CZ2015405A3 - Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu pomocí afinitních desek v kombinaci s desorpčně-ionizačními technikami hmotnostní spektrometrie - Google Patents

Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu pomocí afinitních desek v kombinaci s desorpčně-ionizačními technikami hmotnostní spektrometrie Download PDF

Info

Publication number
CZ2015405A3
CZ2015405A3 CZ2015-405A CZ2015405A CZ2015405A3 CZ 2015405 A3 CZ2015405 A3 CZ 2015405A3 CZ 2015405 A CZ2015405 A CZ 2015405A CZ 2015405 A3 CZ2015405 A3 CZ 2015405A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
haptoglobin
affinity
phenotype
antibody against
antibody
Prior art date
Application number
CZ2015-405A
Other languages
English (en)
Inventor
Petr Novák
Michael Volný
Petr Pompach
Viktor RĹŻĹľiÄŤka
Original Assignee
Petr Novák
Michael Volný
Petr Pompach
Viktor RĹŻĹľiÄŤka
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Petr Novák, Michael Volný, Petr Pompach, Viktor RĹŻĹľiÄŤka filed Critical Petr Novák
Priority to CZ2015-405A priority Critical patent/CZ2015405A3/cs
Priority to PCT/CZ2016/000067 priority patent/WO2016202315A1/en
Priority to EP16751148.4A priority patent/EP3311175A1/en
Priority to US15/736,855 priority patent/US20180172700A1/en
Publication of CZ2015405A3 publication Critical patent/CZ2015405A3/cs

Links

Classifications

    • G—PHYSICS
    • G01—MEASURING; TESTING
    • G01N—INVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N33/00—Investigating or analysing materials by specific methods not covered by groups G01N1/00 - G01N31/00
    • G01N33/48—Biological material, e.g. blood, urine; Haemocytometers
    • G01N33/50—Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing
    • G01N33/68—Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing involving proteins, peptides or amino acids
    • G01N33/6803—General methods of protein analysis not limited to specific proteins or families of proteins
    • G01N33/6848—Methods of protein analysis involving mass spectrometry
    • G01N33/6851—Methods of protein analysis involving laser desorption ionisation mass spectrometry
    • G—PHYSICS
    • G01—MEASURING; TESTING
    • G01N—INVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N33/00—Investigating or analysing materials by specific methods not covered by groups G01N1/00 - G01N31/00
    • G01N33/48—Biological material, e.g. blood, urine; Haemocytometers
    • G01N33/50—Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing
    • G01N33/68—Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing involving proteins, peptides or amino acids
    • G01N33/6803—General methods of protein analysis not limited to specific proteins or families of proteins
    • G01N33/6848—Methods of protein analysis involving mass spectrometry
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07K—PEPTIDES
    • C07K14/00—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/435—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • C07K14/46—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates
    • C07K14/47—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates from mammals
    • C07K14/4701—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates from mammals not used
    • C07K14/4717—Plasma globulins, lactoglobulin
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C12—BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12P—FERMENTATION OR ENZYME-USING PROCESSES TO SYNTHESISE A DESIRED CHEMICAL COMPOUND OR COMPOSITION OR TO SEPARATE OPTICAL ISOMERS FROM A RACEMIC MIXTURE
    • C12P21/00—Preparation of peptides or proteins
    • C12P21/06—Preparation of peptides or proteins produced by the hydrolysis of a peptide bond, e.g. hydrolysate products
    • G—PHYSICS
    • G01—MEASURING; TESTING
    • G01N—INVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N33/00—Investigating or analysing materials by specific methods not covered by groups G01N1/00 - G01N31/00
    • G01N33/48—Biological material, e.g. blood, urine; Haemocytometers
    • G01N33/50—Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing
    • G01N33/68—Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing involving proteins, peptides or amino acids
    • G01N33/6893—Chemical analysis of biological material, e.g. blood, urine; Testing involving biospecific ligand binding methods; Immunological testing involving proteins, peptides or amino acids related to diseases not provided for elsewhere
    • G—PHYSICS
    • G01—MEASURING; TESTING
    • G01N—INVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N2333/00—Assays involving biological materials from specific organisms or of a specific nature
    • G01N2333/435—Assays involving biological materials from specific organisms or of a specific nature from animals; from humans
    • G01N2333/46—Assays involving biological materials from specific organisms or of a specific nature from animals; from humans from vertebrates
    • G01N2333/47—Assays involving proteins of known structure or function as defined in the subgroups
    • G01N2333/4701—Details
    • G01N2333/4713—Plasma globulins, lactoglobulin
    • G—PHYSICS
    • G01—MEASURING; TESTING
    • G01N—INVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N2560/00—Chemical aspects of mass spectrometric analysis of biological material
    • H—ELECTRICITY
    • H01—ELECTRIC ELEMENTS
    • H01J—ELECTRIC DISCHARGE TUBES OR DISCHARGE LAMPS
    • H01J49/00—Particle spectrometers or separator tubes
    • H01J49/02—Details
    • H01J49/04—Arrangements for introducing or extracting samples to be analysed, e.g. vacuum locks; Arrangements for external adjustment of electron- or ion-optical components
    • H01J49/0409—Sample holders or containers
    • H01J49/0418—Sample holders or containers for laser desorption, e.g. matrix-assisted laser desorption/ionisation [MALDI] plates or surface enhanced laser desorption/ionisation [SELDI] plates

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Hematology (AREA)
  • Urology & Nephrology (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Bioinformatics & Computational Biology (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Pathology (AREA)
  • Cell Biology (AREA)
  • Analytical Chemistry (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Spectroscopy & Molecular Physics (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Optics & Photonics (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Other Investigation Or Analysis Of Materials By Electrical Means (AREA)

Abstract

Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu detekcí jeho .alfa. podjednotek pomocí desorpčně-ionizačních technik hmotnostní spektrometrie po předchozí prekoncentraci haptoglobinu na povrchu afinitní desky s imobilizovanou protilátkou proti haptoglobinu, která byla na tento povrch deponována z plynné fáze po předchozí elektrosprejové ionizaci a tepelné desolvataci. V hmotnostním spektru lze poté přiřadit signály odpovídající .alfa.1 a/nebo .alfa.2 podjednotkám a určit tak fenotyp haptoglobinu, přičemž u fenotypu 1-1 se vyskytuje pouze .alfa.1 podjednotka, u fenotypu 2-1 se vyskytují obě podjednotky .alfa.1 a .alfa.2 a u fenotypu 2-2 pouze .alfa.2 podjednotka.

