CZ2024357A3 - Kryt železniční nebo tramvajové tratě - Google Patents

Abstract

Kryt železniční nebo tramvajové tratě, uzpůsobený pro uložení mezi kolejnicemi (1) a/nebo po stranách kolejnic (1) železniční nebo tramvajové tratě, zahrnuje drenážní vrstvu (2), nosnou vrstvu (3) přiléhající k drenážní vrstvě (2) a dále povrchovou vrstvu (4) uloženou nad nosnou vrstvou (2). Nosná vrstva (2) zahrnuje celkem alespoň jeden plastový rošt (5) s voštinovou strukturou a dále plnivo alespoň částečně vyplňující voštinovou strukturu alespoň jednoho plastového roštu (5). Plastový rošt (5) přiléhá k drenážní vrstvě (2) a je k přiléhající drenážní vrstvě (2) pevně připojen ultrazvukovým svarem. Dále je popsán i způsob výroby tohoto krytu.

Description

Kryt železniční nebo tramvajové tratě

Oblast techniky

Vynález se týká řešení krytu železniční nebo tramvajové tratě, který řeší problémy spojené se zajištěním únosnosti, tlumení hluku a vibrací, zároveň stabilizuje kryt a dále se sestavováním jednotlivých vrstev při realizaci pokládky krytu na trati.

Dosavadní stav techniky

Kryt tramvajové nebo železniční tratě je ochranná vrstva nebo konstrukce umístěná nad tratí, která má chránit koleje a okolní infrastrukturu před vnějšími vlivy, jako jsou nečistoty a povětrnostní podmínky. Zejména ve městech pak kryt zajišťuje také vhodný povrch a bezpečnost pro přecházení chodců nebo vozidel, snížení hluku a udržení čistoty a celistvosti kolejí, přičemž umožňují snadný přístup ke kolejím pro účely údržby a kontroly.

V současném stavu techniky je známa řada krytů železniční nebo tramvajové tratě, které jsou uzpůsobeny pro konkrétní aplikaci a využití povrchu krytu. Např. v dokumentu RU141701 U1 je popsána konstrukce tramvajové dráhy s protihlukovým krytem mezi kolejnicemi, přičemž kryt je uložen na pražcích a zahrnuje vrstvu zvukové izolace z extrudovaného polystyrenu, geotextilii, vrstvu štěrku a povrchovou vrstvu, která zahrnuje plastovou mřížku vyplněnou zeminou a osázenou trávou. Nevýhodou tohoto řešení je nízká únosnost krytu, který není pochůzný a neumožňuje např. pohyb strojů mezi kolejnicemi. Další nevýhodou je komplikované provádění oprav, např. výměny kolejnic, neboť nosná vrstva štěrku není nijak vymezená ani zpevněná.

Jiné řešení je popsáno v dokumentu US4804293, který popisuje konstrukci souvrství pro úpravu a zpevnění zemního tělesa, např. pro železniční trať, kde toto souvrství zahrnuje geotextilní koberec s vodonepropustnou folií a dále prostorovou síť z geotextilie vyplněnou štěrkem, přičemž povrch konstrukce je zatravněn. Tento dokument je však primárně zaměřen na problémy spojené s odvodněním, přičemž nijak neřeší problematiku zvýšení únosnosti a tlumení hluku a vibrací kolejové dráhy.

Dokument EP3408448 zveřejňuje železniční nebo tramvajový kryt, který zahrnuje betonové dílce vkládané mezi koleje nebo po stranách kolejí, přičemž betonové dílce zahrnují vodopropustnou protihlukovou vložku. Nevýhodou tohoto řešení je nutnost manipulace s objemnými a těžkými dílci, přičemž betonové dílce jsou nevhodné také pro následnou pokládku zeminou a přírodním porostem. Betonové dílce rovněž není možné snadno opravit a recyklovat.

Nevýhodou výše uvedených řešení je, že problematiku únosnosti, odvodnění a odhlučnění tramvajové nebo železniční tratě řeší pouze jednotlivě a nikoli komplexně, přičemž každé z těchto řešení krytu je navrženo individuálně a speciálně pro daný účel. Tato řešení tedy neumožňují univerzální využití pro případy, kdy je nutné zajistit všechny výše uvedené funkce krytu. Další nevýhodou stávajících řešení krytů je náročnost na manipulaci a čas při jejich pokládce, přičemž jednotlivé prvky krytu nelze snadno rozebrat, opravit, případně vyměnit a zrecyklovat.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky do jisté míry odstraňuje kryt železniční nebo tramvajové tratě uzpůsobený pro uložení mezi kolejnicemi a/nebo po stranách kolejnic železniční nebo tramvajové tratě, přičemž kryt zahrnuje drenážní vrstvu, nosnou vrstvu přiléhající k drenážní vrstvě a dále povrchovou vrstvu uloženou nad nosnou vrstvou. Nosná vrstva zahrnuje alespoň jeden plastový rošt s voštinovou strukturou a dále plnivo alespoň částečně vyplňující voštinovou strukturu alespoň

- 1 CZ 2024 - 357 A3 jednoho plastového roštu. Alespoň jeden plastový rošt přiléhá k drenážní vrstvě a je k přiléhající drenážní vrstvě pevně připojen ultrazvukovým svarem.

Uvedené uspořádání krytu mezi kolejnicemi nebo po stranách kolejnic plní řadu funkcí, zejména nosnou funkci, dále funkci odvodnění krytu nebo retenci vody, a dále také tlumení hluku a vibrací z provozu tramvajové tratě. Kryt tratě je uložen např. přímo na konstrukci železničního svršku nebo na podkladní či vyrovnávací vrstvu. Kryt zahrnuje drenážní vrstvu, přičemž drenážní vrstvou se rozumí propustná filtrační vrstva, která usnadňuje odvod vody a chrání kryt a zejména nosnou vrstvu krytu před zanášením nečistotami, např. jílem, zejména z prostoru pod drenážní vrstvou (např. ve směru z podloží a podkladní nebo vyrovnávací vrstvy). Drenážní vrstvou může být např. rohož, netkaná geotextilie nebo jiný podobný propustný materiál ze syntetických vláken, výhodně je drenážní vrstva vyrobena z materiálu, který je vhodný pro ultrazvukové svařování. K drenážní vrstvě je pevně připojen ultrazvukovým svarem alespoň jeden plastový rošt.

Drenážní vrstva je výhodně umístěna pod plastovým roštem nebo plastovými rošty, kde tvoří jakési dno souvrství plastových roštů, a ještě výhodněji je drenážní vrstva ultrazvukovým svarem připojena k plastovému roštu uloženému na drenážní vrstvě. Kryt tratě může zahrnovat také více drenážních vrstev, např. jednu drenážní vrstvu umístěnou pod plastovými rošty vyplněnými plnivem a druhou drenážní vrstvu uloženou nad těmito plastovými rošty. První drenážní vrstva tak brání propadu plniva z plastových roštů do vyrovnávací či podkladní vrstvy a zanášení plniva v plastových roštech nad drenážní vrstvou, a druhá drenážní vrstva může bránit zanášení plniva v plastových roštech pod drenážní vrstvou, zejména pokud kryt zahrnuje horní povrchovou vrstvu jako živý kryt se zeminou a porostem.

