CZ2021300A3 - Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru - Google Patents

Abstract

Předmětem vynálezu je způsob a sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru automobilu. Tato sestava zahrnuje zákryt a dvojici vodicích prvků (1) uzpůsobených pro umístění na protilehlé boční strany zavazadlového prostoru, přičemž zákryt zahrnuje přední konec pro uchycení v přední části zavazadlového prostoru a zadní konec, který je svými bočními částmi (2) posuvně uchycený ve vodicích prvcích. Každý vodicí prvek (1) zahrnuje unašeč (3) a pohon pro pohyb unašeče (3), přičemž unašeč (3) je pohyblivý mezi předním a zadním koncem daného vodicího prvku (1). V každém vodicím prvku (1) je boční část (2) zadního konce zákrytu pohyblivá mezi zadním koncem vodicího prvku (1) a unašečem (3), přičemž vodicí prvek (1) je opatřen pojistkou (4) pro zadržení boční části (2) na zadním konci vodicího prvku (1) a přičemž unašeč (3) je uzpůsoben pro uvolnění pojistky (4).

Description

Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká zákrytů pro zavazadlový prostor automobilu, konkrétně se týká zákrytu s elektrickým pohonem, který je možné ručně rozložit a zajistit v rozložené poloze, přičemž elektrický pohon následně zajistí odjištění zákrytu, takže dále je opět možné zákryt nastavovat pomocí elektrického pohonu.

Dosavadní stav techniky

Osobní automobily často zahrnují v zavazadlovém prostoru zákryt, který brání tomu, aby byly vnitřek zavazadlového prostoru a předměty v něm převážené viditelné zvenčí. Často jsou přitom využívány rolovací zákryty zavazadlového prostoru, někdy označované jako rola. Tyto zákryty standardně zahrnují pouzdro s navijákem, které je uchyceno za zadními sedadly automobilu, přičemž z něj vyčnívá zadní konec zákrytu. Zatažením za tento zadní konec je zákryt rozvíjen a uchycením zadního konce v zadní části zavazadlového prostoru dojde k zakrytí zavazadlového prostoru. V některých automobilech je v bočním obložení zavazadlového prostoru poskytnuto vedení pro zadní konec zákrytu, které vymezuje trajektorii pohybu zákrytu při jeho rozvíjení. Takové řešení je popsáno například v dokumentu EP2958773 Bl. V tomto dokumentuje popsán rolovací zákryt, jehož zadní konec je na bocích uchycen v drážkách v obložení bočních stěn zavazadlového prostoru. Na zadním konci je přitom možné zadní konec zákrytu otočením vyjmout z drážek.

Vedení pro zadní konec zákrytu je možné opatřit elektronickým pohonem, aby bylo možné zákryt rozvíjet a svíjet pomocí tlačítek nebo automaticky, zejména v závislosti na zavírání a otevírání zavazadlového prostoru. Elektricky ovládaný zákryt je zveřejněn například v dokumentu US10457124 B2.

Nevýhodou těchto známých řešení je, že jsou buď ovládána výhradně ručně, nebo výhradně elektronicky. Není u nich však možné snadno kombinovat výhody těchto dvou způsobů ovládání. Bylo by proto vhodné přijít s řešením, které by poskytlo elektrickým pohonem ovládaný zákryt zavazadlového prostoru, který by bylo možné rozložit pro zakrytí zavazadlového prostoru i ručně, přičemž další nastavování zákrytu by i po ručním rozložení mohlo být realizováno elektrický pohonem.

Podstata vynálezu

Nedostatky řešení známých z dosavadního stavu techniky do jisté míry odstraňuje sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru automobilu zahrnující zákryt a dvojici vodicích prvků uzpůsobených pro umístění na protilehlé boční strany zavazadlového prostoru. Zákryt zahrnuje přední konec pro uchycení v přední části zavazadlového prostoru a zadní konec, který je svými bočními částmi uchycený ve vodicích prvcích. Přední konec je standardně uchycen v navijáku, který zajišťuje namotání zákrytu do pouzdra, když není využíván. Pouzdro je obvykle uchyceno v bočním obložení na předním konci zavazadlového prostoru. Možné je však i využití například skládacího, harmonikového, zákrytu. Pohyb zadního konce pak způsobuje skládání a rozkládání zákrytu. Každý vodicí prvek v sestavě dle vynálezu zahrnuje unašeč neboli vozík pro posouvání zadního konce zákrytu. Dále každý vodicí prvek zahrnuje pohon pro pohyb unašeče, přičemž unašeč je pohyblivý mezi předním a zadním koncem daného vodícího prvku. V každém vodicím prvku je odpovídající boční část zadního konce zákrytu pohyblivá mezi zadním koncem vodícího prvku a unašečem, tedy je možné zadní konec zákrytu odsunout od unašeče směrem dozadu, zejména pro ruční rozložení zákrytu. Dále je každý vodicí prvek je opatřen pojistkou pro zadržení

- 1 CZ 2021 - 300 A3 boční části na zadním konci vodícího prvku, přičemž unašeč je uzpůsoben pro uvolnění pojistky.

