CZ222895A3 - Process of treating solid waste - Google Patents

Description

Způsob zpracování pevného odpadu

tu o

X to cn o

o

C/R o

o<

Oblast techniky

Předložený vynález se obecně týká hospodaření s pevným odpadem včetně η n ' i 4 + ť q znovuzískání materiálu,

-,«$a svvrh r-.

recyklování a jeho nové-- I, i zpracovávání pevného odpadu, oddělování složkových materiálů □d smíšeného proudu pevných odpadních materiálů a zužitkování složkových materiálů pro nejvyšší možné zvýšení jejich užitné hodnoty a ceny jako nového zdroje.

Dosavadní stav techniky

Po většinu historického vývoje zpracovává lidstvo své pevné odpadky, zejména komunální odpadky nebo pomyje, zahrabáváním nebo vhazováním do vodních ploch, avšak při relativně nedávném zjištění, že nevhodné zpracování pevných odpadů může vyvolat krátkodobé i dlouhodobé problémy se znečištěním, získalo hospodaření s pevným odpadem rostoucí význam. Znovuzískání využitelných zdrojů z pevných odpadků je další faktor, který vedl k narůstajícímu zájmu o vhodné hospodaření a využití pevných odpadků. Z různých druhů pevného odpadu je pevný komunální odpad nejvýznamnější co do termínů neomezený objem a rozmanitost složení. Pro likvidaci pevných odpadků byla navržena a využívána řada přístupů, ačkoli likvidace do skládek pokračovala a pokračuje, protože je to nepochybně nejvíce používaný přístup. Ačkoli se zdá likvidace ve vhodně konstruovaných, řízených a udržovaných skládkách jako relativně bezpečný způsob odpadkového hospodářství po krátké časové období, zbývá hlavní předmět zájmu na dlouhodobou bezpečnost dokonce i nejlépe navržených a řízených skládek. Běžné skládky jsou konstruovány s obecně nepropustnými podložkami, které slouží jako bariéra proti vyluhování odpadků do vodních zásob, avšak jakékoli porušení této podložky má za následek selhání celého systému zabránění průsaku. Obvyklý návrh a funkce skládek pro likvidaci pevných odpadků dále vylučuje chopit se účinně potenciálu znovu2 využití složek proudu odpadu jako náhradních zdrojů.

Spalování je další přístup, který se pro likvidaci pevných odpjsCKu používá už dlouhou dobu, Oodau bez zncvuzloháAx z ccču se znovuzískáním energie ze spalovacího tepla. Zatímco se zase nabízí částečná řešení na znovuzískání alespoň určité části r- — x; -^T i * é er K «-} «λ 4-* r-» 0 ¹ .;· π Λ ~ o HL· Λ Λ c- r :?, ’* n v 1$ n ď n « pbit znečistění vzduchu a využití všech složek odpadu pro teplo je často nanejvýš neefektivní přístup k znovuzískání využitelné hodnoty mnoha složek odpadu.

Kompostování komunálních odpadků je další přístup, který se zkoušel, avšak který jako zajištění úplného vyřešení problému odpadkového hospodářství selhal. Ačkoliv se některé složky komunálního odpadu mohou účinně kompostovat, mnohé složky nepodléhají biologickému znehodnocení nebo si mohou během procesu kompostování zachovat toxické vlastnosti. Jako účinné a vhodné řešení problémů hospodaření s pevným odpadem byla důrazně navr hována recyklace tříděného zdroje, při které se recyklovatelné a/nebo znovuvyužitelné materiály oddělují od proudu odpadu u každého producenta odpadu a odděleně se shromažďují. Recyklace tříděného zdroje se setkávala s celou řadou obtíží, ačkoli byl v oddělování složek od proudu odpadu pro využití jejich zásobní využitelné hodnoty účinná.

U speciálního případu komunálních odpadků musí být třídění odpadků u zdroje prováděno každou domácností, která produkuje odpad, a neochota producentů odpadu zúčastnit se na programech detailního třídění je často závažný determinující faktor v účinosti třídění nebo programu recyklace. Dokonce v nejúčinněj ších dobrovolných programech recyklace není účast producentů domovního odpadu v třídění odpadků u zdroje vůbec všeobecná a navíc má účast sklon klesat, čímž se komplikovanost třídění zvyšuje. Problémy tedy vznikají z chyb, které udělají producen ti komunálního odpadu v určení materiálů, což má za následek směšování znovuzískávaných materiálů a snížení účinnosti třídění. Jako odezva na problém směšování a často ve snaze zvýšit účast se některé recyklační programy postaraly o kombinaci pří stupů třídění u zdroje a třídění sběru. V těchto kombinovaných programech se znovupoužitelné materiály oddělují od dalších odpadků a zpočátku síííÍScmč S£ púdtóux dodatsčťisíuů třídění, když se tyto odpadky seberou od každého producenta. Kombinované orogramy však mají sklon zpomalovat sběr odpadu a často vyžatak bylo přinejlepším sotva rentabilní.

další přístup, který byl používán v komunálních programech recyklace, a to buň samotný nebo v kombinaci s tříděním u každého producenta odpadu, je třídění po sběru, při kterém se alespoň některá část procesu třídění provádí po sebrání odpadků z jednotlivých domácností. Technické prostředky pro třídění po sběru sahají od jednoduchého a nedokonalého manuálního třídění založeného na vizuální prohlídce proudu odpadu a identifikaci recyklovatelných materiálů až ke komplexnějším automatickým systémům, které užívají technické prostředky, jako je magnetická separace železných kovů, separace neželezných kovů indukčním proudem a hustotní odlučování například ve vodních nádržích. Účinnost a hospodárnost takovýchto prostředků třídění se mění v širokých mezích a jako všeobecný přístup se ukázala úspěšná jen částečně. Používání relativně značných množství vody v mnoha běžných krocích třídění také vytváří problém kontaminace vody v okolním prostředí při tomto pokusu řešit problém pevného odpadu.

Obvyklé cesty recyklace a znovuvyužití byly tedy zužovány ekonomickými problémy a znovuzískané nebo recyklované materiály se často ukazovaly jako nákladnější než přírodní materiály díky alespoň částečně neefektivní manipulaci, přepravě materiálů mezi oddělenými vhodnými zpracovacími a zužitkovacími zařízeními, vysokým nákladům na finální kroky čištění materiálu a usměrněnému vedení znovuzískaných materiálů k využitím, ve kterých musejí přímo soutěžit s přírodními materiály. Například se obecně chápe, že nejlepší recyklační použití znovuzískaných materiálů je vrátit tyto materiály k jejich původnímu použití, pro výrobu týchž výrobků, ze kterých byly opět získány v prou4 du odpadu, a ačkoli může být takováto recyklační smyčka ideální pojetí, pokud poskytne obchodní ekonomika přírodní materiáužitKCvání zncvuzískaného materiálu se » Ii } . 1 ..

sian.iaujř _? «.

zastaví a problémy odpadkového hospodářství zůstanou nevyřešené , mi odpadky, zejména pevnými komunálními odpadky jak, domácího tak i komerčního charakteru, a potřeba přímo se věnovat a vyhnout se problémům a obtížím známého stayu techniky. Dále zbývá potřeba vhodného a co do nákladů účinného pojetí využívání znovuzískaných materiálů, které by uvedlo do souladu cíl maximalizace návratnosti a znovuvyužití odpadních materiálů s potře bou usměrněného vedení těchto materiálů pro využití, která se vyhýbají nebo eliminují potlačující účinek nevýhodné ekonomické soutěže s přírodními materiály.

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje úplný způsob hospodaření s velkými objemy pevného odpadu při zachování zásobní hodnoty složek, z nichž pozůstává, přičemž se zbavuje problémů spojených s běžně používanými technikami, které jsou k dispozici, účinného a vhodného vytřídění složkových materiálů z původního proudu odpadu do podružných proudů kombinací materiálů a/nebo samostatných materiálů zvolených pro specifická cílená využití, přičemž se zbavuje problémů spojených s běžně používanými třídícími technikami, a využití znovuzískaných a roztříděných materiálů pro výrobu užitečných produktů zvolených a navržených pro maximalizaci využití znovuzískaných materiálů bez ekonomických nevýhod, které od takového využití odrazují, a pro výrobu a přímé využití užitečné energie z odpadních materiálů. Způsob podle vynálezu je navržený pro praktické provádění ve třech základních vzájemně souvisejících fázích, z nichž každá představuje nezbytnou posloupnost kroků v úplném zpracování původních odpadních materiálů s mezilehlým výstupem z každé fáze, který tvoří vstup do následující fáze ve vzájemně souvi5 sejícím pořadí. První fáze způsobu, která je následně občas označená jako fáze I, dostává surový odpad ze sběru a zpracovév·?. celý proud na požadovaný stav odpadu a zachovává zásobní hodnotu všech složek pro pozdější zpracování. Druhá fáze, která je občas označená jako fáze II, odděluje složky na proudv mat*»riá 1.·*«. jak pro /yuŽVfcf» a ί-τ^τί Tíze označená občas jako fáze III dále čistí zvolené části materiálu, produkuje užitečné surové materiály a finální výrobky ze složek odpadu a z vybraných materálů vyrábí energii pro využití při funkci zpracovacího nebo zpracovacích zařízení. Tyto fáze způsobu se mohou prakticky provádět kontinuálně v jediném sladěném vhodném zařízení, nebo se mohou provádět bud ve třech oddělených zařízeních nebo v dílčích kombinacích zařízení. Způsob podle vynálezu poskytuje značnou přizpůsobivost zpracování a toku materiálů zpracovacími kroky a dovoluje, aby se u kompletního způsobu materiály odebíraly ze zpracovacích zařízení ve zvolených bodech buď pro přímé použití nebo pro nasměrování k dalším zpracovacím krokům, přičemž některé mezilehlé kroky obejdou, což je určeno zvoleným způsobem využití těchto materiálů. Tato poskytnutá přizpůsobivost v krocích zpracování a toku materiálu dovoluje, aby se způsob a vhodné zpracovací zařízení navržené pro praktické provádění způsobu navrhlo typicky pro přizpůsobení širokému rozsahu směsí surového odpadu a širokému rozsahu schémat využití materiálu a tak poskytlo zcela vyčerpávající přístup k řešení rozličných problémů hospodaření s pevným odpadem.

Každá fáze způsobu podle vynálezu využívá běžné zařízení do té míry, jak je to možné, aby se usnadnila konstrukce a provoz zařízení vhodných pro realizaci způsobu, ačkoliv není použití takového zařízení pro zpracování odpadních materiálů, jak se předpokládá u způsobu podle vynálezu, v rámci stavu techniky známé. Pokrok, který způsob podle vynálezu představuje, nespočívá pouze v konstrukci použitého zařízení ani v provedení každého samostatného kroku podle vynálezu, nýbrž ve významné části začlenění zdokonaleného využívání běžného zařízení v dříve neznámé kombinaci, která představuje dříve neznámou kombinaci kroků k vytvoření dříve neznámého výsledku.

Ve fázi I se surový vstupní odpad upravuje a suší v podstatě do inertního stavu a drasticky se redukuje co do objemu i hmoty, což činí ekonomicky proveditelnou přepravu odpadu do lokalit vhodných qro skladování a lkávání obsažených zdrojů, pokud je to Žádoucío Protože jsou všechny složky proudu odpadu zachovány, zůstávají všechny složky přístupné pro třídění a využití ve druhé a třetí ríázi způsobu, Protože se dále může upravený odpad snadno přepravovat a skladovat, mohou se složky hromadit pro přepravu v dostatečných množstvích a ekonomicky opravňují další zpracování a využití.

U typického systému zpracování komunálního odpadu se odpad shromažďuje z jednotlivých domácností a od dalších výrobců odpadu a umisíuje se na nákladní vozidla pro přepravu na skládku nebo jiné likvidační místo. V první fázi vynálezu se využívá typická cesta shromažďování, avšak spíš než k likvidaci se odpad odklání ke zpracovacímu zařízení. Odpad se vyloží z původních přepravních vozidel, projde skrze trhací zařízení vaků, aby se otevřely obaly na kuchyňské odpadky nebo další nádoby na odpad, a dostane se na dopravní systém materiálu, načež se zahájí následující základní kroky. Celý proud odpadu se nejprve provede jednotkou magnetického třídiče, ve které se od proudu oddělí všechny železné kovy. Oddělování dalších složek od proudu odpadu se může také provádět v této etapě způsobu, pokud je žádoucí, ačkoli takovéto počáteční kroky třídění nejsou nezbytné. Odpad se pak dopravním systémem spouští do trhací jednotky a následující rozmělňovací jednotky, ve které se všechny složky odpadu roztrhají a rozmělní na předem zvolené obecně jednotné fyzikální rozměry. Z trhacích a rozmělňovacích jednotek se odpad dopravuje do sterilizační a sušákové jednotky, ve které se odpad sterilizuje a dokonale suší pro odstarnění v podstatě veškeré volné vlhkosti z částic odpadu. Ze sterilizační a sušákové jednotky se může odpad dopravovat přímo k zahájení fáze II způsobu, nebo se může dopravovat k pojící a zhutňovací jednotce, ve které se odpadní materiály slisují za vysokého tlaku do formy bloků o vysoké měrné hmotnosti, Pojící a zhutňovací kroky se budou typicky -yuííut y tom případě, že zařízení fáze I je geograficky oddělené od zařízení fáze II a/nebo fáze III, nebo v případě, že se bude pMjváriéT qklsdnvíinl' něktnrě ňápti ortvnlnř ?prs'*«v4v9>' óbc ^dr-3 du pro pozdější použití v sousedním vhodném zařízení.

Pokud se využívají pojící a zhutňovací kroky₉ mohou se pojící materiály přidávat do hmoty suchého odpadu, pokud to vyžaduje, takže krok zhutňování produkuje soudržné bloky, které budou během následující manipulace a přepravy odolávat opotřebení a zachovávat požadovaný vnější tvar. Následně po kroku zhutňování se každý blok zabalí smrštivým obalem, jako je plastová fólie, nebo se jinak povlékne obecně nepropustným ochranným materiálem. Smtštivý obal nebo povlak slouží k dvojímu účelu, a to zachování celistvosti bloku a utěsnění bloku proti přemisťování materiálu přes ochranný obal, a tak jednak chrání odpadní materiály proti opětnému zvlhnutí a jednak zabraňuje například emisi prachu z bloku.

Primární sterilizace nebo deaktivace odpadního materiálu je dovršena úplným vysušením odpadu při vysoké teplotě. Je výhodné, aby se z odpadního materiálu odstranila v podstatě veškerá volná vlhkost a tolik buněčné vlhkosti, kolik je možné, což má za následek téměř úplné vysušení odpadů. Jak aerobní tak i anaerobní procesy biologické degradace potřebují vodu, takže dehydratace materiálů chrání před pokračující biologickou aktivitou jakékoli bakterie a dalších mikrobiálních druhů, které přežijí teplo sušení. Nicméně pokud je to žádoucí nebo pokud k tomu podmínky opravňují, může se v rámci způsobu podle vynálezu využít v kombinaci s krokem sušení řada dalších kroků sterilizace a/nebo dezodorizace. Takové kroky zahrnují přidání dezodorizačních činidel, chemickou sterilizaci, která využívá buď plynná nebo kapalná sterilizační činidla, mikrovlnnou sterilizaci a radiační sterilizaci například s dostatečně účinnými paprsky gama, aby se zničily biologické organismy, které by8 ly původně v odpadních materiálech přítomné.

Zatímco se může způsob podle vynálezu použít pro výrobu finálních bloků z odpadních materiálů v téměř jakékoli velikosti, a tvaru, je výhodné, aby se bloky vyformovaly do vnějšího tvaru, který usnadňuje jak horizontální tak i vertikální spřažení bloků ve stabilním uspořádání - Rozměr* těchto bloků. $e maiť zvolit tak, aby se bloky mohly vhodně umístit na vhodné dopravní vozidlo, jako je železniční vůz nebo návěs pro přepravu. Zatímco bloky čekají na využití v následujícím vhodném zařízení, nebo zatímco Čekají na přepravu na různá místa, či poté, co se na ně dostanou, mohou být uspořádané bez přímého styku s jakýmkoli volným prostorem, který nanejvýš zvětšuje objem odpadu, který se může v daném prostoru nebo na dané ploše pozemku skladovat.