Kryt může dále zahrnovat retenční folii, která je výhodně umístěna pod drenážní vrstvou a pod nosnou vrstvou, např. přímo na podkladní/vyrovnávací vrstvě.

Nosná vrstva zahrnuje alespoň jeden plastový rošt, plastových roštů tedy může být i více, přičemž mohou být uloženy ve vrstvách nad sebou. Nosná vrstva výhodně zahrnuje celkem alespoň dva plastové rošty, přičemž plastové rošty jsou uloženy ve vrstvách nad sebou. Plastové rošty tedy mohou být uloženy nad sebou nebo přímo na sobě, přičemž sousední plastové rošty k sobě mohou přiléhat. Každý plastový rošt tedy může přiléhat alespoň k jednomu sousednímu prvku (drenážní vrstvě a/nebo k sousednímu plastovému roštu), přičemž plastový rošt může být k tomuto alespoň jednomu prvku pevně připojen ultrazvukovým svarem. Alespoň jeden plastový rošt tedy může být ultrazvukovým svarem připojen k drenážní vrstvě a/nebo k jinému plastovému roštu.

Připojení plastového roštu k sousednímu plastovému roštu a/nebo k drenážní vrstvě může být přímé, tedy jako ultrazvukový svar přímo spojující tyto prvky. Připojení plastového roštu k sousednímu plastovému roštu a/nebo k drenážní vrstvě může být nepřímé, tj. např. plastový rošt a sousední plastový rošt a/nebo drenážní vrstva jsou navzájem spojeny pomocí přídavného pomocného prvku. Jinými slovy jeden plastový rošt může být připojen k pomocnému prvku a druhý plastový rošt může být také připojen k tomuto pomocnému prvku, přičemž oba tyto spoje mohou být zajištěny ultrazvukovým svarem. Přímé a nepřímé připojení lze kombinovat, plastový rošt tedy může být na jedné své straně k drenážní vrstvě připojen přímo a na své druhé straně připojen k sousednímu plastovému roštu nepřímo pomocí pomocného prvku. Pomocným prvkem s ultrazvukovými svary mohou být propojeny pouze každé dva sousední prvky, např. sousední plastové rošty. Je-li plastových roštů více nad sebou, mohou být pomocí jednoho pomocného prvku výhodně propojeny všechny plastové rošty v tomto souvrství, např. provlečením plastovými rošty a zároveň ultrazvukovými svary ke každému z těchto plastových roštů. Přiléhá-li pomocný prvek propojující toto souvrství také k drenážní vrstvě, může k ní být také připojen. Plastový rošt tedy může být pomocným prvkem nepřímo spojen také s jiným (nesousedním) plastovým roštem, přestože tyto plastové rošty nejsou v přímém kontaktu a navzájem k sobě nepřiléhají.

Zahmuje-li nosná vrstva např. právě dva plastové rošty, oba tyto plastové rošty mohou být např. připojeny k drenážní vrstvě tak, že drenážní vrstva je sevřena mezi dvěma plastovými rošty,

-2 CZ 2024 - 357 A3 přičemž každý ze dvou plastových roštů přiléhá k drenážní vrstvě. Jeden (první) plastový rošt je tedy k drenážní vrstvě připojen ultrazvukovým svarem na jedné straně drenážní vrstvy a druhý plastový rošt jek drenážní vrstvě připojen ultrazvukovým svarem na druhé (opačné) straně drenážní vrstvy než první plastový rošt. Případně může být k drenážní vrstvě pevně připojen pouze jeden z těchto dvou plastových roštů. Plastový rošt pod drenážní vrstvou, tj. plastový rošt usazený na podkladní nebo vyrovnávací vrstvu, může místo plniva zahrnovat vodoretenční prvky, např. záchytné kalíšky.

Alespoň dva plastové rošty mohou být výhodně umístěny ve vrstvách na sobě a nad drenážní vrstvou. Ještě výhodněji jsou tyto alespoň dva plastové rošty připojeny k drenážní vrstvě tak, že k drenážní vrstvě je ultrazvukovým svarem připojen první plastový rošt, přičemž druhý plastový rošt je ultrazvukovým svarem připojen k prvnímu plastovému roštu. Drenážní vrstva a k ní přiléhající plastový rošt a/nebo sousední plastové rošty, tj. k sobě přiléhající plastové rošty, jsou tedy výhodně ve vzájemném kontaktu. Skládání plastových roštů na sebe je výhodné zejména pro tramvajové kryty, které vyžadují větší tloušťku nosné vrstvy, přičemž výšku nosné vrstvy lze individuálně přizpůsobit pro daný kryt tratě. Potřebná výška nosné vrstvy, tedy souvrství plastových roštů s drenážní vrstvou nebo drenážními vrstvami, je možné uzpůsobit pro daný typ a výšku kolejnice. Je-li např. tloušťka plastového roštu 40 mm, tloušťka nosné vrstvy nad drenážní vrstvou může být např. 40 až 300 mm. Plastové rošty poskytují tuhost nosné vrstvy, zároveň jsou však lehké a snadno se s nimi manipuluje. Práce s plastovými rošty o menší tloušťce poskytuje větší variabilitu při skládání vrstev na sebe a pro dosažení požadované tloušťky souvrství.

Výhodně je alespoň jeden plastový rošt k přiléhajícímu sousednímu plastovému roštu pevně připojen ultrazvukovým svarem. Plastové rošty tedy mohou být spojeny ultrazvukovým svarem také mezi sebou. Jinými slovy drenážní vrstva a sousední plastový rošt uložený na drenážní vrstvě, a/nebo dva sousední a k sobě přiléhající plastové rošty, jsou spojeny ultrazvukovým svarem. Výhodou ultrazvukového svařování je pevné spojení prvků při zachování původních vlastností spojovaných materiálů. Při ultrazvukovém svařování nedochází k chemické modifikaci spojovaných materiálů jako v případě chemického spojování pomocí lepidel, ani k degradaci materiálu vlivem zahřátí při tepelném spojování materiálů. Pro ultrazvukové svařování jsou nej vhodnější částečně krystalické polymery (např. PP, PET, PE, PA), amorfní polymery (např. PC, PS, ABS a butadienové styreny), případně jejich kombinace. Materiály drenážní vrstvy a plastového roštu tedy mohou být stejné, ale mohou být i jiné, pokud jsou oba tyto materiály vhodné a navzájem kompatibilní pro spojování ultrazvukovým svařováním.

