CZ2010372A3 - Systém a zpusob pro rízení záteže - Google Patents

Abstract

Systém obsahuje prostredek pro prijetí potenciálu a selektivní privedení potenciálu k záteži. Prijímací a privádecí prostredek má odezvu na zátežový rídící signál pro privedení potenciálu k záteži v prípade, že je prítomen zátežový rídící signál. Systém rovnež obsahuje prostredek pro merení zátežového požadavku. Je rovnež obsažen prostredek pro rízení prijímacího a privádecího prostredku. Rídící prostredek nepretržite vysílá zátežový rídící signál v prípade, že zátežový požadavek je vetší než predem stanovená prahová hodnota. Rídící prostredek prechodne vysílá zátežový rídící signál pro urcení zátežového požadavku v prípade, že zátežový požadavek je nižší než predem stanovená hodnota.

Description

Systém a způsob pro řízení zátěže

Oblast techniky

[0001] Zde popsaná provedení se obecně týkají řízení elektrické zátěže.

Křížový odkaz na související přihlášku

[0002] Přihláška je založena a nárokuje prioritu podle 35 U.S.C. § 119(e) na U.S. prozatímní patentovou přihlášku č. 60/980,987 podanou 18.října 2007 pod názvem „Systém a způsob pro řízení zátěže“, autorem Joseph W. Hodges et aL, která je zde uvedena jako odkaz.

Dosavadní stav techniky

[0003] Mnoho elektrických zařízení, které využívají zásuvkový zdroj energie (například energetické připojení v domácnosti) spotřebovává energii během vypnutého stavu, nejsou-li používány. Toto je primárně způsobeno transformátorem nebo napájecím zdrojem, který zůstává připojen k energetickému zdroji i během neaktivních časových period. Jeden obvyklý způsob napájení těchto elektrických zařízení zahrnuje snižovací transformátor s regulátorem. Obecné příklady těchto zařízení zahrnují nabíječky mobilních telefonů, videorekordéry, televizory, stereo přehrávače, počítače, a kuchyňská zařízení.

[0004] Zařízení, která zůstávají napájená, plýtvají energií kvůli svým transformátorům a/nebo napájecím zdrojům, které zůstávají připojené ke zdroji energie. Tato ztráta energie je obecně označována jako fiktivní výkonová zátěž, protože spotřeba energie neslouží svému účelu. Elektrické zařízení nebo přístroj se typicky nachází v pohotovostním stavu (standby) nebo je jinak neaktivní, zatímco jím teče proud a neslouží užitečné funkci. V souhrnu velký počet fiktivních zátěží tvoří podstatnou část v podstatě promarněné energie.

[0005] Jedním způsobem zabránění fiktivní zátěži je fyzické odpojení přístroje z elektrické zásuvky, když není používán. Toto zcela odpojuje přístroj od napájecího zdroje a eliminuje fiktivní zatížení. Uživatel však potom musí manuálně zapojit zátěž, je-li požadováno použití zátěže a poté odpojit zátěž, není-li použití nadále požadováno. Takové opakované zapojování

-2a odpojování může být časově náročným úkolem stejně tak jako může opotřebovávat a rozbit elektrickou zásuvku, zástrčku a přívodní kabel k zátěži.

[0006] V této souvislosti existuje potřeba omezení velikosti energie spotřebovávané zátěžemi, které nejsou používány, pro omezení plýtvání energií. Obecněji existuje potřeba selektivního řízení zátěže na základě chování samotné zátěže.

Přehled obrázků na výkresech

[0007] Vlastnosti a vynálezecká hlediska budou zřejmější po přečtení následujícího detailního popisu, nároků a obrázků, jejichž stručný přehled následuje:

[0008] Obr. 1 je blokový diagram zařízení šetřícího energii.

[0009] Obr. 2 je schéma příkladu zařízení šetřícího energii podle obr. 1.

[0010] Obr. 3 je stavový přechodový diagram pro použití se zařízením šetřícím energii podle obr. 2.

[0011] Obr. 4 je histogramový klasifikační graf pro určování aktivních a neaktivních stavů zátěže podle obr. 1 a 2.

[0012] Obr. 5 je časovači diagram pro aktivaci zátěže podle obr. 1 a 2.

[0013] Obr. 6 je časovači diagram pro snímání a spínání zátěže podle obr. 1 a 2.

[0014] Obr. 7 je časový průběh proudu zátěže snímané, je-li zátěž aktivní.

[0015] Obr. 8 je časový průběh proudu zátěže snímané, je-li zátěž neaktivní.

[0016] Obr. 9 je příklad alternativy zařízení šetřícího energii v zásuvce na zdi.

[0017] Obr. 10 je příklad vícenásobné zásuvky obsahující vlastnosti šetřící energii.

Příklady provedení vynálezu

[0018] S odkazem na obrázky jsou nyní detailněji zobrazena ilustrativní provedení. I když obrázky představují provedení, obrázky nejsou nezbytně určující pro rozsah, a určité vlastnosti mohou být zdůrazněné pro lepší zobrazení a vysvětlení nových hledisek vynálezu. Zde popsaná provedení nejsou dále zamýšlena jako vyčerpávající nebo jinak limitující nebo

-3omezující nároky na přesnou formu a konfiguraci zobrazenou na obrázcích a uvedenou v následujícím detailním popisu.

[0019] Pokladem zařízení včetně systému a způsobu řízení zátěže může být zařízení šetřící energii, které odpojuje napájení od zátěže, když zátěž nevykonává užitečnou funkci. Tímto způsobem je omezen výkon fiktivní zátěže. Když zátěž vykonává užitečnou funkci, výkon je dodáván normálně až do okamžiku detekování fiktivní zátěže, ve kterém je zátěž odpojena od napájecího zdroje. Jedním příkladem takové zátěže je přístroj v domácnosti, který nemusí sloužit k užitečnému účelu, když uživatel nepožaduje jeho fungování, například televizor nebo telefonní nabíječka. Když televizor není zapnut, stále odebírá proud fiktivní zátěže pro napájení vnitřního transformátoru a/nebo obvodů napájecího zdroje. Zde probírané zařízeni šetřící energii však přeruší vstupní napájení televizoru, když televizor není používán. Toto přerušení vstupního napájení eliminuje fiktivní zátěž, protože transformátor nebo elektronika napájecího zdroje televizoru nejsou v podstatě napájené a neteče jimi proud.

