CZ2010612A3 - Použití ultramalých cástic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic - Google Patents

Použití ultramalých cástic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic Download PDF

Info

Publication number
CZ2010612A3
CZ2010612A3 CZ20100612A CZ2010612A CZ2010612A3 CZ 2010612 A3 CZ2010612 A3 CZ 2010612A3 CZ 20100612 A CZ20100612 A CZ 20100612A CZ 2010612 A CZ2010612 A CZ 2010612A CZ 2010612 A3 CZ2010612 A3 CZ 2010612A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
cyanobacteria
iron particles
cyanobacterial
nanoiron
prevention
Prior art date
Application number
CZ20100612A
Other languages
English (en)
Inventor
Zboril@Radek
Mašlán@Miroslav
Maršálek@Blahoslav
Original Assignee
Univerzita Palackého v Olomouci
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Univerzita Palackého v Olomouci filed Critical Univerzita Palackého v Olomouci
Priority to CZ20100612A priority Critical patent/CZ2010612A3/cs
Priority to PCT/CZ2011/000075 priority patent/WO2012019570A2/en
Priority to EP11781997.9A priority patent/EP2603462A2/en
Publication of CZ2010612A3 publication Critical patent/CZ2010612A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F1/00Treatment of water, waste water, or sewage
    • C02F1/72Treatment of water, waste water, or sewage by oxidation
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A01AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01NPRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N59/00Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing elements or inorganic compounds
    • A01N59/16Heavy metals; Compounds thereof
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F1/00Treatment of water, waste water, or sewage
    • C02F1/50Treatment of water, waste water, or sewage by addition or application of a germicide or by oligodynamic treatment
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F2103/00Nature of the water, waste water, sewage or sludge to be treated
    • C02F2103/22Nature of the water, waste water, sewage or sludge to be treated from the processing of animals, e.g. poultry, fish, or parts thereof
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F2103/00Nature of the water, waste water, sewage or sludge to be treated
    • C02F2103/42Nature of the water, waste water, sewage or sludge to be treated from bathing facilities, e.g. swimming pools
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F2303/00Specific treatment goals
    • C02F2303/04Disinfection
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C02TREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02FTREATMENT OF WATER, WASTE WATER, SEWAGE, OR SLUDGE
    • C02F2305/00Use of specific compounds during water treatment
    • C02F2305/08Nanoparticles or nanotubes

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Hydrology & Water Resources (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • Water Supply & Treatment (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Agronomy & Crop Science (AREA)
  • Pest Control & Pesticides (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Environmental Sciences (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Purification Treatments By Anaerobic Or Anaerobic And Aerobic Bacteria Or Animals (AREA)

Abstract

Použití ultramalých cástic železa k likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic, které vykazují vysokou a selektivní toxicitu vuci sinicím spocívající v multiplikativním a soubežném úcinku zahrnujícím soucasnou destrukci bunek sinic, imobilizaci uvolnených toxinu a zabránení jejich masivního uvolnení do vodního sloupce, koagulacne-flokulacní efekt a preventivní úcinek spojený s vyvázáním fosforu jakožto hlavního nutricního elementu sinic.