Uvolnění pojistky je výhodně realizováno mechanicky, např. překonáním síly od pružiny, ale je možné využít i například elektricky nebo magneticky uvolňovanou pojistku.

Díky výše popsané sestavě je tak možné poskytnou elektricky ovladatelný zákryt, například zákryt, který se rozloží při každém zavření víka kufru. Zároveň je u tohoto zákrytu možné ručně rozložit zákryt, což je výhodné například v situaci, kdy chce uživatel vyzkoušet, jestli není obsah zavazadlového prostoru moc vysoký pro zakrytí. Tímto ručním rozložením v podstatě dojde k přechodné deaktivaci elektrického ovládání zákrytu, přičemž k opětovné aktivaci dojde po najetí unašeěe na zadní konec vodícího prvku a uchycení bočních částí zadního konce zákrytu na odpovídající unašeč.

Výhodně pojistka zahrnuje pružný prvek, přičemž se alespoň částí svého objemu nachází uvnitř vodícího prvku a je nastavitelná do první polohy a druhé polohy. V první poloze má průmět části pojistky nacházející se uvnitř vodícího prvku do roviny kolmé na směr pohybu vymezeného vodicím prvkem větší plochu než ve druhé poloze, přičemž pojistka je silovým působením pružného prvku tlačena nebo tažena do první polohy. Bez dalšího působení vnější síly tedy pojistka brání průchodu uchycených komponent skrze vodicí prvek. Uvedený průmět do roviny kolmé na směr pohybu tedy vyjadřuje, jakou měrou zasahuje pojistka do vodícího prvku, a tedy jak moc brání průchodu uchycených komponent, zejména tedy bočních částí zákrytu. Směr pohybu vymezeného vodicím prvkem může být po celé délce vodícího prvku stejný, obvykle vodorovný a na obou bočních stranách rovnoběžný. Je však možné i využití vodícího prvku vymezujícího zakřivenou trajektorii, v takovém případě se jako rovina kolmá k vymezenému směru uvažuje například rovina kolmá ke směru pohybu v místě pojistky.

Výhodně pojistka zahrnuje vačku, přičemž povrch vačky v první poloze zasahuje do vodícího prvku a směřuje k přednímu konci vodícího prvku. Tedy povrch vačky umožňuje otočení, případně odsunutí, pojistky ze druhé polohy do první vlivem působení síly rovnoběžné se směrem pohybu vymezeného vodicím prvkem.

Výhodně každý vodicí prvek zahrnuje vzájemně rovnoběžné vnitřní vedení a vnější vedení, která jsou po celé délce vzájemně spojena štěrbinou, přičemž vnější vedení je uzpůsobeno k umístění blíže ke karoserii tvořící danou boční stěnu zavazadlového prostoru. Vnitřní vedení je tedy určeno k umístění blíže k podélné ose automobilu. Boční část zadního konce zákrytu je uchycena ve vnitřním vedení, aby mohla být propojena se zbytkem zadního konce zákrytu; výhodně je proto vnitřní vedení směrem od vnějšího vedení, tj. do středu zavazadlového prostoru, otevřené. Unašeč zahrnuje vnitřní část uchycenou ve vnitřním vedení, vnější část uchycenou ve vnějším vedení a střední část propojující vnitřní část a vnější část a procházející štěrbinou. Výška vnější části je přitom větší než výška štěrbiny, takže je znemožněno vypadnutí unašeěe z vodícího prvku pohybem do boku skrz štěrbinu. Vnější část je uzpůsobena k uvolnění pojistky a vnitřní část je uzpůsobena pro uchycení boční části zadního konce zákrytu. Možné je však i realizovat uvolnění pojistky vnitřní částí nebo oběma částmi zároveň. Využití popsaného dvojitého vodícího prvku umožňuje spolehlivé uchycení unašeěe a zároveň snadné uchycení zadního konce zákrytu ve vodicím prvku. Pohon unašeěe přitom může být spojen pouze s vnější částí unašeěe, takže celý pohon může být skrytý za vodicím prvkem, například za obložením definujícím vodicí prvek. Pohon pak nenarušuje design zavazadlového prostoru a je ukrytý před znečištěním.

Výhodně vnitřní část unašeěe zahrnuje alespoň jednu vrchní plochu pro nesení boční části a zahrnuje výstupek přesahující vrchní plochu, přičemž boční část zahrnuje alespoň jednu dopředu směřující plochu pro opření o výstupek. Boční část tak při pohybu dopředu nemusí být v kontaktu s vodicím prvkem, pouze s unašeěem, což zvyšuje hladkost pohybu, protože nedochází ke tření mezi boční částí a vodicím prvkem. Zároveň toto uspořádání nijak nebrání odtažení zadního konce zákrytu dozadu při ručním rozkládáním zákrytu.

-2CZ 2021 - 300 A3

Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru podle vynálezu výhodně dále zahrnuje dvě boční obložení uzpůsobená pro umístění na protilehlé boční strany zavazadlového prostoru, přičemž každé boční obložení alespoň částečně tvoří vodicí prvek. Boční obložení jsou obvyklou součástí zavazadlového prostoru, takže je výhodné je využít i pro vymezení vodicích prvků pro usnadnění montáže sestavy. Zároveň boční obložení zakrývají součásti sestavy, které by mohly narušovat design, například pohon nebo vnější vedení.