[0020] Příklad zařízení šetřícího energii může obsahovat měřící prostředky, přepínací prostředky a logické prostředky. Měřící prostředky mohou být konfigurovány pro detekování proudu nebo výkonu tekoucího do zátěže z napájecího zdroje. Přepínací prostředky mohou selektivně připojovat a odpojovat zátěž od napájecího zdroje. Logické prostředky určují, kdy má být připojena nebo odpojena zátěž od napájecího zdroje. V jednom příkladu logické prostředky určují, zda je zátěž „aktivní“ nebo „neaktivní“ v závislosti na proudu nebo výkonové spotřebě odečítané pomocí měřících prostředků.

[0021] Logické prostředky určují stav zátěže měřením proudu, který zátěž spotřebovává. Pro vykonání rozhodnutí, zda zátěž je „aktivní“ nebo „neaktivní“ logické prostředky porovnávají proud, který spotřebovává zátěž, s prahovou hodnotou. Prahovou hodnotou může být předdefinovaná hodnota nebo může být určována poté, co je zařízení šetřící energii připojeno k zátěži (například použitím módu učení pro definování a/nebo charakterizování použití výkonu zátěže). Když zařízení šetřící energii používá modifikovatelnou prahovou hodnotu, hodnota může být vyladěna pro každou kněmu připojenou zátěž. Tento adaptivní systém může být používán tam, kde by mohl být připojen velký počet různých zátěži k jedinému typu zařízení šetřícího energii. Domácí přístroje mohou například spotřebovávat široký rozsah výkonu v „aktivních“ a „neaktivních“ stavech v závislosti na určitém přístroji (například televizor, rádio, telefonní nabíječka) a/nebo na návrhu v něm používaných obvodů. Zařízení šetřící energii se pak může přizpůsobovat připojené zátěži.

• · · · «· ·««

[0022] Každá zátěž může mít přednostní prahovou hodnotu, kterou logické prostředky používají pro určování „aktivních“ a „neaktivních“ stavů. Tato prahová hodnota může být určována zařízením šetřícím energii pro každou kněmu připojenou zátěž, a přizpůsobitelný systém proto může být používán pro umožnění přepínání různých zátěží jediným typem zařízení šetřícího energii. Jeden způsob adaptivního učení prahové hodnoty obsahuje zaznamenávání používaného proudu během předdefinovaného časového období (např. 24 hodin). V módu učení je zátěž podporována v plně napájeném stavu, takže logické prostředky mohou zaznamenávat využití výkonu. Po uplynutí předdefinovaného času učení může být prahová hodnota nastavena mezi minimálními a maximálními proudy zaznamenanými během módu učení. Nejsou-li zjištěny žádné změny nebo jen minimální změny v zaznamenaných datech měřeného proudu, pak může být používána standardní prahová hodnota.

[0023] Jakmile je prahová hodnota uložena, logické prostředky zařízení šetřícího energii okamžitě přepnou zátěž na měření spotřeby proudu. Logické prostředky pak porovnávají spotřebu proudu s prahovou hodnotou. Jestliže je aktuální spotřeba větší než prahová hodnota, logické prostředky považují stav zátěže za „aktivní“ a podporují napájení zátěže. Jestliže je spotřeba proudu menší než prahová hodnota, logické prostředky považují stav zátěže za „neaktivní“ a napájení zátěže je vypnuto. Jestliže se zátěž nachází v neaktivním stavu, logické prostředky příležitostně (např. periodicky) napájejí zátěž a opakují výše uvedený test pro určení požadovaného stavu napájeni zátěže jako funkce chování požadavku zátěže.

[0024] Odpojováním zátěže od napájecího zdroje, když je zátěž neaktivní, je omezována velikost fiktivního proudu. Když je zátěž odpojena od napájecího zdroje během neaktivních období, je realizována úspora energie. Pro kontrolu stavu zátěže může být dodávána energie zátěži v předdefinovaných intervalech (například 400 ms během každých 2 sekund). Toto můžeme nazývat „cyklem funkce napájení“, který indikuje, jak často a na jak dlouho je zátěž zapínána pro kontrolu aktivního/neaktivního stavu. Cyklus funkce napájení může být určen během výroby (například uložením do trvalé paměti) nebo může být přizpůsobitelný podle zátěže (a volitelně uživatelským vstupem jako je například stisknutí tlačítka).

[0025] Během „cyklování napájení“ zařízení šetřící energii obecně měří spotřebu proudu v časech, kdy je napájení aplikováno na zátěž. Jestliže je proud spotřebovávaný zátěží větší než prahová hodnota, zátěž je považována za stav „napájení na žádost“. V tomto případě je cyklování napájení ukončeno a napájení je aplikováno na zátěž nepřetržitě. Toto je normální „zapnutý“ provozní stav zátěže, a napájení není cyklováno. Během normálního provozního

-5stavu zátěže je nepřetržitě monitorován napájecí proud. Jestliže je naměřený proud menší než prahová hodnota, pak je určeno, že zátěž přešla do pohotovostního stavu. Po této události znovu pokračuje podmínka pro cyklování napájení pro úsporu energie.

[0026] Obecně je zde probírán systém, který obsahuje prostředky pro přijímání potenciálu a pro selektivní dodávání zmíněného potenciálu zátěži. Tyto přijímací a dodávací prostředky mohou být konfigurovány jako spínací prvek, který přijímá napětí z napájecího zdroje, jako například ze standardní napájecí zásuvky, kterou je možno nalézt v domech nebo v jiných stavbách. Přijímací a dodávací prostředky také reagují na řídící signál zátěže pro dodávání zmíněného potenciálu zátěži, když je řídící signál zátěže přítomen. Systém také obsahuje prostředky pro měření požadavků zátěže, přičemž požadavek zátěže může zahrnovat proud, napětí, výkon, nebo jiné měření aktivity zátěže, požadavků zátěže nebo spotřeby. Systém může dále obsahovat prostředky pro řízení přijímacích a dodávacích prostředků. Řídící prostředky nepřetržitě poskytují řídící signál zátěže, když je požadavek zátěže větší než předdefinovaná prahová hodnota. Řídící prostředky mohou také dočasně poskytovat řídící signál zátěže pro určování požadavku zátěže, když je požadavek zátěže menší než předdefinovaná prahová hodnota.

[0027] Dalším zde probíraným příkladem je elektrické zařízení obsahující spínač reagující na spínací signál. Spínač má vstup pro přijímání energie a výstup pro připojení zátěže. Senzor může měřit elektrický požadavek zátěže, který může zahrnovat proud, napětí, výkon nebo jiné měření aktivity zátěže, výkonového požadavku nebo spotřeby. Řízení poskytuje selektivně spínací signál. Řízení poskytuje spínací signál pro napájení zátěže, když je elektrický požadavek větší než předdefinovaná prahová hodnota. Řízení poskytuje dočasně spínací signál pro napájení zátěže po určitém zpoždění pro určení elektrického požadavku po tomto zpoždění.