Voštinovou strukturou plastového roštu se rozumí struktura s množstvím buněk oddělených tenkými stěnami, která je podobná včelí plástvi. Jednotlivá oka či buňky voštiny mohou mít pravidelný nebo nepravidelný tvar, např. ve tvaru šestiúhelníku či jiného mnohoúhelníku. Voštinová struktura může být dutá a nezahrnovat dno, je-li tedy více plastových roštů uloženo na sobě a není mezi nimi sevřena drenážní vrstva, pak mohou být v jednom kroku plnivem vyplněny všechny vrstvy plastových roštů nad drenážní vrstvou, čímž jsou tyto vrstvy propojeny a stabilizovány. Voštinová struktura může být na jedné straně uzavřená, tj. zahrnovat plné dno a sloužit k retenci vody krytu, což je výhodné pro plastový rošt umístěný pod drenážní vrstvou. Retenční funkce krytu tedy může být místo retenční folie zajištěna uzavřenou voštinovou strukturou plastového roštu. Nosná vrstva může být vodopropustná a zajišťovat odvodnění krytu, přičemž vodopropustnost může být zajištěna např. vodopropustností plastových roštů a/nebo vlastnostmi plniva uloženého v plastových roštech. Nosná vrstva může být vodoretenční, přičemž retence vody může být zajištěna např. speciálním nasákavým plnivem.

Voštinové struktury plastových roštů mohou být navzájem zarovnané. Jinými slovy oka voštinových struktur plastových roštů mohou tvořit průběžnou dutinu po výšce nosné vrstvy a stěny ok jednotlivých plastových roštů mohou společně tvořit průběžné stěny po výšce nosné vrstvy. Voštinové struktury plastových roštů mohou být navzájem zarovnané pouze u vybrané dvojice nebo dvojic sousedních plastových roštů, u vybrané skupiny plastových roštů (např. u tří na sobě položených plastových roštů), nebo všech plastových roštů. Každé dva sousední plastové rošty se

-3 CZ 2024 - 357 A3 zarovnanou voštinovou strukturou tedy mohou být ultrazvukovým svarem spojeny po celé délce hran stěn voštinové struktury, přičemž hrany obklopující oka voštinové struktury prvního plastového roštu jsou v kontaktu s příslušnými hranami obklopujícími oka voštinové struktury druhého plastového roštu. Výhodou zarovnaných voštinových struktur je snadné plnění nosné vrstvy plnivem i při vyšším počtu plastových roštů uložených na sobě.

Voštinové struktury např. sousedních a k sobě přiléhajících plastových roštů mohou být přesazené, např. o polovinu maximálního rozměru oka voštinové struktury. Přesazení voštinových struktur může být výhodné např. pro zvýšení únosnosti nosné vrstvy, avšak může zkomplikovat spojování plastových roštů ultrazvukovými svary, neboť spojení sousedních plastových roštů s přesazenou voštinovou strukturou může být pouze bodové, tj. v místě křížení hran stěn, které obklopují oka voštinové struktury. Přesazení voštinových struktur může komplikovat také plnění plastových roštů plnivem. Plnění plnivem je obtížnější zejména v případě malých ok voštinové struktury nebo u plniva s velkými zrny, vysokou viskozitou apod.

Přesazené a zarovnané voštinové struktury lze v nosné vrstvě kombinovat v libovolném uspořádání. Nosná vrstva může např. zahrnovat jeden plastový rošt pod drenážní vrstvou a čtyři plastové rošty nad drenážní vrstvou, přičemž voštinové struktury všech plastových roštů mohou být navzájem zarovnané. Případně mohou být navzájem zarovnané voštinové struktury pouze plastových roštů nad drenážní vrstvou, přičemž voštinová struktura plastového roštu pod drenážní vrstvou je přesazena vůči voštinové struktuře čtyř plastových roštů nad drenážní vrstvou. Případně mohou být všechny sousední, tj. k sobě přiléhající voštinové struktury tohoto souvrství plastových roštů navzájem přesazené, tj. první voštinová struktura (prvního plastového roštu, pod drenážní vrstvou) je zarovnaná s voštinovou strukturou třetího a dále pátého (nejsvrchnějšího) plastového roštu, přičemž voštinová struktura druhého plastového roštuje zarovnaná s voštinovou strukturou čtvrtého plastového roštu. Dále mohou být vůči první a páté voštinové struktuře přesazeny voštinové struktury mezi nimi, tj. voštinové struktury druhého, třetího a čtvrtého plastového roštu. Počet plastových roštů a vzájemné přesazení nebo zarovnání jednotlivých voštinových struktur plastových roštů je volitelné, přičemž každá voštinová struktura může být zarovnána a/nebo přesazena vůči alespoň jedné voštinové struktuře. Nosná vrstva může zahrnovat stabilizační prvky, které jsou provlečeny oky voštinových struktur plastových roštů, přičemž tyto voštinové struktury mohou být zarovnané nebo přesazené. Stabilizační prvky mohou sloužit také jako pomocné prvky pro nepřímé spojování plastových roštů a/nebo drenážních vrstev.

Plnivo nosné vrstvy může být např. nezpevněný volně sypaný materiál, např. kamenivo volitelné frakce jako je písek, štěrk, kamenná drť apod. Plnivo může být přírodní nebo i umělé. Umělým plnivem může být např. cihelná nebo betonová drť, expandované umělé kamenivo, expandovaný syntetický recyklát, vláknitý syntetický recyklát apod. plnivo ze syntetického recyklátu může být např. na bázi skla, polymerů nebo kompozitních materiálů. Plnivo může být zpevněné, např. ve formě cementem či polymerem stmeleného kameniva nebo mezerovitého betonu. Plnivem může být také dřevní štěpka či jiný lehký materiál, avšak nevýhodou je nižší únosnost takto vyplněné vrstvy. Plastové rošty mohou být plnivem vyplněny pouze částečně. Plastové rošty mohou být zcela vyplněny plnivem. Jednotlivé plastové rošty nebo skupiny plastových roštů mohou být vyplněny i několika různými typy plniva. Nosná vrstva tedy může zahrnovat např. čtyři na sobě uložené plastové rošty, přičemž tři spodní plastové rošty mohou být vyplněny kamenivem a poslední horní plastový rošt pod povrchovou vrstvou může být vyplněn lehkým materiálem. Výhodně je plnivo vyplňující plastové rošty vodopropustné, např. mezerovité, aby byl zajištěn odvod vody z krytu. Výhodně je plnivo nosné vrstvy vodoretenční, např. nasákavé, aby byla zajištěna stabilní vlhkost krytu. Výhodně je plnivo uzpůsobeno pro tlumení hluku a vibrací z provozu tramvajové nebo železniční tratě. Zpevněné i ne zpevněné plnivo v plastových roštech může být zhutněno běžně dostupnými prostředky.

Povrchovou vrstvu krytu obecně může tvořit např. asfalt, kamenná nebo mozaiková dlažba, krycí panely, štěrk, travnatá plocha, pryžové materiály apod., přičemž povrchová vrstva je volena podle účelu využití povrchu tratě mezi kolejnicemi.

-4 CZ 2024 - 357 A3

Pevné spojení drenážní vrstvy s přiléhajícím plastovým roštem, případně plastových roštů nosné vrstvy mezi sebou zajistí, že mezi drenážní vrstvu a/nebo plastové rošty neproniká plnivo, které by mohlo způsobit nerovnosti nebo deformace nosné vrstvy krytu. Řešení dále zajišťuje vysokou pevnost a stabilitu drenážní vrstvy a nosné vrstvy, přičemž povrchová vrstva krytu může být i pojížděná a umožnit pohyb těžkých vozidel včetně vozidel integrovaného záchranného systému (IZS). Drenážní vrstva spolu s nosnou vrstvou (kromě plniva) může díky ultrazvukovým svarům tvořit jediný pevný kus, přičemž tento pevný kus lze v případě potřeby z místa vyjmout, opravit, vyměnit či recyklovat. Je-li plnivem např. volně sypaný nezpevněný materiál, pak je rozebrání nosné vrstvy a případná recyklace plastových roštů s drenážní vrstvou ještě jednodušší.