Description

Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu pomocí afinitních desek v kombinaci s desorpčně-ionizačními technikami hmotnostní spektrometrie
Oblast techniky
Vynález se týká afinitní desky pro určení fenotypu haptoglobinu, kitu, který ji obsahuje a způsobu určení fenotypu haptoglobinu pomocí desorpčně-ionizačních technik hmotnostní spektrometrie.
Dosavadní stav poznání
Haptoglobin (Hp) je jedním z nejvíce abundatních glykoproteinů sekretovaných játry do krevní plazmy. Jeho koncentrace se pohybuje u zdravého dospělého jedince v rozmezí od 0,4 g/1 do 2 g/L Haptoglobin patří mezi tzv. proteiny akutní fáze. Jeho nej významnější biologickou úlohou je zachycování volného hemoglobinu, který způsobuje oxidativní stres a ničí okolní tkáně. Haptoglobin se váže na molekulu hemoglobinu velmi silnou vazbou (Kd ~ 1 x 10'15 mol/1) a vzniklý komplex je posléze specificky rozpoznán makrofágy, kde dochází k jeho degradaci a uvolněná hemová skupina je převedena do bilirubinu.
Monomemí molekula haptoglobinu se skládá ze dvou podjednotek: větší β - podjednotky a menší a - podjednotky, které jsou navzájem spojené pomocí disulfidických můstků. U lidí je molekula haptoglobinu kódována jedním genem lokalizovaným na chromozomu 16. Dvě alely vzniklé částečnou duplikací genu a řetězce dávají celkem tři varianty haptoglobinu: Hp(l-l), Hp(2-1) a Hp(2-2). Fenotyp 1-1 se skládá z dimeru tvořeného jednou al a jednou β podjednotkou, fenotyp 2-1 se skládá z al β dimeru a α2β dimeru a fenotyp 2-2 se skládá z a2 a β podjednotky. Fenotypy 2-1 a 2-2 tvoří nekovalentní multimery s velkou molekulovou hmotnosti pohybující se v rozmezí 300kDa až 900kDa. (Boonyapranai, K. et al. Glycoproteomic analysis and molecular modeling of haptoglobin multimers. Electrophoresis 32, 1422- 32 (2011). Andersen, C. B. F. et al. Structure of the haptoglobin-haemoglobin complex. Nature 489, 456-9 (2012)).
Distribuce fenotypu jednotlivých forem haptoglobinu se v populaci celosvětově liší. Největší frekvence al alely byla nalezena u afričanů a jihoameričanů, naopak nejnižší frekvence byla pozorována u asiatů. V Evropě je distribuce fenotypů haptoglobinu v populaci přibližně následující: Hp 1-1 - 13%, Hp 2-1 - 49% a Hp 2-2 - 38%. Podobná distribuce fenotypů haptoglobinu byla pozorována u severoamerické a kanadské populace. Naproti tomu u asijské populace, v závislosti na demografickém rozmístění, je fenotyp Hp 1-1 zastoupen přibližně v 9%, fenotyp Hp 2-1 v 37% a fenotyp Hp 2-2 v 54% (Langlois, M. & Delanghe, Clin. Chem. 1600, 1589-1600(1996)).
Diagnostika fenotypu haptoglobinu byla dříve používána ve forenzní medicíně pro vyloučení otcovství. V dnešní době se ukazuje, že fenotyp haptoglobinu hraje zásadní úlohu v řadě onemocnění a může proto sloužit jako predikční biomarker. U kardiovaskulárních onemocnění bylo ukázáno, že pacienti s fenotypem 2-2 mají kratší dobu přežití po chirurgickém přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny (tzv. bypass) než pacienti s fenotypem 1-1. Fenotyp 22 je také spojován s vyšším výskytem aterosklerotického plaku u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Diabetičtí pacienti s fenotypem 1-1 vykazují až 5 x lepší prognózu přežití u kardiovaskulárních onemocnění než diabetičtí pacienti s fenotypem 2-2. Stejně tak pacienti s fenotypem 1-1 jsou lépe chráněni proti restenóze po implantaci koronárního arteriálního stentu (Sadrzadeh, S. Μ. H. & Bozorgmehr, Pathol. Patterns Rev. 121, 97-104 (2004)).
Pro určení fenotypu haptoglobinu se používá několik různých metod založených na genotypizaci, separaci a afinitní chromatografii. Jednou z nejstarších metod, která se používala pro identifikaci fenotypu haptoglobinu byla zónová elektroforéza. S postupem času se vyvinulo několik dalších postupů využívající různé variace gelové elektroforézy. Komerčně představila firma Amersham Biosciences metodu určení fenotypu haptoglobinu pomocí PhastSystem založeného na separaci komplexu haptoglobin-hemoglobin pomocí nativního, gradientového polyakrylamidového gelu s následnou detekcí barvením Malachitovou zelení v kombinaci s peroxidem vodíku (Hansson, L. et al. Application Note 373. 1-4).
Díky peroxidázové aktivitě haptoglobin-hemoglobinového komplexu, lze pozorovat na gelu jeden pruh dimeru u fenotypu 1-1, trimeru a tetrameru u fenotypu 2-1. U haptoglobinu s fenotypem 2-2 se pozoruje vznik vyšších multimerů a nedochází přitom k tvorbě dimeru. Tato metoda je časově a experimentálně náročná a to jak při přípravě vzorku (kdy je třeba smísit ve vhodném poměru sérum a hemolyzát tak, aby došlo k vytvoření komplexu), tak i v samotném provedení. Jinou značnou nevýhodou této metody je používání toxických barviv Malachitové zeleně a Rhodaminu. Mezi další omezení lze zařadit velmi krátký čas vizualizace komplexů haptoglobin-hemoglobin, vyžadující prakticky okamžitý záznam gelu, přičemž gel nelze vícenásobně obarvit.
S rozvojem hmotnostní spektrometrie v oblasti analýzy biopolymerů se otevřela možnost použít tuto techniku pro fenotypizaci haptoglobinu. Jelikož je biologický materiál jako je sérum, plazma a další tělní tekutiny velmi komplexní, je nutné před vlastní hmotnostně spektrometrickou analýzou tuto směs rozdělit nebo zkoumanou látku nabohatit. V roce 1993 William Hutchens vyvinul novou ionizační techniku SELDI (z anglického Surface-Enhanced Laser Desorption/Ionization) spojenou s TOF analyzátorem (z anglického Time Of Flight-Mass Spectrometry neboli analyzátor doby letu), která pro identifikaci analytů využívá modifikované povrchy se schopností separace (iontová výměna, obrácená fáze) nebo se schopností selektivního nabohacení pomocí anorganické stacionární fáze (1MAC, z anglického Immobilized Metal ion Affinity Chromatography) nebo pomocí protilátky). V roce 2004 publikoval Stefan Mikkat práci, ve které se vzorky plazmy nejprve separovaly pomocí dvoudimenzionální polyakrylamidové elektroforézy a obarvené proteiny se následně štěpily trypsinem a analyzovaly pomocí MALDTTOF-MS (z anglického Matrix Assisted Laser Desorption Ionization-Time Of Flight-Mass Spectrometry) (Mikkat, S., Koy, C., Ulbrich, M., Ringel, B. & Glocker, M. 0., Proteomics 4,392132 (2004)). Tato metoda je sice velmi přesná, ale příliš zdlouhavá a náročná pro rutinní využití v klinických laboratořích. V roce 2004 Jonathan Tolson a spoluautoři publikovali práci, kde aplikovali SELDI techniku za účelem charakterizace sérových proteinů včetně haptoglobinu. K tomu využívali albumin-depletované sérum a WCX2 (z anglického Weak Cation Exchange) proteinové čipy analyzované pomocí hmotnostního spektrometru ProteinChip Reader (Ciphergen Biosystems, Fremont, CA, USA). Ačkoliv se podařilo touto metodou identifikovat některé sérové proteiny, včetně al řetězce haptoglobinu, už se ale nepodařilo identikovat a2 řetězec. Získané spektrum bylo velmi komplexní a poměrně značná nepřesnost analýzy a nízká citlivost celé metody pro detekci haptoglobinu ji neumožňuje využívat pro jeho fenotypizaci (Tolson, J. et al., Lab. Invest. 84, 845-56 (2004)).
Kemmons A. Tubbs publikoval další způsob určení fenotypu haptoglobinu za použití kombinace afinitní chromatografie s MALDI hmotnostně spektrometrickou detekcí. K tomuto účelu byly použity aktivované acylimidazolové afinitní nosiče derivatizované protilátkou proti haptoglobinu umístěné v pipetové špičce. Po nabohacení haptoglobinu ze séra pomocí protilátky, byl protein z nosiče eluován přímo pomocí matrice, zredukován a následně analyzován pomocí MALDI-TOF hmotnostního spektrometru v lineárním módu. ((Tubbs, K. a et al. High-throughput MS-based protein phenotyping: application to haptoglobin. Proteomics 5, 5002-7 (2005)). Tato metoda je velmi komplexní vyžaduje celkem sedmnáct kroků a desítky promytí afinitních špiček. Ačkoliv je možné pipetování automatizovat, je postup náročný na čas, použitou instrumentaci, její integraci a logistiku pracovního postupu. Navíc se na MALDI desku dávkuje již zdlouhavě vyčištěný a akumulovaný vzorek plazmy.
Dalšími metodami pro určení fenotypu haptoglobinu jsou metody založené na genotypizaci. Mikiko Soejima a Yoshiro Koda publikovali práci s názvem TaqMan-based real-time PCR for genotyping common polymorphisms of haptoglobin (HP1 and HP2). Clin. Chem. 54, 1908-13 (2008), ve které využívali metody real-time TaqMan PCR pro genotypizaci haptoglobinu. Tato metoda umožňuje stanovit rozdíly mezi HP1 a HP2 alelami pomocí rozdílu v relativním počtu kopií v 1,7-kb oblasti duplikovaného HP2 porovnáním s intenzitou amplifikovaných signálů promotorové oblasti genu.