Ve fázi II způsobu podle vynálezu se z proudu pevného odpadu zpracovávaného a upravovaného ve fázi I nepřetržitě a automaticky odděluje široká škála základních složek. Dále je třeba chápat, že zatímco je fáze II způsobu podle vynálezu výhodně a nejefektivněji využitá v souvislosti s celým rozsahem způsobu, může se uzpůsobit pro využití jako samostatný krok třídění a oddělování materiálů z proudu odpadu, nebo se může rychle použít ve spojení s tříděním u zdrojů, kombinovaným zdrojem a tříděním sběru nebo s technikami předběžného třídění po sběru pro znovuzískání materiálů, kterých se buď techniky předběžného třídění neujmou nebo jsou jimi opomenuty. U výhodného provedení vynálezu byly z proudu odpadu předem odděleny železné kovy alespoň z větší části, nicméně se oddělování železných kovů ve fázi II může pohotově ujmout některý alternativní krok tohoto způsobu. V následujícím souhrnu kroků fáze II způsobu se předpokládá, že odpadní materiály, které se mají třídit, nebyly zhutněny nebo zabaleny ve fázi I, ikdyž se zpracování ve fázi II může rychle přizpůsobit pro rozbíjení zhutněných bloků materiálu dopravovaného z fyzicky odděleného zařízení fáze I, nebo dočasně skladovaného před zavedením do fáze II předcházejícího zařízení fáze I.

Fáze II způsobu podle vynálezu využívá sérii odlučovačů 3 fluidním ložem a cyklonových odlučovačů pro oddělování materiálů vzduchu na Tskladč jejich («Srně hm: ⁺ . využívá vibrační dopravníky pro třídění materiálů na bázi měrné hmotnosti a také uvažuje využití dopravních pásů 3 řízenou teplotou ca třídění ««siteri.áiů umělých hmot., ictefA ipa-iií podobné měrné hmotnosti ale různé teploty tavení, Využiti odlučovačů i ložem 3 cyklonových odlučovačů pro hmotnostní třídění se vzduchem jako třídícím mediem odstraňuje použití vody v procesu třídění a také odstraňuje využívání prací vody na čistění materiálů, což vylučuje vypouštění nebo vytékání kontaminované nebo znečistěné vody. U tohoto výhodného provedení způsobu se vzduch používaný pro odlučování recirkuluje v obecně uzavřeném systému, který podstatně eliminuje také starosti se znečištěním vzduchu.

Při provádění fáze II způsobu podle vynálezu se připravené, předem na jednotnou velikost částic rozdrcené a úplně vysušené odpadní materiály dopravují k první ze série skupin fluidního odlučování, z nichž každá zahrnuje jednotku s fluidním ložem a cyklonovou odlučovací jednotku. Odlučovací vzduch se vhání do jednotky s fluidním ložem a skrze tuto jednotku skupiny prvního odlučovače ode dna fluidního lože odpadních materiálů k vrcholu regulovanou rychlostí. Protože vzduch proudí skrze jednotku s fluidním ložem, naráží a zvedá nebo čeří oddělené Částice odpadního materiálu tvořícího lože, načež jsou lehčí částice strhávány do proudu vzduchu a unášeny z vrcholu jednotky s fluidním ložem a zaváděny do cyklonového odlučovače skupiny prvního odlučování v sérii. Těžší materiály přivedené do první jednotky s fluidním ložem nejsou strhávány do proudu vzduchu a padají na dno jednotky, odkud se odstraňují a směrují do jednotky vibračních dopravníků skupiny prvního odlučování. U cyklonového odlučovače skupiny prvního odlučování se vzduch vhání do cyklonového odlučovače a skrze tento odlučovač regulovanou rychlostí ode dna odlučovače k jeho vrcholu. Odpadní materiály se zavádějí do proudu vzduchu, a když se vzduch střetává s oddělenými částicemi odpadního materiálu, který do odlučovače vstupuje, lehčí částice jsou strhávány do proudu vzduchu a vyneseny z vrcholu cyklcnového odlučovače do přechodové jednotky mezi první a následnou třídicí skupinou v sérii. V přechodové jednotce, která má větší objem než cyklonový odlučovač, se rvchl.ost vzduchu, Rtertf nnmiítf r-vU-lonpvv odlučovač, snižuje přiměřeně pro všechny strhávané materiály kromě prachu a jemné frakce, aby klesly z proudu vzduchu. Částice odpadního materiálu se směrují z přechodové jednotky do podávacího zásobníku pro zavádění do následující skupiny odlučovačů v této sérii. Vzduch se z přechodové jednotky směruje skrze filtry, aby se odstranil prach a jemné frakce, a pak se v uzavřené smyčce směruje do jednotky s fluidním ložem skupiny prvního odlučovače, aby zopakoval cestu touto skupinou. Prach a jemné frakce se z filtrů získávají pro likvidaci nebo pro další využití. Těžší materiály v proudu, které se přivádějí do jednotky prvního cyklonového odlučovače z první jednotky s fluidním ložem, nejsou strhávány do proudu vzduchu a padají na dno této jednotky, odkud se odstraňují vzduchovým uzávěrem a směrují se k témuž vibračnímu dopravníku, který odnáší těžší materiály z jednotky s fluidním ložem.

Protože mají částice odpadu obecně jednotnou velikost, je rozdělování těchto částic do strhávaného proudu a nestrhávaného proudu založené na měrné hmotnosti částic, přičemž se jak rychlost přívodu částic tak i rychlost třídícího vzduchu mohou regulovat v přesně definovaných mezích, takže každé rozdělování proudu částic se můžeprovést okolo nějaké předem zvolené měrné hmotnosti. Protože jsou měrné hmotnosti odpadních materiálů známé a/nebo snadno určitelné, mohou se složky přítomné v každém ze strhávaných i nestrháváných proudů určit a řídit s poměrně vysokým stupněm přesnosti. Ve skupině prvního odlučovače se vstupující proud odpadních materiálů rozděluje na dva proudy, a to těžký proud, který obsahuje všechny materiály s měrnými hmotnostmi pod hodnotou prvního třídění, a lehký proud, který obsahuje všechny materiály o měrných hmotnostech nad touto hodnotou. Každý proud se dále čistí v následujících třídících skupinách, dokud se nedosáhne požadovaný stupeň vy£ i. 2 + )5 r. ί ,

Těžší, to jest proud materiálu o vyšší měrné hmotnosti, se dopravuje ze skupiny prvního odlučovače dopravníkem a je směrován ke skucině druhého třídění, která rovněž «hfm.Be jednotku s fluidním ložem a cyklonovou odlučovací jednotku. Proces ^řiděníj který se provádí ve skupině druhého odlučovače, je koncepčně shodný s postupem ve skupině prvního odlučovače se změnami v objemu vybavení a pracovních parametrech přiměřených k objemu materiálu a členěním měrných hmotností, jehož se má v této skupině druhého odlučovače dosáhnout. V této skupině druhého odlučovače se má jediný proud těžších částic z první skupiny dále zjemnit na dva proudy, z nichž každý obsahuje materiály s měrnými hmotnostmi nad nebo pod řídící měrnou hmotností stanovenou pro skupinu druhého odlučovače. Jeden nebo oba z těchto proudů se mohou dále upravovat v následujících skupinách odlučovačů, nebo se mohou směrovat k uskladnění.

Proud lehčích materiálů ze skupiny prvního odlučovače se přivádí z podávacího zásobníku do skupiny třetího odlučovače, který také zahrnuje jednotku s fluidním ložem a jednotku cyklonového odlučovače, kde se materiály opět oddělují podle měrné hmotnosti na dva výstupní proudy. Jeden nebo oba tyto proudy se mohou dále třídit v podobných přídavných skupinách odlučovačů.

Za konečným odlučovačem se rychlost proudu vzduchu snižuje v závěrečné přechodové jednotce, kde se částicím s nejnižší zvolenou měrnou hmotností dovoluje klesat z proudu vzduchu. Třídící vzduch se pak provádí filtrováním a přefiltrovaný vzduch se vrací zpět na začátek smyčky.

Předpokládá se, že se může techniky třídění proudem vzduchu použít pro dosažení roztřídění heterogenního proudu odpadních materiálů na několik proudů, z nichž každý zahrnuje materiály s měrnými hmotnostmi, které pokrývají přesně stanovený plánovaný rozsah, a že se rozsah měrné hmotnosti každého proudu může zvolit změnou pracovních parametrů uvnitř každé skupiny od12 lučování proudem vzduchu.

Částice odebírané ze dna každého odlučovače se mohou podrobit zpracování třídění® v závislosti na sležení příslušného spodního proudu a zamýšleném využití materiálu v každém spodním proudu. Konkrétní technika nebo techniky třídění Π o ’ * J 3 * ρ n r π r*3i]č?’í 'r ř { H á r * « 1 n $ 0 k r h e í * a ^,Ίι v v í π < m proudu se volí na základě druhů materiálů, kterých se týkají, jednotlivé techniky zahrnují magnetické třídění, třídění vibračním ložem a tavné třídění, aniž ba však byly omezeny pouze na tyto postupy.

V případě, že odpadní materiály, které vstupují do třídícího procesu, obsahují železné kovy a tyto kovy nejsou odstraněny před vstupem do prvního cyklonového odlučovače, mohou se materiály ze dna, ve kterých se železné kovy usadily, provést běžnou jednotkou magnetického odlučovače, aby se tak železné kovy odstranily a získaly se zpět.

Aby se roztřídily materiály o různých měrných hmotnostech, které se usadily v tomtéž spodním proudu nebo proudech z jednoho nebo z několika primárních odlučovačů, mohou se použít vibrační dopravníky. Podle jednoho přístupu k tříděním vibračním dopravníkem je napříč k šířce dopravníku skloněný nekonečný dopravník nebo každý ze série dopravníků přesazených navzájem svými konci tak, že jeden okraj je zvednutý nad protilehlý okraj, a kmitavý pohyb se na dopravník nebo dopravníky přivádí od vibračního motoru. Materiál se nepřetržité přivádí na přední okraj dopravníku u vyvýšeného okraje. Když se dopravník pohybuje a unáší materiál po délce dopravníku, těžší materiál, to jest materiál o větší měrné hmotnosti, se pohybuje napříč k šířce dopravníku rychleji než se pohybuje lehčí materiál, což odpovídá gravitačním silám, a zde se mu umožňuje padat z okraje dopravníku. Protože mají částice podávané na dopravník jednotnou velikost, je pohyb těchto částic napříč dopravníku a tedy i místo, ve kterém částice z dopravníku padají, funkcí měrné hmotnosti. Částice materiálu, které padají z dopravníku v různých bodech po délce dopravníku, se shromažďují a směřu13 jí k dalším fázím zpracování nebo se skladují.

Pro další třídění materiálů, jako jsou různé druhy umělých rnají psdofcná .němé hmotnosti ale odlišné teploty xyvení, se používají další techniky, jako je třídění tavením.

J třídění tavením se materiál, který se má třídit, přivádí na 5£!'·ί1 dop·’·*'*’' 'í¹*’· * i rjnd^t»if0 «.irc··'<dá tloušťce jedné částice, přičemž každý dopravník v této sérii se vyhřívá na teplotu, která se obecně rovná teplotě tavení určitého druhu umělé hmoty₀ Plastické materiály s nejnižší teplotou tavení se začínají tavit, když se dostanou do styku s prvním dopravníkem, a částice tohoto druhu umělé hmoty se lepí na dopravník. Když se první dopravník otočí kolem konečného vratného bubnu a začíná vratná část smyčky dopravníku, padají nepřilepené částice z prvního dopravníku na druhý dopravník v sérii a přilepené částice zůstávají připojené k povrchu dopravníku, dokud se mechanicky neodstraní například stíracím nožem. Tato posloupnost kroků se opakuje u druhého a dalších dopravníků při příslušně vyvšších teplotách, dokud nejsou všechny plastické materiály roztříděny a odstraněny.

Předpokládá se, že pracovní parametry fáze II způsobu se mohou v rozsahu vynálezu přizpůsobovat, aby se dosáhlo různých stupňů roztřídění jak v parametrech výsledků celkového roztřídění tak specifičnosti třídění, které se může dosáhnout v rámci každého kroku. Přizpůsobení nebo úpravy se mohou provést jako odezva na druhy materiálů v původním proudu odpadu, aby se vyhovělo parametrům, jako jsou kolísavé úrovně předběžného roztřídění, nebo jako odezva na výběr požadovaných výstupních materiálů a stupeň roztřídění těchto požadovaných materiálů. Pracovní parametry se například mohou navrhnout a upravovat tak, aby končily v podstatě úplným roztříděním a vybráním těžkých anorganických materiálů, jako je kov a sklo, a plastických materiálů pro prodej nebo přímé využití ve fázi III kompletního způsobu, přičemž se vybere většina kompostovatelných organických materiálů nevytříděných pro nasměrování ke kompostovací operaci fáze III. Podle dalšího příkladu se mohou pro použití ve fázi III odstranit papírové materiály, nebo se mohou vybrat pro prodej třetí osobě pro recyklační zpracování papíru. Fáze 11 tohoto způsobu je navržená tak, aby dovolovala široké rozmezí nastavení pracovních parametrů, přičemž využívá totéž fyzické vybavení a poskytuje mimořádně pružný přístup k třídění

Ve fázi III způsobu podle vynálezu se složkové materiály vytříděné ve fázi II dále čistí a/nebo kombinují pro výrobu užitečných výrobků pro komerční yyužití, nebo se využívají pro výrobu energie v různých formách pro využití ve vhodném zařízení pro provádění způsobu podle vynálezu a/nebo pro distribuci. Výhodné provedení fáze III zahrnuje několik podružných fází, z nichž každá dostává zpracované a vytříděné surové materiály, včetně podružné fáze protlačování hliníkového profilu pro využití znovuzískaného hliníku; podružné fáze rafinace plastů, která využívá extrakci rozpouštědlem pro redukci znovuzískaných plastových polymerů na jejich původní monomery, odstranění nečistot a přísad, jako jsou katalyzátory, barviva a antioxidanty, a oddělení monomerních pryskyřic pro využití v dalších podružných fázích nebo pro prodej; podružné fáze polymerace a peletizace pro výrobu plastů pro využití v dalších podružných fázích nebo pro prodej; podružné fáze vstřikování plastů pro využití znovuzískaných plastů ve výrobě komerčních výrobků; podružné fáze konečného formování plastů vyfukováním pro využití znovuzískaných plastů ve výrobě komerčních výrobků; podružné fáze vytlačování plastů pro využití znovuzískaných plastů při výrobě komerčních výrobků; podružné fáze vytlačování směsí pro kombinování materiálů s malou vlastní komerční hodnotou se znovuzískanými plasty ve výrobě směsných materiálů užitečných například pro náhradu dřeva; podružné fáze palivového materiálu pro kombinování spalitelných materiálů o malé vlastní komerční hodnotě s druhořadými spalitelnými zbytky z podružné fáze rafinace plastů pro výrobu užitečných paliv; a podružné fáze kompostování pro přeměnu znovuzískaných organických materiálů na umělé hnojivo a kompost pro použití v země15 dělství. S fází III je rovněž spojená spalovací pohonná jednot ka navržená pro přeměnu odpadních materiálů na páru pro proces vyhřívání a/nebo výrobu elektřiny.

Podružná fáze protlačování hliníku, podružná fáze vstřikování plastu, podružná fáze konečného formování plastu vyfukotování a podružná fáze spalovací a pohonné jednotky jsou jako samostatné procesy běžné a známé těm, kteří mají v těchto oblastech přiměřenou kvalifikaci. Novost a výhodnost, kterou představuje spojení těchto podružných fází ve způsobu podle vynálezu, spočívá v souborné povaze celého způsobu a v podstatných přírůstcích účinnosti dosažených spojením těchto výrobních postupů s fází las fází II zpracování materiálu a ve volbě technik pro dosažení komerční realizovatelnosti.