Nedostatky řešení známých ze stavu techniky dále do jisté míry odstraňuje způsob pro zakrývání zavazadlového prostoru. Tento způsob je realizován sestavou pro zakrývání zavazadlového prostoru podle vynálezu zabudovanou v zavazadlovém prostoru automobilu. Zavazadlový prostor je přitom před začátkem způsobu otevřen, unašeč se nachází na předním konci vodícího prvku a boční část se nachází na zadním konci vodícího prvku, kde je zadržena pojistkou. Tento způsob zahrnuje kroky:

• Automatického přesunutí unašeče směrem k zadnímu konci vodícího prvku při zavření zavazadlového prostoru;

• Uvolnění pojistky unašečem, přičemž uvolnění pojistky zahrnuje uvolnění boční části; a • Automatického přesunutí unašeče a boční části na přední konec vodícího prvku při dalším otevření zavazadlového prostoru. Pro realizaci tohoto krokuje sestava výhodně opatřena řídicí jednotkou nebo je propojena s řídicí jednotkou automobilu a víko kufru je výhodně opatřeno senzorem otevření/zavření.

Umístění boční částí na zadní konec vodícího prvku může být realizováno například ručně, tedy zásahem uživatele, například v případech, kdy chce uživatel po naložení zavazadlového prostoru vyzkoušet, zda není náklad příliš vysoký pro zakrytí. Pojistka přitom může být uzpůsobena k automatickému zadržení boční části při jejím přesunutí na zadní konec vodícího prvku. Způsob dle vynálezu výhodně probíhá zároveň na obou bočních stranách zavazadlového prostoru.

Způsob dle vynálezu může rovněž být realizován u zavřeného zavazadlového prostoru, kdy před výše uvedenými kroky zahrnuje krok automatického přesunutí unašeče a bočního dílu na přední konec vodícího prvku při otevření zavazadlového prostoru a dále například krok přesunutí bočního dílu na zadní konec vodícího prvku a krok zadržení bočního dílu pojistkou.

Objasnění výkresů

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho uskutečnění, které jsou popsány s využitím připojených výkresů, kde na:

obr. 1 je schematicky znázorněn řez vedený částí sestavy pro zakrývání zavazadlového prostoru automobilu podle předkládaného vynálezu, přičemž rovina řezu je svislá, rovnoběžná s podélnou osou automobilu, ve kterém je tato sestava namontována, a prochází vnitřním vedením vodícího prvku, přičemž zadní konec zákrytu se nachází na zadním konci vodícího prvku a je zde zajištěn pojistkou a přičemž unašeč se nachází mimo zadní konec vodícího prvku, obr. 2 je schematicky znázorněn perspektivní pohled na sestavu dle vynálezu v řezu vedeném obdobně jako na obr. 1, přičemž unašeč se nachází na zadním konci vodícího prvku, zadní konec zákrytu je uchycen na unašeči a unašeč uvolňuje pojistku, obr. 3 je schematicky znázorněn řez vedený částí sestavy dle vynálezu, přičemž rovina řezu je svislá, rovnoběžná s podélnou osou automobilu, ve kterém je tato sestava namontována, a prochází vnějším vedením vodícího prvku, přičemž je patrná vnější část unašeče uchycená ve vnějším

-3 CZ 2021 - 300 A3 vedení, pojistka je v první poloze a drží zadní konec zákrytu na zadním konci vodícího prvku a unašeč se nachází nedaleko zadního konce vodícího prvku ve stejné pozici jako na obr. 1, obr. 4 je schematicky znázorněn perspektivní pohled na sestavu dle vynálezu v řezu vedeném obdobně jako na obr. 3, přičemž unašeč se nachází na zadním konci vodícího prvku, ve stejné poloze jako na obr. 2, a stlačuje povrch vačky na pojistce, čímž je pojistka uvolněna, obr. 5 je znázorněn perspektivní pohled na pojistku, přičemž je naznačeno, kudy pojistku protíná rovina řezu A-A z obr. 1 a 2 a rovina řezu B-B z obr. 3 a 4, obr. 6 je schematicky naznačen průřez částí bočního obložení definující vodicí prvek, přičemž rovina řezu je kolmá na podélnou osu automobilu a směr posuvu unašeče, a přičemž v průřezu je patrný pohled zepředu na unašeč s uchycenou boční částí zadního konce zákrytu, obr. 7 je schematicky znázorněno alternativní provedení pojistky, kdy je pojistka realizována jako destička opatřená torzní pružinou a celým svým objemem s nachází uvnitř vodícího prvku, přičemž boční část je přesouvána směrem dozadu a pojistka je otočena do své druhé polohy silou od boční části, obr. 8 je pohled z obr. 7, přičemž pojistka je ve své první poloze a drží boční část na zadním konci vodícího prvku, obr. 9 je schematicky znázorněno další alternativní provedení pojistky, ve kterém je pojistka uzpůsobena k zadržení boční části na zadním konci vodícího prvku jejím natlačením ke stropu vodícího prvku silou od pružiny, a na obr. 10 je znázorněn pohled z obr. 9, přičemž pojistka je uvolněna unašečem a boční část je unašečem uchycena.