V patentovém dokumentu WO2008143883 je popsán test genotypu haptoglobinu na základě polymerázové řetězové reakce (PCR) a fluorescenční detekce pomocí hybridizační sondy. Tato esej je finančně nákladná, protože vyžaduje materiál pro PCR (enzymy, primery, čisté chemikálie a další) a časově náročná. Dále je vyžadován značný objem plné krve (až 3 ml). Malá prostupnost běžného PCR vede k tomu, že v klinickém uspořádání, tak jak jej provádí například společnost ARUP Laboratories, trvá získání informace až tři dny.
Podstata vynálezu
Cílem vynálezu je odstranit nedostatky dosavadního stavu techniky a vyvinout takovou afinitní desku, způsob její přípravy a způsob pro určení fenotypu haptoglobinu, které by umožňovaly přímou aplikaci biologického materiálu bez jeho předešlé úpravy či zakoncentrování. Takovéto požadavky splňuje afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu podle vynálezu, jejíž podstatou je, že je tvořená substrátem, jehož povrch je opatřený protilátkou proti haptoglobinu ve formě vrstvy a měrným odpor povrchu v suchém stavuje menší než ΙΟ20 Ω·γπ.
Výhodným provedením afinitní desky podle vynálezu je, že povrch substrátu je vodivý s měrným odporem v rozsahu 10'8 až 1017 Q»m. Substrát určený k deponování protilátky proti haptoglobinu je s výhodou vybraný ze skupiny obsahující vodivé kovy, jejich slitiny, ocel, polovodivé oxidy kovů, vodivé polymery, vodivé formy uhlíku, křemík, germanium, sklo, sklo z oxidu indito-cíničitého nebo křemenné sklo. Výhodný použitelný rozsah vodivosti se tedy pohybuje od dobře vodivých kovů a grafenu (10 8 Ω·m) až po málo vodivé křemenné sklo (1017 Ω·ιη).
Dalším výhodným provedením afinitní desky podle vynálezu je afinitní deska opatřená přímo na povrchu substrátu protilátkou proti haptoglobinu vybranou ze skupiny zahrnující polyklonální protilátku proti haptoglobinu, monoklonální protilátku proti haptoglobinu nebo jednodoménovou protilátku proti haptoglobinu (též nanobody), s výhodou kozí polyklonální protilátku proti haptoglobinu nebo králičí polyklonální protilátku proti haptoglobinu.
Protilátka proti haptoglobinu, která se deponuje přímo na povrch substrátu, váže lidský haptoglobin 1 a lidský haptoglobin 2.
Velkou výhodou afinitní desky podle vynálezu je vazba protilátky proti haptoglobinu přímo na vodivý povrch substrátu bez nutnosti její další fixace, nebo přídavku podpůrných činidel sloužících k uchování aktivity bílkovin, jako je to známo ve stavu techniky, např. Jaworek, A., J. Mater. Sci. 42, 266-297 (2006), Lee, B. et al. , Biomaterials 24, 2045-2051 (2003) nebo Morozov, V. N. & Morozova, T. Y., Deposition of the. 414, 1415-1420 (1999).
K přímé vazbě protilátky proti haptoglobinu dochází přistáváním suchých iontů (mnohonásobně nabité protilátky zbavené solvatačního obalu) na povrch substrátu.
Takovouto specifickou vazbu protilátky na povrch substrátu umožňuje způsob přípravy afinitní desky podle vynálezu, kdy do uzavřeného prostoru, kde povrch substrátu je pod napětím [± (200-8000) V], se pod tlakem 0,05 až 0,5 MPa přivádí nosný plyn a zásobní roztok sprejované protilátky proti haptoglobinu. Vzniklý nabitý aerosol vycházející z elektrospreje se zavádí do odpařovacího prostoru 10 s teplotou v rozmezí 30 °C až 80 °C a vycházející vysušený aerosol se deponuje na povrch substrátu 12, který je umístěn za odpařovacím prostorem 10_(viz Obr.l).
Principem této techniky je depozice bílkovin přímo na vodivé povrchy substrátu pomocí speciálního zařízení (viz Obr.l) využívajícího elektrosprej, inertní nosný plyn a vyhřívanou komoru pro převedení bílkoviny z roztoku do formy desolvatovaných iontů, které jsou schopny reagovat s povrchem substrátu. Po přistání desolvatovaného iontu protilátky na povrchu substrátu dojde k vybití náboje iontu a k imobilizaci protilátky na povrchu substrátu.
Vložením masky s definovanými otvory o průměru 2-3 mm před povrch substrátu 12 dojde k vytvoření oddělených míst kruhového tvaru se souvislou vrstvou biologicky aktivního bílkovinového povrchu (s vrstvou protilátky proti haptoglobinu), který je monitorován pomocí elektronové mikroskopie. Je tedy výhodné, když mezi odpařovacím prostorem 10 a povrchem substrátu 12 je ve vzdálenosti do 3 mm od povrchu substrátu 12 umístěna maska 13, která je pod napětím [± (200-5000) V] opačné polarity vůči napětí na elektrospreji.
Velkou výhodou způsobu podle vynálezu je, že celá příprava afinitní desky probíhá při atmosférickém tlaku, v krátkém čase (řádově několika minut) a s vysokou účinností přenosu proteinu na povrch. Spotřeba protilátky proti haptoglobinu při depozici na povrch substrátu je tedy podstatně nižší.
Jak již bylo uvedené výše, povrch substrátu 12 afinitní desky podle vynálezu je vodivý s měrným odporem suchého materiálu menším než 1020 Q«m a je pod napětím [± (200-5000) V] opačné polarity vůči napětí na elektrospreji. S výhodou je povrch substrátu 12 vybrán ze skupiny obsahující vodivé kovy, polovodivé oxidy kovů, vodivé polymery, vodivé formy uhlíku, křemík, germanium, sklo nebo ocel.
Dalším výhodným provedením způsobu přípravy afinitní desky podle vynálezu je, že nosný plyn má teplotu v rozmezí 30 °C až 80 °C, přičemž je vybrán ze skupiny obsahující oxid dusný, dusík, oxid uhličitý, helium, neon, argon, krypton, xenon nebo kyslík.
Zásobní roztok sprejované protilátky, který se s výhodou použije ve způsobu přípravy afinitní desky podle vynálezu je vodný roztok nebo směs vody a alespoň jednoho organického rozpouštědla s obsahem až 80 % obj., s výhodou v rozmezí 1 až 50 % obj., například methanolu nebo acetonitrilu. Je třeba, aby vybraná organická rozpouštědla nebo jejich směs nezpůsobovaly srážení, agregaci, deagregaci nebo denaturaci sprejované protilátky proti haptoglobinu.
Výhodná koncentrace protilátky proti haptoglobinu v zásobním roztoku je v rozsahu 0,01 až 100 pmol/l. S výhodou může také obsahovat pufr o koncentraci v rozmezí 1 pmol/l až 1 mol/1.
Tlakem na píst stříkačky dochází k pumpování zásobního roztoku do kapiláry směrem do rozdělovníku (obvyklá průtoková rychlost 0,05 až 5 pl/min). Rozdělovník je zakončen mikrosprejovací jehlou (průměr v rozmezí l-100pm). Dále je k rozdělovníku připojen přívod nosného plynu, přičemž tlak jeho ventilu je v rozmezí 0,05 až 0,5 MPa. Nosný plyn může být přiváděn za laboratorní teploty nebo může být předehřát až na 80°C. S výhodou je předehříván na teplotu v rozmezí 30 až 40 °C. Součástí elektrosprejové části je zdroj vysokého napětí [± (500-8000)V], který je připojený v libovolném vodivém místě na elektrosprejovací část.
Odpařovací prostor může být externě vyhřívaný až na teplotu 80°C v závislosti na termostabilitě protilátky proti haptoglobinu, tak aby nedošlo k její denaturaci nebo k ztrátě její aktivity. Koncová část obsahuje povrch pro modifikaci, před kterým může být umístěna maska uzemněná nebo připojená na druhý zdroj vysokého napětí (od 0 do ±8000V). V případě, že maska není použita, může být napětí připojeno rovnou na povrch pro modifikaci. Vzdálenost masky od výstupu z odpařovacího prostoru je méně než 20 mm a více než 1 mm od povrchu pro modifikaci. V případě, že maska není použita, tak vzdálenost povrchu od výstupu z odpařovacího prostoru je méně než 50 mm.
Proces deponování protilátky probíhá následujícím způsobem: zdroj vysokého napětí je připojen na elektrosprejovací část. Roztok protilátky proti haptoglobinu (A) je průtokem v rozmezí 0,01 až 50 μΐ/min zaváděn do proudu stlačeného (0,05 až 0,5 MPa) nosného plynu, kterým je inertní plyn, s výhodou dusík, argon, helium nebo neon. V důsledku vysokého napětí (+/-200 - 4000V) a proudu stlačeného nosného plynu je roztok bílkoviny (A) elektronebulizován ze sprejovací jehly za vzniku nabitého aerosolu (B). Ten je následně zaveden do odpařovacího prostoru, kde dojde k vysušení aerosolu.
Takto vybuzený aerosol se mění v suchý aerosol a následně v iontový svazek (C). Suché nabité částice - ionty, (C) mohou být navíc fokusovány pomocí vysokého napětí (+/- 200 4000V) opačné polarity než je napětí na elektrospreji přivedeného na masku nebo přímo na samotný povrch a díky energii získané rapidním ohřevem jsou navázány na modifikovaný povrch, kde vytvoří makroskopicky homogenní otisk, jehož tvar a velikost je definován tvarem a velikostí otvorů na masce. Pokud není maska použita, pak je velikost a tvar otisku definován průřezem odpařovacího prostoru.
