CZ2015570A3 - Způsob výroby tuhy s využitím plnivové tekutiny - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobů výroby tuhy s využitím plnivové tekutiny nebo plnivových tekutin, stejně jako způsobů ovládání jedné nebo více vlastností částic tuhy s využitím plnivových tekutin a jiných technik.

Description

Zpûsob vÿroby tuhy s vyuzitim plnivové tekutiny

Oblast techniky

[0001]

Vynâlez se tÿkâ tuhy a zpûsobû vÿroby tuhy.

Vynâlez se dale tÿkâ ovlâdâni vlastnosti jedné nebo vice câstic tuhy.

Dosavadni stav techniky

[0002]

Pri vÿrobë tuhy jsou obvykle vyzadovâny zmëny fizeni procesu vÿroby tuhy a/nebo usporâdâni zafizeni, kdyz je vÿrobni linka prevedena na vÿrobu odlisnÿch jakosti tuhy, nebo pro pfizpùsobeni se odlisnÿm typûm zpracovâvané suroviny, pficemz tyto zmëny se dotÿkaji kontinuâlniho a/nebo ucinného provozu vÿrobni linky.

Provozni nastaveni, které je ùcinné pro zmënu vlastnosti câstic, mûze bÿt vyuzivâno tehdy, kdyz je zmëna vlastnosti câstic (napfiklad struktura nebo povrchovâ piocha) tuhy vyzadovâna na zâkladë vÿrobnich dûvodù.

Takova nastaveni vedou k preruseni prove “ vÿroby tuhy, _co2 odstaveni, pricemz proudové _trysky, _p: zpraoovàvané suroviny pro vytvarenl tuhy, _js za ùcelem z_mëny _{proudu nebo dynamiky} zajistrt nastaveni odstinu nebo jinych vlastnosti.

reaktoru celkové privàdëni vymënëny coz mûze

Je nutno poznamenat mohou bÿt casovë narocné ze odstaveni reaktoru a vÿmëna trysek a velice nàkladné.

[0003]

Kromë toho pri vyrobê tuhy «hou byt nêkteré zpracovavané ₀ -vuny problematictèjsi nez _jiné, priced _mùJe yuzivam zpracovavane suroviny na bâzi cernouhelného dehtu, ^{] 1} O ^vy^sledny stupen opotreheni spicek trysek.

To mûze rovnëz · _kt z , ^{P Jlne z}Pracovâvané suroviny, castic ^P°^{VaZOVany Za surov}iny s vyssim mnozstvim malÿch t ' ^Jak° ^P°^Pe1' ^C°² -- problematické pro vyrobu y a/nebo probie.atické pri vyuzivàni malych roz_raërû spibky

P privodni mista zpracovavané zanesenim ci ucpânim.

suroviny v dûsledku obav pfed

Zaneseni ci ucpàni prostrednictvim castic, mûze které bÿt v skutecnosti zpûsobeno suroviny, na vody, aby bylo zâkladë spékâni, pochâzej i v dûsledku uvedeno alespon nëkolik pficin.

ze zpracovàvané obsahu drasliku,

Pro ucely tohoto vynâlezu se vÿrazy z/tryska nebo spicka tÿkaji stejné soucâsti.

proudovâ tryska nebo

[0004] ovnëz by bylo zâdouci zdokonalit zpûsoby vÿroby tuhy s vyuzitim predehrâté zpracovâvané suroviny, jak je popsâno v mezmârodm zvefejnëné prihlâsce WO 2011/103 015.

U tohoto znâmého procesu byla pfedehrâtâ zpracovâvanâ ^SUr°^{Vina V}y^u2ivàna Pro dosazeni vyhodnych vlastnosti, tÿkajicich se tuhy, jakoz i _z ekonomického hlediska.

~Bylo by vÿhodné zdokonalit dale tento procès za ûcelem dosazeni mnohem vyssi ùcinnosti.

[0005]

Proto by tedy bylo vÿhodné vyvinout zpûsoby vÿroby tuhy, které budou zajistovat dosazeni jednoho nebo vice ze shora uvedenÿch ûkolû.

Podstata vynàlezu

[0006]

Ûkolem tohoto vynàlezu je proto vyvinout zpûsoby pro ovlàdàni alespoû jedné vlastnosti càstic tuhy, a to bez jakéhokoliv pferuseni procesu nebo odstàvky reaktoru na vÿrobu tuhy.

[0007]

Dalsim ùkolem tohoto vynâlezu je vyvinout zpùsob ovlàdâni alespon jedné vlastnosti câstic tuhy, a to bez jakékoliv nutnosti vÿmëny trysek na pfivodnich mistech pro zpracovâvanou surovinu.

[0008]

Dalsim ùkolem tohoto vynâlezu je poskytnout moznost jestë dalsiho zvÿseni pfedehfivacich teplot zpracovâvané suroviny pri vÿrobë tuhy, a to se zajistënim ovlàdâni zanâseji nebo ucpâni, zpùsobeného teplem, u potrubnich vedeni zpracovâvané suroviny pri zvÿsenÿch teplotâch zpracovâvané suroviny.

[0009]

Dalsim ùkolem tohoto vynâlezu je vyvinout zpùsob vÿroby tuhy s vyuzivânim zpracovâvanÿch surovin s vysokÿm obsahem câstic, jako je popel.

[0010]

Dalsi znaky a vÿhody pfedmëtného vynâlezu budou câstecnë uvedeny v nâsledujicim popise, pricemz budou câstecnë zrejmé z tohoto popisu, nebo mohou vyplÿvat na zâkladë praktického uplathovâni pfedmëtného vynâlezu.

Ukoly a dalsi vÿhody pfedmëtného vynâlezu budou realizovany a dosahovâny prostfednictvim prvkû a kombinaci, konkretnë zdûraznënÿch a uvedenÿch v popise a pfilozenÿch nârocich.

[0011]

Za ùcelem dosazeni tëchto a dalsich vÿhod, jakoz i v souladu s ùkoly tohoto vynâlezu, jak je podrobnë dale popsâno, se pfedmëtnÿ vynâlez tÿkâ câstecnë zpûsobu vÿroby tuhy.

Tente zpùsob zahrnuje pfivâdëni proudu ohfâtého plynu do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Tento zpùsob dale zahrnuje smësovâni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvâreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

Smësovâni je s vÿhodou provâdëno tak, ze alespon jedna plnivovâ tekutina zvysuje hybnost alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu ve smëru, kterÿ je v podstatë axialm (v râmci 10° od axiâlniho smëru) nebo axiâlni k alespon jednomu mistu pfivâdëni zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Smës tekutiny a zpracovâvané suroviny je pfivâdëno do alespon jednoho mista pro pfivâdëni zpracovâvané suroviny (s vÿhodou do nëkolika mist) do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Zpùsob dâle zahrnuje smësovâni alespon smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny pfes alespon jedno pfivodni misto do reaktoru na vÿrobu tuhy s proudem ohfâtého plynu pro vytvofeni reakcniho proudu, ve kterém se vytvâri tuha v reaktoru na vÿrobu tuhy.

Zpùsob dâle obsahuje opëtovné ziskâvâni tuhy v reakcnim proudu.

Podle tohoto zpûsobu mûze bÿt plnivovâ tekutina chemicky mertm, pricemz je s vÿhodou chemicky inertni vùci zpracovâvané surovinë poskytujici tuhu.

[0012]

Namisto nebo pfidavnë ke smësovâni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny mûze bÿt smes tekutiny a zpracovâvané suroviny vytvâfena v reaktoru.

Jinÿmi slovy Ize fici, ze alespon jedna plnivovâ tekutina muze bÿt privâdëna do reaktoru, a alespon jedna zpracovâvané surovina mûze bÿt privâdëna do reaktoru takovÿm zpûsobem, ze privodni mista pro kazdou tuto lâtku jsou usporâdâna tak, ze plnivovâ tekutina zvysuje hybnost zpracovâvané suroviny do spalovaciho proudu.

[0013]

Predmetnÿ vynâlez dâle zahrnuje zpûsob ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic tuhy, jako jsou struktura a/nebo povrchovâ piocha.

Zpûsob zahrnuje miseni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny a privâdëni teto smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Privâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudû.

zpùsob dale zahrnuje regulovâni mnozstvi plnivové tekutiny, pritomné ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, pro ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic, jako je odstin.

Dalsi vlastnosti câstic mohou zahrnovat povrchovou plochu (mëfenou napfiklad pomoci BET, CTAB, a/nebo STSA (ASTM D6556)) nebo strukturu, jako je OAN nebo DBP.

[0014] u zpusobû podle tohoto vynâlezu mùze bÿt zpracovâvané surovina poskytujici tuhu tvorena nebo mùze obsahovat zpracovâvané suroviny s vysokÿm obsahem câstic od 0,01 % hmotnostnich do 0,5 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny, jako je popel, jelikoz zpûsoby podle tohoto vynâlezu poskytuji moznosti pro zpracovâvâni tëchto typù zpracovâvanÿch surovin bez vedlejsich ùcinkù, jak bude popsâno pozdëji.

[0015]

Je zcela pochopitelné, ze jak shora uvedenÿ obecnÿ popis, tak i nâsledujici podrobnÿ popis jsou pouze pfikladné a vysvëtluj1ci, a jsou urceny k poskytnuti dalsiho objasnëni predmëtného vynâlezu, jak je nârokovân.

[0016]

Prilozene vÿkresy, které jsou zahrnuty do této prihlâsky a tvofi jeji soucâst, zobrazuji aspekty predmëtného vynâlezu, prrcemz spolecnë s popisem slouzi pro vysvëtleni principù tohoto vynâlezu.

Podobné vztahové znacky, pouzivané na obrâzcich vÿkresû, oznacuji podobné znaky nebo prvky.

Prehled obrâzkû na vÿkresech

[0017]

Obr. 1 az obr. 5 znâzornuji schematickâ vyobrazeni câsti ruznÿch typû pecnich reaktorû na vÿrobu tuhy, které mohou bÿt vyuzivâny u procesu podle tohoto vynâlezu pro vÿrobu tuhy.

Tento reaktor na vÿrobu tuhy pfedstavuje pouze ilustrativni provedeni reaktorû, které mohou bÿt vyuzivâny u predmëtného vynâlezu.

[0018]

Obr. 6 znâzornuje schematické vyobrazeni jednoho prikladného provedeni injektoru, zobrazujici vstfikovâni plnivové tekutiny do rozmëlnëné zpracovâvané suroviny pred vstupem do reaktorû na vÿrobu tuhy a pred primârnim zapâlenim.

[0019]

Obr. 7 a obr. 8 znâzornuji schematickâ vyobrazeni, zobrazujici moznosti pro pfivâdëni plnivové tekutiny a zpracovâvané suroviny bez predchoziho smësovâni pred vstupem do reaktorû, a to jednak jako provedeni s mezikruzim a jednak jako provedeni vedle sebe.

Pfiklady provedeni vynâlezu

[0020]

Pfedmëtnÿ vynâlez se tÿkâ zpûsobû pro vÿrobu tuhy.

Pfedmëtnÿ vynâlez se rovnëz tÿkâ zpûsobû pro ovlâdâni alespoh jedné vlastnosti câstic tuhy.

Dâle se pfedmëtnÿ vynâlez rovnëz tÿkâ moznosti vyuzivâni zpracovavanÿch surovin s vysokÿm mnozstvim câstic bez zazâtkovâni jakéhokoliv z pfivodnich mist do reaktoru.

Dâle se predmëtnÿ vynâlez rovnëz tÿkâ zpûsobû jestë dalsiho zvysovâni pfedehrivacich teplot zpracovâvané suroviny pri vÿrobe tuhy, a to s regulovânim zanâseni nebo usazovâni vedeni zpracovâvané suroviny v dûsledku tepla pfi zvÿsenÿch teplotâch zpracovâvané suroviny.

[0021]

Pri vÿrobe tuhy je spalovâno palivo pro vytvâfeni proudu horkÿch plynu, které proudi pfi vysoké rychlosti pfes prechodovou oblast, kde je zpracovâvané surovina poskytujici tuhu pfivâdëna a misena s proudem horkÿch plynû.

Smës dâle pokracuje pfi vysoké rychlosti do horkého reaktoru, kde dochâzi k pyrolÿze zpracovâvané suroviny pro ziskâvâni câstic tuhy, nacez je reakce poté uhasena, reagujici latky jsou ochlazeny, a produkt tuhy je shromazd'ovân na filtru.

[0022]

Obecne Ize rici, ze jeden aspekt predmëtného vynâlezu se tÿka vÿroby tuhy prostfednictvim smësovâni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pfed pfivâdënim zpracovâvané suroviny (nebo po pfivâdëni zpracovâvané suroviny) do reaktoru prostrednictvim jednoho nebo vice pfivodnich mist.

Pri vyuzivâni plnivové tekutiny, coz bude podrobnëji popsâno dale, ma plnivovâ tekutina nebo plnivové tekutiny schopnost poskytovat rûzné vÿhody, které zahrnuji jednu nebo vice z nâsledujicich vÿhod:

Schopnost pracovat s rùznÿmi typy zpracovâvanÿch surovin poskytujicich tuhu, a to vcetnë takovÿch, které jsou povazovâny za zpracovâvané suroviny s vysokÿm mnozstvim câstic (napfiklad popela), jako jsou napfiklad zpracovâvané suroviny s cernouhelnÿm dehtem pro vÿrobu tuhy, moznost pfedehfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na dokonce vyssi teplotu, nez bylo drive popsâno, moznost ovlâdâni jedné nebo vice vlastnosti câstic tuhy, moznost vyuzivâni nizsich tlakù pro pfivâdëni zpracovâvané suroviny, a/nebo ostatni vÿhody.

[0023]

Plmvovou tekutinou mûze bÿt plyn nebo kapalina. Vÿhodnÿmi priklady jsou plyny.

Plnivova tekutina mûze bÿt chemicky inertni vûci zpracovàvané surovinë poskytujici tuhu, pficemz je s vÿhodou chemicky inertni vûci zpracovàvané surovinë poskytujici tuhu.

Plnivovou tekutinou mûze bÿt alespoh jeden inertni plyn (napfiklad argon, neon, helium a podobnë).

Plnivovou tekutinou mûze bÿt dusik, a to samotnÿ nebo s jinÿmi plyny.

Plnivovou tekutinou mûze bÿt para, voda, vzduch, oxid uhlicitÿ, oxid uhelnatÿ, vodik, zbytkové plyny tuhy, zemni plyn, nebo dusik, jeden nebo vice inertnich plynû, nebo jakékoliv jejich kombinace.

Obecnë plyn nebo kapalina maji cistotu alespoh 95 % hmotnostnich (napriklad alespoh 97 % hmotnostnich, alespoh 98 % hmotnostnich, alespoh 99 % hmotnostnich, alespoh 99,5 % hmotnostnich nebo alespoh 99,9 % hmotnostnich) plynu nebo kapaliny.

Pokud je napriklad vyuzivân dusik (samotnÿ nebo s jinÿmi plyny nebo kapalinami), tak plynnÿ dusik ma cistotu alespoh 95 % hmotnostnich plynu.

[0024]

Plnivova tekutina, kdyz je smisena s alespoh jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovàvané suroviny, mûze bÿt pripadnë stejnomërnë distribuovâna ve zpracovàvané surovinë poskytujici tuhu.

Smësovâni plnivové tekutiny nebo plnivovÿch tekutin s alespon zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu vede k vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, pficemz plmvovâ tekutina je distribuovâna (stejnomërnë nebo nestejnomërnë) ve zpracovavané surovinë poskytujici tuhu).

[0025]

Pfed smësovânim plnivové tekutiny se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu mùze bÿt zpracovavané surovina poskytujici tuhu rozmëlnovâna nebo alespon câstecnë rozmëlhovâna.

Plnivové tekutina neni pfipadnë vyuzivana jako prostredky pro rozmëlnovéni zpracovavané suroviny poskytujici tuhu podle tohoto vynâlezu.

Plnivova tekutina s vÿhodou poskytuje hybnost pro zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu po jejim smiseni se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu.

Vÿraz „hybnost se tÿkâ hybnosti, jak je châpâna v mechanice tekutin.

Pripadnë plnivové tekutina po jejim smiseni se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu zajistuje hybnost pro vytvoreni sloupcového proudu smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, kdyz tato smës opousti trysku a vstupuje do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Plmvovâ tekutina mâ schopnost z hlediska usmërnovâni hybnosti zpracovâvané suroviny.

• ·

Smës tekutiny a zpracovâvané suroviny je usmërhovâna v injektoru tak, ze doprednâ hybnost smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny po vstupu do reaktoru pokracuje ve smëru, kterÿ je axiâlni vzhledem ke stredové ose injektoru (nebo v podstatë axiâlni ke stredové ose injektoru, napriklad v râmci 10° v axiâlnim smëru vzhledem ke stredové ose).

Smës tekutiny a zpracovâvané suroviny je dâle vedena tak, ze je s vÿhodou kolmâ (nebo v podstatë kolmâ, tj . v râmci 10) na primârni ohen nebo spalovaci proud, a/nebo je s vÿhodou kolmâ (nebo v podstatë kolmâ, tj. v râmci 10°) na stënu reaktoru na vÿrobu tuhy.

Popripadë smës tekutiny a zpracovâvané suroviny nebo mjektor, vyuzivanÿ pro vstfikovâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny mohou bÿt pod jakÿmkoliv ùhlem vzhledem k primârnimu ohni nebo spalovacimu proudu (napriklad kolmo (90°), v podstatë kolmo (80° az 110°), nebo pod jinÿmi uhly (jako napriklad od 20° do 79°, 20°, 30°, 40°, 45°, 50°, 55°, 60°, 65°, 75°a podobnë)).

Jeden pfiklad smësovâni plnivové tekutiny a zpracovâvané suroviny, poskytujici tuhu je znâzornën na obr. 6.

