CZ2021576A3 - Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin - Google Patents
Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin Download PDFInfo
- Publication number
- CZ2021576A3 CZ2021576A3 CZ2021-576A CZ2021576A CZ2021576A3 CZ 2021576 A3 CZ2021576 A3 CZ 2021576A3 CZ 2021576 A CZ2021576 A CZ 2021576A CZ 2021576 A3 CZ2021576 A3 CZ 2021576A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- plants
- electromagnetic field
- cotton
- yield
- vegetative plants
- Prior art date
Links
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims abstract description 20
- 230000000638 stimulation Effects 0.000 title claims abstract description 9
- 230000005672 electromagnetic field Effects 0.000 claims abstract description 32
- 230000005291 magnetic effect Effects 0.000 claims abstract description 13
- 230000017260 vegetative to reproductive phase transition of meristem Effects 0.000 claims abstract description 11
- 230000006698 induction Effects 0.000 claims abstract description 10
- 241000196324 Embryophyta Species 0.000 description 56
- 229920000742 Cotton Polymers 0.000 description 21
- 241000219146 Gossypium Species 0.000 description 21
- 238000009331 sowing Methods 0.000 description 6
- 240000002024 Gossypium herbaceum Species 0.000 description 5
- 235000004341 Gossypium herbaceum Nutrition 0.000 description 5
- 229910052751 metal Inorganic materials 0.000 description 5
- 239000002184 metal Substances 0.000 description 5
- 240000009088 Fragaria x ananassa Species 0.000 description 4
- 235000011363 Fragaria x ananassa Nutrition 0.000 description 4
- 238000011161 development Methods 0.000 description 4
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 4
- 238000002474 experimental method Methods 0.000 description 4
- 230000035882 stress Effects 0.000 description 4
- 235000008694 Humulus lupulus Nutrition 0.000 description 3
- 244000098338 Triticum aestivum Species 0.000 description 3
- 230000036579 abiotic stress Effects 0.000 description 3
- 230000009471 action Effects 0.000 description 3
- 230000002411 adverse Effects 0.000 description 3
- 230000005540 biological transmission Effects 0.000 description 3
- 230000004790 biotic stress Effects 0.000 description 3
- 230000018109 developmental process Effects 0.000 description 3
- 238000005259 measurement Methods 0.000 description 3
- 230000008121 plant development Effects 0.000 description 3
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 3
- 230000004044 response Effects 0.000 description 3
- OYPRJOBELJOOCE-UHFFFAOYSA-N Calcium Chemical compound [Ca] OYPRJOBELJOOCE-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 235000016623 Fragaria vesca Nutrition 0.000 description 2
- 235000021307 Triticum Nutrition 0.000 description 2
- 229910052791 calcium Inorganic materials 0.000 description 2
- 239000011575 calcium Substances 0.000 description 2
- 230000035784 germination Effects 0.000 description 2
- 230000012010 growth Effects 0.000 description 2
- 230000003834 intracellular effect Effects 0.000 description 2
- 230000005426 magnetic field effect Effects 0.000 description 2
- 230000008635 plant growth Effects 0.000 description 2
- 208000023613 uncombable hair syndrome 2 Diseases 0.000 description 2
- 240000005153 Dodonaea viscosa Species 0.000 description 1
- 235000015741 Dodonaea viscosa Nutrition 0.000 description 1
- QNAYBMKLOCPYGJ-REOHCLBHSA-N L-alanine Chemical compound C[C@H](N)C(O)=O QNAYBMKLOCPYGJ-REOHCLBHSA-N 0.000 description 1
- 241000219094 Vitaceae Species 0.000 description 1
- 240000008042 Zea mays Species 0.000 description 1
- 235000007244 Zea mays Nutrition 0.000 description 1
- 235000004279 alanine Nutrition 0.000 description 1
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 1
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 1
- 230000001413 cellular effect Effects 0.000 description 1
- 235000013339 cereals Nutrition 0.000 description 1
- 230000008859 change Effects 0.000 description 1
- 230000003247 decreasing effect Effects 0.000 description 1
- 235000013399 edible fruits Nutrition 0.000 description 1
- 230000005684 electric field Effects 0.000 description 1
- 230000005611 electricity Effects 0.000 description 1