Description

POUŽITÍ ULTRAMALÝCH ČÁSTIC ŽELEZA PRO LIKVIDACI, PREVENCI A OMEZENÍ MASOVÉHO ROZVOJE VODNÍCH KVĚTŮ SINIC
Oblast techniky
Vynález se týká použití ultramalých částic železa pro likvidaci, prevenci a omezení rozvoje sinic a jejich růstu a spadá do oblasti čištění všech typů povrchových vod, například vod v rekreačních, vodárenských, technologických a rybochovných vodních nádržích, ve vodních tocích, rybnících, jezerech a jiných vodních útvarech.
Dosavadní stav techniky
Doposud jsou a byly k likvidaci vodních květů sinic z vodních ploch využívány nebo testovány různé fyzikální, chemické a biologické metody a technologie, které se liší mechanismem, selektivitou a efektivitou účinku vůči sinicím, mírou prevence růstu sinic, mírou ovlivnění vodního ekosystému po aplikaci technologie a v neposlední řadě technickým řešením a ekonomickou náročností. Níže uvedený přehled charakterizuje existující využívané technologie s důrazem na jejich nedostatky a nevýhody, plynoucí z jejich fyzikální či chemické podstaty:
Techniky založené na eliminaci fosforu jako hlavního nutričního elementu sinic (např. Conley DJ, Paerl HW, Howarth RW, Boesch DF, Seitzinger SP, Havens KE, Lancelot C, Likens GE, Science 323 (2009) 1014) Nevýhody - nedochází k destrukci buněk sinic ani k odbourání toxických metabolitů sinic. Tyto techniky jsou dominantně založené na vysrážení fosforu pomocí síranů a chloridů železa, resp. solí hliníku.
Chemické metody využívající algicidy (např. Maršálek B, Drábková M, Maršálkové E, Feldmannová M, Jančula D_, Omezení masového rozvoje planktonních sinic: sumarizace metod. In: CYANOBACTERIE 2006 (Maršálek B, Feldmannová M, Maršálkové E, editors); 2006, Botanický ústav AV ČR, Průhonice, ČR, pp 114 - 131). Nevýhody - krátkodobý účinek, neselektivita účinku s negativním dopadem i na vyšší organismy, nemají preventivní charakter.
Technologie využívající flokulanty a koagulanty (např. Maršálek B, Bláha L, Bláhová L, Babica P, Czech Republic - Management and regulation of the cyanobacteria and cyanotoxins. In: Current approaches to cyanotoxin risk assessment, risk management and regulations in different countries (Chorus I, ed.); 2005, WaBoLu
Federal Environmental Agency, (Umweltbundesamt), Dessau, Germany; pp. 37-39). Nevýhody - nedochází k destrukci buněk, reverzibilní proces s krátkodobým účinkem, neselektivita účinku s negativním dopadem i na vyšší organismy, především na zooplankton, nemají preventivní účinek.
Oxidační technologie - např. ozonizace a metody založené na použití peroxidu vodíku (např. Annadotter H, Cronberg G, Aagren R, Lundstedt B, Nilsson PA, Strobeck S, Hydrobiologia 396 (1999) 77). Nevýhody - neselektivita účinku s negativním dopadem i na vyšší organismy, uvolnění toxinů sinic do vodního sloupce, nemají preventivní účinek, jsou z technického a bezpečnostního hlediska náročně realizovatelné.
Fyzikální techniky - např. elektrokoagulační a ultrazvukové technologie (např. Zhang GM, Zhang PY, Fan MH, Ultrasonics and Sonochemistry 16 (2009) 334). Nevýhody obtížné technologické řešení pro dekontaminaci velkých ploch, krátkodobý a pouze lokální účinek, neselektivita účinku s negativním dopadem i na vyšší organismy, uvolnění toxinů sinic do vodního sloupce, nemají preventivní účinek.
Ekotechniky - např. destratifikace či aerace (např. Becker A, Herschel A, Wilhelm C, Hydrobiologia 559 (2006) 85; Cooke GD, Welch EB, Perterson SA, Nichols SA, Restoration and Management of Lakes and Reservoirs, 3rd. Edition., 2005, Boca Raton, Taylor and Francis; Graneli E, Jefferson T, Timer T, Ecology of Harmful Algae, 2008, Berlin, Springer). Nevýhody - obtížné technologické řešení pro dekontaminaci velkých ploch, vysoká energetická a finanční náročnost.
Metody založené na biotických interakcích - např. interakce bakterie - plísně - viry siníce (např. Jorgensen SE, Logffler H, Rast W, Straskraba M, Lake and Reservoir Management, 2005, Amsterdam, Elsevier; Nimptsch J, Wiegand C, Pflugmacher S, Environmental Science & Technology 42 (2008) 8552, Slováčková H, Maršálek B, Biotické vztahy ve vodních ekosystémech a možnosti omezení rozvoje sinic. In: Cyanobacterie 2008 (Maršálek B, Vinklárková D, Maršálkové E, editors); 2008, Brno, Czech Republic, pp 84-93). Nevýhody - technologicky obtížné řešení pro dekontaminaci velkých ploch, omezená a nepředvídatelná účinnost, ovlivnění jiných biotických vztahů, např. ryby - zooplankton - sinice, se ukazuje pro management rozvoje sinic nepoužitelné.
Metody využívající fotodynamický efekt za použití fotosenzitizátorů (např. Maršálek et al. Užitný vzor ČR 20504). Nevýhody - nutnost inicializace světlem, nemají preventivní účinek, uvolnění toxinů sinic do vodního sloupce.