Jak je znâzornëno na obr. 6, tak zpracovâvanÿ material 100 pro vÿrobu tuhy vstupuje do otvoru 102 a vystupuje z tohoto otvoru jako rozmëlnënÿ zpracovâvanÿ materiâl 104 pro vÿrobu tuhy.

Plmvovâ tekutina 106 je privâdëna kanâlem 108 a je smësovâna s rozmëlnënÿm zpracovâvanÿm materiâlem 104 pro vÿrobu tuhy pro vytvoreni smësi 110 tekutiny a zpracovâvaného materiâlu.

• · * «

Smës 110 ma zvÿsenou hybnost v porovnâni s hybnosti, kterâ existovala pred privâdënim plnivové tekutiny.

Tato smës 110 tekutiny a zpracovàvaného materiâlu opousti injektor près trys ku nebo kanâl 112 ve stënë 117 rea ktoru j a ko sloupcovitÿ proud smësi tekutiny a zpracovàvaného materiâlu, ma jici vysokou hybnost 114, pricemz pronikâ do spalovaciho proudu nebo primârniho ohnë 116 o vysoké rychlosti.

Takze s vÿhodou podle tohoto vynâlezu smësovâni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednim zpracovavanÿm materiâlem pro vÿrobu tuhy pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovàvaného materiâlu je takové, ze alespon jedna plnivové tekutina zajist’uje zvysovâni hybnosti alespon jednoho zpracovàvaného materiâlu pro vÿrobu tuhy ve smëru, kterÿ je axiâlni nebo v podstatë axiâlni vzhledem k alespon jednomu pfivodnimu mistu zpracovàvaného materiâlu do reaktoru na vÿrobu tuhy.

[0026]

Mnozstvi plnivové tekutiny nebo plnivovÿch tekutin, které je miseno se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, je nastavitelné.

Mnozstvi plnivové tekutiny, které je miseno se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu mùze bÿt nastavitelné, kdyz je zpûsob provâdën on-line a je vyrâbëna tuha.

Jinÿmi slovy Ize rici, ze mnozstvi plnivové tekutiny mùze bÿt mënëno „za pochodu.

« · * * · * · · · · <

Jelikoz tedy mnozstvi plnivové tekutiny mûze bÿt miseno se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu nastavitelnÿm zpusobem, tak to mûze bÿt provâdëno bez preruseni provozu a odstaveni reaktoru.

Kontinuâlni vÿroba tuhy tak mûze bÿt zachovâna, i kdyz jsou podminky reaktoru nastavovâny pro ziskâvâni tuhy rûzné kvality nebo pro optimalizaci kvality vyrâbëné tuhy nebo pro nastaveni ci zmënu kvality vyrâbëné tuhy a/nebo v pripadech jinÿch nastaveni, kterâ jsou provâdëna u procesu nebo reaktoru bëhem vÿroby tuhy.

[0027]

Plnivovâ tekutina mûze bÿt obecnë pfivâdëna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pri jakémkoliv tlaku, avsak obecnë jsou vysoké tlaky vÿhodné pro zajistëni pozadovaného smësovâni plnivové tekutiny se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, a to zejména tehdy, pokud plnivovou tekutinou je plyn.

Vhodné tlaky mohou bÿt napriklad zhruba od jedné libry na palec ctverecni do zhruba 350 liber na palec ctverecni, nebo od zhruba 50 liber na palec ctverecni do zhruba 175 liber na palec ctverecni, nebo od zhruba 50* liber na palec ctverecni do zhruba 200 liber na palec ctverecni nebo vice, nebo od zhruba 100 liber na palec ctverecni do zhruba 200 liber na palec ctverecni nebo vÿse.

[0028]

Tyto tlaky, jakoz i jiné dalsi tlaky, mohou bÿt vyuzivâny pro privâdëni plnivové tekutiny do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

Tlak mûze bÿt postacujici pro pronikâni do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pro vytvâreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, pricemz s vÿhodou tehdy, kdyz je plnivovâ tekutina stejnomërnë distribuovâna ve zpracovâvané surovinë poskytujici tuhu.

[0029]

Jakékoliv mnozstvi plnivové tekutiny mûze bÿt pfitomno ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

Plnivovâ tekutina mûze bÿt napfiklad pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi od zhruba 0,1 % hmotnostnich do zhruba 400 % hmotnostnich (nebo vÿse), a to na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

Jinâ mnozstvi zahrnuji napriklad od zhruba 0,1 % hmotnostnich do zhruba 100 % hmotnostnich nebo vice, a to na zâkladë zpracovâvané suroviny, nebo od zhruba 5 % hmotnostnich do zhruba 15 % hmotnostnich nebo vice, a to na zâkladë zpracovâvané suroviny, nebo od zhruba 0,1 % hmotnostnich do zhruba 50 % hmotnostnich nebo vice, a to na zâkladë zpracovâvané suroviny, nebo od zhruba 1 % hmotnostnich do zhruba 40 % hmotnostnich nebo vice, a to na zâkladë zpracovâvané suroviny.

[0030]

Privadëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny mûze bÿt provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudu.

Na zâkladë typû plnivové tekutiny a/nebo mnozstvi plnivové tekutiny je mozno nastavovat pronikâni proudu smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do proudu ohfâtého plynu.

Jak jiz bylo shora uvedeno, tak pfi vyuzivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, ktera je pfivâdëna ve formé jednoho nebo vice proudu, Ize na zâkladë mnozstvi plnivové tekutiny a/nebo typu plnivové tekutiny nastavit pronikâni proudu smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do proudu ohfâtého plynu bez jakékoliv zmëny trysky a/nebo bez jakékoliv nutnosti pferusit procès nebo odstavit reaktor na vÿrobu tuhy.

[0031]

Jako volitelnâ moznost mûze bÿt plnivovâ tekutina smësovâna se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu v mistë, které lezi pfed mistem pfivâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Tekutina mûze bÿt pfivâdëna takovÿm zpûsobem, ze tekutina a zpracovâvané surovina jsou spolu smësovâny pfed vÿstupem z injektoru nebo trysky.

Plnivovâ tekutina mûze bÿt smësovâna se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu v mistë, které lezi vice nez nebo ménë nez 0,5 palce, jako je alespon 0,75 palce, alespon 1 palec, alespon 2 palce, alespon 4 palce, nebo alespon 6 palcû pfed mistem pfivâdëni do reaktoru.

[0032]

Jako volitelnâ moznost mûze bÿt plnivovâ tekutina smësovâna se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu po prislusném provedeni do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Jinÿmi slovy Ize fici, ze plnivovâ tekutina mûze bÿt privâdëna do reaktoru na vÿrobu tuhy samostatnë a nezâvisle na zpracovâvané surovinë poskytujici tuhu.

Jakâkoliv geometrie pro dosazeni samostatného pfivâdëni plnivové tekutiny a zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do reaktoru tak, ze dvë tekutiny jsou vzâjemnë k sobë pfiléhajici nebo se vzâjemnë kontaktuji v reaktoru, mûze bÿt vyuzivâna.

Jak je napfiklad znâzornëno na obr. 7 a obr. 8, tak pfivâdëni plnivové tekutiny a zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu samostatnë mûze bÿt provâdëno pomoci potrubi, které mâ dutou konstrukci s mezikruzim, takze jedna z tekutin obklopuje druhou tekutinu.

Jinâ geometrie, kterâ mûze bÿt vyuzivâna, pfedstavuje uspofâdâni pfivodnich mist pro plnivovou tekutinu a zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu vedle sebe.

U takové konstrukce mûze bÿt jedno z privodnich mist umistëno pfed druhÿm privodnim mistem o mirnou vzdâlenost, napfiklad o jednu polovinu palce nebo o jeden palec nebo vice.

Pokud plnivovâ tekutina a zpracovâvané surovina poskytujici tuhu jsou pfivâdëny do reaktoru samostatnë, tak je geometrie takovâ, ze plnivovâ tekutina kontaktuje tekutinu zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, pficemz plnivovâ tekutina zvysuje hybnost tekutiny zpracovâvané suroviny do spalovaciho proudu (nebo pficného proudu).

Neni zde zâdné omezeni z hlediska geometrie, kterâ mûze bÿt vyuzivâna pro zajistëni tohoto dvojitého samostatného privâdëni plnivové tekutiny a zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

Opët mûze bÿt vyuzivâno jedno nebo vice privodnich mist, napfiklad kolem obvodu reaktoru, jako je napfiklad hrdlovâ oblast.

[0033]

Pro kazdé pfivodni misto zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu mûze bÿt uspofâdâno bud’ pfedbëzné smësovâni plnivové tekutiny se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pfed pfivâdënim zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy a/nebo pfislusné pfivodni misto pro plnivovou tekutinu pro kazdé pfivodni misto zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, které existuje.

[0034]

Zpûsob, kterÿm je smës tekutiny a zpracovâvané suroviny pfivédëna do reaktoru na vÿrobu tuhy, jako napfiklad v pfechodovém mistë procesu, mûze bÿt provâdën ve formé jednoho nebo vice proudû nebo proudovÿch trysek, nebo v jejich kombinaci nebo alternativnë s jednou nebo vice dmysnimi trubicemi.

Pokud jsou vyuzivâny proudové trysky, tak jsou tyto proudové trysky obvykle umistëny v radiâlni poloze kolem obvodu reaktoru, napfiklad tak, jak je znâzornëno na obr. 1.

Pokud je vyuzivâna dmysni trubice, tak je tato dmysni trubice obvykle umistëna vice v axiâlnim stfedu mista reaktoru.

[0035]

Podle tohoto vynâlezu pro jakÿkoliv zpûsob mûze zpracovâvané surovina poskytujici tuhu pfedstavovat nebo obsahovat jakÿkoliv kapalnÿ uhlovodik, majici specifickou hmotnost od zhruba 0,9 do zhruba 1,5 nebo vyssi (jako napfiklad od 0,9 do 1,3, nebo od 1 do 1,2 a podobnë) nebo jakoukoliv jejich kombinaci.

Zpracovâvané surovina poskytujici tuhu mûze mit pocatecni bod varu

od	zhruba	160	°C	do	zhruba	600	°C,	napfiklad
od	zhruba	160	°C	do	zhruba	500	°C	nebo
od	zhruba	200	°C	do	zhruba	450	°C	nebo
od	zhruba	215	°C	do	zhruba	400	°C

a podobnë.

Zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu mûze bÿt jakâkoliv bëznë znâmâ surovina poskytujici tuhu, na jejimz zâkladë Ize vytvâfet tuhu.

Napfiklad mûze bÿt vyuzivan jakÿkoliv uhlovodikovÿ materiâl.

Vhodnou zpracovâvanou surovinou mûze bÿt jakâkoliv uhlovodikovâ surovina poskytujici tuhu, kterâ je snadno tëkavâ za podminek reakce.

Napfiklad mohou bÿt vyuzivâny nenasycené uhlovodiky, jako acetylén, olefiny, jako etylén, propylén, butylen, aromatické lâtky, jako benzen, toluen a xylen, urcité nasycené uhlovodiky, a jiné uhlovodiky, jako kerosiny, naftaliny, terpeny, etylénové dehty, aromatické cyklické frakce a podobnë.

[0036]

Zpracovâvané surovina poskytujici tuhu, které mûze bÿt zpracovévâna s vyuzitim pfedmëtu tohoto vynâlezu mûze obecnë zahrnovat jakoukoliv uhlovodikovou kapalinu nebo olejovou zpracovévanou surovinu, vyuzitelnou pro vÿrobu tuhy.

Vhodné kapalné zpracovàvané suroviny zahrnuji napriklad nenasycené uhlovodiky, nasycené uhlovodiky, olefiny, aromatické lâtky, a j iné uhlovodiky, jako kerosiny, naftaliny, terpeny, etylénové dehty, uhelné dehty, krakovaci zbytky a aromatické cyklické frakce, nebo jakékoliv jejich kombinace.

Zpracovàvané suroviny mohou napriklad zahrnovat dekantovanÿ olej, produkt uhelného dehtu, etylénové krakovaci zbytky, asfalten s obsahem oleje, nebo jakékoliv jejich kombinace.

Typ zpracovàvané suroviny mûze ovlivhovat chovâni pri zanâseni nebo usazovâni.

Chemické slozeni se mûze mënit v râmci rùznÿch typû zpracovàvané suroviny a/nebo v râmci jedné zpracovàvané suroviny.

Na zâkladë provedenÿch zkousek a laboratornich testù napfiklad dekantovanÿ olej, koksovaci olej, uhelné dehty a etylénové krakovaci zbytky se mohou vsechny usazovat pfi rùznÿch teplotâch, pfevysujicich zhruba 300 °C.

Etylénové krakovaci zbytky (ECR) mohou napfiklad obsahovat vysokâ mnozstvi asfaltenû.

Jiné typy zpracovâvanÿch materiâlû mohou rovnëz obsahovat asfalteny a/nebo mohou mit takové chemické slozeni, které zpûsobuje jiné mechanizmy zanâseni nebo usazovâni.

[0037]

Obsah asfaltenû ve zpracovâvané surovinë mûze cinit napfiklad od 0 % hmotnostnich do zhruba 30 % hmotnostnich, nebo alespon zhruba 0,5 % hmotnostnich, nebo alespon zhruba 1 % hmotnostni, nebo alespon zhruba 2 % hmotnostni, nebo alespon zhruba 3 % hmotnostni, nebo od zhruba 1 % hmotnostni do zhruba 10 % hmotnostnich, od zhruba 2 % hmotnostnich, do zhruba 7,5 % hmotnostnich, nebo od zhruba 2,5 % hmotnostnich do zhruba 5 % hmotnostnich, a to na zâkladë celkové hmotnosti zpracovâvané suroviny.

Zpracovâvanâ surovina mùze mit pocâtecni bod varu napriklad od zhruba 160 °C do zhruba 500 °C, nebo od zhruba 180 °C do zhruba 450 °C, od zhruba 200 °C do zhruba 400 °C, od zhruba 225 °C do zhruba 350 °C.

nebo nebo

Pocatecni bod varu se tÿkà teploty, pri které se prvni slozka zpracovâvané suroviny vyparuje.

Zpracovâvanâ surovina mùze mit bod varu stredového rozmezi napriklad

od	zhruba	380	°C	do	zhruba	800	°C, nebo
od	zhruba	400	°C	do	zhruba	500	°C, nebo
od	zhruba	425	°C	do	zhruba	470	°C, nebo
od	zhruba	440	°C	do	zhruba	460	°C.

Bod varu stredového rozmezi se tÿkâ teploty, pri které se 50 % slozek zpracovâvané suroviny odparil.

Zpracovâvanâ surovina mùze mit konecnÿ bod varu napriklad

od	zhruba	600	°C	do	zhruba	900	°C,	nebo
od	zhruba	625	°C	do	zhruba	725	°C,	nebo
od	zhruba	650	°C	do	zhruba	700	°C,	nebo
od	zhruba	670	°C	do	zhruba	690	°C.

Konecnÿ bod varu se tÿkâ teploty, pri které se odparilo 100 % slozek zpracovâvané suroviny.

Mohou bÿt uplatnovâny i jiné body varu, a to jak pocâtecni, stredového rozmezi a/nebo konecné, a to v zâvislosti na volbë a chemickém slozeni zpracovâvané suroviny.

[0038]

Zpùsoby podle tohoto vynâlezu mohou bÿt vyuzivâny u pecnich reaktorû na vÿrobu tuhy s adaptacemi a modifikacemi, které jsou zde uvedeny.

Zpùsoby podle tohoto vynâlezu mohou bÿt prakticky uplatnovâny napriklad u modulârniho neboli stavebnicového pecniho reaktorû na vÿrobu tuhy, kterÿ je rovnëz nazÿvân jako „stupnovitÿ.

Stuphovité pecni reaktory, které byly adaptovâny nebo modifikovâny pro praktické provâdëni tohoto vynâlezu jsou popsâny napriklad v patentovÿch spisech

US 3 922335,

US 4 383973,

US 5 190739,

US 5 877250,

US 5 904762,

US 6 153684,

US 6 156837,

US 6 403 695,a

US 6 485 693 Bl, pficemz veskeré jejich popisy se zde poznamenâvaji v celém rozsahu ve formé odkazu.

[0039]

Pokud se tÿce proudu horkÿch plynû (nebo proudu ohfâtÿch plynû), kterÿ je smësovân se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, tak proud horkÿch plynû mûze bÿt rovnëz povazovân za proud horkÿch spalovacich plynû nebo ohrâtÿch plynû, kterÿ mûze bÿt vytvâfen prostfednictvim kontaktu pevného, kapalného a/nebo plynného paliva s vhodnÿm proudem oxidantu, jako je napfiklad, avsak bez omezeni, vzduch, kyslik, smësi vzduchu a kysliku nebo podobnë.

Alternativnë mûze proud pfedehfâtého oxidantu proudit bez pfidâvâni kapalného nebo plynného paliva.

Pfiklady paliva, vhodného pro vyuzivâni pfi kontaktovâni s proudem oxidantu pro vytvâfeni horkÿch plynû, zahrnuji jakÿkoliv snadno zazehnutelnÿ plyn, pâru, nebo kapalné proudy, jako napfiklad zemni plyn, vodik, oxid uhelnatÿ, metan, acetylén, alkohol, * »

recyklovanÿ zbytkovÿ plyn, nebo kerosin.

Obecnë je vÿhodné vyuzivat paliva, majici vysokÿ obsah slozek s obsahem uhliku, a to zejména uhlovodiky.

Pomër vzduchu k palivu, vyuzivâny pro vÿrobu tuhy podle tohoto vynâlezu, mùze bÿt od zhruba 0,7 : 1 do nekonecna, nebo od zhruba 1 : 1 (stochiometrickÿ pomër) do nekonecna.

Za ucelem podpory vytvâreni horkÿch plynù mùze bÿt proud oxidantu predehfivân.