Výhodně je každý plastový rošt k přiléhajícímu sousednímu plastovému roštu a/nebo k přiléhající drenážní vrstvě pevně připojen ultrazvukovým svarem. Každý plastový rošt je tedy pevně připojen ke všem přiléhajícímu prvkům, tj. k jednomu prvku přiléhajícímu k plastovému roštu z první strany (horní nebo dolní), nebo k oběma prvkům přiléhajícím k plastovému roštu, kde jeden prvek přiléhá z první strany a druhý prvek přiléhá z druhé strany. Ještě výhodněji je i drenážní vrstva pevně připojena ultrazvukovým svarem k přiléhajícímu prvku nebo prvkům. Např. je-li umístěn první plastový rošt mezi drenážní vrstvou a druhým plastovým roštem, pak je první plastový rošt k drenážní vrstvě připojen ultrazvukovým svarem na své jedné straně a ke druhému plastovému roštuje připojen ultrazvukovým svarem na své druhé (opačné) straně. První a druhou stranou roštu jsou myšleny protilehlá horní a dolní strana roštu. Zahmuje-li nosná vrstva více plastových roštů, je každý plastový rošt výhodně pevně spojen se všemi sousedními plastovými rošty, případně s drenážní vrstvou. Pevné propojení všech plastových roštů s drenážní vrstvou zvyšuje soudržnost souvrství a brání posunům vrstev ve vodorovném i svislém směru. Výhodně mohou být ultrazvukovým svarem propojeny všechny plastové rošty a všechny drenážní vrstvy, které kryt zahrnuje. Výhodně mohou být ultrazvukovým svarem propojeny všechny plastové rošty a všechny drenážní vrstvy, které kryt zahrnuje, přičemž výjimkou může být plastový rošt sevřený mezi dvěma drenážními vrstvami. Tento plastový rošt je výhodné ponechat z jedné strany otevřený a nepřipojený k jednomu ze sousedních prvků, např. pro snadné vyplnění nebo naopak vysypání plniva.

Výhodně je alespoň jeden plastový rošt k přiléhajícímu sousednímu plastovému roštu a/nebo k přiléhající drenážní vrstvě připojen plošným spojem. Plošné spojení drenážní vrstvy a plastového roštu uloženého na drenážní vrstvě, a/nebo plastových roštů mezi sebou, zajišťuje vyšší pevnost spojení obou prvků oproti bodovým spojům a lépe brání případným posunům jednotlivých vrstev ve vodorovném i svislém směru.

Výhodně jsou plastový rošt a přiléhající sousední plastový rošt a/nebo přiléhající drenážní vrstva vyrobeny ze stejného materiálu. Výhodou sjednocení materiálu spojovaných prvků je snadnější provedení ultrazvukového svaru. Další výhodou je, že pokud je celá sestava spojovaných prvků vyrobena ze stejného a recyklovatelného materiálu, a zároveň je nosná vrstva vyplněna nezpevněným materiálem, je možné celou sestavu bez problémů zrecyklovat. Ještě výhodněji jsou tedy všechny drenážní vrstvy a všechny plastové rošty krytu vyrobeny ze stejného materiálu. Drenážní vrstvy a plastové rošty mohou být vyrobeny např. z PP, který se snadno recykluje a má vysokou chemickou odolnost. Pokud jsou drenážní vrstvy a plastové rošty vyrobeny ze stejného materiálu, je možné snadno spojovat všechny tyto prvky mezi sebou a následně recyklovat celou drenážní vrstvu i plastové rošty nosné vrstvy.

Výhodně k sobě celkem alespoň dva plastové rošty navzájem přiléhají, přičemž voštinové struktury alespoň dvou plastových roštů navzájem zarovnané. Jinými slovy oka i stěny voštinové struktury dvou nad sebou nebo na sobě uložených plastových roštů jsou navzájem zarovnané, přičemž ultrazvukovým svarem jsou spojeny voštinové struktury obou k sobě přiléhajících roštů (bodově nebo plošně). Při skládání plastových roštů na sebe a zarovnání jejich voštinových struktur lze zarovnanými oky provléknout např. jeden nebo více stabilizačních prvků. Stabilizační prvky

-5 CZ 2024 - 357 A3 mohou plnit také retenční funkci, přičemž stabilizační prvky mohou být uzpůsobeny k zadržování vody. Stabilizační prvky mohou být např. duté a zahrnovat plné dno pro zadržování vody.

Výhodně nosná vrstva dále zahrnuje alespoň jeden stabilizační prvek, kde každý stabilizační prvek je provlečen navzájem zarovnanými oky voštinových struktur alespoň dvou plastových roštů. Ještě výhodněji jsou stabilizační prvky alespoň dva, aby došlo ke stabilizaci plastových roštů alespoň ve dvou místech. Stabilizační prvky jsou výhodně provlečeny např. krajními oky, tj. oky na obvodu plastových roštů po stranách nebo v rozích plastových roštů. Stabilizační prvky mohou být v plastových roštech rozmístěny v pravidelné mřížce. Stabilizační prvky mohou být plastovými rošty pouze volně provlečeny, případně mohou být pevně nebo i odnímatelně připojeny k alespoň jednomu plastovému roštu a/nebo k drenážní vrstvě. Stabilizační prvky mohou být výhodně vyrobeny ze stejného materiálu jako plastové rošty a/nebo drenážní vrstva. Stabilizační prvky mohou být vyrobeny i z jiného materiálu. Stabilizační prvek může mít např. podobu duté trubky vložené do ok plastových roštů, odolné tyče vložené do ok plastových roštů a připevněné ke stěnám voštinových struktur roštů, trubky s plným dnem pro současné zadržování vody apod. Stabilizační prvek také může mít podobu i betonové či jiné podobné zálivky ok voštinové struktury, přičemž tato zálivka pevně stabilizuje vzájemnou polohu plastových roštů. Výhodně je stabilizační prvek také pomocným prvkem, přičemž pomocným prvkem jsou nepřímo propojeny plastové rošty a/nebo drenážní vrstvy. Ještě výhodněji jsou plastové rošty a/nebo drenážní vrstvy se stabilizačním prvkem spojeny ultrazvukovým svarem nebo více ultrazvukovými svary.