[0028] Je zde také probírán způsob řízení elektrické zátěže. Způsob obsahuje určování požadavku zátěže. Požadavek zátěže může zahrnovat proud, napětí, výkon nebo jiné měření aktivity zátěže, výkonového požadavku nebo spotřeby. Způsob dále obsahuje poskytování napájeni zátěže, když je požadavek zátěže větší než první prahová hodnota. Způsob také obsahuje odpojování napájení zátěže, když je požadavek zátěže menší než druhá prahová hodnota.

[0029] Obr. 1 je příkladový blokový diagram zařízení šetřícího energii 100. Pár vstupů 110 je konfigurován pro přijímání napětí z napájecího zdroje. Zátěž 120 je připojena k výstupům,

-6které jsou selektivně připojovány ke vstupům 110 pomocí spínače zátěže 130. Řízení 140 používá aktivační signál pro spínač zátěže 130 pro selektivní dodávání napájení zátěži 120 ze vstupů 110. Řízení 140 může zakládat aktivační signál na větším počtu vstupů, včetně od senzoru zátěže 150 a/nebo uživatelského spínače 170. Řízení 140 může dále obsahovat paměť 142, která poskytuje trvalé uložení provozních parametrů zařízení šetřícího energii 100.

[0030] Na příkladu mohou být vstupy 110 konfigurovány pro spojení s typickými energetickými infrastrukturami, které mohou zahrnovat standardizované energetické distribuční systémy. Jeden příklad obsahuje US standard „napájení domácnosti“, který pracuje při přibližně 120 voltech střídavého napětí s frekvencí 60 Hz, Alternativně mohou být používány další napětí a frekvence včetně typických 220 voltů při frekvenci 50 Hz nebo 60 Hz. Zařízení šetřící energii 100 by ve skutečnosti nemělo být omezeno na elektrické přípojky pro domácnosti, protože může být také zavedeno v různých podmínkách včetně mobilních zátěží, průmyslu, automobilů, atd. Zařízení šetřící energii 100 může být například aplikováno na 120 voltů střídavých při 60 Hz, 220 voltů střídavých při 60 Hz, 220 voltů střídavých při 50 Hz, 480 voltů střídavých, 660 voltů, atd. Zařízení šetřící energii může být proto přizpůsobeno pro použití v energetických infrastrukturách po celém světě (jak napěťově tak i frekvenčně), včetně, ale nikoliv s omezením pouze na ně, domácností, průmyslu, mobilního zařízení, atd. Další příklady mohou obsahovat aplikace jako například v letadlech, motorových jachtách, mobilních domech, a automobilech, atd., ve kterých napájení pro nepodstatné elektrické systémy a zařízení (například informační nebo komunikační systémy pro pasažéry) nemusí vyžadovat konstantní napájení. Zařízení šetřící energii 100 v aplikacích sledujících napájení proto může obecně omezovat zátěž energetických systémů v ustáleném stavu, což může snižovat provozní náklady, cenu zařízení, a^znebo náklady na údržbu.

[0031] Jak je zde zobrazeno, napájecí zdroj 160 poskytuje napájení pro činnost řízení 140 a s ním spojenou elektroniku, jako je například senzor zátěže 150 a spínač zátěže 130. Napájecí zdroj 160 může být konfigurován tak, aby nebylo plýtváno energií při napájení řízení 140. V dalším přikladu může napájecí zdroj 160 obsahovat baterii, která je dobíječi a/nebo vyměnitelná. Tato bateriová konfigurace nebude vyžadovat energii dodávanou ze vstupů 110 pro poskytování napájení zařízení šetřícího energii 100.

[0032] Senzor zátěže 150 může obsahovat proudovou měřící snímací topologii, která může obsahovat odporový diferenciální zesilovač na vstupu do zátěže (vysvětlený detailně níže s odkazem na obr. 2). Takový systém je typicky realizován rezistorem zapojeným sériově

-i- : .: :···..

• · · · * · ·· ·« ·· ··· mezi vstupy 110 a zátěží 120 tak, že je měřen úbytek napětí na sériovém rezistoru pro určení proudu tekoucího do zátěže 120. Měřený proud zátěže 120 může být posílán do řízení 140 na vstup analogově digitálního převodníku (ADC) nebo na vstup analogového komparátoru. Alternativní realizace mohou obsahovat senzor založený na hallově efektu pro přímé měření toku ze vstupů 110 do zátěže 120. A v dalším příkladu může být měřící systém proudu součástí spínače zátěže 130 (jako například snímací FET). Dále mohou být používány výkonové měřící nebo jiné prostředky pro určování, zdaje používána zátěž 120.

[0033] Během provozu může řízení 140 příležitostně napájet zátěž 120 pro určení, zda zátěž 120 má být nepřetržitě aktivována. Jestliže zátěž 120 požaduje relativně velký proud (například detekovaný senzorem zátěže 150), pak je povoleno, aby zátěž 120 zůstala napájena, pomocí pokračující aktivace spínače zátěže 130. Jestliže zátěž 120 požaduje relativně malý proud, pak je zátěž 120 deaktivována vypnutím spínače zátěže 130. Tímto způsobem používá řízení 140 senzor zátěže 150 pro určování aktivního nebo neaktivního stavu zátěže 120. Přerušovaným napájením zátěže 120 je realizována úspora energie pomocí přechodného napájecího schématu, když je zátěž 120 vypnuta a nevyžaduje relativně velký proud.

[0034] Uživatelský spínač 170 může být používán pro zablokování činnosti řízení 140 napájení zátěže na základě uživatelského požadavku. Jestliže například uživatel míní, že zařízení šetřící energii 100 by mělo napájet zátěž 120, může aktivovat uživatelský spínač 170 pro okamžité napájení zátěže 120. Uživatelský spínač 170 může být také používán řízením 140 jako cvičný vstup. Jestliže například uživatel připojí libovolnou zátěž k zařízení šetřícímu energii 100 s odlišnými vlastnostmi než měla dříve nacvičená zátěž 120, pak uživatel může stisknout uživatelský spínač 170 pro aktivování zátěže 120 a signalizování řízení 140, že by mělo znovu vstoupit do cvičného módu (vysvětleno detailněji níže s odkazem na obr. 3).

[0035] Paměť 142 může být provedena jako Flash paměť, elektricky přepisovatelná programovatelná paměť pouze pro čtení (EEPROM), nebo jako jiná trvalá paměť, která uchovává informace, není-li napájena. Typické informace ukládané do paměti 142 mohou zahrnovat statistické informace týkající se činnosti zátěže 120 založené na měřeních ze senzoru zátěže 150. Alternativně může paměť 142 obsahovat informace o obecných parametrech, které definují provozní vlastnosti řízení 140.