Příklady uskutečnění vynálezu

Vynález bude dále objasněn na příkladech uskutečnění s odkazem na příslušné výkresy.

Předmětem předkládaného vynálezu je sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru automobilu. Tato sestava zahrnuje v příkladném provedení dvě boční obložení 11 určená pro namontování na boční stěny zavazadlového prostoru tvořené karoserií. Každé boční obložení 11 je opatřeno vodicím prvkem f s posuvně uchyceným unašečem 3 a elektrickým pohonem pro unašeč 3. Dále sestava zahrnuje zákryt zahrnující přední konec uchycený v navijáku umístěném v blízkosti zadní řady sedadel přibližně ve výšce horního okraje opěradel a zadní konec, který zahrnuje dvě protilehlé boční části 2, každá uchycená v jednom vodicím prvku 1 na jedné boční straně zavazadlového prostoru. Pohyb zadního konce zákrytu dopředu a dozadu tedy způsobuje skládání a rozkládání, resp. svíjení a rozvíjení, zákrytu, tvořeného například tkaninou opatřenou plastovým rámem na předním i zadním konci. Zadní konec výhodně zahrnuje například plastový nebo kovový rám nebo tyč propojující a případně i alespoň z části tvořící boční části 2.

Přední konec zákrytu výhodně zahrnuje pouzdro, které například zahrnuje duté plastové tělo a v něm rotačně uchycenou tyč pro navíjení plachty zákrytu opatřenou torzním pružným členem. Přední konec plachty zákrytu je upevněn k této tyči a v důsledku síly od torzního členu je při přesunu zadního konce dopředu plachta zákrytu navíjena na tyč. Na zadní konec tak trvale působí síla táhnoucí tento konec dopředu, a při rozkládání zákrytu je nutné posouvat zadní konec zákrytu směrem dopředu a překonat sílu od daného torzního pružného členu.

Unašeče 3 slouží k pohybu s bočními částmi 2, přičemž pohyb dopředu, tj. ve směru jízdy, je realizován navijákem, takže unašeče 3 v tomto směru zadní konec zákrytu pouze brzdí, zatímco

-4CZ 2021 - 300 A3 pohyb dožaduje realizován unašeči 3 přetlačujícími sílu od navijáku. Zadní konec zákrytu je tak pohyblivý ve vodicím prvku 1 mezi zadním koncem vodícího prvku 1 a unašečem 3. Unašeč se tedy nachází mezi předním koncem vodícího prvku 1 a boční částí 2. U zadního konce vodícího prvku 1 je přitom umístěna pojistka 4, takže při ručním přetažení zadního konce zákrytu dozadu, kdy se zadní konec zákrytu tedy vzdaluje od unašečů 3, až na zadní konec vodicích prvků 1, dojde pojistkou 4 k zajištění zadního konce zákrytu. Uvolnění pojistky 4 je realizováno posunutím unašeče 3 na zadní konec vodícího prvku 1, jak bude důkladněji popsáno níže a jak je patrné při srovnání obr. 1 a 2 nebo srovnání obr. 3 a 4.

V zobrazeném provedení je vodicí prvek ! rozdělen na dvě paralelní části - vnitřní vedení 12 a vnější vedení 13. které obě procházejí přes celou délku vodícího prvku L Rez vedený vnitřním vedením 12 je naznačen na obr. 1 a 2, řez vnějším vedením 13 je na obr. 3 a 4. Vnější vedení 13 je určeno pro umístění blíže k bližší boční stěně zavazadlového prostoru, vnitřní vedení 12 je určeno k umístění blíže k podélné ose automobilu a obě mají podobu drážky vymezené bočním obložením 11. Vnější vedení 13 a vnitřní vedení 12 jsou po celé délce propojeny štěrbinou. Unašeč 3 zahrnuje vnitřní část 7 a vnější část 8 pevně spojené střední částí, přičemž vnitřní část 7 je uchycena ve vnitřním vedení 12, vnější část 8 je uchycena ve vnějším vedení 13 a střední část prochází štěrbinou. Jak je naznačeno na obr. 6, vnější část 8 je vyšší než štěrbina, takže unašeč 3 se nemůže pohybovat směrem do boku ani vypadnout z vodícího prvku 1.

Vnitřní část 7 je uzpůsobena k uchycení zadního konce zákrytu, konkrétně boční části 2 zadního konce zákrytu. V zobrazeném provedení je toto zachycení realizováno uložením boční části 2 zadního konce na vrchní plochu 9 vnitřní části 7, jejíž délka kopíruje délku boční části 2, a zapřením o výstupek 10 z přední strany boční části 2. Tento výstupek 10 je součástí unašeče 3 na straně bližší zadnímu konci. Boční část 2 je tedy na svém předním konci při uchycení na unašeči 3 v kontaktu s výstupkem 10, přičemž má na tomto předním konci vytvořený ostrý úhel a výstupek 10 svírá stejný ostrý úhel s vrchní plochou 9, takže síla od navijáku táhnoucí boční část 2 směrem dopředu pevně zajišťuje boční část 2 na unašeči 3 a boční část 2 nemůže samovolně vyklouznout z unašeče 3 směrem vzhůru. Směrem dozadu, tj. k zadnímu konci automobilu u sestavy namontované do automobilu, není boční část 2 nijak zapřena, takže je možné ručně zatáhnout zadní konec směrem dozadu.

