CZ2016801A3 - Sestava distančního rámečku a meziskelního předělového prvku pro izolační skla - Google Patents

Abstract

Sestava je tvořena distančním rámečkem (4) a meziskelním předělovým prvkem pro izolační skla. Meziskelní předělový prvek obsahuje předělovou oblast a upínací části (20) uspořádané při obvodu předělové oblasti. Distanční rámeček (4) obsahuje alespoň tři upevňovací oblasti pro uchycení upínacích částí (20) meziskelního předělového prvku. Upevňovací oblasti distančního rámečku (4) jsou uspořádány se vzájemným rozestupem.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká sestavy distančního rámečku a meziskelního předělového prvku pro izolační skla, přičemž meziskelní předělový prvek obsahuje předělovou oblast a upínací části uspořádané při obvodu předělové oblasti, a rovněž izolačního skla s takovouto sestavou.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadního stavu techniky jsou známa izolační skla s fólií uchycenou mezi minimálně dvěma distančními rámečky po obvodu, mezi nimiž prochází folie uchycená v obvodovém tmelu napnutá teplotním smrštěním, která rozděluje prostor mezi dvojicí přilehlých skleněných tabulí na dvě a více izolačních komor a tím zvyšuje tepelně-izolační vlastnosti daného dvojskla. Nevýhodou tohoto řešení je, že použitím více distančních rámečků se vytváří více podélných obvodových spár, které i přes nutné těsnění zhoršují parotěsné vlastnosti a zvyšují difúzi technických plynů použitých pro plnění meziskelního prostoru přes okraj takového izolačního skla a současně také zvyšují prostup vlhkosti do izolačního skla. Další nevýhodou je nutnost dlouhé technologické přestávky po uchycení rámečku, ale před ohřevem za účelem teplotního smrštění fólie.

Dále je z českého patentu č. 305613 známo izolační sklo, které obsahuje dvojici skleněných tabulí, mezi kterými je uspořádaná meziskelní fólie, která je pomocí kotevního prvku upevněného po jejím obvodu ukotvena v rámečku, resp. v jeho podélné spáře. Nevýhodou tohoto řešení je, že napínání meziskelní fólie je technologicky náročné a v některých případech dochází k nedokonalému napnutí.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody jsou eliminovány sestavou distančního rámečku a meziskelního předělového prvku pro izolační skla, přičemž meziskelní předělový prvek obsahuje předělovou oblast pro rozdělení meziskelní komory na dvojici podkomor a upínací části uspořádané při obvodu předělové oblasti. Distanční rámeček přitom obsahuje alespoň tři upevňovací oblasti pro uchycení upínacích částí • · meziskelního předělového prvku, přičemž upevňovací oblasti distančního rámečku jsou uspořádány se vzájemným rozestupem.

S výhodou je součet délek vzájemných rozestupů upevňovacích oblastí distančního rámečku větší než součet délek linií lemujících na vnitřním obvodu distančního rámečku jeho upevňovací oblasti.

Upevňovací oblasti distančního rámečku jsou s výhodou uspořádány v rohových oblastech distančního rámečku nebo přilehle k nim.

V dalším výhodném provedení je upevňovací oblast distančního rámečku tvořena upínačem, přičemž upínač zahrnuje dvojici upínacích dílců, které jsou k sobě navzájem přivráceny svými pracovními oblastmi, mezi kterými je meziskelní předělový prvek po jeho napnutí zafixovatelný.

Pracovní oblasti upínacích dílců upínače jsou s výhodou opatřeny soustavou výstupků a/nebo jsou pracovní oblasti navzájem komplementárně zvlněné a/nebo jsou pracovní oblasti zdrsněné.

Uvedené výstupky upínacích dílců mají s výhodou své vrcholy uspořádané ve společné rovině nebo mezi sebe navzájem částečně zasahují pro sevření části meziskelního předělového prvku mezi výstupky upínacího dílce a upínacího dílce.

Rovněž s výhodou mohou být výstupky upínacích dílců alespoň částečně ohebné a/nebo alespoň některé výstupky upínacích dílců jsou jehlovité nebo tyčinkovité. A v ještě dalším výhodném provedení jsou alespoň některé výstupky upínacích dílců provedeny tak, že jejich pata je blíže k prostoru vymezenému distančním rámečkem než jejich vrchol, tedy jsou odkloněné od prostoru vymezeného distančním rámečkem.