[0036] Zde zobrazený blokový diagram by neměl být obecně interpretován jako jediný příklad toho, jak má být konfigurováno zařízení šetřící energii 100. Za některých podmínek může být ve skutečnosti řízení 140 nahrazeno sekvenčním logickým obvodem, analogovým obvodem : .: :···..

• · * · · · ··· ·· ·· «·· nebo kombinací obou. Jak je dále známo odborníkům v tomto oboru, měření zátěže 120 použitím senzoru zátěže 150 může zahrnovat měření proudu, napětí nebo výkonu, v závislosti na konfiguraci. Aktuální zde probíraná měřící technika pro určování spotřeby zátěže proto nepředstavuje jediné prostředky pro měření aktivity zátěže a požadavků zátěže. Obdobně může být spínač zátěže 130 konfigurován použitím různých prvků, jako například polem řízených tranzistorů (FET), triod pro střídavý proud (TRIAC), spínačů průchodem nulou (zero-crossing), nebo dalších spínacích prostředků pro řízení zátěže 120.

[0037] Obr. 2 představuje schéma příkladu zařízení šetřícího energii 200. Blok napájecího zdroje 210 je spojen s napájecím vstupem 260 a se společným terminálem 262. Senzorový blok 220 měří proud zátěže a blok spínače zátěže 230 obecně řídí tok energie z napájecího vstupu do zátěže 120 (zobrazené na obr. 1). I když není nezbytný pro činnost, pro okamžitou aktivaci zátěže je poskytován uživatelský spínač 250. Dále může být používán infračervený senzorový blok 240 pro určování činnosti uživatelského dálkového ovládání, které požaduje okamžité napájení zátěže. Toto je používáno například tam, kde se pro zapínání televizoru používá dálkové ovládání. V tomto příkladu infračervený senzorový blok 240 detekuje použití dálkového ovládání a poté logika okamžitě zapíná televizor.

[0038] Blok napájecího zdroje 210 obsahuje kapacitní topologii napájecího zdroje pro činnost s malým výkonem. Blok napájecího zdroje 210 reguluje duální napěťový zdroj na přibližně 12 voltů a přibližně 5voltů. Můstkový usměrňovač BR1 je používán k usměrňování střídavého proudu (AC) z napájecího vstupu 260 a společného terminálu 262. Zenerovy diody (Dl, D2) a síť kondensátorů (C2, C3, C4) obecně regulují napětí. Kromě dodávání energie zařízení šetřícímu energii 200 blok napájecího zdroje 210 poskytuje také referenční napětí (Vref) pro použití v obvodu pro detekování proudu.

[0039] Senzorový blok 220 obsahuje sériový rezistor R6, který je konfigurován jako rezistor s malou hodnotou a s vysokým stupněm výkonu. Sériovým rezístorem může být například jedno ohmový rezistor určený pro výkon 200 wattů. Je používána konfigurace diferenciálního zesilovače, která zahrnuje U2A, U2B a Vref (z bloku napájecího zdroje 210) pro měření proudu tekoucího sériovým rezístorem R6 do zátěže připojené k zátěžovému výstupu 270. Signál zátěže 280 je poskytován do řízení Ul, které obsahuje řídící logiku pro provozování bloku spínače zátěže 230. Řízení Ul může být konfigurováno pro přijímání signálu zátěže 280 na vstupu analogově digitálního převodníku (ADC) pro převod analogového signálu na numerickou hodnotu. Signál zátěže 280 obecně indikuje řízení Ul velikost proudu nebo

-9výkonu spotřebovávaného/požadovaného elektrickou zátěží připojenou k zátěžovému výstupu 270. Zátěž spotřebovávaná obvodem popsaným na schématu podle obr, 2 nezískává energii přes snímací rezistor R6, Jakákoliv energie spotřebovávaná zde zobrazeným obvodem proto není obsažena v hodnotě požadavku zátěže indikované signálem zátěže 280.

[0040] I když je zde zobrazeno snímací schéma s jedním rozsahem s jediným výstupem signálu zátěže 280, senzorový blok 220 může obsahovat také větší počet rozsahů snímaného proudu. Řízením U1 může být například měřen druhý signál zátěže (není zobrazen) poskytovaný signálem na výstupu zesilovače U2A. Řízení U1 pak bude schopné detekovat proud na dvou rozsazích poskytovaných výstupy jak U2A tak i U2B, které budou připojené k samostatným ADC vstupům Ul. Alternativní příklady mohou obsahovat také měřící schéma na přívodní straně od zátěž (low-side) nebo měřící schéma zátěže pomocí hallova efektu.

[0041] Řízení Ul v příkladu může být konfigurováno jako mikrokontroler schopný vykonávat akce detailně uvedené na obr. 3. Příklady mikrokontroleru známé odborníkům v tomto oboru mohou zahrnovat například PIC (TM) mikrokontroler od Microchip (TM) nebo AVR (TM) mikrokontroler od Atmel (TM). Pro kompaktnost návrhů zde zobrazený příklad obsahuje relativně malé zařízení, které může mít osm pinů. Zařízení šetřící energii 200 však může obsahovat další vlastnosti, které zde nejsou uvedené, včetně příjímání rádiové frekvence pro další inteligentní řízení zátěže. Mikrokontroler Ul může dále řídit více než jednu zátěž na základě jednoho senzorového bloku 220, nebo více než jednoho senzorového bloku 220. Řízení U1 může proto mít zvětšené nebo zmenšené schopnosti v závislosti na měřících a řídících požadavcích pro určitou aplikaci.

[0042] Blok spínače zátěže 230 obsahuje FET řídící obvod pro řízení napájení zátěže připojené k zátěžovému výstupu 270. Zátěž (která je zobrazena na obr. 1 jako zátěž 120) je elektricky připojena k zátěžovému výstupu 270 a ke společnému terminálu 262. Řídící signál zátěže 286 je poskytován řízením Ul pro řízení bloku spínače zátěže 230. Blok spínače zátěže 230 aktivuje (napájí) nebo deaktivuje (odpojuje) zátěž (například zařízení nebo přístroj) připojený k zátěžovému výstupu 270. Blok spínače zátěže 230 obecně obsahuje nabíjecí pumpu zahrnující U3 A a U3B, která řídí můstkový usměrňovač BR2, který následně řídí FET tranzistory Q4 a Q5. Varistor z oxidu kovu (MOV) je používán kvůli ochraně relativně citlivých FET tranzistorů Q4 a Q5, když je zátěž připojená k zátěžovému výstupu 270 vypínána. MOV může také vykonávat sekundární funkci jako potlačovač pulzů potenciálně ničivých signálů přítomných na napájecím vstupu 260.