- 230000005686 electrostatic field Effects 0.000 description 1
- 230000007613 environmental effect Effects 0.000 description 1
- 235000021021 grapes Nutrition 0.000 description 1
- 238000003306 harvesting Methods 0.000 description 1
- 230000001678 irradiating effect Effects 0.000 description 1
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 description 1
- 235000015097 nutrients Nutrition 0.000 description 1
- 230000035479 physiological effects, processes and functions Effects 0.000 description 1
- 230000005070 ripening Effects 0.000 description 1
- 230000007226 seed germination Effects 0.000 description 1
- 230000021217 seedling development Effects 0.000 description 1
- 230000008511 vegetative development Effects 0.000 description 1
- 238000005303 weighing Methods 0.000 description 1
Classifications
-
- A—HUMAN NECESSITIES
- A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
- A01G—HORTICULTURE; CULTIVATION OF VEGETABLES, FLOWERS, RICE, FRUIT, VINES, HOPS OR SEAWEED; FORESTRY; WATERING
- A01G7/00—Botany in general
- A01G7/04—Electric or magnetic or acoustic treatment of plants for promoting growth
Landscapes
- Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
- Biodiversity & Conservation Biology (AREA)
- Botany (AREA)
- Ecology (AREA)
- Forests & Forestry (AREA)
- Environmental Sciences (AREA)
- Cultivation Of Plants (AREA)
- Magnetic Treatment Devices (AREA)
Abstract
Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin spočívá v tom, že vegetativní rostliny se během několika dnů své kvetoucí fáze vystaví pulznímu elektromagnetickému poli s frekvencí opakování tlumených pulzů 4 až 32 Hz a magnetickou indukcí 200 nT. Může se provádět kontinuálně, nebo několik hodin denně.
Description
Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin.
Dosavadní stav techniky
Je známo velké množství publikací a patentů o stimulaci rostlin elektromagnetickým polem za účelem zvýšení jejich výnosu. V zásadě jsou popsány způsoby předseťového ošetření osiva (Maffei M.E., Magnetic field effects on plant growth, development, and evolution, Front. Plant. Sci. 2014, 5. vydání, článek 445, Sarraf M., Kataria S., Taimourya H., Santos L.O., Menegatti R.D., Jain M., Ihtisham M., Liu Sh. Magnetic Field Applications in Plants, An OverView, Plants 2020. 9. vydání, 1139).
Předseťové ošetření semen (elektrickou stimulaci) se doporučuje provést, pokud nejsou kvalitní, nebo pěstební prostředí neodpovídá požadavkům genotypu. Současně se zlepšují výsevní vlastnosti semen (energie klíčení, klíčivost), zrychluje se růst rostlin, zvyšuje se odolnost vůči nepříznivým faktorům prostředí, což může vést ke zvýšení výnosu o 5 až 20 % (Karasenko V.A., Zayats E.M., Baran A.N., Korko V.S., Elektrotechnologie, Kolos, 1992, strana 304).
Hlavní nevýhodou těchto způsobů je, že při předseťovém ošetření osiva se stimuluje počáteční fáze vývoje rostlin a také se v počátečních fázích vývoje zvyšuje odolnost rostlin vůči nepříznivým faktorům. Při dlouhém vegetativním vývoji rostlin však na ně může působit mnoho různých nepříznivých faktorů, které mohou eliminovat výsledky stimulace předseťového ošetření.
Z dokumentu Ben-Izhak Monselise E, Parola AH, Kost D, Low-frequency electromagnetic fields induce a stress effect upon higher plants, as evident by the universal stress signál, alanine, Biochem Biophys Res Commun 2003 Mar. 7 vyplývá, že působení slabého nízkofrekvenčního elektromagnetického pole na rostliny má mnoho společného s nespecifickým působením různých biotických a abiotických stresových faktorů. Například na buněčné úrovni je úplně první rychlou reakcí na elektromagnetické pole zvýšení intracelulárního vápníku (Binhi. V.N. Magnetobiology. Underlyung Physical Problems, Londýn, Elsevier Science LTD. 2002. strana 473) a první rychlou reakcí na působení různých abiotických a biotických stresových faktorů na rostliny je také zvýšení intracelulárního Ca2+ (Ranty B., Adon D., Cotelle V., Galaud J-Ph., Thuleau P., Mazars Ch., Calcium Sensors as Key Hubs in Plant Responses to Biotic and Abiotic Stresses, Frontiers in Plant Science, www.frontiersin.org, 2016, svazek 7, článek 327). Proto lze elektromagnetické pole v některých ohledech považovat za nespecifický stresový faktor.
