CZ2009113A3 - Konstrukcní kompozitní prvek, zejména pro stavbu budov - Google Patents

Abstract

Vynález se týká konstrukcního kompozitního prvku, zejména pro stavbu budov, obsahujícího nosnou konstrukci a výpln (1). Nosná konstrukce je ve tvaru ctyrhranného rámu (2) s výplní (1) z lehceného materiálu s mernou hmotností 0,3 až 1,5 g/cm.sup.3.n.. Hrany rámu (2) jsou tvoreny navzájem spojenými profily (3) U a/nebo C, otocenými volnými konci k sobe, z kovového materiálu o tlouštce 0,5 až 2 mm, se základnou (31) 50 až 300 mm, lemy (32) 15 až 40 mm a ohnutím (33) u profilu C 10 až 30 mm.

Description

Konstrukeni kompozitni prvek, zojména pro stavbu budov.

Oblast techniky

Vynâlez se tÿkâ konstrukeniho kompozitniho prvku, pro stavbu budov, obsahujici nosnou konstrukei a vÿplh.

zejména

Dosavadni stay techniky

Z dosavadniho stavu techniky jsou znàmy rûzné materiâly. Jednâ _{se 0} kâmen, drevo, cihly, béton, kov, podobne.

stavebni plasty a

Kamenné stavby jsou _{pevné a vët§incu χ} povétrnostnim podminkâm, ale -jejioh nevÿhodou jsou omezené architektonické moznosti, nizkâ rychlost stavby, néroenà mampulace s material™, oripadnê vysoké nàklady na dopravu, zhorsenâ tepelnâ izclace a podobnë.

Stavby _ze dreva poskytujl vice architektonickÿch moznosti. Drew se pouziva i na podlahu a strechy. Jejich nevÿhodou je omezenâ nosnost a pevnost, horlavost tohoto materiâlu, kratsi zivotnost, omezené izolacni vlastnosti a podobnë.

^{StaVbY Z Clhel} nëkteré z nevÿhod u vÿse uvedenÿch ^{StaVebniCh materiâl}û odstranuji. Jejich nevÿhodou je pomérnë ^{mZka rychlost sta}W, nârocnost na presnost, vyssi naklady na ^?repraVU' ^nutnost Povrchové ùpravy a podobnë. Cihly se spojuji p.moci iWty, ktera rovnëz zakrÿvâ spojeni mezi jednotlivÿmi crhlami a zâroven se vyuzivâ jako omitka, popripadë stuk. Omitka se maze nanaset z vnëjsi i vmtrni strany stény. Stropy

-2a podlahy u têchto staveb byly zhotovovâny ze dreva, pozdèji kovu a betonu.

Konstrukce z betonu, popripadë Zelezobetonu maji vysokou pevnost, jsou dostatecnè odolné vnëjsim vlivûm, rychlost stavby je pomernë vysokâ, ale jejich izolacni schopnosti jsou omezené, nàroky na prepravu materiâiu _jsou pomërnë _{nâroSnéi 2ârOTeft je} pri stavbë potreba pfitomnost tëzkÿch stavebnich mechanizmû, dosud net! uspokojivë vyresena likvidace têchto staveb po jejich doziti a podobnè. Podlazi jsou vétsinou zhotovovéna tak zvanou tràmovou konstrukci. Vnêjsi plochy Ize prizpùsobit mistnlm povétrnostnim vlivûm a vnitrni plochy Ize upravit die prâni zâkaznika.

Mie jsou znâmy nèkteré mené vyuzivané prlrodni stavebni lateriâly, jako je hlina, ràkos, bambus, slàma a podobnè. Tyto materaaly se pouzivajl omezené pouze na nëkterÿch terltoriich.

Rovnëz jsou znâmy materrâly vyuzivajici kombinace vyse uvedenych materiâlû. Jednà se napfUlad o drevëné nebo zelezné zakladni konstrukce, kde je volnÿ prostor vyplnên clhlamn, betonen, drevem, sklen, plastep nebo jinÿm materiâlem. Vÿplft muze byt tvorena termoizolacnin materiâlem a jeji vnêjsi strana mûze^ byt pokryta drevem, plechem, dÿhou, stukem a podobnè. vnitrni strana muze byt pokryta stukem, rûznÿmi obklady, sàdrokartonem a podobnè. V poslednich deseti letech byvé dlevénâ nosnà konstrukce vétsinou nahrazena kovovou. Zpûsob konstrukce vsak zustava zachovàn. Nadzemnl podlazi bÿvaji zdëné nebo drevëné.

z vyse uvedeného je zrejmé, ze stavby l_ze rozdèlit na dvë UHadnl skupiny. Na stavby zhotovované na misté z jednotlrvych s'-avebnich prvkû, jako jsou kâmen, drevo, cihly a podobnë a stavby montované z dovezenych prefabrikâtû, jako jsou rûzné panely.

Prefabrikaty s zeleznou nebo drevënou nosnou konstrukci ^{J5CU zhotovovàn}y ^νθ vÿrobnim zâvodë a odtud jsou dopravovâny na misto stavby, kde jsou vzâjemnë spojovâny do jednoho vÿsledného ^CelkU” ^{Celek mÙge byt} zhotoven pouze z prefabrikâtû, nebc· mûze byt na mistë doplnen dalsimi vÿplnëmi.

Zelezobetonové panely nalezly siroké uplatnëni pfedevsim v ^{hromdné Vÿstavbë domù}· Tyto panely, _izolované i neizolované se pouzivaj! pri stavbë celÿch budov vcetnë podlah, stropû a street.

Dale jsou znâmy prefabrikàty v podobë vrstvenÿch prvku s ⁿ°^{Snÿm pOtahem}· vrstvené prvky vëtsmou obsahujl mezi ⁿ°^{Snymi PCtahy jeden neb0 vice} izolacnich a jinÿch vÿplnovÿch ^maberialû jako je pfeklizka, vostiny a podobnë. Jedno ze znâmÿch reseni je uvedeno i v patentu CA 1 284 571 z roku 1991 °^d_ ^{pHhla§0Vatele Peter K}^.e. Patente zalozenych na tomto xeocm se vyskytuje pomërnë velké mnozstvi. Patenty se od sebe lisi v podstatë pouze pouzitÿmi materiâly, popfipadë konstrukci ^tV°^{Hci VyplfÎ0vy} material. Nëkteré patenty se rovnëz tÿkaji ^P°^{StUpU Vyr}°^{by tëcht0} Prefabrikâtû a vzàjemného propojeni yednotlivÿch vrstev.