V podružné fázi rafinace plastů fáze III, která se může použít místo technik třídění tavením fáze II tohoto způsobu, nebo v kombinaci s nimi, se plastické materiály, které se mají oddělovat, třídit a zavádět do nádoby reaktoru extrakce rozpouštědlem, i rozpouštědlo přivádějí pro rozpuštění a depolymerizaci některého z kombinovaných plastických materiálů za zvolených a regulovaných podmínek.Rozpouštědlo a rozpuštěná umělá hmota, která je redukovaná na monomerní pryskyřici, se čerpá z reaktorové nádoby v kapalné formě a dopravuje se k fil trační jednotce, zatímco nerozpuštěné umělé hmoty se dopravují do reaktorové nádoby druhé extrakce. Tekutý roztok se nucené prohání sérií filtrů ve filtrační jednotce, aby se odstranily kontaminující látky a příměsi, a vyčištěný roztok se dopravuje k vratné jednotce rozpouštědla. Ve vratné jednotce rozpouštědla se rozpouštědlo získává znovu například vakuovou destilací a vrací se do úložné nádrže pro další použití a zbývající vyčištěná pryskyřice se směruje do skladovací nádoby pro následující použití nebo prodej. Tyto kroky se opakují ve směru proudu v reaktorové nádobě pro druhou extrakci rozpouštědlem, aby se tímtéž způsobem oddělil a vyčistil další plastický materiál. Posloupnost kroků se opakuje v sérii nádob extrakčních reaktorů, filtračních jednotkách a vratných jednotkách, jak je určeno složením původního proudu plastů a požadovaným rozsahem roztřídění a čistění, Oddělené monomerní orvskv.ři ..-s isoi; cnnžitelné jako surové materiály pro použití v několika z výše uvedených podružných fází včetně podružné fáze vytlačování smě s

Č J. i

V podružné fázi vytlačování směsi se monomerní pryskyřice, jako je neomezující pólyvinylchlorid, běžně připravuje pro vytlačování přidáním polymeračního katalyzátoru, barvících přísad a dalších požadovaných přídavných materiálů. Připravená a aktivovaná pryskyřice se vytlačuje do souvislého dutého profilu sestavou zvláštní vytlačovací hubice, která poskytuje vnitř ní průchod pro zavedení výplňového materiálu do dutého vnitřku vytlačovaného profilu, jak je tento profil vytlačený ze sestavy hubice. Výplňový materiál se připravuje míšením částic suchého odpadního materiálu z téměř jakékoli směsi připravené ve fázi I a fázi II zpracování s dostatečným množstvím jediné pryskyřice nebo vhodné směsi monomerních pryskyřic z podružné fáze rafinace plastu fáze III pro potažení a obalení částic. Po úplném promísení částic odpadu s monomerními pryskyřicemi se přidá vhodný, s výhodou teplem aktivovatelný polymerační katalyzátor a tato směs se čerpá zařízením hubice dovnitř vytlačovaného profilu krátce po jeho výstupu z vytlačovací hubice. Zbytkové teplo vytlačovaného profilu aktivuje katalyzátor ve směsi výplňového materiálu a pryskyřice polymeruje a obaluje a váže částice do tuhé plastové základní hmoty. Výsledný složený materiál se pro použití řeže na požadované délky, obec ně jako náhradní raaterál za dřevo, v Široké škále aplikací. Složený materiál se může vyrábět při velmi nízkých nákladech, poněvadž zahrnuje zejména odpadní materiály s omezeným množstvím plastové pryskyřice, a je velmi vhodný pro použití v mnoha aplikacích, v nichž jsou tradičně používány dřevěné materiá ly.

V podružné fázi palivových materiálů se spalitelné odpadní materiály, které nejsou vhodné pro další použití nebo jsou k dispozici v množstvích, která jsou přebytečná oproti množstvím požadovaným pro další využití, kombinují s druhořadými scal.i telnýrai materiály, iakn jsou í~v získsr-é ·* podružná fázi rafinace plastů, a pro komerční využití jako palivo se zhutnují do útvarů, jako jsou polena, pelety nebo podobně.

“r. pcrils vy náia? uΧΆ pf ( imein qi,r(uýrh nrinad , nich materiálů a vrcholí výrobou široké a proměnlivé škály komerčně zhodnotítelných a užitečných produktů, poskytuje úplné vyřešení problémů se zpracováním pevného odpadu a dosahuje cílů podstatného snížení nebo odstranění potřeby likvidace mnoha základních složek pevného odpadu, snížení nebo odstranění biologických rizik spojených se zpracováním a hospodařením s pevným odpadem, poskytnutí ekonomického a efektivního přístupu ke třídění a znovuzískání užitečných materiálů z pevných odpadů a dosažení ekonomicky životaschopných prostředků využití zdrojové hodnoty těchto materiálů. Kroky a znaky způsobu podle vynálezu a jeho pojmové fáze budou podrobněji popsány s odkazem na obrázky na připojených výkresech.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázek	1	je blokové schéma průtoku, které obecně představuje usměrnění fáze I, fáze II a fáze III způsobu podle vynálezu.
Obrázek	2	je blokové schéma průtoku, které představuje kro ky fáze I způsobu podle vynálezu.
Obrázek	3	je vyobrazení schematického bočního pohledu na vhodné zařízení pro praktické provádění kroků- fá ze I způsobu podle vynálezu.
Obrázek	4	je schematické vyobrazení půdorysu zařízení vhodného pro praktické provádění kroků fáze I způsobu podle vynálezu.
Obrázek	5	je blokové schéma jako na obrázku 1, které představuje přidání alternativního kroku dezodorace k fázi I způsobu podle vynálezu.
Obrázek	6	je blokové schéma jako na obrázku 1, které před-

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek stavuje přidání prvního alternativního tělesného pro vedení kroku sterilizace k fázi I způsobu podle vyná lezu pro přidávání chemického ster11iz^čnfbo činidla.

je blokové schéma jako na obrázku 1, které představu ie nřídgní třetího Alternativního těiesnáhn ní kroku sterilizace k fázi I způsobu podle vynálezu a ukazuje použití ozáření nebo mikrovlnné sterilizace.

je boční nárysný pohled na příklad vnějšího tvaru bloku slisovaného odpadního materiálu vyráběného pří pádně ve fázi I způsobu podle vynálezu.

je půdorysný plán příkladu vnějšího tvaru bloku slisovaného odpadního materiálu vyráběného případně ve fázi I způsobu podle vynálezu.

je schematický blokový diagram, který představuje primární a sekundární stupně třídění fáze II způsobu podle vynálezu.

je schematický blokový diagram, který představuje kroky výhodného provedení primárního stupně třídění fáze II způsobu podle vynálezu.

je Částečný schematický diagram výhodného provedení primárního stupně fáze II způsobu podle vynálezu, který obecně znázorňuje zařízení užívané pro praktické provádění kroků stupně primárního třídění.

je vyobrazení sestavy odlučovače vhodného pro použití při praktickém provádění fáze II způsobu podle vynálezu.

je schematické vyobrazení kroku oddělování taveniny fáze II způsobu podle vynálezu.

je schematické vyobrazení odlučovače s vibračním dopravníkem vhodného pro použití při praktickém provádění fáze II způsobu podle vynálezu.

je schematický blokový diagram, který zobrazuje kro19 ky a uspořádání součástí výhodného provedení fáze III způsobu podle vynálezu.

Obrázek l⁷ i® schematický blokový diagram, který zobrazuje kroky odlučovací jednotky rozpouštědla výhodného tělesného provedení fáze III způsobu podle vynálezu.

Obrázek Í8 je schematické vynbeaz&m' vvhndného t-rowedení ns$dn~ by reaktoru extrakce rozpouštědlem pro použití při praktickém provedení kroku odlučování rozpoštědla podle fáze III způsobu podle vynálezu.

Obrázek 19 je schematické vyobrazení zařízení pro praktické provádění procesu vytlačování směsi fáze III způsobu podle vynálezu.

Obrázek 20 je schematické vyobrazení zařízení pro praktické provádění možného procesu realizace vytlačování směsi fáze III způsobu podle vynálezu.

Obrázek 21 je schematické vyobrazení vhodného zařízení pro praktickou realizaci omezeného alternativního provádění způsobu podle vynálezu.

Obrázek 22 je schematické vyobrazení vhodného zařízení pro praktickou realizaci druhého alternativního omezeného provádění způsobu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obrázky na doprovázejících výkresech představují schematicky základní kroky výhodného provedení sloučených tří fází způsobu podle vynálezu a pohyb odpadních materiálů zařízením, které se pro praktickou realizaci tohoto způsobu používá. Obrázky na výkresech také schematicky znázorňují kroky každé fáze způsobu podle vynálezu, zobrazují pohyb odpadních materiálů zařízením pro praktické provedení každé fáze způsobu a obecně ilustrují základní konstrukci a činnost spolehlivého vybavení, které je výhodné pro efektivní činnost každé fáze a tedy i celého způsobu. V následujícím popisu budou popsány kroky a činnosti každé fáze v pořadí, jak následují za sebou a s odvoláním na obrázky výkresů a také budou popsána vybraná neomezují20 cí možná provedení a obměny obsažené v rozsahu vynálezu. Obrázek 1 je obecný schematický diagram, který ukazuje napřímení teku materiálu fáze I, fáze '11 a íázs III způsobu podle vynálezu, kde je každá fáze označená příslušnou římskou číslicí.

Fáze I výhodného provedení tohoto způsobu zahrnuje následuiřcť základní krnkvt Qs warjnfitické nddél ování ><»]p7nvch krM od proudu odpadu a odchýlení vytříděných kovů z dalšího zpracování, (2) roztrhání a rozemletí odpadních materiálů na předem zvolenou obecně jednotnou velikost částic a (33 vysoušení odpadních materiálů taplým vzduchem na předem zvolenou úroveň vlhkosti. Jak bylo shrnuto výše, zvažuje způsob podle vynálezu také možné dodatečné kroky, a to (5) zhutňování usušených odpadních materiálů do zhuštěných samostatných bloků a (6) individuální obalení těchto bloků, aby se zabránilo přemisťování materiálu přes bariéru obalu.

Každý krok využívá určité zařízení pro provádění činností fáze I tohoto způsobu. Jak je vidět na obrázcích 3 a 4, může být zařízení koncepčně rozděleno na jednotlivé následující konstrukční skupiny. Je to skupina magnetického třídiče 200, skupina rozmělňovače a drtiče 300 a skupina sušáku 400, a pokud se to požaduje i zhutňovací skupina 500 a obalovací skupina 600. Ikdyž je zhutňovací skupina 500 a obalovací skupina 600 alternativy k výhodnému provedení, mohou se pro výše naznačené účely použít ihned. Proto jsou představené se skupinami výhodného provedení avšak odděleně od těchto skupin, aby se zdůraznil jejich alternativní charakter. Materiál se přepravuje do označených skupin, těmito skupinami a mezi nimi přepravní skupinou 100 materiálu.

Na počátku postupu se surový odpadní materiál složí z přepravních vozidel a uvede do fáze I zpracování, s výhodou trhací jednotkou vaků 101, ve které se pytle na kuchyňské odpadky a další nádoby trhají nebo rozřezávají, aby se uvolnily odpadní materiály a zajistila jejich přístupnost pro zpracování.

Z trhače vaků se odpadní materiály umisťují na dopravník 102, což je obvyklý systém nekonečného pásu poháněný například elektrickými motory. Dopravník 102 přemisťuje surový odpadní materiál ke skupině magnetického třídiče 200 za účelem magneticky oddělit a odstranit z proudu surového odpadu před dalším zpracováním železné kovy. Podle výhodného tělesného provedení zahrnuje skupina magnetického třídiče 200 nekonečný maonptirkí nás 201. pannu tw vq¹ pro enndnfhn vál re '?0? 9 ho válce 203. Magnetický pás 201 prochází nad odpadním materidio.i na dopravníku 102. Protože dílčí předměty odpadního ma teriálu vyrobené ze železa neb o obsahující značná množství železného kovu přicházejí do blízkosti magnetického pásu 201, jsou tyto předměty přitahovány k pásu 201. Protože se pás 201 pohybuje nad horním válcem 203, jsou složky železného kovu od straňovány z pásu 201 pro skladování, přepravu nebo další zpracování. Neželezné složky pokračují po dopravníku 102 k systému korečkového elevátoru 103 přepravní skupiny materiálu 100.

Následně po odstranění železných kovů z proudu odpadků ve skupině magnetického třídiče 200 se zbývající odpadní materiály dopravují korečkovými elevátory 103 do skupiny rozmělňovače a drtiče 300, kde se na počátku odpadní materiály jako první krok v redukci všech neželezných odpadních materiálů rozbijí na jednotnou velikost Částic. U výhodného tělesného provedení vynálezu sestává skupina rozmělňovače a drtiče 300 ze série rotujících řezacích jednotek rozmělňovače a drtiče namontovaných na hřídeli, kde každá ze série řezacích jednotek dále snižuje velikost částic, dokud se nedosáhne jejich optimální velikosti. Je výhodné, je-li každá trhací jednotka fyzicky oddělená od dalších jednotek a uzavřená v robustní skříni vhodné pro zachycení síly výbuchu v případě, že by během operace trhání nějaký výbuch nastal. Lze očekávat, že by taková exploze poškodila nebo zničila trhací zařízení, ve kte rém by nastala, a tato skříň je navržená pro zabránění nebo omezení poškození okolního zařízení. Jako neomezující příklad uvádíme, že ve srovnání se zařízením s podobnou schopností a kapacitou od jiných výrobců poskytuje vhodné provedení rozměl

novací a drtící zařízení vyráběné firmou Shred-Tech, lne. of South Carolina, USA. Je výhodné, aby se ve skupině rozmělňovače drtiče 300 dosáhlo konečné velikosti částir n nejvstším roz měru jedna osmina palce až jedna čtvrtina palce.

Částice roztrhaného odpadního materiálu, které vycházejí ze skupiny rozmělňovače a drtiče 300, se ukládají os i^kunečrv pásový dopravník a dopravují se k jednotce korečkového elsvátoru 105 přepravní skupiny materiálu 100, aby se zavedly do skupiny sušáku 400, ve kterém se odpadní materiály suší, aby se z materiálů odstranila v podstatě veškerá volná vlhkost.

U tohoto výhodného tělesného provedení se z odpadních materiálů odstraňuje vlhkost, aby se konečný obsah vlhkosti snížil přibližně na pět až deset částic na milion, což je dostačující pro ukončení biologické degradace a další biologické aktivity a pro zajištění obsahu vlhkosti pod úrovní, při které jsou přežívající mikrobiální organismy schopné znovu započít svoji činnost. Výsledkem je, že jsou odpadní materiály účinně sterilizované a učiněné biologicky inertní, což zabraňuje rozšíření kontaminace a dovoluje, aby se takové materiály skladovaly po delší období bez znehodnocení a bez porušení zásobní hodnoty znehodnotitelných složek. U výhodného tělesného provedení využívá skupina sušáku 400 k odpařování vlhkosti přítomné v odpadních materiálech a k vysušení páry vzniklé z odpadních materiálů proud ohřátého vzduchu a zahrnuje skloněné otočné bubnové sušákové jednotky 401 a sušákové jednotky 402 s fluidním ložem. Ohřátý a vlhkosti zbavený vzduch z přípravné jednotky 403 sušícího vzduchu je proháněn sušákovou jednotkou 402 a pak sušákovými jednotkami 401 ve směru opačném ke směru pohybu odpadních materiálů a pak je nasměrován zpět do jednotky 403 pro odstraňování vlhkosti a ohřívání. Přípravná jednotka 403 sušícího vzduchu může využívat kterýkoli běžný systém odstraňování vlhkosti, jako je desikační sušení nebo kondenzace. Podle výhodného provedení způsobu se většina vlhkosti odstraňuje z odpadních materiálů v sušákových jednotkách 401 a sušákové jednotky 402 slouží pro dokončení operace od22 stranění vlhkosti a pro přechodné zadržení proměnlivých množství odpadního materiálu před zavedením do zhutňovací skupiny ^g. C Π. .Isk js vyohra7finr>, jsnii ortnarlní m .·? ier i í 1 v rjnfrs .ánv ~ otočných bubnových sušákových jednotek 401 k sušákovým jednotkám 402 s fluidním ložem prostřednictvím korečkových ele! !' 6 daíŠÍ ? ^a ř 1 7 »»n ť r> <*, n > í van8 r- v π nfQyáriSM ho kroku způsobu podle vynálezu mohou mít i sušákové jednotky 401 a 402 jakoukoli vyhovující obvyklou konstrukci a velikost vhodnou pro dosažení konečného obsahu vlhkosti zvoleného množství odpadních materiálů, které se mají ve zvoleném zařízení zpracovat. Je však výhodné, aby se sušící vzduch užívaný ve skupině sušáku 400 recirkuloval v systému uzavřené smyčky přes sušákové jednotky 401 a 402 a přípravnou jednotkou 403 vzduchu aby se azbránilo emisi zápachů z odpadu, které ve vzduchu vzni kají. Konstrukce a volba sušákových jednotek 401 a 402 patří do rámce dovednosti kvalifikovaného praktika v oblasti pracovních postupů nepřetržitého sušení materiálu.