Kromě toho je známo, že rostliny jsou nejvíce náchylné k působení různých stresových faktorů v kritických fázích vývoje, jako klíčení semen a vzcházení sazenic, jakož i tvorba gamet (kvetení a kladení ovocných prvků) (Polevoj V.V., Fyziologie rostlin, Moskva: Vyšší škola 1989, strana 464).
Existuje rada studií, ze kterých vyplývá, že ošetřením sazenic rostlin v počátečních fázích vývoje proměnným elektromagnetickým polem dochází ke zvýšení jejich výnosu.
Z dokumentu Esitken, A., Turan, M. (2004). Altemating magnetic field effects on yield and plant nutrient element composition of strawberry (Fragaria x ananassa cv. Camarosa). Acta Agric. Scand, B-S P 54, 135-139 vyplývá, že sazenice jahodníku (Fragaria x ananassa cv. Camarosa) byly pěstovány až do sklizně s kontinuálně pracujícím sinusovým elektromagnetickým polem s frekvencí 50 Hz a magnetickou indukcí 96, 192 a 384 μΤ. Bylo prokázáno, že nej vyššího výnosu na rostlinu bylo dosaženo, když byly rostliny ošetřeny elektromagnetickým polem 96 μT: 246,0 g oproti 208,5 g u kontroly (o 17 % více). Vyšší magnetická indukce snížila výtěžnost. Nevýhodou
- 1 CZ 2021 - 576 A3 tohoto způsobu zvyšování výnosů je, že jej nelze použít na velkých plochách zemědělských plodin, neboť sinusová pole s frekvencí 50 Hz se nešíří na velké vzdálenosti.
Podle patentu RU 2182759 se zvýšil výtěžek u rostlin, které byly ve sklenících umístěny do konstantního elektrického pole pod kovovou síťovinou, na kterou bylo aplikováno vysoké kladné napětí. Elektrostatické pole nad rostlinami bylo vytvořeno pomocí paralelních drátů natažených přes rostliny ve výšce 0,5 až 2,5 m, ve kterých bylo během dne vedeno vysoké kladné napětí od + 1700 do +4500 V. Nevýhodou této metody je, že ji lze použít pouze ve sklenících a při životu nebezpečném vysokém napětí.
Existují také informace o vlivu vysokonapěťových elektrických přenosových vedení na rostliny (Izjumov Ju.G., Talikina M.G., Krylov V.V., Vliv elektromagnetických polí elektrických přenosových vedení na rostlinné objekty, Sborník IBVV RAS, 2018, vydání 84 (87), strana 39 až 44).
Vliv elektromagnetického pole z vedení vysokého napětí 380 kV Dumrohr (Rakousko) - Slavetice (Česká republika) na výnos plodin pěstovaných pod vedením a při různé vzdálenosti od něj (od 40 m do 2 m) při magnetické indukci 0,4 až 4,0 μΤ je popsán v dokumentu Sója G., Kunsch B., Gerzabek M., Reichenauer T., Sója A.M., Rippar G., Bolhar-Nordenkampf H.R. Growth and yield of winter wheat (Triticum aestivum L.) and com (Zea mays L.) near a high voltage transmission line, Bioelectromagnetics. 2003, svazek 24, číslo 2, strany 91-102). Ukázalo se, že výnos pšeničného zrna byl o 7 % vyšší (v průměru za 5 let) v oblastech s magnetickou indukcí 0,4 μΤ než v oblastech se 4,0 μΤ. Nevýhodou způsobu pěstování rostlin při ozařování sinusovým elektromagnetickým polem s frekvencí 50 Hz a magnetickou indukcí 400 nT je, že jej nelze v praxi aplikovat na velkých plochách.
V patentu RU 2053641 je popsán způsob zpracování vegetativních rostlin, včetně dopadu na semenáč rostliny dvěma nelineárními (neparalelními) pulzy silného magnetického pole (0,26 a 0,72 Τ), vyznačující se tím, že oba magnetické efekty se provádějí v pulsech minimálně ve dvou fázích vývoje sazenic a počet impulzů na jednu akci není větší než 100. Nevýhodou tohoto způsobu je, že tento způsob zpracování vegetativních rostlin využívá velmi výkonné elektromagnetické impulsy, které mění genotyp rostlin pro urychlení selekční práce a není určen pro použití v produkčních podmínkách.