Společným nedostatkem a nevýhodou všech zmíněných a používaných postupů a technologii je většinou pouze jeden dominantní mechanismus účinku, který neřeší komplexně problematiku likvidace sinic a prevence jejich růstu, tj. žádná z uvedených technik nedokáže současně:
- nevratně destruhovat buňky sinic
- zabránit masivnímu uvolnění toxinů z buněk
- vyvázat fosfor jako klíčový nutriční element a plnit tudíž preventivní roli
- plnit koagulačně-flokulační efekt zabraňující fotosyntéze a podporující sedimentaci degradované biomasy
- mít selektivní účinek vůči sinicím s výrazně nižší toxicitou vůči vyšším organismům v ekosystému.
Podstata vynálezu
Vynález si klade za úkol navrhnout použiti železa ve formě ultramalých částic železa k likvidaci, prevenci a omezení rozvoje vodních květů sinic způsobem nevratné destrukce buněk sinic za podmínky vyvázání fosforu a selektivního účinku na sinice.
Uvedené nevýhody výše zmíněných technologií a postupů řeší navrhované použiti ultramalých částic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic, které vykazují vysokou a selektivní toxicitu vůči sinicím, jehož podstata spočívá v multiplikativním a souběžném účinku zahrnujícím současnou destrukci buněk sinic, imobilizaci uvolněných toxinů a zabránění jejich masivního uvolnění do vodního sloupce, koagulačně-flokulační efekt a preventivní účinek spojený s vyvázáním fosforu jakožto hlavního nutričního elementu sinic.
K destrukcí buněk sinic dochází v důsledku oxidativního stresu vyvolaného aplikací nanočástic železa a v důsledku pronikání uvolňovaných iontů železa buněčnou membránou a následné precipitaci hydroxidu (hydroxid-oxidu) železitého uvnitř buněk. Výhodou navrhovaného způsobu tedy je destrukce buněk a tudíž nevratný a dlouhodobý účinek.
Při aplikaci nanočástic železa, přestože dochází k výrazné destrukci buněk, není vyvolán masivní nárůst toxinů sinic ve vodním sloupci. Zabránění uvolnění toxinů souvisí s jejich imobilizací na povrchu produktů oxidace nanoželeza, vykazujících velkou plochu povrchu (až 400 m2/g) a vysokou sorpční kapacitu, a s následnou postupnou degradaci toxinů. Další výhodou navrhovaného použití je tedy imobilizace a degradace uvolněných toxinů sinic.
Netoxické produkty oxidace nanočástic železa vykazují flokulačni vlastnosti a vytváří společně s biomasou rozložených sinic dobře sedimentujrcí agregáty. Další výhodou navrhovaného použití je flokulačni efekt nanočástic železa a produktů jejich oxidace. Aplikace nanočástic železa ve vodném prostředí způsobí vysrážení biodostupného fosforu ve formě nerozpustných fosforečnanů a tudíž výrazné snížení obsahu rozpustného fosforu jako hlavního nutričního elementu sinic. Další výhodou navrhovaného použití je tedy preventivní účinek.
Výhodou navrhovaného použiti je také vysoká a selektivní toxicita nanočástic železa vůči sinicím. Toxicita nanočástic železa vůči vyšším organismům jako jsou řasy, dafnie, vodní rostliny a ryby je 20x až 100x nižší v porovnání s toxicitou vůči sinicím.
Výhodou navrhovaného použití je snadné přizpůsobení způsobu jeho technické realizace podmínkám daného ekosystému (možnost aplikace nanoželeza v disperzích, v prášku, ve formě bariér, na pevných nosičích; aplikace přímo na vodních nádržích nebo na přítocích). Jako zvláště výhodné pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic se jeví použiti kapalné disperze ultramalých částic železa. Ultramalé částice železa mohou být s výhodou pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic použity také v pevné fázi pomocí prášku tvořeného ultramalými částicemi železa.
V neposlední řadě výhodou navrhovaného použití je souběžný a multiplikativní účinek všech výše zmíněných mechanismů (destrukce buněk sinic, imobilizace uvolněných toxinů, flokulačni účinek, odstranění fosforu, selektivní toxicita) umožňující dlouhodobou likvidaci sinic a prevenci jejich růstu bez negativních vlivů na vyšší organismy a vodní ekosystém.