Plnivo nosné vrstvy výhodně zahrnuje nezpevněný volně sypaný hutný nebo lehčený materiál. Výhodou nezpevněného a volně sypaného hutného plniva (např. přírodní nebo umělé kamenivo frakce 4/8 nebo 8/16 mm, syntetický recyklát apod.) může být vysoká únosnost, schopnost odvádět vodu i snadnost pokládky. Nezpevněné a volně sypané lehčené plnivo (např. přírodní nebo umělé expandované nebo vláknité plnivo, dřevní hmota apod.) může být méně únosné, jeho výhodou však může být lepší retence vody, tlumení hluku apod. Volně sypané plnivo obecně také šetří náklady na pojivovou složku jako je cementový tmel nebo polymemí pryskyřice a je snadnější na instalaci plniva, neboť není omezena dobou tuhnutí pojivové složky.

Povrchová vrstva výhodně zahrnuje živý porost nebo syntetickou úpravu, přičemž syntetická úprava zahrnuje pryž a/nebo umělou trávu. Kryt železniční tratě je s výhodou určen pro tratě s přírodním živým porostem nebo s povrchem imitujícím přírodní živý porost, u kterého výše popsaná nosná vrstva zajistí dostatečnou únosnost. Ještě výhodněji povrchová vrstva se živým porostem zahrnuje substrát z přírodních vláken (např. kokosové vlákno). Výhodou substrátu z přírodních, popřípadě umělých vláken je, že tento substrát je trvanlivý, v podstatě bezúdržbový a nezanáší plnivo nosné vrstvy stejně jako zemina, neboť je také odolnější vůči smyvu deštěm.

Podstata způsobu výroby krytu železniční nebo tramvajové tratě dle tohoto vynálezu spočívá v tom, že zahrnuje kroky:

- usazení drenážní vrstvy mezi kolejnice a/nebo po stranách kolejnic,

- usazení alespoň jednoho plastového roštu s voštinovou strukturou mezi kolejnice a/nebo po stranách kolejnic,

- pevné připojení plastového roštu k přiléhající drenážní vrstvě ultrazvukovým svařováním, - vyplnění alespoň jednoho plastového roštu plnivem a

- osazení povrchové vrstvy, přičemž krok pevného připojení a kroky usazení jsou navzájem časově nezávislé.

Výhodou výše uvedeného postupu je, že krok usazení drenážní vrstvy, krok usazení plastového roštu nebo plastových roštů a krok pevného připojení k sobě přiléhajících prvků lze provést v libovolném pořadí v závislosti na zvolené skladbě krytu, tedy v závislosti na zvoleném počtu a uspořádání plastových roštů a jejich zamýšlenému připojení k drenážní vrstvě, případně k plastovým roštům. Plastové rošty a plnivo tvoří nosnou vrstvu, která může být výhodně pevně spojena také s drenážní vrstvou. Výrobou krytu se rozumí také jeho pokládka na zvolené místo tramvajové nebo železniční tratě. Výše uvedeným krokům předchází standardní úprava podkladu,

-6 CZ 2024 - 357 A3 např. pokládka podkladní/vyrovnávací vrstvy (mezi kolejnicemi nebo po stranách kolejnic) a případně instalace absorbérů hluku a vibrací.

Plastové rošty mohou být usazeny nad sebou, tj. např. přímo na sebe tak, že sousední plastové rošty k sobě přiléhají, případně mohou být usazeny nad sebou tak, že je mezi nimi vložený či sevřený jiný prvek, např. drenážní vrstva. Ultrazvukové svařování může být provedeno předem, přičemž na místě pokládky krytu je provedeno pouze usazení svařence mezi kolejnice či po stranách kolejnic a následné provedeno vyplnění plnivem. Výhodou svařování předem je, že může být provedeno ve vnitřním prostoru budovy, kde lze snáze zajistit vhodné podmínky pro svařování (např. okolní teplota apod.) a zároveň není nutné přepravovat zařízení k provedení svarů a vozit toto zařízení k místu pokládky.

Ultrazvukové svařování všech vrstev může být provedeno zcela na místě pokládky, pokud to umožňují okolní podmínky. Ultrazvukové svařování může být provedeno částečně předem a částečně na místě pokládky, tj. předem mohou být svařeny pouze některé vybrané prvky. Zahmujeli např. kryt jednu drenážní vrstvu a čtyři plastové rošty pro usazení nad drenážní vrstvou, mohou být předem mimo místo pokládky svařeny pouze plastové rošty, přičemž na místě pokládky je pak usazena drenážní vrstva a na tuto drenážní vrstvu je in-situ usazen a přivařen svařenec čtyř plastových roštů, který je následně vyplněn plnivem. Pořadí svařování a usazování jednotlivých vrstev je vhodné zvolit tak, aby bylo možné požadované plastové rošty vyplnit plnivem.

Krok vyplnění alespoň jednoho plastového roštu plnivem výhodně následuje po krocích usazení drenážní vrstvy, usazení plastových roštů a pevného připojení k sobě přiléhajících prvků. Vyplnění nosné vrstvy plnivem až po usazení a pevném připojení drenážní vrstvy a plastových roštů je výhodné pro manipulaci při pokládce, neboť drenážní vrstvy, plastové rošty i plnivo mohou být na místo dopraveny zvlášť, přičemž plnivo je uloženo přímo do plastových roštů již uložených mezi kolejnicemi nebo po stranách kolejnic. Zvláště výhodné je volně sypané nezpevněné plnivo, které lze při případné výměně nosné vrstvy z plastových roštů vysypat a plastové rošty či drenážní vrstvu opravit nebo vyměnit. Výhodou je, že i plnivo samotné lze v tomto případě vyměnit, např. za hutnější a pevnější plnivo, pokud se v průběhu životnost změní požadavky na únosnost krytu. Volitelně může být i vyplnění plastového roštu nebo roštů provedeno před pokládkou. Zejména v případě vyplnění zpevněným plnivem tedy může být i toto vyplnění provedeno předem, nevýhodou je pak větší hmotnost celé nosné vrstvy při transportu a následné pokládce na krytu.

Výhodně probíhá výroba a pokládka krytu tak, že předem jsou mimo místo pokládky ultrazvukem svařeny drenážní vrstva a plastové rošty. Na trať s připraveným podkladem a případně i instalovanými absorbéry je instalován svařenec drenážní vrstvy a plastových roštů, přičemž tento svařenec je následně vyplněn plnivem. Nakonec je osazena povrchová vrstva.

Výhodně krok usazení alespoň jednoho plastového roštu s voštinovou strukturou zahrnuje usazení celkem alespoň dvou plastových roštů na sebe, přičemž voštinové struktury plastových roštů k sobě přiléhají. Vrstvení plastových roštů s voštinovou strukturou do vrstev přímo na sebe je výhodné pro přizpůsobení výšky nosné vrstvy pro různé typy krytů a různé výšky kolejnic. Ještě výhodněji jsou voštinové struktury k sobě přiléhajících plastových roštů navzájem zarovnané. Ještě výhodněji jsou voštinové struktury k sobě přiléhajících plastových roštů navzájem propojené ultrazvukovým svařováním.

