CZ20157A3 - Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech - Google Patents

Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech Download PDF

Info

Publication number
CZ20157A3
CZ20157A3 CZ2015-7A CZ20157A CZ20157A3 CZ 20157 A3 CZ20157 A3 CZ 20157A3 CZ 20157 A CZ20157 A CZ 20157A CZ 20157 A3 CZ20157 A3 CZ 20157A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
goniometer
soller
ray
monochromator
pivot arm
Prior art date
Application number
CZ2015-7A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ305779B6 (cs
Inventor
Jan Drahokoupil
Kamil Kolařík
Nikolaj Ganev
Original Assignee
České Vysoké Učení Technické V Praze, Fakulta Jaderná A Fyzikálně Inženýrská
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by České Vysoké Učení Technické V Praze, Fakulta Jaderná A Fyzikálně Inženýrská filed Critical České Vysoké Učení Technické V Praze, Fakulta Jaderná A Fyzikálně Inženýrská
Priority to CZ2015-7A priority Critical patent/CZ20157A3/cs
Publication of CZ305779B6 publication Critical patent/CZ305779B6/cs
Publication of CZ20157A3 publication Critical patent/CZ20157A3/cs

Links

Landscapes

  • Analysing Materials By The Use Of Radiation (AREA)

Abstract

Uvedená soustava obsahuje držák (2) pro upevnění analyzovaného vzorku (1), nad kterým je na prvním otočném ramenu (3) umístěn zdroj (4) rentgenového záření tvořený rentgenkou. Dále soustava obsahuje druhé otočné rameno (6) pro umístění proporcionálního bodového detektoru (9), které má stejný střed otáčení jako má první otočné rameno (3). Na druhém otočném ramenu (6) jsou ve směru záření difraktovaného od analyzovaného vzorku (1) umístěny paralelní Sollerovy clony (7) v kombinaci s modifikovatelným monochromátorem. Modifikovatelný monochromátor je tvořen přípravkem (8), který je umístěn za Sollerovými clonami (7) a je k druhému otočnému ramenu (6) připevněn pomocí upínacího držáku (8.2). Přípravek (8) je opatřen příčně v ose (x) polohovatelným držákem (8.3), ve kterém je umístěn proporcionální bodový detektor (9). Na základně (8.1) přípravku (8) je umístěn výškově v ose (z) polohovatelný držák (8.4), ve kterém je uložen goniometr (8.5) s výměnným monochromatizujícím krystalem (8.6). Tento goniometr (8.5) je naklopitelný v rovině kolmé na osu goniometru (8.5) v rozmezí .+-. 15.degree., přičemž osy paralelních Sollerových clon (7) a goniometru (8.5) svírají úhel 65.degree..

