CZ2024256A3

CZ2024256A3 - Synergicky působící monoterpenoidní směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci

Info

Publication number: CZ2024256A3
Application number: CZ2024-256A
Authority: CZ
Inventors: Roman Pavela; Pavela Roman doc. Ing., Ph.D
Original assignee: Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.; Agro Cs A.S.
Priority date: 2024-06-26
Filing date: 2024-06-26
Publication date: 2026-01-07

Abstract

Popisuje se prostředek na bázi synergicky působící směsi monoterpenů citralu (CAS 5392-40-5), eukalyptolu (CAS 470-82-6) a (+)-linaloolu (CAS 126-90-9), který lze využít v zemědělské praxi a v domácnostech k ochraně rostlin pro potlačení rozvoje škůdců, a to jak preventivními, tak kurativními aplikacemi ve formě postřiku.

Description

Synergickv působící monoterpenoidní směs využitelná jako prostředek na ochranu rostlin před škůdci

Oblast techniky

Vynález se týká synergicky působící směsi monoterpenů, využitelné jako prostředku na ochranu rostlin před škůdci.

Dosavadní stav techniky

Při ochraně rostlin proti škůdcům se obvykle používají insekticidní. případně akaricidní prostředky na ochranu rostlin, nazývané obecně insekticidy, které jsou obvykle založeny na bázi směsi synteticky vyráběných účinných látek, nosičů a povrchově aktivních komponent. Většinou jsou tyto prostředky jedovaté, environmentálně nebezpečné, tedy s negativním vlivem na necílové organizmy, včetně člověka. Obvykle jsou založeny na účinku jedné účinné látce, což má v praxi za následek vznik rezistentních populací škůdců.

Esenciální oleje neboli silice, jsou komplexní směsi aromatických sloučenin izolovaných z rostlin, nejčastěji aromatických rostlin. Esenciální oleje jsou v rostlinách obsaženy především v siličných kanálcích, které mohou být v plodech, květech, ve dřevě, uvnitř listů nebo v žláznatých trichomech umístěných na povrchu stonků a listů. Esenciální oleje se z rostlin nejčastěji získávají destilací pomocí horké vody, jako unašeče, případně pomocí jiných unašečů nebo pomocí některých organických rozpouštědel. Esenciální oleje se nej častěji používají v různých průmyslových odvětvích, především jako vůně a chutě v potravinářství, parfumerii či v chemickém průmyslu. Známé jsou také insekticidní účinky esenciálních olejů. Z těchto důvodů se vyrábí insekticidní přípravky na bázi esenciálních olejů, jakožto účinných látek. Přípravky na bázi esenciálních olejů jsou tvořeny převážně směsi esenciálních olejů, nosičů v podobě organických rozpouštědel nebo některých rostlinných olejů a emulgátorů s přídavkem stabilizátorů. Většina těchto přípravků se používá jako insekticidní prostředek proti škůdcům. Jejich biologická účinnost je založena na bázi insekticidní účinnosti terpenů obsažených v esenciálních olejích. Ačkoliv mají insekticidní přípravky na bázi esenciálních olejů řadu výhod, je jejich výroba limitovaná především ročním objemem vybraných esenciálních olejů, které lze získat ze sklizené biomasy. Obsah EOs v rostlinné biomase je totiž relativně nízký a nej častěji představuje 0,5-1,5 % rostlinné sušiny, což způsobuje, že objem každoročně získaných esenciálních olejů je velice omezený a výrobci se tak vystavují riziku nedostatku materiálu pro výrobu insekticidů. Navíc je obecně známé, že se obsah účinných látek může v esenciálních olejích měnit v závislosti na průběhu klimaticko-pedologických podmínek, způsobu sklizně a zpracování biomasy, což může být na škodu insekticidní účinnosti přípravků z nich vyrobených.

Z těchto důvodů je nutné hledat další zlepšení stavu techniky. Řešením může být využití majoritních látek esenciálních olejů tedy především monoterpenů, které je možné získat synteticky ve velkých objemech a u kterých lze předpokládat, že ponesou všechny pozitivní vlastnosti přírodních esenciálních olejů. Aby nedocházelo k rozvoji rezistentních populací škůdců k synteticky vyráběným monoterpenům, je důležité vyvinout takové směsi monoterpenů, které budou založeny na synergicky působícím insekticidním účinku. Synergické navýšení účinku dává předpoklad, že každá z použitých látek vykazuje jiný mechanismus účinku a tím se zabraňuje detoxikačním schopnostem hmyzu odbourávat účinné látky insekticidních přípravků. Optimální směsi více než dvou monoterpenů. které vykazují velmi dobrou insekticidní účinnost a zároveň prokazatelně vykazují synergické působení, však nejsou známé.