Výše uvedené nevýhody dosavadního stavu techniky jsou rovněž eliminovány izolačním sklem, které zahrnuje výše uvedenou sestavu a alespoň jednu dvojici skleněných tabulí, mezi nimiž je při jejich obvodu uspořádaný distanční rámeček, přičemž meziskelní předělový prvek rozděluje prostor mezi skleněnými tabulemi na dvojici komor.

Přehled otorázkťma-vykreseeh

Příkladná provedení vynálezu jsou schématicky znázorněna na výkresech, kde na obr. 1 je příklad části ohýbaného distančního rámečku s meziskelní fólií, na obr. 2 je pohled z druhé strany na část rámečku z obr. 1, na obr. 3 je příklad části skládaného distančního rámečku před složením, na obr. 4 je pohled na část částečně složeného distančního rámečku s upínačem a s meziskelní fólií, na obr. 5 pohled z druhé strany na část z obr. 4, na obr. 6 další provedení meziskelní fólie a upínače v rozloženém stavu, na obr. 7 je provedení z obr. 6 ve složeném stavu i s částí distančního rámečku, na obr. 8 je pohled z druhé strany na provedení z obr. 7, na obr. 9 je řez částí izolačního skla dle vynálezu a na obr. 10 je řez distančním rámečkem dle dalšího provedení.

^opis příkladných provodentNa obr. 1 je příkladné provedení sestavy meziskelní fólie 2 a distančního rámečku 4 pro izolační skla (znázorněna jen rohová část). Distanční rámeček 4 obsahuje dutinu, ve které může být uložený absorbér vlhkosti. Distanční rámeček 4 je navíc na vnitřní straně opatřený průběžnou podélnou drážkou 41 pro vložení a/nebo ukotvení meziskelní fólie 2.

Na obr. 2 je pak pohled na sestavu z obr. 1, ale z druhé strany, kde je již zřejmé, že distanční rámeček 4 obsahuje upínací oblast, která obsahuje upínač meziskelní fólie 2, resp. upínač upínací části 20 meziskelní fólie 2. Upínač je sestavený z dvojice komplementárních upínacích dílců 51, 52, které jsou k sobě přiložené svými pracovními oblastmi. Pracovní oblasti jsou v tomto příkladném provedení opatřené soustavou výstupků, přičemž v sestaveném stavu upínače výstupky 55 prvního upínacího dílce 51 a výstupky 55 druhého upínacího dílce 52 jsou zakončeny ve společné rovině nebo výstupky 55 prvního dílce 51 a druhého dílce 52 mezi sebe částečně zasahují.

S výhodou jsou výstupky 55 upínacích dílců 51, 52 jehlovitého, resp. tyčinkovitého tvaru, ale jsou možné i jiné typy výstupků 55.

S výhodou jsou výstupky 55 jehlovitého tvaru příčným průřezem (ve střední části výstupku) o průměru 0,5 až 5 mm a s poloměrem zakřivení své vrcholové části v rozmezí 0,1 až 0,5 mm.

Rovněž je výhodné, když jsou výstupky 55 nakloněné a to tak, že ve směru od kořene výstupku 55 k jeho vrcholu se výstupek 55 odklání od prostoru vymezeného distančním rámečkem 4. Je ale také možné vytvořit výstupky 55 kolmé na uvedenou rovinu, případně je vytvořit v oblasti jejich vrcholu mírně ohnuté nebo zalomené nebo skloněné nebo šikmo seříznuté. Sklon osy výstupku 55 procházející jeho kořenem a • · · * · * · · · ··· ···» · • · · ·· · • · · φ · ·· • · ·» · ··· · · ······· · jeho částí nejvíce vzdálenou od kořene je s výhodou 60 až 85° vzhledem k rovině předpokládaného uložení meziskelní fólie 2, případně k rovině průběžné drážky 41.