-10[0043] Další vlastnost může zahrnovat uživatelský výstupní signál 288 zřízení Ul, který spíná LED D7. Výstupní signál 288 může být používán pro indikováni provozního stavu (například zátěž zapnuta nebo vypnuta) zařízení šetřícího energii 200 uživateli. Alternativně může výstupní signál 288 indikovat, že zařízení šetřící energii 200 se nachází v módu učení (probíraném detailně níže s odkazem na obr. 3) nebo zda existuje abnormální zátěžová podmínka, která může vyžadovat vypnutí zátěže pro ochranu elektroniky.

[0044] Další příklady vstupů, které mohou spouštět řízení 140 pro zapnutí zátěže 120 (podobně jako infračervený senzorový blok 240 a uživatelský spínač 240) mohou zahrnovat obecný rádio frekvenční vstup, síťový vstup (jako například LAN nebo WiFi), digitální informace vysílané po napájecím vodiči do napájecího vstupu 260, a/nebo signály navržené pro inteligentní řízení elektrických zařízení, atd.

[0045] Obr. 3 představuje stavový přechodový diagram 300 pro použití v zařízení šetřícím energii 200 podle obr. 2. Počáteční vstupní bod 310 vede k přechodu k aktivované zátěži 312. Typickou události zařízení šetřícího energii 100 pro vstup do počátečního vstupního bodu 310 je připojení jednotky k napájecímu zdroji. Poté jednotka vstupuje do zapínacího módu 314, ve kterém je zátěž napájena po předdefinovanou zpožďovací dobu. Typicky je ve spojení s řízením 140 používán časovač/počítadlo (viz obr. 1). Po uplynutí zpoždění vyprší zapínací doba a přechod 316 převádí jednotku do vyučovacího/učícího stavu 320.

[0046] Počáteční vstup do vyučovacího/učícího stavu 320 přechází do učícího stavu 322, ve kterém řízení 140 měří proud (elektrický požadavek) používaný zátěží po předdefinovanou dobu. Řízení 140 zde určuje chování zátěže během určitého počtu cyklů zapnutí a vypnutí. Prozkoumáním chování zátěže může řízení určit, kdy je zátěž používána, pomocí vzoru proudová spotřeba „aktivní zátěže“ a proudová spotřeba „neaktivní zátěže“ (vysvětleno detailněji níže s odkazem na obr. 4).

[0047] Řízení 140 zůstává v učícím stavu 322 až do uplynutí učící doby a přechod 324 převádí řízení do stavu nastavování prahové hodnoty 326. Řízení 140 poté vypočítává odpovídající prahovou hodnotu pro rozlišování „aktivních“ a „neaktivních“ stavů zátěže. Po určení prahové hodnoty přechod ukládání prahové hodnoty/aktivování zátěže 288 předává řízení do uspaného kontrolního stavu zátěže 330. Přechod ukládání prahové hodnoty/aktivování zátěže 288 obecně indikuje, že prahová hodnota byla uložena do paměti (která může zahrnovat trvalou paměť jako například paměť 140 na obr, 1).

-11 [0048] Alternativně může být prahovou hodnotou pevně kódovaná hodnota uložená do trvalé paměti během výroby. Další alternativa může poskytovat tabulku pevně kódovaných prahových hodnot. Jestliže prahová hodnota není vhodná pro určitou připojenou zátěž, uživatel může stisknout uživatelský spínač 170 (zobrazený na obr. 1) pro indikování řízení, že aktuální prahová hodnota nefunguje tak, jak je požadováno. Řízení pak může vybrat další prahovou hodnotu z tabulky použitím například dělitelného algoritmu pro lokalizování odpovídající prahové hodnoty pro zátěž pro omezení požadované uživatelské interakce.

[0049] Spánkový kontrolní zátěžový stav 330 má počáteční vstupní bod 332, který okamžitě předává řízení do stavu pulzně aktivované zátěže 334. Stav pulzně aktivované zátěže 334 aktivuje zátěž a čeká po předdefinovanou dobu pro stabilizaci proudového signálu. Proudově stabilizační přechod 336 předává řízení do stavu porovnávání proudu 338, ve kterém je proud naměřený v zátěži porovnáván s prahovou hodnotou určenou ve stavu nastavování prahové hodnoty 326. Jestliže je proud naměřený v zátěži větší než prahová hodnota, přechod na aktivovanou zátěž s velkým proudem 346 předává řízení do stavu aktivované zátěže 350.

[0050] Alternativně, jestliže je proud měřený v zátěži menší než prahová hodnota, přechod na deaktivovanou zátěž s malým proudem 340 předává řízení do stavu uspané deaktivované zátěže 342, ve kterém je zátěž deaktivována. Ve stavu uspané deaktivované zátěže 342 může být monitorován časovač pro určení, zda uplynula předdefinovaná doba spánku. Jestliže uplynula předdefinovaná doba spánku, přechod aktivované zátěže s uplynutou dobou spánku 344 předává řízení zpět do stavu pulzně aktivované zátěže 334. Řízení může opakovat cyklus, přičemž je měřena zátěž při podstatném využití nebo při nepodstatném využití, jak je možné určovat z uspaného kontrolního stavu zátěže 330 Je-li naměřen proud, který je větší než prahová hodnota, zátěž je připojena. Podobně, je-li naměřen proud menší než prahová hodnota, zátěž je odpojena. Poznamenáváme také, že řízení 140 může obsahovat hysterezi prahové hodnoty v přechodech od zapnutí k vypnutí a od vypnutí k zapnutí pro předcházení oscilacím a/nebo nežádoucí aktivaci nebo deaktivaci.

[0051] V aktivovaném stavu zátěže 350 řízení monitoruje proud z hlediska přechodu do stavu zátěže s nízkou spotřebou proudu. Je-li naměřen menší proud než je prahová hodnota určená ve stavu nastavování prahové hodnoty 326, pak je proud do zátěže vypnut. Pak je spuštěn přechod na nízký proud 352 a řízení pokračuje do vstupního bodu 332 a do stavu pulzně aktivované zátěže 334.