Proud ohrâtého plynu je v podstatë vytvâfen prostfednictvim zazehnuti nebo spalovâni paliva a/nebo oxidantu.

Mùze tak bÿt dosahovâno teplot, jako napfiklad od zhruba 1 000 °C do zhruba 3 500 °C v pfipadë proudu ohrâtého plynu.

[0040]

V pfipadë predmëtného vynâlezu mùze bÿt pronikâni proudu zpracovâvané suroviny nastaveno prostrednictvim plnivové tekutiny.

Napfiklad plnivové tekutina mâ schopnost ovlivnovat rychlost zaskrceného proudu nebo kritickou rychlost nebo jak jeden nebo vice proudu smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, kterâ je ve formé proudu, pfi jejim pfivâdëni pfes jedno nebo vice pfivodnich mist do reaktorû.

Cim vyssi je mnozstvi plnivové tekutiny, tim vyssi je rychlost zaskrceného proudu smësi nebo kritickâ rychlost smësi (kdy rychlost zaskrceného proudu a kritickâ rychlost se tykaji rychlosti zvuku pro takovou smës), a proto dochâzi k vÿraznëjsimu pronikâni proudu do proudu ohrâtého plynu.

[0041]

Jinou vÿhodu pfedmëtného vynâlezu predstavuje schopnost zvysovat celkovÿ vÿnos tuhy s vyuzivânim plnivové tekutiny.

Podle tohoto vynâlezu mûze bÿt vice tuhy vyrâbëno s vyuzitim stejného mnozstvi privâdëné tekutiny.

Vÿnos mûze bÿt napfiklad zvÿsen alespon ο 1 %, alespon o 2 %, nebo alespon o 5 %, pokud % vÿnosu je zalozeno na hmotnostnich % tuhy.

Vÿnosy mohou bÿt dâle zvÿseny pfi vyuzivâni moznosti predehrivâni (jak je popisovâno) plnivové tekutiny, zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, nebo obou tëchto materiâlù.

[0042]

Dalsi vÿhoda pfedmëtného vynâlezu spocivâ ve skutecnosti, ze je mozno vyuzivat velké rozmëry otvorû nebo trysek.

U nëkterÿch procesû vÿroby tuhy jsou vyuzivâny velké rozmëry otvorû nebo trysek v dûsledku pfitomnosti câstic ve zpracovâvaném materiâlù poskytujicim tuhu.

Velké rozmëry otvorû nebo trysek jsou vyuzivâny za ûcelem zabrânëni ucpâni trysky v dûsledku pritomnÿch câstic.

Pokud j sou vsak vyuzivény velké rozmëry trysek, tak mûze bÿt zabrénëno dostatecnému nebo dobrému pronikâni tekutiny zpracovâvané suroviny do spalovaciho proudu ohrétÿch plynû v dûsledku snizeného tlaku a rychlosti zpracovâvané suroviny.

Avsak v pripadë tohoto vynâlezu vyuzivâni plnivové tekutiny poskytuje moznost zvÿseni hybnosti tekutiny zpracovâvané suroviny, i kdyz je privâdëna z trysek s velkÿmi rozmëry, takze pronikâni je dosahovâno na stejné ürovni, jako pfi vyuzivâni malÿch rozmërû trysek pro dosazeni pozadovaného vytvâreni tuhy.

[0043]

Jako volitelnâ moznost mûze bÿt zpracovâvané surovina poskytujici tuhu, kterâ je smësovâna s plnivovou tekutinou, ohfivâna pred jejim smësovânim s plnivovou tekutinou. Jinÿmi slovy Ize fici, ze zpracovâvané surovina poskytujici tuhu mûze bÿt predehféta.

Predehrivéni zpracovévané suroviny a prislusné techniky mohou bÿt takové, jak je uvedeno v mezinérodni pfihlésce WO 2001/103 105, jejiz celÿ obsah se zde poznamenévé ve forme odkazu.

[0044]

Podle tohoto vynâlezu jako volitelnâ moznost mùze bÿt zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu pred smësovânim s plnivovou tekutinou ohrâta na teplotu vëtsi nez 300 °C, nebo od zhruba 360 °C do zhruba 850 °C nebo vyssi, nebo od zhruba 400 °C do zhruba 600 °C, nebo na jiné teploty.

[0045]

Podle tohoto vynâlezu jako volitelnâ moznost mûze bÿt plnivovâ tekutina pred smësovânim se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu ohrâta na teplotu alespon 100 °C, alespon 300 °C, nebo alespon 500 °C, nebo alespon 750 °C, nebo alespon 1000 °C, nebo alespon 1200 °C, nebo na jiné teploty.

[0046]

Jako volitelnâ moznost podle tohoto vynâlezu plnivovâ tekutina a zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu pred smisenim dohromady mohou bÿt predehrâty samostatnë na stejnou nebo odlisnou teplotu.

Pfedehfivaci teploty mohou bÿt ve shora uvedenÿch rozmezich, pficemz mûze jit zhruba o predehrâti na teplotu vëtsi nez 300 °C, nebo od zhruba 360 °C do zhruba 850 °C nebo vyssi, nebo od zhruba 400 °C do zhruba 600 °C pro zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu, a/nebo na teplotu alespon 100°C, nebo alespon 300°C, nebo alespon 500 °C, nebo alespon 750 °C, nebo alespon 1 000 °C, nebo alespon 1 200 °C, nebo na jiné teploty pro plnivovou tekutinu.

Jako dalsi volitelnâ moznost mûze bÿt smës tekutiny a zpracovâvané suroviny pfipadnë ohfâta na vyssi teplotu, a to bud’ s pfedehfâtim nebo bez pfedehfâti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu a/nebo plnivové tekutiny.

[0047]

Jako volitelnâ moznost mûze bÿt zpracovâvané surovina poskytujici tuhu ohfâta na prvni teplotu, jako je teplota alespon 300 °C, napfiklad od 300 °C do zhruba 850 °C, pfed smisenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, nacez poté mûze bÿt smës tekutiny a zpracovâvané suroviny dâle ohfâta na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez je teplota samotné pfedehfâté zpracovâvané

suroviny poskytujici tuhu, pred jejim smisenim s plnivovou tekutinou.

Toto hrivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na vyssi teplotu mûze bÿt alespoh o 50 °C vyssi, nez ma predehfàtâ zpracovâvané surovina, napfiklad alespoh o 75 °C vyssi nebo alespoh o 100 °C vyssi nebo podobnë.

Jako volitelnâ moznost mûze bÿt zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu ohrâta nebo pfedehrata na prvni teplotu pred smisenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, pricemz mûze bÿt dâle ohrâta na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, napriklad az na teplotu zhruba 950 °C.

[0048]

Zpûsob mûze zahrnovat uhaseni nebo ochlazeni tuhy v reakcnim proudu.

Tuha v reakcnim proudu mûze bÿt uhasena nebo ochlazena v jedné nebo vice oblastech.

Napfiklad podle obr. 2 ve zhâsecim mistë 18 zhâseci oblasti 14 je vstrikovâna zhâseni tekutina, kterâ mûze obsahovat vodu a kterâ mûze bÿt vyuzivâna pro ûplné nebo v podstatë ûplné zastaveni pyrolÿzy zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, nebo pouze k câstecnému ochlazeni zpracovâvané suroviny bez zastaveni pyrolÿzy, nacez nâsleduje sekundârni zhâseni (neznâzornëno), vyuzivané pro zastaveni pyrolÿzy zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

Dalsi kroky, nâsledujici po uhaseni, které jsou bëzné pfi vÿrobë tuhy, mohou bÿt vyuzivâny u zpûsobû podle tohoto vynâlezu.

Po uhaseni smësi horkÿch spalovacich plynû a zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu ochlazené plyny prochâzeji dale ve smëru proudëni do jakÿchkoliv bëznÿch chladicich a oddëlovacich prostredkû, pricemz je ziskâvâna tuha.

Oddëlovâni tuhy od proudu plynû je snadno proveditelné pomoci znâmÿch prostredkû, jako je srâzeci ûstroji,' cyklonovÿ odlucovac nebo pytlovÿ filtr.

Pokud se tÿce ûplného uhaseni reakci pro vytvâfeni konecného produktu tuhy, tak jakékoliv znâmé prostfedky pro uhaseni reakce ve smëru proudëni za pfivâdënim druhé zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu mohou bÿt vyuzivâny a jsou znâmy pro odbornika z dané oblasti techniky.

Napfiklad hasici tekutina mûze bÿt vstfikovâna, pricemz touto tekutinou mûze bÿt voda nebo jiné vhodné tekutiny, za ûcelem zastaveni chemické reakce.

[0049]

Jak jiz bylo shora popsâno a jak bude dâle podrobnëji popsâno, tak jeden zpûsob mûze zahrnovat privâdëni proudu ohrâtÿch plynû do reaktoru pro vÿrobu tuhy.

Zpûsob dale pfipadnë zahrnuje privâdëni alespoh jedné zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu, kterâ ma prvni teplotu, kterâ je nizsi nez pozadovanâ pfedehfivaci teplota, j ako mensi nez 300 °C, nebo mensi nez 275 °C, jako napriklad od 40 °C do 274 °C, od 50 °C do 270 °C, od 70 °C do 250 °C, od 60 °C do 200 °C, od 70 °C do 150 °C, a podobnë, do alespon jednoho ohfivace (napriklad alespon dvou ohfivacû, alespon tri ohfivacû a podobnë, pficemz ohrivace mohou bÿt stejné nebo vzâjemnë od sebe odlisné).

Alespoh jedna plnivovâ tekutina mûze bÿt smësovâna se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu v jakémkoliv mistë pfed a/nebo po privâdëni zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu do reaktoru.

Ideâlnë je nejvyssich vÿhod dosahovâno tehdy, kdyz je plnivovâ tekutina smësovâna pred pfivâdënim do reaktoru.

To mûze bÿt provâdëno primo pred pfivodnim mistem nebo v jakémkoliv mistë za ohfivacim stupnëm, kterÿ je zde popisovân pro pfedehfivâni, nebo pred ohfivacim stupnëm.

Teplota zpracovâvané suroviny, vstupujici do alespon jednoho ohfivace, je nizsi, nez cilovâ pfedehrivaci teplota nebo teplotni rozmezi.

Zpracovâvané surovina pfed pfedehfivénim se mûze pohybovat jako volitelné moznost prvni rychlosti alespon zhruba 0,2 m/s, napfiklad alespon zhruba 0,4 m/s, alespon zhruba 0,6 m/s, alespon zhruba 0,8 m/s, alespon zhruba 1 m/s, alespon zhruba 1,1 m/s, alespon zhruba 1,6 m/s, jako od 0,2 m/s do 4 m/s, od 1,1 m/s do 3 m/s a podobnë.

Mohou bÿt vyuzivény i jiné rychlosti pod podminkou, ze ostatni procesni podminky jsou zvoleny pro regulaci zanéseni ci usazovâni a/nebo spékâni v ohfivaci nebo v ohrivacich a v pfivodnich vedenich do reaktoru.

[0050]

Zpûsob mûze zahrnovat pfedehfivéni alespon jedné zpracovévané suroviny poskytujici tuhu v alespon jednom ohfivaci na druhou teplotu, které je vëtsi nez zhruba 300 °C, napfiklad alespon 350 °C, alespon 360 °C, alespon 400 °C, alespon 450 °C, alespon 500 °C, jako od 300 °C do 850 °C, nebo od 360 °C do 800 °C, od 400 °C do 750 °C, od 450 °C do 700 °C a podobnë, pro vytvofeni pfedehfâté zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, pficemz (a) alespon jedna zpracovâvané surovina poskytujici tuhu ma rychlost v alespon jednom ohfivaci, kterâ je alespon 0,2 m/s, pricemz rychlost je vypoctena na zâkladë hustoty zpracovâvané suroviny, mërené pri 60 °C a 1 atm, a na zâkladë nejmensi prùrezové plochy vedeni zpracovâvané suroviny, pfitomného v alespon jednom ohfivaci.

Jelikoz mûze bÿt velice obtizné mëfit rychlost zpracovâvané suroviny pfi takové zvÿsené teplotë, tak· pro ùcely tohoto vynâlezu je zde citovanâ rychlost zalozena na tëchto specifickÿch podminkâch mëfeni.

Kdekoliv je mensi prûmër nebo nejmensi prûfezovâ piocha pfitomna ve stâvajicim ohfivaci, tak je tato minimâlni prûfezovâ piocha vyuzivâna pro stanoveni zde citované rychlosti pro ucely tohoto vynâlezu.

Celâ fada ohfivacû mâ stejnÿ prûmër pfes celÿ ohrivac, avsak v pripadë ze nëkolik prûmërû nebo prûfezovÿch ploch je pfitomno v ohfivaci nebo ohfivacich, je tato podminka stanovena.

Rychlost je zalozena na minimâlni prûfezové plose.

Skutecnâ rychlost près ohrivac zpracovâvané suroviny mùze bÿt obecnë rychlejsi, nez je rychlost, mëfenâ pri 60 °C a 1 atm.

[0051]

Podle daného zpûsobu mûze zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu mit prvni pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny v ohfivaci, kterÿ je mensi, nez zhruba 120 minut, napriklad mensi nez 100 minut, mensi nez 80 minut, mensi nez 60 minut, mensi nez 40 minut, mensi nez 30 minut, mensi nez 20 minut, mensi nez 10 minut, jako od jedné vtefiny do 119 minut, od 5 vterin do 115 minut, od 10 vterin do 110 minut, od 30 vterin do 100 minut, od jedné minuty do 60 minut, od 5 minut do 30 minut, a podobnë.

[0052]

Zpûsob muze zahrnovat privâdëni predehrâté zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu (pfipadnë predem smisené s plnivovou tekutinou) do alespoh jednoho privodniho mista zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy (napriklad alespoh do jednoho nebo dvou nebo tri nebo ctyr pfivodnich mist zpracovâvané suroviny), pficemz predehrâté zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu mâ druhÿ prebÿvaci cas zpracovâvané suroviny, mëfeno od opustëni ohfivace nebo ohfivacû primo pfed vstupni misto do reaktoru na vÿrobu tuhy, mensi nez zhruba 120 minut, napfiklad mensi nez 100 minut, mens! nez 80 minut, mensi nez 60 minut, mensi nez 40 minut, mensi nez 30 minut, mensi nez 20 minut, mensi nez 10 minut, jako od jedné vteriny do 119 minut, od 5 vterin do 115 minut, od 10 vtefin do 110 minut, od 30 vtefin do 100 minut, od jedné minuty do 60 minut, od 5 minut do 30 minut, a podobnë.

Prvni pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny a druhÿ pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny pfi své kombinaci cini s vÿhodou 120 minut nebo ménë, napfiklad je tento cas mensi nez 100 minut, mensi nez 80 minut, mensi nez 60 minut, mensi nez 40 minut, mensi nez 30 minut, mensi nez 20 minut, mensi nez 10 minut, jako od jedné vteriny do 119 minut, od 5 vtefin do 115 minut, od 10 vtefin do 110 minut, od 30 vtefin do 100 minut, od jedné minuty do 60 minut, od 5 minut do 30 minut, a podobnë.

Jak je napfiklad znézornëno na obrâzcich vÿkresù, tak druhÿ pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny mûze bÿt napfiklad cas, kdy zpracovâvané surovina opousti ohfivac 19 podle obr. 2 nebo ohfivac 22 podle obr. 3 do pfivodniho mista do reaktoru, které je znézornëno jako pfivodni misto 16 na obr. 2 a obr. 3.

Kombinace prvniho prebÿvaciho casu zpracovévané suroviny a druhého pfebÿvaciho casu zpracovévané suroviny bude cinit celkovÿ pfebÿvaci cas zpracovévané suroviny.

[0053]

Jako volitelné moznost, pokud pfivodni vedeni zpracovévané suroviny do ohfivace mé zhruba stejnÿ prùfez, jako vedeni pred ohfivac, tak zpracovévané surovina poskytujici tuhu mûze mit rychlost v ohfivaci nebo v ohfivacich, které je zhruba stejné nebo vëtsi, napfiklad alespoh ο 1 % vëtsi, alespoh o 2 % vëtsi, alespoû o 3 % vëtsi, alespoh o 4 % vëtsi, alespoh o 5 % vëtsi, alespoh o 7 % vëtsi, alespoh o 10 % vëtsi, alespoh o 100 % vëtsi, alespoh o 200 % vëtsi, jako ο 1 % az 200 % vëtsi, nebo o 20 % az 100 % vëtsi, a podobnë, nez prvni rychlost na vstupu do ohfivace nebo ohfivacû.

[0054]

Zpùsob podle tohoto vynâlezu mùze zahrnovat natlakovâni nebo zvysovâni tlaku zpracovâvané suroviny nebo zpracovâvanÿch surovin poskytujicich tuhu.

Zpùsob mùze zahrnovat natlakovâni nebo vyuzivâni tlaku pro zpracovâvanou surovinu nebo zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu tak, ze pfedehfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu zabranuje vytvâfeni filmu vÿparù v alespon jednom ohrivaci nebo pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Zpùsob podle tohoto vynâlezu mùze zahrnovat natlakovâni zpracovâvané suroviny nebo zpracovâvanÿch surovin pos kytuj icich tuhu tak, aby mëly tlak napfiklad vëtsi, nez zhruba 10 barû pred vstupem do alespon jednoho ohfivace, kterÿ pfedehfivâ zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu.

Tento tlak mùze mit velikost alespon 15 barù, alespon 20 barû, alespon 30 barù, alespon 40 barù, jako od 10 barù do 180 barù nebo vice, od 15 barù do 150 barû, od 20 barù do 125 barù, od 25 barù do 100 barù.

[0055]

Podle tohoto vynâlezu mûze zpûsob vÿroby tuhy zahrnovat privâdëni proudu ohrâtého plynu do reaktorû na vÿrobu tuhy.