- 1 CZ 2024 - 256 A3

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody odstraňuje prostředek, jehož podstata, podle vynálezu, spočívá v tom, že obsahuje synergicky působící směs monoterpenů v množství 20 až 90 % hmota., s výhodou 55 až 65 % hmota, a nosiče v množství 10 až 80 % hmota., s výhodou 35 až 45 % hmota.

Prostředek, podle vynálezu, se též vyznačuje tím, že synergicky působící směs monoterpenů se skládá zcitralu (CAS 5392-40-5), eukalyptolu (CAS 470-82-6) a (+)- linaloolu (CAS 126-90-9) ve výhodném synergickém vztahu. Nově objevenou synergicky působící směs monoterpenů. lze vyrobit důkladným promícháním výše uvedených komponent a to tak, aby jejich vzájemný poměr byl: citral 10 až 90 % hmota., s výhodou 50 až 80 % hmota., eukalyptol 10 až 90 % hmota., s výhodou 10 až 25 % hmota., (+)-linalool 10 až 90 % hmota., s výhodou 10 až 25 % hmota.

Dále prostředek, podle vynálezu, obsahuje nosiče, přičemž alespoň jeden z nich je povrchově aktivní činidlo a/nebo emulgátor. Toto povrchově aktivní činidlo a/nebo emulgátor je vybráno ze skupiny: polyoxyethylensorbitanmonooleát, surfaktant, dispergační činidlo nebo zvlhčovadlo; může být neiontové nebo iontové. Mezi vhodná povrchově aktivní činidla patří sodné nebo vápenaté soli sulfonových kyselin, polyakry lových kyselin a ligninsulfonových kyselin; kondenzační produkty mastných kyselin nebo alifatických aminů nebo amidu obsahujících alespoň 12 atomů uhlíku v molekule s etylenoxidem a/nebo propylenoxidem; estery mastných kyselin s glycerolem, sorbitanem, sacharózou nebo pentaerytrolem; jejich kondenzáty s etylenoxidem a/nebo propylenoxidem; kondenzační produkty mastných alkoholu nebo alkylfenolů, například poktylfenolu nebo p-oktylkresolu, s etylenoxidem a/nebo propylenoxidem; sulfáty nebo sulfonáty těchto kondenzačních produktů; alkalické soli nebo soli alkalických zemin, s výhodou sodné soli nebo estery sulfonových kyselin obsahující alespoň 10 atomů uhlíku v molekule, například natriumlaurylsulfát, sodné sek. alkylsulfáty, sodné soli sulfonovaného ricinového oleje a natriumalkylarylsulfonáty jako dodecylbenzensulfonát: a polymery etylenoxidu a kopolymery etylenoxidu a propylenoxidu.

Prostředek, podle vynálezu, se též vyznačuje tím, že se na rostliny aplikuje jeho vodní emulze, která se skládá s výhodou zamezení fýtotoxicity z 0,3 až 1,0 % hmota, prostředku, připraveného podle vynálezu, a z 99,7 až 99,0 % hmota, vody, přičemž konečná koncentrace může být vybrána v závislosti na druhu rostlin anebo fenologické fázi rostlin anebo druhu škůdce.

Podstatou vynálezu je použití prostředku pro ochranu rostlin před hmyzími škůdci, zejména pak proti sviluškám, molicím, mšicím, červcům, housenkám, jak bylo úspěšně prokázáno původem vynálezu.

Prostředek, podle vynálezu, se aplikuje výhodně ve formě postřiku na užitkové a okrasné rostliny ve volné přírodě, sklenících i domácnostech ve zředění vodou (podle způsobu použití).

Výhodou prostředku, podle vynálezu, je jeho nejedovatost, neboť je složen z komponent obsažených v esenciálních olejích používaných v kosmetice, potravinářství a lékařství. Další výhodou prostředku, podle vynálezu, je jeho univerzálnost, neboť působí jak preventivně, kdy zvyšuje vitalitu rostlin, tím, že na nich vytváří jemný film bránící rozvoji škůdců, tak kurativně proti škůdcům, čímž se zvyšuje jeho průmyslová využitelnost. Je schopen zvýšit vitalitu, zlepšit vzhled a obranyschopnost rostlin, při standardních preventivních aplikacích, opakovaných podle potřeby, což se například u plodové zeleniny projeví vyššími výnosy, jak bylo prokázáno.