-12[0052] Obr. 4 představuje příklad histogramového klasifikačního grafu 400 pro určování aktivních a neaktivních stavů zátěže 120 podle obr. 1 a 2. Během učícího stavu 322 vyučovacího/učícího stavu 320 (popsaného detailně s odkazem na obr. 3) řízení monitoruje použití zátěže pro sběr informací. Jak je zobrazeno v grafu, amplituda proudu je měřena v čase pro odvození dvou odlišných oblastí. Na pravé straně grafu je indikován aktivní stav 420 velkým počtem vzorků. Podobně velký počet vzorků na levé straně grafu indikuje neaktivní stav 410. Když řízení nasbírá dostatečné informace, nebo po uplynutí určité doby, mikrokontroler předává řízení do stavu nastavování prahové hodnoty 326.

[0053] Prahová hodnota 430 může být určována větším počtem způsobů. Mnoho zátěží však vykazuje dramatické rozdíly v chování zátěžového požadavku, když je neaktivní a aktivní. Pro mnoho aplikací je proto jednoduchý klasifikační problém aktivních a neaktivních stavů vyřešen určováním průměrného rozdílu mezi skupinami měření. Tyto skupiny měřeného proudu jsou v tomto příkladu zobrazeny dvěma odlišnými oblastmi měřeného proudu pro neaktivní stav 410 a aktivní stav 420. I když to není zobrazeno, prahová hodnota 430 může obsahovat hysterezi, která bude podstatně zabraňovat nechtěnému spínání zátěže.

[0054] Obr. 5 je časovači diagram 500 pro aktivování zátěže 120 z obr. 1 a 2. Časovači diagram 500 obecně odkazuje na sekvenci aplikování napájení a odpojování napájení během spánkového kontrolního zátěžového stavu 330 z obr. 3. V aktivační době 510 je zátěži 120 (z obr. 1) poskytováno napájení na základě přechodu aktivní zátěže s uplynutou dobou spánku 344 do stavu pulzně aktivované zátěže 334 z obr. 3.

[0055] Aktivační doba zátěže 520 umožňuje řízeni 140 určovat, zdaje požadováno, aby zátěž byla plně napájena. Aktivační doba zátěže 520 obecně zahrnuje logické procesy proudového stabilizačního přechodu 336 a stavu porovnávání proudu 338 z obr. 3. Rozhodovací doba 530 indikuje, že řízení 140 testuje proud měřený zátěžovým senzorem 150 (z obr. 1) vůči prahové hodnotě 430 (z obr. 4). V rozhodovací době 530 je zátěž 120 deaktivována, protože naměřený proud je menší než prahová hodnota 430. Zátěž 120 je pak deaktivovaná během neaktivní doby 540. Další opakování aktivační doby 510 a neaktivní doby 540 demonstruje, že zátěž 120 nepřetržitě požaduje proud menši než je prahová hodnota 430, Přestože časovači diagram 500 ukazuje periodický interval pro aktivační dobu 510 a neaktivní čas 540, je také možné konfigurovat každou časovači sekvenci neperiodickou dobou tak, že některé aktivace a/nebo deaktivace nejsou stejně časově vzájemně oddělené. Jestliže je například naměřený proud

-13blízký prahové hodnotě 430, řízení 140 může snížit dobu mezi kontrolováním aktivace a deaktivace, čímž se pokouší blíže monitorovat požadavek zátěže,

[0056] Obr. 6 představuje časovači diagram 600 pro snímání a spínání zátěže 120 z obr. 1 a 2. V tomto příkladu je od aktivačního času 510 napájena zátěž 120 po aktivační dobu zátěže 520. Poté je v rozhodovacím čase 530 určeno, že zátěž 120 spotřebovává proud větší než je prahová hodnota 430. Po tomto určení (odpovídajícímu přechodu na vysoký proud aktivované zátěže 346 z obr. 3) zůstává zátěž 120 aktivní po aktivní dobu zátěže 610, která zahrnuje stav aktivované zátěže 350. Zátěž 120 zůstane aktivní až do přechodu na malý proud 352 spuštěného poklesem proudu zátěže 120 pod prahovou hodnotu 430 (není zobrazeno na obr. 6).

[0057] Obr. 7 je graf časového průběhu proudu 800 snímané zátěže, když je zátěž 120 aktivní. V tomto příkladu je proud tak, jak je měřen senzorem zátěže 150 (zobrazeným na obr. 1), zobrazen v analogové formě grafu. V neaktivním čase 540 (zobrazeném na obr. 5) neteče do zátěže v podstatě žádný proud. V aktivačním čase 510 však strmý nárůst proudu 812 indikuje, že zátěž 120 vyžaduje průtok proudu. Během stabilizační periody 820 může tok proudu oscilovat nebo se může chovat jinak nepředvídatelně kvůli neznámé povaze zátěže 120. Během stabilizační doby 820 zátěž 120 přijímá plné napájení pro inicializaci systémů (jsou-li založené na logice) nebo pro jiný přechod do plně napájeného stavu. Na konci stabilizační doby 830 je používáno vzorkovací okno 840 pro vzorkování plně napájeného stavu. V této době je odebírán jeden nebo více vzorků ze zátěžového senzoru 150 pro určení toho, zda zátěž odebírá větší proud než je prahová hodnota 430. Jak je ukázáno v rozhodovacím čase 530, zátěž 120 zůstává aktivní, protože proud do zátěže 120 je větší než prahová hodnota 430. Zátěž 120 proto zůstává aktivní během aktivní doby zátěže 610.

[0058] Obr. 8 je graf časového průběhu proudu 880 snímaného v zátěži, je-li zátěž 120 neaktivní. Proud, jak je zde měřen zátěžovým senzorem 150 (zobrazeným na obr. 1), je zobrazen formou analogového grálů s mírně větším zvětšovacím faktorem v porovnání s obr. 7 (přestože obrázky nejsou určené k poměřování). V neaktivní době 540 (zobrazené na obr. 5) do zátěže 120 neteče v podstatě žádný proud. V aktivačním čase 510 indikuje prudký nárůst proudu 812, že zátěž 120 požaduje proudový tok. Během stabilizační periody 820 proudový tok osciluje, ale neosciluje v takovém rozsahu jako je zobrazeno na obr. 7. Na konci stabilizační doby 830 je používáno vzorkovací okno 840 pro vzorkování proudu zátěže, V rozhodovacím čase 530 je zátěž 120 deaktivována, protože proudový požadavek je menší

-14 než prahová hodnota 430. Zátěž 120 zůstane neaktivní po neaktivní dobu 540 až do dalšího aktivačního času 510 nebo do aktivace uživatelem.