Ultramalé částice železa mohou také při likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic s výhodou tvořit součásti jiných přípravků používaných k likvidaci a prevenci růstu sinic.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález bude blíže osvětlen na přiložených výkresech, kde obr. 1 znázorňuje ekotoxikologická data prokazující vysokou a selektivní toxicitu nanočástic železa vůči sinicím. Toxicita je zde vyjádřená v jednotkách toxicity TU (TU=1/EC50, kde EC50 je střední efektivní koncentrace), obr. 2 znázorňuje snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu: A - buňky sinic před interakcí s nanočásticemi železa, B - nanočástice železa před interakcí se sinicemi, C - roztrhané buňky sinic po interakci s nanoželezem a obklopené produktem oxidace nanoželeza, D - výrazně deformované buňky sinic obalené produktem transformace nanoželeza, obr. 3 vlevo znázorňuje — Mossbauerovo spektrum změřené po interakci nanoželeza se sinicemi v kultivačním médiu demonstrující tvorbu Fe (OH)3 jako oxidačního produktu, zatímco obr. 3 vpravo znázorňuje snímek sinice z transmisního elektronového mikroskopu po interakci s nanoželezem; vysoký kontrast naznačuje průnik iontů Fe membránou a tvorbu hydroxidu železitého uvnitř i na povrchu buněk. Ve výřezu je pro srovnání povrch buňky sinice, která nebyla v interakci s nanoželezem, obr. 4 ukazuje snímek ze skenovacího elektronového mikroskopu demonstrující flokulační efekt hydroxidu železitého a tvorbu kompaktní biomasy obsahující destruované a deformované buňky sinic. Ve výřezu — SEM/EDX prvková analýza biomasy vzniklé v kultivačním médiu po aplikaci nanoželeza (AI pochází z podložky pro měření), obr. 5 znázorňuje koncentraci microcystinu uvolněného do vodního sloupce po aplikaci nanoželeza o různé koncentraci (10-500 mg/L) ve srovnání s aplikací herbicidu Paraquat (50 mg/L) a úrovní microcystinu v kontrolním vzorku sinic bez aplikace jakýchkoliv přípravků a obr. 6 nahoře zobrazuje odměrné válce se sinicemi bez přídavku nanoželeza (kontrolní vzorek, vlevo), s přídavkem vodné disperze nanoželeza o koncentraci 10 mg/L (uprostřed) a s nanoželezem o stejné koncentraci 10 mg/L dávkovaným v prášku (vpravo), foceno bezprostředně po dávkování nanoželeza. Obr. 6 dole zobrazuje odměrné válce se sinicemi bez přídavku nanoželeza (kontrolní vzorek, vlevo), s přídavkem vodné disperze nanoželeza o koncentraci 10 mg/L (uprostřed) a s nanoželezem o stejné koncentraci 10 mg/L dávkovaným v prášku (vpravo), foceno tři dny od přídavku nanoželeza.
Příklady provedení vynálezu
Vysokou a selektivní toxicitu ultramalých částic železa vůči sinicím lze demonstrovat na příkladu komerčních povrchově nestabilizovaných nanočástic elementárního železa se střední velikostí 50 nm (produkt Ecopure, dodavatel NANOIRON, s.r.o), jejichž toxicita byla testována vůči sinicím Microcystis aeruginosa a také vůči řadě dalších vodních organismů (obr. 1).
Ekotoxikologická data ukazují, že toxicita ultramalých částic železa vůči sinicím je o 2-3 řády vyšší než vůči dafniím a rybám. Například hodnota EC50 pro Daphnia magna byla stanovena 1093 mg/L a pro testované ryby (Poecilia reticulata) byly hodnoty EC50 opakovaně vyšší než 2500 mg/L.
Vysoká selektivita účinku nanočástic železa je patrná také z hodnot EC50 zjištěných pro vodní rostliny (Sinapis alba). Hodnota EC50 stanovená pro zelené vláknité řasy Cladophora glomerata je dokonce vyšší než 5000 mg/L, tj. o dva řády vyšší než hodnota EC50 stanovená pro sinice Microcystis aeruginosa (50 mg/L).
Vysoce selektivní toxicita nanočástic železa vůči sinicím souvisí s vícenásobným mechanismem účinku. Především, při interakci nanočástic železa se sinicemi dochází prokazatelné k destrukci buněk a porušení buněčné membrány, jak je patrné ze snímků ze skenovacího elektronového mikroskopu na obr. 2 (C a D). Pro srovnání jsou na obr. 2 (A a B) uvedeny také snímky původních buněk sinic a nanočástic železa před vzájemnou interakcí.
Schopnost destrukce buněk sinic pomocí nanoželeza pravděpodobně souvisí s oxidativním stresem, který nanoželezo ve vodném prostředí vyvolá a který byl pozorován také v případě účinku na jiné gram-negativní bakterie typu Escherichia coli (Lee et al. 2008). Tento buněčný stres je vyvolán především OH' radikály, které jsou intenzivně produkovány při reakci nanoželeza s vodou. Odlišný charakter a složení buněčné membrány u vyšších organismů zabezpečuje jejich dostatečnou ochranu před oxidativním stresem vyvolaným aplikaci nanoželeza a je důvodem selektivní toxicity nanoželeza vůči sinicím.
K selektivní toxicitě nanoželeza vůči sinicím a schopnosti destrukce buňky může ovšem také přispívat obecně známá vysoká afinita sinic k iontovému Fe, které nanoželezo produkuje reakci s vodou. Iontové Fe tak prochází buněčnou membránou a uvnitř buňky pak dochází v prostředí nadbytku kyslíku k jeho vysrážení ve formě hydroxidu železitého. Tvorba hydroxidu železitého jako oxidačního produktu při interakci nanoželeza se sinicemi byla jednoznačně prokázána Móssbauerovou spektroskopií (obr. 3 vlevo). Skutečnost, že sinice mohou svou nadměrnou afinitou vůči Fe spáchat „buněčnou sebevraždu“ dokumentuje i vysoce kontrastní snímek z transmisního elektronového mikroskopu naznačující tvorbu hydroxidu železitého uvnitř i na povrchu buňky (obr. 3 vpravo). Tvorba hydroxidu železitého na povrchu a v okolí buněk souvisí s interakcí iontového Fe s radikály, které sinice produkují. Bylo jednoznačně prokázáno, že obsah hydroxidu železitého vzniklého oxidací nanoželeza v kultivačním roztoku se sinicemi je až čtyřikrát vyšší než v případě, když je nanoželezo ponecháno po stejnou dobu ve stejném roztoku bez přítomnosti sinic.
