CZ21290U1 - Korpus elektrického hudebního nástroje - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká korpusu strunného elektrického hudebního nástroje, zejména elektrické kytary a řeší dosaženi specifického zvuku.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že u strunných hudebních nástrojů se chvění strun a chvění korpusu vzájemně ovlivňují. Proto má kvalita a typ korpusu strunného hudebního nástroje na jeho zvukové vlastnosti zásadní vliv.

U klasických hudebních nástrojů je nezbytným požadavkem dosažení dostatečné hlasitosti vyluzovaného zvuku. Z tohoto důvodu jsou korpusy klasických hudebních nástrojů duté, mají tenké stěny a pro každý hudební nástroj též charakteristickou velikost a tvar, umožňující dostatečné zesílení zvuku vytvářeného tenkou rezonanční deskou. Na vlastnosti vyluzovaného tónu mají při optimálním tvaru a velikosti nástroje zásadní vliv vlastnosti materiálu, ze kterého je rezonanční deska vyrobena. Proto se klasické strunné hudební nástroje vyrábějí ze dřeva, jehož kvalita se volí podle požadavku na kvalitu strunného hudebního nástroje. Nevýhodou klasických hudebních nástrojů je, že s ohledem na přípustnou tloušťku rezonanční desky nemůže být využito rezonančních vlastností dřeva, které se projevují až při větších tloušťkách.

U elektrických strunných hudebních nástrojů není požadavek na intenzitu vyluzovaného zvuku prioritní. Existují jak strunné elektrické hudební nástroje zcela bez požadavků na zvukové vlastnosti korpusu, u kterých slouží snímání kmitů strun nebo korpusu pouze jako identifikace hudebníkem hraného tónu pro elektrický generátor zvuku, který je tak plně elektrický, tak elektrické hudební nástroje, u kterých se elektricky nebo akusticky snímá chvění korpusu nebo strun. Výsledný tón vzniká až ve zvukovém měniči, nejčastěji v reproduktoru, přičemž signál tvořený snímaným chvěním strun, chvěním korpusu nebo jejich směsí v různém poměru je před přivedením do zvukového měniče elektricky zpracován.

Jsou známy jak korpusy elektrických strunných hudebních nástrojů tvořené masivní dřevěnou deskou z jednoho druhu dřeva, tak korpusy tvořené kombinací různých, vzájemně k sobě slepených dřev, například javoru a mahagonu. Dále je známo, že rezonanční vlastnosti dřeva jsou závislé na směru letokruhů. Vlastnosti elektrického hudebního nástroje s masivním korpusem lze proto ovlivňovat orientací dřeva tvořícího korpus.

Je znám korpus elektrické kytary tvořený dvěma k sobě slepenými deskami z různého dřeva, kde rovina lepení je nejen rovnoběžná se strunami, ale též rovnoběžná s rovinou horní nebo spodní plochy korpusu. Dále jsou známy korpusy elektrických kytar, u kterých je rovina lepení jednotlivých dílů rovněž rovnoběžná se strunami, ale k rovině horní nebo spodní desky je šikmá nebo kolmá. Příkladem je elektrická kytara, jejíž prodloužená část krku tvoří střední část korpusu. K této střední části korpusu jsou na obou bočních stranách přilepeny desky z jiného dřeva. Jsou známy i korpusy elektrických kytar tvořené více vzájemně slepenými díly, přičemž roviny lepení mají vzájemně různý směr.

Společnou vlastností výše popsaných korpusů je, že rozdíly rezonančních potenciálů materiálů se mohou projevit pouze na rovinných plochách. Jejich nevýhodou proto je omezení možností volby barvy zvuku.