V patentu CA 1 169 625, prihlasovatel Jack Slater, je ^Pane^ ^{a zpûsob stavb}V ³ timto panelew. Panel je tvoren ^{dreVënymi Eeb0} kovovÿmi nosniky ve tvaru hranolu, mezi které je v-lozena vÿpln ve tvaru bloku z polystyrenu. Tyto panely mohou ^{byt P0U2Uy Pr}° mvofeni stëny i podlahy. Spojeni mezi nosniky a vÿplni je provedeno bëinÿm lepidlem. Vnitfni strana se °^{bVykle obklâdâ} sâdrokartonem a vnëjsi strana se obklâda cihlami nebo jinÿm obkladem. Dokonceni vnitfni i vnëjsi strany se provâdi nezâvrsle na nosnicich a proto tyto doplnujici ^UPraVy _o ^neP^fenéêeii cio zâkladni konstrukce zâdné nosné sily ani sily pusobici vnë panelu, kromë vlastni hmotnosti.

-4v cre

C f^: & 0 e

e o eerc pee

Dale je znamo feseni uvedené napriklad v patentu CA 2 070 °^?9/^{d Vittorio} DeZen. Tento patent je zalozen na vytvoreni dutÿch profilù z termoplastu, které je mozné vzâjemnë sklâdat, popripade vyplnovat jejich dutiny vhodnÿm materiâlem.

Nevÿhodou tohoto feseni jsou vysoké financni nâroky na lisovaci stroj, nesnadnâ zmëna vÿrobniho sortimentu, slozitëjsi montâz, mzsi pevnost, obtiznâ povrchovâ ùprava a podobnë.

Holandskÿ patent NL 1 018 156, s nâzvem systém sendvicové podlahy, popisuje sendvicovÿ panel sklâdajici se z pioché nebo vlmte desky, vyrobené z betonu s ocelovou vyztuzï, podporené stenami nebo sloupy. Na podporované desce tvorici spodni plochu senovicove podlahy, jsou umistëny ocelové tyce v obou smërech, podporované rozpërami. Rozpëry zvedaji vyztuzujici tyce nad desku. Deska se chovâ jako ztracenâ forma na kterou je nalita vrstva lehkého betonu, tvorici jâdro sendvice. Poté je na vrch Ijadra umistena vrstva malty, tvorici horni plochu systému sendvicové podlahy. Popisovanÿ systém ma mnoho nevyhod.

Klicovou nevÿhodou holandského patentovaného systému je to, ze vyzaduje umistëni podpùrné desky. Dalsi nevÿhodou takovéhoto sendvicového systému je jeho konstrukcni omezeni.

Ve spisu WO 9 835 115 Stavebnicovÿ stënovÿ panel z cementu zpevnéného vlâkny, je _popsâna stëna panelu obvodového plâstë vyrobeného z GRC, tj. cementu zpevnëného sklenënÿmi vlâkny. Panel obvodového plâstë je vyroben tak zvanÿm nâstfikovÿm procesem nast^paného skia a cementu do vhodné formy. Profilovÿ me^ery, které jsou vyplnëny pënovÿm pojivem. GRC ^{StèM panedu obv}^ového Plâstë vyplnënâ pënovÿm pojivem pouzïvâ oceiovÿ ram près své ohebné kovové ukotveni, k uchyceni k podpùrné konstrukci.

e »

-5Vÿse uvedenÿ patent popisuje pouze nenosnou stënu panelu obvodového plâstë. Rénové pojivo popisované v patentu pûsobi jako tepelnê izolujlcl material. Mezi GRC a ocelovÿm ràmem neni zâdnÿ konstrukcni slozenÿ efekt. Ocelovy ram poskytuje pouze bezpecnÿ a efektivni prenos zatizeni z vrstvy GRC a je pouze vyuzit k pfipevnëni GPR vrstvy, kterâ je vyplnënâ pénovÿm pojivem, k podpûrné konstrukci.

Japonskÿ patent JP 9 256 530 Polovicni deska a zpùsob konstrukce kompozitni desky pouzitim polovicni desky, popisuje plovouci podlahu postavenou pouzitim tzv, konstrukce ^{Z P010Vlènich desek}' ^kterâ Ma pouzivâna v Evropë pod nâzvem filigran uz pfed druhou svëtovou vâlkou. Japonskÿ patent neboli filigran zahrnuje zpùsob pfesunu zatizeni z horni vrstvy betonu na spodni vrstvu betonu. V obou pripadech jsou pioché betonové desky, tj. panely _s typem spojek popsanÿch v japonském patentu nebo-li filigrânu vyztuzeny spojkami, zapustënÿmi do prefabrikované betonové desky.

Pôrobeton je uzivân v podobë prefabrikâtu nebo ]ako on iitc ]iz radu let. Typickÿm prikladem je system nëmecké spoleunosti Neopor, kterÿ uzivà pôrobeton vyràbënÿ v kovovÿch nebo plastovÿch formâch v podobë panelû. Jejich hlavnim ^cmezenim cena forem a tim omezenâ moznost zmëny désigne budov, zâvislâ na poctu uzitÿch feren. Hustota ^PÔr°^{betOnU X}'¹⁰ M g/cm³, tato relativnë vysokâ hustota siysuje hmctnost, pricemz je omezena tepelnâ izolace.

Celkovë Ize tedy konstatovat, ze stavby z malÿch staveonich prvkù jsou nârocné na cas, material, pracovniky, doprava a podobnë.

Podstata vyna1ezu '/ÿse uvedene nedostatky jsou do znacné miry odstranëny konstrukcnim kompozitnim prvkem, zejména pro stavbu budov, obsdhujicim nosnou konstrukci a vÿplh, podle tohoto vynâlezu. Jeho podstatou je nosnâ konstrukce ve tvaru ctyrhranného râmu s vyplni z lehceného materiâlu s mërnou hmotnostï 0,3 az 1,5 g/cm , pricemz hrany râmu jsou tvofeny navzâjem spojenÿmi crofily U a/nebo C, otocenÿmi volnÿmi konci k sobë, z kovovëho materiâlu o uloust'ce 0,5 az 2 mm, se zâkladnou 50 az 300 mm., lemy 15 az 40 mm a ohnutim u profilu C 10 az 30 mm.

V ramu je s vÿhodou umistëna alespoh jedna vzpëra z profilu U a/nebo C a/nebo I.

Cela jsou ve vÿhodném provedeni opatrena plâstëm ze smrstujici se vyrovnâvaci malty _z portlandského cementu zpevnëného vlâkny.

Cypln muze bÿt na svém povrchu opatrena drâzkami pro zateceni materiâlu plâstë.

Mezi plâstëm a vnëjsi stranou lemû hran mùze bÿt vrstva tepelnë izolacniho materiâlu.

Celo a/nebo plâst jsou s vÿhodou opatreny tepelnou izolaci s vnëjsi ùpravou.

Cela podlahovÿch prvkû jsou ve vÿhodném provedeni opatrena vystupky pro umistëni vÿztuzného pletiva betonové vrstvy. Popripade mohou bÿt cela podlahovÿch prvkû opatrena prvky pro prenos napëti mezi betonovou vrstvou a râmem. Cela podlahovÿch ^{pn4:Û Wh0U bÿt} °Patfena drâzkami pro zateceni betonové vrstvy, pricemz v drâzkâch jsou umistëny vÿztuze.