Podstata vynálezu
Na základě znalosti shora uvedeného stavu techniky je úkolem vynálezu vyvinout způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin pro zvýšení produktivity zemědělských rostlin.
Úkol se podle vynálezu vyřeší tím, že vegetativní rostliny se během několika dnů své kvetoucí fáze vystaví pulznímu elektromagnetickému poli s frekvencí opakování tlumených pulzů 4 až 32 Hz a magnetickou indukcí 200 nT. Přednostně se vegetativní rostliny vystaví pulznímu elektromagnetickému poli kontinuálně, nebo se vystaví pulznímu elektromagnetickému poli několik hodin denně.
Způsob se provádí tak, že ve fázi květu jsou rostliny ošetřeny slabým pulzním elektromagnetickým polem pomocí pulzního generátoru a různých anténních systémů. Anténními systémy mohou být kovové dráty, na které jsou během vegetace přivázány rostliny jako například hrozny, chmel a podobně, kovové dráty, na které je v moderním průmyslovém ovocnářství umístěno pletivo u současného průmyslového ovocnářství pod pletivo, kovové konstrukce skleníků nebo elektrické dráty ve sklenících, kterými je přiváděna elektřina pro osvětlení, dráty natažené mezi dvěma podpěrami na volném prostranství nebo ve sklenících o délce až 100 m, fungující jako antény. Antény by měly vysílat tlumené pulzy s frekvencemi opakování pulzů 4 až 32 Hz, s frekvencemi plnění pulzů 10 až 100 kHz (frekvence plnění není kritická, protože závisí na délce antény, a proto
- 2 CZ 2021 - 576 A3 se neustále mění) tak, aby v místě rostlin byla magnetická indukce asi 200 nT (pod maximálními přípustnými hodnotami pro dané elektromagnetické pole). Tyto frekvence mohou být monitorovány rádiovým přijímačem na dlouhých vlnových délkách. Popsaný způsob vede ke zvýšení výnosu různých plodin o 5 až 25 %. Hlavní výhodou způsobu je nízká cena generátoru, nízká spotřeba energie, jednoduchost a nízká cena anténních systémů a v některých případech použití drátů již dostupných na plantážích jako anténní systémy.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1
V příkladu 1 je způsob realizován na bavlně, která se vystaví působení nízko výkonového (méně než 1 mW) tlumeného pulzního generátoru, aby se signál nešířil dále než 2 m a neovlivňoval řídicí zařízení. Opakovači frekvence pulzuje 4 Hz, frekvence plnění tlumeného pulzuje asi 10 kHz. Jako anténa sloužil izolovaný drát o délce cca 100 m. Ve vzdálenosti 10 cm od antény byla intenzita pulzu cca 200 nT (s elektromagnetickým pozadím cca 50 nT. Měřeno miligausmetrem UHS2 AlphaLab lne USA), přičemž cvakání bylo slyšet rádiovým přijímačem na dlouhých vlnách ve vzdálenosti až 1,5 m od antény.
U bavlníku nastává fáze květu 65 až 125 dní po zasetí (červenec-srpen). Experimenty byly prováděny na experimentálním poli Národní univerzity Uzbekistánu. Podél záhonů s experimentálními rostlinami byl položen izolovaný drát, který sloužil jako anténa, která byla připojena k výstupu generátoru. Na stejném poli ve vzdálenosti minimálně 10 m byly záhony s kontrolními rostlinami. Ošetření rostlin bavlníku pulzním nízkofrekvenčním elektromagnetickým polem bylo prováděno nepřetržitě po dobu 10 dnů ve dnech 21. až 30. července. V experimentech byly použity rostliny několika odrůd bavlny. Ukazatele vývoje rostlin byly měřeny ve fázi zrání plodin 1. až 10. září.
Jak je patrné z tabulky 1, ošetření bavlníkových rostlin elektromagnetického pole ve fázi květu vede ke zvýšení počtu tobolek a ke zvýšení množství bavlny v tobolce téměř u všech 6 odrůd, i když významný nárůst ve výnosu lze říci pouze u 4 odrůd: Bukhoro 102, Khorazm 127, Ibrat a L4112, což v konečném důsledku vede ke zvýšení množství bavlny na rostlinu, to značí výtěžek 15,1 až 25,6 %.
Tabulka 1 Výnos rostlin bavlníku po jejich zpracování ve fázi květu po dobu 10 dnů nepřetržitě od 20. 7. 2016 do 29. 7. 2016 elektromagnetickým polem (EMF).