Na zadním konci vodícího prvku 1 na obou bočních stranách je umístěna pojistka 4. V zobrazeném provedení je pojistka 4 umístěna tak, aby se celá boční část 2 vešla za pojistku 4, tj. pojistka ! je od stěny ukončující vodicí prvek 1 zezadu odsazená o vzdálenost asi centimetr přesahující délku boční části 2. V zobrazeném provedení je pojistka 4 otočná, přičemž osa otáčení a místo uchycení se nachází mimo vodicí prvek! směrem dozadu a dolů od jeho zadního konce. Dále sestava zahrnuje pružný prvek 5, který je jedním koncem zapřen o pojistku 4 a v pojistce 4 vytváří moment, v jehož důsledku je pojistka 4 tlačena směrem vzhůru, tj. otáčena proti směru hodinových ručiček při pohledu ze středu zavazadlového prostoru. Pružný prvek 5 může být například realizován jako kovová pružina, alternativně však může být i pevnou součástí pojistky 4, takže pružení pružného prvku 5 pak může být realizováno pružností materiálu pojistky 4. Pojistka! zahrnuje v zobrazeném dva výstupky, které průchozími otvory zespod vstupují do vnitřního vedení 12 a do vnějšího vedení 13. Tyto výstupky mají podobný tvar - zepředu jsou skloněné tak, že přední stěna výstupku svírá tupý úhel se spodní plochou vodícího prvku 1, např. úhel alespoň 120°. Díky tomu způsobí tlak na pojistku 4 zepředu odtlačení pojistky 4 směrem dolů, pryč z vodícího prvku]., takže pojistka! nebrání pohybu vodicím prvkem! vedených komponent směrem dozadu. Zezadu jsou výstupky naopak skloněné tak, že svírají s plochou vodícího prvku 1 úhel blízký tupému, např. alespoň 70°, výhodně alespoň 90°. Díky tomu tlak zezadu nezpůsobí odtlačení pojistky! směrem dolů, takže pojistka! brání pohybu vodicím prvkem! vedených komponent směrem dopředu. Zadní konec zákrytu je tedy možné ručně přesunout až za pojistku !, kde zůstane pojistkou ! uchycený, dokud unašeč 3 není svým pohonem posunut až k pojistce 4 a tlakem zepředu ji nestlačí směrem dolů. Pojistka! tak zahrnuje vačku, a přední stěny výstupků pojistky ! tedy představují povrch 6 vačky, kterým je posuvný pohyb zepředu vůči pojistce 4 přeměněn na otočný pohyb pojistky 4, a tedy její vytlačení z vodícího prvku L

-5CZ 2021 - 300 A3

Pojistka 4 je tedy nastavitelná do dvou poloh, přičemž v první poloze zasahuje do vodícího prvku 1 tak, že brání pohybu komponent vodicím prvkem a ve druhé poloze zasahuje do vodícího prvku 1 (v příkladném provedení tedy dovnitř drážek) méně než v první, takže je pohyb uvedených komponent umožněn. Tvar pojistky 4 v příkladném provedení je znázorněn na obr. 5, na kterém je patrný otvor pro otočné uchycení pojistky 4 a jsou patrné oba výstupky. Tyto výstupky zde mají různý tvar, ale v alternativních provedeních mohou oba být stejné.

V zobrazeném provedení je unašeč 3 uzpůsoben k odsunutí pojistky 4 zejména svou vnější částí 8, tedy k odtlačení pojistky 4 o její výstupek ve vnějším vedení 13. Výstupek ve vnitřním vedení 12 slouží k odtlačení pojistky 4 při ručním pohybu zadního konce zákrytu. Alternativně je však možné realizovat unašeč 3 tak, aby silově působil na poj istku 4 ve vnitřním vedení 12; poj istka 4 pak může zahrnovat jediný výstupek zasahující do vnitřního vedení 12. Jak je patrné na obr. 1, boční část 2 není při uchycení pojistkou 4 na zadním konci vodícího prvku 1 celou svou spodní plochou v kontaktu s plochou vodícího prvku 1, aleje vůči ní přizvednuta. To je způsobenou rozšířením 14 spodní plochy boční části 2, které je viditelné v řezu na obr. 6. Mezi boční částí 2 a vodicím prvkem 1 je tak vytvořena mezera, do které je zasouvána vnitřní část 7, která je na zadním konci zúžena a je o trochu vyšší než tato mezera, takže při zasunutí vnitřní části 7 pod boční část 2 je boční část 2 přizvednuta, takže při pohybu dopředu, kdy je boční část 2 uchycena kunašeči 3, nedochází ke kontaktu boční části 2 s vodicím prvkem L