Zpûsob dâle zahrnuje privâdëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, majici prvni teplotu, kterâ je nizsi nez cilovâ teplota predehfivâni zpracovâvané suroviny, jako nizsi nez 300 °C nebo nizsi nez 275 °C, napriklad od 40 °C do 274 °C, od 50 °C do 270 °C, od 70 °C do 250 °C, od 60 °C do 200 °C, od 70 °C do 150 °C, a podobnë, do ohfivace nebo ohrivacû pri prvnim tlaku, kterÿ je vyssi nez 10 barû.

Tento tlak mûze mit hodnotu alespoh 15 barû, alespoh 20 barû, alespoh 30 barû, alespoh 40 barû, jako od 10 barû do 180 barû nebo vice, od 15 barû do 150 barû, od 20 barû do 125 barû, od 25 barû do 100 barû.

[0056]

Zpûsob mûze zahrnovat pfedehfivâni alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu v ohfivaci nebo ohfivacich (napfiklad v alespon dvou ohfivacich, v alespon tfech ohfivacich, a podobnë, pficemz ohfivace mohou bÿt stejné nebo se mohou vzâjemnë od sebe lisit) na druhou teplotu, kterâ je vyssi nez zhruba 300 °C, napfiklad alespon 350 °C, alespon 360 °C, alespon 400 °C, alespon 450 °C, alespon 500 °C, jako od 300 °C do 850 °C, nebo od 360 °C do 800 °C, nebo od 400 °C do 750 °C, od 450 °C do 700 °C, a podobnë pro vytvofeni pfedehfâté zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, pficemz (a) zpracovâvané surovina poskytujici tuhu mé druhÿ tlak v alespon jednom ohfivaci, kterÿ je zhruba stejnÿ nebo nizsi, napfiklad alespon ο 1 % nizsi, alespon o 2 % nizsi, alespon o 3 % nizsi, alespon o 5 % nizsi, alespon o 7 % nizsi, alespon o 10 % nizsi, alespon o 15 % nizsi, alespon ο 20 % nizsi, jako o 1 % az 75 % nizsi, nebo o 3 % az 20 % nizsi, a podobnë, nez prvni tlak, pricemz (b) zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu mâ prvni pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny v ohrivaci mens! nez zhruba 120 minut, napriklad mens! nez 100 minut, mens! nez 80 minut, mens! nez 60 minut, mens! nez 40 minut, mens! nez 30 minut, mens! nez 20 minut, mens! nez 10 minut, jako od jedné vtefiny do 119 minut, od 5 vtefin do 115 minut, od 10 vtefin do 110 minut, od 30 vtefin do 100 minut, od jedné minuty do 60 minut, od 5 minut do 30 minut, a podobnë.

[0057]

Jak jiz bylo shora uvedeno, tak u jakéhokoliv ze zpùsobù, které zde byly popsâny, at jiz drive nebo pozdëji, mùze bÿt alespon jedna plnivovâ tekutina smësovâna s pfedehfâtou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu v jakémkoliv mistë (pred pfedehfivânim, bëhem pfedehfivâni, a/nebo po pfedehfivâni, a/nebo pfed a/nebo po pfivâdëni do reaktoru na vÿrobu tuhy).

[0058]

Zpùsob mùze zahrnovat pfivâdëni predehfivané zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do alespon jednoho privodniho mista pro pfivâdëni zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy, pficemz pfedehfâtâ zpracovâvané surovina poskytujici tuhu mâ druhÿ pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny od vÿstupu z alespon jednoho ohfivace do pfivodniho mista reaktoru na vÿrobu tuhy mensi nez zhruba 120 minut, napfiklad mens! nez 100 minut, mensi nez 80 minut, mensi nez 60 minut, mensi nez 40 minut, mensi nez 30 minut, mensi nez 20 minut, mensi nez 10 minut, jako od jedné vtefiny do 119 minut, od 5 vtefin do 115 minut, od 10 vtefin do 110 minut, od 30 vtefin do 100 minut, od jedné minuty do 60 minut, od 5 minut do 30 minut, a podobnë, pficemz prvni pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny a druhÿ pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny v kombinaci cini 120 minut nebo ménë, napfiklad ménë nez 100 minut, ménë nez 80 minut, mène nez 60 minut, mène nez 40 minut, mène nez 30 minut, mène nez 20 minut, mène nez 10 minut, jako od jedné vteriny do 119 minut, od 5 vterin do 115 minut, od 10 vterin do 110 minut, od 30 vterin do 100 minut, od jedné minuty do 60 minut, od 5 minut do 30 minut, a podobnë.

[0059]

Predmëtnÿ vynâlez se mùze tÿkat zpûsobu vÿroby tuhy, kterÿ zahrnuje privâdëni proudu ohrâtÿch plynù do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Zpùsob dale zahrnuje privâdëni alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, majici prvni teplotu, kterâ je nizsi nez cilovâ predehrivaci teplota zpracovâvané suroviny, jako nizsi nez 300 °C nebo nizsi nez 275 °C, napriklad od 40 °C do 274°C, od 50°C do 270 °C, od 70 °C do 250 °C, od 60 °C do 200 °C, od 70 °C do 150 °C, a podobnë, do alespon jednoho ohfivace (napfiklad od alespon dvou ohfivacù, alespon tfi ohfivacù a podobnë, pficemz ohrivace mohou bÿt stejné nebo se mohou vzâjemnë od sebe lisit), pfi prvnim tlaku, kterÿ je vyssi nez 10 barû.

Jako volitelnâ moznost mùze rychlost pfi vstupu do ohfivace pfedstavovat prvni rychlost o velikosti alespon zhruba 0,2 m/s, napfiklad alespon zhruba 0,4 m/s, alespon zhruba 0,6 m/s, alespon zhruba 0,8 m/s, alespon zhruba 1 m/s, alespon zhruba 1,1 m/s, alespon zhruba 1,6 m/s, jako od 0,2 m/s do 2 m/s, od 0,4 m/s do 1,8 m/s, a podobnë.

[0060]

Zpûsob zahrnuje predehfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu v pfedehfivaci nebo pfedehfivacich na druhou teplotu, kterâ je vëtsi nez zhruba 300 °C, napfiklad

alespon	350	°C,
alespon	360	°C,
alespon	400	°C,
alespon	450	°C,
alespon	500	°C,
jako od	300	°C do 850 °C, nebo

od 360 °C do 800 °C, od 400 °C do 750 °C, od 450 °C do 700 °C, a podobnë, pro vytvoreni pfedehfété zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, pficemz (a) zpracovâvané surovina poskytujici tuhu mé rychlost v ohfivaci nebo ohfivacich, které je alespon 0,2 m/s, pricemz rychlost je vypoctena na zékladë hustoty zpracovévané suroviny, mëfeno pfi teplotë 60 °C a pfi tlaku 1 atm, jakoz i pfi nejmensi prûfezové plose vedeni zpracovévané suroviny, pfitomné v alespon jednom ohfivaci, a (b) alespon jedna zpracovévané surovina poskytujici tuhu mé druhÿ tlak v ohfivaci nebo ohfivacich, kterÿ je zhruba stejnÿ nebo nizsi, napfiklad alespon o 1 % nizsi, alespon o 2 % nizsi, alespon o 3 % nizsi, alespon o 5 % nizsi, alespon o 7 % nizsi, alespon o 10 % nizsi, alespon o 15 % nizsi, alespon o 20 % nizsi, jako o 1 % az 25 % nizsi, nebo o 3 % az 20 % nizsi, a podobnë, nez prvni tlak, pficemz tlak mûze bÿt vypocten na zékladë pfedpokladu stejné prûfezové plochy, pfes kterou se zpracovévané surovina pohybuje pfi prvnim tlaku a druhém tlaku (pfestoze pfi skutecném provozu mûze bÿt prûfezové piocha stejné nebo odlisné).

Tento postup stanoveni mûze bÿt vyuzivân za ûcelem fâdného porovnâni tlaku, pfestoze to neni nezbytné.

[0061]

Zpùsob mùze zahrnovat pfivâdëni pfedehfâté zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu (pfipadnë smisené s plnivovou tekutinou) do alespon jednoho pfivodniho mista pro privâdëni zpracovàvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy, a smésovâni alespoh pfedehfâté zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu prostfednictvim pfivodniho mista nebo pfivodnich mist do reaktoru na vÿrobu tuhy s proudem horkÿch plynu pro vytvâfeni reakcniho proudu, ve kterém je tuha vytvârena v reaktoru na vÿrobu tuhy.

Zpùsob mûze zahrnovat zhâseni nebo ochlazovâni tuhy v reakcnim proudu.

[0062]

Podle tohoto vynàlezu pro jakÿkoliv zpùsob jsou stanovené cilové pfedehfivaci teploty s vÿhodou pfedstavovâny prùmërnou teplotou zpracovàvané suroviny pfed jejim privâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Stanovené pfedehfivaci teploty zpracovàvané suroviny mohou pfedstavovat maximâlni teplotu zpracovàvané suroviny nebo minimâlni teplotu zpracovàvané suroviny pfed jejim privâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

ft *

[0063]

Podle pfedmëtného vynâlezu pro jakÿkoliv zpûsob je stanovenÿ cilovÿ tlak s vÿhodou pfedstavovân prûmërnÿm tlakem zpracovâvané suroviny.

Stanovenÿ tlak zpracovâvané suroviny mûze bÿt predstavovân maximâlnim tlakem zpracovâvané suroviny nebo minimâlnim tlakem zpracovâvané suroviny.

[0064]

Podle pfedmëtného vynâlezu pro jakÿkoliv zpûsob je stanovenâ cilovâ rychlost s vÿhodou pfedstavovâna prûmërnou rychlosti zpracovâvané suroviny.

Stanovenâ rychlost zpracovâvané suroviny mûze bÿt pfedstavovâna maximâlni rychlosti zpracovâvané suroviny nebo minimâlni rychlosti zpracovâvané suroviny.

[0065]

Pfedehfivâni mûze bÿt provâdëno jakÿmikoliv zpûsoby, pficemz neexistuje zâdné omezeni z hlediska tëchto zpùsobû pro dosazeni elle.

Predehfivâni mûze bÿt provâdëno v alespoh jednom ohfivaci (napfiklad v jednom, ve dvou, ve tfech nebo vice).

Zdrojem tepla pro alespoh jeden ohfivac mûze bÿt jakÿkoliv zdroj, jako napfiklad v pfipadë jednoho nebo vice reaktorù na vÿrobu tuhy, • · · · · · ·* · · ·· » » · ··» ^ν ·*·*>« * • « ·« » · · · · * # · · · • ··· ··· ·· · ··· elektrické ohfivâni, plazmové ohrivâni, ohrivâni na zâkladë zbytkovÿch plynû, ohrivâni na zâkladë spalovâni zbytkovÿch plynû, spalovâni paliv, a/nebo teplo z jinÿch prùmyslovÿch procesû, a/nebo jiné formy vyhfivâni, a/nebo jakékoliv kombinace shora uvedenÿch postupù.

Pfedehfivâni mûze bÿt provâdëno tehdy, kdyz alespon jeden ohfivac castecnë nebo zcela ohfivâ zpracovâvanou surovinu na cilovou pfedehfivaci teplotu pro jeji pfivâdëni do reaktoru.

Jeden ohfivac mûze zajist’ovat câstecné nebo ûplné pfedehfivâni, nebo dva ci vice ohfivacû mûze bÿt vyuzivâno postupnë nebo v jiném uspofâdâni pro zajistëni pfedehfivâni (câstecného nebo ûplného).

Pokud je câstecné pfedehfivâni zajist’ovâno alespon jednim ohfivacem, potom je zbÿvajici pfedehfivâni zajist’ovâno prostfednictvim pfidavného nebo sekundârniho tepelného zdroje nebo dalsich ohfivacû pro nezbytné dosazeni cilové pfedehfivaci teploty.

[0066]

Napfiklad pfedehfivâni alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu mûze zahrnovat nebo mûze bÿt provâdëno prostrednictvim ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu v alespon jednom ohrivaci, kterÿ mâ tepelnÿ vÿmënik.

Tepelnÿ vÿmënik mûze bÿt provozovân pfi prûmërném tepelném toku vyssim nez zhruba 10 kW/m² , napfiklad vyssi nez zhruba 10 kW/m² vyssi nez zhruba 20 kW/m², nebo vyssi nez zhruba 30 kW/m², vyssi nez zhruba 40 kW/m², jako zhruba od 10 kW/m² do zhruba 150 kW/m², a podobnë.

[0067]

Jako volitelnâ moznost alespon câst pfedehfivâni (nebo celkové pfedehfivâni) je provâdëno v alespon jednom ohfivaci, kterÿ ziskâvâ teplo alespon câstecnë, nebo zcela, poskytované prostfednictvim tepla, vytvâfeného reaktorem na vÿrobu tuhy, do kterého je privâdëna predehfâtâ zpracovâvanâ surovina, nebo prostfednictvim jiného reaktoru ci reaktorû na vÿrobu tuhy nebo obëma zpûsoby.

Alespon jeden ohfivac mûze vykazovat vÿmënu tepla s alespon câsti reaktoru na vÿrobu tuhy, do kterého je pfivâdëna pfedehfâtâ zpracovâvanâ surovina, nebo s jinÿm reaktorem ci reaktory na vÿrobu tuhy, nebo oboji.

Napfiklad alespon jeden ohfivac mûze kontaktovat reakcni proud v reaktoru na vÿrobu tuhy, a to napfiklad ve srneru proudëni za zhâsecim zafizenim, pficemz alespon jeden ohfivac mûze mit tepelnÿ vÿmënik, jehoz stëny jsou ohfivâny prostfednictvim reakcniho proudu na prvni stranë (napriklad vnëjsi stëna, a mûze kontaktovat zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu na opacné stranë, napfiklad na vnitfni stënë).

Jako volitelnâ moznost alespon jeden ohfivac mûze obsahovat tepelnÿ vÿmënik, u kterého dochâzi k vÿmënë tepla s reakcnim proudem v reaktoru na vÿrobu tuhy, pficemz tekutÿ nosic tepla, kterÿ proudi pfes tepelnÿ vÿmënik, je ohfivân, pficemz nosic tepla prochâzi près alespon jeden ohrivac, umistënÿ na vnëjsi stranë reaktoru a uzpûsobenÿ pro pfenos tepla z nosice tepla na zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu.

Alespon jeden ohfivac mûze bÿt alespon câstecnë (nebo zcela) zâsobovân teplem ze zbytkovÿch plynû pfi vÿrobë tuhy (napfiklad teplem ze zbytkového plynu nebo teplem, vytvâfenÿm prostfednictvim spalovâni zbytkového plynu) z reaktoru na vÿrobu tuhy nebo z jiného reaktoru nebo reaktorû na vÿrobu tuhy nebo oboji, pro ohrivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

Pfedehfivâni mûze bÿt câstecnë nebo zcela provâdëno s vyuzivânim jednoho nebo vice plazmovÿch horâkû nebo jinÿch hofâkù nebo tepelnÿch zdrojû.

[0068]

Pfivâdëni proudu ohfâtÿch plynû do reaktoru mûze zahrnovat plazmové ohfivâni proudu plazmovë ohrivatelného plynû v plazmovém hofâku pro vytvofeni alespon câsti proudu ohfâtÿch plynû.

[0069]

Podle tohoto vynâlezu mûze bÿt nekatalytickâ piocha vyuzivâna na nëkterÿch nebo na vsech stënâch alespon jednoho ohfivace, pfichâzejicich do kontaktu se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, a/nebo na vnitfnich stënâch alespon jednoho pfivodniho vedeni zpracovâvané suroviny, které pfivâdi pfedehfâtou zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu do reaktoru nebo reaktorû na vÿrobu tuhy.

Tato piocha mûze bÿt nekatalytickâ vzhledem ke krakovâni (napfiklad tepelnému krakovâni) nebo polymerizaci uhlovodikû.

[0070]

Podle tohoto vynâlezu mûze krok pfivâdëni zahrnovat nebo predstavovat pfivâdëni pfedehrâté zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu prostfednictvim alespon jednoho pfivodniho vedeni pro zpracovâvanou surovinu, které zâsobuje reaktor nebo reaktory na vÿrobu tuhy, pficemz zpûsob mûze dâle volitelnë zahrnovat periodické pfivâdëni cisticiho plynû nebo plynû, coz mûze bÿt oxidant pro uhlik, prostfednictvim alespon jednoho pfivodniho vedeni nebo vice pfivodnich vedeni pro zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu.

Pfivodni vedeni pro zpracovâvanou surovinu, vystupujici z alespoh jednoho ohfivace, kterÿ pfedehfivâ zpracovâvanou surovinu, mûze mit prûfezovou plochu (napfiklad prûmër), kterâ je stejnâ nebo odlisnâ od pfivodniho vedeni, které pfivâdi zpracovâvanou surovinu do alespoh jednoho ohfivace (napfiklad mûze mit mensi nebo vëtsi prûrezovou plochu).

[0071]

Podle tohoto vynâlezu mûze dodâvâni zahrnovat pfivâdëni pfedehfâté zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfes alespoh jedno pfivodni vedeni zpracovâvané suroviny, které zâsobuje reaktor nebo reaktory na vÿrobu tuhy, pficemz zpûsob mûze zahrnovat vstfikovâni pfedehfâté zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do reaktorû na vÿrobu tuhy, s alespoh câstecnÿm (nebo ûplnÿm) vyslehnutim (napfiklad odpafovânim zpracovâvané suroviny, zpûsobenÿm napfiklad prostfednictvim poklesu tlaku) zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

[0072]

Jak jiz bylo uvedeno, mûze bÿt zpracovâvané surovina ohfâta na teplotu vëtsi nez zhruba 300 °C nebo na jiné teploty pfesahujici 500 °C s vyuzivânim pfedmëtnÿch regulacnich postupû z hlediska zanâseni nebo usazovâni.