Podstata technického řešení

Uvedené nevýhody řeší korpus elektrického hudebního nástroje tvořený nejméně jedním tělesem a nejméně třemi segmenty, jehož podstatou je, že jsou do něj vytvořeny nejméně tři vývrty, jejichž průměr je větší než 1/40 šířky korpusu. Nejméně jeden z vývrtů je vytvořen v nejméně jednom tělese a současně je nejméně jeden segment upraven v nejméně jednom vývrtu, vytvořeném -1 CZ 21290 U1 v nejméně jednom tělese a/nebo v nejméně jednom dalším segmentu. V sestaveném stavu mají nejméně jedno těleso a kterýkoli ze segmentů nejméně v jednom směru odlišné rezonanční vlastnosti. Šířkou korpusu je přitom míněna největší vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými přímkami, které jsou současně rovnoběžné se strunami a dotýkají se obvodu korpusu. Alternativně je podstatou, že nejméně jeden segment má tvar rotačně souměrného tělesa. Dle další alternativy je podstatou, že nejméně jeden segment zcela vyplňuje vnitřní prostor vývrtů. V dalších alternativách může být nejméně jeden segment na svém povrchu opatřen nejméně jednou drážkou nebo může nejméně v jednom směru přesahovat vnější plochu tělesa, případně může být osa nejméně jednoho segmentu kolmá k povrchu korpusu. Alternativně se rovněž může mezi nejméně jedním tělesem a nejméně jedním segmentem nebo mezi nejméně dvěma segmenty nacházet v sestaveném stavu nejméně jedna dutina. Dle další alternativy se v této dutině může nacházet další segment. Dle další alternativy jsou nejméně tři vývrty vytvořené v nejméně jednom tělese a/nebo v nejméně jednom segmentu soustředěny do nejméně jednoho pole, přičemž do téhož pole patří všechny vývrty pro které platí, že v případě, kdy mají sousední vývrty rozdílné průměry je vzdálenost středů zmenšená o poloměr menšího z porovnávaných vývrtů menší než průměr většího z porovnávaných vývrtů a v případě, kdy mají sousední vývrty shodný průměr je vzdálenost středů těchto vývrtů zmenšená o průměr jednoho z porovnávaných vývrtů menší než jejich průměr. Současně platí, že vzdálenost odpovídající vzdálenosti středů dvou sousedních vývrtů po odečtení jejich poloměrů nepřesáhne 1/10 šířky korpusu.

Výhodou korpusu podle tohoto technického řešení je, že lze velikostí průměrů a hloubek vývrtů a jejich rozmístěním v tělese, stejně jako volbou tvaru příslušných segmentů a volbou materiálů, ze kterých jsou těleso nebo segmenty vyrobeny volit v širokém rozsahu rezonanční vlastnosti korpusu, což umožňuje dosažení různých vlastností tónů, například zabarvení, délky dozvuku atp.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázky 1 až 6 představují korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 1, kde obrázek 1 představuje půdorysný pohled na korpus, obrázek 2 řez A-A z obrázku 1, obrázek 3 řez B-B z obrázku 2, obrázek 4 řez C-C z obrázku 1, obrázek 5 řez D-D z obrázku 1 a obrázek 6 řez E-E z obrázku 1. Obrázky 7 až 12 představují korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 2, kde obrázek 7 představuje půdorysný pohled na korpus, obrázek 8 představuje řez F-F z obrázku 7, obrázek 9 představuje řez G-G z obrázku 8, obrázek 10 představuje řez H-H z obrázku 7, obrázek 11 představuje řez I-I z obrázku 7 a obrázek 12 představuje řez J-J z obrázku 7. Obrázky 13 a 14 představují korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 3, kde obrázek 13 představuje korpus podle příkladu 3 a obrázek 14 představuje řez K-K z obrázku 13. Obrázky 15 až 19 představují korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 4, kde obrázek 15 představuje půdorysný pohled na korpus, obrázek 16 představuje řez L-L z obrázku 15, obrázek 17 řez M-M z obrázku 15, obrázek 18 řez N-N z obrázku 15 a obrázek 19 řez J-J z obrázku 18. Obrázky 20 a 21 představují korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 5, kde obrázek 20 představuje půdorysný pohled na korpus a obrázek 21 představuje řez K-K z obrázku 20.

Příklady provedení

V příkladech provedení podle příkladů 1 až 4 jsou korpusy elektrického hudebního nástroje tvořeny jedním tělesem 1, tvořeným masivním materiálem, ve kterém jsou vytvořeny vývrty 2. Korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 5 je tvořen dvěma tělesy 1. 11. přičemž první těleso 1 je tvořeno masivním materiálem, ve kterém jsou vytvořeny vývrty 2 a druhé těleso 11 je duté. První těleso 1 se nachází v dutině druhého tělesa H. Rovněž v segmentech 32, 39 jsou v některých popsaných příkladech vytvořeny vývrty 2 pro vlepení dalších segmentů 30, 31, 32. 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302. Průměr vývrtů 2 je větší než 1/40 šířky korpusu, kde šířkou korpusu je míněna největší vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými přímkami, které jsou současně rovnoběžné se strunami a dotýkají se obvodu korpusu. Vývrty 2 buď procházejí celým tělesem 1 nebo celým segmentem 30, 31. 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301. 302 nebo mají hloubku menší