Původci bylo odzkoušeno, že prostředek, podle vynálezu, je schopen při hmotnostní koncentraci vodní emulze 0,3 až 1,0 %, významně snížit populace fýtofágních škůdců, zejména pak ze skupiny svilušek, červců, housenek a mšic.

Následující příklady provedení prostředku a jeho funkčnost, podle vynálezu, pouze dokládají, aniž

-2 CZ 2024 - 256 A3 by ho jakkoliv omezovaly.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Doložení synergického působení hlavních obsahovaných komponent.

ίο Prostředek, podle vynálezu, se připravil důkladným promícháním 1 až 3 základních komponent citralu (CAS 5392-40-5), eukalyptolu (CAS 470-82-6) a (+)-linaloolu (CAS 126- 90-9). Poměr základních komponent byl smíchaný v následujících hmotnostních dílech:

-3 CZ 2024 - 256 A3

Následně se vždy 500 g základní složky zahřálo na 35 °C a přidalo se 100 g neiontogenního polymerického povrchově aktivního činidla jako stabilizátoru emulze (např. Atlox 4914. ú.l. nonionic polymeric surfactant) zahřátého na 40 °C. Stabilizátor se důkladně promíchá se základní složkou. Ke směsi se následně přidalo 400 g emulgátoru (např. Tween 85, ú.l. polyoxyethylensorbitanmonooleát) a důkladně se vše promíchalo.

Takto připravený prostředek s různými mísícími poměry základních komponent, podle vynálezu, se následně aplikoval formou vodní 0,5 % hmota, emulze a to postřikem na rostliny fazolí, na kterých se nacházely dospělci a nymfý mšice makové (Aphis fabae) nebo svilušky chmelové (Tetranychus urticae) nebo housenky blýskavky pobřežní (Spodoptera littoralis).

Aplikace byla provedena do skanutí postřiku z listu. Počet škůdců vyskytujících se na rostlinách byl znovu zhodnocen po třech dnech od aplikace.

Rostliny byly nasázeny v květináčích o průměru 12 cm ve skleníku. Teplota prostředí se pohybovala v rozmezí 21 až 27 °C, zálivka byla prováděna podle potřeby do květináčů. Každá varianta byla založena z 10 rostlin, celý pokus byl 4krát opakován.

-4 CZ 2024 - 256 A3

Jako objektivní kritérium byly rostliny hodnoceny na projev fytotoxicity prostředku. Veškeré změny na rostlinách byly zaznamenány podle následující stupnice:

bez projevu náznaky (nažloutlé lity, okraje) poškození do 30 % plochy listu poškození 30 až 50 % plochy listu poškození více jak 50 % plochy listu

Výsledky: Průměrný počet mšic nalezených na označených výhoncích rostlin a dosažené procento mortality je uvedeno v Tabulce 1. Průměrný počet svilušek vyskytujících se na označených listech a dosažené procento mortality je uvedeno v Tabulce 2. Průměrný počet housenek blýskavek vyskytujících se na označených rostlinách a dosažené procento mortality je uvedeno v Tabulce 3. Žádná fýtotoxicita nebyla v průběhu experimentu zjištěna.

Tabulka 1

			š.y yy:<x^:: v: í ,y' ·%··V ?· .·.·		‘:- f> yt j; 5 $ S
: y.	\.XXXXXV'.XXXXXXXXX'XXXXXXXXXXXXsXWXWWWXXXXXXXXX''''''X''''''X' y:· i y .?. $	:-ANA XXXXXXXXXX' *XXXXXX' ·’·« 5 S .6	<Λ .'A >
	0		v >· ; i .· Xy . sy	50	y X ;
: <·:;		Š	0 i í·:* Ϊ	<: ·> -ý	χζ ·:.·;< í
• Χ··Χ	í	í	íí i	.' A \ ; .·	• x ý ς ' s 4 y
:· -ý··?			<x i ·? · x	’ ? ý	6 : .4- $
i:	ý		0 * 5^ 5	41 ,.5	yx $
:=	y		<·χ ·χ	χ,'Α T	5Ό s
				;· · g	•X; > _:Sx \
Ϊ Ký	><			; i ý
5 OíŠ			0 * xn.y	59	’^9 A $