Description

Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech
Oblast techniky Předkládaná soustava má modifikovatelný monochromátor rentgenového záření a je určena jako doplněk k rentgenovým difraktometrům, který zvětšuje poměr signál/šum a vylepšuje rozlišení difrakčního záznamu za cenu snížení intenzity.
Dosavadní stav techniky V současných laboratorních difraktometrech se používají jako zdroj rentgenového záření rentgenové lampy „rentgenky". Nejčastěji se používají rentgenové lampy s anodami z těchto prvků: Cu, Co, Cr, Mo, Mn. Ve speciálních případech mohou být využívány i jiné prvky jako Fe, Ti a Ag. Vlnová délka záření těchto rtg lamp je v tabulce 1.
Tab. 1 Vlnové délky nejpoužívanějších druhů rentgenového záření.
Prvek anody λΚαί, nm AKo2,nm λΚβ2, nm Mo 0,070926 0,071354 0,063225 Cu 0,154051 0,154433 0,139217 Ni 0,165784 0,166169 0,150010 Co 0,178892 0,179278 0,162075 Fe 0,193597 0,193991 0,175653 Mn 0,210175 0,210568 0,191015 Cr 0,228962 0,229351 0,208480 Ti 0,274841 0,275207 0,251381
Vlnové spektrum se skládá ze spojitého záření a několika charakteristických linií, viz Obr. 1. Je zde uvedena část rentgenového spektra rentgenek s molybdenovou a měděnou anodou při U = 35jkV. Zobrazený průběh představuje superpozici spektra spojitého a charakteristického, viz I. Kraus, N. Ganev: Technické aplikace difrakční analýzy, 2004. Nejvýznamnější příspěvek mají charakteristické linie Kcn, Ka2 a Κβ s následujícím poměrem intenzit 10o]j ^0^:^0. Pro většinu aplikací rentgenového záření je zajímavé mít monochromatické záření. Pro potlačení spektrální komponenty Κβ se používají tak zvané β-filtry, které zlepšují poměr linie Και:Κβ na cca 1:100 za cenu snížení primární linie linie Kcn cca na polovinu. Pro určité kombinace prvku anody a studovaných materiálů dochází ke vzniku fluorescenčního záření na vzorku. Toto fluorescenční záření se šíří všemi směry a radikálně přispívá ke zvýšení pozadí a zhoršení poměru signál/šum. Jedná se například o měděné záření aplikované na vzorky obsahující železo, či kobaltové záření aplikované na vzorky obsahující mangan. V těchto případech je vhodné použít monochromátor v difraktovaném svazku. Pří jeho použití dochází zhruba k řádové ztrátě primární intenzity.
Spektrální komponenty Kcn, Ka2 jsou velmi blízko sebe.^pro malé difrakční úhly jsou jejich příspěvky v difrakčním záznamu překryty, prcrvelké částečně či zcela rozlišeny, viz Obr. 2, křivka bez monochromátoru. Mikrostruktura materiálu, tedy jeho odchylky od ideálního krystalu způsobují rozšíření difrakčních linií. Nejčastěji interpretací tohoto fyzikálního rozšíření je velikost krystalitů, či lépe řečeno oblastí koherentního rozptylu a velikost mikrodeformací. Spektrální část je nejvýznamnější částí instrumentálního rozšíření a tedy její redukcí lze posunout detekční limit těchto dvou sledovaných parametrů. Zároveň se zpřesní určení polohy difrakce, která se používá ke stanovení mřížkových parametrů či studia makroskopických zbytkových napětí. Přesná znalost mřížkového parametru či jeho změna s teplotou může sloužit k identifikaci fázové transformace.
Monochromátor je doplněk k rentgenovému dikraktometru, který ovlivňuje spektrum vlnových délek použitého záření. S výhodou se využívá jeho schopnost vybrat ze záření pouze určitý obor vlnových délek. Základní uspořádání difrakčních experimentů a umístění monochromátorů rentgenového záření lze nalézt např. v patentu US 2011/0268251 A1. Monochromátor rentgenového záření je možné buď umístit do primárního svazku, tedy mezi zdroj záření a vzorek nebo do difraktovaného (sekundárního) svazku mezi vzorek a detektor.
Komerčně dostupné monochromátory, které jsou umístěny v primárním svazku, lze použít jen výhradně pro jednu konkrétní vlnovou délku a vybírají jen určitou část ze spektra vlnových délek rentgenového záření, a to výběr pouze části Ka1 spektra. Zúžení spektrálního oboru se provádí pomocí difrakce na několika monochromatizujících krystalech a tedy vede k obtížnému seřizování. Bohužel z hlediska redukce fluorescenčního záření, které vzniká na povrchu vzorku při dopadu rentgenového záření, je principiálně nutné mít monochromátor v sekundárním, tedy difraktovaném, svazku. Z důvodu separace fluorescenčního záření, které vzniká na povrchu vzorku, se umisťují monochromátory s jedním krystalem před detektor do difraktovaného svazku, které ale odstraňují jen fluorescenční záření a většinou Κβ komponentu spektrální linie, nikoliv komponentu Ka2 spektra. Výše popsané komerčně dostupné monochromátory se obvykle skládají z uzavřeného těla monochromátoru, na kterém je vstupní a výstupní štěrbina. Uvnitř tohoto těla je obvykle fixně umístěn monochromatizující krystal. Případná justovatelnost monochromátoru slouží k optimalizaci intenzity, jak je uvedeno například v patentu EP 1 365 231, kde je možné optimalizovat natočení monochromátoru ve dvou osách pomocí tří justačních šroubů.