Konstrukcni kompozitni prvek mùze bÿt opatren L profily oro pfipojeni dalsich prvkû.

v'yhodou uvedeného reseni je vysokâ _{pevnost konst}r_Ukcniho Kompczrtniho prvku zpûsobenâ tim, _{ie lehkÿ konstrukSnl prvek} podle tohoto vynâlezu se ehovâ jako j_eden _œlek, _ρΓορο._ρ ^{vnejsi 1} vnitrni napèti jsou prenâsena do zbÿvajicich

-z.s.1 a tim jsou tato napëti rozlozena na jednotlivé câsti ^tOfcOtO/^rVkL· K^strukcnl kompozitnl prvek Ize tedy vyuzit jak pro stëny, tak i pro podlahy, stropy a strechy.

Konstrukcni kompozltni prvek podle tohoto vynâlezu je leM, skladnÿ, pevnÿ a proto jsou pomèrnè nizké nâklady na deprave, priced prr vlastni stavbê nejsou potreba têzké stavebnz meohanlzmy ani slozité stroje a nâstroje, postas! pouze zakladnl nâstroje a malé stroje, jako je michacka, pompa a podobne, Stavebni dëlnici mohou bÿt pouze zauceni, protoze vlastni montât neni prills nérocnà. Prr stavbê v zahranici tedy oeisou potreba vlastni praoovnioi, ale postaci zauôit mrstni pracovni silu.

Vlastni konstrukcni kompozltni prvek 1 materlâly pouzrté Pii stavbê jsou ekologickÿ nezâvadné a je mozné jejlch opëtovné tpraoovâni. Zlvotnost kcr.sttukinich kompozitnich prvku je srovnateina se stâvajicimi panely, popripadë i delsi. Jejich ^Ud01MSt ™^{ei rta}>η kllMtickÿm podmlnkâm, vcetnë silnÿch -e.ru a zachvevu pudy je srovnatelnâ s pevnÿmi stavbami a nêkdy i vyssi.

.'ÿhodou je r snadnâ uprava exteriéru a interiéru podle P-t.eb nebo podle pozadavku zâkaznika. Je mozné vytvorlt mnoho variant, které dodâvaji konecné stavbê rûznÿ vzhled. Vybaveni Staveb mûze bÿt prosté, ale mûze jit o luxusni vybaveni, piicemz na stavbê neni vidét, ze je zhotovena z prefabrikâtu. .'itodou le rovnêz moznost vyuziti stâvajicich doplnkû jako jsou ’-re, okna a podobnè, které mohou byt vybrâny z mistnich do^pnych zdrojû. _Dalsi vÿhodou ye to, ze materrâl je vysoce ft c *· f r e re re i « r e » c v t « _{P e} t t e e c c e » * e «, * e * · f f t> 0 « t <: c t < > ft C ft if c

Γ¹ f f f f <- é c ft ft r f r tt <· ç

-8odolnÿ, nehoflavÿ, vodovzdornÿ, popfipadë vodotësnÿ. Dalsi vÿhcdou je moznost vytvofeni vhodného podkladu pro zâlivku u poclahovÿch prvku. Takto Ize vytvorit dostatecne pevnou podlahu s pozadovanÿm povrehem.

Velkou vÿhodou je rychlost stavby. Celÿ dum Ize postavit za 2 az 3 dny s pomoci 3 az 4 praccvniku.

Klicové vÿhody predstavovaného konstrukeniho systému mohou bÿt popsâny nâsledovnë:

Procès nâvrhu je velice jednoduchÿ. Navrhnuti planu vzhledu podlahy se sklâdâ z umistëni pravÿch ùhlû predstavujicich horizontâlni pficnÿ fez stënového prvku na modulovou osnovu. Mrizka ma stejné rozmëry jako prvek - typicky 1,2 metru, coz je aplikovatelné pro imperiâlni i metrické systémy. To same plati na nâvrh planu podlahy na stejné mrizee. Konstrukcnf nâvrh je zjednodusen, protoze mechanické tj. vâhunesouci a prûhybové vlastnosti pro kazdÿ prvek jsou jednoduse zjistitelné. Konstrukcni designér jen musi ovërit mfsta s vysokou koncentraci zâtëze a spojeni.

Strucnë, modulovÿ koncept nabizi vÿhody nejen vÿrobni a konstrukcni, ale i designové.

Konstrukcni systém navrzenÿ v tomto vynalezu ma ekonomické vyhody prefabrikace s kompletni svobodou vhledu. Umistër.i externiho izolacniho systému pcskytuje bezspojovÿ, nicim nerusenÿ vzhled. Modulovâ kenstrukee rovnëz napomâhâ k snadnëjsim rozsirenim a dodatkûm ke konstrukci, nez u bëzné kor.strukce.

Prr vlastni konstrukci poskytuje pravoûhlÿ ram, nebo jiné tvary jako trojùhelnik, bednëni pro jednoduché liti porézniho pojiva. V predstavovaném vynalezu je ram umistën na plochou cr fier f’f tv

betonovou podlahu s oddëlujici folii a prostor utvofenÿ râmem je vyplnën poréznim pojivem. Typickÿ prvek, 1,2 m sirokÿ, 3 m dlouhÿ a 15 cm vysokÿ je vyplnën za mène jak 3 minuty. pfeklizkovÿ oddëlovac je poté umistën na prvni ram a dalsi ram je umistën nahoru a je vyplnën poréznim pojivem. Pribliznë 5 az 6 prvkû mûze bÿt jednoduse dâno na sebe a do 12 hodin presunuto do venkcvniho skladu. Tento procès vÿroby umoznuje vysokou oroduktivitu ve vÿrobë prvkû a to bez potreby ocelovÿch konstrukci pouzivanÿch pfi liti bëznÿch betonovÿch stênovÿch a podlahovÿch panelû. Bednëni vyzadované tradicni prefabrikaci betcnovÿch systémû jsou drahâ, tedy jejich pocet musi bÿt udrzovân malÿ, coz vede k omezeni designu a architektcnické flexibility. Typickâ vâha prvkû popisovanÿch vÿse je pribliznë 300 kg oproti tomu bëznÿ betonovÿ panel stejné velikosti vâzi pribliznë 2500 kg. Nemalé naklady na demolici, cistëni a znovu sestaveni tradicniho procesu betonového prefabrikâtu jsou eliminovâny. Sklâdâni na sebe rovnëz umoznuje prehozeni vytvrzovaci deky près nekolik prvkû a zavedeni pâry skrze hadrci ke zrychleni tuhnuti porézniho pojiva. Lehci prvek pfedstavovaného vynàlezu umoznuje snadnëjsi prepravu vyrobenÿch prvkû vzhledem k jejich znacnë nizsi vâze, pficemz stale ale poskytuji dostateenou pevnost.