-2CZ 21290 Ul než je tloušťka tělesa 1 nebo segmentu 30, 31, 32, 33. 34. 35, 36, 37. 38. 39, 301, 302. Ve vývrtech 2 jsou vlepeny segmenty 30, 31. 32, 33, 34, 35. 36. 37, 38. 39, 301. 302. Je popsáno rovněž příkladné provedení u kterého jsou vývrty 2 vytvořeny na rozhraní tělesa 1 a segmentu 32 nebo na rozhraní dvou segmentů 32, 39. Vlepené segmenty 30, 31. 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301. 302 tak mohou současně zasahovat jak do tělesa 1, tak do segmentu 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38. 39, 301. 302 nebo také do dvou i více segmentů 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38. 39. 301, 302. Pokud je vzdálenost středu sousedních vývrtů 2 menší nebo rovná součtu jejich poloměrů, pak se sousedící vývrty 2 dotýkají nebo do sebe přecházejí.

V příkladech popsaný první segment 31 má tvar plného válce s osou kolmou k rovině některé základny. Druhý segment 32 má tvar prstence a je tvořen válcem obsahujícím soustředný vývrt 2 procházející celou výškou válce. Třetí segment 33 se od druhého segmentu 32 liší tím, že hloubka středového vývrtu je menší než výška válce. Čtvrtý segment 34 má tvar válce, jehož osa není kolmá ani k jedné z podstav válce. Pátý segment 35 má tvar válce, který obsahuje v obvodové stěně dvě dvojice drážek 351, 352. Druhé drážky 352 se nacházející ve střední části výšky pátého segmentu 35 a mají profil tvaru kruhové úseče, zatímco první dlážky 351 se nacházejí nad nimi a mají profil tvaru obdélníka. Šestý segment 36 má tvar válce, přičemž ve střední části jeho pláště je vytvořena obvodová drážka 361. Sedmý segment 37 má tvar komolého kužele. Osmý segment 38 tvar komolého kužele jehož základna o větším průměru přechází ve válec shodného průměru. Devátý segment 39 má tvar prstence o nestejně velkých mezikruhových základnách. Desátý segment 30 má tvar válce u kterého je obvodová hrana jedné z podstav zaoblena. Jedenáctý segment 301 má tvar kužele, jehož podstava přechází ve válec shodného průměru. Dvanáctý segment 302 má tvar dvou souose na sobě umístěných válců, z nichž jeden má větší průměr podstavy, než druhý. Podstavy segmentů ve většině případů sledují horní nebo spodní plochu tělesa 1, nemusí být tudíž nutně rovinné.

Příklad 1

Korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 1 je tvořen tělesem 1 z mahagonového dřeva, obsahujícím vývrty 2 s osou kolmou k hornímu povrchu korpusu, rozmístěné na čtyřech soustředných kružnicích a jeden vývrt 2, jehož osa je vůči horní rovině tělesa 1 skloněná. Ve vývrtech 2 jsou vlepeny segmenty z javorového dřeva, které má odlišné rezonanční vlastnosti než dřevo mahagonové. Všechny segmenty 31, 32. 33 vlepené do vývrtů 2, nacházejících se na soustředných kružnicích jsou rotačně souměrné. V šikmém vývrtu 2 je vlepen čtvrtý segment 34, který má tvar válce, jehož osa není kolmá k podstavám. Na první kružnici, počítáno od okraje tělesa 1 se nachází osm ve stejné vzájemné vzdálenosti rozmístěných vývrtů 2, z nichž šest tělesem 1 plně prochází a dva mají menší hloubku, než je tloušťka tělesa 1. V těchto vývrtech 2 jsou vlepeny druhé segmenty 32, které mají tvar válce, v jehož ose se přes celou jeho výšku nachází nezaplněný válcový vývrt 2 nebo třetí segmenty 33, které mají tvar válce, v jehož ose se v části jeho výšky nachází válcový nevyplněný vývrt 2 a nebo třetí segmenty 33. do jejichž vývrtu 2 je vlepen první segment 31 tvaru válce, rovněž z javorového dřeva, ale s odlišnou orientací letokruhů. Všechny vývrty 2, nacházející se na druhé a každé další kružnici plně procházejí tělesem 1. Na druhé kružnici se nachází osm rovnoměrně rozmístěných dvojic vývrtů 2, které jsou vyplněny prvními segmenty 31 tvaru plného válce, přičemž vývrty tvořící dvojici se vzájemně dotýkají a tím se i sousedící první segmenty 31. které jsou do nich vlepeny svými bočními stěnami rovněž dotýkají. Na třetí kružnici se nachází osm rovnoměrně rozmístěných vývrtů 2. Každý z těchto vývrtů 2 je vyplněn dvěma třetími segmenty 33, které jsou svými vývrty spojeny k sobě, takže oba třetí segmenty 33 uvnitř uzavírají dutinu 4 nebo dvěma shodnými třetími segmenty 33, jejichž vývrty jsou zcela vyplněny prvním segmentem 31 tvaru plného válce. Na čtvrté kružnici se nachází osm rovnoměrně rozmístěných vývrtů 2, které jsou zcela vyplněny prvními segmenty 31.