Takto připravená afinitní deska podle vynálezu může být použita jako součást kitu (tj. diagnostické soupravy) pro určení fenotypu haptoglobinu pomocí desorpčně ionizačních technik, vybraných ze skupiny zahrnující MALDI (matrix-assisted laser desorption/ionization), SALDI (surface-assisted laser desorption/ionization), NALD1 (nanostructure-assisted laser desorption/ionization, GALDI (graphite-assisted laser desorption/ionization) nebo obdobná LDI (laser desorption/ionization) technika. Dále může být použita desorpčně ionizační technika, při které je analyzovaný povrch vně hmotnostního spektrometru. Například DART (Direct Analysis in Real Time) nebo DESI (desorption electrospray ionization).
Afinitní deska podle vynálezu umožňuje specifickou prekoncentraci haptoglobinu z biologického materiálu (vzorku odebranému subjektu například člověku nebo zvířeti), který představuje komplexních směs. Navázáním haptoglobinu na protilátku proti haptoglobinu dochází ke specifické afinitní interakci mezi nimi za vzniku jejich komplexu, který zůstává po promytí matrice vzorku na povrchu afinitní desky.
Další provedení vynálezu je způsob určení fenotypu haptoglobinu, spočívající v tom, že se na vrstvu tvořenou protilátkou proti haptoglobinu navázanou na afinitní desce podle vynálezu nanese biologický materiál. Po promytí desky se přidá vodný roztok redukčního činidla a detekuje se přítomnost a a β podjednotek haptoglobinu pomocí desorpčně-ionizačních technik hmotnostní spektrometrie.
Podle výhodného provedení způsobu určení podle vynálezu je biologický materiál vybraný ze skupiny zahrnující plazmu, sérum, hemolyzát nebo krev, jejich chemicky procesované formy, nebo jejich roztoky v pufru (koncentrační rozsah ΙμΜ do 1M) přičemž se na afinitní desku nanese množství biologického materiálu v rozsahu 0,5 až 10 μΐ.
Podle dalšího výhodného provedení způsobu určení podle vynálezu se po nanesení biologického materiálu na vrstvu tvořenou protilátkou proti haptoglobinu afinitní deska s biologickým materiálem inkubuje po dobu 5 minut až 24 hodin při teplotě 10 až 50 °C, načež se promyje pufrem.
Podle ještě dalšího výhodného provedení způsobu určení podle vynálezu se po přídavku vodného roztoku redukčního činidla afinitní deska inkubuje po dobu 5 až 30 minut při teplotě 20-37°C, přičemž redukční činidlo je vybráno ze skupiny zahrnující tris(2-karboxyethyl)fosfm, merkaptoethanol nebo dithiothreitol. Koncentrace redukčního činidla ve vodném roztoku je s výhodou v rozsahu 5 až 100 mmol/l.
Podle ještě dalšího výhodného provedení způsobu určení podle vynálezu se po přídavku vodného roztoku redukčního činidla nechá afinitní deska inkubovat po dobu 5 až 30 minut při teplotě 20 až 37°C, načež se přidá roztok MALDI matrice, který se nechá zaschnout při teplotě 10 až 50°C.
Na vrstvu tvořenou protilátkou proti haptoglobinu spočívající na afinitní desce podle vynálezu se přímo nanese 0,5-10 μΐ séra, plazmy, hemolyzátu, krve nebo jejich naředěné formy ve vhodném pufru a nechá se inkubovat po dobu 5 min až 24 h při teplotě 10°C až 50°C.
Aby nedocházelo k příliš rychlému odparu analytu, umístí se afinitní deska do uzavřeného prostoru, s výhodou lze použít překrytí Petriho miskou. Po inkubaci se povrch s navázaným
haptoglobinem promyje 3 x lOmin pufrem, s výhodou lze použít PBS nebo jiný pufr. Jelikož se pomocí hmotnostní spektrometrie sleduje přítomnost a podjednotek, které jsou asociovány s B podjednotkou pomocí disulfidických můstků, je nutné navázaný haptoglobin redukovat pomocí redukčního činidla, aby došlo k uvolnění analyzovaných ct podjednotek. K redukci lze s výhodou použít vodný roztok TCEP (Tris(2-karboxyethyl)fosfinu), merkaptoethanolu nebo DTT (dithiothreitol) a další o koncentraci 5 až 100 mmol/1, který se aplikuje přímo na povrch s biologickým materiálem (analytem). Pokud je použita ke stanovení fenotypu haptoglobinu MALD1 metoda, přidá se po 5 až 30 minutách inkubace při laboratorní teplotě dále popsaný roztok ionizační matrice používané ke zvýšení ionizační účinnosti analytu. Ionizační MALDI matrice, zprostředkovávající ionizaci molekul haptoglobinu, krátce jen matrice, je sloučenina, která absorbuje laserové záření a při excitaci umožňuje desorpci a nabití analytu přičemž chrání analyt před přímým kontaktem s laserovým zářením. S výhodou jsou jako matrice používané nízkomolekulámí organické deriváty aromatických kyselin (v rozmezí hmot přibližně 150-400 Da), například kyseliny benzoové nebo kyseliny skořicové. Takovými matricemi jsou s výhodou kyselina 2,5-dihydroxybenzoová (DHB), kyselina alfa-kyano-4-hydroxyskořicová (CHCA), kyselina sinapová (SA), 2,5-dihydroxyfenylmethylketon (DHAP) a kyselina ferulová (FA). Existují různá rozpouštědla matrice. Nejčastěji je rozpouštědlo tvořeno směsí vody, organického rozpouštědla (ethanolu, methanolu nebo acetonitrilu) a kyseliny, například kyseliny trifluoroctové. Obsah vody je v rozmezí 20-80% (v/v), doplněné organickým rozpouštědlem. Kyselina se přidává v rozmezí 0,1-1% (v/v). Pro stanovení proteinů metodou MALDI se v současné době s výhodou používá matrice DHAP. Matrice se nanese ve výše uvedeném rozpouštědlovém systému a nechá se zaschnout při teplotě 10 °C až 50°C. Vytvořené krystaly matrice s analytem na povrchu umožní jeho ionizaci a následnou analýzu, například pomocí MALDI MS.
Aplikace ionizační matrice má význam pouze při použití metody MALDI. Ostatní desorpčněionizační techniky použitelné pro ionizaci proteinů obvykle z přítomnosti organické matrice nezískávají podstatné zlepšení ionizace. Bezmatricové metody byly popsány v literatuře, například Peterson D.S.:, Mass Spectrometry Reviews, 2007, 26, 19-34.
Předmětem vynálezu je i kit (dále „diagnostická souprava“), která zahrnuje afinitní desku podle vynálezu společně s činidly, která jsou třeba k provedení způsobu určení fenotypu haptoglobinu podle vynálezu.
V hmotnostním spektru lze pozorovat signály odpovídající pouze al řetězci (přibližně m/z 9190) v případě fenotypu 1-1, nebo pouze a2 řetězci (přibližně m/z 15940) pro fenotyp 2-2. Oba signály odpovídající al a a2 řetězci jsou pozorovány u fenotypu 2-1 (Obrázek 2).
V případě použití krve nebo hemolyzátu jsou ve spektru přítomny i další signály odpovídající molekulám hemoglobinu α a hemoglobinu β o přibližné molekulové velikosti 15122, resp. 15863 (Obrázek 3).
Modifikace povrchu bílkovinou byla potvrzena také skenovací elektronovou mikroskopií (SEM). Obrázek 4 ukazuje povrch pokrytý protilátkou těsně po provedení depozice a následně po jeho omytí pufrem. Z elektronové mikroforografie je patrné, že i po omytí zůstává tenká vrstva bílkovinných molekul uchycena na povrchu, což je konsistentní s afinitní aktivitou takto modifikovaného povrchu.
Pro ověření správnosti určení fenotypu pomocí afinitních povrchů v kombinaci s hmotnostně spektrometrickou detekcí byla použita metoda Western blotu. Jeden mikrolitr séra byl smíchán s 10 μΐ redukujícího vzorkového pufru a posléze nanesen na gradientový (4-15%) polyakrylamidový gel v přítomnosti sodium dodecylsulfátu sodného (SDS). Rozdělené proteiny byly elektronovým přenosem převedeny na nitrocelulózovou membránu. Membrána byla inkubována s polyklonální protilátkou proti haptoglobinu a následně se sekundární protilátkou konjugovanou s křenovou peroxidázou. Proteiny byly vizualizovány pomocí chemiluminescence (Obrázek 5).
Definice pojmů
Termínem „povrch substrátu“ se míní jakýkoliv pevný povrch alespoň s minimální vodivostí. Kritériem minimální vodivosti povrchu substrátu pro účel vynálezu je, že měrný elektrický odpor (rezistivita) v suchém stavu povrchu substrátu při teplotě 20°C je menší než 1017 Q*m. Takovými povrchy jsou především vodivé kovy a polovodivé oxidy kovů, ocel, ale mohou jimi být například i sklo, křemenné sklo, sklo z oxidu indito-cíničitého, křemík, germanium, vodivé polymery a vodivé formy uhlíku.
Termín „haptoglobin“ znamená lidský haptoglobin 1 nebo lidský haptoglobin 2.