Konstrukcni procès je rovnëz jednoduchÿ a predstavuje umistëni stênovÿch elementû vedle sebe a spojeni jejich cel, pouzitim ocelovÿch plâtû s srouby nebo svarenim. Podlahové/stropové prvky jsou umistëny na vrchu stênovÿch panelû a jsou rovnëz spojeny pouzitim ocelovÿch plâtû s srouby nebo svarenim. Bëhem umist’ovâni podlahovÿch/stropnich prvkû jsou strizné koliky, které umozhuji prenos zâtëze mezi betonovou vrstvou a ocelovÿmi U nebo C sekeemi, prisvâreny nebo nasroubovâny do C sekei. Dalsi podlaha a piocha stfecha jsou zkonstruovâny pouzitim stejného procesu. Instalatérské a elestrické vedeni mûze bÿt pfedumistëno v prvcich nebo mûze bÿt jednoduse vlozeno do jâdra porézniho pojiva rezânim, nebo

JH-'⁴ β · e et * e ce· e « drâzkovânim pouzitim jednoduché pily na drevo. Vrstva betonu je ulozena na vrch vyvÿseného podlahového panelu. Exteriér je zako.ncen izolaci a vnëjsim stukem v chladném klimatu, nebo mùze byt tvofen jeu vnëjsim konstrukcnim povlaken bez izolace v ceplém klimatu. Konsorukcni plâst mùze bÿt propojen s poréznim betonovÿm jâdrem stëny pomoci v ném vytvorenÿch drâzek. Pfi absenci tepelné izolacni vrstvy na exteriéru stëny je prenos tepla nebo chladu zredukovân umistëni izolacnich pîâtâ nebo izolacnich povlakû na povrchu odkryté ocele. Interiér je dokoncen suchÿm obkladem nebo interiérovÿm stukem. Tepelnÿ izolant je umistën na vrsek stresnich panelù a dale jsou pouzity bëzné dokoncovaci prâce ke kompletaci stfesni konstrukce.

Uvedené reseni kombinuje vÿhody kovového râmu a pôrobetonu. Kovovÿ ram je mozné snadno vyrobit a jeho vyplnëni pdrobetonem je rovnëz rychlé a snadné. Ram funguje jako forma pfi vÿrobë prvkû a zâroven zvysuje nosnost. Pôrobeton ma v caném pfipadè obvykle hustotu mezi 0,4 az 0,7 g/cm³. Tato nizkâ hustota dodâvâ prvku, pfi zaruceni pevnosti, dostatecnou nosnost, zvukovou izolaci a zâruvzdornost.

Uvedené reseni oproti reseni v patentu NL 1 018 156 nevyzaduje zâdnou nosnou desku, cimz se usnadhuje konstrukce. Jâdro z lehceného pojiva ma velmi nizkou silu v tahu a strihu, které jsou pozadovâny k preneseni zatizeni mezi horni a spodni piochou sendvice. V predstavovaném systému C a U ooelové câsti jsou neohebnë a pevne spojeny s horni betonovou vrstvou. Obëma koraponentàm, ocelové câsti a betonové vrstvë, je rak umcznëno sdilet zatizeni pfenosem strihu mezi betonem a ocelovÿmi castnil·, dovolujici tak maximâlni vyuziti vysoké tlacné sily betonové vrstvy a veliké tazné sily ocelové câsti. Podobnë pak, vÿztuznâ zebra betonu, jsou integrovanou câsti betonové vrstvy, které je konstrukcnë vysoce efektivni.

€ ί

-11Ocelovÿ râm pfedstavovaného vynâlezu umoznuje vysoce erektivni a jednoduché spojeni podlahovÿch elementû k podpûrné suerie. Spoj k prenosu zatizeni neni v holandském patentu popsan a z popisu podlahového sendvice je zrejmé, ze podlaha, spojeni se stënou a odpovidajici nezbytné pfeneseni zatizeni, jsou konstrukcnë velice neùcinné.

Souhrnnë tedy, holandskÿ patent NL 1 018 156 popisuje konstrukcnë neefektivni sendvic. Pfedstavovanÿ vynâlez neni sendvic, ale konstrukcnë efektivni kombinace betonu a ocelovÿch profilù.

Uvedenÿ vynâlez popisuje kompletni konstrukcni systém sklâdajici se z nosné stény, podlahy a krytinovÿch elementû. V tomto vynâlezu slouzi pënové pojivo vyztuzené vlâkny jako konstrurcni prvek a stejnë tak je ztracenou formou v podlahové konstrukci. Ocel i béton tvofi kompozitni nosnik zatizeni.

Rozdily mezi japonskÿm patentera, nebo-li filigrânem a pfedstavovanÿm vynâlezem jsou nâsledujici. V daném vynâlezu neni vyzadovâna deska se zapustënÿm stfihem k prenosu zatizeni vyztuzeni. Pfenos zatizeni je umoznën striznÿmi koliky umistënÿmi ve vÿztuznÿch profilech C nebo U. Porézni betonové jâdro s vytvofenÿmi mezerami dovoluje vytvâfeni vyztuzujicich a ztuzujicich zeber.

Dalsim dûlezitÿm rozdilem mezi vÿse uvedenÿmi tfemi patenty a pfedstavovanÿm vynâlezem je skutecnost, ze sekce vyztuzeni C nebo U poskytuje dvojitou funkci. Pùsobi jako clânky poskytujici pevnost v tahu v kompozitnim prvku a zâroven poskytuje bednëni pro liti prvkû, cimz se eliminuje potreba bodneni pfi prefabrikaci desek, popsanÿch ve vÿse uvedenÿch tfech patentech.

Pfea^ed obrazkû na vÿkresech

- 12Vynâlez a jeho vÿhody budou blize vysvëtleny pomoci prilozenÿch vÿkresû, kde je na obr. 1 znâzornën schematicky v pficném fezu lehkÿ konstrukcni prvek podle tohoto vynâlezu. Na obr. 2 je znâzornën v bokorysu pfikladny prvek se vzpërou. Na obr. 3 je znâzornën tento prvek z obr. 2 v fezu v pûdorysu. Na obr. 4 je znâzornën schematicky v pûdorysu fez prvkem opatfenÿm plâstém. Na obr. 5 je znâzornën schematicky v pûdorysu fez prvkem s drâzkami pro zateceni materiâlu plâstë. Na obr. 6 je znâzornën schematicky v pûdorysu fez prvkem s tepelnë izolacnim materiâlem mezi plâstëm a râmem. Na obr. 7 je znâzornën schematicky v pûdorysu fez prvkem s tepelnou izolaci. Na obr. 8 je znâzornën schematicky v bokorysu spoj mezi stënou a podlahou. Na obr. 9 je znâzornën schematicky v bokorysu podlahovÿ prvek. Na obr. 10 je znâzornëno schematicky v bokorysu dalsi provedeni podlahového prvku. Na obr. 11 je znâzcrnèn schematicky v pûdorysu provedeni podlahovÿ prvek s vÿztuzi.