Výhodně po kroku usazení plastových roštů s voštinovou strukturou do vrstev na sebe následuje krok vložení alespoň jednoho stabilizačního prvku, kde každý stabilizační prvek je provlečen oky voštinových struktur alespoň dvou plastových roštů. Voštinové struktury dvou plastových roštů přitom mohou být navzájem zarovnané nebo přesazené, obě tyto varianty umožňují provlečení stabilizačního prvku oběma plastovými rošty. Po skládání plastových roštů na sebe lze oky voštinových struktur provléknout např. jeden nebo i více stabilizačních prvků. Provedení a funkce stabilizačních prvků jsou popsány výše, přičemž stabilizační prvky mohou být při výrobě krytu instalovány předem, např. do již připraveného svařence plastových roštů s drenážní vrstvou,

-7 CZ 2024 - 357 A3 přičemž tento svařenec i se stabilizačními prvky je následně přepraven na místo pokládky krytu. Stabilizační prvky mohou být instalovány až na místě, např. před vyplněním plastových roštů plnivem. Stabilizační prvky mohou být pevně připojeny k plastovým roštům, drenážní vrstvě apod., výhodně také ultrazvukovým svařováním.

Objasnění výkresů

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho uskutečnění, které jsou popsány s využitím připojených výkresů, kde:

Obr. 1 Znázorňuje skladbu krytu tramvajové tratě dle prvního příkladného provedení.

Příklady uskutečnění vynálezu

Vynález bude dále objasněn na příkladech uskutečnění s odkazem na příslušné výkresy. Jedním příkladem uskutečnění je skladba tramvajového krytu, která zahrnuje celkem pět plastových roštů 5 a povrchovou vrstvu 4 s živým porostem ve formě rozchodníků, což je znázorněno na Obr. 1.

Kryt je v tomto provedení umístěn mezi kolejnicemi ]_ tramvajové tratě, přičemž kolejnice Ijsou uloženy na tělese železničního svršku 6, tj. na kolejovém loži, a připevněny pomocí upevňovacích prvků 8. Ke každé kolejnici 1 přiléhá vnější absorbér 10 orientovaný směrem vně tramvajové tratě a dále vnitřní absorbér 11 orientovaný směrem dovnitř tramvajové tratě (mezi kolejnice 1), přičemž absorbéry jsou vyrobeny z recyklovaného materiálu na bázi pryže, plastu nebo textilu. Vnitřní a vnější absorbéry 10. 11 slouží k útlumu hluku a liší se pouze svým tvarem. Vnitřní absorbéry 11 se tedy nachází mezi oběma kolejnicemi 1 tramvajové tratě, kde je dále uložena vyrovnávací podkladní vrstva 7, která je tvořena vrstvou štěrku. Na vyrovnávací vrstvu 7 je uloženo souvrství drenážní vrstvy 2 a nosné vrstvy 3 krytu.

Kryt zahrnuje retenční folii 9, drenážní vrstvu 2, nosnou vrstvu 3 a povrchovou vrstvu 4. Drenážní vrstva 2 a nosná vrstva 3 jsou umístěny nad retenční folií 9, přičemž nosná vrstva 3 zahrnuje celkem pět plastových roštů 5, kde jeden z plastových roštů 5 je umístěn pod drenážní vrstvou 2 a čtyři plastové rošty 5 jsou umístěny nad drenážní vrstvou 2. Povrchová vrstva 4 zahrnuje živý porost s rozchodníky.

Retenční folie 9 je uložena přímo na vyrovnávací podkladní vrstvu 7. Na retenční folii 9 je uložen první nejspodnější plastový rošt 5, přičemž tento rošt 5 je vyplněn vodoretenčními prvky v podobě záchytných kalíšků. K tomuto prvnímu plastovému roštu 5 je ultrazvukovým svarem připojena drenážní vrstva 2. Drenážní vrstva 2 zahrnuje netkanou propustnou geotextilii ze syntetických polypropylenových (PP) vláken, přičemž na geotextilii je uloženo souvrství čtyř plastových roštů 5 s voštinovou strukturou vyplněnou volně sypaným kamenivem. Geotextilie má kromě drenážní funkce také funkci separační, tj. odděluje materiál podkladní vyrovnávací vrstvy 7 od plniva vyplňujícího nosnou vrstvu 3 a brání tak jejich smísení. Nej spodnější z těchto čtyř plastových roštů 5 je pevně připojen k drenážní vrstvě 2 ultrazvukovým svarem.

Každý plastový rošt 5 má tvar obdélníku o tloušťce (výšce) 32 mm a je vyroben z odolného polypropylenu, kde tloušťka stěn voštinové struktury je přibližně 0,8 až 1,4 mm. Voštinová struktura zahrnuje standardní oka ve tvaru šestiúhelníku, přičemž největší průměr oka je 42 mm, přičemž každý samotný plastový rošt 5 je vyroben vstřikováním materiálu do formy. Voštinová struktura každého plastového roštu 5 je zarovnána vůči voštinové struktuře každého sousedního plastového roštu 5, který kněmu přiléhá, přičemž hrany sousedních plastových roštů 5 jsou svařeny ultrazvukovým svarem. Zarovnání jednotlivých voštinových struktur plastových roštů 5 je patrné z Obr. 1.

-8CZ 2024 - 357 A3

Všechny čtyři plastové rošty 5 nad drenážní vrstvou 2 jsou tedy ultrazvukovými svary spojeny mezi sebou a také s drenážní vrstvou 2, přičemž všechny tyto prvky jsou vyrobeny ze stejného materiálu a spojeny bodově. Ultrazvukové svary jsou tedy provedeny pouze vybraných místech a nikoli po celé ploše kontaktu prvků. Všechny čtyři plastové rošty 5 nad drenážní vrstvou 2 jsou ultrazvukovými svary propojeny nepřímo pomocí stabilizačních prvků, které jsou popsány níže.

Nosná vrstva 3 dále zahrnuje celkem dvanáct stabilizačních prvků (nejsou zobrazeny na obrázku), přičemž stabilizační prvky jsou vloženy do ok voštinových struktur v rozích, bočních hranách i ve středu plastových roštů 5. Stabilizační prvky jsou uspořádány v pravidelné mřížce 4x3 tak, že po každé delší straně plastového roštu 5 jsou pravidelně umístěny čtyři stabilizační prvky, po každé kratší straně plastového roštu 5 jsou pravidelně umístěny tři stabilizační prvky a další dva stabilizační prvky jsou umístěny ve středu plastového roštu 5. Každý stabilizační prvek je přitom provlečen všemi čtyřmi plastovými rošty 5 nad drenážní vrstvou 2. Stabilizační prvek je proveden jako dutá trubka kruhového průřezu vyrobená z odolného polypropylenu, přičemž stěna trubky přiléhá stěnám šestihranných ok plastových roštů 5. Každý stabilizační prvek je stěnou trubky ultrazvukovým svarem spojen s každým ze čtyř plastových roštů 5 nad drenážní vrstvou 2.

Celé souvrství čtyř plastových roštů 5 nad drenážní vrstvou 2 je vyplněno volně sypaným nezpevněným drceným kamenivem frakce 8/12 mm, které zajišťuje únosnost nosné vrstvy 2, drenážní fúnkci i funkci protihlukového prvku. Kamenivem jsou vyplněny také stabilizační prvky (duté trubky). Na poslední (nejhomější) plastový rošt 5 je položena povrchová vrstva 4, která je na Obr. 1 znázorněna pouze schematicky, přičemž v prvním příkladném provedení povrchová vrstva 4 zahrnuje živý porost s rozchodníky, přičemž rozchodníky jsou dodány jako předem osazené na vrstvu substrátu z přírodních kokosových vláken. Povrchová vrstva 4 tedy v tomto případě nezahrnuje zeminu. Kamenivo (plnivo) není zobrazeno na obrázku.