Vzhledem k tomu, že v době měření nebyly všechny tobolky otevřené, byla hmotnost bavlníku na jedné rostlině vypočtena vynásobením průměrného počtu tobolek na jedné rostlině průměrným množstvím bavlny v jednom otevřeném boxu a chyba byla vypočtena sečtením relativních chyb v procentech. Prezentovány jsou výsledky měření ukazatelů na 75 rostlinách v každé skupině ± směrodatná odchylka. Hodnoty, ve kterých jsou rozdíly oproti kontrole statisticky významné při p < 0,05, jsou zvýrazněny tučně.
- 3 CZ 2021 - 576 A3
| Bav] nik | Podmínky | Počet krabíc [ks] | Hmotnost bavlny v jedné krabici Eg] | Hmotnost bavlny na Rostlinu [g] |
| Bukhoro 102 | Kontrolní | ll,8±0,4 (±3,4 %) | 6,5±0,l (±1,5%) | 76,7±4,9 % |
| EFM | 12,8±O,5 (±3,9 %) | 7,5±0,l (±1,3 %) | 96,0±5,2 % | |
| Rozdíl | 1,0=8,5 % | 1,0=15,4% | 19,3 = 25,2 % | |
| Khorazm 127 | Kontrolní | 8,9±0,4 (±4,5 %) | 5,510,1 (±1,8 %) | 48,O±6,3 % |
| EFM | 9,7±0,3 (±3,1 %) | 5,8±0,2 (±3,4 %) | 56,716,5 % | |
| Rozdíl | 0,8=10,0% | 0,4=7,4 % | 8,7 = 18,1 % | |
| Ibrat | Kontrolní | 8,4±0,4 (±4,7 %) | 4.510,1 (±2,2 %) | 37,8±6.9 % |
| EFM | 10,110,5 (±4,9 %) | 4,710,2 (±4,2 %) | 47,519,1 % | |
| Rozdíl | 1,7=20,2 % | 0,2=4,4 % | '9,7 = 25,6 % | |
| Namangan 77 | Kontrolní | 12.710,4 (±3,1 %) | 5,l±0,2 (±3,9%) | 64,817,0% |
| EFM | 13,610,4 (±2,9 %) | 5,210,1 (±1,9%) | 70,714,8 % | |
| Rozdíl | 0,9=7,] % | 0,1=2,0% | 6,0 = 9,2% | |
| Sulton | Kontrolní | 9,710,4 (±4,1 %) | 4,910,1 (±2,0%) | 47,5±6,1 % |
| EFM | 10.6±0.5 (±4,7 %) | 5,1 ±0,1 (±1,9%) | 54,1 ±6,6% | |
| Rozdíl | 0,9=9,3 % | 0,2=4,1 % | 6,6= 13,9% | |
| L-4112 | Kontrolní | 12,510,4 (±3,2 %) | 5,5±O,2 (±3.6 %) | 68,7±6,8 % |
| EFM | l3,4±0,5 (±3,7 %) | 5,910,2 (±3,4 %) | 79,117,1 % | |
| Rozdíl | 0,9=7,2 % | 0,4=7,2 % | 10,4=15,1 % |
Příklad 2
V příštím roce 2017 byl opakován během 10 dnů experiment jako v příkladu 1, ale frekvence generátoru byla nastavena na 16 Hz a doba expozice byla omezena na denní světlo (od 6.00 do 20.00 denně). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Jak je vidět z tabulky 2, ošetření pulzním elektromagnetickým polem u různých odrůd bavlny významně zvyšuje výnos o 26,1 - 37,3 % u odrůd Bukhoro 102, Khorazm 127 a Namangan 77. Nedošlo k žádnému výraznému poklesu výnosu.
Tabulka 2 Výnos rostlin bavlníku po jejich zpracování ve fázi květu po dobu 10 dnů od 20. 7. 2017 do 29. 7. 2017 každodenně od 6 hodin do 20 hodin elektromagnetickým polem (EMF) s frekvencí 16 Hz.