Pfik.ady provedeni vynâlezu

Vynâlez je blize popsân na konkrétnich prikladech provedeni, pomoci prilozenÿch vÿkresû.

Konstrukcni kompozitni prvek pro stavbu budov, obsahuje nosnou konstrukci a vÿpln 1. Nosnâ konstrukce je ve tvaru ctyfhranného râmu £ s vyplni 1 z lehceného materiâlu s mërnou hmotnosti 0,3 az 1,5 g/cm³, pficemz hrany râmu 2 jsou tvofeny navzâjem spojenÿmi profily 3_ U a/nebo C, otocenÿmi volnÿmi konci k sobë, z kovového materiâlu o tloust’ce 0,5 az 2 mm, se zâkladnou 31 50 az 300 mm, lemy 32 15 az 40 mm a ohnutim 33 u prcfilu C 10 az 30 mm. V râmu 2 je umistëna jedna vzpëra 21

B e e e

-13z profilu U. Jeho cela jsou opatfena plâstëm 4 ze smrstujici se vyrovnâvaci malty z portlandského cementu zpevnëného vlâkny. Vÿcln 1 je na svém povrchu opatfena drâzkami 11 pro zateceni materiâlu plâstë 4. Mezi plâstëm 4 a vnëjsi stranou lemù 32 hran je vrstva 5 tepelnë izolacniho materiâlu. Celo je opatfeno tepelnou izolaci 6 s vnëjsi ûpravou.

V dalsim provedeni jsou cela podlahovÿch prvkû opatfena vÿstupky 7 pro umistëni vÿztuzného pletiva betonové vrstvy. Cela podlahovÿch prvkû jsou rovnèz opatfena prvky 8 pro pfenos napëti mezi betonovou vrstvou a râmem 2. Cela podlahovÿch prvkû jsou dale opatfena drâzkami 9 pro zateceni betonové vrstvy, pficemz v drâzkâch 9 jsou umistëny vÿztuze.

Konstrukcni kompozitni prvek je opatfen L profily 10 pro pfipojeni dalsich prvkû.

Typickÿm pfikladem konstrukcnich elementû pouzitÿch v konszrukci bëzné dvoupatrové budovë je popsân nize.

Nejdfive jsou popsâny stênové prvky. Sife vsech nosnÿch zdi, stejnê jako nenosnÿch câsti je 1,2 m a vÿska je 2,8 m. Hloubka prvku je 0,15 m. Lem 32 U profila je 35 mm. Tlousfka U profilu z galvanizované ocele je 1,52 mm. Hustota za sucha poréznfho pojiva zesileného vlâkny pouzitého jako vÿpln 1 je 0,57 kg/dm³. Toto tvori celkovou vâhu prvku pfibliznè 290 kg. Si la v tlaku poréznï vÿplnë 1 je 2 az 3 MPa a modul pruznosti je 0,7 az 2,5 GPa. Stënové prvky pfizemi obsahuji tfi vertikâlni U vzpëry 21. Stënové prvky pro horni podlazi obsahuji jen dvë vertikâlni vzpëry 21.

Sife podlahovÿch prvkû je 1,2 metru a maximâlni délka tj. roztec podlahovÿch prvkû je 6 metrû. Hloubka profilu 3. U z galvanizované ocele je 0,15 metru, lem 32 je 35 mm a tloustka

ocelovÿch profilû 3 je 1,52 mm. Podlahové prvky s rozteci podlahy 5 a 6 metrû zahrnuji ctyfi U ocelové profily 3 a dvë podlahové drâzky 5 cm sire a 12 cm hloubky od vrcholu porézni vyplnë 1. Podlahové drâzky 9 jsou vyztuzeny standardnimi vyztuzujicimi tycemi 12 mm v prûmëru, umistënÿmi na sedlech k umoznëni toku betonu okolo zpevhovacich tyci. Podlahové drâzky 9 pro odlévânf betonu jsou vytvoreny v porézni betonové vÿztuzi 1 kdyz jsou plnëny ocelové râny 2 poréznim betonem. Porézni cernent pouzitÿ v konstrukci podlahovÿch prvkû je shodnÿ s tim, ktery je pouzitÿ na stënovÿch prvcich, hustota za sucha je 0,57 kg/dm , sila v tlaku je 2 az 3 MPa a modul pruznosti je 0,7 az 2,5 GPa.

Stresni prvky konstrukce jsou stejné jako ty, pouzité v konstrukci podlahovÿch prvkû, ale nejsou vylity zâdné drâzky de porézniho betonového jâdra, jestlize strecha nezahrnuje zâdnou betonovou vrstvu. Specifickÿ pocet podélnÿch C profilû 3 je urcen konstrukenirr. designem daného rozpëti a vëtrnou/snëhovou zâtëzi podle pozadavkû budovy v dané lokalitë. Porézni betonovâ vÿpln 1 je shodnâ se zhotovenim stënovÿch a podlahovÿch prvkû s hustotou za sucha 0,57 kg/dm³, modulem pruznosti 0,7 az 2,5 GPa a silou v tlaku 2 az 3 MPa. Pro plochou stfechu je nezbytnÿ nâklon pro odvod dest’ové vody vytvofen porézni betonovou vÿplni 1.

Vlastni stavba je provâdëna nâsledovnë. Stënové prvky jsou urnisoëny na plochou betonovou podlahovou desku a zajistëny kotvenim pomoci L ocelovÿch profilû, umistënÿch na vnëjsi stranë stënovÿch prvkû. Typické rozméry kotvicich L profilû jscl 6 mm tloustka a 10 cm lemy a délka jsou stejné jako stëna. L profily jsou ukotveny k betonové desce pouzitim bëznÿch betonovÿch ketev, typicky 10 mm v prûmëru s rozestupem 0,5 m nebo tak casto, jak je vyzadovâno konstrukcnim designem pro c = nou konstrukci a umistëni. Ocelové râmy 2 prvkû jsou poté

-15e t

p_iva_eny ke totvicim L profilûm. Zâvisle na konstrukcnim designu jsou umistëny dodatecné spojovaci prostredky ke spojeni norizontâlni koleje stënového prvku a kotviciho L profilu. Jednotlivé sténové prvky jsou dohromady spojeny diky galvanizovanÿm ocelovÿm plâtùm, sire 3 mm, velikosti 6 cm na 15 cm, které jsou privafeny k pfilehlÿm stënovÿm prvkûm. Spoje mezi prvky jsou utësnëny bëznÿmi izolacemi. Kotevni srouby jsou privafeny k vrchu koleje stënovÿch prvku. Drevëné hlavicky, 15 cm na 15 cm, jsou poté nasroubovâny dolù pomoci kotevnich sroubu. Funkci drevëné hlavicky je rozdëlni zàtëze podél vrchu stëny a vyrovnâni jakékoliv vâhové nedokonalosti zpûsobené vÿrobou a konstrukci v râmci tolerance.