Termín „protilátka proti haptoglobinu“ znamená bílkovinu imunitního systému, běžně zvanou imunoglobulin, která je schopna specificky vázat molekuly haptoglobinu, tedy lidského haptoglobinu 1 nebo lidského haptoglobinu 2. Protilátkou proti haptoglobinu se tedy rozumí kterýkoliv z imunoglobulinů vybrané ze skupiny zahrnující imunoglobiny hlavních skupin (IgA, IgD, IgE, IgG, IgM) nebo jejich podskupin (například IgGl, IgA2 a podobně), stejně tak jako jejich funkční fragmenty jako například Fab nebo Fv. Dále se protilátkou rozumí i jednodoménová protilátka (též nazývaná nanobody) nebo fuzní bílkovina schopná selektivní vazby haptoglobinu (například jedno řetězcové protilátky scFv a Fc fuzní bílkoviny). Protilátka může být polyklonální získaná od savců především od lidí, myší, králíků, koz, oslů, koňů, velbloudů nebo lam nebo monoklonální získaná od savců, především lidí, myší, králíků nebo jejich příslušných buněčných linií.
Příklady polyklonálních protilátek proti haptoglobinu z různých organizmů jsou uvedeny v Příkladech provedení vynálezu. Vhodným příkladem monoklonální protilátky proti haptoglobinu je IgGl myší monoklonální protilátka, klon HG-36. Dodavateli takové monoklonální protilátky mohou být například firmy Abeam, Sigma-Aldrich nebo GeneTex.
Termínem „vrstva“ se míní souvislá vrstva deponované protilátky na povrchu substrátu. Povrch substrátu může být pokryt takovouto vrstvou částečně, například v důsledku deponování protilátky přes masku.
Termín „pufr“ znamená konjugovaný pár kyseliny (nebo zásady) o koncentraci od 1 pmol/l do lmol/1, kde anion je s výhodou vybrán ze skupiny obsahující CO32' CHaCOO’, HCOO', Cl' a kation s výhodou vybrán ze skupiny obsahující H+, Na+, K+, ΝΗΤ, triethanolamin, trimethylamin, triethylamin nebo pyridin, s výhodou lze použít PBS (Phosphate Buffered Saline), HEPES (4-(2-hydroxyethyl)-l-piperazinethansulfonová kyselina.
Termínem „vodivé polymery“ se obecně rozumí polymemí sloučeniny splňující výše uvedenou podmínku vodivosti pro povrch substrátu. Většinou se jedná o termoplasty, například polyacetylen, polythiofen nebo polyfenylvinylen a z nich odvozené materiály.
Termínem „vodivé formy uhlíku“ se rozumí uhlíkové materiály schopné vést proud, například grafit, grafen nebo uhlíkové nanotrubičky, splňující výše uvedenou podmínku vodivosti pro povrch substrátu.
Termín „laboratorní teplota“ znamená 25°C
Přehled obrázků na výkresech
Obrázek 1: Aparatura pro přípravu afinitní desky pro určení fenotypu haptoglobinu za pomocí desorpčně-ionizační hmotnostní spektrometrie obsahuje T-rozdělovník 1, stříkačkovou pumpu 2 působící na píst 3 stříkačky 4 se zásobním roztokem A, hadičku 5, mikrosprejovací jehlu 6 na rozdělovníku 1, přívod nosného plynu 7 s možností předehřívání, zdroj vysokého napětí 8 pro elektrosprej připojený na vodivou část 9 stříkačky 4, odpařovací prostor 10, povrch 12 pro modifikaci, zdroj vysokého napětí 11 připojený na povrch substrátu 12. Při průchodu zásobního roztoku sprejerem vzniká nabitý aerosol B, který se při průchodu případně vyhřívanou trubičkou mění na vysušený aerosol/iontový svazek C.
Obrázek 2: MALD1 hmotnostní spektra a řetězců haptoglobinu po inkubaci séra s polyklonální protilátkou proti lidskému haptoglobinu, která byla nanesena na povrch. Po promytí dochází k nabohacení haptoglobinu, jehož a řetězce je možné ve spektrech identifikovat po předchozí redukci disulfidických můstků. Obrázek ukazuje hmotnostní spektra pro tři možné kombinace fenotypů: Hpl-1; Hp 2-1; Hp 2-2 (shora dolů podle pořadí)
Obrázek 3: MALDI hmotnostní spektra a řetězců haptoglobinu po inkubaci hemolyzátu s polyklonální protilátkou proti lidskému haptoglobinu, která byla nanesena na povrch. Po promytí dochází k nabohacení haptoglobinu, jehož a řetězce je možné ve spektrech identifikovat po předchozí redukci disulfidických můstků. Obrázek ukazuje hmotnostní spektra pro tři možné kombinace fenotypů: Hpl-1; Hp 2-1; Hp 2-2 (shora dolů podle pořadí)
Ve spektrech se také objevují signály odpovídající molekulám hemoglobinu a a β z důvodu tvorby komplexu haptoglobin-hemoglobin. Hemoglobin není přítomen v sérových spektrech na Obrázku 2, protože hemoglobin obsahující krevní buňky- erytrocyty- jsou při přípravě séra odstraněny.
Obrázek 4: Obrázky modifikovaných povrchů protilátkou proti haptoglobinu získané pomocí elektronové mikroskopie. Vpravo - povrch před oplachem tvořený vrstvou protilátky a vrstvou soli. Vlevo - povrch po oplachu destilovanou vodou. Černě zbarvená místa představují nanesenou protilátku.
Obrázek 5a až 5d: Výsledky analýz stanovení fenotypu haptoglobinu u jednotlivých vzorků pomocí imunobarvení protilátkou proti haptoglobinu po rozdělení gelovou elektroforézou (vložená fotografie v horní části) a pomocí nabohacení na afinitním povrchu s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Z Obrázku 5a je patrné, že oba přístupy poskytují shodné výsledky. Hmotnostní spektrum ukazuje přítomnost α 1 a a 2 řetězců haptoglobinu ve formě spektrálních píků, zatímco gelová elektroforéza ve formě elektroforetických zón (pásů). Z obrázku je patrné, že pro každý ze vzorků číslo 1-9 se grafické znázornění pomocí spektrometrických píků a elektroforetických pásů shoduje, což svědčí o shodě obou technik. Výsledky analýz stanovení fenotypu haptoglobinu u vzorků 10-36 jsou uvedeny na Obrázcích 5b až 5d.
Obrázek 6: A) Hmotnostní spektrum a řetězců haptoglobinu po inkubaci séra s polyklonální protilátkou proti lidskému haptoglobinu dodané firmou Fitzgerald, která byla nanesena na Indium Tin Oxide povrch. Obrázek ukazuje hmotnostní spektrum fenotypu Hp 2-1. B) Hmotnostní spektrum a řetězců haptoglobinu po inkubaci séra s polyklonální protilátkou proti lidskému haptoglobinu dodané firmou Sigma-Aldrich, která byla nanesena na křemenné sklo. Obrázek ukazuje hmotnostní spektrum fenotypu Hp 2-1. C) Hmotnostní spektrum a řetězců haptoglobinu po inkubaci séra s polyklonální protilátkou proti lidskému haptoglobinu dodané firmou Fitzgerald, která byla nanesena na nerezový povrch. Obrázek ukazuje hmotnostní spektrum fenotypu Hp 2-1.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1 - Příprava afmitní desky pro určení fenotypu haptoglobinu (povrch: nerezová ocel; měrný odpor: ΙΟ’8 Ωτη ; použitá protilátka anti-haptoglobin, firma Fitzgerald; organizmus: koza)
Modifikovaný povrch byl připraven provedením elektrosprejové depozice a přistáváním suchých iontů na povrchu po dobu 20 minut podle následujícího postupu:
Hodnoty na aparatuře z obr. 1 byly nastaveny následujícím způsobem:
Průtoková rychlost pumpy 2: 1 μΐ/min
Napětí ze zdroje 8 přivedené na vodivou část 9 stříkačky 4 : 1500V
Teplota odpařovacího prostoru ve tvaru trubičky 10: 40 °C
Napětí ze zdroje 11 na masce 13: -1500V
Tlak na přívodu nosného plynu 7: 0,25 MPa
Typ nosného plynu: dusík
Teplota nosného plynu: 40°C
Tvar otvoru na masce: kruh o průměru 2 mm
Stříkačková pumpa 2 byla naplněna roztokem protilátky proti haptoglobinu o koncentraci 2 pmol/l v 5 mmol/1 octan amonný, 30% obj. acetonitril (Roztok A). Zdroj vysokého napětí 8 byl připojen na vodivou část 9 stříkačky 4 se zásobním roztokem, která byla kapilárou 5 spojena s rozdělovníkem L Roztok protilátky (A) byl stříkačkovou pumpou 2 zaváděn do rozdělovníku, kde byl v důsledku vysokého napětí a proudu stlačeného nosného plynu z přívodu elektronebulizován ze sprejovací jehly za vzniku nabitého aerosolu (B). Vzniklý aerosol byl přiváděn do prostoru 10 ve tvaru trubice o průměru 5 mm, kde došlo k vysušení aerosolu a dále procházel maskou 13 až na povrch z nerezové oceli 12. Po ukončení bylo vypnuto vysoké napětí ze zdroje 8 i zdroje 11, povrch byl vyjmut a opláchnut vodou. Tímto postupem bylo pro modifikaci povrchu použito 240 pmol protilátky a vytvořená vrstva měla tvar kruhu s průměrem daným maskou (2 mm).
Dle postupu uvedeného výše byly modifikovány povrchy protilátkou proti haptoglobinu, Konkrétní hodnoty nastavení na aparatuře jsou uvedeny u každého příkladu zvlášť. Postupy se lišily v dalších parametrech:
1) Koncentrace protilátky: A) 0,01 pmol/l, B) 1 pmol/l a C) lOOpmol/1.
2) Protilátky byly získány od různých firem, zejména Fitzerald a Sigma-Aldrich
3) Teplota odpařovacího prostoru při deponování protilátky byla v rozmezí 25-45 °C.
4) Povrch modifikované desky byl z A) nerezové oceli B) ITO skla (oxid indito-cíničitý) C) hliníku
Příklad 2 (protilátka proti haptoglobinu: Fitzgerald; imunizovaný organizmus koza; výchozí materiál: hemolyzát, povrch: Indium Tin Oxide; měrný odpor: ΙΟ'4 Ω·ιη)