Pohyb unašeče 3 je zajištěn pohonem, který je v příkladném provedení realizován jako lanko tvořící uzavřenou smyčku a uchycené na dvou kladkách. Lanko tedy prochází podél vodícího prvku 1 dvojitě, přičemž jednou prochází přímo vnějším vedením 13, aby unašeč 3 svou vnější částí 8 mohl být připevněn k lanku; k tomuto účelu slouží otvor naznačený na obr. 6. Otáčení lanka kolem obou kladek, v jednom či druhé směru, pak způsobí pohyb unašeče 3 dopředu či dozadu. K pohybu lanka může sloužit například elektromotor. Namísto lanka může být alternativně využit například řetěz nebo pás. Pohon může být uchycen k bočnímu obložení 11 nebo ke karoserii. V závislosti na tomto uchycení pak může být nutné při montáži buď nejprve uchytit pohon k bočnímu obložení 11, které je následně uchyceno ke karoserii tvořící boční stěnu zavazadlového prostoru, nebo nejprve uchytit pohon ke karoserii a následně ho zakrýt bočním obložením 11.

Fungování sestavy dle vynálezu po namontování do automobilu je pak následující. Pohon pro pohyb unašeče/unašečů 3 je propojen s řídicí jednotkou automobilu nebo jinou řídicí jednotkou, např. zvláštní jednotkou určenou pro ovládání sestavy. Víko kufru (případně páté dveře) je opatřeno senzorem otevření víka, který je rovněž propojen s danou řídicí jednotkou. Při otevření víka kufru řídicí jednotka díky senzoru zaznamená toto otevření a pohonem přesune unašeč 3 směrem do zadní části vodícího prvku 1. Pří zavření víka kufru naopak řídicí jednotka způsobí přesunutí unašeče na přední konec vodícího prvku 1. Boční část 2 se přitom pohybuje spolu s unašečem 3, s výjimkou situace, kdy je zadní konec zákrytu s boční částí 2, resp. oběma bočními částmi 2, při otevření víka ručně přesunut dozadu, přičemž boční část 2 je zajištěna na zadním konci vodícího prvku 1, pojistkou 4. V době zadržení boční části 2 pojistkou 4 se unašeč nadále pohybuje v závislosti na pokynech řídicí jednotky v důsledku dat ze senzoru otevření víka - řídicí jednotka nemusí mít k dispozici informaci o tom, jestli je boční část 2 nesena unašečem 3 nebo je zadržena pojistkou 4.

Po ručním přesunutí boční části 2 na zadní konec vodícího prvku 1 dojde při zavření víka kufru k automatickému přesunu unašeče 3 k pojistce 4. Unašeč 3 uvolní pojistku 4 a v zobrazeném provedení i nabere boční část 2, a při dalším otevření víka se unašeč 3 s boční částí 2 pohybuje dopředu, čímž je odkrýván zavazadlový prostor. Ruční přetažení zadního konce zákrytu tedy v zásadě až do následujícího otevření zavazadlového prostoru deaktivuje elektronické ovládání (skládání a rozkládání) zákrytu.

Pohon může alternativně být realizován například pomocí závitové tyče procházející závitem vunašeči3, takže elektromotor pak roztáčí závitovou tyč pro posun unašeče 3. Výhodně jsou

-6CZ 2021 - 300 A3 pohony na obou bočních stranách vzájemně synchronizovány, aby bylo zajištěno, že zadní konec zákrytu je během posouvání rovný (kolmý k podélné ose).

Pojistku 4 je alternativně možné realizovat například tak, že zasahuje do vodícího prvku 1 shora nebo ze strany. Dále je možné ji realizovat tak, že není uchycena otočně, ale je posuvná. Pružina pak může pojistku 4 tlačit například zespodu otvorem ve vodicím prvku 1, takže její funkce je pak v podstatě stejná, jako u otočné pojistky 4 z příkladného provedení z výkresů. V dalších alternativních provedeních může vodicí prvek 1 být realizován například jako kolejnice nebo drážka upevněna zvenčí na bočním obložení 11. Jsou přitom možná provedení se zdvojeným vodicím prvkem obdobně jako u provedení z výkresů, i provedení s jednoduchým vodicím prvkem 1, kde se unašeč 3 celý nachází ve stejné části vodícího prvku 1 jako výstupek pojistky 4 a boční část 2. Unašeč 3 přitom může v některých provedeních být opatřen kolečky pro pohyb ve vodicím prvku L

V některých provedeních se může pojistka 4 nacházet celým svým objemem uvnitř vodícího prvku 1. Například může mít podobu destičky uchycené ve vodicím prvku 1 otočně v intervalu zhruba 90°, přičemž v první poloze je destička kolmá ke spodní ploše vodícího prvku X (v případě pojistky 4‘ umístěné na této spodní ploše) a v druhé poloze je zarovnaná s touto spodní plochou, přičemž se při otáčení do druhé polohy horní konec pojistky 4‘ pohybuje směrem k zadnímu konci vodícího prvku 1. Při posouvání boční části 2 je tedy tato destička otočena do druhé polohy a následně je pružinou otočena do první polohy, takže se boční část 2 nemůže pohybovat dopředu. Unašeč 3 při uvolnění pojistky 4‘ opět destičku otočí do druhé polohy a drží ji otočenou, dokud nenabere boční část 2 a neodjede s ní dopředu od pojistky U. Takovéto provedení pojistky 4‘ je znázorněno na obr. 7 a 8. Z obrázků je přitom patrné, že při uvolňování pojistky U unašečem 3 dochází zároveň k přesunu boční části 2 dozadu. Boční část 2 tedy není držena na úplném zadním konci vodícího prvku 1, spíše se nachází v jeho blízkosti. Pojistka 4’ v tomto provedení může být při uvolňování otáčena stejnou částí unašeče 3, která následně podebere boční část 2. Alternativně může unašeč 3 zahrnovat sníženou část pro podebrání boční části 2 a zvýšenou část odsazenou do boku vůči boční části 2, aby nebránila nabírání boční části 2 po uvolnění pojistky U, kdy tato zvýšená část zajišťuje odtlačení a otočení destičky při pohybu unašeče 3 dozadu. Výhodou takové zvýšené části je, že ke kontaktu s pojistkou 4‘ dochází dále od osy otáčení pojistky 4‘, takže k překonání torzní pružiny zajišťující automatické otočení destičky do první polohy, stačí díky delšímu ramenu menší síla.