Vzhledem k tomu, že v době měření nebyly všechny tobolky otevřené, byla hmotnost bavlníku na jedné rostlině vypočtena vynásobením průměrného počtu tobolek na jedné rostlině průměrným množstvím bavlny v jednom otevřeném boxu a chyba byla vypočtena sečtením relativních chyb v procentech. Prezentovány jsou výsledky měření ukazatelů na 75 rostlinách v každé skupině ± směrodatná odchylka. Hodnoty, ve kterých jsou rozdíly oproti kontrole statisticky významné při p < 0,05, jsou zvýrazněny tučně.
-4 CZ 2021 - 576 A3
| Bavlník | Podmínky | Počet krabic [ks] | Hmotnost bavlny v jedné krabici [g] | Hmotnost bavlny na Rostlinu [g] |
| Bukhoro 102 | Kontrolní | 1 l,3±O,4 (± 3,5 %) | 6,4±0,l (±1,6%) | 72,3±5,1 % |
| EFM | 12,8±0,5 (±3,9 %) | 7,7±0,i | 99,3±5,2 % | |
| Rozdíl | 1,6=14,1 %* | 1,0=20,3 % | 27,0 = 373 % | |
| Khorazm 127 | Kontrolní | 8,2±0,3 (± 3,6 %) | 5,0±0,l (±2,0%) | 41,0±5,8% |
| EFM | 9,4±0,3 (± 3,2 %) | 5,5±0,2 (± 3,6 %) | 51,7±6,8% | |
| Rozdíl | 1,2=14,6% | 0,5=10,0% | 10,7 = 26,1 % | |
| Ibrat | Kontrolní | 12,7±O,5(± 3,9%) | 4,8±0,l (±2,1 %) | 60,9±6,0 % |
| EFM | 12,1 ±0,4 (± 3,3 %) | 5,3±0,2 (± 3,7 %) | 64,1 ±7,0% | |
| Rozdíl | -0,6=-4,7 % | 0,5=10,4% | 3,2 = 5,3 % | |
| Namangan 77 | Kontrolní | 12,4±0,4 (± 3,2%) | 4,7±0,2 (±4,2 %) | 58,3±7,4 % |
| EFM | 14,5±0,4 (± 2,7 %) | 5,l±0,l (±1,9%) | 73,9±4,6 % | |
| Rozdíl | 2,1 = 16,9% | 0,4=8,5 % | 15,6=26,7% | |
| Sulton | Kontrolní | 12,4±0,5 (±4,0%) | 5,1 ±0,2 (±3,9%) | 63,2±7,9 % |
| EFM | 13,1 ±0,5 (±3,8%) | 5,l±0,l (±3,9%) | 66,8±7,7 | |
| Rozdíl | 0,7=5,6 % | 0 | 3,6 = 5,7 % | |
| L-4112 | Kontrolní | 1l,7±0,5 (± 4,0%) | 5,7±0,2 (± 3,5 %) | 66,7±7,5 % |
| EFM | 12,9±0,5 (± 3,9 %) | 5,8±0,2 (± 3,4 %) | 74.8±7.3 % | |
| Rozdíl | 1,2=10,2% | 0,1 = 1,7% | 8,1 = 12,1 % |
Příklad 3
V roce 2018 probíhal experiment jako v příkladu 1 a 2 po dobu 10 dnů, ale frekvence byla nastavena na 32 Hz a generátor byl spínán časovačem od 6.00 do 14.00 hodin odpoledne. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3. Z tabulky je vidět, že ošetření pulzním elektromagnetickým polem různých odrůd bavlny po dobu 8 hodin denně výrazně zvyšuje výnos o 17,3 až 31,4 % u odrůd Bukhoro 102, Khorazm 127, Ibrat, Namangan 77 a L-4112. Nedošlo k žádnému výraznému poklesu výnosu.
Tabulka 3 Výnos bavlníkových rostlin po jejich zpracování ve fázi květo po dobu 10 dnů od 20. 7. do 29. 7. 2018 s elektromagnetickým polem o frekvenci 32 Hz od 6:00 do 14:00.
Vzhledem k tomu, že v době měření nebyly všechny tobolky otevřené, byla hmotnost bavlníku na jedné rostlině vypočtena vynásobením průměrného počtu tobolek na jedné rostlině průměrným množstvím bavlny v jednom otevřeném boxu a chyba byla vypočtena sečtením relativních chyb v procentech. Prezentovány jsou výsledky měření ukazatelů v 75 rostlinách v každé skupině ± směrodatná odchylka. Hodnoty, ve kterých jsou rozdíly oproti kontrole statisticky významné při p < 0,05, jsou zvýrazněny točně.