Modifikovaný povrch byl připraven provedením elektrosprejové depozice podle Příkladu 1, přistáváním suchých iontů polyklonální protilátky proti haptoglobinu o koncentraci 2 pmol/l na ITO (z anglického Indium Tin Oxide) sklo po dobu 5 minut a teplotě odpařovacího prostoru 40°C.
Hodnoty na aparatuře z obr. 1 byly nastaveny následujícím způsobem:
Průtoková rychlost pumpy 0,5 pl/min
Napětí ze zdroje 8 přivedené na vodivou část 9 stříkačky 4 : 1300V
Teplota odpařovacího prostoru ve tvaru trubičky 10: 40 °C
Napětí ze zdroje 11 na masce 13: -1000V
Tlak na přívodu nosného plynu 7: 0,25 MPa
Typ nosného plynu: dusík
Teplota nosného plynu: 30°C
Tvar otvoru na masce: kruh o průměru 2 mm
Po omytí skla vodou, byly na místa s navázanou protilátkou naneseny 2 μΐ hemolyzátu a ponechány inkubovat v Petriho miskách po dobu 1 h při laboratorní teplotě. Poté byl povrch omyt 3x10 min roztokem IX PBS, pH 7,2 a následně destilovanou vodou 1 x 5min. Po oschnutí povrchu byl ke vzorkům přidán lul 15mmol/l vodného roztoku TCEP a povrch byl inkubován po dobu 30 minut v Petriho misce při laboratorní teplotě. Po vyjmutí povrchu z Petriho misky, byla ke vzorkům s navázaným haptoglobinem přidána matrice o následujícím složení: 7,6mg of DHAP rozpuštěno v 375 μΐ etanolu, + 125 μΐ DHAC (z anglického Diammonium hydrogen citrate) o koncentraci 18mg/ml. Tento roztok matrice byl smíchán v poměru 1:1 s 0,1% kyselinou trifluoroctovou. Jeden mikrolitr matrice byl přímo na povrchu smíchán se vzorkem a nechán zkrystalizovat při teplotě 35°C. Vzorky byly analyzovány pomocí MALDI hmotnostní spektrometrie (Obr.2).
Příklad 3 (protilátka proti haptoglobinu: firma Fitzgerald; imunizovaný organizmus: koza; výchozí materiál: sérum, povrch: ITO; měrný odpor: ΙΟ'4 Ω·ιη)
Modifikovaný povrch byl připraven provedením elektrosprejové depozice podle Příkladu 1, přistáváním suchých iontů polyklonální protilátky proti haptoglobinu (zdroj: firma Fitzerald, organizmus: koza) o koncentraci 2 gmol/l na ITO (Indium Tin Oxide, oxid indito-cíničitý) sklo po dobu 5 minut, přičemž teplota odpařovacího prostoru při deponování protilátky byla 40 °C.
Hodnoty na aparatuře z obr. 1 byly nastaveny následujícím způsobem:
Průtoková rychlost pumpy 2 μΐ/min
Napětí ze zdroje 8 přivedené na vodivou část 9 stříkačky 4 : 1700V
Teplota odpařovacího prostoru ve tvaru trubičky 1Ό: 35 °C
Napětí ze zdroje 11 na masce 13: -1200V
Tlak na přívodu nosného plynu 7: 0,25 MPa
Typ nosného plynu: dusík
Teplota nosného plynu: 40°C
Tvar otvoru na masce: kruh o průměru 2 mm
Po omytí skla vodou, byly na místa s navázanou protilátkou naneseny 2 μΐ séra a ponechány inkubovat v Petriho miskách po dobu 1 h při laboratorní teplotě. Poté byl povrch omyt 3x10 min roztokem IX PBS, pH 7,2 a následně destilovanou vodou 1 x 5min. Po oschnutí povrchu byl ke vzorkům přidán 1 μΐ 50mM vodného roztoku TCEP a povrch byl inkubován po dobu 30 minut v Petriho misce při laboratorní teplotě. Po vyjmutí povrchu z Petriho misky, byla ke vzorkům s navázaným haptoglobinem přidána matrice o následujícím složení: 7,6 mg DHAP rozpuštěno v 375 μΐ etanolu, + 125 pL DHAC (z anglického Diammonium hydrogen citrate) o koncentraci 18mg/ml. Tento roztok matrice byl smíchán v poměru 1:1 s 0,1% kyselinou trifluoroctovou. Jeden mikrolitr matrice byl přímo na povrchu smíchán se vzorkem a nechán zkrystalizovat při laboratorní teplotě. Vzorky byly analyzovány pomocí MALD1 hmotnostní spektrometrie (Obr. 6A).
Příklad 4 (protilátka proti haptoglobinu: Sigma-Aldrich; imunizovaný organizmus: králík; výchozí materiál: sérum, povrch: křemenné sklo; měrný odpor: ΙΟ17 Ω·ιη)
Modifikovaný povrch byl připraven provedením elektrosprejové depozice podle Příkladu 1, přistáváním suchých iontů polyklonální protilátky proti haptoglobinu (Sigma-Aldrich) o koncentraci 3 pmol/l na křemenné sklo po dobu 5 minut a teplotě odpařovacího prostoru 40°C.
Hodnoty na aparatuře z obr. 1 byly nastaveny následujícím způsobem:
Průtoková rychlost pumpy Ιμΐ/min
Napětí ze zdroje 8 přivedené na vodivou část 9 stříkačky 4 : 1400V
Teplota odpařovacího prostoru ve tvaru trubičky 10: 35 °C
Napětí ze zdroje 11 na masce 13: -1400V
Tlak na přívodu nosného plynu 7: 0,25 MPa
Typ nosného plynu: dusík
Teplota nosného plynu: 35°C
Tvar otvoru na masce: kruh o průměru 2 mm
Po omytí skla vodou, byly na místa s navázanou protilátkou naneseny 2 pl séra a ponechány inkubovat v Petriho miskách po dobu 1 h při laboratorní teplotě. Poté byl povrch omyt 3x10 min roztokem IX PBS, pH 7,2 a následně destilovanou vodou 1 x 5min. Po oschnutí povrchu byl ke vzorkům přidán 1 μΐ 50 mmol/1 vodného roztoku TCEP a povrch byl inkubován po dobu 30 minut v Petriho misce při laboratorní teplotě. Po vyjmutí povrchu z Petriho misky, byla ke vzorkům s navázaným haptoglobinem přidána matrice o následujícím složení: 7,6 mg DHAP rozpuštěno v 375 μΐ etanolu, + 125 μΐ DHAC (z anglického Diammonium hydrogen citrate) o koncentraci 18 mg/ml. Tento roztok matrice byl smíchán v poměru 1:1 s 0,1% kyselinou trifluoroctovou. Jeden mikrolitr matrice byl přímo na povrchu smíchán se vzorkem a nechán zkrystalizovat při laboratorní teplotě. Vzorky byly analyzovány pomocí MALD1 hmotnostní spektrometrie (Obr. 6B).
Příklad 5 (protilátka proti haptoglobinu: Fitzgerald; imunizovaný organizmus: koza; výchozí materiál: sérum, povrch: nerez; měrný odpor: 10'8 Q«m )
Modifikovaný povrch byl připraven provedením elektrosprejové depozice podle Příkladu 1, přistáváním suchých iontů polyklonální protilátky proti haptoglobinu (Fitzgerald) o koncentraci 4 pmol/l na nerezový povrch po dobu 5 minut a teplotě odpařovacího prostoru 40°C.
Hodnoty na aparatuře z obr. 1 byly nastaveny následujícím způsobem:
Průtoková rychlost pumpy 2,5 μΐ/min
Napětí ze zdroje 8 přivedené na vodivou část 9 stříkačky 4 : 1500V
Teplota odpařovacího prostoru ve tvaru trubičky 10: 60 °C
Napětí ze zdroje 11 na masce 13: -1600V
Tlak na přívodu nosného plynu 7: 0,25 MPa
Typ nosného plynu: argon
Teplota nosného plynu: 35
Tvar otvoru na masce: kruh o průměru 2 mm
Po omytí nerezového povrchu vodou, byly na místa s navázanou protilátkou naneseny 2 μΐ séra a ponechány inkubovat v Petriho miskách po dobu 1 h při laboratorní teplotě. Poté byl povrch omyt 3x10 min roztokem IX PBS, pH 7,2 a následně destilovanou vodou 1 x 5min. Po oschnutí povrchu byl ke vzorkům přidán lul 50 mmol/1 vodného roztoku TCEP a povrch byl inkubován po dobu 30 minut v Petriho misce při laboratorní teplotě. Po vyjmutí povrchu z Petriho misky, byla ke vzorkům s navázaným haptoglobinem přidána matrice o následujícím složení: 7.6mg of DHAP rozpuštěno v 375 μΐ etanolu, + 125 μΐ DHAC (z anglického Diammonium hydrogen citrate) o koncentraci 18 mg/ml. Tento roztok matrice byl smíchán v poměru 1:1 s 0,1% kyselinou trifluoroctovou. Jeden mikrolitr matrice byl přímo na povrchu smíchán se vzorkem a nechán zkrystalizovat při laboratorní teplotě. Vzorky byly analyzovány pomocí MALDI hmotnostní spektrometrie (Obr. 6C).
Příklad 6 (protilátka proti haptoglobinu: Fitzgerald; imunizovaný organizmus: koza; výchozí materiál: sérum, povrch: porézní křemík měrný odpor: 102 D*m;, bez přítomnosti matrice a bez inkubace)
Modifikovaný povrch byl připraven provedením elektrosprejové depozice podle Příkladu 1, přistáváním suchých iontů polyklonální protilátky proti haptoglobinu (od firmy Fitzgerald) o koncentraci 2,5 pmol/l na povrch z porézního křemíku po dobu 5 minut a teplotě odpařovacího prostoru 40°C.
Hodnoty na aparatuře z obr. 1 byly nastaveny následujícím způsobem:
Průtoková rychlost pumpy 1 μΙ/min
Napětí ze zdroje 8 přivedené na vodivou část 9 stříkačky 4 : 1500V
Teplota odpařovacího prostoru ve tvaru trubičky 10: 37 °C
Napětí ze zdroje 11 na masce 13: -300V
Tlak na přívodu nosného plynu 7: 0,5 MPa
Typ nosného plynu: helium
Teplota nosného plynu: 20°C
Tvar otvoru na masce: kruh o průměru 2 mm
Po omytí povrchu vodou, byly na místa s navázanou protilátkou nanesen 1 μΐ séra. Poté byl povrch omyt 3x10 min roztokem IX PBS, pH 7,2 a následně destilovanou vodou 1 x 5min. Po oschnutí povrchu byl ke vzorkům přidán 1 μΐ 50 mmol/1 vodného roztoku TCEP. Povrch byl opláchnut 1% roztokem kyseliny mravenčí ve vodě. Vzorky byly analyzovány pomocí MALDI hmotnostní spektrometrie bez přítomnosti ionizační matrice.