Když jsou odpadní materiály vysušené na zvolenou úroveň vlhkosti, dopravují se částice ve vhodném kombinovaném zařízení k fázi II a/nebo fázi III tohoto vhodného zařízení pro další bezprostřední zpracování nebo použití, jak je popsáno níže. Tyto materiály se také mohou směrovat před zavedením do fáze II nebo fáze III ke krátkodobému uskladnění. U dalšího možného provedení, kdy se mají zpracovávané odpadní materiály eventuálně skladovat po delší dobu, nebo se budou před dalším zpracováním a využitím přepravovat na jiné místo, se mohou tyt materiály dopravovat do zhutňovací skupiny 500, slisovat za vysokého tlaku do soudržných bloků inertního odpadního materiálu o vysoké měrné hmotnosti, které jsou obecně označené vztahovou značkou _10_. Je výhodné, aby se bloky obecně vytvořily ja ko pravoúhlá tělesa se zámkovou konfigurací na každé čelní straně, jak je znázorněno na obrázku 8 a 9, aby se zajistilo stohování bloků ve stabilním uspořádání, i když se rozumí, že se v rámci vynálezu mohou slisované bloky vyrábět v jakémkoli běžném vnějším tvaru. Zhutňování materiálu do bloků se dosáhne použitím vysokého tlaku na ohraničený objem odpadních materiálů a může se provést v jednom kroku nebo v několika krocích.

U alternativního provedení, které využívá krcky lisování a obalení, se materiály, které vycházejí ze skupiny sušáku 400, ukládají v podávacím zásobníku 107 přepravní skupiny materiálu 100 a z podávacího zásobníku 107 se přiváděli k lisování v dávkovaných množstvích. Rozumí se, že u výhodného provedení způsobu je tok materiálu skrze zařízení, které zhutňovací skupině 500 předchází, souvislý, kdežto zhutňování zpracovávaných materiálů do bloků je operace jednotlivá. Z podávacího zásobníku 107 se materiály uloží do lisovací komory 501 mezi pohyblivou lisovací desku 502 a stěnu 503. Lisovací deska 502 je tlačena pístem 504 ke stěně 503, dokud se nedosáhne požadované měrné hmotnosti zhutňovaného materiálu. Je výhodné, aby se materiál slisoval dostatečně a v podstatě se tak eliminovaly vzduchové prostory mezi částicemi a odstranil se také výskyt kanálů z vnějšího povrchu dovnitř bloku, aby se zabránilo jakémukoli pohybu vody a vzduchu do vnitřku slisovaného bloku. Navíc k aplikaci zhutňovacího tlaku se může ve zhutňovací komoře 501 použít vakuum, aby napomohlo odstranění vzduchu z materiálů během lisování.

Protože se odpadní materiály redukovaly na malé částice v podstatě jednotné velikosti, je důsledkem zhutňování, ať již za použití vakua nebo bez něho, v prvé řadě odstranění vzduchových prostorů mezi částicemi a slisované bliky projevují jen omezenou snahu po dokončení zhutňovacího kroku expandovat. Nicméně, pokud se to požaduje, může se celistvost bloků po slisování zajistit přidáním lepícího činidla do materiálů před slisováním, nebo se mohou stabilizačním činidlem ošetřit povrchy již slisovaných bloků, pokud je to žádoucí.

Následně po zhutnění odpadních materiálů do oddělených bloků se každý blok obalí ochranným materiálem, aby se vytvořila fyzická bariéra proti přemisťování materiálu z bloku do okolního prostředí a naopak z okolního prostředí do bloku. Je výhodné, aby se obalovací skupina 600 zkombinovala se zhutňova24 cí skupinou 500, pokud se používá, a každý slisovaný blok se obalil teplem smrštitelným plastickým obalem, aby se atk blok zřel? uzavřel, přičemž se na obalový materiál použije dostatek tepla, aby se obalový materiál smrštil těsně kolem bloku. Aby se dosáhlo téhož výsledku, může se jako alternativa k teplem 5mrš 1 te InéitMj obalu muži t O CO > O V obal. « rnmp v v ř vnřenf b ρ r i £ „ ry proti přemisťování materiálu slouží obalení každého bloku také ke stabilizaci r zajištění vnějšího tvaru každého bloku a obecně také eliminuje jakoukoli potřebu přidávat k odpadním materiálům před slisováním lepidlo a provádět nezávislé stabilizační úpravy povrchu bloků. Je však třeba chápat to tak, že se mohou použít i jiné cesty balení, než je balení smrštitelným obalem a stabilizace. Povrch každého bloku může být například upravený tekutým materiálem, který vytvrzuje do formy nepropustného povlaku s pevností v tahu dostatečnou pro zajištění fyzické celistvosti bloku. Jako další možnost se může před přivedením odpadního materiálu pro slisování umístit v lisovací komoře 501 tvarová krycí vložka, například tlustý plast vyformovaný jako krychle s otevřenými boky, takže materiál se slisuje do této krycí vložky. Když se zhutňovací operace dokončí a slisovaný blok se vytlačí z lisovací komory 501 otevřený konec krycí vložky se utěsní. Aby se dále zajistila fyzická celistvost bloků, mohou se také použít další fyzická omezení, jako jsou obvodové pásy s jakýmikoli obalovými prostředky, pokud je to žádoucí.

Dříve popsané kroky fáze I způsobu podle vynálezu připouštějí další doplňky a alternativní přístupy. Podle jedné alternativy se může pro regulaci zápachu odpadních materiálů použít chemická úprava. Přesněji řečeno, k odpadnímu materiálu se mohou přidat regulační činidla zápachu, když vstupuje do skupiny rozmělňovače a drtiče 300, jak je to označené vztahovou značkou 700 na obrázku 5, takže tato regulační činidla zápachu se stoprocentně směšují s odpadními materiály, když se redukují na malé částice. Protže se regulační činidla zápachu mísí s malými částicemi odpadu produkovanými během rozmělňova25 cí a drtící operace, může být účinek zmenšení zápachu téměř okamžitý a v podstatě eliminovat emisi hnilobných zápachů například ze sušícího kroku.,

Podle jiné alternativy se mohou k odpadnímu materiálu přidávat chemická biocidální nebo sterilizační činidla, aby naPOrnghala zastavení bíolnoické aktv-.j hv v odpadním materiálu a jeho následné degradaci, Jak je označené v obrázku 6 vztahovou značkou 800, mohou se taková činidla přidávat k odpadní mu materiálu v sušákové jednotce 402, kde fluidizace odpadních materiálů dosahuje rychlé a úplné smísení přidávaných či nidel s odpadním materiálem. Přidávání takových činidel ihned před případnými kroky zhutnění a zabalení zajišíuje zbytkovou koncentraci takových činidel pro eliminaci nebo potlačení degradace během skladování nebo přepravy. Biocidální činidla se k odpadnímu materiálu mohou také přidávat ve skupině rozmělňovače a drtiče 300 a dokonale smísit s odpadním materiálem v průběhu rozmělňovací operace a před sušením odpadu, bud jako náhrada zavedení v sušákové jednotce 402 nebo dodatečného pozdějšího zavedení takovýchto činidel.

Dodatečně k tepelné sterilizaci spojené se sušícími kroky výhodného provedení se mohou u způsobu podle vynálezu použít další stabilizační kroky. Například se může do smyčky sušící tekutiny přidávat kupříkladu v jednotce 403sterilizační plyn, aby se zajistila část nebo dokonce celá fluidizace v sušákové jednotce 402 v proudovém uspořádání uzavřené smyčky a tak se zabránilo emisi takového plynu ze zařízení. U další alternativy se může použít sterilizace ozářením a/nebo mikrovlnná sterilizace v kombinaci s přepravní skupinou materiálu 100, když se dopravní materiály dopravují mezi vybranými skupinami zpracovacího zařízení. Obrázek 7 znázorňuje použití ozáření nebo mikrovlnné sterilizace označené vztahovou značkou 900 mezi sušákovými jednotkami 401 a 402 s přidáním dopravníkové sterilizační jednotky 106s před korečkovými dopravníky 106. Záření gama se ve stále větší míře používá pro lékařskou sterilizaci a používání záření gama u způsobu podle vynálezu v

umožňuje tomuto způsobu, aby se používal účinně a bezpečně pro úpravu odpadních materiálů kvalifikovaných jako biologická rizika, jako jsou lékařské tkáňové odpady, lékařské rotřeby, stříkačky a tak dále.

Následně po případných krocích zhutňování a zabalení, poRud se i3<ií-ž t -7 a ií „ se mobnu; inertní uoravaniíbii odpadní·, ho materiálu přepravovat a/nebo skladovat po delší dobu pro další zpracování a použití materiálů obsažených v blocích v souladu s fází II a/nebo s fází III způsobu podle vynálezu.. Protože se odpadní materiály uvedly zpracováním efektivně do inertního stavu a protože jsou bloky obalené a materiály obsažené v blocích tak izolované od okolního prostředí, mohou se oproti základnímu skladování využívat bezpečně i dlouhé skladovací doby bez znepokojení kvůli kontaminaci životního prostředí. Bloky by mohly být případně umístěné v jámách a přikryté zemí nebo jiným krycím materiálem podobně, jako je to obvyklé u skládek. Pokud se požaduje využít zásobní hodnotu materiálů, které tvoří bloky, mohou se bloky pohotově odkrýt a pro další zpracování z jam odstranit. Dokonce i když bloky zůstanou skladované po mimořádně dlouhou dobu, která se blíží nebo překračuje plánovanou životnost obvyklých zavážek, je pravděpodobnost kontaminace životního prostředí značně snížená a proveditelnost pozdějšího znovuzískání této zásoby je značně zvýšená ve srovnání s obvyklým zpracováním odpadu a likvidací zavážky.

Fáze II způsobu podle vynálezu může být koncepčně rozdělená na dva stupně třídění materiálu, a to 1) primární stupeň třídění, který využívá jako třídící tekutinu tlakový vzduch vytvářený v sérii skupin odlučovačů, z nichž každá zahrnuje jednotku s fluidním ložem a cyklonovou odlučovací jednotku a 2) sekundární stupeň třídění, ve kterém se primární třídění materiálu dále zjemňuje pro oddělování a znovuzískání určitých materiálů. Předpokládá se přitom, že železné kovy byly z odpadních materiálů odstraněny ve fázi I před zavedením prou du materiálu do fáze II, jak je popsáno výše.

Pevné odpadní materiály, které se mají zpracovat podle výhodného provedení fáze II způsobu podle vynálezu, vstupují do fáze II ve formě sypkých suchých částic jednotného rozměru připravených pro tento účel ve fázi I tohoto způsobu. Způsob podle vynálezu se používá pro třídění materiálů na bázi měrné HmntnnstjL ’ ΟΓΟ vhnHn<á účinné r»pnvpf)i»rť íp rlfPsži+é ah*z ^cc částice odpadního materiálu přiváděly k roztřídění podstatné zbavené vlhkosti, aby se mohly částice roztřídit na základě měrné hmotnosti vlastního materiálu bez změny vlhkosti, která plyne z vlhkosti absorbované. Je také důležité₈ aby měly částice malou velikost, zejména jednotnou velikost a jednotný vnější tvar. Každá částice má být dost malá co do velikosti a tak mít dostatečně nízkou váhu, aby byla rychle přístupná fluidizaci v zařízení s fluidním ložem a dále byla způsobilá pro manipulaci v proudu vzduchu pohybujícího se přiměřenou rychlostí, která je v souladu s konstrukcí typického zařízení cyklonového odlučovače. Jednotnost velikosti je důležitá, tak že všechny částice materiálu, které mají určitou vlastní měrnou hmotnost, mají v podstatě i identickou hmotnost a třídění částic hmotností tak uskutečňuje separaci měrnou hmotností ma teriálu. Tyto částice by měly mít jednotný vnější tvar, aby každá částice představovala pro proud vzduchu v zařízení s fluidním ložem nebo v zařízení cyklonového odlučovače tutéž plochu příčného řezu. Zejména pokud byly odpadní materiály zpracované ve fázi I způsobu zhutněné a zabalené, je z hledis ka důležitosti vhodné přípravy částice výhodné použití rozměl ňovací jednotky, jako je jednotka označená na obrázku 12 vzta hovou značkou 1010, aby se slisované bloky, pokud se používají, rozbily a tak se zajistilo, aby materiály vstupovaly do separačních kroků fáze II s vhodnou velikostí částice, zatímco se tento rozmělňovač 1010 může vypustit, pokud se vhodné jednotné částice dopravují do fáze II vhodného zpracovacího zařízení přímo z fáze I zpracování.

Nyní s odvoláním na obrázek 10, který představuje blokový diagram toku materiálu během procesu zpracování a třídění v souladu se způsobem podle vynálezu, vstupují odpadní materiály do fáze II zpracování v samostatném proudu obsahujícím heterogenní směs všech s 1 sick odpadu. Tyto odpadlí , c. « ·. = ; ί a i >,· «?p zpočátku provádějí primárním stupněm zpracování, ve kterém se oro třídění materiálů na základě měrné hmotnosti využívá proud - ? -n -*»r .«Ή · 7 fu n o -v r* r» cí π v 4 '*» f 7 3 h p π i» o r p L· η 1 i lz c p ς 13 V odlučovačů s proudícím vzduchem, z nichž každý s výhodou obsahuje jednotku s fluidním ložem a cyklonovou odlučovací jednotku, Ve skupině prvního odlučovače označené obecně vztahovou značkou 1100 se jediný vstupující proud materiálu rozděluje na tři proudy, z nichž těžký proud zahrnuje materiály s měrnými hmotnostmi pod předem zvolenou hodnotou, lehký proud zahrnuje materiály o měrných hmotnostech nad druhou předem zvolenou hodnotou a střední proud zahrnuje materiály o měrných hmotnostech mezi první a druhou hodnotou.

Jak je popsáno níže, jsou následně po druhém stupni zpracování na vibračním dopravníku zbývající materiály v těžkém a středním proudu ze skupiny prvního odlučovače 1100 zkombinovány a nasměrovány do skupiny druhého odlučovače 1200. Ve skupině druhého odlučovače, který rovněž obsahuje jednotku s fluidním ložem a cyklonovou odlučovací jednotku, se vstupující odpadní materiály dále třídí na tři proudy podle měrné hmotnosti, a to těžký proud, lehký proud a střední proud. Následně po druhém stupni zpracování na vibračním dopravníku se materiály z těžkého a středního proudu skupiny druhého odlučovače nasměrují k dalšímu zpracování v sekundárním stupni, nebo se mohou nasměrovat přímo do fáze III nebo k uskladnění. Lehký proud ze skupiny druhého odlučovače je rovněž nasměrován ke zpracování v sekundárním stupni do fáze III nebo k uskladnění.

Lehký proud materiálů, který opouští skupinu prvního odlučovače, se dopravuje ke skupině třetího odlučovače 1300, která s výhodou opět zahrnuje jednotku s fluidním ložem a cyklonovou odlučovací jednotku, kde se jediný proud přicházejících materiálů rozděluje na těžký proud, lehký proud a střední

Materiál vstupující do skupiny odlučovačů 1100 je uložený v podávacím zásobníku 1103, z něhož je nepřetržitě podáván do spodního kontejneru 1,10 5 jednotky s fluidním inlfi»,

Vzduch se vhání do spodního kontejneru 1105 vstupem vzduchu 1106 a je ve spodním kontejneru 1105 rozdělován, aby proudil /rhňn, í n7pm materiálů , UfcprÁ ier>’> v ^π4πι. Protofe v?duch prou dí ložem materiálů, jsou částice materiálu nadzvedávány a lehčí částice odpadního materiálu jsou strhávány do proudu vzduchu a unášeny do sběrného poklopu 1107 a dál do vedení materiálu 1108 zapojeného mezi jednotku 1101 s fluidním ložem a cyklonovou odlučovací jednotku 1102. Těžší materiály uzavřené ve spodním kontejneru 1105 nejsou strhávány do vzduchu, který proudí ložem, a klesají z fluidního lože k výstupu ze spodního kontejneru 1105.

Lehčí materiály unášené v proudu vzduchu vedením 1108 vstupují do cyklonového odlučovače 1102 vstupem materiálu 1110 a střetávají se s proudem vzduchu proudícím skříní 1109 ze vstupu vzduchu 1111. Z cyklonového odlučovače 1102 vstupujícího materiálu jsou lehčí materiály strhávány v cyklonovém proudu vzduchu a unášeny ze skříně 1109 vedením 1113. Materiály příliš těžké na to, aby byly strhávány do proudu vzduchu, padají na dno skříně 1109 a jsou odstraňovány vzduchovým uzávěrem 1112.