-5 CZ 2021 - 576 A3
| Bavlník | Podmínky | Počet krabic [ks] | Hmotnost bavlny v jedné krabici [g] | Hmotnost bavlny na Rostlinu [g] |
| Bukhoro 102 | Kontrolní | 11,3±O,4 (±3,5%) | 6,6±0,l (±1,5%) | 74,6±5,O% |
| EFM | 12,9±0,5 (±3,9 %) | 7,ů±0,l (± 1,3 %) | 98,0*5,2 % | |
| Rozdíl | 1,6-14,1 %· | 1,0=15,1 % | 23,4 = 31,4% | |
| Khorazm 127 | Kontrolní | 7,9±0,2 (±2.5 %) | 5,3±O,l (±2,0%) | 41,9*4,5% |
| EFM | 9,3±0,3 (±3,2 %) | 5,6±O,2 (±3,6 %) | 52,1 ±6,8 % | |
| Rozdíl | 1,4=17,7% | 0,3=5,6 % | 10,2 = 24.3% | |
| [brat | Kontrolní | 10,1 ±0,5 (±4,9%) | 5,2±0,l (±1,9%) | 52,5±6,8 % |
| EFM | 12,6±0,5 (±3,9 %) | 5,4±0,2 (±3,7 %) | 68,0±7,6 % | |
| Rozdíl | 2,5=24,7 % | 0,2=3,8 % | 15,5 = 29,5% | |
| Namangan 77 | Kontrolní | 12,0*0,4 (±3,1 %) | 5,O±O,2 (±3,9 %) | 6O,O±7,O % |
| EFM | 13,0*0,5 (±3,8 %) | 5,1 ±0,2 (±3,9%) | 66,3±7,7 % | |
| Rozdíl | 1,2=10,2% | 0,1=2,0% | 7,3=12,4% | |
| Suiton | Kontrolní | 11,8±0,4 (±3,4 %) | 5,0±0,1 (±2,0%) | 59,O±5,4 % |
| EFM | 13,0*0,5 (±3,8 %) | 5,1 ±0,2 (±3.9%) | 66,3±7,7 % | |
| Rozdíl | 1,2=10,2 % | 0,1=2,0% | 7,3= 12,4% | |
| L-4112 | Kontrolní | 11,0±0,4 (±3,6 %) | 5,9±0,2 (±3,4 %) | 64,9±7,0 % |
| EFM | 13,1 ±0,4 (±3,0%) | 5,9±0,2 (±3,4 %) | 77,3±6,4 % | |
| Rozdíl | 2,1=19,1 % | 0=0% | 12,4=19,1 % |
Příklad 4
Chmel se pěstuje na speciálních plantážích - chmelnicích. Na každém hektaru chmelnice je instalováno 145-150 sloupů o výšce 8-9 m, na jejichž vrcholech je natažen pozinkovaný drát, ze kterého jsou ke každému chmelovému keři nataženy drátěné podpěry, které jsou fixovány kolíky vysokými 50 až 60 cm ve vzdálenosti 40 cm od keřů. Tyto kovové dráty mohou sloužit jako anténa pro ozařování rostlin elektromagnetickými impulsy. Kvetení chmele začíná přibližně 120 dní od začátku růstu - v srpnu.
Na chmelové plantáži byly vybrány dva pozemky. První část, ve které byly všechny vodicí dráty elektricky připojeny, a druhá část, ve které dráty nebyly v elektrickém kontaktu s první experimentální částí.
Před začátkem kvetení rostlin byla výstupní anténa pulzního generátoru připojena k vodícím drátům první části a byl zapnut generátor napájený baterií a solární baterií. Rostliny byly ošetřeny pulzním elektromagnetickým polem s frekvencí opakování pulzů 4 Hz, plnicí frekvencí tlumených pulzů zhruba 10 kHz a magnetickou indukcí zhruba 200 nT po dobu 10 dnů (1.8. 2021 až 10. 8. 2021) Intenzita elektromagnetického pole byla sledována rádiovým přijímačem na dlouhých vlnách, přenosným osciloskopem a mikroteslamerem UHS2 AlphaLab lne. USA. V místě kontroly
-6CZ 2021 - 576 A3 bylo pouze elektromagnetické pozadí asi 50 nT.
V září byla sklizena a zvážena úroda chmelových šišek. Výsledek vážení šišek ze 32 rostlin je uveden v tabulce 4. Nárůst výtěžku byl asi 10 %.