Dalsim krokem je umistëni podlahovÿch prvkû. Podlahové prvky jsou upevnény odspodu pouzitim 3 mm L profilù, s lemem 4 crri na 4 cm, privafenÿch na vertikâlni sloupky. Dodatecné spoje ]sou tvofeny vnëjsimi plàty, 3 mm silnÿmi a 6 cm na 15 cm. ctênové prvky horniho patra jsou poté umistëny na podlahové piv.ry o uchyceny pouzitim L profilù, 6 mm silnÿmi a 10 cm na 10 cm. Tyto L profily jsou umistëny na vnitfek stënovÿch prvkû a spojeny svarenim. Stënové prvky horni podlahy jsou spojeny pouzitim stejné metody jako u stënovÿch prvkû prizemi. Dfevëna hlavice 15 cm na 15 cm je poté upevnëna na vrsek stënového prvku pouzitim sroubû privafenÿch k vrchu koleji stënovÿch prvku. Pocet sroubû je dan konstrukcnim désignera dané budovy, a .L e typicky jsou dostacujici dva srouby na kazdÿ prvek k prenosu zâtëze.

Stresm prvky jsou poté umistëny a pfipevnëny stejnÿm zpusobem jako vÿse popsané vyvÿsené prvky. Zpevüujici tyce jsou umistëny do podlahovÿch drâzek 9 - dutin podlahovÿch prvkû spolu se zpevhujici sifovinou umistënou na nosnicich. Podlahové konstrukce je dotvofena vylitim betonové vrstvy na vrsek podlahového prvku. Typickâ tloust'ka podlahové vrstvy je 7 az 8 >.m. Béton rovnëz vtece do podlahovÿch drâzek 9 a vytvofi tak * ® P e e· c e • ne e 9 • $ · e e <- <·>

-16^zpevfi^^{ici a V}^^tugnâ zebra, strecha je typicky zakonëena jmistenim tepelné izolace 6 mechanicky pfipevnëné k U profilûm 3 a beznÿmi keramickÿmi krytrnami umistënÿmi na podpùrnÿ ram prrpevnënÿ k C profilûm 3.

inejsek konstrukce je dckoncen mechanickÿm upevnënim tepelné izolace 6 a stukem. V teplÿch klimatech neni vnëjsi tepelnâ izolace 6 potreba a povrchovÿ plâst 4 konstrukce, vyrobenÿ z vlakny zesilené smrst’ujicise malty je aplikovân primo na stenove prvky. Tepelnÿ prenos mezi povrchovÿm plâstëm - a oceiovÿmi profily 3 je regulovân umistënim samolepici tepelnë izolacni vrstvy 5 v podobë pâsku nebo tepelnë izolacnim na-erem. Kdyz je aplikovâna povrchovâ vrstva plâstë 4 primo na betonove jadro, pak vytvorené drâzky 11 umozni vytvofeni vertikalmch zeber, které zvysuji kapacitu nosnosti a pevnost sUny. Podobnë jsou tyto drâzky 11 a povrchovâ vrstva plâstë 4 vyuzity k poskytnuti lepsiho spojeni stënovÿch prvkû, jak je zobrazeno na obr. 5.

Elektricke vedeni a instalace jsou umistëny do betonové kryci vrstvy na zemi a vyvÿsené podlahy a do porézni betonové '/ÿplnë 1 stënovÿch prvkû, pfed umistënim dokoncovacich prvkû interiéru. Konecnâ ùprava interiéru je opatfena panely suché idi pr±mo pripevnënÿmi ke stënovÿm prvkûm.

Stenove prvky podle tohoto vynâlezu kombinuji tenkÿ galvanizovanÿ kovovÿ ram 2 a pôrobetonovou vÿpln 1, jak je znazorneno na obr. 1. Râmy 2 jsou vytvofeny z U nebo C profilû 3, znâzornënÿch na obr. 2 z galvanizovaného kovu o tloustce od 0,5 mm do 2 mm. Zâkladna 31 U nebo C profilu 3 se mûze pohybovat mezi 50 mm az 300 cm; lemy 32 od 15 do 40 mm, a zpetne zahnuti 33 profilu 3 C od 10 do 30 mm. Tlousfka râmu 2 s_c rnuze pohybovat od velmi ûzkÿch prvkû sifky 10 az 15 cm do nèkolika metrû. Maximâlni délka râmû 2 je obvykle omezena

-17loznou plochou nâkladnich vozidel nebo délkou kontejnerû. V modulârni konstrukd je typrckâ sirka stëny 1 m nebo 1,2 m. vyska Stëny mùze bÿt od 20 cm do nëkolika metrû, priôemz typickâ vyska je 2,9 m. Râmy 2 jsou zhotoveny spojenim U nebo C profiiu 3 jejich svarenim, mechanickÿm spojenim pomocï sroubû a nÿtù a podobnë do podoby obdélnikového râmu 2, jak je patrné zcbi. 3. Ramy 2 mohou bÿt opatreny vice vzpërami 21. Typickÿ priklad ramu 2 s nëkolika vzpërami 21 je znâzornën na obr. 2 a v rezu na obr. 3. Pocet vertikâlnich vzpër 21 zâvisi na pozadované nosnosti. Pro stënu o ëirce 1 az 1,2 m s rameny 100 mm az 150 mm a galvanizovaném kovu o tloustce 1,5 mm, jsou dvë U nebo C vzpèry 21 dostacujici. Pokud mâ prvek nést strop, mùze stejnÿ 1,2 m sirokÿ ram 2 obsahovat jednu nebo dvë dalsi vzpëry 21. Dalsi vzpëry 21 jsou rovnëz pozadovâny, pokud prvek obsanuje otvory, jako jsou okna a dvere.

Pri vÿrobe jsou râmy 2 umistëny horizontâlnë a naplnëny porobetonem, jak je patrné z obr. 4. Po zatvrdnuti betonu jsou prvky pfipraveny k montâzi.

Pôrobetonova vÿplfi 1 s hustotou od 0,3 do 1,5 g/cm³ mâ ^naslecMiCÎ vlastnosti: tvofi pficnou vÿzzuz, zvysuje vertikâlm nosnost, ma zvukové izolacni vlastnosti, mâ tepelnë izolacni vlastnosti pfi nizsi hustotë. Zajist'uje pfenos mezi vnejsi vrstvou plastë 4 aplikovanou na prvek z obou stran viz. ^Obr’ ⁵' ^pricemz vrstvy jsou aplikovâny na prvek on site, po oytvoreni stën pomoci spojovacich prvkù.