-5 CZ 2024 - 256 A3

CZ 2024 - 256 A3

Tabulka 2



• '-A;:': 4	4 : 7 7 4	4 7;	44 4
: 2 >' i ^:: 4	·> : >.··;	Š Si 4	,7 >.·
: 4 í>	474 : <7 '7	·: .· x	•44 4
> Zv ._:x.z·	;x < ·> ··.	:· N ·;>	47 t
-44	ΪΛ :: .·>··	: í 4	·Χ·< .;
>.·; ·Χ.·.;	á · x4 4	•4.$	'y-x
-44 44	O ·: 7 $ <>		47 7	li 7
: 44 · 74	.·> : ··;. -j ··>		:^: 4 í	7:4 4
<Y’.: <>4			Ti 4
Š i^;4 : 74	0 :! 77. 7		4 ·’'	47s '7
i li i 7i7	: Λ· *	4 4	44 4
i -•.‘S : ^: >4	> $ % > '		x .7'. \	4 i ΐ
> 47 : >:·	% ·>-·;; -X		< ΐ ·?	4 ·χ 4
i 47 :	77 $ ->7		4; 7	> ^::-4 Ý

i: .4? : 4	•ý; λ < ·-;:·> ςγ		> 4 _. 4	44.4
i <<4 >>	77 t 777		\X	74 .4
i <í> i 4	>7 t 41,.7		x? 4	'7'4 -I
:^: 44 4	47 44.7		> 7 >	14 7
< 7-4 4	7 ^{; :}> i '·· \ v%	7.4	ί^;;7·.'7:
:·.<: S í	' ,·> ;^: ··< <·.	x 7 x v	1:7.4

.44 í::^;	Ϊγϊ ; 4.’>.7·	4	i 4·77.4
•xz; 5 <·-	:^: 7 ; z.·.;.. ·	4	4.7::.4 >
7<:7 > 47	> ;X : -x ·> ·>.	4	j í >4. í 7
<74 '7 S ... . .’. $ - 7‘.Z/ .	·'·' \ _:; ':·· ·: << .74 £ Ϊ.7·	7.4	i 74-..4
·>< x‘7	7. 7 ϊ $ 4 7	7 7	44.4
.4.:' 4<'^:'	..> ςΧ · Χ'Χ · >.		7'4$; 7^:7
Ϊ >7 4 S	4$ ; 75.4	7.4	?4 -Íx
u:'·· : 44·	:4 i 7'7 4	x -X X	<:, ·;> -C
i -x : 74	: 7: í 4- : .4	<'<'.. ->*	7'4 i
<.·.·: 4x·:	'4 i š4 7	7 4	71 í
.-' ·; -x< v	7< j 44?	•X x_:	4 X. s

4 i <<·> v	7<< 74 ·?	X, $>	H .':7
;.·χ i -if:	74 i 74 7·	4,4	7? 7
<<•$7	.44 i 74 4	4?. 4	6í..:i

-7 CZ 2024 - 256 A3

Tabulka 3

-8CZ 2024 - 256 A3

Z tabulek je patrné, že aplikací došlo ve všech případech ke snížení počtu škůdců na rostlinách. Nicméně porovnáním výše účinnosti prostředku podle jednotlivých variant, bylo zjištěno, že tři složky vykazují vyšší synergický účinek než dvě složky, přičemž pokud jsou poměry složek citralu v rozmezí 50 až 80 % hmoto., eukalyptolu v rozmezí 10 až 25 % hmota, a (+)-linaloolu v rozmezí 10 až 25 % hmota, je dosaženo významně lepší účinnosti.

Příklad 2

Příprava prostředku, podle vynálezu, ve výhodném synergickém poměru hlavních komponent.

Prostředek, podle vynálezu, se připravil důkladným promícháním základních komponent tak. aby byly ve vzájemném mísícím poměru - citral 60 % hmota., eukalyptol 20 % hmota, a (+)- linalool 20 % hmota.