Tabulka 4 Výnos rostlin chmele po jejich zpracování ve fázi květu pulzním elektromagnetickým polem
Claims (3)
1. Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin, vyznačující se tím, že vegetativní rostliny se během několika dnů své kvetoucí fáze vystaví pulznímu elektromagnetickému poli s 5 frekvencí opakování tlumených pulzů 4 až 32 Hz a magnetickou indukcí 200 nT.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vegetativní rostliny se vystaví pulznímu elektromagnetickému poli kontinuálně.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vegetativní rostliny se vystaví pulznímu elektromagnetickému poli několik hodin denně.
Priority Applications (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ2021-576A CZ309928B6 (cs) | 2021-12-17 | 2021-12-17 | Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ2021-576A CZ309928B6 (cs) | 2021-12-17 | 2021-12-17 | Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ2021576A3 true CZ2021576A3 (cs) | 2023-06-28 |
| CZ309928B6 CZ309928B6 (cs) | 2024-02-07 |
Family
ID=86872135
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ2021-576A CZ309928B6 (cs) | 2021-12-17 | 2021-12-17 | Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin |
Country Status (1)
| Country | Link |
|---|---|
| CZ (1) | CZ309928B6 (cs) |
Family Cites Families (1)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| CA3150560A1 (en) * | 2019-08-09 | 2021-02-18 | Bright Yeti, Inc. | Electromagnetic treatment of crops |
-
2021
- 2021-12-17 CZ CZ2021-576A patent/CZ309928B6/cs unknown
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CZ309928B6 (cs) | 2024-02-07 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| De Souza et al. | Pre-sowing magnetic treatment of tomato seeds: effects on the growth and yield of plants cultivated late in the season | |
| US5740627A (en) | Method and apparatus for enhancing growth characteristics of seeds using ion-electron avalanches | |
| CN102300450B (zh) | 利用电磁场处理植物的方法 | |
| US20220287245A1 (en) | Electromagnetic treatment of crops | |
| Rio et al. | Effect of electro-magnetic field on the growth characteristicsof okra (Abelmoschus esculentus), tomato (Solanum lycopersicum) and eggplant (Solanum melongena) | |
| Alattar et al. | Response of corn (Zea mays), basil (Ocimum basilicum), and eggplant (Solanum melongena) seedlings to Wi-Fi radiation | |
| CZ2021576A3 (cs) | Způsob elektromagnetické stimulace vegetativních rostlin | |
| Blackman et al. | Pot-culture experiments with an electric discharge1 | |
| Christianto et al. | A review on electroculture, magneticulture and laserculture to boost plant growth | |
| US20110225881A1 (en) | Method of producing and organizing quantum resonance interference pulses capable of altering morphogenesis within living systems and a device for accomplishing same | |
| Sirakov et al. | Influence of pre-sowing electromagnetic and chemical treatment on sowing qualities of maize seeds | |
| Anderson et al. | A systems approach to the adaptation of sunflower to new environments II. Effects of temperature and radiation on growth and yield | |
| Subber et al. | Effects of magnetic field on the growth development of Zea mays seeds | |
| Chang et al. | The Effect of Constant Direct Current Exposure on the Growth of a Vigna Radiata Species | |
| Yamaguchi et al. | Electroculture of tomato plants in a commercial hydroponics greenhouse | |
| Agustin et al. | Effect of direct current electric field on the root growth of oil palm seedlings | |
| Wheaton | Effects of various electrical fields on seed germination | |
| Shabrangi et al. | Cytogenetic abnormalities caused by extremely low frequency electromagnetic fields in canola | |
| Yudaev et al. | Influence of pre-sowing seed treatment in a magnetic gradient field on growth, development and productivity of long-staple flax | |
| SU1752220A1 (ru) | Способ предпосевной обработки сем н | |
| Iqbal et al. | Optimizing planting date and planting density for improving growth development of cotton using dssat under semi-arid conditions of Faisalabad | |
| Antonova-Karacheva et al. | Results of the pre-sowing electromagnetic treatments of seeds from Bulgarian pepper variety | |
| Nadir et al. | From Stress to Growth: Plant Hormonal and Physiological Responses to Microwave Radiation | |
| KR20120096170A (ko) | 자기장을 이용한 식물의 초기성장 촉진 및 조절 방법 | |
| CN120436007A (zh) | 磁助萌发生长的育苗床 |