CZ2016757A3 - Uspořádání zateplovacího systému pro zvýšení požární odolnosti staveb - Google Patents

Abstract

Řešením je uspořádání zateplovacího systému pro zvýšení požární odolnosti staveb, kdy nároží při ostění (2) je opatřeno svisle provedenou vrstvou hořlavého izolantu (4) a vodorovnou vrstvou nehořlavého izolantu (6). Tato sestava je opatřena vnějšími zpevňovacími prvky, kdy v posledním segmentu, který ukončuje celou vrstvu hořlavého izolantu (4) na hrubé fasádě, je na spodní straně proveden výřez (14) o tloušťce odpovídající přesahu vrstvy hořlavého izolantu (4) pod rovinu (5) ostění (2), vytvářející zároveň v hořlavém izolantu výstupek (15). Ve výřezu (14) je uložen nehořlavý izolant (6) až po dorazovou plochu (17) výstupku (15).

Description

Vynález se týká provedení detailu v tzv. vnějším kontaktním zateplovacím systému, anglicky označovaného jako ETICS (external thermal instulation composite systém). Konkrétně se jedná o detail zateplení ostění, jehož požární odolnost je klíčová pro šíření požáru oknem z hořícího bytu na fasádu.

Dosavadní stav techniky

V kontaktních zateplovacích systémech dominují jako tepelný izolant syntetické pěnové materiály - zejména EPS (expandovaný polystyren). Tyto materiály mají obecně malou požární odolnost, jelikož jsou založeny převážně na organických sloučeninách. Proto se v požárně bezpečnostních normách upravuje jejich použití v závislosti na parametrech zateplované budovy a požadované požární odolnosti. Jako opatření proti šíření požáru zateplovacím systémem se předepisuje buď provedení celých ploch z nehořlavého tepelně izolačního materiálu, nebo úpravy jednotlivých detailů - například založení systému, ostění, prostupů, oblastí v blízkosti hromosvodů apod.

Zabudování nehořlavých materiálů bez vysokého tepelného odporu není prakticky možné, protože by takové řešení tvořilo tepelný most.

Opatření pro zvýšení požární odolnosti zateplovacího systému se buď přímo předepisují normami, nebo se jejich účinnost prokazuje standardizovanou zkouškou v laboratoři. Při zkoušce se potom sledují určitá kritéria (například maximální dosažená teplota), která rozhodují o tom, jestli provedení detailu lze klasifikovat jako požárně odolné.

Častým jevem je, že určitá řešení sice zvyšují odolnost proti požáru, ale jsou problematické z hlediska obecných technologických zásad provádění zateplovacího systému. Například při střídání materiálů EPS a minerální vlny (MW) dochází ke kombinací materiálů s výrazně odlišnými vlastnostmi z hlediska paropropustnosti, tepelné roztažnosti nebo smykové pevnosti. Tyto rozdílnosti se poté mohou projevovat prasklinami nebo jinými estetickými nedostatky na zateplené fasádě.

V zásadě existují dva principy, jak zvýšit požární odolnost detailu ostění, resp. nadpraží okna. Prvním je provedení odolné skořepiny z omítkového souvrství, přičemž

4

-» * i plamen se po dobu zkoušky nedostane přímo do systému. Zde je možno odkázat na užitný vzor č. 22597 nebo patent č. 305691, které popisují řešení umožňující provedení kontinuální výztuže zajišťující integritu systému a stím související zvýšení požární odolnosti. Nevýhodou těchto řešení jsou zejména vysoká citlivost na technologickou nekázeň a omezené zvýšení požární odolnosti. Požární zkoušky ukazují, že i když se plamen H nedostane přímo do systému, teplota uvnitř často dosahuje příliš vysokých hodnot.

Druhým principem zvýšení požární odolnost detailu ostění je zabudování nehořlavého tepelně izolačního materiálu. Pro tento účel se používá nejčastěji minerální vlna, případně i jiné materiály. Zde je opět nutné kromě zvýšení požární odolnosti brát zřetel na další technologická pravidla provádění zateplení.