Následně se 500 g směsi základních komponent zahřálo na 35 °C a přidalo se 100 g neiontogenního polymerického povrchově aktivního činidla jako stabilizátoru emulze (např. Atlox 4914, ú.l. nonionic polymeric surfactant) zahřátého na 40 °C. Stabilizátor se důkladně promíchal se základní složkou. Ke směsi se následně přidalo 400 g emulgátoru (např. dokusát sodný, ú.l. sodium 1,4bis(2-ethylhexoxy)-l,4-dioxobutane-2-sulfonate) a důkladně se vše promíchalo.

Příklad 3

Účinnost prostředku připraveného podle Příkladu 2 proti červci paprsčitému (Pseudococcus longispinus).

Testované rostliny: kávovník arabský (Coffea arabica), v květináčích o průměru 10 cm, zasazené do substrátu běžného rašelinového, v době aplikace měly rostliny 8-10 listů

Varianty:

1. Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litr na nr (dále jen kontrola)

-9CZ 2024 - 256 A3

2. Ošetřené rostliny: prostředek, podle Příkladu 2, připravený v koncentrační řadě 0,2; 0,3; 0.5 a 1.0 % hmota., kdy postřiková kapalina byla připravena důkladným rozmícháním prostředku ve vodě a aplikace byla provedena do počátku skanutí, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr vody na 10 m². Počet opakování: 4

Metodika pokusu:

Rostliny kávovníku byly umístěny v temperovaném skleníku (teplota během experimentu byla 2028 °C, relativní vzdušná vlhkost byla 40-60 %). Zálivka rostlin byla prováděna podle potřeby do květináčů. Každé opakování se skládalo z 10 květináčů, resp. rostlin. Tři týdny před aplikací byly na rostliny rovnoměrně infestovány dospělci a nymfý červce, tak aby v době aplikace byly rostliny napadeny přibližně stejným počtem jedinců.

Aplikace byla provedena formou postřiku - ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou.

Způsob hodnocení: Pro hodnocení bylo spočítáno pod zvětšovací lupou počet živých jedinců (reagujících na mechanický podnět, bez určení vývojového stádia) na 10 rostlinách, vyskytujících se v každém opakování. Hodnocení bylo provedeno: před aplikací, další 5. a 10. den po aplikaci. Zároveň byl sledován případný nežádoucí efekt prostředku na ošetřovaných rostlinách fýtotoxicita (porovnáním vzhledu rostlin ošetřené varianty a neošetřené kontroly).

Výsledky:

Průměrné počty červců na rostlinách jsou uvedeny v Tabulce 4. Fýtotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fýtotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou.

Tabulka 4. Průměrný počet červců na jedné rostlině, vyskytujíc se na rostlinách v průběhu experimentu

Z Tabulky 4 je patrné, že již 5. den po aplikaci bylo zjištěno méně červců na rostlinách kávovníku ošetřených prostředkem. Nejúčinnější pak byly aplikace prostředku o koncentraci 0,3; 0,5 a 1,0 % hmota, v porovnání s neošetřenou kontrolou. Tento rozdíl byl zachován i 10. den po aplikaci.

Příklad 4

Účinnost prostředku připraveného podle Příkladu 2 proti molici skleníkové (Trialeurodes vaporarium).

Testované rostliny: fuchsie magellanská (Fuchsia magellanica) Zakořeněné řízky byly zasazeny v květináči o průměru 10 cm v běžném, rašelinovém substrátu. V době aplikace měly 10-15 listů.

Varianty:

- 10CZ 2024 - 256 A3

1. Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litru na m² (dále jen kontrola)

2. Ošetřené rostliny: prostředek byl aplikovaný v koncentrační řadě 0,3; 0,5; 1 % hmota., kdy postřiková kapalina byla připravena důkladným rozmícháním prostředku ve vodě a aplikace byla provedena do počátku skanutí z listů, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr postřikové kapaliny na plochu 10 m². Počet opakování: 4.

Metodika pokusu:

Rostliny fuchsií byly umístěny v temperovaném skleníku. Teplota během experimentu se pohybovala v rozmezí 25-27 °C a relativní vzdušná vlhkost 40-60 %. Zálivka rostlin byla provedena podle potřeby do květináčů. Každé opakování se skládalo z 10 květináčů, resp. rostlin. Rostliny byly umístěny v drátěných klecích 20x20x25 cm, pokryté záclonovinou, aby bylo zabráněno přeletu škůdce. Tři týdny před aplikací byly na rostliny rovnoměrně infestovány dospělci molic (10 ks na rostlinu), tak aby v době aplikace bylo dosaženo toho, že rostliny budou napadeny přibližně stejným počtem nedospělých stádií. Po třech týdnech byl zjištěn počet jedinců v nedospělém stádiu (bez rozlišení larev a pupárií) na náhodně vybraných 20 listech v jednom opakování. Poté byla provedena aplikace prostředku. Aplikace byla provedena formou postřiku, a to ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou.

