeden druhý výměník (22) a déle s alespoň jedním sekundárním okruhem (30), v němž je uspořádán alespoň jeden třetí výměník (31,32,33) tepla pro klimatizaci vnitřního prostoru vozidla, přičemž sekundární okruh (30) je přes přepínací ventil (41,42,43;51,52,53) uveditelný do průtočného spojení s prvním výměníkem (11) nebo druhým výměníkem (22) tepla, vyznačující se tím, že zdroj tepla je vytvořen jako na motoru nezávisle provozovatelné, přídavné vozidlové topné zařízení (22) a/nebo jako zásobník (60) latentního tepla, v němž je integrován druhý výměník tepla, a které je společně s prvním výměníkem (11) tepla a přepínacími ventily (41,42,43,51,52,53), jakož i s připojovacími jednotkami (45) pro napojení na třetí výměníky (31,32,33) tepla, sdruženo do konstrukční jednotky (3), zasunutelné do vložného prostoru vozidla.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako teplonosné médium je v sekundárním okruhu (30) použita voda s mrazuvzdorným prostředkem.
3. 3. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že konstrukční jednotka (3) zahrnuje také alespoň jeden kondenzátor (13).
4. 4. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že konstrukční jednotka (3) je vytvořena jako stojan (5) rámového tvaru.
5. 5. Zařízení podle nároku 3 a 4, vyznačující se tím, že stojan (5) je opatřen výkyvnou zadní stěnou (6) na níž je uspořádán jeden nebo více kondenzátorů (13).
6. 6. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že komponenty (12,13,14,15) okruhu (10) chladicího prostředku jsou navzájem spojeny pevnými trubkami (19).
7. 7. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že připojovací jednotky (45), vytvořené jako jedna strana rychlozávěrné spojky, jsou spojitelné s protikusy, vytvořenými na potrubích, vedoucích ke třetím výměníkům (31,32,33) tepla.
8. 8. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň některý přepínací ventil (41,42,43;51,52,53) je vytvořen jako mísící ventil, jehož prostřednictvím je dílčí proud sekundárního okruhu (30), který je ve spojení s prvním výměníkem (11) tepla, mísitelný s dalším dílčím proudem sekundárního okruhu, který je ve spojení s druhým výměníkem (22) tepla.
9. 9. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že má několik přepínacích ventilů (41,42,43;51,52,53) pro nezávislé řízení několika sekundárních okruhů (30), jejichž třetí výměníky (31,32,33) jsou přiřazeny různým klimatizovaným zónám vozidla.
10. 10. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že přepínací ventily (41,42,43, 51,52,53) a agregáty okruhu (10) chladicího prostředku a/nebo topného okruhu (20), jsou ovladatelné centrálním řídicím zařízením (4).
11. 11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že konstrukční jednotka (3) je opatřena elektrickou zástrčkovou jednotkou (48) k napojení na řídicí zařízení (4).
12. 12. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že konstrukční jednotka (3) zahrnuje také kompresor (12), který je pomocí spojkového elementu (16) spojitelný s hřídelí hnacího motoru (2) vozidla.
13. 13. Zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že do okruhu (10) chladicího prostředku je zapojen zásobník (70) ledu.