V následující části bude popsán způsob výroby pokládky tramvajového krytu dle prvního příkladného provedení. Kryt je na místo pokládán v okamžiku, kdy jsou na železničním svršku osazeny kolejnice, vnitřní a vněj ší absorbér a vyrovnávací vrstva. V první variantě způsobu spočívá výroba a pokládka tramvajového krytu ve dvou hlavních etapách, přičemž první etapa probíhá mimo místo pokládky krytu a druhá etapa probíhá přímo na místě pokládky.

První etapa probíhá v místě výroby samotných plastových roštů 5 a spočívá v přípravě svařence plastových roštů 5 s drenážní vrstvou. První nejspodnější plastový rošt 5 je nejprve vyplněn záchytnými kalíšky pro retenci vody krytu, přičemž záchytné kalíšky jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako plastové rošty 5 a stabilizační prvky, tj. z odolného polypropylenu. Záchytné kalíšky jsou do voštinové struktury plastového roštu 5 vloženy hromadně. Na první plastový rošt 5 je následně ultrazvukem přivařena drenážní vrstva2, tj. syntetická geotextilie. Následně jsou na drenážní vrstvu 2 postupně přivařeny také zbývající plastové rošty 5, přičemž oka všech voštinových struktur plastových roštů 5 jsou navzájem zarovnána. Ultrazvukové svařování prvků je bodové. Pro svaření plastových roštů 5 s drenážní vrstvou 2 i pro svaření plastových roštů 5 navzájem jsou do vybraných ok voštinových struktur vloženy stabilizační prvky, které jsou ultrazvukem přivařeny na drenážní vrstvu 2_a také ke stěnám ok voštinové struktury každého ze čtyř plastových roštů 5, aby byla zajištěna soudržnost drenážní vrstvy 2, plastových roštů 5 i stabilizačních prvků pro společnou přepravu těchto prvků na místo pokládky krytu. Tento svařenec je tedy připraven předem.

Pokládka krytu probíhá přímo v místě tramvajové tratě, která již zahrnuje na železničním svršku 6 upevněné kolejnice L Mezi kolejnice 1 je nejprve uložena podkladní vyrovnávací vrstva 7 a následně usazeny vnitřní a vnější absorbéry 10. 11. Na podkladní vrstvu 7 je pak položena retenční folie 9 a dále svařenec, který zahrnuje první (nejspodnější) plastový rošt 5 vyplněný záchytnými kalíšky pro retenci vody, drenážní vrstvu 2, a dále čtyři plastové rošty 5 s uloženými stabilizačními prvky. Po správném a pevném usazení svařence jsou všechny plastové rošty 5 i stabilizační prvky nad drenážní vrstvou 2 vyplněny volně sypaným drceným kamenivem. Kamenivo je tedy prosypáno všemi plastovými rošty 5 a následně zhutněno, přičemž po zarovnání povrchu je na

-9CZ 2024 - 357 A3 horní plochu kameniva osazena povrchová vrstva 4, která je tvořena rozvinutým substrátem z kokosových vláken s osazenými rozchodníky.

Ve druhé variantě způsobu probíhají všechny kroky výroby a pokládky krytu přímo v místě tramvajové tratě, kterájiž zahrnuje na železničním svršku 6 upevněné kolejnice L Mezi kolejnice 1 je nejprve uložena podkladní vyrovnávací vrstva 7 a následně usazeny vnitřní a vnější absorbéry 10. 11. Následně je na první plastový rošt 5 v jednom kroku usazena drenážní vrstva 2. Na drenážní vrstvu 2 je pak usazen a ultrazvukem přivařen druhý plastový rošt 5, přičemž následně jsou na tento druhý plastový rošt 5 postupně usazeny a ultrazvukem přivařeny všechny zbývající plastové rošty 5. Vyplnění plastových roštů 5 kamenivem a osazení povrchové vrstvy 4 je stejné jako v první variantě způsobu výroby krytu.

Druhým příkladným provedením je skladba krytu, která zahrnuje povrchovou vrstvu 4 s umělou trávou. Struktura krytu je stejná jako v prvním příkladném provedení a liší se pouze tím, že povrchová vrstva4 zahrnuje syntetickou úpravu, přičemž syntetická úprava zahrnuje pryž a umělou trávu. Umělá tráva je vyrobena ze syntetických vláken, která imitují zatravnění. Ostatní znaky tramvajového krytu jsou shodné se znaky prvního příkladného provedení, přičemž způsob výroby krytu je shodný jako v případě první nebo druhé varianty.

Třetí příkladné provedení krytu zahrnuje nosnou vrstvu 3, která zahrnuje jeden plastový rošt 5 pod drenážní vrstvou 2 a čtyři plastové rošty 5 nad drenážní vrstvou 2, přičemž všechny tyto prvky jsou propojeny ultrazvukovými svary podobně jako v prvním příkladném provedení. Voštinová struktura každého plastového roštu 5 v souvrství nad drenážní vrstvou 2 je však přesazena vůči voštinové struktuře sousedního plastového roštu 5. Toto provedení tedy rovněž zahrnuje kostru tvořenou pěti navzájem spojenými plastovými rošty 5, přičemž přesazení voštinových struktur plastových roštů 5 zvyšuje tuhost nosné vrstvy 3 a eliminuje případné boulení stěn propojených plastových roštů 5, na rozdíl od provedení, kde jsou voštinové struktury zarovnány. Ostatní znaky tramvajového krytu jsou shodné se znaky prvního nebo druhého příkladného provedení, přičemž způsob výroby krytu je shodný jako v případě první nebo druhé varianty.

Čtvrté příkladné provedení krytu zahrnuje nosnou vrstvu 3, která zahrnuje jeden plastový rošt 5 pod drenážní vrstvou 2 a čtyři plastové rošty 5 nad drenážní vrstvou 2, přičemž všechny tyto prvky jsou propojeny ultrazvukovými svary podobně jako v prvním příkladném provedení. V tomto provedení je voštinová struktura plastového roštu 5 pod drenážní vrstvou 2 uzavřená, tj. voštinová struktura zahrnuje plné dno s retenční fúnkcí. Toto provedení krytu tedy nezahrnuje retenční folii ani vyplnění plastového roštu 5 pod drenážní vrstvou 2 záchytnými kalíšky. Ostatní znaky tramvajového krytu jsou shodné se znaky prvního nebo druhého příkladného provedení, přičemž způsob výroby krytu je shodný jako v případě první nebo druhé varianty.