Příklad 2

Korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 2 je tvořen tělesem 1 z jasanového dřeva, obsahujícím vývrty 2, které jsou soustředěny do pěti polí 51, 52, 53, 54, 55. Osy všech vývrtů 2

-3CZ 21290 U1 jsou kolmé k horní rovině tělesa 1. Vývrty 2 se nacházejí ve čtyřech vzájemně rovnoběžných řadách, přičemž vývrty nacházející se na obou vnějších řadách jsou soustředěny do prvního pole 51 a do druhého pole 52 a jsou vyplněny desátými segmenty 30. tvořenými plným válcem, jehož výškaje větší než tloušťka tělesa 1. Desáté segmenty 30 svou horní částí přesahují horní rovinu tělesa 1 a hrana horní podstavy desátých segmentů 30 je zaoblena. Na dvou středních řadách se nacházejí vývrty 2 tvořící další tři samostatná pole 51. 52, 5_3. Všechny vývrty tvořící první pole 51 a druhé pole 52 mají stejný průměr, přičemž vzdálenost středů sousedních vývrtů 2 zmenšená o průměr jednoho z těchto vývrtů 2 je menší než jejich průměr. Třetí pole 53 se nachází nejblíže krku elektrické kytary. Všechny vývrty 2 tvořící třetí pole 53 mají stejný průměr, přičemž vzdálenost středů sousedních vývrtů 2 zmenšená o průměr jednoho z těchto vývrtů 2 je nulová a je tudíž menší než jejich průměr. Ve vývrtech 2 třetího pole 53 se nacházejí páté segmenty 35. které mají tvar válců, do jejichž bočních stěn jsou na protilehlých stranách vyfrézovány dvě dvojice vzájemně rovnoběžných drážek 351. 352. Druhé drážky 352 se nacházejí ve střední části výšky pátého segmentu 35 a mají profil tvaru kruhové úseče, zatímco první drážky 351 se nacházející blíže jedné z podstav, konkrétně nad druhými drážkami 352 a mají profil tvaru obdélníka. Drážky 351. 352 vytvářejí po vlepení pátých segmentů 35 do tělesa 1 uvnitř tohoto tělesa dutiny