Alternativně je možné pojistku 4“ realizovat například jako posuvný kus materiálu seříznutého zepředu (viz obr. 9 a 10) a opatřeného pružinou, která při posunutí boční části 2 na zadní konec vodícího prvku 1 tlačí boční část 2 směrem vzhůru, čímž ji natlačí o strop vodícího prvku 1 a znemožní její pohyb dopředu. Na stropě může být umístěn schod nebo zarážka, takže zajištění boční části 2 na zadním konci je zajištěno zadržením o tento schod namísto pouze třením o strop. Unašeč 3 pak tuto pružinu díky uvedenému seříznutí při nasouvání pod boční část 2 stlačí, takže boční část 2 klesne a dosedne na vrchní plochu 9, takže je následně uchycená na unašeči 3 a může se pohybovat (spolu s unašečem 3) dopředu. Unašeč 3 je v tomto provedení výhodně pevně uchycen vnější částí 8 ve vnějším vedení 13. takže síla od této pružiny pojistky 4“. která odtlačí boční část 2, nemůže směrem vzhůru odtlačit unašeč 3. Takto provedená pojistka 4“ může samozřejmě být umístěna na horní stěně (stropě) vodícího prvku 1 nebo na boční stěně, případně může být na dvou protilehlých stěnách apod.

Vnitřní část 7 unašeče 3 nemusí v alternativním provedení zahrnovat vrchní plochu 9. Boční část 2 může být na unašeči 3 uchycena pouze opřením o, resp. zaháknutím za, výstupek 10. V některých alternativních provedeních může každý vodicí prvek 1 zahrnovat více pojistek 4. Například může zahrnovat pojistku 4 na zadním konci a uprostřed.

Výše popsané alternativy a modifikace je možné navzájem kombinovat dle uvážení odborníka v oboru. Například tedy různé podoby pojistky 4 mohou být kombinovány s různými podobami vodícího prvku 1, různými podobami unašeče 3, s různými pohony apod.

-7 CZ 2021 - 300 A3

Předmětem vynálezu je dále způsob pro zakrývání zavazadlového prostoru realizovaný výše popsanou sestavou namontovanou v automobilu. Součástí sestavy je zde přitom výše popsaná řídicí jednotka a senzor otevření víka kufru (např. magnetický nebo optický). Způsob dle vynálezu zahrnuje kroky:

• Automatického přesunutí unašeěe 3 a boční části 2 na přední konec vodícího prvku 1 při otevření zavazadlového prostoru; Toto přesunutí je tedy realizováno pohonem pro pohybu unašeěe 3 v důsledku pokynů z řídicí jednotky v závislosti na datech ze senzoru. Výhodně je řídicí jednotka společná pro pohony a ostatní součásti sestavy umístěné na obou bočních stranách zavazadlového prostoru. Krok tohoto způsobu přitom probíhají analogicky na obou stranách zároveň.

• Ručního přesunutí boční části 2 na zadní konec vodícího prvku 1; V tomto krokuje tedy zákryt rozložen uživatelem.

• Zadržení boční části 2 na zadním konci vodícího prvku 1 pojistkou 4; Tento krok výhodně nastává automaticky po přesunutí boční části 2 na zadní konec, možné je však i využít pojistku 4 vyžadující ruční zajištění.

• Automatického přesunutí unašeěe 3 směrem k zadnímu konci vodícího prvku 1 při zavření zavazadlového prostoru; Unašeě 3 se tedy takto přesouvá bez ohledu na to, zdaje v kontaktu s boční částí 2.

• Uvolnění pojistky 4 unašeěem 3, přičemž uvolnění pojistky 4 zahrnuje uvolnění boční části 2; Tento krok může zahrnovat i nabrání boční části 2 unašeěem. a • Automatického přesunutí unašeěe 3 a boční části 2 na přední konec vodícího prvku 1 při dalším otevření zavazadlového prostoru. Je zřejmé, že toto otevření může nastat až po neomezeně dlouhé době. Tento krok probíhá stejně bez ohledu na to, jestli před ním došlo k ručnímu přesunutí zadního konce zákrytu či ne.