Stropni a podlahové prvky jsou zhotoveny stejnÿm zpùsobem pri pouziti U nebo C profHÛ 3, jejich spojeni a zaplnëni ^PÔrObetOnem' °^bvV^klâ râmû 2 je 1 nebo 1,2 metru, ale noustka se mùze pohybovat od 20 de 30 cm do nëkolika metrû. Pocet podélnÿch U nebo C profilû 3 zâvisi na pfenâseném napëti a na délce stropnich nebo podlahovÿch prvkù.

-18Prefabrikované stënové prvky jsou vertikâlnë umistëny na betonovou desku a pfipojeny pouzitim plâtû z galvanizované ocele, upevnënÿch k prirubâm U nebo C profilù 3. Stavebni povrchova vrstva plâstë 4 je poté aplikovâna nâstrikem nebo natazenim Izici na prvky, k poskytnuti ochrany stavebnich vrscev tak, jak je vyobrazeno na obr. 5. Stavebni povrchové vrs_vy jsou zpevnëny vlàkny - smrst’ujici se omitkou z portlandského cementu. Zpevnëni vlâkny zvysuje si lu v tahu, lomovou houzevnatost a râzovou pevnost. Obvyklé vodu redukujici ag.nty v betonu, porculânové primësi jako je mikro-silice, popilek a zemni struska jsou pouzity ke zvÿseni sily a redukci prcpusonosti. Polymerni emulze jako latex nebo suché polymerni modifikâtory mohou bÿt pouzity ke zvÿseni pruznosti a redukci propustnosti. Stavebni povrchové upravy jsou aplikovâny mokrÿm nebo suchÿm torkretovacim procesem nebo mohou bÿt rucnë aplikovâny Izici jako bëzr.ÿ stuk.

-ovrchové stavebni ùpravy maji nëkolik funkci. Nestavebni -Linkci ve smyslu ochrany proti vodë, impregnace a odolnosti proti nârazu. Stavebni funkci pfi neseni câsti vertikâlniho, ohybového a strihového tj . bocniho zatizeni. Tato funkce je moznâ diky prenosu zâtëze porézni betonové vÿplnë 1 z jedné stavebni povrchové upravy do druhé, jak je zminëno vÿse, coz brâm relativnë tenkou povrchovou vrstvu plâstë 4 pred deformaci pod vertikâlni zâtëzi. Kapacita nosnosti vertikâlni zâtéze stavebni povrchové vrstvy plâstë 4 je zvÿsena vytvofenim vzpér ve vytvarovanÿch drâzkâch 11 porézniho betonové vÿplnë 1, jak je zobrazeno na obr. 6. Povrchova vrstva plâstë 4 rovnëz poskyuuje dodatecné spojeni jednoho prefabrikovaného stënového prvku k druhému.

K redukci tepelného prenosu pres ocelovÿ U nebo C profil mohou bÿt na priruby ocelovÿch zâvrtnÿch sroubù umistëny

tepe^nê izolacni vrstvy 5 v podcbë samolepicich pënovÿch pâsù, jak je zobrazeno na obr. 6.

Pri mnoha klimatickÿch podminkâch je venkovni tepelnâ izolace 6 umistëna na vnëjsi stranë sténovÿch prvkû jak je zcbrazeno na obr. 7. Vnëjsi tepelnâ izolace 6 mûze bÿt pokryta stukem nebo jinÿm typem stënové konecné ûpravy jako naprïklad plastem, kovovÿm obkladem, cihlovÿm obkladem a podobnë. Tepelnâ izolace 6 je mechanicky nebo lepenim upevnëna. V pripadë cëzkého vnejsiho plâtovâni je vnëjsi plâtovâni mechanicky pfipojeno k porézni betcnové vÿplni 1 a ocelovÿm zâvrtnÿm sroubûm a kolejovÿm eastern. Interiér stënového prvku je zakoncen bud’ povrchovou vrstvou, stukem nebo suchou zdi.

K vyrovnanému rozlozeni vertikâlni zâtëze podél celé délky zdi postavenÿch stënovÿch prvkû, je umistën zesilujici betonovÿ vazâk na vrsek stëny. Vazâk mûze bÿt bud' prefabrikovanÿ nebo vylitÿ na mistë. Sirka vazâku je shodnâ s hloubkou stënovÿch cast! a vÿska je obvykle 5 az 7 cm, ale mûze bÿt vysëî v zâvislosti na pozadavku prenosu zâtëze. Typ zesileni, geometrie a amistëni uvnitf vazâku je upraveno pro pozadovanÿ pfenos zâtëze stavebnim mzenÿrem. Volitelnë mûze bÿt vazâk také postavenÿ umisténim U câsti koleje, vyplnëné betonem bez, nebo s dodateenou vÿztuzi. Vazâk je umistën na vrsek stënového prvku jestè pfed aplikaci povrehové vrstvy, vnëjsich izolacnich systemû a dokoncovacich praci v interiéru jak je zobrazeno na obr. 8. Je mechanicky upevnèn nebo privafen k horni koleji sténovÿch prvkû.

Pfi konstrukci zvÿseného podlazi, jsou prefabrikované pod±ahové orvky umisteny na konstrukci stëny a spojeny pouzitim oceiovÿch plâtû a ocelovÿch L profilû 10, typicky 2 az 3 mm silnÿch, od panelu k panelu a prvkû stëny, jak je zobrazeno na obr. 9. Vÿztuhovâ sit’ je umistëna primo na prvky stëny, nebo na nooné bezprostfedni nadlozi, jak je zobrazeno na obr. 9.

-20Podélné zâvrtové srouby podlahovÿch prvkû maji pfedtvarované otvory pro umistëni kolikû pro pfenos strizné sily, jak je zobrazeno na obr. 10. Béton je umistën primo na podlahové prvky. Podlahové prvky, zâvisle na rozpëti, mohou vyzadovat podporu k neseni zâtëze cerstvého betonu pfedtim, nez se utvofi dcstatecnâ sila. Vyvÿsené podlazi je upraveno pro béton k neseni tlacné zâtëze a ocelové U nebo C profily 3 nesou zâtéz v tahu. Nezbytnÿ pfenos zâtëze v stfihu z betonové vrstvy na ocelové profily 3 je umoznën diky strihovÿm kolirùm, jak je zobrazeno na obr. 10. Kalkulace ukazuji, ze 6 az 11 mm koliky, umiotëné pfibliznë 500 az 1000 mm od sebe, podél celé délky ccelovÿcn profilù 3, jsou dostatecné k nezbytnému pfenosu stfihové zâtëze. Nëkteré ocelové profily 3 podlahovÿch prvkû mohou bÿt nahrazeny zesilujicimi betonovÿmi zebry, vylitÿmi ve stejnÿ cas jako betonovâ kryci vrstva, jak je zobrazeno na obr. 11.