Na obr.1 je zobrazení provedení detailu zateplení 1 ostění 2 podle stavu techniky. Je vidět rám 3 okna v ostění 2. V líci fasády je uspořádán polystyrén 4, coby hořlavý izolant. Ten sahá až pod rovinu 5 ostění 2 a tento přesah je označen jako P.

Do původního ostění 2 je vložena minerální vlna 6, coby nehořlavý izolant a na nároží je provedeno průběžné vyztužení 7 zajišťující integritu omítkového souvrství. Minerální vlna 6 má tloušťku odpovídající vzdálenosti P. Dále jsou přítomny a schematicky znázorněny standardně používané výztužné prvky, jako je napojovací lišta 8 spodní přířez 9 sítě, přířez 10 sítě na přechodu mezi minerální vlnou 6 a polystyrénem 4 a svislá síť 11.

Toto provedení je v souladu s obecnými zásadami provádění zateplení, ale jeho požární odolnost je omezená.

Na obr.2 je zobrazení dalšího provedení detailu zateplení 1 ostění 2 podle stavu techniky. Je vidět rám 3 okna v ostění 2. V líci fasády je uspořádán polystyrén 4, coby hořlavý izolant. Ten sahá ale jen po rovinu 5 ostění 2.

Do původního ostění 2 je vložena minerální vlna 6, coby nehořlavý izolant, ale tato se rozkládá i po celé šířce polystyrénuJŠOd rámu okna až do líce fasády, minerální vlna 6 má tloušťku odpovídající vzdálenosti P a na nároží je provedeno opět průběžné vyztužení 7 zajišťující integritu omítkového souvrství. Dále jsou opět přítomny a schematicky znázorněny standardně používané výztužné prvky, jako je napojovací lišta 8 spodní přířez 9 sítě a svislá síť 11.

* ·» · ♦ 9 9 • · » » ♦ * 9 · 9 99*99

9 · ·9*9*9 • · · «9 99«

9 99*9 9*999·* *9«*·

Toto provedení vykazuje podstatně vyšší požární odolnost, ale pro praktické provádění je nevhodný kvůli vzniklé spáře 12 mezi izolanty. Ve spáře 12 musí být aplikována lepicí vrstva, což představuje problém z hlediska kontinuity tepelně izolační vrstvy. Zde hrozí velké riziko prokreslení této spáry až ve finální omítce v místě 13, což je zapříčiněno zcela odlišnými tepelně-vlhkostními charakteristikami materiálu ve spáře 12.

Cílem vynálezu je představit uspořádání zateplovacího systému, které by odstranilo výše zmíněné nevýhody a umožnilo by zvýšení požární odolnosti.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje uspořádání zateplovacího systému pro zvýšení požární odolnosti podle vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že v posledním segmentu, který ukončuje celou vrstvu hořlavého izolantu na hrubé fasádě, je na spodní straně proveden výřez o tloušťce odpovídající přesahu vrstvy hořlavého izolantu pod rovinu ostění, a který zároveň vytvoří v hořlavém izolantu výstupek, přičemž ve výřezu je uložen nehořlavý izolant až po dorazovou plochu výstupku.

Ve výhodném provedení výstupek vznikne upevněním desky z hořlavého izolantu na dříve aplikovanou vrstvu hořlavého izolantu na rovinu fasády s přesahem odpovídajícím tloušťce nehořlavého materiálu.

V dalším výhodném provedení je hořlavý izolant proveden jako polystyrén a nehořlavý izolant je proveden jako minerální vlna nebo fenolická pěna.

%j4snarn ů iPfohlod· obrázků nW vvkresfedt

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých obr.1 představuje první provedení detailu zateplení u zateplovacího systému podle stavu techniky, obr.2 představuje druhé provedení detailu zateplení u zateplovacího systému podle stavu techniky, obr.3 představuje uspořádání zateplovacího systému pro zvýšení požární odolnosti podle vynálezu a obr.4 je alternativní způsob vytvoření uspořádání zateplovacího systému podle vynálezu.