Hydroxid železitý vznikající po interakci nanoželeza se sinicemi třemi uvedenými mechanismy (precipitace uvnitř buněk po průniku iontového Fe, vznik na povrchu buněk interakcí iontového Fe s radikály produkovanými sinicemi a vznik reakcí s vodou) má silně flokulačni charakter a vytváří společně s roztrhanými či deformovanými buňkami sinic kompaktní biomasu (obr. 4), která nemá nadále nanodimensionální charakter a může postupně ochotně sedimentovat ke dnu, kde dochází k přirozenému rozkladu biomasy. Prvková analýza provedená s využitím SEM/EDX analýzy na části biomasy (obr. 4 výřez) ukazuje kromě prvků přítomných v kultivačním médiu pouze na přítomnost Fe a O (ze struktury hydroxidu železitého) a také C (z degradovaných buněk sinic).
Přestože objektivně dochází po aplikaci ultramalých částic železa k destrukci buněk sinic, provedená měření potvrzují, že se nezvyšuje obsah toxinů sinic ve vodním sloupci (obr. 5). Uvolněný microcystin je imobilizován na povrchu nanoželeza a produktů jeho transformace a nedochází tudíž kjeho uvolnění do vodního sloupce. Tato schopnost imobilizace je dána stanovenou obrovskou specifickou plochou povrchu hydroxidu železitého (až 400 m2/g) a tudíž jeho velkou sorpční kapacitou. Schopnost imobilizace může být navíc významně podpořena přitažlivou interakcí microcystinu a hydroxidu železitého v důsledku jejich opačného náboje. Ke skutečnosti, že nedochází k nárůstu microcystinu ve vodním sloupci může také přispívat částečná chemická degradace microcystinu v důsledku aplikace nanoželeza. Z obr. 5 je patrné, že při aplikaci nanoželeza o koncentraci 50 mg/L, která odpovídá hodnotě EC50, je množství uvolněného microcystinu o řád nižší ve srovnání s aplikací komerčního herbicidu (Paraquat) o stejné koncentraci.
Kromě výše demonstrovaných efektů nanoželeza, které byly potvrzeny při interakci se sinicemi typu Microcystis aeruginosa (selektivní toxicita, destrukce buněk, imobilizace microcystinu, fiokulační efekt), byl také potvrzen výrazný pokles fosforu, jakožto klíčového nutričního elementu sinic. Bylo prokázáno, že nZVI v koncentraci 50 mg/L je schopno odstranit až 80% biodostupných rozpustných fosforečnanů z původní koncentrace (100 Mg/L), která je běžná v povrchových vodách obsahujících sinice. Schopnost nanoželeza vysrážet fosfor ve formě nerozpustných fosforečnanů má ve vztahu k sinicím také významný preventivní účinek.
Na obrázku 6 je demonstrován toxický účinek ultramalých částic železa vůči sinicím při aplikaci ve formě vodné disperze i při aplikaci v práškové formě s následnou homogenizací. Odměrné válce na obr. 6 vlevo reprezentuji vodnou disperzi obsahující sinice bezprostředně po odebrání z vodní nádrže Vranov, 27. 7 2010, (válec nahoře), zatímco odměrný válec dole reprezentuje stejnou disperzi po třech dnech bez jakýchkoliv úprav (30. 7. 2010). Odměrné válce na obr. 6 uprostřed reprezentují vodnou disperzi obsahující sinice bezprostředně po dávkováni nanoželeza (27. 7. 2010) ve formě vodné diperze o koncentraci 10 mg/L (válec nahoře uprostřed), zatímco odměrný válec dole uprostřed reprezentuje stejnou disperzi po třech dnech působení nanoželeza (30. 7. 2010). Odměrné válce na obr. 6 vpravo reprezentují vodnou disperzi obsahující sinice bezprostředné po dávkování nanoželeza (27. 7. 2010) ve formě prášku o koncentraci 10 mg/L a následné homogenizaci mícháním (válec nahoře vpravo), zatímco odměrný válec dole vpravo reprezentuje stejnou disperzi po třech dnech působení nanoželeza (30. 7. 2010). Z obr. 6 je zřejmé, že po třech dnech působení nanoželeza, dávkovaného jak ve formě vodné disperze, tak ve formě prášku, došlo k výraznému vyčeření vodního sloupce s evidentním usazením degradované biomasy sinic na dně válců. Kontrolní vzorek bez přídavku nanoželeza vykazuje po třech dnech stále vysoký obsah sinic v celém objemu odměrného válce. Pozn. zelené kroužky u vrcholu vodní hladiny reprezentují biomasu usazenou na skle vodního válce v důsledku částečného odparu vody.
Průmyslová využitelnost
Použití ultramalých částic železa je určeno k likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic v rekreačních, vodárenských, technologických a rybochovných vodních nádržích, ve vodních tocích, rybnících, jezerech a jiných vodních útvarech.