Způsob hodnocení: Před aplikací a následně 5. a 15. den po aplikaci byl zjištěn počet živých nedospělých stádií na dvaceti náhodně vybraných listech vždy v každém opakování. Zároveň byl sledován případný nežádoucí efekt prostředku, připraveného podle Příkladu 2, na ošetřovaných rostlinách tedy fýtotoxicita, porovnáním vzhledu rostlin ošetřených prostředkem a kontrolními rostlinami.

Výsledky:

Průměrné počty nedospělých jedinců molic na listech rostlin fuchsií jsou uvedeny v Tabulce 5. Fýtotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fýtotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou.

Tabulka 5. Průměrný počet nedospělých stádií molice skleníkové vyskytujících se na jednom listu, které byly na rostlinách v průběhu experimentu.

Z Tabulky 5 je patrné, že před aplikací nebyl zjištěn velký rozdíl v počtu nedospělých stádií molice mezi ošetřenými a neošetřenou variantou, zatímco již 5. den po aplikaci bylo zjištěno významně méně jedinců na rostlinách ošetřených prostředkem v porovnání s neošetřenou kontrolou. Tento rozdíl byl zachován i 15. den po aplikaci, kdy méně jedinců bylo nalezeno na rostlinách ošetřených všemi testovanými koncentracemi prostředku.

Příklad 5

Účinnost prostředku, připraveného podle Příkladu 2. proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae).

- 11 CZ 2024 - 256 A3

Testované rostliny: Okurka (Cucumis sativus) odrůda Superstar, které se vyskytovaly ve volné půdě ve skleníku.

Varianty:

1. Neošetřená kontrola: ošetřeno vodou v dávce 0,1 litrů na m² (dále jen kontrola)

2. Ošetřené rostliny: Prostředek, připravený podle Příkladu 2. Byla připravena 0.5 % (hmotn.) postřiková kapalina a to důkladným rozmícháním prostředku ve vodě, aplikace byla provedena do počátku skanutí, což odpovídalo přibližně dávce 1 litr postřikové kapaliny na 10 m² Počet opakování: 3

Metodika pokusu:

Rostliny okurek byly zasazeny na volné záhony v polovině května, a to do sponu 40x80 cm. Každý záhon byl považován za opakování a na záhonu se nacházelo 16 sazenic. Aplikace prostředku byla provedena v době, kdy byl na rostlinách zjištěn počáteční výskyt svilušky chmelové, a to na všech opakováních a variantách.

Experiment trval od počátku června do konce července, kdy bylo provedeno celkem 5 aplikací v rozmezí přibližně 10 dnů. Aplikace byla provedena formou postřiku - ručním postřikovačem. Neošetřená kontrola byla ošetřena pouze vodou. Vždy dva dny po aplikaci bylo z každé parcely odebráno vždy náhodně 10 listů, u kterých byl pod mikroskopem zjištěn stupeň napadení sviluškou. Vždy dvakrát týdně byly sklizeny všechny plody odpovídající konzumní velikosti, plody byly zváženy a spočítány. Hodnocena byla také fýtotoxicita v průběhu experimentu.

Rostliny byly umístěny ve studeném skleníku. Teplota během experimentu byla v rozpětí 18-42°C, průměrně 25°C, relativní vzdušná vlhkost byla 40-70 %. Zálivka rostlin byla prováděna podle potřeby pomocí kapkové závlahy.

Způsob hodnocení: Pro účely tohoto protokolu byly vybrány následující ukazatele: Průměrné napadení rostlin sviluškou chmelovou ve vybraných termínech. Celkové průměrné výnosy okurek (počet plodů a hmotnost plodů na rostlině) a fýtotoxicita.