Vzduch a strhávané částice odpadních materiálů proudí vedením 1113 do komory 1114 přechodové jednotky 1104. Komora 1114 má dostatečně velké rozměry, aby vzduch, který do komory 1114 vstupuje, ztratil rychlost a dovolil tak strženým částicím klesat mimo proud vzduchu na dno komory a odcházet z přechodové jednotky 1104 výstupem materiálu 1115. Odcházející materiály padají do zásobníku 1303 skupiny odlučovače 1300. Vzduch vystupuje z komory 1114 přes filtry 1116, které ze vzduchu odstraňují prach a další jemné částice, a je v uzavřené smyčce vedený vratným potrubím vzduchu 1117 do jednotky 1101 s fluidním ložem.

Přídavné skupiny odlučovačů 1200 až 1600 jsou v podstatě konstrukčně shodné se skupinou odlučovače 1100 a popis částí skupiny odlučovače 1100 označený sérií 1100 vztahových značek jprovrF* ani ikovatslný na slcžky skupin odlučovačů 12C0 až 1600. Navíc k dosažení efektivního třídění materiálů plní fluidní lože a cyklonové třídiče funkci funkci účinného čistění' ilbtrné Ť** nro 7πnv<<τ<«kaικα+ρ’'! ál w nua*nws«i5 nr -pr·vklad nebo znovuvyužití jako ve fázi ííí způsobu nezbytné, aby se po roztřídění a znoyuzískání dokonale vyčistily, a známý stavtechniky přistupuje k použití značných objemů vody pro čistění. Během zpracování ve fázi II způsobu podle vynálezu jsou částice suspendovány a uváděny do chaotického pohybu prou dem vzduchu jak v jednotkách s fluidním ložem tak zejména v cy klonových odlučovacích jednotkách a tento pohyb má za následek opakované střety částic mezi sebou a s konstrukcí jednotky. Výsledkem těchto střetů částic je, že se částice obrušují a povrchy částic jsou tak během pohybu částic zařízením dokonale očištěné. Prach a další jemné znečisťující částice, které při čistění vzniknou, se z proudu vzduchu odstraňují filtry 1116.

U výhodného provedení vynálezu se odpadní materiál, který není vtažený do proudu vzduchu ve skupinách odlučovačů, jako j skupina 1100, a vytváří proudy těžších materiálů z jednotky 1101 s fluidním ložem a z cyklonové odlučovací jednotky 1102, podrobí úpravě ve druhém stupni před tím, než se na výše popsané cestě toku materiálu z konečné skupiny odlučovače primárního stupně zavede do následující skupiny odlučovačů primárního stupně, nebo pro využití či meziuskladnění. II tohoto výhodného provedení využívá počáteční úprava sekundárního stup ně vibrační dopravníky, jako je skupina dopravníků označená na obrázku 13 všeobecně vztahovou značkou 1701. jak je znázorněno na obrázku 15, umístí se proud těžšího materiálu z jednotky 1101 s fluidním ložem na široký vibrační pás 1712 na počátku pasové dráhy. Částice materiálu o větší měrné hmotnosti se pohybují napříč ke sklonu a padají z pásu rychleji než materiály o menší měrné hmotnosti, takže rozmístění výstupů po délce pásové dráhy je úměrné měrné hmotnosti. Materiály, které se z cyklonového odlučovače 1102 vynášejí vzduchovým uzávěrem 1112, mají nižší měrnou hmotnost než materiály umístěné na pás z fluiriního lože 1101 a ukládají se na pás 1712 dále ve směru pásové dráhy v místě, kde se měrné hmotnosti těchto materiálu obecně vyrovnávají s měrnou hmotností materiálů, které na pásu zbývají v místě vstupu, Materiály, které padají z okraje pásu, Se v zonacn merne Hmotnosti soírají a směrují ke skladování, například potrubími 1713 a 1714, Materiály o dostatečně nízké měrné hmotnosti, které zůstávají na pásu po celou dráhu pásu, jsou nasměrovány k následující skupině odlučovačů primárního stupně skrze potrubí 1715 podle obrázku 13, nebo k fázi III či ze skupiny poslední v pořadí k dočasnému uskladnění.

Proudy vytříděného materiálu, které vystupují ze skupin odlučovačů primárního stupně, se mohou také dodatečně k sekundárnímu třídění vibračním dopravníkem mezi skupinami podrobit další úpravě tříděním v sekundárním stupni. Další odlučovací jednotky vibračních pásů znázorněné na obrázku 12 jako jednotky 1702 až 1711 se mohou, jak je popsáno výše, použít pro další zjemnění třídění materiálů podle měrné hmotnosti před následným použitím těchto materiálů, nebo se mohou použít další způsoby třídění. Každá z vibračních třídících jednotek 1702 až 1711 sestává z týchž obecných částí, které jsou popsané výše pro jednotku 1701.

U jednoho provedení způsobu podle vynálezu se pro další třídění plastických materiálů rozdílného chemického složení využívá fyzikální třídění sekundárního stupně ve formě tavného třídění, které je založené na teplotě tavení. Jak je schematic ky znázorněno na obrázku 14, zahrnuje jednotka tavného třídění, která je jako celek označená vztahovou značkou 1800, sérii vyhřívaných pásů 1301 až 1805. Každý takový pás se vyhřívá na svém horním povrchu na specifickou teplotu zvolenou tak, aby odpovídala teplotě tavení jednotlivých druhů plastů, jako je pólyvinylchlorid, polyetylén o vysoké měrné hmotnosti a tak dá le. Pás 1801 se vyhřívá na nejnižší teplotu, pás 1805 se vyhrí vá na nejvyšší teplotu a pásy mezi nimi se vyhřívají také na vzrůstající, po sobě jdoucí teploty mezi těmito hranicemi. Ačkoliv mají obecně různé druhy umělých hmot velmi podobné měrné hmotnosti, mají různé teploty tavení, jednotlivé typy plastických hmot se tak budou tavit při teplotě, na které se každý pás udržuje, avšak nebudou se tavit při nižší teplotě. Do jednotky 1600 -e dopravuje pvoud částic smíser.yr.h umělých hmat neoa proud, který smísené umělé hmoty obsahuje, a ukládá se na pohyblivý pás 1801 ve slabé vrstvě, takže ve styku s povrchem pásu je každá částice. Protože jsou materiály pásem 1801 unášeny, částice umělé hmoty s teplotou tavení u teploty pásu 1801 se začínají tavit a lepí se k povrchu pásu. Když se pás pohybuje přes svůj horní válec, všechny nepřilepené materiály padají z pásu 1801 na pás 1802, zatímco Částice, které přilnuly, zůstávají na pásu 1801, když začíná vratnou část kontinuální dráhy své smyčky, kterou sleduje každý segment pásu. Poté, co projde přes horní válec, nechá se povrch pásu mírně ochladit na teplotu pod teplotou tavení přilnuté umělé hmoty, což dovoluje částicím znovu ztuhnout. Tyto částice se z pásu 1301 odstraní škrabkou 1806 a vedením 1307 z této jednotky odcházejí. Tatáž následnost povrchového tavení, přilnutí, ochlazení a odstranění částic jednotlivých druhů umělých hmot se opakuje na každém ze skupiny následných pásů s roztříděnými umělými hmotami, které z jednotky 1800 vystupují vedeními 1809, 1311, 1813 a 1815 odpovídajícími vedení 1807. Zbývající materiály vystupují z třídící jednotky vedením 1816. Protože byly částice materiálu upraveného v souladu se způsobem podle vynálezu úplně očištěné v třídících skupinách primárního stupně, jsou částice umělých hmot, které vystupují z jednotky tavného třídění 1800, čisté a každý proud materiálu umělé hmoty je zbavený znečisťujících materiálů. Tyto materiály plastů se tedy mohou použít bez dalšího čistění a náklady a záležitosti se znečištěním, které jsou spojené s technickými postupy praní a dalšího čistění, jsou eliminovány.

Roztříděné materiály z primárního i sekundárního stupně třídění jsou pro následné využití nebo prodej nasměrovány pro uskladnění v silech nebo dalších vhodných skladovacích jednotkách označených obecně vztahovou značkou 1900 a jednotlivě ilustrovaných číslicemi 1901 až 1934, Je třeba poznamenat, že počet označených skladovacích jednotek se nepovažuje za omezující a jejich skutečný počet použitý v praxi bude určený rozsahem třídění a počtem materiálů, které si uživatel tohoto zpusoou přeje skladovat, Je výhodné, aby se skladovací jednotky uspořádaly mezi fází II a fází III tohoto způsobu, aby se ulehčila vyváženost proudů materiálu, Jak je popsáno níže, je fáze III způsobu podle vynálezu co do konstrukce a funkce flexibilní, aby se přizpůsobila rozmanitosti výroby finálních výrobků ze znovuzískaných a roztříděných materiálů, a uvažuje se, že množství různých užívaných materiálů může být s časem proměnné. Skladovací jednotky poskytují kapacitu pro uložení relativně pravidelného proudu materiálů z fáze I a z fáze II způsobu s potenciálně méně pravidelným proudem kteréhokoli daného materiálu z fáze III.

LI výhodného provedení způsobu zahrnuje fáze III znázorněná schematicky na obrázku 16 jak podružné fáze, mezi nimiž je určitý vztah, tak i samostatné vybrané podružné fáze pro využití zásobní hodnoty materiálů upravených a roztříděných ve fázích I a II tohto způsobu. Hlavní podružné fáze zahrnují podružnou fázi extruze hliníku označenou vztahovou značkou 2100, podružnou fázi rafinace plastů 2200₁ podružnou fázi polymerace a peletizace plastů 2300, podružnou fázi vstřikování plastů 2400, podružnou fázi konečného formování 2500 vháněním plynu, podružnou fázi vytlačování plastů 2600, podružnou fázi vytlačování směsí 2700, podružnou fázi palivových materiálů 2800 a podružnou fázi kompostování 2900. S fází III je také spřažená spalovací pohonná jednotka 3000 pro přeměnu odpadních materiálů na páru pro výhřev a/nebo výrobu elektrické energie.

V podružné fázi extruze hliníku 2100 se hliníkové materiály vytříděné ve fázi II nasměrují do jednotky podružné fáze, kde se hliník ohřeje na dostatečnou teplotu, aby se roztekl, a tlačí se skrze běžný průvlak nebo průvlaky pro extruzi hli55 niku pro výrobu hliníkových výrobků, například pro stavební průmysl. Ti. kdo jsou přiměřeně vzdělaní v souvisejícím stavu techniky budou chápat, že se znoyuzískané hliníkové mateři^’ ly mohou slít s dalšími znovuzískanými materiály z fáze II tohoto způsobu nebo s materiály získanými ze zdrojů mimo tento π ι’ι e n 0 jj ϊ e <5 a η Γ^- π v v r O h 11 f ί n ái') π í r- b v v »> n b U *| 7 π η Η p 11 ý π 4 f á 7»

2100 mohou efektivně využít běžné techniky protlačování kovů. Zahrnutí podružné fáze 2100 do způscou podle vynálezu dovoluje výrobu užitečných hliníkových výrobků s komerční hodnotou bez nevýhod, které jsou spojené s meziprodejem a přepravou znovuzískaného hliníkového odpadu k samostatnému vhodnému zařízení. Hliníkové materiály nasměrované a užívané v podružné fázi 2100 mohou zahrnovat hliníkové plechovky, nebo se plechovky mohou odstraňovat z proudu odpadu před zpracovacími kroky fáze I podle uvážení uživatele.

Podružná fáze rafinace plastů 2200 tohoto způsobu přestavuje prostředek pro dosažení úplného a řízeného třídění plastických materiálů při velmi vysokém stupni přesnosti a spolehlivosti. Techniky třídění podružné fáze 2200 jsou založené na rozpustnosti materiálů plastů v různých rozpouštědlech za podmínek regulované teploty a tlaku. Poté, co se rozpustí každý označený materiál, provede se depolymerizace tohoto plastu na příslušnou monomerní pryskyřici, roztok pryskyřice a rozpouštědla se přefiltruje, aby se odstranily nečistoty a přísady, jako jsou katalyzátory, barviva, antioxidanty a ohnivzdorné přísady, rozpouštědlo se získá zpět a kapalná pryskyřice se dopravuje ke skladování pro následující použití nebo prodej. Protože mají různé rodiny plastů a dokonce různé sloučeniny v rámci základní rodiny v daném rozpouštědle různou rozpustnost, může být extrakce rozpouštědla účinně využita pro následné odstranění některé dílčí složky z heterogenní směsi. Je zjištěno, že methylenchlorid je účinné rozpouštědlo pro většinu plastických materiálů, pokud se použije za vhodných teplotních podmínek, a také je zjištěno, že způsobilost takového rozpouštědla rozpouštět různé plastické materiály se může řídit regu36 láváním teploty a tlaku této reakce.

Obrázek 17 schematicky znázorňuje typické provedení zaříze ní vhodného pro praktické provede⁰! kroků rařinace umělých hmot u způsobu podle vynálezu. Rafinace se provádí v sérii zpracovacích linek, které jsou v podstatě shodné co do konstrukce a prostorového uenořácjéní. budp oonisována pouze jedna z osmi vyobrazených zpracovacích linek a bude se tím rozumět, že tenho popis je aplikovatelný i na zbývající zpracovací linky užívané v příslušném vhodném zařízení, je tedy třeba poznamenat, že zatímco na výkresech je vyobrazeno osm zpracovacích linek, bude aktuální počet zpracovacích linek vždy stanoven pro každou instalaci. Jak je zřejmé z obrázku 17, na počátku se směs plastických materiálů, která se má rafinovat, zavádí do reaktorové nádoby 2201 extrakce rozpouštěd lem a do táto reaktorové nádoby se přidává methylenchlorid ne bo další zvolené rozpouštědlo, které se uvádí do těsného styku se směsí umělé hmoty. Teplota a tlak v reaktorové nádobě se reguluje na zvolené hodnoty, které jsou určené složením umělé hmoty, která se má v reaktorové nádobě rozpouštět, a vlastnostmi použitého rozpouštědla. Roztok jedné dílčí prysky řiče plastu a rozpouštědla se z reaktorové nádoby odčerpá a dopravuje se do úložné nádrže 2202. Nerozpuštěné plastické ma teriály se z reaktorové nádoby odčerpají a dopravují se k reaktorové nádobě následující zpracovací linky. Roztok z úložné nádrže 2202 se dopravuje k filtrační jednotce 2203, kde se ne čistoty a přísady odstraňují zachycováním v sérii filtračních elementů. Přefiltrovaný a tak přečištěný roztok se dopravuje do vratné jednotky rozpouštědla 2204, kde se odstraňuje velká většina rozpouštědla, například vakuovou destilací. Znovu zís kané rozpouštědlo se dopravuje do centrální nádrže rozpouštěd la 2205 a znovuzískaná a vyčištěná pryskyřice se dopravuje do úložné nádrže nebo skladovací jednotky 2206. Další skladovací jednotky jsou na vyobrazení označené vztahovými značkami 2207 až 2213.

Ačkoliv se může pro praktickou realizaci způsobu podle vynálezu použít množství konstrukcí nádob na extrakci rozpouštědlem, je výhodné tělesné provedení reaktorové nádoby obecⁿě ypázorněr-é na ifl . Rp^ktn-r.á nádoba ?201 je příčně rozdělená na horní sekci 2214 a spodní sekci 2215 filtračním sítem 2216 uspořádaným mezi nimi. Sekce jsou s výhodou sco.ier«é s coubovy m · ořtcuham)- ktecé dnvnl,u.ií . ahv 5« r,ř< vy mě ně filtračního síta snadno rozpojily. Pro regulaci teploty je horní část reaktorové nádoby obklopena parním pláštěm 2217. Vstupující směs materiálu plastů se do reaktorové nádoby zavádí vstupním vedením 2218 a rozpouštědlo se přivádí vedením rozpouštědla 2219. Když se určený plast rozpustí v rozpouštěd le, prochází roztok filtračním sítem do spodní sekce 2215 a do odběrové jímky skrze ventilový průchod 2220♦ Roztok se pak může z reaktorové nádoby odebírat výstupním vedením roztoku 2221 opatřeným rovněž ventilem a může se směrovat do úložné nádrže 2202. Nerozpuštěné plastické materiály, které mohou mít v reaktorové nádobě zaujatou konzistenci jako řídká kaše nebo bláto, se odebírají výstupním vedením 2222 zbytkových plastů opatřeným ventilem a dopravují se k reaktorové nádobě extrakce rozpouštědlem následující zpracovací linky. Výhodné skloněné uspořádání filtračního síta v reaktorové nádobě napomáhá při odstraňování nerozpuštěných materiálů a usnadňuje činnost každé zpracovací linky spíše na bázi kontinuálního zpracování než zpracování v dávkách. Regulační vedení tlaku 2223 je připojené k reaktorové nádobě 2201 za účelem kontroly tlaku uvnitř reaktorové nádoby a dovoluje tak bod varu rozpouštědla regulovat. U rozpouštědla, jako je methylenchlorid, je aktivita rozpouštědla proměnlivá s teplotou a také citlivost materiálu plastu k rozpouštění je tedy proměnná s teplotou. Správné regulace dynamiky rozpustnosti při zpracování se tak může docílit regulováním teploty, při níž rozpouš tědlo v reaktorové nádobě reaguje s materiály plastů. Aby se docílilo efektivní regulace teploty v širokém rozsahu, dovoluje aplikace tlaku nebo vakua v reaktorové nádobě operátorovi zvýšit nebo snížit teplotu varu rozpouštědla, takže se mů30 že požadovaná reakční teplota dosáhnout bez varu rozpouštědla.