[0059] Obr. 9 představuje příklad alternativy zařízení šetřícího energii 900 v zásuvce na zdi. Zde uvedený příklad ukazuje stylizovanou zabalenou alternativu zařízení šetřícího energii 100 z obr. 1. Při používání může uživatel zapojit zařízení 900 do standardní dvojité zásuvky, přičemž napájecí piny 920, 930 jsou spojené se zásuvkou a udržují zařízení 900 v poloze. Zařízení 900 může být uzavřeno v pouzdru 910 a obsahovat dvě zásuvky 922, 932 pro zapojení zátěží uživatelem. Zařízení šetřící energii 100 je zde zavedeno jako uživatelsky instalovatelné zařízení pro dodatečné vybavení existujících zásuvek. V tomto příkladu napájecí piny 920 mapují vstupy 110 (viz obr. 1) a zásuvka 932 mapuje, kam je zátěž (viz obr, 1) zapojena.

[0060] Obr. 10 je příklad vícenásobné zásuvky 1000, která obsahuje alternativní zařízení šetřící energii. Je zobrazena konfigurace podobná „napájecímu pásu“ 1010 mající jako vstup napájecí zdrojovou zástrčku 1020. Výstupy zahrnují hlavní (master) zásuvku 1030 a větší počet podřízených (slave) zásuvek 1040, 1042, 1044 řízených zařízením šetřícím energii, které monitoruje hlavní zásuvku 1030. Zařízení šetřící energii 1000 však nevypíná jednoduše jenom podřízené zásuvky 1040, 1042, 1044 na základě výkonové spotřeby hlavní zásuvky 1030. Zařízení šetřící energii 1000 spíše spíná všechny hlavní 1030 a podřízené zásuvky 1040, 1042, 1044 na základě výkonové spotřeby hlavní zásuvky 1030. Uživatel má k dispozici manuální vstup (například uživatelský spínač 170) pro potlačení činnosti zařízení šetřícího energii 1000 pro manuální zapínání a vypínání zásuvek.

[0061] Dále, jak zde bylo probíráno, zařízení šetřící energii může být také zabudováno do výrobku pro úsporu energie. V tomto příkladu zařízení šetřící energii může být navržené v obvodech televizoru pro omezení spotřeby energie. V dalším příkladu může být zařízení šetřící energii navržené v telefonní nabíječce. A v dalším příkladu může být zařízení šetřící energii navržené ve standardním transformátoru pro použití obecně v elektronice a v elektrických zařízeních. Zde popsané systémy a způsoby mohou být dále používány pro dodávání energie dílčím systémům v rámci širších návrhů a nemusejí se nacházet na hlavním výkonovém vstupu,

[0062] Zavedením zde popsaných příkladů zařízení šetřících energii mohou být podstatně omezeny energetické ztráty způsobené fiktivními zátěžemi. Například televizor s obrazovkou s katodovou trubicí (CRT) s transformátorově založeným napájecím zdrojem může

-15spotřebovávat v aktivním stavu přibližně 120 Wattů. V neaktivním stavu (například v pohotovostním módu) může nečinná energetická spotřeba činit přibližně 8 Wattů fiktivní zátěže. Při použití zde popsaných zařízení šetřících energii může činit energetická úspora fiktivních zátěží přibližně 66%, což je přímou funkcí procentuálního zastoupení aktivního provozního cyklu, jak bylo popsáno výše s odkazem na obr. 3 a 4. Energie spotřebovávaná televizorem při použití zařízení šetřícího energii proto může činit přibližně 2,6 Wattu ve stavu nečinnosti. Rozdíl oproti podmínkám stálého připojení (8 Wattů) činí přibližně 5,4 Wattu ušetřené energie. Další zařízení mohou například zahrnovat přenosný počítač, jehož napájecí zdroj v pohotovostním stavu spotřebovává přibližně 3 Watty fiktivní zátěže. Dalším příkladem je stolní počítač, který spotřebovává ve stavu nečinnosti přibližně 8 Wattů.

[0063] Zde probírané příklady prahové hodnoty pro určování „aktivního“ a „neaktivního“ stavu zátěže jsou detailněji probírány výše a zvláště pak na obrázcích 3, 4, 7 a 8. V příkladu CRT televizoru neaktivní stav vyžaduje přibližně 8 Wattů a aktivní stav vyžaduje přibližně 120 Wattů. Prahová hodnota pak může být bezpečně nastavena kdekoliv mezi 8 Watty a 120 Watty. Může být však počítáno s chybovým rozpětím pro umožnění použití prahové hodnoty pro větší počet CRT televizorů nebo pro započítání výrobních odchylek, které mohou posouvat neaktivní a aktivní energetický požadavek. Bezpečná prahová hodnota proto může být nastavena na 64 Wattů, což je střední bod mezi hodnotami aktivního a neaktivního výkonového požadavku. V dalším příkladu napájecí zdroj přenosného počítače vyžaduje přibližně 3 Watty během neaktivního stavu a přibližně 26 Wattů, je-li aktivní. Bezpečná prahová hodnota proto může být nastavena na 14,5 Wattu. V dalším příkladu napájecí zdroj stolního počítače vyžaduje přibližně 8 Wattů během neaktivního stavu a přibližně 120 Wattů, je-li aktivní. Bezpečná prahová hodnota proto může být nastavena na 64 Wattů. Poznamenejme, že zatímco hodnoty výkonového požadavku jsou probírány ve Wattech, stejně jako prahové hodnoty v uvedeném případě, skutečná hodnota prahové hodnoty závisí na metodologii používané pro určování zátěžového požadavku, která může zahrnovat měření proudu, měření výkonu, nebo měření napětí. Odborníkovi v tomto oboru bude zřejmé, že prahová hodnota může být přizpůsobena určitému zavedenému měření zátěžového požadavku.

[0064] Poznamenáváme, že výše uvedené příklady neindikují žádnou určitou zátěž a neměly by být používány jakýmkoliv způsobem k omezení tohoto popisu. Televizory, napájecí zdroje přenosných počítačů a stolní počítače jsou skutečně pouze některými příklady typů zátěže, pro

-16které může být zavedeno používání způsobu řízení zátěže zahrnujícího zařízení šetřící energii. Všechny zde probírané zátěže jsou dále používané jako příklad toho, jak má být využíváno zařízení šetřící energii. Zátěže mohou nabývat širokých rozsahů aktivních požadavků a neaktivních požadavků na základě jejich technologie, výroby, zamýšleného použití a dalších podmínek. Zátěže a zvláště pak probírané prahové hodnoty proto nepředstavují omezující hodnoty a jsou pouze příkladem.