Použitá stupnice pro poškození rostlin sviluškami

- bez nálezu

- výskyt samostatných dospělců nebo nymf bez vajíček (do 10 ks/list)

- výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (do 10 ks/list)

- výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (více jak 1 Oks/list, ale počitatelné množství) 4 - výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (těžko počitatelné množství - více jak 100 ks/list)

- výskyt samostatných dospělců nebo nymf s vajíčky (tvořící viditelné pavučinky okolo listu), kdy list je viditelně poškozen sáním a zasychá

Výsledky:

Průměrný stupeň napadení rostlin sviluškami je uveden v Tabulce 6. Fýtotoxicita nebyla u žádné z rostliny zjištěna a ve všech variantách a opakováních byly rostliny po celou dobu sledování bez viditelného projevu fýtotoxicity. Rostliny byly naopak viditelně zdravé a vitální v porovnání s neošetřenou kontrolou. Průměrný počet sklizených plodů konzumní velikosti a průměrná hmotnost plodů sklizené z jedné rostliny je uvedeno v Tabulce 7.

Tabulka 6. Průměrný počet svilušek/list, které se vyskytovaly na rostlinách v průběhu experimentu

- 12CZ 2024 - 256 A3

	apSílíse:· j	i 2. tas i	2®. tav·	3'1 čta
		ta	A'·	(ta	ta
čutat	tak - eptavyáíti 2	2®	tal	íta
		ta	0 a	sta	i ta
ptam	ta	2,2¾	ta	ta	ta 3
ta®	ta - opta ttani 1		3.1	.ta	>. G
tatopto	taj - řtotaovtas ®	·> >	<:. 1	•ta	1.0
	ta- ' <>ptař>v<mí 3	ý; 7	2	ta	SvO
prta'		ta	2Λ	ta	ta

Tabulka 7. Průměrný počet sklizených plodů a jejich hmotnost


	tatototatoy pita®. \, 'ta' ' z ytata tatoitata	IVtataf ta htotastata tatotou ( v ta3 tatatata z tata' ttotatay

tata:tatak - toptao tata 1	7 7	2,9

ta ta,ta ' 'to ta,',, 'to ,		ta
tayxctota.ta, optataíto 3	ita	'·: ’>
pt tata	ta 4	33
Utatata xtataí ⁰ VptaOW WU J.		: ·>
k' !'! ! toto,!',, \ ,!' ' '	ta	o, g
tatoktata ' isptaiitai'to i	ta ...Ý	tal
pta.tata	:¾ > ta-tav	ta3

Z Tabulky 6 je patrné, že před aplikací nebyl zjištěn významný rozdíl v napadení rostlin sviluškami mezi ošetřenou a neošetřenou variantou, zatímco po aplikaci prostředku se postupně napadení ošetřených rostlin významně snižovalo, v porovnání s neošetřenou kontrolou. Vysoké napadení sviluškami také způsobilo, že neošetřené rostliny měly méně plodů, jejichž hmotnost byla, v důsledků poškození plodů sáním sviluškami, menší (viz Tabulka 7).

Průmyslová využitelnost

Prostředek na bázi synergicky působící směsi monoterpenů citralu (CAS 5392-40-5), eukalyptolu (CAS 470-82-6) a (+)-linaloolu (CAS 126-90-9) lze využít v zemědělské praxi a v domácnostech k ochraně rostlin pro potlačení rozvoje škůdců, a to jak preventivními, tak kurativními aplikacemi ve formě postřiku.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Prostředek na ochranu rostlin před škůdci, vyznačující se tím, že obsahuje v koncentrátu směs monoterpenů citralu, eukalyptolu a (+)-linaloolu v množství 20 až 90 % hmota.

5
2. Prostředek podle nároku I, vyznačující se tím, že ve výhodném složení je mísící poměr monoterpenů citral 50 až 80 % hmota., eukalyptol 10 až 25 % hmota, a (+)-linalool 10 až 25 % hmota.
3. Prostředek podle nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že s výhodou obsahuje nosiče na bázi povrchově aktivního činidla a/nebo emulgátorů v množství 10 až 80 % hmota., výhodně 45 až 55 % ίο hmota.
4. Prostředek na ochranu rostlin před škůdci podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačuj ící se tím, že jeho vodní emulze obsahuje 0,15 až 0,5 % hmota, směsi monoterpenů a nosiče a/nebo emulgátory v množství 0,15 až 0,5 % hmota.
5. Použití prostředku, podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, je pro ochranu rostlin proti 15 škůdcům, s výhodou proti savému a žravému hmyzu pro preventivní aplikaci, tedy před výskytem nebo kurativní aplikaci, tedy po výskytu.