Teplota zpracovâvané suroviny v dûsledku vÿhod pfedmëtného vynâlezu mûze bÿt napfiklad alespoh 310 °C, alespoh 350 °C, alespoh 375 °C, alespoh 400 °C, alespoh 425 °C,

alespoh	zhruba	450	°C,	nebo
alespoh	zhruba	500	°C,	nebo
alespoh	zhruba	550	°C,	nebo
alespoh	zhruba	600	°C,	nebo
alespoh	zhruba	650	°C,	nebo
alespoh	zhruba	700	°C,	nebo
alespoh	zhruba	750	°C,	nebo
alespoh	zhruba	800	°C,
alespoh	850 °C,	nebo

od	zhruba	305	°C	do	zhruba	850	°C,	nebo
od	zhruba	350	°C	do	zhruba	850	°C,	nebo
od	zhruba	450	°C	do	zhruba	750	°C,	nebo
od	zhruba	450	°C	do	zhruba	700	°C,	nebo
od	zhruba	500	°C	do	zhruba	750	°C,	nebo
od	zhruba	500	°C	do	zhruba	700	°C.

Tato teplota zpracovâvané suroviny predstavuje teplotu zpracovâvané suroviny pro vytvafeni tuhy primo po vÿstupu z ohrivace nebo ohfivacû, vyuzivanÿch pro pfedehfivâni zpracovâvané suroviny, a/nebo primo pred pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

Teplota zpracovâvané suroviny mûze bÿt v tomto ohledu mëfena nebo snimâna na jednom nebo vice mistech podél privodniho vedeni zpracovâvané suroviny od mista, ve kterém byla teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na hodnotu pfesahujici zhruba 300 °C, az k vÿstupnimu konci privodniho vedeni, kde je zpracovâvâna surovina pfivâdëna do reaktoru.

Toto pfivodni vedeni zpracovâvané suroviny, zahrnuje jakoukoliv délku potrubi v ohfivaci zpracovâvané suroviny, ve kterém a za kterÿm byla teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na hodnotu presahujici zhruba 300 °C, a pred pfepravou do pfidavné câsti pfivodniho vedeni, probihajici od ohfivace zpracovâvané suroviny k reaktoru.

Jako volitelnâ moznost mûze teplota predehrâté zpracovâvané suroviny mit absolutni minimâlni hodnotu v pfedehfâtém pfivodnim vedeni zpracovâvané suroviny nejménë 301 °C, a/nebo jako volitelnâ moznost mûze maximâlni kolisâni teploty v pfedehfâtém privodnim vedeni zpracovâvané suroviny bÿt napfiklad ± 20 %, nebo ± 10 %, nebo ± 5 %, nebo ± 2,5 %, nebo ± 1 %, nebo ± 0,5 %, a to pfi uvazovâni vsech mist podél pfivodniho vedeni zpracovâvané suroviny.

Tyto uvedené teploty zpracovâvané suroviny mohou bÿt vyuzivâny v kombinaci s rûznÿmi zde uvâdënÿmi promënnÿmi u procesu regulovâni zanâseni nebo usazovâni.

[0073]

Regulovâni zanâseni nebo usazovâni s vyuzivânim uvedené rychlosti zpracovâvané suroviny mûze alespoh câstecnë zahrnovat pfivâdëni zpracovâvané suroviny nebo vice zpracovâvanÿch surovin pfi této rychlosti do ohfivace a/nebo pies ohfivac, kterÿ pfedehfivâ zpracovâvanou surovinu, a/nebo pfes pfivodni vedeni zpracovâvané suroviny do reaktoru.

Rychlost mùze mit napriklad velikost

alespon	zhruba	0,2 m/s, nebo
alespon	zhruba	0,5 m/s, nebo
alespon	zhruba	1 m/s, nebo
alespon	zhruba	1,6 m/s, nebo
alespon	zhruba	2 m/s, nebo
alespon	zhruba	3 m/s, nebo

od zhruba 0,2 m/s do zhruba 10 m/s, nebo od zhruba 1 m/s do zhruba 7 m/s, nebo od zhruba 1,5 m/s do zhruba 3 m/s, nebo od zhruba 2 m/s do zhruba 6 m/s, nebo od zhruba 3 m/s do zhruba 5 m/s.

Rychlost zpracovâvané suroviny je lineârni rychlost vzhledem k podélné ose trubky nebo jiné konstrukce privodniho vedeni.

Rychlost zpracovâvané suroviny (prvni rychlost) je mëfena v mistë privâdëni do ohfivace, kterÿ predehfivâ zpracovâvanou surovinu.

Rychlost zpracovâvané suroviny près ohfivac nebo ohfivace a/nebo po vÿstupu z ohfivace nebo ohfivacù mùze bÿt stejnâ jako prvni rychlost nebo odlisnâ od prvni rychlosti, pficemz mùze bÿt napriklad vëtsi, a to alespon ο 1 % vëtsi, alespon o 2 % vëtsi, alespon o 3 % vëtsi, alespon o 5 % vëtsi, alespon o 7 % vëtsi, alespon o 10 % vëtsi, alespon o 100 % vëtsi, • · · · · · * • · · · · f ···· ··· ·· ·· ·· alespon o 200 % vëtsi, jako o 1 % az 300 % vëtsi, nebo o 50 % az 200 % vëtsi, nebo a podobnë.

Rychlost je mëfena nebo vypoctena na zâkladë hustoty zpracovâvané suroviny, mëfené pri teplotë 60 °C a tlaku 1 atm, a na zâkladë nejmensi prùfezové plochy, pritomné v mëreném pfivodnim vedeni zpracovâvané suroviny.

Toto pfivodni vedeni zpracovâvané suroviny mùze zahrnovat jakoukoliv délku potrubi v râmci ohfivace zpracovâvané suroviny, ve kterém a/nebo za kterÿm byla teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na hodnotu pfesahujici zhruba 300 °C, a pfed pfepravou do pfidavné câsti pfivodniho vedeni, probihajici od ohfivace zpracovâvané suroviny do reaktoru.

Napfiklad mùze rychlost zpracovâvané suroviny mit absolutni minimâlni hodnotu v pfivodnim potrubi zpracovâvané suroviny nejménë 0,2 m/s, a/nebo jako volitelnâ moznost mùze maximâlni kolisâni rychlosti zpracovâvané suroviny v pfivodnim vedeni zpracovâvané suroviny bÿt napfiklad ± 20 %, nebo ± 10 %, nebo ± 5 %, nebo ± 1 %, nebo + 0,5 %, a to pfi uvazovâni vsech mist podél pfivodniho vedeni zpracovâvané suroviny.

[0074] ff

Regulovâni zanâseni nebo usazovâni s vyuzitim natlakovâni zpracovâvané suroviny, a to alespon câstecnë, mûze zahrnovat natlakovâni nebo zvÿseni tlaku zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu napfiklad na tlak

vëtsi	nez	zhruba	10	barû,	nebo
vëtsi	nez	zhruba	20	barû,	nebo
vëtsi	nez	zhruba	30	barû,	nebo
vëtsi	nez	zhruba	40	barû,	nebo
vëtsi	nez	zhruba	50	barû,	nebo
od	zhruba	10	barû	do	zhruba	180	barû,	nebo
od	zhruba	20	barû	do	zhruba	180	barû,	nebo
od	zhruba	40	barû	do	zhruba	180	barû,	nebo
od	zhruba	50	barû	do	zhruba	180	barû,	nebo vice

Zde uvâdëné tlaky zpracovâvané suroviny jsou udâvâny jako absolutni tlaky.

Tlak (prvni tlak) je tlakem, mërenÿm v mistë pfed pfivâdënim zpracovâvané suroviny do ohfivace za ûcelem pfedehfivâni.

Tlak près ohfivac nebo ohfivace, které pfedehrivaji zpracovâvanou surovinu, a/nebo za vstupnim mistem nebo vstupnimi misty do reaktoru mûze bÿt stejnÿ jako prvni tlak nebo odlisnÿ od prvniho tlaku, napfiklad mûze bÿt nizsi nez prvni tlak, a to napfiklad alespon ο 1 % nizsi, alespon o 2 % nizsi, alespon o 3 % nizsi, alespon o 5 % nizsi, alespon ο 7 % nizsi, alespon o 10 % nizsi, alespon o 15 % nizsi, alespon o 20 % nizsi, jako o 1 % az 25 % nizsi, nebo o 3 % az 20 % nizsi, a podobnë.

Mëfeni tlaku pomoci mëficiho pristroje mùze bÿt nastaveno na absolutni hodnoty znâmÿm zpùsobem pro porovnâni se zde uvâdënÿmi rozmezimi.

Tlak zpracovâvané suroviny mùze bÿt mëfen nebo snimân v jednom nebo na vice mistech podél pfivodniho vedeni zpracovâvané suroviny od mista, ve kterém byla teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na hodnotu pfesahujici zhruba 300 °C, az k vÿstupnimu konci pfivodniho vedeni, kde je zpracovâvané surovina pfivédëna do reaktoru.

Toto pfivodni vedeni zpracovévané suroviny mùze zahrnovat jakoukoliv délku potrubi v ohfivaci zpracovévané suroviny, ve kterém a za kterÿm byla teplota zpracovévané suroviny zvÿsena na hodnotu pfesahujici zhruba 300 °C, a pfed pfepravou do pfidavné césti pfivodniho vedeni, probihajici od ohfivace zpracovâvané suroviny do reaktoru.

Tlak mùze pfimo souviset s teplotou zpracovâvané suroviny pro regulovâni zanâseni nebo usazovâni.

Napfiklad tlak zpracovâvané suroviny o velikosti 10 barù mùze bÿt pfimërenÿ pro regulovâni zanâseni nebo usazovâni pfi teplotë zpracovâvané suroviny o velikosti 300 °C, pricemz zvÿsenÿ tlak na vice nez 10 barù, jako napfiklad na 20 barù nebo vice, mùze bÿt vyuzitelnÿ pro poskytovâni stejné ùrovnë regulovâni zanéseni nebo usazovéni, pokud je teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na 500 °C, pficemz vsechny ostatni skutecnosti jsou stejné.

[0075]

Mûze bÿt vyuzivâno regulovâni zanàseni nebo usazovéni s vyuzitim nizkého celkového pfebÿvaciho casu zpracovâvané suroviny.

Celkovÿ pfebÿvaci cas zpracovâvané suroviny mûze pfedstavovat kombinovanÿ cas strâvenÿ v alespoh jednom ohfivaci pro pfedehfivâni, a to vcetnë casu, kterÿ pfedehfâtâ zpracovâvané surovina poskytujici tuhu strévi pfed pfivédënim do reaktoru.

Celkovÿ cas pfebÿvéni mûze bÿt napfiklad

mensi	nez	zhruba 120 minut	, nebo
mensi	nez	zhruba 90 minut,	nebo
mensi	nez	zhruba 60 minut,	nebo
mensi	nez	zhruba 45 minut,	nebo
mensi	nez	zhruba 30 minut,	nebo
mensi nez mensi nez mensi nez mensi nez mensi nez mensi nez mensi nez mensi nez mensi nez od zhruba	15 minut, nebo 10 minut, nebo 5 minut, nebo 4 minuty, nebo 3 minuty, nebo 2 minuty, nebo 1 minuta, nebo 30 vtefin, nebo 15 vtefin, nebo 1/60 minuty do zhruba 120 minut, nebo
od zhruba	0,5 minuty do zhruba 120 minut, nebo

od zhruba jedné minuty do zhruba 90 minut, nebo od zhruba dvou minut do zhruba 60 minut, nebo od zhruba 3 minut do zhruba 45 minut, nebo od zhruba 4 minut do zhruba 30 minut, nebo od 5 minut do 30 minut, nebo od 5 minuty do 40 minut, nebo od 10 minut do 30 minut, nebo od zhruba 5 minut do zhruba 15 minut.

Cas prebÿvâni mùze pfedstavovat prûmërnou hodnotu nebo maximalni hodnotu nebo minimalni hodnotu.

Cas prebÿvâni zpracovâvané suroviny mùze bÿt stanoven od mista, ve kterém byla teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na hodnotu pfesahujici zhruba 300 °C, do mista, kde je zpracovâvanâ surovina pfivâdëna do reaktoru.

Cas prebÿvâni mùze obrâcenë souviset s teplotou zpracovâvané suroviny.

Napfiklad cas prebÿvâni zpracovâvané suroviny az do zhruba 120 minut mùze bÿt tolerovân bez problémù z hlediska zanâseni nebo usazovâni pri teplotë zpracovâvané suroviny o velikosti 310 °C, pficemz cas prebÿvâni mùze bÿt s vÿhodou snizen na mène nez 120 minut pro zajistëni stejné ùrovnë regulovâni zanâseni nebo usazovâni, pokud je teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na 500 °C, pricemz vsechny ostatni skutecnosti jsou stejné.

[0076]

Regulovâni zanâseni nebo usazovâni bëhem pfedehfivâni zpracovâvané suroviny napfiklad v ohfivaci zpracovâvané suroviny mûze zahrnovat vyuzivâni ohfivace, pracujiciho pfi prûmërném tepelném toku, kterÿ je napfiklad vëtsi nez zhruba 10 kW/m², nebo vëtsi nez zhruba 20 kW/m², nebo vëtsi nez zhruba 30 kW/m², nebo vëtsi nez zhruba 50 kW/m², nebo vëtsi nez zhruba 100 kW/m², nebo od zhruba 10 kW/m² do zhruba 150 kW/m² (nebo vice), nebo od zhruba 20 kW/m² do zhruba 150 kW/m² (nebo vice), nebo od zhruba 30 kW/m² do zhruba 100 kW/m² (nebo vice), nebo od zhruba 40 kW/m² do zhruba 75 kW/m² (nebo vice), nebo od zhruba 50 kW/m² do zhruba 70 kW/m².

Provoz pfi vyssim tepelném toku mûze bÿt povazovân za opatfeni pro regulovâni zanâseni nebo usazovâni, nebot vyssi tepelnÿ tok zpûsobuje, ze se zpracovâvané surovina poskytujici tuhu ohfivâ rychleji, a/nebo umozhuje kratsi cas pfebÿvéni v ohfivaci, nebo t je potfebnÿ kratsi cas pro dosazeni cilové pfedehfivaci teploty.

[0077]

Regulovéni zanâseni nebo usazovâni s vyuzitim nekatalytické plochy pro krakovâni (napfiklad tepelné krakovâni a/nebo polymerizaci uhlovodikû na vnitfnich stënâch pfivodniho vedeni pro zpracovâvanou surovinu, a to alespon câstecnë mûze zahrnovat napfiklad jednu nebo vice vrstev ochranného oblozeni jako je keramické oblozeni (napfiklad z oxidu kfemicitého, oxidu hlinitého nebo oxidu chromitého).

« ft » «

[0078]

Regulovéni zanéseni nebo usazovéni s vyuzivénim periodického pfimého pfivâdëni cisticiho plynu près pfivodni vedeni zpracovâvané suroviny mûze zahrnovat vstfikovéni oxidantû pro uhlik (napfiklad CO2, kyslik, péru, smës pâry a vzduchu) do pfivodniho vedeni zpracovâvané suroviny v pfistupném mistë nebo mistech podél pfivodniho vedeni zpracovâvané suroviny.

Cistici plyn mûze bÿt pfivâdën pfi teplotë 150 °C nebo vyssi nebo pfesahujici 300 °C za veskerÿmi cerpacimi prostfedky pro cerpâni kapalné zpracovâvané suroviny.

Rychlost pâry pies cistici vedeni mûze napfiklad cinit alespoh zhruba 6 m/s.

Veskerâ neprûchodnâ mista pro zpracovâvanou surovinu mohou bÿt odstranëna, takze pfi cistëni je bezprostfednë vhânëna veskerâ zpracovâvané surovina do reaktoru.

Cistici plyn mûze bÿt pfivédën ve smëru proudëni pfed ohfivacem zpracovévané suroviny pro dalsi zajistëni, ze vsechna privodni vedeni, vystavenâ procesnim teplotam, které pfesahuji 300 °C, jsou osetfena.

[0079]

Jak jiz bylo uvedeno, tak regulovéni zanéseni nebo usazovéni prostfednictvim odstrahovéni usazenin uhliku s pfivodnich vedeni zpracovévané suroviny mûze zahrnovat napfiklad droleni nebo mechanické odskrabévéni.

Droleni mùze napfiklad zahrnovat ochlazovéni usazenin, kterymi jsou potazeny trubky, takze alespon nëkteré usazeniny, usazené na vnitfni stranë trubek, se odlupuji nebo odprÿskâvaji nebo se jinak oddëluji od vnitfnich stën trubek, kdyz se trubky smrst’uji v dùsledku ochlazovâni.

Uvolnëné usazeniny uhliku mohou bÿt vyfouknuty ven nebo vyplâchnuty z trubek, takze vydrolenâ trubka je opët pfipravena k vyuzivâni.

Bëhem oddrolovâni nebo odprÿskâvâni mùze bÿt zpracovâvané surovina odklonëna z osetfované trubky, a to napfiklad pomoci ventilû, pfes alternativni pfivodni vedeni nebo vice pfivodnich vedeni do reaktorû, které jsou uspofédâna v zarizeni.

Po vycistëni je odprÿskané trubka pfipravena opët k vyuzivéni.

Dalsi zpùsob cistëni nanesenÿch usazenin uhliku z trubek zpracovévané suroviny mùze zahrnovat zajistovéni pohybu mechanické skrabky pfes trubku za ùcelem mechanického odstranëni usazenin uhliku z vnitrnich stën trubek.

Bëhem mechanického seskrabévéni mùze bÿt zpracovévané surovina odklonëna, napfiklad s vyuzitim ventilû, pfes alternativni vedeni nebo vice pfivodnich vedeni do reaktorû, které jsou uspofédéna v zafizeni, takze bëhem doby, kdy je trubka vyfazena z provozu za ùcelem cistëni, je docasnë mimo provoz.