Alternativně a/nebo přídavně k výstupkům 55 lze upínací dílce 51, 52, nebo alespoň jejich pracovní oblasti vytvořit z materiálu s vysokým koeficientem tření, a/nebo lze pracovní oblasti upínacích dílců 51, 52 vytvořit navzájem komplementárně zvlněné, případně zdrsněné. V případě zdrsnění se plochy pracovních oblastí upínacích dílců 51, 52 s výhodou upraví tak, aby jejich drsnost odpovídala drsnosti brusných papírů o zrnitosti alespoň 150, s výhodou 150 až 250.

Provedení s upínačem z materiálu s vysokým koeficientem tření je znázorněno na obr. 6 až 8, kde na obr. 6 je znázorněn první upínací dílec 51 s přiloženou upínací fólií 2, přičemž druhý upínací dílec 52 je odklopený. Na obr. 7 a 8 je pak již upínač složený a vsazený do distančního rámečku 4 a upínací část 20 meziskelní fólie 2 je částečně uložena mezi pracovními plochami upínacích dílců 51, 52 a částečně vyčnívá ven na vnějším obvodě upínače 4 (obr. 8).

Z obr. 8 je rovněž zřejmé, že vnější obvod upínače přesahuje / překrývá výřez v distančním rámečku 4 pro vsazení upínače a okraje upínače tak tvoří zarážku bránící vtažení upínače do vnitřního prostoru vymezeného distančním rámečkem 4. Alternativně nebo přídavně jsou k tomuto účelu ve vzájemném záběru části vnitřních pohledových stěn 49 distančního rámečku 4 z jejich nepohledové strany a alespoň části plochy upínače přivrácené k vnitřnímu prostoru vymezenému distančním rámečkem 4.

Vhodným materiálem upínače s vysokým koeficientem tření je např. pryž.

Distanční rámeček 4 je alespoň na svém vnějším obvodu opatřený výřezem pro vsazení upínače do distančního rámečku 4.

Na obr. 1 a 2 je naznačeno provedení s ohýbaným distančním rámečkem 4 (tj. distanční rámeček je vytvořený z lišty 45 o vhodném průřezu ohnutím do požadovaného tvaru.

Alternativní provedení je znázorněno na obr. 3 až 5, kde je naznačen skládaný distanční rámeček 4 (tj. distanční rámeček je sestavený z několika lišt tvořících výsledný tvar distančního rámečku 4). Na obr. 3 jsou znázorněny konce dvou lišt 45, které jsou - jak je naznačeno na obr. 4 a 5 - sestavovány obvykle do tvaru pravoúhelníku při současném vsazení upínače. Výhodou tohoto řešení může být • · · snadnější usazení upínačů a současně mohou mít upínače takový tvar, aby usnadňovaly spojení lišt 45 nebo tomuto spojení napomáhaly.

Meziskelní fólie 2 je v izolačním skle uložená tak, že její okraje zasahují do průběžné podélné drážky 41 distančního rámečku 4.

Ačkoli to není znázorněno, je možné opatřit meziskelní fólii 2 na jejím obvodě kotevním prvkem například typu popsaného v patentu č. 305613, kterým se meziskelní fólie ukotví v průběžné podélné drážce 41 distančního rámečku 4, přičemž se současně předepne. Pomocí upínacích částí 20 se poté meziskelní fólie 2 vypne do finálního / optimálního stavu.

Alternativně lze průběžnou podélnou drážku 41 vytvořit tak, jak je to znázorněno na obr. 9 nebo 10.

V provedení z obr. 9 je integrální nebo přídavnou součástí distančního rámečku 4 vnitřní pohledová stěna 45, která je na pohledové straně opatřená dvojicí vymezovacích výstupků 46, které mohou být průběžné nebo přerušované a které slouží k vymezení polohy okraje meziskelní fólie 2 v oblastech mimo její upínací části

20.

V provedení z obr. 10 je průběžná podélná drážka 41 vytvořena ve formě zahloubení vnitřní pohledové stěny 45 distančního rámečku 4, přičemž toto zahloubení může mít v řezu tvar U nebo výhodněji V, jak je to znázorněno.