4. Spojnice středů vývrtů třetího pole 53 spolu svírají úhel 60° a poloměr každého z vývrtů je roven polovině vzdálenosti mezi středy vývrtů, takže vlepené páté segmenty 35 se svými bočními stěnami vzájemně dotýkají. Spojnice středů vývrtů 2 čtvrtého pole 54 nacházejícího se v blízkosti středu tělesa 1 spolu svírají pravý úhel. Všechny vývrty 2 jsou shodného poloměru a poloměr každého z vývrtů 2 je roven polovině vzdálenosti mezi středy vývrtů. Ve vývrtech 2 čtvrtého pole 54 jsou vlepeny první segmenty 31, které se svými bočními stěnami rovněž vzájemně dotýkají. V případě pátého pole 55, nejbližšího vnějšímu okraji tělesa 1, svírají spojnice středů vývrtů 2 tupý úhel, přičemž vzdálenost středů sousedních vývrtů 2, zmenšená o poloměr menšího z porovnávaných vývrtů 2 je menší než průměr většího z porovnávaných vývrtů 2 a současně vzdálenost, odpovídající vzdálenosti středů dvou sousedních vývrtů po odečtení jejich poloměrů nepřesáhne 1/10 šířky korpusu. Do vývrtů 2 jsou vlepeny segmenty, které se vzájemně nedotýkají. Vývrty 2 menšího průměru pátého pole 55 mají menší hloubku než je tloušťka tělesa 1 a mají kuželový tvar. V těchto vývrtech 2 jsou vlepeny sedmé segmenty 37 tvaru komolého kužele. Každý z větších vývrtů 2 je částečně vyplněn dvojicí tvořenou prvním segmentem 31 a dvanáctým segmentem 302. Celková výška segmentů 31. 302 je nižší, než tloušťka tělesa 1. Jelikož je první segment 31 vlepen ze strany horní plochy tělesa 1 a dvanáctý segment 302 ze strany spodní plochy tělesa 1, nachází se mezi oběma segmenty 31, 302 dutina 4. Větší vývrty pátého pole 55 mají z horní strany průměr rovný průměru prvního segmentu 31 a ze spodní strany průměr shodný s průměrem větší základny dvanáctého segmentu 302. Všechny segmenty 30, 31, 35 a 37 jsou rovněž z javorového dřeva, ale orientace letokruhů vlepených segmentů 30, 31, 35 a 37 ie vždy odlišná od orientace letokruhů tělesa 1.

Příklad 3

Korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 3 je tvořen tělesem 1 z olšového dřeva, které obsahuje ve střední části jeden vývrt 2, do kterého jsou soustředně vlepeny čtyři segmenty 31. 32, 33. 39 z jasanového dřeva. Směrem od vnějšího okraje korpusu je nejprve vlepen druhý segment 32, jehož výška je menší než tloušťka tělesa 1. Jako druhý v pořadí je vlepen devátý segment 39 tvaru prstence, jehož vývrt 2 na horní straně má menší poloměr než vývrt 2 na jeho spodní straně. Ve spodním vývrtů 2 devátého segmentu 39 je vlepen třetí segment 33. a to svým vývrtem 2, který je shodného poloměru jako je horní vývrt devátého segmentu 39 směrem nahoru. Do horního vývrtů 2 devátého segmentu 39 a současně do vývrtů 2 třetího segmentu 33 je vlepen první segment 3L

Příklad 4

Korpus elektrického hudebního nástroje podle příkladu 4 se liší od korpusu popsaného v příkladu 3 tím, že se v prvním segmentu 31 dále nacházejí tři vývrty 2, jejichž středy tvoří rohy rovnostranného trojúhelníka. Tyto vývrty 2 mají tvar válce, který směrem nahoru přechází do kónu

-4CZ 21290 U1 su. Do horní, kónické, části každého z vývrtů 2, nacházejících se v prvním segmentu 31 je vlepen sedmý segment 37, který má tvar komolého kužele a je orientován větší základnou nahoru, zatímco do spodní strany téhož vývrtu 2 je vlepen jedenáctý segment 301, a to svou válcovou Částí směrem ke spodnímu povrchu tělesa 1. Dále se korpus podle tohoto příkladu liší od korpusu popsaného v příkladu 3 tím, že se mezi tělesem 1 a druhým segmentem 32 a mezi druhým segmentem 32 a devátým segmentem 39 nacházejí další dva, v ose korpusu umístěné vývrty 2. Ve vývrtu 2, nacházejícím se ze strany krku elektrické kytary je z horní strany vlepen osmý segment 38. a z dolní strany dvanáctý segment 302. Oba segmenty 38, 302 jsou orientovány svými menšími základnami směrem k sobě. Ve vývrtu 2 nacházejícím se blíže okraje tělesa 1 je vlepen šestý segment 36, obsahující ve středu své výšky obvodovou drážku 361 vymezující dutinu 4 v tomto vývrtu. Mezi segmenty 38, 37 a 301 se ve vývrtech 2 nacházejí dutiny 4.