Claims (12)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, vyznačující se tím, že je tvořená substrátem, přičemž povrch substrátu je opatřený protilátkou proti haptoglobinu ve formě vrstvy a jeho měrný odpor je menší než ΙΟ20 Ω·γπ.
  2. 2. Afinitní deska podle nároku 1, vyznačující se tím, že měrný odpor povrchu substrátu je v rozsahu 10'8 až ΙΟ17 Ω·ιη, přičemž substrát je vybrán ze skupiny obsahující vodivé kovy, jejich slitiny, ocel, polovodivé oxidy kovů, vodivé polymery, vodivé formy uhlíku, křemík, germanium, sklo.
  3. 3. Afinitní deska podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím, že protilátka proti haptoglobinu je vybraná ze skupiny zahrnující polyklonální protilátku proti haptoglobinu, monoklonální protilátku proti haptoglobinu nebo jednodoménovou protilátku proti haptoglobinu, s výhodou kozí polyklonální protilátku proti haptoglobinu nebo králičí polyklonální protilátku proti haptoglobinu.
  4. 4. Kit pro určení fenotypu haptoglobinu, vyznačující se tím, že obsahuje afinitní desku podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3.
  5. 5. Způsob určení fenotypu haptoglobinu, vyznačující se tím, zahrnující kroky:
    a) nanesení biologického materiálu na vrstvu tvořenou protilátkou proti haptoglobinu spočívající na afinitní desce podle nároků 1 až 3, načež se promyje alespoň jednou pufrem,
    b) přidání vodného roztoku redukčního činidla a
    c) detekce přítomnosti a a β podj ednotek haptoglobinu pomocí desorpčně-ionizačních technik hmotnostní spektrometrie.
  6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že biologický materiál je vybraný ze skupiny zahrnující plazmu, sérum, hemolyzát nebo krev nebo jejich roztoky v pufru.
  7. 7. Způsob podle nároku 5 nebo nároku 6, vyznačující se tím, že množství naneseného biologického materiálu je v rozsahu 0,5 až 10 μΐ.
  8. 8. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že po kroku a) se afinitní deska s biologickým materiálem inkubuje po dobu 5 minut až 24 hodin při teplotě 10 až 50 C, načež se promyje pufrem.
  9. 9. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že po kroku b) se afinitní deska s redukčním činidlem inkubuje po dobu 5 až 30 minut při teplotě 20 C až 37 C, přičemž redukční činidlo je vybráno ze skupiny zahrnující tris (2-karboxyethyl)fosfin, merkaptoethanol nebo dithiothreitol.
  10. 10. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že koncentrace redukčního činidla ve vodném roztoku je v rozsahu 5 až 100 mmol/1.
  11. 11. Způsob podle nároků 9 nebo nároku 10, vyznačující se tím, že po inkubaci afinitní desky s redukčním činidlem se přidá roztok ionizační MALDI matrice, načež se nechá zaschnout při teplotě 10 °C až 50°C.
  12. 12. Způsob podle nároků 11, vyznačující se tím, že ionizační MALDI matrice je vybrána ze skupiny zahrnující kyselinu 2,5-dihydroxybenzoovou, kyselinu alfa-kyano-4hydroxyskořicovou, kyselinu sinapovou, 2,5-dihydroxyfenylmethylketon a kyselinu ferulovou.
CZ2015-405A 2015-06-16 2015-06-16 Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu pomocí afinitních desek v kombinaci s desorpčně-ionizačními technikami hmotnostní spektrometrie CZ2015405A3 (cs)