Jak bylo uvedeno výše, je meziskelní fólie 2 opatřená alespoň jednou upínací částí 20 uzpůsobenou pro vsazení do upínače. Jak je zřejmé zejména z obr. 2 a 4, je upínací část 20 meziskelní fólie 2 alespoň částečně uložena mezi upínacími dílci 51, 52 upínače, přičemž přesahuje vnější obvod upínače, resp. distančního rámečku 4.

Příkladné provedení znázorněné na obr. 9 izolačního skla podle vynálezu obsahuje dvojici skleněných tabulí 1, mezi nimi uspořádaný distanční rámeček 4 dle tohoto vynálezu procházející podél obvodu skleněných tabulí 1, a meziskelní fólii 2, která je uspořádaná mezi dvojicí skleněných tabulí, rozděluje prostor mezi skleněnými tabulemi na dvojici komor a jejíž okraje jsou vsazeny do průběžné podélné drážky 41 distančního rámečku 4.

Ve zvlášť výhodném provedení jsou skleněné tabule 1 opatřeny funkčními povlaky 15 a meziskelní fólie 2 je rovněž opatřena z obou stran funkčními povlaky 25. Takovýmito funkčními povlaky 15, 25 může být například nízkoemisivní pokovení • · · ·· ··· ··· ·· ··· ···· ··· ·· typu Heat Mirror nebo povlaky zvyšující prostupnost viditelného světla a zmenšující přirozenou reflexi povrchů.

Je ale samozřejmě možné použít vynález i pro další typy izolačních skel, například izolační skla obsahující více než dvě skleněné tabule, izolační skla bez funkčních povlaků, případně pro izolační skla s polykarbonátovými tabulemi.

Ve znázorněném provedení je navíc mezi skleněnou tabulí 1 a přivrácenou boční stěnou distančního rámečku uspořádán průběžný pružný prvek 9, který prochází po obvodu distančního rámečku a umožňuje dílčí pohyb skleněných tabulí 1 k sobě a od sebe, takže při výrazných teplotních změnách způsobujících zvýšení / snížení tlaku ve vnitřním prostoru izolačního skla nedochází k prohnutí skleněných tabulí 1, ale k jejich vzájemnému celkovému přiblížení nebo oddálení. Díky tomu je daleko méně namáhán obvodový tmel izolačního skla a nedochází u něj ke vzniku netěsností.

S výhodou je takovýto pružný prvek 9 opatřený lepidlem na plochách, kterými je v kontaktu s boční stěnou distančního rámečku 4 a se skleněnou tabulí 1..

Nicméně použití takovéhoto pružného prvku není pro realizaci tohoto vynálezu nutné.

Když je výše popsané izolační sklo sestavené a meziskelní fólie 2 je v něm ustavená, případně ukotvená v distančním rámečku 4, je možno tahem za upínací část 20 meziskelní fólie 2, která přesahuje ven z distančního rámečku 4, optimalizovat napnutí meziskelní fólie 2.

Upínač je s výhodou z plastu a výstupky 55 (pokud jsou přítomny) jsou s výhodou ohebné tak, aby se mírně ohnuly směrem ven z distančního rámečku 4 a umožnily tak pohyb upínací části 20 v uvedeném směru bez poškození meziskelní fólie 2, ale aby bránily vratnému pohybu upínací části 20 ve směru do středu distančního rámečku 4. Zvlášť vhodným materiálem upínače, včetně případných výstupků 55 je plast, pryž, kompozit, silikon a podobně.

V případě, že je materiál upínače, resp. upínač jako takový, pružný, může upínač poskytovat kompenzaci rozměrových změn meziskelní fólie 2, vznikajících v důsledku teplotních změn. Obdobného efektu kompenzace rozměrových změn nebo zesílení tohoto efektu lze dosáhnout v případě pružných a/nebo ohebných výstupků 55 v pracovních oblastech upínače.

Přídavně nebo alternativně lze i předělový prvek vytvořit pružný.

• ·· · · ··· • · · · · ···· • · · · · · · • · ······· · · · ··

Obdobně se vypne meziskelní fólie i v případě jiných, výše zmíněných typů pracovních ploch upínacích dílců 51, 52.

Po dosažení potřebného napnutí se izolační sklo na svém obvodu obvyklým způsobem zatmělí, tedy opatří tmelem 89.