Odrolovéni a/nebo mechanické seskrabévéni, pokud je vyuzivéno, mùze bÿt provédëno periodicky na pfivodnich vedeni zpracovévané suroviny.

[0080]

Na obr. 1 je znâzornëna pec kterâ obsahuje pët oblasti, a to primârni spalovaci oblast 10, pfechodovou oblast 13, prvni reakcni oblast 31, hrdlovou oblast 33 a druhou reakcni oblast 35, do které je umistëna zhâseci sonda 41 pro ukonceni reakce vytvâfeni tuhy.

[0081]

Spalovaci oblast 10 je vymezena pomoci pfedni stëny 6 a bocni stëny _4, pficemz je ukoncena v mistë 12, kde je zacâtek pfechodové oblasti 13.

Stënou 6 prochâzi trubka jj, kterou je palivo pfivâdëno do spalovaci oblasti 10.

Bocni stënou _4 prochâzi trubka 5, kterou je oxidacni cinidlo privâdëno do spalovaci oblasti 10.

Ve spalovaci oblasti 10 je ulozen drzâk 11 plamene, kterÿ je pfipevnën k trubce .3, kterâ prochâzi do spalovaci oblasti 10 près otvor 7 ve stënë 6.

Ve smëru proudëni za spalovaci oblasti 10 je umistëna a k této spalovaci oblasti 30 pfipevnëna pfechodovâ oblast 13, kterâ je vymezena stënou 17, kterâ zacinâ v mistë 12 a konci v mistë 14.

Obvodovë kolem stëny 17 je umistëna mnozina v podstatë radiâlnë orientovanÿch otvorû 21 (nebo proudovÿch trysek 21 ) , près které mûze bÿt smës 87 tekutiny a zpracovâvané suroviny vstfikovâna do pfechodové oblasti 13.

Obr. 1 rovnëz znézornuje plnivovou tekutinu 85, kterâ je smisena se zpracovâvanou surovinou 8 3 pro vytvoreni smësi 87 tekutiny a zpracovâvané suroviny pfed jejim pfivâdënim (napfiklad vstfikovénim) pres jeden nebo vice otvorû 21 (nebo proudovÿch trysek 21).

[0082]

Ve smëru proudëni za prechodovou oblasti 13 je umistëna a k této pfechodové oblasti 30 pfipevnëna prvni reakcni oblast 31, kterâ je vymezena stënou 37.

Prvni reakcni oblast 31 mûze mit rûznou délku a sifku v zâvislosti na pozadovanÿch reakcnich podminkâch.

Vnitfni prûfezové piocha prvni reakcni oblasti 31 mûze bÿt vëtsi, nez v pfipadë prechodové oblasti 13.

S vÿhodou pomër vnitfni prûfezové plochy prvni reakcni oblasti vzhledem k vnitfni prûrezové plose pfechodové oblasti cini od 1,1 do 4,0.

Stëna 37 se poté zuzuje pod ûhlem 45° vzhledem ke stredové ose pece 1. a prechâzi do stëny 38 v mistë 32.

Stëna 38 vymezuje hrdlovou oblast. Vnitfni prûfezové piocha hrdlové oblasti 33 je mensi, nez vnitfni prûfezové piocha pfechodové oblasti 13.

S vÿhodou pomër vnitfni prûrezové plochy hrdlové oblasti 33 vzhledem k vnitfni prûfezové plose pfechodové oblasti 13 cini zhruba od 0,25 do 0,9.

Zadni konec 34 stëny 38 ve smëru proudëni pfechâzi do stëny 39. Stëna 39 se rozsiruje pod ùhlem 30° vzhledem ke stredové ose pece jl a vymezuje druhou reakcni oblast 35.

Vnitfni prùfezové piocha druhé reakcni oblasti 35 je vëtsi, nez vnitrni prùrezovâ piocha hrdlové oblasti 33.

S vÿhodou pomër vnitrni prùfezové plochy druhé reakcni oblasti 35 vzhledem k vnitrni prùrezové plose prechodové oblasti 13 cini zhruba od 1,1 do 16,0.

Près stënu 39 prochâzi do druhé reakcni oblasti 35 zhâseci sonda 41, près kterou mûze bÿt vstfikovâno zhâseci nebo chladici médium jako je voda, za ûcelem ukonceni reakce vytvâfeni tuhy.

[0083]

Jak je znâzornëno na obr. 2 az obr. 5, tak alespon jedna plnivové tekutina 85 je smisena se zpracovâvanou surovinou 15 poskytujici tuhu pro vytvoreni smësi 17 tekutiny a zpracovâvané suroviny pfed jejim privâdënim do reaktoru 2^, jako napfiklad do pfechodové oblasti 12.

Jak je znâzornëno na obr. 2, tak zpracovâvané surovina 15 poskytujici tuhu je pfedehfivéna na teplotu vyssi, nez zhruba 300 °C, pfed jejim smisenim s plnivovou tekutinou 85, nacez je poté pfivédëna do reaktoru 2 jako smës 17 tekutiny a zpracovévané suroviny.

Pfedehfété zpracovévané surovina 15 poskytujici tuhu je pfivâdëna v alespon jednom pfivodnim potrubi 17 pro smës tekutiny a zpracovévané suroviny do alespon jednoho pfivodniho mista 16 pro pfivâdëni zpracovâvané suroviny do reaktoru 2.

Po pfivedeni je zpracovâvanâ surovina misena s proudem ohfâtého plynu pro vytvofeni reakcniho proudu, ve kterém je tuha vytvâfena v reaktoru.

Tuha v reakcnim proudu mùze bÿt ochlazovâna v jedné nebo vice oblastech.

Napriklad v ochlazovacim nebo zhâsecim mistë 18 ochlazovaci nebo zhâseci oblasti 14 je vstfikovâna chladici nebo zhâseci tekutina, kterâ mùze obsahovat vodu a kterâ mùze bÿt vyuzivâna pro ùplné nebo v podstatë ùplné zastaveni pyrolÿzy zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu, nebo pouze pro câstecné ochlazeni zpracovàvané suroviny bez zastaveni pyrolÿzy, které je nâsledovâno sekundârnim ochlazenim nebo uhasenim (neznâzornëno), vyuzivanÿm pro zastaveni pyrolÿzy zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu.

[0084]

Jak je rovnëz znâzornëno na obr. 2, tak ohfivac zpracovàvané suroviny mùze obsahovat tepelnÿ vÿmënik 19 (HXR) , kterÿ mùze mit stëny ohrivace (neznâzornëno), jak je vyuzivâno u znâmÿch konstrukci tepelnÿch vÿmënikù, kterézto stëny jsou ohfivâny prostrednictvim reakcniho proudu na své prvni stranë, pficemz kontaktuji zpracovâvanou surovinu na své protilehlé stranë pfed pfivâdënim zpracovàvané suroviny do alespon jednoho pfivodniho vedeni zpracovàvané suroviny.

Jak je vyznaceno, je zpracovâvanâ surovina ohfivâna v tepelném vÿmënikù na teplotu vyssi nez zhruba 300 °C.

Prestoze je znâzornën ve smëru proudëni za ochlazovacim nebo zhâsecim zafizenim, tak mùze bÿt tepelnÿ vÿmënik pro zpracovâvanou surovinu umistën ve smëru proudëni pfed ochlazovacim nebo zhâsecim zafizenim v reakcnim proudu, a to pod podminkou, ze ohfivac ma takovou konstrukci, ze mûze bÿt provozovân pri vysokÿch teplotâch v reaktoru.

Ohfivac zpracovâvané suroviny mûze bÿt uspofâdân, ze je ve fyzickém kontaktu s alespon câsti reaktoru, jako jsou napfiklad spirâla nebo potrubi, ulozené uvnitf nebo proti a jsouci v kontaktu s ohfivanou stënou nebo stënami reaktoru za ûcelem ohfivâni zpracovâvané suroviny na teplotu vëtsi nez zhruba 300 °C.

Pfestoze to neni znâzornëno na obr. 2, tak tepelnÿ vÿmënik mûze pfipadnë ohfivat zpracovâvanou surovinu na mezilehlou teplotu (napfiklad nad 250 °C nebo od 50 °C do 350 °C, nebo na jiné teploty pod cilovou pfedehfivaci teplotou) nebo mûze bÿt vyuzivân pro dosazeni pfedehfivaci teploty nad 300 °C, nacez poté dalsi tepelnÿ vÿmënik nebo ohfivac na vnëjsi nebo vnitfni stranë reaktoru mûze bÿt vyuzivân pro ohfivâni na konecnou pfedehfivaci teplotu.

[0085]

Reakcni proud v reaktoru mûze mit teplotu pfi ochlazovâni nebo zhâseni napfiklad od zhruba 600 °C do zhruba 2 000 °C, nebo od zhruba 800 °C do zhruba 1 800 °C, nebo od zhruba 1 000 °C do zhruba 1 500 °C, nebo mûze mit jiné vysoké teploty, odpovidajici extrémni exotermické reakci, kterâ probihâ v peci reaktoru.

Podle tohoto vynâlezu Ize zajistovat vÿmënu tepla zpracovâvané suroviny s vysokÿm exotermickÿm teplem, vytvâfenÿm prostrednictvim reakci v reaktoru bez problémû zanâseni nebo ucpâvâni, ke kterÿm dochâzi v pfivodnich vedenich zpracovâvané suroviny.

Pfedmëtnÿ vynâlez tak mùze umozhovat zlepseni zpëtného ziskâvâni energie a ùspory nâkladù na materiâly suroviny v porovnâni s bëznou vÿrobou tuhy, provozovanou pri mnohem nizsich teplotâch zpracovâvané suroviny.

[0086]

Jak je rovnëz znâzornëno na obr. 2, tak alespon jedno cerpadlo 20 mùze bÿt nainstalovâno v potrubi zpracovâvané suroviny ve smëru proudëni pred ohfivacem 19 zpracovâvané suroviny, vyuzivanÿm pro zvÿseni teploty zpracovâvané suroviny na hodnotu, kterâ pfesahuje 300 °C.

Cerpadlo 20 mùze bÿt vyuzivâno pro zvÿseni tlaku zpracovâvané suroviny pred jejim vstupem do ohfivace zpracovâvané suroviny.

Timto zpûsobem mùze bÿt tlak zpracovâvané suroviny jiz zvÿsen v dobë, kdy je teplota zpracovâvané suroviny zvÿsena na vyssi hodnoty, pficemz problémy pfi zanâseni pfivodniho vedeni zpracovâvané suroviny by jinak mohly vést k tomu, ze nedojde k natlakovâni nebo dojde k jinÿm indikovanÿm pfistupùm z hlediska zanâseni.

Jelikoz u zpracovâvané suroviny obvykle dochâzi k poklesu tlaku bëhem prùchodu pfes ohfivac pracovâvané suroviny za normâlnich provoznich podminek (napfiklad k poklesu tlaku od 0 do zhruba 20 barù) , a to v zâvislosti napfiklad na konstrukci tepelného vÿmëniku a na rezimu jeho provozu, tak jakékoliv natlakovâni, provedené vzhledem ke zpracovâvané surovinë jako opatfeni pro regulaci zanâseni by mohlo kompenzovat jakÿkoliv pokles tlaku, ke kterému mùze dochâzet nebo kterÿ mùze bÿt ocekâvân v tepelném vÿmëniku pro zpracovâvanou surovinu, stejnë jako jakÿkoliv jinÿ pokles tlaku, ke kterému by mohlo dochâzet nebo kterÿ mûze bÿt ocekâvân v pfivodnich potrubich nebo jinÿch kanâlech, vyuzivanÿch pro dopravu pfedehfâté zpracovâvané suroviny do reaktorû, a to zejména tehdy, pokud je nezbytné udrzovat tlak zpracovâvané suroviny v pfedem stanoveném rozmezi.

Pfestoze pouze jediné pfivodni potrubi pro zpracovâvanou surovinu a jediné misto pro vstfikovâni zpracovâvané suroviny do reaktorû je znâzornëno na obr. 2, jakoz i na ostatnich pfilozenÿch obrâzcich, a to pro zjednoduseni vyobrazeni, tak je zcela pochopitelné, ze vice pfivodnich vedeni zpracovâvané suroviny a vstfikovacich mist do reaktorû mûze bÿt vyuzivâno, pficemz u nich mûze bÿt rovnëz uplatnovâna regulace z hlediska zanâseni.

[0087]

Poté kdy smës horkÿch spalovacich plynû a zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu je ochlazena, tak ochlazené plyny prochâzeji ve smëru proudëni do jakéhokoliv znâmého ochlazovaciho a oddëlovaciho kroku, kde je tuha opëtovnë ziskâvâna.

Oddëlovâni tuhy od proudu plynû mûze bÿt snadno provâdëno prostfednictvim znâmÿch ûstroji, jako je srâzeci ûstroji, cyklonovÿ odlucovac nebo pytlovÿ filtr.

Vzhledem k ûplnému uhaseni reakci pro vytvâfeni konecného produktu tuhy mûze bÿt vyuzivân jakÿkoliv znâmÿ procès pro uhaseni reakce ve smëru proudëni za pfivâdënim zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, jak je znâmo pro odbornika z dané oblasti techniky.

Napfiklad mûze bÿt vstfikovâna chladici nebo hasici tekutina, kterou mûze bÿt voda nebo jiné vhodné tekutiny pro zastaveni chemické reakce.

[0088]

Obr. 3 znâzornuje cast jiného typu pecniho reaktoru pro vÿrobu tuhy, kterÿ mûze bÿt vyuzivân u zpûsobu podle tohoto vynâlezu pro vÿrobu tuhy, pficemz alespon cast pfedehfivâni zahrnuje kontaktovàni tepelného vÿmëniku 21 s reakcnim proudem v reaktoru, pricemz tekuté horké médium nebo nosné médium 28, jako je para nebo dusik, proudici près tepelnÿ vÿmënik, je ohfivâno v reaktoru, nacez ohfâtâ para (napfiklad prehfâtâ para) poté prochâzi ven z tepelného vÿmëniku a reaktoru a je vedena potrubim près samostatnÿ ohfivac 22 zpracovavané suroviny, umistënÿ na vnëjsi stranë reaktoru za ûcelem vÿmëny tepla se zpracovâvanou surovinou v ohfivaci zpracovavané suroviny pro ohfivâni zpracovavané suroviny na teplotu vyssi, nez zhruba 300 °C, jako napfiklad na teplotu 370 °C nebo vyssi.

[0089]

Obr. 4 znâzornuje cast jiného typu pecniho reaktoru pro vÿrobu tuhy, kterÿ mûze bÿt vyuzivân u zpûsobu podle tohoto vynâlezu pro vÿrobu tuhy, pficemz alespon cast pfedehfivâni obsahuje kontaktovàni ohfivace 23 zpracovâvané suroviny se zbytkovÿm plynem, kterÿ vystupuje z reaktoru pro ohfivâni zpracovâvané suroviny v ohfivace zpracovâvané tekutiny na teplotu vyssi, nez zhruba 300 °C (nebo alespori câstecnë na cilovou teplotu).

• ·

[0090]

Obr. 5 znâzorhuje jinÿ typ pecniho reaktoru pro vÿrobu tuhy, kterÿ mûze bÿt vyuzivân u zpûsobu podle tohoto vynàlezu, pficemz proud ohfâtÿch plynû dale obsahuje alespoh câstecnë nebo zcela ohfâtÿ plyn 24, kterÿ byl ohfât alespoh câstecnë nebo zcela s vyuzitim plazmového ohfivace 25.

Plazmové ohfivâni plynu mûze bÿt provâdëno napfiklad v souladu se znâmÿmi postupy, které jsou znâmé pro odbornika z dané oblasti techniky.

Mûze bÿt napfiklad vyuzivân plazmovÿ hofâk, jak je popsâno v patentu US 5 486 674, jehoz celÿ popis se zde poznamenâvâ ve formé odkazu, pficemz Ize rovnëz odkâzat na plazmové ohfivâni podle patentû US 4 101 639 a US 3 288 696, jejichz celé popisy se zde poznamenâvaji ve formé odkazu.

[0091]

Jak je rovnëz znâzornëno na obr. 5, tak zpracovâvanâ surovina mûze bÿt nepfimo ohfivâna prostrednictvim ohrâtého média (napfiklad pâry), u kterého doslo k vÿmënë tepla s reakcnim proudem v tepelném vÿmëniku 26 v reaktoru, nebo alternativnë mûze bÿt zpracovâvanâ surovina nepfimo ohfivâna v tepelném vÿmëniku 26 v reaktoru, jak je znâzornëno cârkovanÿmi carami.

[0092]

Jak je znâzornëno na obr. 7, tak zpracovâvanâ surovina (FS) mûze bÿt pfivâdëna oddëlenë od plnivové tekutiny s vyuzitim potrubni konstrukce, kterâ obsahuje mezikruzi.

„Primârni ohen na obr. 7 a obr. 8 oznacuje spalovaci proud.

Obr. 8 znâzornuje provedeni, kdy je zpracovàvanâ surovina (FS) pro vÿrobu tuhy samostatnë pfivâdëna od plnivové tekutiny pomoci konstrukce, kde je potrubi vedle sebe.

[0093]

Konstrukce tepelného vÿmëniku, vyuzivanâ pro pfedehfivâni zpracovâvané suroviny uvnitf nebo vnëjsi stranë reaktoru u tëchto rûznÿch procesnich schémat podle tohoto vynâlezu, mûze mit jakékoliv znâmé provedeni tepelného vÿmëniku, jako skofepina a trubka, skofepina a spirâla, deska a râm, nebo podobnë.

Pokud tepelnÿ vÿmënik mâ uspofâdâni vnitfni spirâly, tak mûze bÿt napfiklad vyuzito rozvrzeni poctu osmdesâti trubek a kolen pro zamezeni problémû z hlediska koroze nebo eroze v pfipadë spirâly.