Priority Applications (4)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-405A CZ2015405A3 (cs) 2015-06-16 2015-06-16 Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu pomocí afinitních desek v kombinaci s desorpčně-ionizačními technikami hmotnostní spektrometrie
PCT/CZ2016/000067 WO2016202315A1 (en) 2015-06-16 2016-06-16 Affinity plate for haptoglobin phenotype determination, kit comprising it, and method of haptoglobin phenotype determination by means of affinity plates in combination with desorption ionization mass spectrometry techniques
EP16751148.4A EP3311175A1 (en) 2015-06-16 2016-06-16 Affinity plate for haptoglobin phenotype determination, kit comprising it, and method of haptoglobin phenotype determination by means of affinity plates in combination with desorption ionization mass spectrometry techniques
US15/736,855 US20180172700A1 (en) 2015-06-16 2016-06-16 Affinity Plate for Haptoglobin Phenotype Determination, Kit Comprising It, and Method of Haptoglobin Phenotype Determination by Means of Affinity Plates in Combination with Desorption Ionization Mass Spectrometry Techniques

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-405A CZ2015405A3 (cs) 2015-06-16 2015-06-16 Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu pomocí afinitních desek v kombinaci s desorpčně-ionizačními technikami hmotnostní spektrometrie

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2015405A3 true CZ2015405A3 (cs) 2016-12-28

Family

ID=56684393

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2015-405A CZ2015405A3 (cs) 2015-06-16 2015-06-16 Afinitní deska pro určení fenotypu haptoglobinu, kit, který ji obsahuje a způsob určení fenotypu haptoglobinu pomocí afinitních desek v kombinaci s desorpčně-ionizačními technikami hmotnostní spektrometrie

Country Status (4)

Country Link
US (1) US20180172700A1 (cs)
EP (1) EP3311175A1 (cs)
CZ (1) CZ2015405A3 (cs)
WO (1) WO2016202315A1 (cs)

Families Citing this family (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
KR102362175B1 (ko) * 2018-08-30 2022-02-11 주식회사 엘지화학 Maldi 질량 분석을 이용한 고분자의 상대적 정량분석방법
CN111381040A (zh) * 2018-12-27 2020-07-07 山东博科生物产业有限公司 一种性能高效的检测结合珠蛋白检测试剂
CN111398596A (zh) * 2020-02-20 2020-07-10 融智生物科技(青岛)有限公司 鉴别触珠蛋白表型的成套设备及方法

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
ES2310431B1 (es) * 2005-11-18 2009-11-16 Consejo Superior Investig. Cientificas Procedimiento para el tipado de haptoglobina en suero humano.
US20090074740A1 (en) 2007-05-14 2009-03-19 Noah Berkowitz Use of haptoglobin genotyping in diagnosis and treatment of defective reverse cholesterol transport (RCT)
CZ2010929A3 (cs) * 2010-12-14 2012-03-14 Mikrobiologický ústav AV CR, v.v.i. Zpusob modifikace povrchu pro prekoncentraci fosforylovaných peptidu pro desorpcne-ionizacní techniky hmotnostní spektrometrie
CZ2014631A3 (cs) * 2014-09-16 2016-03-30 Petr Novák Způsob modifikace povrchů bílkovinami pro prekoncentraci analytu pro desorpčně- ionizační techniky hmotnostní spektrometrie a imunochemické eseje

Also Published As

Publication number Publication date
US20180172700A1 (en) 2018-06-21
EP3311175A1 (en) 2018-04-25
WO2016202315A1 (en) 2016-12-22

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Lageveen-Kammeijer et al. Highly sensitive CE-ESI-MS analysis of N-glycans from complex biological samples
Alley Jr et al. Characterization of glycopeptides by combining collision‐induced dissociation and electron‐transfer dissociation mass spectrometry data
Qi et al. Single cell neurometabolomics
Altelaar et al. Imaging mass spectrometry at cellular length scales
Lee et al. Immobilization of aminophenylboronic acid on magnetic beads for the direct determination of glycoproteins by matrix assisted laser desorption ionization mass spectrometry
US8372655B2 (en) Plate for mass spectrometry, process for preparing the same and use thereof
JP2018077233A (ja) 質量分析によるインスリンの定量
Liu et al. Open tubular immobilized metal ion affinity chromatography combined with MALDI MS and MS/MS for identification of protein phosphorylation sites
Sachon et al. Phosphopeptide quantitation using amine‐reactive isobaric tagging reagents and tandem mass spectrometry: application to proteins isolated by gel electrophoresis
US20110319295A1 (en) MASS SPECTROMETRY ASSAY FOR eIF4E AND eIF4E REGULON ACTIVITY
CZ2014631A3 (cs) Způsob modifikace povrchů bílkovinami pro prekoncentraci analytu pro desorpčně- ionizační techniky hmotnostní spektrometrie a imunochemické eseje
US20180172700A1 (en) Affinity Plate for Haptoglobin Phenotype Determination, Kit Comprising It, and Method of Haptoglobin Phenotype Determination by Means of Affinity Plates in Combination with Desorption Ionization Mass Spectrometry Techniques
Skjærvø et al. Matrix‐assisted ionization mass spectrometry in targeted protein analysis–An initial evaluation
Perera et al. Coupling solid‐phase microextraction and laser desorption ionization for rapid identification of biological material
US8604692B2 (en) Mass spectrometry assay for eIF4E and eIF4E regulon activity
Ahn et al. Dynamic identification of phosphopeptides using immobilized metal ion affinity chromatography enrichment, subsequent partial β‐elimination/chemical tagging and matrix‐assisted laser desorption/ionization mass spectrometric analysis
EP3109630B1 (en) Protein detection method using mass spectrometry
Ahn et al. Arginine‐mimic labeling with guanidinoethanethiol to increase mass sensitivity of lysine‐terminated phosphopeptides by matrix‐assisted laser desorption/ionization time‐of‐flight mass spectrometry
JPWO2002103360A1 (ja) 細胞内に存在するタンパク質又は当該タンパク質と相互作用する物質を分析する方法
Chicano-Galvez et al. MALDI mass spectrometry imaging and spatially-resolved proteomics
Bounichou et al. Evaluation of a new matrix‐free laser desorption/ionization method through statistic studies: comparison of the DIAMS (desorption/ionization on self‐assembled monolayer surface) method with the MALDI and TGFA‐LDI techniques
Ahn et al. Coupling of TiO2‐mediated enrichment and on‐bead guanidinoethanethiol labeling for effective phosphopeptide analysis by matrix‐assisted laser desorption/ionization mass spectrometry
CN100483124C (zh) 质谱分析用板及其制备方法和用途
JP2007309673A (ja) 微量タンパク質の同定を可能にするmaldi型質量分析装置用サンプルプレート
JP6521306B2 (ja) 飲酒に伴う高血圧発症の予測用ペプチドおよびそれを用いた飲酒に伴う高血圧発症の予測方法