Claims (4)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Použití ultramalých částic železa pro likvidaci, prevenci a omezeni masového rozvoje vodních květů sinic.
  2. 2. Použití ultramalých částic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic podle nároku 1, vyznačující se tím, že se provádí pomocí kapalné disperze ultramalých částic železa.
  3. 3. Použití ultramalých částic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic podle nároku 1, vyznačující se tím, že se provádí v pevné fázi pomocí prášku tvořeného ultramalými částicemi železa.
  4. 4. Použití ultramalých částic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních květů sinic podle nároku 1 až 3, vyznačující se tím, že pro likvidaci sinic se využívá ultramalých částic železa jako součásti jiných přípravků používaných k likvidaci a prevenci růstu sinic.
CZ20100612A 2010-08-11 2010-08-11 Použití ultramalých cástic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic CZ2010612A3 (cs)

Priority Applications (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20100612A CZ2010612A3 (cs) 2010-08-11 2010-08-11 Použití ultramalých cástic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic
PCT/CZ2011/000075 WO2012019570A2 (en) 2010-08-11 2011-08-03 Use of ultra-small iron particles for removal, prevention, and reduction of mass expansion of cyanobacteria water blooms
EP11781997.9A EP2603462A2 (en) 2010-08-11 2011-08-03 Use of ultra-small iron particles for removal, prevention, and reduction of mass expansion of cyanobacteria water blooms