Páté příkladné provedení krytu zahrnuje nosnou vrstvu 3, která zahrnuje pouze jeden plastový rošt 5 s dutou voštinovou strukturou, přičemž tento plastový rošt 5 je uložený na drenážní vrstvě 2 a pevně připojený k drenážní vrstvě 5 ultrazvukovým svarem. Pod drenážní vrstvou 2 je umístěna retenční folie 9. Ostatní znaky tramvajového krytu jsou shodné se znaky prvního nebo druhého příkladného provedení, přičemž způsob výroby krytu je shodný jako v případě první nebo druhé varianty. Toto provedení je výhodné pro kryty tramvajové nebo železniční tratě s nízkou výškou kolejnice.

V následující části budou uvedena alternativní provedení krytu tramvajové nebo železniční tratě dle tohoto vynálezu.

V alternativním provedení mohou být všechna výše uvedená provedení krytu umístěna pouze po stranách kolejnic 1 anebo mezi kolejnicemi 1 a současně po stranách kolejnic L

V alternativním provedení může kryt zahrnovat povrchovou vrstvu 4 se zeminou a živým porostem, přičemž toto provedení dále zahrnuje druhou drenážní vrstvu 2 uloženou na horní plochu

- 10CZ 2024 - 357 A3 kameniva či jiného plniva, tj. mezi nejhomější plastový rošt 5 a povrchovou vrstvu 4. Na druhou drenážní vrstvu 4 je tedy navrstvena zemina s živým porostem, přičemž tato druhá drenážní vrstva 2 v tomto případě chrání plnivo nosné vrstvy 3 před zanášením zeminou z povrchové vrstvy 4.

V alternativním provedení může kryt zahrnovat jeden, dva, tři nebo pět a více plastových roštů 5 nad drenážní vrstvou 2, přičemž voštinové struktury plastových roštů 5 mohou být v libovolné kombinaci zarovnané nebo přesazené. Libovolné dvojice plastových roštů 5 k sobě mohou být rovněž volně přiložené bez provedení ultrazvukového svaru. Libovolné dvojice plastových roštů 5 k sobě mohou být rovněž pevně připojeny plošným ultrazvukovým svarem.

V alternativním provedení může být jako plnivo nosné vrstvy 3 použita např. betonová či cihelná drť. Dále může být použito lehčené plnivo, např. porézní nebo vláknitý přírodní či uměle vyrobený materiál, např. expandovaný recyklát, dřevní hmota apod. V jiném provedení může být použit mezerovitý beton nebo zpevněné kamenivo, přičemž kamenivo může být zpevněno např. cementem, asfaltem, polymemím pojivém apod. Zpevněné plnivo může mít např. větší únosnost, avšak jeho nevýhodou je, že nosnou vrstvu 2 pak nelze jednoduše rozebrat a opravit či vyměnit, přičemž plastové rošty 5 pak není možné zrecyklovat.

Průmyslová využitelnost

Výše popsanou skladbu krytu železniční nebo tramvajové tratě je možné využít

Claims (14)

1. Kryt železniční nebo tramvajové tratě uzpůsobený pro uložení mezi kolejnicemi (1) a/nebo po stranách kolejnic (1) železniční nebo tramvajové tratě, přičemž kryt zahrnuje drenážní vrstvu (2), nosnou vrstvu (3) přiléhající k drenážní vrstvě (2) a dále povrchovou vrstvu (4) uloženou nad nosnou vrstvou (2), vyznačující se tím, že nosná vrstva (2) zahrnuje alespoň jeden plastový rošt (5) s voštinovou strukturou a dále plnivo alespoň částečně vyplňující voštinovou strukturu alespoň jednoho plastového roštu (5), přičemž alespoň jeden plastový rošt (5) přiléhá k drenážní vrstvě (2) a je k přiléhající drenážní vrstvě (2) pevně připojen ultrazvukovým svarem.

2. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle nároku 1 vyznačující se tím, že nosná vrstva (2) zahrnuje celkem alespoň dva plastové rošty (5), přičemž plastové rošty (5) jsou uloženy ve vrstvách nad sebou.

3. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle nároku 2 vyznačující se tím, že alespoň jeden plastový rošt (5) je k přiléhajícímu sousednímu plastovému roštu (5) pevně připojen ultrazvukovým svarem.

4. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z nároků 2 nebo 3 vyznačující se tím, že každý plastový rošt (5) je k přiléhajícímu sousednímu plastovému roštu (5) a/nebo k přiléhající drenážní vrstvě (2) pevně připojen ultrazvukovým svarem.

5. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z nároků 2 až 4 vyznačující se tím, že celkem alespoň dva plastové rošty (5) k sobě navzájem přiléhají, přičemž voštinové struktury těchto alespoň dvou plastových roštů (5) jsou navzájem zarovnané.

6. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle nároku 5 vyznačující se tím, že nosná vrstva (3) dále zahrnuje alespoň jeden stabilizační prvek, kde každý stabilizační prvek je provlečen navzájem zarovnanými oky voštinových struktur alespoň dvou plastových roštů (5).

7. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že alespoň jeden plastový rošt (5) je k přiléhajícímu sousednímu plastovému roštu (5) a/nebo k přiléhající drenážní vrstvě (2) připojen plošným spojem.

8. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že plastový rošt (5) a přiléhající sousední plastový rošt (5) a/nebo přiléhající drenážní vrstva (2) jsou vyrobeny ze stejného materiálu.

9. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že plnivo nosné vrstvy (3) zahrnuje nezpevněný volně sypaný hutný nebo lehčený materiál.

10. Kryt železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že povrchová vrstva (4) zahrnuje živý porost nebo syntetickou úpravu, přičemž syntetická úprava zahrnuje pryž a/nebo umělou trávu.

11. Způsob výroby krytu železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

- usazení drenážní vrstvy (2) mezi kolejnice (1) a/nebo po stranách kolejnic (1), - usazení alespoň jednoho plastového roštu (5) s voštinovou strukturou mezi kolejnice (1) a/nebo po stranách kolej nic (1),

- pevné připojení alespoň jednoho plastového roštu (5) k přiléhající drenážní vrstvě (2) ultrazvukovým svařováním, vyplnění alespoň jednoho plastového roštu (5) plnivem a osazení povrchové vrstvy (4), přičemž krok pevného připojení a kroky usazení jsou navzájem časově nezávislé.

- 12 CZ 2024 - 357 A3

12. Způsob výroby krytu železniční nebo tramvajové tratě podle nároku 11 vyznačující se tím, že krok pevného připojení předchází krokům usazení.

13. Způsob výroby krytu železniční nebo tramvajové tratě podle kteréhokoli z nároků 11 až 12 vyznačující se tím, že krok usazení alespoň jednoho plastového roštu (5) s voštinovou strukturou 5 zahrnuje usazení celkem alespoň dvou plastových roštů (5) na sebe, přičemž voštinové struktury celkem alespoň dvou plastových roštů (5) k sobě přiléhají.

14. Způsob pokládky krytu železniční nebo tramvajové tratě podle nároku 13 vyznačující se tím, že po kroku usazení plastových roštů (5) s voštinovou strukturou do vrstev na sebe následuje krok vložení alespoň jednoho stabilizačního prvku, kde každý stabilizační prvek je provlečen navzájem ίο zarovnanými oky voštinových struktur alespoň dvou plastových roštů (5).