[0065] předložený vynález byl zobrazen a popsán zejména s odkazem na předcházející provedení, které jsou pouze ilustrací nejlepších módů pro uskutečnění vynálezu. Odborníkům v tomto oboru by mělo být zřejmé, že při realizaci vynálezu mohou být uskutečněny různé alternativy zde popsaných provedení vynálezu bez odbočení od myšlenky a rozsahu vynálezu tak, jak je definován v následujících nárocích. Provedení by měla být chápana tak, že obsahují všechny nové a nezřejmé kombinace zde popsaných prvků, a v této nebo v pozdější přihlášce mohou být představené nároky na jakoukoliv novou nebo nezřejmou kombinaci těchto prvků. Uvedená provedení jsou dále ilustrativní a žádná jediná vlastnost nebo prvek není nezbytný pro všechny možné kombinace, které mohou být nárokovány v této nebo pozdější přihlášce.

[0066] Pokud se týká zde popsaných procesů, způsobů, heuristiky, atd., mělo by být zřejmé, že přestože kroky těchto procesů, atd., byly popsány tak, že se vyskytují v sekvencích s určitým pořadím, tyto procesy mohou být realizovány s popsanými kroky vykonávanými v jiném pořadí než je zde popsané pořadí. Dále by mělo být pochopitelné, že určité kroky mohou být vykonávané zároveň, že mohou být přidány další kroky, nebo že určité zde popsané kroky mohou být vynechány. Jinými slovy popisy zde popsaných procesů jsou poskytovány pro ilustrování určitých provedení a neměly by být žádným způsobem konstruovány pro omezení nárokovaného patentu.

[0067] Podle toho by mělo být pochopitelné, že výše uvedený popis je míněn jako ilustrativní a nikoliv omezující. Odborníkům v tomto oboru by po přečtení výše uvedeného popisu mělo být zřejmé mnoho provedení a aplikací, jiných než jsou poskytované příklady. Rozsah vynálezu by měl být určován nikoliv odkazem na výše uvedený popis, ale namísto toho by měl být určován odkazem na připojené nároky, společně s plným rozsahem ekvivalentů, ke kterým tyto nároky opravňují. Předpokládáme a zamýšlíme, že ve zde probíraném oboru dojde v budoucnosti k rozvoji, a že uvedené systémy a způsoby budou zahrnuté do těchto budoucích provedení. V souhrnu by mělo být pochopitelné, že vynález je schopen modifikací a změn, a že není omezen pouze následujícími nároky.

-17[0068] Všechny pojmy používané v nárocích jsou zamýšlené tak, aby se jim dostávalo jejich nej širších rozumných konstrukci a jejich obvyklých významů, jak jsou chápány odborníky v tomto oboru, aniž by zde v opačném případě byla uvedena explicitní zmínka. Přesněji, použití jednotlivých členů jako například „tento“, zmíněný“, atd., by mělo být čteno jako uvádějící jeden nebo více indikovaných prvků, aniž by v opačném případě nárok uváděl explicitní omezení.

Claims (7)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob pro úsporu energie zátěže, obsahující:

poskytování řízení (140) nepřetržitě napájeného vstupem napájecího zdroje (110);

poskytování spínače zátěže (130) selektivně aktivovaného zmíněným řízením (140) pro poskytování energie ze vstupu napájecího zdroje (110) do zmíněné zátěže (120);

poskytování řízením (140), v kroku aktivování zátěže (334), napájení zmíněné zátěži (120) pomocí zmíněného spínače zátěže (130) v aktivační době (510), přičemž zmíněná zátěž (120) má aktivní stav (800) a neaktivní stav (880);

podporování řízením (140) napájení zmíněné zátěže během předdefinované stabilizační periody (820) po zmíněném kroku aktivování zátěže (334) a po zmíněné aktivační době (510);

podporování řízením (140) napájení zmíněné zátěže během vzorkovacího okna (840) po zmíněné stabilizační periodě (820);

měření řízením (140) aktivačního zátěžového požadavku zmíněné zátěže během zmíněného vzorkovacího okna (840);

porovnávání řízením (140), po změření zmíněného aktivačního zátěžového požadavku a v rozhodovacím čase (530), zmíněného aktivačního zátěžového požadavku s první předdefinovanou prahovou hodnotou (430);

podporování řízením (140) napájení zmíněné zátěže (610) během aktivní doby aktivního stavu zátěže (610), po porovnávání zmíněného aktivačního zátěžového požadavku, je-li zmíněný naměřený aktivační zátěžový požadavek větší než zmíněná první předdefinovaná prahová hodnota (430);

odpojování řízením (140), po porovnávání zmíněného aktivačního zátěžového požadavku, napájení zmíněné zátěže (340), je-li zmíněný naměřený aktivační zátěžový požadavek menší než zmíněná první předdefinovaná prahová hodnota (430), pro vstup do neaktivního stavu;

podporování řízením (140), po odpojení napájení zmíněné zátěže (340) a ve zmíněném neaktivním stavu, zmíněné zátěže jako nenapájené po předdefinovanou neaktivní dobu (342, 540);

opakování řízením (140), po uplynutí zmíněné předdefinované neaktivní doby (342, 540) ve zmíněném neaktivním stavu, dříve uvedených kroků počínaje zmíněným krokem aktivování zátěže (334);

monitorování řízením (140) v aktivním stavu, při podporování napájení zmíněné zátěže (610), zmíněného zátěžového požadavku (350), a odpojování napájení zmíněné zátěže (352), když zmíněný monitorovaný zátěžový požadavek je menší než druhá předdefinovaná prahová hodnota (430), a opakování dříve uvedených kroků počínaje zmíněným krokem aktivování zátěže (334).

2. Způsob podle nároku 21, dále obsahující:

vstupování pomocí řízení (140), a před zmíněným krokem aktivování zátěže (334), do učícího stavu (322), ve kterém zmíněné řízení (140) měří aktivační zátěžový požadavek zmíněné zátěže po předdefinovanou dobu.

3, Způsob podle nároku 2, dále obsahující:

určování řízením (140) zátěžové aktivní spotřeby zmíněné zátěže.

4. Způsob podle nároku 3, dále obsahující:

určování řízením (140) zátěžové neaktivní spotřeby zmíněné zátěže.

5. Způsob podle nároku 4, dále obsahující:

určování řízením (140) zmíněné první předdefinované prahové hodnoty použitím zmíněné zátěžové aktivní spotřeby a zmíněné zátěžové neaktivní spotřeby.

6. Způsob podle nároku 5, dále obsahující:

určování řízením (140) zmíněné první předdefinované prahové hodnoty použitím zmíněné zátěžové aktivní spotřeby a zmíněné zátěžové neaktivní spotřeby.

7. Způsob podle nároku 2, dále obsahující:

ukládání řízením (140) zmíněné první předdefinované prahové hodnoty.