Podružná fáze polymerace a peletizace 2300 způsobu podle vynálezu poskytuje iednomu z několika výstupů vyrobeného produktu plastické materiály znovuzískané a yyčistěné v podružné fázi 2200 tohoto způsobu a dovoluje uživateli způsobu vyrábět pelp+v plastu *? chemickou čistotou, která se blíží čistotě pnruonicn materiálu, pro primy prodej neDo jako plnící materiál pro výrobní podružnou fázi následujícího výrobku. Monomerní pryskyřice vyloučené a vyčištěné v podružné fázi 2200 se odvádějí z meziuskladnění a polymerují, protlačují a peletizují v souladu s obvyklými technikami, které jsou dobře známé a srozumitelné těm, kteří mají v příslušném stavu techniky přiměřenou kvalifikaci.

V podružné fázi vstřikování 2400 se pelety umělé hmoty některé vhodné rodiny plastů z jednotky polymerace a peletizace 2300 užívají pro výrobu finálních výrobků technikami běžného vstřikování plastů. Vysoká čistota a přímá použitelnost peletizovaných znovuzískaných umělých hmot dovoluje uživateli způsobu podle vynálezu vyrábět širokou škálu komerčních vstřikovaných výrobků o vysoké kvalitě a ekonomické hodnotě. Týchž výhod rychle dosažitelných, vysoce kvalitních surových materiálů za nízké náklady se může dosáhnout při výrobě výrobků, které využívají konvenčních technik formování vyfukováním v podružné fázi 2500 způsobu a také konvenčních technik protlačování v podružné fázi lisování 2600.

Dodatečně k výrobě komerčních výrobků konvenčními licími a lisovacími technikami poskytuje způsob podle vynálezu prostředek pro výrobu perspektivního složeného materiálu při velmi nízkých nákladech, který využívá odpadní základní materiály považované dříve za bezcenné nebo dokonce s negativní cenou, to jest s náklady na likvidaci. V podružné fázi lisování směsí 2700 se částice odpadního materiálu téměř libovolného složení mísí s minimálním množstvím plastového pryskyřičného pojivá, katalyzují se a čerpají do vnitřního prostoru dutého vylisovaného plastického tělesa, načež pojivo polymeruje do for39 my tuhého jádra uvnitř tohoto tělesa nebo vnější vrstvy. Výsledný smísený materiál je vysoce užitečný a velmi dobře vhodný inkn levný náhradní materiál za dřevo s mimořádně širokým dosahem využití. Tento složený materiál se vyrábí v procesu vytlačování směsi, při kterém se těleso nebo vnější vrstva a jádro svařují současně a nepřetržitě.

Zařízení vhodné pro realizaci podružné fáze 2700 způsobu, což je výroba složeného materiálu způsobem lisování směsi, je schematicky znázorněné na obrázku 19. Znázorněné vhodné zařízení zahrnuje dvě shodné plnící jednotky 2701 a 2702 šnekového vytlačovacího lisu, z nichž každá přivádí plastický materiál ohřátý na vhodnou teplotu tečení k lisovací jednotce 2703 vytlačování. Lisovací jednotka 2703 zahrnuje dvojitý vstup do rozdělovače vyrovnávajícího tlak a dvojitý výstup z něho pro přivádění materiálu plastu do vytlačovací hubice z protilehlých stran hubice a tak uvolňují středovou část hubice pro protažení přívodní trubky 2704 výplňového materiálu středem hubice. Jednotky 2701 a 2702 mají běžnou konstrukci a jsou použité dvě jednotky, takže materiál plastu se může přivádět vysokou rychlostí proudění, aby se maximalizovala míra výroby vytlačování, přičemž se udrží přesná regulace nezbytná pro zajištění správného vytlačování jednotného a souvislého tělesa. Je třeba chápat, že se pro výrobu takového tělesa může použít jakýkoli vhodný plastický materiál, ačkoli pólyvinylchlorid je výhodný pro svoji odolnost proti zhoršování životního prostředí a vhodnost pro použití v exponovaném okolí. Plastický materiál používaný ve formě tělesa složeného výlisku se k jednotkám 2701 a 2702 přivádí ve formě pelet nebo ve formě prášku, například ze zásobní jednotky 2705, a s výhodou se dodává z podružné fáze polymerace a peletizace 2300.

Výplňový materiál a pojivo pro jádro složeného výlisku se připravují v míchacích jednotkách 2706 a 2707. Vybrané suché materiály pro výplň se pro zavedení do míchací jednotky 2706 vybírají s výhodou ze skladovací plochy 1900 fáze II způsobu.

Jednotkové množství a měrná hmotnost materiálu jádra se mo40 hou regulovat v širokém rozsahu technických podmínek výběrem znaku materiálů obsažených v plnící jednotce, avšak je třeba scznaraepat, že se může úspěšně použít jakýkoli suchý materiál v podobě částic nebo jakékoli složení nebo směs. U znázorněného vhodného zařízení se lehký materiál přivádí k míchací jedηπ:.τ!Ρ. 2706 z? zásnbnť iedncvtkv 2708 a ^žký materiál se přivádí ze zásobní jednotky 2709, Tyto výplňové materiály se mohou do míchací jednotky 2706 přivádět přímo, nebo se mohou předem míchat v mísicím zásobníku, jako je jednotka představená jako 2710. Míchací jednotky 2706 a 2707 jsou s výhodou velkoobjemové šnekové mísiče se zdvojeným šnekem 2711 a 2712 v každé jednotce. Tok mezi jednotkami se reguluje v přechodovém kanálu 2713.

Zatímco se materiál výplně míchá v jednotce 2706, přivádí se pojící materiál z postřikové jednotky 2714, která rozstřikuje pojivo v kapalné formě a tak začíná rozšiřování pojivá do výplňového materiálu, aby se dosáhlo dokonalé promísení a povlečení každé částice výplňového materiálu pojivém. Materiál pojivá je pryskyřice plastu čerpaná s výhodou z podružné jednotky rafinace plastů 2200 a je s výhodou z téže rodiny jako materiál umělé hmoty používaný pro vytváření tělesa nebo vnější vrstvy složeného materiálu. Je žádoucí, aby pojivový materiál fyzicky i chemicky vázal s vnější vrstvou, když se smíšený materiál tvaruje, aby tak zajistil fyzickou spojitost této konstrukce. Mohou se také použít fyzické spojovací prostředky, jako jsou drážky nebo spojovací výstupky vytvarované ve vnější vrstvě.

Pryskyřice pojícího materiálu, která se může dopravovat pří rao ze skladovací jednotky podružné fáze 2200 nebo ze zásobní jednotky 2715, se směšuje s katalyzátorem, s výhodou teplem aktivovaným katalyzátorem, a dalšími přísadami, jako jsou barvivá a retardanty odebírané ze zásobních jednotek 2716, 2717 a 2713 a směrované přes běžný směšovač 2719 před tím, než se pojivo rozstřikuje do suché výplně. Následně po zavedení tep41 lem aktivovaného katalyzátoru do pojící pryskyřice je důležité, aby se materiálu jádra neumožnilo dosáhnout aktivační teplotu předčasně, takže se má alespoň míchací jednotka 2⁷C7. chladit. V závislosti na konstrukci příslušenství používaného u vlastního vhodného zařízení a retenční době materiálu jádra / míchací jednotce 2,'úb se může. cMadtt také jednotka 2706 .

Moteriál jádra se vytlačuje z míchací jednotky 2707 do přívodní trubky 2704, která prochází přes jednotku 2703 a sahá z ní ven. Když se tělo nebo vnější vrstva smíšeného materiálu vytlačuje z lisovací jednotky 2703, čerpá se materiál jádra do dutého vnitřního prostoru silou šneků 2712 rychlostí regulovanou tak, aby se vnitřní prostor plnil v koordinaci s rychlostí vytlačování vnější vrstvy. Přívodní trubka 2704 sahá od lisovací jednotky 2703 ve směru vytlačování na dostatečnou vzdálenost, aby vnější vrstvě umožnila dostatečně zchladnout a zaujmout vnější tvar, který zabraňuje tvorbě výdutí na této vnější vrstvě. Nicméně je důležité, aby se materiál jádra čerpal dovnitř vnější vrstvy, když je plastický materiál dostatečně horký pro aktivaci pojivového katalyzátoru a dosažení dostatečné polymerace pojivá. Kvůli významu těchto faktorů je délka vysazení přívodní trubky 2704 z lisovací jednotky 2703 s výhodou měnitelná.

Jedno alternativní provedení zařízení na vytlačování směsi je schematicky znázorněné na obrázku 20. U znázorněného alternativního provedení jsou míchací jednotky 2706 a 2707 zdvojené a jsou označené vztahovými značkami 2706a a 2706b a značkami 2707a a 2707b. Ostatní komponenty spojené s míchacími jed notkami jsou rovněž zdvojené a jsou podobně označené přídavkem písmen a. a Jd k číslicím použitým pro identifikaci samostatných komponent na obrázku 19, jak bude ihned zřejmé z výkresů. Míchací jednotky jsou u alternativního provedení zdvojené pro výrobu i jiného alternativního provedení smíšeného materiálu.

II tohoto alternativního materiálu se vnější vrstva vytlačuje, jak je popsáno výše, avšak vnitřek se vyplňuje zdvojeným jád- 42 rem, které zahrnuje vnější jádro, které sahá od vnitřního povrchu vnější vrstvy ke středu, a vnitrní jádro, které vyplňujestředovou část vnitřku. Konstrukce zrtvnienéhn íádca c¹ho materiálu umožňuje, aby se vytvářela vnitřní i vnější jádra s odlišnými vlastnostmi, jako je měrná hmotnost, a je převážně uvažována pro pnu7 i fj, VR vý rnbÁ yVliskú r vn? wpIkýmí rozměry příčného průřezu. Například se produkt vytlačování může formovat 3 vnějším jádrem o vysoké měrné hmotnosti pro pevnost a tuhost a s vnitřním jádrem o nízké měrné hmotnosti pro snížení váhy finálního výrobku, Připouští se také, že pro dosažení dalších záměrů se mohou také použít další obměny složení jádra.

Zdvojená jádra se vyrábějí čerpáním materiálu jádra dovnitř výlisku vnější vrstvy dvěma napájecími výstupy. U vyobrazení podle obrázku 20 je přívodní trubka 2704b uvnitř nebo před vstupem do lisovací jednotky 2703 rozpůlená a je upravená do prstencového vnějšího tvaru, když zasahuje ven z lisovací jednotky 2703. Materiál vnějšího jádra se tlačí z přívodní trubky ve formě mezikruhového proudu podél vnitřního povrchu vnější vrstvy. Přívodní trubka 2704a sahá skrze lisovací jednotku 2703 a materiál vnitřního jádra se čerpá přívodní trubkou 2704a tím samým způsobem, jak bylo popsáno výše, aby se vyplnila vnitřní část prostoru, která není obsazená materiálem vnějšího jádra. Protože materiál vnějšího jádra nevyplňuje celý vnitrní objem, takže má sníženou snahu deformovat vnější vrstvu, může se dovnitř čerpat dříve nebo těsně u lisovací jednotky 2703. Materiál vnitřního jádra se pak do zbývajícího vnitřního prostoru čerpá až po materiálu vnějšího jádra, když se už vnější vrstva dostatečně ochladila, aby zachovala svůj vnější tvar. Pokud je to žádoucí, může se vnitřní povrch vnější vrstvy povléknout lepidlem nebo jiným pojivovým materiálem právě před zavedením materiálu vnějšího jádra, aby ss napomohlo dobré přilanvosti mezi vnější vrstvou a vnějším jádrem. Pokud se použije, čerpá se lepidlo nebo podobně ze zásobní jednotky 2720 a dodává se skrze napájecí trubku 2721.

Rychlá dostupnost a mimořádně nízké náklady spalitelných složek odpadu znamenají pro uživatele způsobu podle vynálezu t-Q- že přeměna takových složek na palivové orndvkty 's ekonomicky realizovatelná pro komerční prodej. V palivové podružné fázi 2800 se kombinují spalitelné materiály z fáze II, jako 7e podřadný cap n'.. dřevo a podobně- e druhořadvmi materiál.y zncyuzískanými v podružné fázi rafinace plastů 2200♦ Přesněji řečeno, produkují kroky čistění rozpouštědla, které jsou spojené se segregací a znovuzískáním polyethylénu o nízké měrné hmoznosti, jako výsledek částečné degradace polyethylénu sloučeniny parafínu. Ačkoli mají parafíny na komerčním trhu jako přímý materiál malou hodnotu, obsahují tepelnou hodnotu a jejich fyzikální vlastnosti dovolují, aby se využily pro pojení ostatních spalitelných materiálů při výrobě lisovaných palivových výrobků. Materiály, jako je papír, dřevo a další hořlaviny, se mísí se znovuzískanými parafíny a lisují se do formy relativně hutných bloku libovolného běžného vnějšího tvaru. Lisování parafíny částčně natavuje, když se směs zhut* nuje, a výsledná struktura se zachová i po uvolnění stlačení. Složky organického odpadu, které jsou buď nevhodné nebo dosažitelné v množstvích mimo požadavky na výrobu výrobků v další podružné fázi, se mohou upravit pro použití v zemědělství kompostováním v podružné fázi 2900. V této podružné fázi způsobu podle vynálezu se využívají obvyklé techniky kompostování, které jsou odborníkům v tomto oboru dobře známé. Protože už byly materiály nasměrované do kompostovací jednotky zpracované ve fázi II, jsou problémy spojené s vměšováním nebezpečných materiálů do kompostu pevného odpadu do značné míry anulované a kvalita výslednéno kompostového produktu se tak může zajistit na vysoké úrovni.

Spalovací pohonná jednotka 3000 poskytuje uživateli způsobu podle vynálezu možnost využít tepelnou hodnotu těch složek odpadu, které jsou nevhodné pro jiné využití, nebo se vytvářejí v jinak nevyužitelných množstvích. Využití takovýchto materiálů jako palivo ve vysoce účinné a vhodně řízené spalo44 vací jednotce pro výrobu páry na výrobu tepla a/nebo výrobu elektrické energie snižuje náklady na provoz vhodného zařízení používaného pro praktickou realizaci tohoto způsobu a zlepšuje celkovou účinnost tohoto způsobu. Konstrukce a funkce takovéto spalovací pohonné jednotky pro dosažení výkonného spalování odpadních materiálů bez značných nevýhod pro okolní piyoiíoúi líSlj. v i ZildAUali OUJOrniKO V ζϋίϊίΧΟ Odvětví

Navíc k výše popsaným variantám a možnostem je kompletní způsob podle vynálezu takový, že dovoluje úpravu pro jednotlivá vhodná zařízení navržená výslovně pro vhodné speciální účely. Uvažuje se například, že využití zjednodušených provedení způsobu může být výhodné z řady důvodů. Dvě zjednodušená provedení způsobu podle vynálezu jsou znázorněná na obrázcích 21 a 22. U provedení podle obrázku 21 je celá fáze II nebo fáze třídění způsobu vynechaná a fáze III je omezená na výše popsanou podružnou fázi vytlačování směsí. U tohoto provedení se upravované odpadní materiály vysušené a rozmělněné na jednotnou velikost částic v souladu s fází I způsobu podávají přímo do zařízení na vytlačování směsi, jako je zařízení znázorněné na obrázku 19. Protože jsou kroky třídění materiálu podle fáze II výhodného provedení způsobu vynechané, může se materiál umělé hmoty pro vytváření vnější vrstvy smíšeného materiálu a plastová pryskyřice pro použití jako pojivo v jádru do zařízení dovážet. Materiál plastu a plastová pryskyřice se mohou získat z příbuzného vhodného zařízení, které praktikuje úplnou realizaci vynálezu, nebo se mohou získat z dalších zdrojů.