Hlavním nedostatkem tohoto řešení je specializace monochromátorů na zúžení spektra, kdy je monochromátor v primárním svazku, či odstranění fluorescenčního záření v případě, že je monochromátor v difraktovaném svazku. Použití dvou monochromátorů, jak do primárního, tak do sekundárního svazku je jak finančně náročnější tak velmi negativně ovlivňuje celkovou intenzitu záření, a tedy zvětšuje časovou náročnost měření. Navíc by vyžadovalo mít pro každou vlnovou délku speciální monochromátor v primárním svazku.
Podstata vynálezu Výše uvedené nedostatky odstraňuje soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech metodou rentgenové difrakce podle předkládaného řešení. Tato soustava umožňuje zároveň laditelnost monochromátoru pro různé vlnové délky, odstranění nežádoucího fluorescenčního záření a zúžení spektrálního profilu rentgenového záření. Soustava obsahuje držák pro upevnění analyzovaného vzorku, nad kterým je na prvním otočném ramenu umístěn zdroj rentgenového záření tvořený rentgenkou. Dále soustava obsahuje druhé otočné rameno pro umístění proporcionálního bodového detektoru, které má stejný střed otáčení, jako má první otočné rameno. Podstatou nového řešení je, že rentgenka realizující zdroj rentgenového záření je rentgenka s Co anodou, za kterou je ve směru výstupního svazku paprsků zdroje rentgenového záření umístěno Goeblovo zrcadlo. Na druhém otočném ramenu jsou ve směru záření difraktovaného od analyzovaného vzorku umístěny paralelní Sollerovy clony s divergencí 0,09° v kombinaci s modifikovatelným monochromátorem. Modifikovaný monochromátor je tvořen přípravkem, který je umístěn za Sollerovými clonami a je k druhému otočnému ramenu připevněn pomocí upínacího držáku. Přípravek je opatřen příčně v ose x polohovatelným držákem, ve kterém je umístěn proporcionální bodový detektor. Dále je na základně přípravku umístěn výškově vose z polohovatelný držák, ve kterém je uložen goniometr s výměnným monochromatizujícím krystalem LiF. Tento goniometr je naklopitelný v rovině kolmé na osu goniometru v rozmezí ± 15°. Osy paralelních Sollerových clon a goniometru svírají úhel 65°. Výhodou nového řešení je náhrada dosud užívaných jednoúčelových pevných monochromátorů, které neumožňovaly přenastavení na jiné vlnové délky, jež vycházejí z potřeby užití různých rentgenek. Navrhovaný monochromátor, umožňuje také volit různé monochromatizující krystaly, a tím volit požadovanou úroveň zeštíhlení rentgenového spektra. Při použití monochromatizujících krystalů, které nabízejí větší rozlišení, dochází do detektoru méně záření a klesá intenzita difrakčních profilů, proto je tato možnost, alespoň nespojité volby mezi rozlišením a intenzitou dobrým nástrojem pro optimalizaci měření. Toto uspořádání dává možnost naklápět s monochromatizujícím krystalem, na kterém dochází k difrakci. Různé vlnové délky jsou difraktovány do různých úhlů a nedostanou se do detektoru, kromě úzkého oboru, na který je krystal nastaven. Tak lze odstranit ze signálu fluorescenční záření, spektrální složka Κβ. Při volbě vhodného monochromatizujícího krystalu i složku Ka2, či zúžení hlavní spektrální komponenty Ka1.
Objasnění výkresů
Uvedená soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech bude dále popsána pomocí přiložených výkresů. Na Obr. 1 je pro ilustraci uveden graf části rentgenového spektra rentgenek s molybdenovou a měděnou anodou. Obr. 2 znázorňuje porovnání difrakčního záznamu rovin 333 křemíku měřeného bez monochromátoru a s modifikovatelným monochromátorem rentgenového záření s vysokým rozlišením. Na Obr. 3 jsou uvedeny geometrické podmínky, tedy úhel mezi paralelními Sollerovými clonami a monochromatizujícím krystalem. Na Obr. 4 je celkové schéma systému a na Obr. 5 je uvedeno schéma vlastního modifikovaného monochromátoru. Příklady uskutečněn? vynálezu
Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech metodou rentgenové difrakce, viz Obr. 4 obsahuje držák 2 pro upevnění analyzovaného vzorku i, nad kterým je na prvním otočném ramenu 3 umístěn zdroj 4 rentgenového záření, který je zde tvořený rentgenkou. Dalším prvkem je druhé otočné rameno 6 pro umístění proporcionálního bodového detektoru 9, které má stejný střed otáčení, jako má první otočné rameno 3. V uvedeném příkladu je na prvním otočném ramenu 3 ve směru výstupního svazku paprsků zdroje 4 rentgenového záření umístěno Goeblovo zrcadlo 5. Na druhém otočném ramenu 6 jsou ve směru záření difraktovaného od analyzovaného vzorku i umístěny paralelní Sollerovy clony 7 v kombinaci s modifikovatelným monochromátorem. Modifikovaný monochromátor je tvořen přípravkem 8, který je umístěn za Sollerovými clonami 7 a je k druhému otočnému ramenu 6 připevněn pomocí upínacího držáku 82. Přípravek 8 je opatřen příčně v ose x polohovatelným držákem 8J3, ve kterém je umístěn proporcionální bodový detektor 9. Na základně 8.1 přípravku 8 je umístěn výškově v ose z polohovatelný držák 84, ve kterém je uložen malý, ručně ovladatelný, goniometr 8J> k naklápění výměnného monochromatizujícího krystalu 8j6 v ose (j>. Goniometr 8J5 je naklopitelný v rovině kolmé na jeho osu v rozmezí + 15°, přičemž osy paralelních Sollerových clon (7) a goniometru (8.5) svírají úhel 65°. 6 6 • · « · I • « • ·· * ·· ···· • » · « « ·« • · • · ·· · * Μ· ♦ · ·· • · » * • · · · • · ·« · · 4 · *