Pfenos zâtëze ve stfihu mezi betonovou vrstvou a ocelovÿmi ^rofily mûze bÿt poskytnut jinÿmi metodami kromë stfihovÿch kolikû zcbrazenÿch na obr. 11.

Nâsledujici metody jsou pouze pfiklady a nepokrÿvajici vsechny dostupné moznosti. Mûze se jednat napfiklad o dërcvané pruchozi otvory, L tvarované svafené plâty, zajistëné, nebo upevnene srouoy nebo nÿty. L tvarované plâty mohou bÿt polozeny podelne, nebo napfic délky podlahovÿch prvkû. Kalkulace ukazuji, ze krâtké plâty, umistèné pfibliznë 500 az 1000 mm od sebe, podél délky ocelovÿch profilu 3, jsou dostacujici pro dcssatecnÿ pfenos stfihové zâtëze. Rovnëz mûze bÿt uzita vystuzna sit, pfivarenâ k ocelovÿm profilûm 3, coz predstavuje dalsi metodu poskytujici pfenos strizné zâtëze z betonové vÿplnë 1 k vyztuzujicim ocelovÿm profilûm 3.

• · · e

-21 Rcvnëz mohou bÿt uzity nadlozni câsti, podpirajici vÿztuznou sit’, jak je zobrazeno na obr. 9, upevnëné podélnë ocelovÿch profilu 3 podlahovÿch prvkû, které rovnëz poskytuji velice dobrÿ mechanismus pro pfenos stfizné zâtëze z betonové vÿplnë 1 k ocelovÿm profilûm 3 podlahovÿch prvkû.

Experimentâlni prùzkum ukazuje, ze pfenos tfeci zâtëze mezi vÿplni 1 a ocelovÿmi profily 2 poskytuje dostatecnÿ pfenos zâtëze mezi betonovou vÿplni 1 a ocelovÿmi profily 3. Tento pfenos strihové zâtëze trenim mûze bÿt znacnë zvÿsen aplikaci pclymerû, napriklad epoxy nebo polymerû upravenÿch adhesivnim cementem. Dalsi alternatives; pro pfenos stfihu zahrnuje pfilnavé spojeni betonu k ocelovÿm profilûm pomoci epoxy, polymerniho cementu nebo jiného typu adhesiva.

Pioché stfesni prvky jsou vytvoreny stejnÿm zpùsobem jako prvky vyvÿsené podlahy. V naklonënÿch strechâch je betonové vrstva nahrazena vrstvou izolace mechanicky, nebo prilnavë upevnënou k ocelovÿm profilûm 3 a pënové cementové vÿplni 1. Pctom jsou provedeny standardni koneené ûpravy. Volitelnë je na izolaci aplikovâna polymerni modifikovanâ cementovâ vrstva s a nebo bez zesileni vlâkny. V teplÿch klimatech je vodë odolnâ vrstva polymerniho modifikovaného cementu aplikovâna primo na prvky stfechy.

V oblastech vysoké zâtëze nebo velkÿch rozpëti mohou bÿt zâtèz nesouci kompozitni prvky popsané v této pfihlâsce zesileny piliri a nosniky vyrobenÿmi z U profilu 3.· Tyto mohou bÿt vyplnëny betonem ke zvÿseni jejich kapacity zâtëze pfi konstrukci pilifù nebo pevnë pri konstrukci nosnikû. Volitelnë bêzné ocelové I nosniky mohou bÿt pouzity jako sloupy nebo nosniky.

Rrûmyslové vyuzitelnost

-22Konstrukcni kompozitni prvek, zejména pro stavbu budov podie tchoto vynalezu nalezne uplatneni predevsim pri stavbë rodinnÿch domu, prûmyslovÿch, komercnich a obytnych budov do ay sky priblizne tri pater. Konstrukcni prvky mohou bÿt rovnëz vyuziry jako vÿplnové panely pfi budovani staveb ze zeleznych a zelezobetonovych konstrukci.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ N Â R O K Y

   1. Konstrukcni kompozitni prvek, zejména pro stavbu budov, obsahujici nosnou konstrukci a vÿpln, vyznacujici se tim, ze nosnâ konstrukce je ve tvaru ctyrhranného râmu (2) s vyplni (1) z iehceného materiâlu s mërnou hmotnosti 0,3 az 1,5 g/cm³, pficemz hrany râmu (2) jsou tvofeny navzâjem spojenÿmi profily (3) U nebo C, otocenÿmi volnÿmi konci k sobë, z kovového materiâlu o tloust'ce 0,5 az 2 mm, se zâkladnou (31) 50 az 300 mm, lemy (32) 15 az 50 mm a ohnutim (33) u profilu C 10 az 50 mm.
2. 2. Konstrukcni kompozitni prvek podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze v râmu (2) je umistëna alespon jedna vzpëra (21) z profilu (3) U a/nebo C a/nebo I.
3. 3. Konstrukcni kompozitni prvek podle nâroku 1, nebo 2, vyznacujici se tim, ze jeho cela jsou opatfena plâstëm (4) ze smrstujici se vyrovnâvaci malty z portlandského cementu zpevnëného vlâkny.
4. 4. Konstrukcni kompozitni prvek podle nâroku 3, vyznacujici se tim, ze vÿpln (1) je na svém povrchu opatrena drâzkami (11) pro zateceni materiâlu plâstë (4).
5. 5. Konstrukcni kompozitni prvek podle nâroku 3 nebo 4, vyznacujici se tim, ze mezi plâstëm (4) a vnëjsi stranou lemù (32) profilû (3) je vrstva (5) tepelnë izolacniho materiâlu.
6. 6. Konstrukcni kompozitni prvek podle kteréhokoli z uvedenÿch nâroku, vyznacujici se tim, ze celo a/nebo plâst’ (4) je opatfen tepelnou izolaci (6) s vnëjsi ùpravou.
7. 7. Konstrukcni kompozitni prvek podle kteréhokoli z vÿse uvedenÿch nârokû, vyznacujici se tim, ze cela podlahovÿch prvku jsou opatrena vÿstupky(7) pro umistëni vÿztuzného pletiva beuonové vrstvy.
8. 8. Konstrukcni kompozitni prvek podle kteréhokoli z vÿse uvedenÿch nârokû, vyznacujici se tim, ze cela podlahovÿch prvkû jsou opatrena prvky (8) pro prenos napëti mezi betonovou vrstvou a râmem (2).
9. 9. Konstrukcni kompozitni prvek podle nàroku 7 nebo 8, vyznacujici se tim, ze cela podlahovÿch prvkû jsou opatrena podlahovÿmi drazkami (9) pro zateceni betonové vrstvy, pricemz v podlahovÿch drâzkâch (9) jsou umistëny vÿztuze.
10. 10. Konstrukcni kompozitni prvek podle kteréhokoli z uvedenÿch nârokû, vyznacujici se tim, ze je opatren L profily (10) pro pfipojeni dalsich prvkû.