Před začátkem způsobu v tomto provedení je tedy víko kufru zavřené a při zavření víka se unašeě 3 i boční část 2 nacházejí na zadním konci vodícího prvku 1, takže zákryt je rozložený a zakrývá zavazadlový prostor.

Alternativně může způsob dle vynálezu začínat i v jinou dobu než v době zavření zavazadlového prostoru. Například může začít v okamžiku, kdy je zavazadlový prostor otevřen, unašeě 3 se nachází na předním konci vodícího prvku j. a boční část 2 je (na obou bočních stranách zavazadlového prostoru) umístěna a uchycena pojistkou 4 na zadním konci vodícího prvku L První tři kroky uvedené v provedení výše pak v tomto provedení způsob nezahrnuje.

Způsob dle vynálezu může být modifikován s ohledem na různé alternativy popsané výše pro sestavu dle vynálezu, a naopak sestava může být modifikována s ohledem na znaky tohoto způsobu.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru automobilu zahrnující zákryt a dvojici vodicích prvků (1) uzpůsobených pro umístění na protilehlé boční strany zavazadlového prostoru, přičemž zákryt zahrnuje přední konec pro uchycení v přední části zavazadlového prostoru a zadní konec, který je svými bočními částmi (2) pohyblivě uchycený ve vodicích prvcích (1), přičemž každý vodicí prvek (1) zahrnuje unašeč (3) a pohon pro pohyb unašeče (3), přičemž unašeč (3) je pohyblivý mezi předním a zadním koncem daného vodícího prvku (1), vyznačující se tím, že v každém vodicím prvku (1) j e boční část (2) zadního konce zákrytu pohyblivá mezi zadním koncem vodícího prvku (1) a unašečem (3), přičemž vodicí prvek (1) je opatřen pojistkou (4) pro zadržení boční části (2) na zadním konci vodícího prvku (1) a přičemž unašeč (3) je uzpůsoben pro uvolnění pojistky (4).
2. 2. Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje pružný prvek (5), přičemž pojistka (4) se alespoň částí svého objemu nachází uvnitř vodícího prvku (1) a je nastavitelná do první polohy a druhé polohy, přičemž v první poloze má průmět části pojistky (4) nacházející se uvnitř vodícího prvku (1) do roviny kolmé na směr pohybu unašeče (3) větší plochu než ve druhé poloze, přičemž pojistka (4) je silovým působením pružného prvku (5) tlačena nebo tažena do první polohy.
3. 3. Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru podle nároku 2, vyznačující se tím, že pojistka (4) zahrnuje vačku, přičemž povrch (6) vačky v první poloze zasahuje do vodícího prvku (1) a směřuje k přednímu konci vodícího prvku (1).
4. 4. Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že každý vodicí prvek (1) zahrnuje vzájemně rovnoběžné vnitřní vedení (12) a vnější vedení (13), která jsou po celé délce vzájemně spojena štěrbinou, přičemž vnější vedení (13) je uzpůsobeno k umístění blíže ke karoserii tvořící danou boční stěnu zavazadlového prostoru, přičemž boční část (2) zadního konce zákrytu je pohyblivě uchycena ve vnitřním vedení (12) a unašeč (3) zahrnuje vnitřní část (7) pohyblivě uchycenou ve vnitřním vedení (12), vnější část (8) pohyblivě uchycenou ve vnějším vedení (13) a střední část propojující vnitřní část (7) a vnější část (8) a procházející štěrbinou, přičemž výška vnější části (8) je větší než výška štěrbiny, přičemž vnější část (8) je uzpůsobena k uvolnění pojistky (4) a vnitřní část (7) je uzpůsobena pro uchycení boční části (2) zadního konce zákrytu.
5. 5. Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru podle nároku 4, vyznačující se tím, že vnitřní část (7) unašeče (3) zahrnuje alespoň jednu vrchní plochu (9) pro nesení boční části (2) a zahrnuje výstupek (10) přesahující vrchní plochu (9), přičemž boční část (2) zahrnuje alespoň jednu dopředu směřující plochu pro opření o výstupek (10).
6. 6. Sestava pro zakrývání zavazadlového prostoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že dále zahrnuje dvě boční obložení (11) uzpůsobená pro umístění na protilehlé boční strany zavazadlového prostoru, přičemž každé boční obložení (11) alespoň částečně tvoří vodicí prvek (1).
7. 7. Způsob pro zakrývání zavazadlového prostoru, vyznačující se tím, že je realizován sestavou pro zakrývání zavazadlového prostoru podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6 zabudovanou v zavazadlovém prostoru automobilu, přičemž zavazadlový prostor je otevřen, unašeč (3) se nachází na předním konci vodícího prvku (1) a boční část (2) se nachází na zadním konci vodícího prvku (1) a je na zadním konci vodícího prvku (1) zadržena pojistkou (4), přičemž tento způsob zahrnuje kroky:

   • automatického přesunutí unašeče (3) směrem k zadnímu konci vodícího prvku (1) při zavření zavazadlového prostoru;

   • uvolnění pojistky (4) unašečem (3), přičemž uvolnění pojistky (4) zahrnuje uvolnění boční části (2); a • automatického přesunutí unašeče (3) na přední konec vodícího prvku (1) při dalším otevření zavazadlového prostoru.