* « ♦

Příklad^prevsá^l vynálezu

Zateplovací systém 1 z obr.3 má v zásadě stejnou obecnou konstrukci jako provedení ze stavu techniky a proto budou u analogických prvků používány stejné vztahové značky. Je zřejmé, že řešení spočívá v tom, že v hořlavém materiálu, například polystyrénu 4, respektive v jeho posledním segmentu, který ukončuje jeho celou vrstvu na hrubé fasádě, se na spodní straně provede výřez 14, o tloušťce odpovídající rozměru P, což je tloušťka vrstvy nehořlavého materiálu, například minerální vlny 6 nebo případně z fenolické pěny. Spodní segment polystyrénu 4 sahá až pod rovinu 5 ostění 2 a tento přesah je odpovídá rozměru P. Vznikne tedy vnější výstupek 15 se spodní plochou 16 a dorazovou plochou 17. Výřez 14 v polystyrénu 4 je po své délce V vyplněn minerální vlnou 6 tak, že zakrývá podstatnou část spodní plochy polystyrénu 4, ale neprochází až do líce fasády. Vzniklá spára 18 mezi různými materiály, tedy polystyrénem 4 a minerální vlnou 6, zůstává v ostění 2 a je v ní lepicí hmota. Spodní plocha minerální vlny 6 a spodní plocha 16 výstupku 15 jsou pak překryty společnou krycí vrstvou 19. Na styku mezi dorazovou plochou 17 výstupku 15 a čelem minerální vlny 6 se lepicí hmota neaplikuje, čímž je eliminováno riziko prokreslení spáry do finální omítky.

Tímto provedením je zajištěno podstatné zvýšení požární odolnosti detailu při dodržení obecných technologickým pravidel.

Na obr.4 je alternativní způsob vytvoření uspořádání zateplovacího systému podle vynálezu, který spočívá vtom, že tvaru posledního segmentu hořlavého materiálu, tedy polystyrénu, může být dosaženo i tak, že požadovaný výřez 14 vznikne navrstvením polystyrénu 4 o desku 20 ze stejného materiálu v zásadě o tloušťku, která odpovídá šířce spodní plochy 16 výstupku 15 z prvního provedení jejím upevněním na dříve aplikovanou vrstvu polystyrénu 4 na rovině fasády. Takto vznikne výstupek 15 o rozměru P, což je přesah odpovídající tloušťce nehořlavého materiálu.

Claims (3)

1. Uspořádání zateplovacího systému pro zvýšení požární odolnosti staveb, kdy nároží při osten í je opatřeno svisle provedenou vrstvou hořlavého izolantu a vodorovnou vrstvou nehořlavého izolantu, přičemž tato sestava je opatřena vnějšími zpevňovacími prvky, vyznačující se tím, že v posledním segmentu, který ukončuje celou vrstvu hořlavého izolantu na hrubé fasádě, je na spodní straně proveden výřez (14) o tloušťce odpovídající přesahu vrstvy hořlavého izolantu pod rovinu (5) ostění (2), a který zároveň vytvoří v hořlavém izolantu výstupek (15), přičemž ve výřezu (14) je uložen nehořlavý izolant až po dorazovou plochu (17) výstupku (15).

2. Uspořádání zateplovacího systému podle nároku 1, vyznačující se tím, že výstupek (15) vznikne upevněním desky (20) z hořlavého izolantu na dříve aplikovanou vrstvu hořlavého izolantu na rovinu fasády s přesahem odpovídajícím tloušťce nehořlavého materiálu.

3. Uspořádání zateplovacího systému podle nároku 1, vyznačující se tím, že hořlavý izolant je proveden jako polystyrén (4) a nehořlavý izolant je proveden jako minerální vlna (6) nebo fenolická pěna.