Vynález je využitelný pro různé typy tvarů izolačních skel, resp. distančních rámečků 4. U obvyklých pravoúhelníkových tvarů lze použít jeden upínač4, například v rohové oblasti distančního rámečku 4, s výhodou ve dvou nebo případně více rozích distančního rámečku. S výhodou jsou u obdélníkových a čtvercových tvarů izolačních skel použity čtyři rohové upínače.

Případně je možné (například u velkoplošných izolačních skel) použít přídavně nebo alternativně upínače uspořádané nikoli v rohu distančního rámečku 4, ale po jeho stranách. Vynález je ale také použitelný pro méně standardní tvary izolačních skel, např. trojúhelníková, kruhová, oblouková apod.

Výše popsaná provedení jsou obecně z hlediska principu tohoto vynálezu pouze ilustrativní. Odborníkům z předmětné oblasti techniky bude jistě zřejmé, že jsou možné různé úpravy a obměny zde popsaných konkrétních řešení a podrobností. Rozsah vynálezu je tudíž omezen pouze připojenými patentovými nároky a nikoli konkrétními podrobnostmi obsaženými v popisu a vysvětlení jednotlivých přednostních forem provedení.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sestava distančního rámečku (4) a meziskelního předělového prvku pro izolační skla, přičemž meziskelní předělový prvek obsahuje předělovou oblast a upínací části (20) uspořádané při obvodu předělové oblasti, vyznačující se tím, že distanční rámeček (4) obsahuje alespoň tři upevňovací oblasti pro uchycení upínacích částí (20) meziskelního předělového prvku, přičemž upevňovací oblasti distančního rámečku (4) jsou uspořádány se vzájemným rozestupem.
2. 2. Sestava podle nároku 1, vyznačující se tím, že součet délek vzájemných rozestupů upevňovacích oblastí distančního rámečku (4) je větší než součet délek linií lemujících na vnitřním obvodu distančního rámečku (4) jeho upevňovací oblasti.
3. 3. Sestava podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že upevňovací oblasti distančního rámečku (4) jsou uspořádány v rohových oblastech distančního rámečku (4) nebo přilehle k nim.
4. 4. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že upevňovací oblast distančního rámečku (4) je tvořena upínačem, přičemž upínač zahrnuje dvojici upínacích dílců (51, 52), které jsou k sobě navzájem přivráceny svými pracovními oblastmi, mezi kterými je meziskelní předělový prvek po jeho napnutí zafixovatelný.
5. 5. Sestava podle nároku 4, vyznačující se tím, že pracovní oblasti upínacích dílců (51, 52) upínače jsou opatřeny soustavou výstupků (55) a/nebo jsou pracovní oblasti navzájem komplementárně zvlněné a/nebo jsou pracovní oblasti zdrsněné.
6. 6. Sestava podle nároku 5, vyznačující se tím, že výstupky (55) upínacích dílců (51, 52) mají své vrcholy uspořádané ve společné rovině nebo mezi sebe navzájem částečně zasahují pro sevření části meziskelního předělového prvku mezi výstupky (55) upínacího dílce (51) a upínacího dílce (52).

   • · · • · · · · · ··· ···· ·
7. 7. Sestava podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že výstupky (55) upínacích dílců (51, 52) jsou alespoň částečně ohebné a/nebo alespoň některé výstupky (55) upínacích dílců (51, 52) jsou jehlovité nebo tyčinkovité.
8. 8. Sestava podle nároku 5, 6 nebo 7, vyznačující se tím, že alespoň některé výstupky (55) upínacích dílců (51, 52) jsou provedeny tak, že jejich pata je blíže k prostoru vymezenému distančním rámečkem (4) než jejich vrchol.
9. 9. Sestava podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pro kompenzaci rozměrových změn předělového prvku při teplotních změnách je upínač pružný nebo ohebný a/nebo jsou výstupky (55) upínacích dílců (51,52) pružné nebo ohebné.
10. 10. Izolační sklo, které zahrnuje sestavu podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jednu dvojici skleněných tabulí, mezi nimiž je při jejich obvodu uspořádaný distanční rámeček (4), přičemž meziskelní předělový prvek rozděluje prostor mezi skleněnými tabulemi na dvojici komor.