Svazek rentgenového záření vycházející ze zdroje 4 je v uvedeném příkladu provedení usměrněn pomocí optického rentgenového členu, takzvaného Goeblova zrcadla 5. Ve směru záření difraktovaného od analyzovaného vzorku i jsou na druhém otočném ramenu 6 umístěny Sollerovy paralelní clony 7 tvořící mnoholamelový kolimátor, jež přetvářejí divergentní svazek rentgenového záření na svazek paralelně divergentní. Dále je na druhém otočném ramenu 6 nainstalován přípravek 8 s modifikovatelným monochromátorem. Příčně v ose x polohovatelný držák 8,3 slouží k nastavení vhodné polohy detektoru. Na přípravku 8 je také umístěn výškově v ose z polohovatelný držák &4 malého goniometru 8J5. S tímto goniometrem 8J5 lze úhlově naklápět s libovolným monochromatizujícím výměnným krystalem 8J5. Nejčastěji se používají monokrystaly grafitu, LiF či Si. Volba krystalu, který je na tomto goniometru 8J> uchycen a jeho použité krystalografické roviny, ovlivňují světelnost a separační schopnosti monochromátoru. Například použití grafitového monochromátoru, který zvýše uvedených tří má největší světelnost, odstraňuje spektrální složku Κβ z rentgenky a nežádoucí sekundární fluorescenční záření, které může vycházet z analyzovaného vzorku 1 a jen zvyšuje pozadí na difraktogramu. Pro tento krystal dochází jen k malému zúžení spektrálního profilu složek Κα1, Ka2. Při použití monochromatizujícího krystalu z LiF dochází nejenom k odstranění spektrální komponenty záření Κβ, ale také k odstranění pozadí a zlepšení poměru intenzita/šum a téměř úplnému odstranění spektrální komponenty Ka2. Dokonce i samotná spektrální komponenta Ka1 je částečné zúžena, viz Obr. 2, kde je vidět porovnání difrakčního záznamu rovin 333 křemíku měřeného bez monochromátoru, plná čára, a s modifikovatelným monochromátorem rentgenového záření s vysokým rozlišením, kdy je použit krystal LiF, rovina 200, vyznačeno tečkované. Pro porovnání jsou naměřené profily znormovány na intenzitu v maximu. Pro ilustraci je znázorněna i poloha a šířka výběrového okna - svislé čáry.
Geometrické podmínky modifikovatelného monochromátoru jsou následující. Monochromatizující krystal 8J5, respektive jeho difraktující krystalová rovina je natočena o úhel g vůči příchozímu dífraktovanému svazku s definovanou divergencí, viz Obr 3. Tento úhel definuje střed výběrového okna vlnového spektra, viz Obr. 2. Šířka tohoto okna je dána divergencí paralelních Sollerových clon 7. Poloha spektrálního maxima je určena materiálem anody rentgenové lampy a mezirovinnou vzdáleností difkratujících rovin d použitého monochromatizujícího krystalu 8j6 dle tzv. Braggovy rovnice: 2d sin θ = λ, kde Θ je difrakční úhel roviny monochromatizujícího krystalu a λ je vlnová délka. Úhel a se volí tak, aby výběrové okno vybíralo co nejvíce maximu Ka1 a co nejméně maximum Ka2, tedy α ~ Θ. Možnosti separace jsou dány: i) divergencí paralelních Sollerových clon 7, čím menší tím lepší separace, ale menší divergence je obvykle spojena s menší intenzitou prošlého záření; ii) vzdáleností mezi polohy maxim Κα1, Ka2. Tato vzdálenost je větší u větších difrakčních úhlů, ale opět difrakce pro větší difrakční úhly mají menší intenzitu. To je způsobeno zejména tak zvaným atomovým strukturním faktorem. Při splnění difrakční podmínky je úhel odrazu roven úhlu dopadu, proto detektor musí také svírat s difraktující rovinou monochromatizujícího krystalu 8J5 úhel a. Vzhledem k velikosti okénka proporcionálního bodového detektoru 9, které iris může být cca 1/3 cm není jeho přesná pozice významná.
Pro funkci monochromátoru je nutné, aby úhel a mezi paralelními sollerovými clonami 7 a difraktující rovinou monochromatizujícího krystalu 8J5, který je upevněn na goniometru 8J> byl roven polovině difrakčního úhlu 2Θ použité difrakční roviny použitého monochromatizujícího krystalu 8.6.
Průmyslová využitelnost
Experimentální zařízení s modifikovatelným monochromátorem rentgenového záření je používáno při měření deformací krystalové mřížky monokrystalických vzorků a polykrystalických materiálů metodou rentgenové difrakce. Mřížkový parametr je určen z polohy naměřeného difrakčního profilu. Začlenění modifikovatelným monochromátoru do měřící soustavy umožňuje odstranit složku vlnového spektra Ka2 a tím zúžit měřený difrakční profil a tím pádem je jeho poloha přesněji stanovitelná, což umožňuje i) přesněji stanovit mřížkový parametr např. důležitý při interpretaci změny struktury a tím i mechanických a fyzikálních vlastností zkoumaných těles, ii) posunutí detekčního limitu stanovení velikosti krystalitů v její horní oblastí.