U zjednodušeného provedení podle obrázku 22 se pro třídění materiálů z fáze I na těžký proud a lehký proud využívá fáze třídění v omezeném rozsahu a tyto roztříděné proudy se zavádějí do zařízení pro vytlačování směsí. Třídění materiálů na lehké a·těžké složky dovoluje využít alternativního provedení zařízení na vytlačování směsi znázorněné na obrázku 20 k výrobě smíšených materiálů se zdvojeným jádrem. Materiál plastu pro vnější vrstvu a plastová pryskyřice na pojivo jádra se může opět získat ze zařízení, které prakticky využívá rozsáh45 lejší provedení vynálezu, nebo z jakéhokoli jiného vhodného zdroje.

třeba poznamenat_} že způsob podle vynálezu je navržený s vrozenou pružností, pokud jde o provádění kroků způsobu, pro přizpůsobení rozdělení fází způsobu na geograficky odděipná a pro oorlohnp ΓιΓ i -Jpňenhfiní fy-ri ckého rr>-xrlp ; pn i kroků a podružných fází způsobu. Způsob padle vynálezu je také navržený pro uzpůsobení počáteční konstrukce zařízení k praktickému provádění způsobu v omezeném rozsahu pro pozdější rozšíření přidáním fází a/nebo podružných fází. Pouze jako příklad se může původně konstruovat zařízení pro fázi I a upravené materiály se mohou lisovat do bloků a skladovat. Vhodné zařízení na vytlačování směsi fáze III jak pro využití právě zpracovaných materiálů tak i materiálů skladovaných se může konstruovat později, zatímco zařízení fáze II pro tří dění materiálů se může konstruovat následně. Pak se mohou při pojit další podružné fáze fáze III, a to všechny podle úplného plánu realizace, který uživateli dovoluje započít s okamžitým zmírněním problémů s pevným odpadem a pokročit k rozsáhlejšímu zpracování, jak je to vyvoláno ekonomickými faktory a potřebami.

Předcházející popis výhodného provedení a určitých alternativních provedení a variant způsobu podle vynálezu a popisy zařízení vhodného pro praktické provedení způsobu podle vynálezu jsou ilustrativní a pro záměry neomezující. Způsob podle vynálezu dovoluje různé další dodatky, kombinace a obměny a rovněž umožňuje využití s možnými konstrukcemi zařízení schop nými provádět kroky způsobu, aniž by došlo k odchýlení od rozsahu vynálezu, jak je definován.

Claims (33)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1, Způsob zpracování pevného odpadního materiálu, při kterém se znovu získávají jeho složkové materiály a vyrábí se z něho materiály užitečné, vyznačující se f ΐ φ , že zahrnu ie krok v qierhanirUho r π ✓ * * ·<·.? π í nrjnarln-íbn materiálu na kusy o předem zvolené maximální /alikosti; mechanického rozmělnění kusů odpadního materiálu pro zmenšení uvedených kusů na částice předem zvolené obecně jednotné velikosti; sušení odpadního materiálu, aby se z něho odstranila vlhkost; zavedení tohoto odpadního materiálu do první odlučovací jednotky a rozdělení tohoto materiálu na první proud o nízké měrné hmotnosti a první proud o vysoké měrné hmotnosti; zavedení prvního proudu o vysoké měrné hmotnosti do druhé odlučovací jednotky a rozdělení materiálu uvedeného prvního proudu o vysoké měrné hmotnosti na druhý proud o nízké měrné hmotnosti a druhý proud o vysoké měrné hmotnosti; zavedení prvního proudu o nízké měrné hmotnosti do třetí odlučovací jednotky a rozdělení materiálu uvedeného prvního proudu o nízké měrné hmotnosti na třetí proud o nízké měrné hmotnosti a třetí proud o vysoké měrné hmotnosti; soustředění materiálů ve druhém proudu o vysoké měrné hmotnosti; shromáždění materiálů ve druhém proudu o nízké měrné hmotnosti; zavedení třetího proudu o vysoké měrné hmotnosti do čtvrté odlučovací jednotky a rozdělení materiálu zmíněného třetího proudu o vysoké měrné hmotnosti na čtvrtý proud o nízké měrné hmotnosti a čtvrtý proud o vysoké měrné hmotnosti; zavedení třetího proudu o nízké měrné hmotnosti do páté odlučovací jednotky a rozdélení materiálu uvedeného třetího proudu o nízké měrné hmotnosti na pátý proud o nízké měrné hmotnosti a pátý proud o vysoké měrné hmotnosti; shromáždění materiálů ve čtvrtém proudu o vysoké měrné hmotnosti; shromáždění materiálů ve čtvrtém proudu o nízké měrné hmotnosti; shromáždění materiálů v pátém proudu o nízké měrné hmotnosti; zavedení pátého proudu o vysoké měrné hmotnosti do šesté odlučovací skupiny a rozdělení materiálu zmíněného páténo proudu o vysoké měrné hmotnosti π 3 íeg tý proud O ní Ζ'·ά Κπιο + πος + ί a ípstý proud o vysoké měrné hmotnosti; shromáždění materiálů v šestém proudu o nízké měrné hmotnosti a použití shromážděných materiálů oro yyrcbu užitečných -Jrnbků ς h-,nhio matu. riáiů,
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že před sušením zmíněného odpadního materiálu zahrnuje přídavný krok magnetického odlučování a odstraňování železných kovů z uvedeného odpadního materiálu.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že před mechanickým rozdrcením uvedeného odpadního materiálu zahrnuje dodatečné kroky průchodu uvedeného odpadního ma teriálu otevíracím prostředkem nádob pro vyjímání zmíněného odpadního materiálu z likvidačních nádob a magnetického odstraňování železných kovů z uvedeného odpadního materiálu.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvedený otevírací prostředek nádob zahrnuje mechanicKé trhací zařízení.
5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje dodatečný krok přidání chemického regulačního činidla zápachu k uvedenému odpadnímu materiálu před sušením zmíněného odpadního materiálu.
6. 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že před krokem zhutňování zmíněného odpadního materiálu zahrnuje dodatečný krok sterilizace uvedeného odpadního materiálu.
7. 7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že velikost částic, na kterou se uvedený odpadní materiál redukuje rozmělňováním zmíněného odpadního materiálu, je asi v rozsahu jedné osminy palce až jedné čtvrtiny palce
8. 8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že konečný obsah vlhkosti., na který se uvedený odpadní materiál ve zmíněné sušákové skupině druné etapy redukuje, je v rozsahu asi 5 dílů na milion až 10 dílů oa milion„
9. 9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi krokem sušení odpadního materiálu a krokem zavedení odpadního materiálu do první odlučovací jednotky zahrnuje další kroky zhutnování odpadního materiálu pro výrobu řady hutných jednotlivých bloků jednotného vnějšího tvaru a rozměru, obalení každého z uvedených bloků obalovým materiálem v podstatě nepropustným pro průchod vzduchu a vody tímto obalovým materiálem; přechodné uložení odpadního materiálu ve formě uvedených zhutněných a obalených bloků po určité časové období a rozrušení každého z uvedených bloků a navrácení odpadního materiálu do formy suchých volných částic jednotné velikosti a vnějšího tvaru.
10. 10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že odlučovací zařízení dále zahrnuje několik odlučovacích vibračních jednotek, z nichž každá rozděluje vstupující proud částic materiálu na dva nebo více výstupních proudů na základě jejich měrné hmotnosti postupným odstraňováním částic materiálů s rostoucími měrnými hmotnostmi, přičemž postup zahrnuje dodatečně kroky zavedení druhého proudu o vysoké měrné hmotnosti do první jednotky vibračního odlučování a rozdělení materiálu uvedeného druhého proudu o vysoké měrné hmotnosti na řadu proudů materiálu, z nicnž každý proud obsahuje materiály, které mají měrné nmotnosti v samostatném předem zvoleném rozsahu, a shromažďování materiálů v každém z uvedené řady proudů; dále zavedení čtvrtého proudu o vysoké

    - 49 měrné hmotnosti do druhé jednotky vibračního odlučování a rozdělení materiálu zmíněného čtvrtého proudu o vysoké měrné hmotnosti na radu proudů materiálu, kde každý proud obsahuje materiály, které mají měrné hmotnosti v samostatném předem zvoleném rozsahu, a také shromažďování materiálů v v každém z rady proudů a konečně zavedení šestého proudu o vysoké měrné hmotnosti do třetí jednotky vibračního odlučování a rozdělení materiálu uvedeného čtvrtého proudu o vysoké měrné hmotnosti na řadu proudů materiálu, kde každý proud obsahuje materiály, které mají měrné hmotnosti v samostatném předem zvoleném rozsahu, a shromažďování materiálů v každém z uvedené řady proudů.
11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že odlučovací zařízení dále zahrnuje přídavné jednotky vibračního odlučování, z nichž každá rozděluje vstupující proud částic materiálu na dva nebo více výstupních proudů na základě měrné hmotnosti postupným odstraňováním částic materiálů s rostoucími měrnými hmotnostmi, přičemž způsob zahrnuje dodatečné kroky zavedení druhého proudu o nízké měrné hmotnosti do čtvrté jednotky vibračního odlučování a rozdělení materiálu uvedeného druhého proudu o nízké měrné hmotnosti na několik proudů materiálu, kde každý proud zahrnuje materiály, které mají měrné hmotnosti v samostatném předem zvoleném rozsahu, a shromažďování materiálů v každém z uvedených několika proudů, dále zavedení čtvrtého proudu o nízké měrné hmotnosti do páté jednotky vibračního odlučování a rozdělení materiálu uvedeného čtvrtého proudu o nízké měrné hmotnosti na řadu proudů materiálu, kde každý proud obsahuje materiály, které mají měrné hmotnosti v odděleném předem zvoleném rozsahu, a shromažďování materiálů v každém z uvedené řady proudů, rovněž zavedení pátého proudu o nízké měrné hmotnosti do šesté jednotky vibračního odlučování a rozdělení materiálu uvedeného pátého proudu o nízké měrné hmotnosti do několika proudů materálu, kde každý proud ob50 sáhuje materiály, které mají měrné hmotnosti v odděleném předem zvoleném rozsahu, a shromažďování materiálů v každém z n 2 k c 1.1 k 3 řečených proudu, a koneene zavedení sesteho prou du o nízké měrné hmotnosti do sedmé jednotky vibračního odlučování a rozdělení materiálu zmíněného šestého proudu o

    H B ·,- f? ,Ύ» δ Τ' C*· £*· ^U n Γ Γ £ Ή n T, * H -i -n ·-. -ί ·.- 4 * ' L· r-4 r-> L· -> - ’ proud obsahuje materiály, které mají měrné hmotnosti v odděleném předem zvoleném rozsahu, a shromažďování materiálů v každém z řečené řady proudů.
12. 12. Způsob podle nároku 11, kde alespoň jeden z proudů shromažďovaného materiálu obsahuje dva nebo více materiálů plastů odlišného složení a s odlišnými teplotami tavení, vyznačující se tím, Že tento způsob zahrnuje pro účely oddělování takovýchto plastických materiálů od shromážděného proudu následující kroky umístění toho proudu materiálu, který zahrnuje takové plastické materiály, na první dopravníkový pás vyhřívaný na první teplotu rovnou teplotě tavení prvního z plastů, které se mají takto odlučovat; um ožnění tomuto prvnímu plastickému materiálu, aby se částečně natavil a přilepil ke zmíněnému dopravníkovému pásu; padání nepřilepených materiálů z uvedeného prvního dopravníkového pásu na druhý dopravníkový pás; odstarnění přilepeného plastického materiálu ze zmíněného prvního dopravníkového pásu a znovuzískání takovéhoto materiálu pro využití nebo skladování; dále pak vyhřívání uvedeného druhého dopravníkového pásu na druhou teplotu rovnou teplotě tavení druhého z plastických materiálů, který se má takto oddělit, a umožnění tomuto druhému plastickému materiálu, aby se částečně natavil a přilnul k uvedenému druhému dopravníkovému pásu, padání nepřilnutých materiálů z řečeného druhého dopravníkového pásu na třetí dopravníkový pás, odstranění přilepeného plastického materiálu z uvedeného druhého dopravníkového pásu a znovuzískání tohoto materiálu pro využití nebo skladování; a opakování kroku vyhřívání následných do51 právníkových pásů, částečného natavení a přilepení některého materiálu plastu k příslušnému dopravníkovému pásu, padání nepři lepeného materiálu, odstraňování přilepeného materiálu a znovuzískávání takového materiálu pro každý z plastických materiálů, který se má tímto procesem vytřídit.
13. 13, Způsob podle nároku 1, kdy alespoň jeden z proudů shromážděného materiálu sestává ze dvou nebo yíce plastů, které mají několik různých chemických složení, vyznačující se t í m, že pro účely roztřídění uvedených plastů zahrnuje jejich rozpuštění na několik plastových pryskyřic, z nichž každá má samostatné chemické složení, čistění těchto pryskyřic a také využití zařízení, které zahrnuje několik zpracovacích linek o počtu rovném počtu samostatných složení pryskyřic, které se mají třídit a čistit, přičemž každá ze zpracovacích linek zahrnuje nádobu na extrakci rozpouštědlem, filtrační jednotku a vratnou jednotku rozpouštědla, a dále zahrnuje kroky zavedení směsi plastických materiálů do nádoby extrakce rozpouštědlem první zpracovací linky, přidávání rozpouštědla zvoleného pro rozpouštění prvního plastického materiálu, který se má vytřídit a vyčistit, do uvedené nádoby extrakce rozpouštědlem, aby se zmíněný první plastický materiál rozpustil a vytvořil roztok první pryskyřice, která se má oddělit a vyčistit v uvedeném rozpouštědle; odvádění zmíněného roztoku z uvedené nádoby extrakce rozpouštědlem a dopravování uvedeného roztoku do filtrační jednotky zmíněné první zpracovací linky; provádění uvedeného roztoku zmíněnou filtrační jednotkou, aby se z něho odstranily nečistoty a tím se uvedený roztok vyčistil; odvádění zmíněného vyčištěného roztoku z uvedené filtrační jednotky a dopravování uvedeného roztoku do nádoby extrakce rozpouštědlem zmíněné první zpracovací linky; extrahování uvedeného rozpouštědla ze zmíněné první pryskyřice a odstranění uvedenéno rozpouštědla ze zmíněné nádoby extrakce rozpouštědlem, což má za následek znovuzískání uvedené prv52 ní pryskyřice; odvádění zmíněné první pryskyřice z uvedené nádoby extrakce rozpouštědlem, dokončení odlučování a čistění uvpriRHP nrvri nrvqkvr i rp ·» nHváHSní ^hvv-aíírí ςιηρςί olastických materiálů ze zmíněné nádoby extrakce rozpouštědlem uvedené první zpracovací linky a opakování předcházejících k Γ nk *! '/ P druhé 7 Γ- ai r π v α r f π π Γ¹ P q Η 2 ] ς j H ^nrísrnvarf^h I i nkách dokud se nedosáhne roztřídění a vyčistění požadovaného počtu jednotlivých složek pryskyřice.
14. 14. Způsob zpracování pevného odpadního materiálu pro zachování zásobní hodnoty jeho složek, vyznačující se t í m, že zahrnuje kroky mechanického roztrhání odpadního ma teriálu pro zmenšení tohoto odpadního materiálu na částice o jednotné velikosti; sušení odpadního materiálu, aby se z něho odstranila volná vlhkost, a zhutnění odpadního materiálu pro výrobu rady hutných samostatných bloků pro přepravu a skladování.
15. 15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že obsahuje dodatečný krok odstraňování železných kovů z odpadního materiálu před krokem mechanického roztrhání tohoto odpadního materiálu.
16. 16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že pro odstraňování uvedených železných kovů z odpadního materiálu se použije magnetický odlučovací prostředek.
17. 17. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že zahrnuje dodatečný krok obalení každého z uvedených bloků tím, že se na povrch každého z řečených bloků nanese materiál v podstatě nepropustný pro vzduch a vodu.