Příklad 5

Korpus elektrické kytary podle tohoto příkladu je tvořen dvěma tělesy 1, H. První těleso 1 má podlouhlý tvar a je tvořeno masivním materiálem, ve kterém je vytvořeno dvacet vývrtů 2 uspořádaných do dvou řad, v sestaveném stavu rovnoběžných se strunami. Všechny vývrty 2 mají stejný průměr a vzájemně se nedotýkají. Všechny vývrty 2 jsou zcela vyplněny prvními segmenty 11, jejichž výškaje shodná s výškou prvního tělesa k Druhé těleso 11 je duté a má klasický tvar korpusu kytary. První těleso 1 je užší než vnitřní prostor druhého tělesa 11 v jeho nejužším místě a v sestaveném stavu se nachází ve střední části dutiny druhého tělesa 11. Výška prvního tělesa 1 je shodná s výškou vnitřního prostoru druhého tělesa H< Horní i spodní rovina prvního tělesa 1 jsou v sestaveném stavu přilepeny k vnitřním plochám horní a spodní desky druhého tělesa 1L V podélném směru vyplňuje první těleso 1 zcela střední část druhého tělesa 11. takže vnitřní prostor druhého tělesa lije prvním tělesem 1 rozdělen na dvě části.

Uvedené příklady představují nej výhodnější, ne však jediná možná řešení, která by v rámci nároků na ochranu mohla vytvořit osoba zkušená v příslušném oboru, například mohou být použity i segmenty jiných profilů. Pokud nejsou horní a spodní plochy tělesa rovinné, sledují podstavy segmentů jejich tvar a nemusí být tudíž rovněž rovinné.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (9)

1. Korpus elektrického hudebního nástroje tvořený nejméně jedním tělesem (1, 11) a nejméně třemi segmenty (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302), vyznačující se tím, že jsou do něj vytvořeny nejméně tři vývrty (2) jejichž průměr je větší než 1/40 Šířky korpusu, kde nejméně jeden z vývrtů (2) je vytvořen v nejméně jednom tělese (1, 11) a současně je nejméně jeden segment (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) upraven v nejméně jednom vývrtu (2), vytvořeném v nejméně jednom tělese (1, 11) a/nebo v nejméně jednom dalším segmentu (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302), přičemž v sestaveném stavu mají nejméně jedno těleso (1, 11) a kterýkoli ze segmentů (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) nejméně v jednom směru odlišné rezonanční vlastnosti, kde šířkou korpusu je míněna největší vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými přímkami, které jsou současně rovnoběžné se strunami a dotýkají se obvodu korpusu.

2. Korpus podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně jeden segment (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) má tvar rotačně souměrného tělesa.

3. Korpus podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně jeden segment (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301,302) zcela vyplňuje vnitřní prostor vývrtu (2).

-5CZ 21290 U1

4. Korpus podle nároku 1, vy značuj íc i se tím, že nejméně jeden segment (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) je na svém povrchu opatřen nejméně jednou drážkou (351,352, 361).

5. Korpus podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně jeden segment (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) přesahuje nejméně v jednom směru vnější plochu tělesa (1).

6. Korpus podle nároku 1, vyznačující se tím, že osa nejméně jednoho segmentu (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) je kolmá k povrchu korpusu.

7. Korpus podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi nejméně jedním tělesem (1, 11) a nejméně jedním segmentem (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) nebo mezi nejméně dvěma segmenty (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) se v sestaveném stavu nachází nejméně jedna dutina (4).

8. Korpus podle nároku 7, vyznačující se tím, že v dutině (4) se nachází další segment (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302).

9. Korpus podle nároku 1, vyznačující se t í m, že nejméně tři vývrty (2) vytvořené v nejméně jednom tělese (1, 11) a/nebo v nejméně jednom segmentu (30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 301, 302) jsou soustředěny do nejméně jednoho pole (51, 52, 53, 54, 55), přičemž do téhož pole (51, 52, 53, 54, 55) patří všechny vývrty (2) pro které platí, že vzdálenost středů sousedních vývrtů (2) s rozdílnými průměry zmenšená o poloměr menšího z porovnávaných vývrtů (2) je menší než průměr většího z porovnávaných vývrtů (2) nebo vzdálenost středů sousedních vývrtů (2) shodných průměrů zmenšená o průměr jednoho z porovnávaných vývrtů (2) je menší než jejich průměr a současně vzdálenost, odpovídající vzdálenosti středů dvou sousedních vývrtů po odečtení jejich poloměrů nepřesáhne 1/10 šířky korpusu.