Claims (1)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY % Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech metodou rentgenové difrakce obsahuje držák (2) pro upevnění analyzovaného vzorku (1), nad kterým je na prvním otočném ramenu (3) umístěn zdroj (4) rentgenového záření tvořený rentgenkou a dále obsahuje druhé otočné rameno (6) pro umístění proporcionálního bodového detektoru (9), které má stejný střed otáčení jako má první otočné rameno (3), vyznačující se tím, že rentgenka zdroje (4) rentgenového záření je rentgenka sCo anodou, za kterou je ve směru výstupního svazku paprsků zdroje (4) rentgenového záření umístěno Goeblovo zrcadlo (5) a na druhém otočném ramenu (6) jsou ve směru záření difraktovaného od analyzovaného vzorku (1) umístěny paralelní Sollerovy clony s divergencí 0,09° (7) v kombinaci s modifikovatelným monochromátorem tvořeným přípravkem (8), který je umístěn za Sollerovými clonami (7) a je k druhému otočnému ramenu (6) připevněn pomocí upínacího držáku (8.2), přičemž přípravek (8) je opatřen příčně v ose (x) polohovatelným držákem (8.3), ve kterém je umístěn proporcionální bodový detektor (9) a dále je na základně (8.1) přípravku (8) umístěn výškově vose (z) polohovatelný držák (8.4), ve kterém je uložen goniometr (8.5) s výměnným monochromatizujícím krystalem LiF (8.6), kde tento goniometr (8.5) je naklopitelný v rovině kolmé na osu goniometru (8.5) v rozmezí ± 15°, přičemž osy paralelních Sollerových clon (7) a goniometru (8.5) svírají úhel 65°.
CZ2015-7A 2015-01-08 2015-01-08 Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech CZ20157A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-7A CZ20157A3 (cs) 2015-01-08 2015-01-08 Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-7A CZ20157A3 (cs) 2015-01-08 2015-01-08 Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ305779B6 CZ305779B6 (cs) 2016-03-09
CZ20157A3 true CZ20157A3 (cs) 2016-03-09