Rovnëz konstantni roztec mezi trubkami mûze bÿt vyuzivâna pfi konstrukci fadového spirâlového potrubi, pficemz spirâla mûze vyuzivat celÿ prûfez sbërace koufovÿch plynû.

Soucinitele pfenosu tepla pro fadové spirâly se mohou vÿraznë mënit pro rûzné kvality a pro rûznâ zafizeni.

[0094]

Rovnëz jakékoliv zpracovâvané suroviny pro popisované postupy zpûsobû mohou obsahovat pfidavné materiâly nebo kompozice, které jsou vseobecnë vyuzivâny pro vÿrobu tuhy.

• ·

Zpûsob podle tohoto vynâlezu mûze dale zahrnovat pfivâdëni alespon jedné lâtky, kterâ predstavuje nebo kterâ obsahuje alespon jeden prvek ze skupiny IA a/nebo skupiny IIA (nebo zelezo) periodické tabulky.

Lâtka, obsahujici alespon jeden prvek ze skupiny IA a/nebo skupiny IIA (nebo zelezo) obsahuje alespon jeden alkalickÿ kov nebo alkalickÿ kov zemin.

Pfiklady zahrnuji lithium, sodik, draslik, rubidium, cesium, francium, vâpnik, baryum, stroncium, nebo radium, nebo jejich kombinace.

Jakékoliv smësi jedné nebo vice z tëchto slozek mohou bÿt pritomny v lâtce.

Lâtka mûze bÿt pevnâ, mûze predstavovat roztok, disperzi, plyn, nebo jakoukoliv jejich kombinaci.

Mûze bÿt vyuzivâna vice nez jedna lâtka, kterâ mâ stejnou nebo odlisnou skupinu IA a/nebo skupinu IIA kovu (nebo zelezo).

Pokud je vyuzivâno vice lâtek, tak mohou bÿt lâtky pridâvâny dohromady, samostatnë, postupnë nebo v rûznÿch mistech reakce.

Pro ûcely tohoto vynâlezu mûze bÿt lâtkou vlastni kov (nebo iont kovu), sloucenina, obsahujici jeden nebo vice tëchto prvkû, vcetnë soli, obsahujici jeden nebo vice tëchto prvkû, a podobnë.

Lâtka mùze bÿt schopna pfivâdët kov nebo iont kovu do reakce, kterâ je provâdëna za ùcelem vytvofeni produktu tuhy.

Pro ùcely tohoto vynâlezu lâtka, obsahujici alespon jeden kov (nebo jeho iont) ze skupiny IA a/nebo IIA, pokud je vyuzivâna, mùze bÿt privâdëna v jakémkoliv mistë reaktoru, napriklad pred dokoncenim uhaseni nebo ochlazeni.

Napriklad mùze bÿt lâtka pridâvâna v jakémkoliv mistë pred dokoncenim uhaseni nebo ochlazeni, a to vcetnë pred pfivâdënim zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu v prvnim reakcnim stupni, bëhem pfivâdëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu v prvnim reakcnim stupni, po pfivedeni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu v prvnim reakcnim stupni, pred privâdënim, bëhem pfivâdëni nebo bezprostfednë po pfivedeni jakékoliv druhé zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, nebo v jakémkoliv kroku po pfivedeni druhé zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, avsak pfed dokoncenim uhaseni nebo ochlazeni.

Vice nez jedno misto pro pfivâdëni lâtky mùze bÿt vyuzivâno.

[0095]

Kromë toho, jak jiz bylo drive uvedeno, se pfedmëtnÿ vynâlez tÿkâ zpûsobu ovlâdâni alespoh jedné vlastnosti câstic tuhy.

Tento zpûsob zahrnuje miseni alespoh jedné plnivové tekutiny s alespoh jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu (pfed a/nebo po vstupu do reaktoru) pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny. Zpûsob mûze dâle zahrnovat privâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do reaktoru na tuhu nebo samostatné privâdëni plnivové tekutiny a zpracovâvané suroviny do reaktoru. Privâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny mûze bÿt provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudû.

Zpûsob zahrnuje fizeni mnozstvi plnivové tekutiny, pfitomné ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, za ûcelem ovlâdâni alespoh jedné vlastnosti câsti.

Vÿrazy „plnivovâ tekutina, „zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu a „smës tekutiny a zpracovâvané suroviny maji stejnÿ vÿznam tak, jak byly tyto vÿrazy definovâny a vysvëtleny ve shora uvedeném popise.

[0096]

Jednim pfikladem alespoh jedné vlastnosti câstic je svëtlÿ odstin.

Vlastnosti câstic mûze bÿt vlastnost povrchové plochy nebo vlastnost struktury.

[0097]

Pfedmëtnÿ vynâlez bude dâle objasnën prostfednictvim nâsledujicich pfikladû, které jsou vsak pro predmëtnÿ vynâlez pouze pfîkladné.

PRÎKLADY

Pfiklad 1

[0098]

U jednoho pfikladû pfedmëtného vynâlezu proud horkého plynû z plamene zemniho plynû o vysoké rychlosti (vice nez 200 m/s) byl zapâlen do pfechodové oblasti (D=135 mm) reaktoru na tuhu, jak je znâzornëno na obr. 1, pfi ekvivalencnim pomëru 0,8.

Dekantovanâ zpracovâvané surovina byla vstfikovana do pfechodové oblasti s vyuzitim ctyf injektorû pfi celkovém ekvivalencnim pomëru 3,33.

Injektory na zpracovâvanou surovinu mëly kazdÿ otvor o prùmëru 0,76 mm, nésledovanÿ expanznim ùsekem o délce 76 mm a o prùmëru 6,5 mm.

Zpracovévanâ surovina byla pfedehféta na teplotu zhruba 500 °C pfed vstupem do injektorû.

Dusik byl pfidâvân do zpracovâvané suroviny jako plnivovâ tekutina pfi prùtokovÿch mnozstvich od 0 % hmotnostnich do 20 % hmotnostnich (viz nâsledujici tabulka) proudu zpracovâvané suroviny bezprostfednë ve smëru proudëni za otvorem.

Dusik byl pridâvân takovÿm zpùsobem, ze byl misen se zpracovâvanou surovinou pred vstupem do pfechodové oblasti.

[0099]

Pronikâni proudu tekutiny a zpracovâvané suroviny do pfechodové oblasti bylo pozorovâno vizuâlnë prostfednictvim pozorovaciho otvoru v reaktoru.

Bez jakékoliv plnivové tekutiny proudy zpracovâvané suroviny pouze pronikaly do pficného proudëni proudu horkého plynu o vysoké rychlosti do hloubky, rovnajici se zhruba 25 % prùmëru pfechodové oblasti (coz pfedstavuje prùnik proudu o velikosti zhruba 34 mm) .

Kdyz byla plnivovâ tekutina pfidâvâna do zpracovâvané suroviny, tak se prùnik proudu tekutiny a zpracovâvané suroviny kontinuâlnë zvysoval, az protilehlé proudy tekutiny a zpracovâvané suroviny se setkaly ve stredu pfechodové oblasti (coz pfedstavuje prùnik proudu o velikosti zhruba 68 mm).

Bylo pozorovâno, ze k tomu doslo pfi proudu dusiku 20 % hmotnostnich, a to na hmotnostni bâzi vstrikované zpracovâvané suroviny.

Kromë toho byla hodnota odstinu tuhy mëfena pomoci zpûsobu ASTM D3265, pficemz bylo zjistëno zvÿseni pro danou povrchovou oblast tuhy pfi pfidâvâni vice dusiku do zpracovâvané suroviny ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

Nâsledujici tabulka ukazuje, jak se odstin a prûnik proudu mëni na zâkladë prûtokového mnozstvi dusiku.

Tabulka 1

Proud N2 (v % hmotn. zpracovévané suroviny)	Prûnik proudu (v % prûmëru pfechodové oblasti)	Odstin v % (ASTM D3265)
0	25 %	122
5	35 %	127
10	45 %	130
20	> 50 % (proudy se setkévaji ve stfedu)	132

Pfiklad 2

[00100]

U druhého pfikladu tohoto vynâlezu s vyuzitim stejného reaktoru, jako u pfikladu 1, byl dusik pfidâvân do mezikruzi (jak je znâzornëno na obr. 7) kolem proudu zpracovâvané suroviny tak, ze plnivovâ tekutina v mezikruzi a zpracovâvané tekutina se nemisily pfed vstupem do prechodové oblasti.

Plnivové tekutina byla v tësné blizkosti zpracovévané suroviny tak, ze dochézelo ke zvysovéni hybnosti porudu zpracovévané suroviny, cimz dochézelo ke zvysovéni pronikéni proudu tekutiny a zpracovévané suroviny.

Byly vyuzivâny stejné reakcni podminky jako u pfikladu 1, pficemz dusik byl pfidâvân do mezikruzi v prûtokovÿch mnozstvich od 0 % hmotnostnich do 20 % hmotnostnich proudu zpracovâvané suroviny, a to na hmotnostni bâzi vstfikované zpracovâvané suroviny.

Stejné jako u pfedchoziho prikladu byl prûnik proudu zpracovâvané suroviny pouze zhruba 25 % prûmëru pfechodové oblasti, a to pfi zâdném proudu tekutiny v mezikruzi.

Prunik proudu se zvysoval s proudem plnivové tekutiny v mezikruzi az do zhruba 40 % prûmëru pfechodové oblasti pfi proudu 20 % hmotnostnich, a to na hmotnostni bâzi vstfikované zpracovâvané suroviny.

Proto tedy pfidâvâni plnivové tekutiny timto zpùsobem zvysuje prûnik proudu tekutiny a zpracovâvané suroviny, avsak nikoliv tak efektivnë, jako u pfedchâzejiciho pfikladu.

Odstin se rovnëz zvysoval do urcité miry pfi pfidâvâni dusiku v mezikruzi.

Tabulka 2

Proud N2 (v % hmotn. zpracovâvané suroviny)	Prûnik proudu (v % prûmëru pfechodové oblasti)	Odstin v % (ASTM D3265)
0	~25 %	122
5	~30 %	123,5
10	~35 %	126
20	~40 %	127,5

[00101]

Pfedmëtnÿ vynélez zahrnuje nâsledujici aspekty/provedeni/znaky v jakémkoliv poradi a/nebo v jakékoliv kombinaci:

1. Zpûsob vÿroby tuhy, obsahujici nâsledujici kroky:

privédëni proudu ohrâtého plynu do reaktorû pro vÿrobu tuhy, smësovâni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvâfeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny tak, ze alespon jedna plnivové tekutina zvysuje hybnost alespon jedné zpracovévané suroviny poskytujici tuhu ve smëru, kterÿ je axiélni nebo v podstatë axiélni k alespon jednomu mistu privédëni zpracovévané suroviny do reaktorû na vÿrobu tuhy, privédëni smësi tekutiny a zpracovévané suroviny do alespon jednoho mista pro privédëni zpracovévané suroviny do reaktorû na vÿrobu tuhy, smësovéni alespon smësi tekutiny a zpracovévané suroviny pfes alespon jedno privodni misto do reaktorû na vÿrobu tuhy s proudem ohrétého plynu pro vytvoreni reakcniho proudu, ve kterém se vytvéfi tuha v reaktorû na vÿrobu tuhy, a opëtovné ziskévéni tuhy v reakcnim proudu.

2. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchézejiciho nebo nésledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pricemz plnivovâ tekutina je chemicky inertni vùci zpracovévané surovinë poskytujici tuhu.

3. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je stejnomërnë distribuovâna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

4. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz privâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudû, pficemz jeden nebo vice proudû smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny obsahuje dostatek plnivové tekutiny pro pohânëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do vnitfni câsti proudu ohfâtého plynu.

5. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovou tekutinou je alespon jeden inertni plyn.

6. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovou tekutinou je pâra, voda, vzduch, oxid uhlicitÿ, zemni plyn, oxid uhelnatÿ, vodik, zbytkové plyny tuhy, dusik, nebo jakékoliv jejich kombinace.

7. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovou tekutinou je dusik.

8. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je privâdëna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfi tlaku, postacujicim k pronikâni do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pro vytvâfeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

9. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je pfivâdëna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pri tlaku zhruba od jedné libry na palec ctverecni do zhruba 350 liber na palec ctverecni, pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

10. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz zpracovâvané surovina poskytujici tuhu je rozmëlhovâna pfed jejim smisenim s plnivovou tekutinou.

11. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz mnozstvi plnivové tekutiny, které je miseno se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, je nastavitelné bëhem kontinuâlni vÿroby tuhy.

12. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz privâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudù, pficemz prûnik proudu smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do proudu ohrâtého plynu je nastavovâno prostfednictvim zmëny obsahu plnivové tekutiny ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny bëhem kontinuâlni vÿroby tuhy.

13. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je alespon câstecnë distribuovâna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

14. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 400 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

15. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

16. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vyssi nez zhruba 300 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

17. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu zhruba od 360 °C do zhruba 850 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

18. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 300 °C do zhruba 850 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pied pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

19. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dale obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 50 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

20. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 100 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

21. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, a az do zhruba 950 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

22. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz nastaveni plnivové tekutiny je provâdëno pro regulovâni rychlosti zaskrceného proudu nebo kritické rychlosti nebo obou tëchto rychlosti u jednoho nebo vice proudû smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, cimz dochâzi ke zmënë pronikâni smësi a zpracovâvané suroviny do proudu ohfâtého plynu.

23. Zpûsob ovlâdâni alespoh jedné vlastnosti câstic tuhy, obsahujici nâsledujici kroky:

miseni alespoh jedné plnivové tekutiny s alespoh jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny a pfivâdëni této smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy, pficemz pfivâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudû a je regulovâno mnozstvi plnivové tekutiny, pfitomné ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, pro ovlâdâni alespoh jedné vlastnosti câstic.

24. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz alespoh jednou vlastnosti câstic je odstin.

25. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je chemicky inertni vùci zpracovâvané surovinë poskytujici tuhu.

26. Zpûsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je stejnomërnë distribuovâna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

27. Zpûsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz pfivâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudû, pficemz jeden nebo vice proudû smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny obsahuje dostatek plnivové tekutiny pro pohânëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do vnitrni câsti proudu ohfâtého plynu.

28. Zpûsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovou tekutinou je alespon jeden inertni plyn.

29. Zpûsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovou tekutinou je pâra, voda, vzduch, oxid uhlicitÿ, zemni plyn, oxid uhelnatÿ, vodik, zbytkové plyny tuhy, dusik, nebo jakékoliv jejich kombinace.

30. Zpûsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovou tekutinou je dusik.

31. Zpûsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je privâdëna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfi tlaku, postacujicim k pronikâni do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pro vytvâfeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

32. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je privâdëna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfi tlaku zhruba od jedné libry na palec ctverecni do zhruba 350 liber na palec ctverecni, pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

33. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz mnozstvi plnivové tekutiny, které je miseno se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, je nastavitelné bëhem uvedeného zpûsobû vÿroby tuhy.

34. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz mnozstvi plnivové tekutiny, které je miseno se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, je nastavitelné bëhem kontinuâlni vÿroby tuhy.

35. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz pfivâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudù, pficemz prùnik proudu smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do proudu ohfâtého plynû je nastavovano prostfednictvim zmëny obsahu plnivové tekutiny ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny bëhem kontinuâlni vÿroby tuhy.

36. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivové tekutina je pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 400 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

37. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 50 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

38. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pred misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

39. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vyssi nez zhruba 300 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

40. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu zhruba od 360 °C do zhruba 850 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

* * **·· ·'

41. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dale obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 300 °C do zhruba 850 °C pred misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

42. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 50 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

43. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 100 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

44. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dale obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohrivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, a az do zhruba 950 °C, pricemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohrivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

45. Zpûsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pricemz pronikâni je nastavovâno prostfednictvim plnivové tekutiny, ovlivhujici rychlost zaskrceného proudu nebo kritickou rychlost nebo obë tyto rychlosti, u jednoho nebo vice proudû smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

46. Zpûsob vÿroby tuhy, obsahujici nâsledujici kroky:

privâdëni proudu ohfâtého plynu do reaktoru na vÿrobu tuhy, privâdëni alespoh jedné zpracovâvanou suroviny poskytujici tuhu do alespoh jednoho pfivodniho mista pro zpracovâvanou surovinu do reaktoru na vÿrobu tuhy, privâdëni alespoh jedné plnivové tekutiny do alespoh jednoho pfivodniho mista do reaktoru na vÿrobu tuhy, pficemz alespoh jedno pfivodni misto pro plnivovou tekutinu je umistëno tak, ze alespoh jedna plnivovâ tekutina zvysuje hybnost alespoh jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, kdyz surovina poskytujici tuhu narâzi na proud ohrâtého plynu,

miseni alespon jedné zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu a alespoh jedné plnivové tekutiny s proudem ohfatého plynu pro vytvafeni reakcniho proudu, ve kterém je tuha vytvâfena v reaktoru na vÿrobu tuhy, a opëtovné ziskavani tuhy v reakcnim proudu.

47. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je inertni vùci zpracovàvané surovinë poskytujici tuhu.

48. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pricemz plnivovâ tekutina je distribuovâna do zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu.

49. Zpùsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pricemz privâdëni zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu a privâdëni plnivové tekutiny je ve formé jednoho nebo vice proudù, pricemz jeden nebo vice proudù, pricemz kazdÿ proud mâ stfedovou dutou spicku s krycim mezikruzim pro privâdëni plnivové tekutiny.

50. Zpùsob podle kteréhokoliv predchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pricemz privâdëni zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu a privâdëni plnivové tekutiny je provâdëno ve formé dvojice jednoho nebo vice proudù vzâjemnë k sobë pfiléhajicich, pricemz jeden proud v kazdé dvojici privâdi zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu a druhÿ proud v kazdé dvojici pfivâdi plnivovou tekutinu.