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20100612A CZ2010612A3 (cs) 2010-08-11 2010-08-11 Použití ultramalých cástic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2010612A3 true CZ2010612A3 (cs) 2012-02-22

Family

ID=44946902

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20100612A CZ2010612A3 (cs) 2010-08-11 2010-08-11 Použití ultramalých cástic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic

Country Status (3)

Country Link
EP (1) EP2603462A2 (cs)
CZ (1) CZ2010612A3 (cs)
WO (1) WO2012019570A2 (cs)

Families Citing this family (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN115872471A (zh) * 2022-12-16 2023-03-31 重庆科技学院 一种藻基生物炭负载纳米零价铁治理水体富营养化的方法
CN117303594B (zh) * 2023-09-14 2024-06-28 暨南大学 一种微囊藻生长的控制方法

Family Cites Families (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA2728987C (en) * 2008-05-16 2018-12-04 Verutek Technologies, Inc. Green synthesis of nanometals using plant extracts and use thereof

Also Published As

Publication number Publication date
EP2603462A2 (en) 2013-06-19
WO2012019570A3 (en) 2012-04-05
WO2012019570A2 (en) 2012-02-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Ogunfowora et al. Trends in the treatment of aquaculture effluents using nanotechnology
Malakootian et al. Facile and green synthesis of ZnFe2O4@ CMC as a new magnetic nanophotocatalyst for ciprofloxacin degradation from aqueous media
Marsalek et al. Multimodal action and selective toxicity of zerovalent iron nanoparticles against cyanobacteria
Noyma et al. Controlling cyanobacterial blooms through effective flocculation and sedimentation with combined use of flocculants and phosphorus adsorbing natural soil and modified clay
Zheng et al. Settleability and characteristics of ferrate (VI)-induced particles in advanced wastewater treatment
Deng et al. Addressing harmful algal blooms (HABs) impacts with ferrate (VI): Simultaneous removal of algal cells and toxins for drinking water treatment
Poynton et al. Enhanced toxicity of environmentally transformed ZnO nanoparticles relative to Zn ions in the epibenthic amphipod Hyalella azteca
Yuan et al. Flocculation of cyanobacterial cells using coal fly ash modified chitosan
Sweet et al. Silver nanoparticles: a microbial perspective
Fan et al. Nanoscale zero-valent iron coated with magnesium hydroxide for effective removal of cyanobacteria from water
Moriwaki et al. Interaction between nanoplastics and pectin, a water-soluble polysaccharide, in the presence of Fe (III) ion
Bharti et al. Water disinfection using fixed bed reactors packed with silver nanoparticle immobilized glass capillary tubes
Georgantzopoulou et al. Wastewater-aged silver nanoparticles in single and combined exposures with titanium dioxide affect the early development of the marine copepod Tisbe battagliai
Munir et al. Efficient detoxification of textile wastewater by applying Chenopodium album nanoparticles and its application in simulated metal-bearing effluents removal
Jin et al. Iron-based technology coupling moderate preoxidation with hybrid coagulation for highly effective removal and moderate growth inhibition of Oscillatoria in drinking water treatment plants
Dlamini et al. Biosynthesis of bioflocculant passivated copper nanoparticles, characterization and application
Wang et al. The growth and physiological activity of Microcystis aeruginosa after flocculation using modified tannin
Liu et al. Comparison of three flocculants for heavy cyanobacterial bloom mitigation and subsequent environmental impact
Oh et al. Multifunctional in-situ ferrate treatment and its removal mechanisms of membrane bioreactor residual pollutants
Wan Ismail et al. Conventional wastewater treatment methods for the removal of EPs
Briley et al. Optimizing ferric sulfate coagulation of algae with streaming current measurements
CZ2010612A3 (cs) Použití ultramalých cástic železa pro likvidaci, prevenci a omezení masového rozvoje vodních kvetu sinic
Zhu et al. Effect of chitosan quaternary ammonium salt on the growth and microcystins release of Microcystis aeruginosa
Zhang et al. Fabrication of amorphous carbon-based zinc oxide for efficient capture of intact Microcystis aeruginosa: Lysis in sedimentation process
Shen et al. Lanthanum-modified pyroaurite as a geoengineering tool to simultaneously sink Microcystis cyanobacteria and immobilize phosphorus in eutrophic water