Family

ID=55456349

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2015-7A CZ20157A3 (cs) 2015-01-08 2015-01-08 Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ20157A3 (cs)

Family Cites Families (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB0211691D0 (en) * 2002-05-21 2002-07-03 Oxford Diffraction Ltd X-ray diffraction apparatus
US8548123B2 (en) * 2010-04-29 2013-10-01 Bruker Axs, Inc. Method and apparatus for using an area X-ray detector as a point detector in an X-ray diffractometer

Also Published As

Publication number Publication date
CZ305779B6 (cs) 2016-03-09

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US7991109B2 (en) X-ray multichannel spectrometer
Iida et al. Synchrotron X-ray muprobe and its application to human hair analysis
Riesemeier et al. Layout and first XRF applications of the BAMline at BESSY II
Zastrau et al. Characterization of strongly-bent HAPG crystals for von-Hámos x-ray spectrographs
Lützenkirchen-Hecht et al. The multi-purpose hard X-ray beamline BL10 at the DELTA storage ring
Gerlach et al. Characterization of HAPG mosaic crystals using synchrotron radiation
EP1634065A2 (en) Method and apparatus for implementing xanes analysis
EP0635716B1 (en) Asymmetrical 4-crystal monochromator
Mikhailov et al. Perspectives of development of X ray analysis for material composition
JP2005249787A (ja) 回折計
JP6009156B2 (ja) 回折装置
Gilles et al. Neutron and X-ray diffraction measurements on micro-and nano-sized precipitates embedded in a Ni-based superalloy and after their extraction from the alloy
JP2023138464A (ja) 取り込み角が可変の平行平板型x線コリメータ、及び、x線分析装置
EP1287342B1 (en) X-ray diffractometer
RU72328U1 (ru) Комбинированное устройство для рентгеноструктурных и рентгеноспектральных измерений (варианты)
CZ305779B6 (cs) Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a polykrystalických materiálech
CZ27869U1 (cs) Soustava pro měření mřížkového parametru zejména na monokrystalických vzorcích a póly krystalických materiálech
Tanner et al. Grazing incidence in-plane X-ray diffraction in the laboratory
Queralt et al. Thickness measurement of semiconductor thin films by energy dispersive X-ray fluorescence benchtop instrumentation: Application to GaN epilayers grown by molecular beam epitaxy
JP2000193613A (ja) 蛍光x線分析装置
WO2015163792A1 (ru) Устройство для рентгенофлуоресцентного анализа материалов с формированием потока возбуждения плоским рентгеновским волноводом-резонатором
Kondo et al. An application of micro X-ray fluorescence computed tomography for the determination of three-dimensional elemental distribution in a single hair strand
Tsuji et al. Development of glancing-incidence and glancing-take-off X-ray fluorescence apparatus for surface and thin-film analyses
Hodeau et al. A compact-rigid multi-analyser for energy and angle filtering of high-resolution X-ray experiments. Part 2. Efficiency of a single-crystal-comb
Mizusawa et al. 2D real space visualization of d values in polycrystalline bulk materials of different hardness

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20200108