* ·

51. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nésledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pricemz plnivovâ tekutina je pfivâdëna pfi tlaku, postacujicim pro pronikâni do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

52. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vëtsi, nez zhruba 300 °C, pfed pfivâdënim do alespon jednoho pfivodniho mista.

53. Zpùsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu zhruba od 360 °C do zhruba 850 °C pfed pfivâdënim do alespon jednoho pfivodniho mista.

54. Zpùsob ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic tuhy, obsahuj ici :

samostatné pfivâdëni,

a) alespon jedné plnivové tekutiny

b) alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do reaktoru na tuhu, pficemz pfivâdëni lâtky a) a lâtky b) je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudù, a regulovâni mnozstvi pfitomné plnivové tekutiny pro ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic.

55. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz alespon jednou vlastnosti câstic je odstin.

56. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dale obsahuje ohfivâni plnivové tekutiny na prvni teplotu pfed misenim se zpracovâvanou surovinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

57. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dale obsahuje ohfivâni zpracovâvâna suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu pfed misenim s plnivovou tekutinou a ohfivâni plnivové tekutiny na druhou teplotu pfed misenim se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, a poté miseni pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na tfeti teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, a az na teplotu zhruba 950 °C, pficemz kazdÿ z krokù ohfivâni se provâdi pfed privâdënim do reaktoru na tuhu.

58. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz alespon jednou vlastnosti câstic je povrchovâ piocha.

59. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz zpracovâvané surovina poskytujici tuhu je rozmëlhovéna pfed jejim misenim s plnivovou tekutinou.

• ft

60. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchâzejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz dale obsahuje ohrivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vëtsi, nez zhruba 300 °C, pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, pricemz zpracovâvané surovina poskytujici tuhu je rozmëlhovâna pfed jejim misenim s plnivovou tekutinou.

61. Zpûsob podle kteréhokoliv pfedchézejiciho nebo nâsledujiciho provedeni/znaku/aspektu, pficemz plnivovâ tekutina je pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 50 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

[00102]

Pfedmëtnÿ vynâlez mûze zahrnovat jakoukoliv kombinaci tëchto rûznÿch znakû nebo provedeni, uvedenÿch shora a/nebo dâle, jak je uvedeno ve vëtâch a/nebo odstavcich.

Jakâkoliv kombinace zde popisovanÿch znakû se povazuje za soucâst pfedmëtného vynâlezu, pficemz s zadnÿm omezenim se neuvazuje vzhledem ke kombinovatelnÿm znakûm.

[00103]

Pfihlasovatelé specificky zahrnuji celé obsahy vsech citovanÿch odkazù do tohoto popisu.

Kromë toho, pokud je uvâdëno mnozstvi, koncentrace nebo jinâ hodnota ci parametr, a to bud’ rozmezi, vÿhodné rozmezi, nebo seznam shora uvedenÿch vÿhodnÿch hodnot a dâle uvedenÿch vÿhodnÿch hodnot, tak je to nutno châpat jako specifické » » popsâni veskerÿch rozmezi, vytvofenÿch z jakékoliv dvojice jakékoliv horni meze rozmezi nebo vÿhodné hodnoty a jakékoliv spodni meze rozmezi nebo vÿhodné hodnoty, a to bez ohledu na to, zda jsou rozmezi samostatnë popsâna.

Pokud je zde uvâdëno rozmezi numerickÿch hodnot, tak pokud neni uvedeno jinak, je toto rozmezi urceno k tomu, ze zahrnuje vsechny koncové body a vsechna cela cisla nebo zlomky do tohoto rozmezi.

Rozsah vynâlezu nelze omezovat pouze na specifické konkrétni hodnoty, uvâdëné pri definovâni rozmezi.

[00104]

Jinâ provedeni pfedmëtného vynâlezu budou zfejmâ pro odbornika z dané oblasti techniky na zâkladë uvazeni pfedmëtného popisu a praktického provâdëni pfedmëtného vynâlezu, kterÿ je zde popsân. Pfedmëtnÿ popis a pfiklady je nutno povazovat pouze za prikladné v râmci skutecného rozsahu a myslenky vynâlezu, jak jsou uvedeny v nâsledujicich nârocich, jakoz i jejich ekvivalenty.

Claims (61)

1. PATENTOVÉ N A R O K Y

   1. Zpùsob vÿroby tuhy, obsahujici nâsledujici kroky:

   privâdëni proudu ohrâtého plynu do reaktoru pro vÿrobu tuhy, smësovâni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvâfeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny tak, ze alespon jedna plnivovâ tekutina zvysuje hybnost alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu ve smëru, kterÿ je axiâlni nebo v podstatë axiâlni k alespon jednomu mistu privâdëni zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy, privâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do alespon jednoho mista pro privâdëni zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy, smësovâni alespon smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny près alespon jedno pfivodni misto do reaktoru na vÿrobu tuhy s proudem ohrâtého plynu pro vytvofeni reakcniho proudu, ve kterém se vytvâfi tuha v reaktoru na vÿrobu tuhy, a opëtovné ziskâvâni tuhy v reakcnim proudu.

   100
2. 2. Zpùsob vyznacuj ici chemicky inertni vùci podle se t i m , nâroku

   1, ze plnivovâ tekutina je zpracovâvané surovinë poskytujici tuhu.
3. 3. Zpùsob vyznacujici s stejnomërnë distribuovâna tuhu.

   podle e t i m , ze do zpracovâvané nâroku 1, plnivovâ tekutina je suroviny poskytujici
4. 4. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze pfivâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudù, pficemz jeden nebo vice proudù smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny obsahuje dostatek plnivové tekutiny pro pohânëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do vnitrni câsti proudu ohfâtého plynu.
5. 5. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze plnivovou tekutinou je alespon jeden inertni plyn.
6. 6. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze plnivovou tekutinou je pâra, voda, vzduch, oxid uhlicitÿ, zemni plyn, oxid uhelnatÿ, vodik, zbytkové plyny tuhy, dusik, nebo jakékoliv jejich kombinace.
7. 7. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze plnivovou tekutinou je dusik.

   101
8. 8. Zpûsob podle néroku 1, vyznacujici se t i m , ze plnivovâ tekutina je privâdëna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfi tlaku, postacujicim k pronikâni do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pro vytvâfeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.
9. 9. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je pfivâdëna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfi tlaku zhruba od jedné libry na palec ctverecni do zhruba 350 liber na palec ctverecni, pro vytvâfeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.
10. 10. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze zpracovâvané surovina poskytujici tuhu je rozmëlnovâna pfed jejim smisenim s plnivovou tekutinou.
11. 11. Zpûsob podle néroku 1, vyznacujici se tim, ze mnozstvi plnivové tekutiny, které je miseno se zpracovévanou surovinou poskytujici tuhu, je nastavitelné bëhem kontinuélni vÿroby tuhy.
12. 12. Zpûsob podle néroku 1, vyznacujici se tim, ze pfivédëni smësi tekutiny a zpracovévané suroviny je provédëno ve formé jednoho nebo vice proudû, pficemz prûnik proudu smësi tekutiny a zpracovévané suroviny do proudu ohfétého plynu je nastavovéno prostfednictvim zmëny obsahu plnivové tekutiny ve smësi tekutiny a zpracovévané suroviny bëhem kontinuélni vÿroby tuhy.

    102
13. 13. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je alespoh câstecnë distribuovâna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.
14. 14. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 400 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.
15. 15. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pied misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.
16. 16. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vyssi nez zhruba 300 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.
17. 17. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu zhruba od 360 °C do zhruba 850 °C pied misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

    103
18. 18. Zpûsob podle kteréhokoliv nâroku 1, vyznacujici se t i m , ze dale obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 300 °C do zhruba 850 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.
19. 19. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 50 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.
20. 20. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 100 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokû ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

    104
21. 21. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se t i m , ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, a az do zhruba 950 C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokù ohfivâni dochâzi pred pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.
22. 22. Zpùsob podle nâroku 4, vyznacujici se tim, ze nastaveni plnivové tekutiny je provâdëno pro regulovâni rychlosti zaskrceného proudu nebo kritické rychlosti nebo obou tëchto rychlosti u jednoho nebo vice proudù smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, cimz dochâzi ke zmënë pronikâni smësi a zpracovâvané suroviny do proudu ohfâtého plynu.
23. 23. Zpùsob ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic tuhy, obsahujici nâsledujici kroky:

    miseni alespon jedné plnivové tekutiny s alespon jednou zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny a pfivâdëni této smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny do reaktoru na vÿrobu tuhy, pficemz pfivâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve forme jednoho nebo vice proudù a je regulovâno mnozstvi plnivové tekutiny, pfitomné ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, pro ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic.

    105
24. 24. Zpûsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze alespoh jednou vlastnosti câstic je odstin.
25. 25. Zpûsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je chemicky inertni vûci zpracovâvané surovinë poskytujici tuhu.
26. 26. Zpûsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je stejnomërnë distribuovâna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.
27. 27. Zpûsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze privâdëni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudû, pficemz jeden nebo vice proudû smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny obsahuje dostatek plnivové tekutiny pro pohânëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do vnitfni câsti proudu ohfâtého plynû.
28. 28. Zpûsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze plnivovou tekutinou je alespoh jeden inertni plyn.
29. 29. Zpûsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze plnivovou tekutinou je pâra, voda, vzduch, oxid uhlicitÿ, zemni plyn, oxid uhelnatÿ, vodik, zbytkové plyny tuhy, dusik, nebo jakékoliv jejich kombinace.
30. 30. Zpûsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze plnivovou tekutinou je dusik.

    106
31. 31. Zpûsob podle néroku

    23, vyznacujici se tim, ze plnivové tekutina je pfiwédëna do zpracovévané suroviny poskytujici tuhu pfi tlaku, postacujicim k pronikéni do zpracovévané suroviny poskytujici tuhu pro vytvéfeni smësi tekutiny a zpracovévané suroviny.
32. 32. Zpûsob podle néroku

    23, vyznacujici se tim, ze plnivové tekutina je pfiwédèna do zpracovévané suroviny poskytujici tuhu pfi tlaku zhruba od jedné libry na palec ctverecni do zhruba 350 liber na palec ctverecni, pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovévané suroviny.
33. 33. Zpûsob podle néroku 23, vyznacujici se tim, ze mnozstvi plnivové tekutiny, které je miseno se zpracovévanou surovinou postytujici tuhu, je nastavitelné bëhem uvedeného zpûsobu vÿroby tuhy.
34. 34. Zpûsob podle néroku 23, vyznacujici se tim, ze mnozstvi plnivové tekutiny, které je miseno se zpracovévanou surovinou postytujici tuhu, je nastavitelné bëhem kontinuélni vÿroby tuhy*.
35. 35. Zpûsob podle néroku 23, vyznacujici se tim, ze pfivédëni smësi tekmtiny a zpracovévané suroviny je provédëno ve formé jednoho nebo» vice proudù, pficemz prûnik proudu smësi tekutiny a zpracovévané suroviny do proudu ohfétého plynu je nasLavovano prostfednictvim zmëny obsahu plnivové tekutiny ve s-mési tekutiny a zpracovévané suroviny bëhem kontinuélni vÿro»by tuhy.

    107
36. 36. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se t i m , ze plnivovâ tekutina je pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 400 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.
37. 37. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je pritomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 50 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.
38. 38. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.
39. 39. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vyssi nez zhruba 300 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.
40. 40. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu zhruba od 360 °C do zhruba 850 °C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.

    108
41. 41. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 300 °C do zhruba 850 C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni srnësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokù ohfivâni dochâzi pfed pfivâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.
42. 42. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 50 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokù ohfivâni dochâzi pfed privâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.
43. 43. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu zhruba od 400 °C do zhruba 600 C pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota alespon o 100 °C, pricemz ke kazdému z uvedenÿch krokù ohfivâni dochâzi pfed privâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.

    109
44. 44. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se t 1 m , ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny, a poté ohrivâni smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny na druhou teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, a az do zhruba 950 °C, pficemz ke kazdému z uvedenÿch krokù ohrivâni dochâzi pfed privâdënim do reaktoru na vÿrobu tuhy.
45. 45. Zpùsob podle nâroku 27, vyznacujici se tim, ze pronikâni proudu je nastavovâno prostfednictvim plnivové tekutiny, ovlivhujici rychlost zaskrceného proudu nebo kritickou rychlost nebo obë tyto rychlosti, u jednoho nebo vice proudù smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny.
46. 46. Zpùsob vÿroby tuhy, obsahujici nâsledujici kroky:

    pfivâdëni proudu ohfâtého plynû do reaktoru na vÿrobu tuhy, pfivâdëni alespon jedné zpracovâvanou suroviny poskytujici tuhu do alespon jednoho pfivodniho mista pro zpracovâvanou surovinu do reaktoru na vÿrobu tuhy, pfivâdëni alespon jedné plnivové tekutiny do alespon jednoho pfivodniho mista do reaktoru na vÿrobu tuhy, pficemz alespon jedno pfivodni misto pro plnivovou tekutinu je umistëno tak, ze alespon jedna plnivovâ tekutina zvysuje hybnost alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu, kdyz surovina poskytujici tuhu narâzi na proud ohfâtého plynû,

    110 miseni alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu a alespon jedné plnivové tekutiny s proudem ohfâtého plynu pro vytvâfeni reakcniho proudu, ve kterém je tuha vytvârena v reaktoru na vÿrobu tuhy, a opëtovné ziskâvâni tuhy v reakcnim proudu.
47. 47. Zpûsob podle nâroku 46, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je inertni vûci zpracovâvané surovinë poskytujici tuhu.
48. 48. Zpûsob podle nâroku 46, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je distribuovâna do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.
49. 49. Zpûsob podle nâroku 46, vyznacujici se tim, ze pfivâdëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu a pfivâdëni plnivové tekutiny je ve formé jednoho nebo vice proudû, pficemz jeden nebo vice proudû, pficemz kazdÿ proud mâ stfedovou dutou spicku s krycim mezikruzim pro pfivâdëni plnivové tekutiny.
50. 50. Zpûsob podle nâroku 46, vyznacujici se tim, ze pfivâdëni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu a pfivâdëni plnivové tekutiny je provâdëno ve formé dvojice jednoho nebo vice proudû vzâjemnë k sobë pfiléhajicich, pficemz jeden proud v kazdé dvojici pfivâdi zpracovâvanou surovinu poskytujici tuhu a druhÿ proud v kazdé dvojici pfivâdi plnivovou tekutinu.
51. 51. Zpûsob podle nâroku 46, vyznacujici se tim, ze plnivovâ tekutina je pfivâdëna pfi tlaku, postacujicim pro pronikâni do zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.

    Ill
52. 52. Zpûsob vyznacuj ici podle s e t i m , nâroku dale

    46, obsahuj e ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vëtsi, nez zhruba 300 °C, pred pfivâdënim do alespon jednoho pfivodniho mista.
53. 53. Zpûsob vyznacuj ici podle s e t i m , ze nâroku dâle

    46, obsahuj e ohfivâni zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu zhruba od 360 °C do zhruba 850 °C pfed pfivâdénim do alespon jednoho pfivodniho mista.
54. 54. Zpûsob ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic tuhy, obsahuj ici :

    samostatné pfivâdëni,

    a) alespon jedné plnivové tekutiny

    b) alespon jedné zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu do reaktorû na tuhu, pricemz pfivâdëni lâtky a) a lâtky b) je provâdëno ve formé jednoho nebo vice proudù, a regulovâni mnozstvi pfitomné plnivové tekutiny pro ovlâdâni alespon jedné vlastnosti câstic.
55. 55. Zpûsob podle nâroku 54, vyznacuj ici se tim, ze alespon jednou vlastnosti câstic je odstin.

    112 • ·
56. 56. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dale obsahuje ohfivâni plnivové tekutiny na prvni teplotu pred misenim se zpracovâvanou surovinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovàvané suroviny.
57. 57. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohrivâni zpracovâvâna suroviny poskytujici tuhu na prvni teplotu pfed misenim s plnivovou tekutinou a ohrivâni plnivové tekutiny na druhou teplotu pfed misenim se zpracovâvanou surovinou poskytujici tuhu, a poté miseni pro vytvoreni smësi tekutiny a zpracovàvané suroviny, a poté ohfivâni smësi tekutiny a zpracovàvané suroviny na treti teplotu, kterâ je vyssi, nez prvni teplota, a az na teplotu zhruba 950 °C, pficemz kazdÿ z krokù ohfivâni se provâdi pfed privâdënim do reaktoru na tuhu.
58. 58. Zpùsob podle nâroku 23, vyznacujici se tim, ze alespoh jednou vlastnosti câstic je povrchovâ piocha.
59. 59. Zpùsob podle nâroku 46, vyznacujici se tim, ze zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu je rozmëlhovâna pfed jejim misenim s plnivovou tekutinou.
60. 60. Zpùsob podle nâroku 1, vyznacujici se tim, ze dâle obsahuje ohfivâni zpracovàvané suroviny poskytujici tuhu na teplotu vëtsi, nez zhruba 300 °C, pfed misenim s plnivovou tekutinou pro vytvofeni smësi tekutiny a zpracovàvané suroviny, pricemz zpracovâvanâ surovina poskytujici tuhu je rozmëlhovâna pfed jejim misenim s plnivovou tekutinou.

    113
61. 61. Zpûsob podle nâroku 1, vyznacujici se t i m , ze plnivové tekutina je pfitomna ve smësi tekutiny a zpracovâvané suroviny v mnozstvi zhruba od 0,1 % hmotnostnich do zhruba 50 % hmotnostnich na zâkladë hmotnosti zpracovâvané suroviny poskytujici tuhu.