    13. Způsoo podle nároku 14, vyznačující se tím, že obsahuje dodatečný krok mechanického rozmělnění odpadních materiálů po roztrhání uvedeného odpadního materiálu a před sušením uvedeného odpadního materiálu, aby se uvedené částice odpadního materiálu zredukovaly na menší částice jednotné 'velikosti.
18. 19. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, gulaci pachu k uvedenému odpadnímu materiálu před sušením uvedeného odpadního materiálu.
19. 20. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že před krokem zhutňování uvedeného odpadního materiálu zahrnuje dodatečný krok sterilizace uvedeného odpadního mateři álu.
20. 21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že krok sterilizace uvedeného odpadního materiálu zahrnuje průchod sterilízačního plynu uvedeným odpadním materiálem během kroku sušení zmíněného odpadního materiálu.
21. 22. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že krok sterilizace uvedeného odpadního materiálu zahrnuje ozařování zmíněného odpadního materiálu sterilizačním zářením.
22. 23. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že zahrnuje dodatečný krok míchání lepícího činidla s uvedeným odpadním materiálem před krokem zhutňování zmíněného odpadního materiálu, aby uvedené částice odpadního materiálu přilnuly k sobě a usnadnily tvarování uvedeného odpadního materiálu do samostatných bloků.
23. 24. Způsob odlučování materiálů rezervnícn zdrojů předem zvoleného složení z neterogenní směsi materiálů, kde v této směsi jsou materiály ve formě suchých volných částic jednotné velikosti a vnějšího tvaru, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky zavedení heterogenní směsi materiálů do skupiny prvního fluidního odlučovače a průchodu třídící tekutiny uvedenou skupinou prvního fluidního odlučovače v proudech o předem určených velikostech průtoku a rychlostech, aby rozdělily tuto směs materiálů na první proud čás+ ’ Γ π ne v { ffl$r πέ hrar» + nnQ + ’ n r·v r, ϊ η η η 11 -) Λ ó <s + ‘r n r- ·= ' rn o ší měrné hmotnosti a první proud částic o střední měrné hmotnosti mezi nimi; zkombinování uvedeného prvního proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a uvedeného prvního proudu částic o střední měrné hmotnosti na první kombinovaný proud; zavedení zmíněného prvního kombinovaného proudu do skupiny druhého fluidního odlučovače a provádění třídící tekutiny uvedenou skupinou druhého fluidního odlučovače v prou dech o předem stanovených velikostech průtoku a rychlostech, aby nastalo rozdělování uvedeného prvního kombinovaného prou du na druhý proud částic o nejvyšší měrné hmotnosti, druhý proud částic o nejnižší měrné hmotnosti a druhý proud částic o střední měrné hmotnosti; zkombinování zmíněného druhého proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a uvedeného druhého proudu částic o střední měrné hmotnosti na druhý kombinovaný proud; zavedení zmíněného prvního proudu částic o nejnižší měrné hmotnosti do skupiny třetího fluidního odlučovače a provádění třídící tekutiny zmíněnou skupinou třetího fluidního odlučovače v proudech o předem stanovených velikostech průtoku a rychlostech, aby nastalo rozdělování této směsi materiálů na třetí proud částic o nejvyšší měrné hmotnosti, třetí proud částic o nejnižší měrné hmotnosti a třetí proud částic o střední měrné hmotnosti; vzájemného zkombinování uvedeného třetího proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a uvedeného třetího proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a střední měrné hmotnosti na třetí kombinovaný proud; zavedení uvedeného třetího kombinovaného proudu do skupiny Čtvrtého fluidního odlučovače a provádění třídící tekutiny uvedenou skupinou Čtvrtého fluidního odlučovače v proudech o předem stanovených velikostech průtoku a rych55 lostech, aby způsobily rozdělení uvedeného kombinovaného proudu na čtvrtý proud částic o nejvyšší měrné hmotnosti, čtvrtý proud částic o nejnižší měrné hmotnosti a čtvrtý proud částic o střední měrné hmotnosti; zkombinování zmíněného čtvrtého proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a do čtvrtého kombinovaného proudu; zavedení zmíněného třetího proudu částic o nejnižší měrné hmotnosti do skupiny pátého fluidního odlučovače a provádění třídící tekutiny uvedenou skupinou pátého fluidního odlučovače v proudech o předem stanovených velikostech průtoku a rychlostech, které způsobují rozdělení této směsi materiálů na pátý proud částic o nejvyšší měrné hmotnosti, pátý proud částic o nejnižší měrné hmotnosti a pátý proud částic o střední měrné hmotnosti; vzájemného zkombinování uvedeného pátého proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a uvedeného pátého proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a střední měrné hmotnosti na pátý kombinovaný proud; zavedení zmíněného pátého kombinovaného proudu do skupiny šestého fluidního odlučovače a provádění třídící tekutiny zmíněnou skupinou šestého fluidního odlučovače v proudech o předem stanovených velikostech průtoku a rychlostech, které rozdělují zmíněný první kombinovaný proud na šestý proud částic o nejvyšší měrné hmotnosti, šestý proud částic o nejnižší měrné hmotnosti a šestý proud částic o střední měrné hmotnosti; zkombinování uvedeného šestého proudu částic o nejvyšší měrné hmotnosti a zmíněného šestého proudu částic o střední měrné hmotnosti na šestý kombinovaný proud; nasměrování zmíněného pátého proudu částic o nejnižší měrné hmotnosti pro využití nebo skladování takovýchto materiálů; zavedení uvedeného druhého kombinovaného proudu ze zmíněné skupiny druhého fluidního odlučovače do skupiny odlučovače první sekundární fáze a rozdělení zmíněného druhého kombinovaného proudu na několik koneč ných proudů částic, z nichž každý obsahuje částice, které mají měrné hmotnosti v předem zvoleném odděleném rozsahu, a nasměrování každého z konečných proudů částic z uvedené skupiny odlučovače první sekundární fáze pro využití nebo skladování} zavedení zmíněného čtvrtého kombinováného pruudu ze zmíněné skupiny čtvrtého fluidního odlučovače do skupiny odlučovače druhé sekundární fáze a rozdělení uvedeného

    X ·,> o rr· l· ’ _n r· - X! . ' ¹ · - - ·. ?·' - - ·¹ ’ částic, z nichž každý obsahuje částice, které mají měrné hmotnosti v předem zvoleném odděleném rozsahu, a nasměrování každého ze zmíněných konečných proudů částic z uvedené skupiny odlučovače druhé sekundární fáze k využití nebo skladování; zavedení zmíněného šestého kombinovaného proudu z uvedené skupiny šestého fluidního odlučovače do skupiny odlučovače třetí sekundární fáze a rozdělení uvedeného šestého kombinovaného proudu na řadu konečných proudů částic, z nichž každý obsahuje částice, které mají měrné hmotnosti v předem zvoleném odděleném rozsahu, a nasměrování každého ze zmíněných konečných proudů částic z uvedené skupiny odlučovače třetí sekundární fáze pro využití nebo uskladnění.
24. 25. Způsob podle nároku 24, v y z n a č u j í c í s e t í m, že zahrnuje dodatečné kroky zavedení každého ze zmíněných proudů částic o nejvyšší měrné hmotnosti a každého z uvedených proudů částic o střední měrné hmotnosti do skupiny· vibračního odlučovače a znovuzískání pro využití nebo skladování částic materiálů o předem zvolených rozsazích měrné hmotnosti z uvedených proudů před zkombinováním zbytků uvedených proudů do zmíněného kombinovaného proudu.
25. 26. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že každá z uvedených skupin fluidních odlučovačů zahrnuje jednotku s fluidním ložem a jednotku cyklonového odlučovače.
26. 27. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že třídící tekutina je vzduch.

    57 23. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že průtok uvedené třídící tekutiny v každé ze zmíněných skupin fluidnťch odlučovačů se děje v příslušné skupině fluidního odlučovače v uzavřené smyčce.

    7 9. 7 π t*i s n h pndlA n q r n ki i ? fl . υ v 7 n q ř u ή í r ť ^c <=> t í m že zahrnuje dodatečné kroky odstraňováni prachu a podobně z uvedené třídící tekutiny v každé ze zmíněných skupin fluidních odlučovačů po průchodu zmíněné třídící tekutiny uvedenými částicemi materiálu.

    33. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že uvedené kroky rozdělení kombinovaných proudů na řadu konečných proudů částic zahrnují dodatečné kroky umístění kombinovaného proudu na podélný dopravník skloněný napříč k šířce dopravníku s jedním okrajem v menší výšce než je okraj protilehlý; uvedení zmíněného dopravníku do vibračního pohybu a tím roztřesení částic materiálu obsahujícího kombinovaný proud a uvedení zmíněných částic do pohybu napříč k šířce uvedeného dopravníku v míře pohybu úměrné měrné hmotnosti uvedených částic, takže se částice o vyšší měrné hmotnosti pohybují napříč a padají ze zmíněného dopravníku před tím, než se napříč pohybují částice o nižší měrné hmotnosti a padají z uvedeného dopravníku; sbírání částic padajících z uvedeného dopravníku do oddělených proudů částic, které jsou určené částí délky dopravníku, z něhož takové částice padají, přičemž každý z uvedených oddělených proudů částic zahrnuje částice, které mají měrné hmotnosti v předem zvoleném rozsahu, a nasměrování každého z uvedených oddělených proudů částic k využití nebo skladování.
27. 31. Způsob podle nároku 24, vyznačující se t í m, že alespoň jeden z uvedených kombinovaných proudů zahrnuje podobné materiály s odlišnými teplotami tavení a kde alespoň jeden z uvedených kroků rozdělování zmíněného čtvrtého kom58 biflovaného proudu na několik konečných proudů částic zahrnuje další kroky umístění zmíněného kombinovaného proudu na první dopravníkový pás vyhřívaný na první teplotu rovnou teplotě tavení prvního z materiálů, které se mají takto oddělit, a která dovoluje tomuto prvnímu materiálu částečně se ostavit a přilepí ' k uvedenému prsnímu dopravní kovárnu pásu, paoání nepřilepenycn materiálů z uveaeneno prvníno dopravníkového pásu na druhý dopravníkový pás, odstraňování přilepeného materiálu z uvedeného prvního dopravníkového pásu a znovuzískání takovéhoto materiálu pro využití nebo skladování; vyhřívání zmíněného druhého dopravníkového pásu na druhou teplotu rovnou teplotě tavení druhého z materiálů, které se mají takto oddělit, která dovoluje tomuto druhému materiálu, aby se částečně natavil a přilepil k uvedenému druhému dopravníkovému pásu, padání nepřilepených materiálů z uvedeného druhého dopravníkového pásu na třetí dopravníkový pás, odstraňování přilepeného materiálu ze zmíněného druhého dopravníkového pásu a znovuzískání takového materiálu pro použití nebo skladování a konečně opakování kroku vyhřívání, částečného natavení a přilepení, padání nepřilepenéno materiálu, odstraňování přilepeného materiálu a znovuzískání takového materiálu pro každý z materiálů, které se mají tímto způsobem vytřídit.
28. 32. Způsob podle nároku 31, vyznačující se tím, že zmíněné dva nebo více podobných materiálů obsahují umělé hmoty.
29. 33. Způsob zpracování pevného odpadu obsahujícího řadu předmětů a výroby užitečných výrobků z tohoto odpadu, vyznačující se t í m, že zahrnuje kroky roztrhání pevného odpadu, aby se zmenšily rozměry předmětů, které jsou v nám obsažené; rozdrcení pevného odpadu na částice obecně jednotnéno fyzického rozměru; sušení pevného odpadu pro odstranění vlnkosti z tohoto odpadu; smísení pevného odpadu s dostateč59 ným množstvím tekuté plastové pryskyřice pro úplné povlečení a obalení jeho částic a vytvoření čerpatelné kaše a s dostatečným množstvím polymeračního katalyzátoru oro polymeraci uvedené plastové pryskyřice; tvarování dutého tělesa se souvislou boční stěnou plastického materiálu kontinuálním'vytlačováním uvedeného plastického materiálu z wtlečovací hubice; čerpání uvedené kaše částic pevného odpadu, tekuté plastové pryskyřice a katalyzátoru dovnitř uvedeného tělesa současně s vytlačováním zmíněného tělesa, aby se zmíněný vnitřek vyplnil, když se uvedené těleso tvaruje, a umožnění uvedené plastové pryskyřici polymerovat a tak vytvářet pevné jádro částic pevného odpadu obklopených a obalených v pojivu tvořeném uvedenou plastovou pryskyřicí.^
30. 34. Způsob třídění a rafinace směsi plastických materiálů obsahujících umělé hmoty, které mají několik různých chemických složení, na několik plastových pryskyřic, z nichž každá má samostatné chemická složení, který využívá zařízení obsahující několik zpracovacích linek o stejném počtu, jako je počet jednotlivýcn složení pryskyřic, které se mají třídit a rafinovat, přičemž každá ze zpracovacích linek zahrnuje nádobu na extrakci rozpouštědlem, filtrační jednotku a vratnou jednotku rozpouštědla, vyznačující se t í m, že zahrnuje kroky zavedení směsi plastických materiálů do nádoby na extrakci rozpouštědlem první zpracovací linky; přidání rozpouštědla zvoleného pro rozpouštění prvníno plastického materiálu, který se má vytřídit a rafinovat, do uvedené nádoby pro extrakci rozpouštědlem, aby se uvedený první plastický materiál rozpustil a vytvořil v uvedeném rozpouštědle roztok první pryskyřice, která se má oddělit a rafinovat; odvedení uvedeného roztoku ze zmíněné nádoby na extrakci rozpouštědlem a dopravování uvedeného roztoku do filtrační jednotky zmíněné první zpracovací linky; průchodu uvedenéno roztoku zmíněnou filtrační jednotkou pro odstranění nečistot z tohto roztoku a tím jeho vyčistění;

    odvedení uvedeného vyčištěného roztoku ze zmíněné filtrační jednotky a dopravení zmíněného roztoku k nádobě pro extrakci rozpouštědlem uvedené první zoracovací linky?, extrakce uvedeného rozpouštědla ze zmíněné první pryskyřice a odvedení uvedeného rozpouštědla ze zmíněné nádoby na extrakci rozpouštědlem, jehož výsledkem je znovuzískání uvedené první pryskyřice^ odvedení uvedené pryskyřice ze zmíněné nádoby na extrakci rozpouštědlem, což dokončuje oddělení a vyčistění uvedené první pryskyřice; odstranění zbývající směsi plastických materiálů ze zmíněné nádoby na extrakci rozpouštědlem uvedené první zpracovací linky a opakování předcházejících kroků v druhých zpracovacích linkách a následujících zpracovacích linkách, dokud není dosaženo vytřídění a vyčistění požadovaného počtu oddělených složení pryskyřic.
31. 35. Zařízení reaktorové nádoby na extrakci rozpouštědlem užívané pro oddělování konkrétního plastického materiálu ze směsi plastických materiálů rozpuštěním tohoto konkrétního plastického materiálu v roztoku, vyznačující se t í m, že zahrnuje trubkovité těleso, které má dutý vnitřek, uzavřený první konec a uzavřený druhý konec, přičemž zmíněné těleso je bočně rozdělené na horní sekci, která zahrnuje zmíněný první konec, a spodní sekci, která zahrnuje uvedený druhý konec; spojovací prostředky pro uvolnitelné spojení uvedené horní sekce a uvedené spodní sekce zmíněného tělesa kapalinotěsným spojem; ventilový vstup plastického materiálu v uvedeném prvním konci zmíněného tělesa pro zavádění plastických materiálů dovnitř zmíněného tělesa tímto vstupem; ventilový vstup rozpouštědla v řečeném prvním konci zmíněného tělesa pro zavádění rozpouštědla dovnitř uvedeného tělesa tímto vstupem; podtlakové a tlakové potrubí propojené s uvedenou horní sekcí zmíněného tělesa kolem otvoru vytvořeného v uvedené horní sekci zmíněného tělesa pro zvolené zavedení podtlaku nebo tlaku do vnitřního prostoru uvedenéno tělesa; filtrační síto uspořádané napříč vnitřníno prostoru uvedené61 ho tělesa mezi zmíněnou horní sekcí a uvedenou spodní sekcí pro podepření materiálu plastu v horní sekci uvedeného tělesa a umožnění průchodu rozpouštědla a rozpuštěného plastického materiálu zmíněným filtračním sítem z uvedené horní sekce zmíněného tělesa do uvedené spodní sekce zmíněného tělesa·, ventilový výstup plastického materiálu v uvedené horní sekci zmíněného tělesa sousedící s uvedeným filtračním sítem pro odstraňování plastického materiálu zevnitř uvedeného tělesa a ventilový výstup roztoku ve zmíněném druhém konci uvedeného tělesa pro odstraňování rozpouštědla a rozpuštěného plastického materiálu zevnitř uvedeného tělesa.
32. 36. Vytlačovací zařízení směsi na výrobu složenéno materiálu způsobem kontinuálního vytlačování směsi, který má vnější vrstvu plastického materiálu obklopující vnitřní jádro částic pevného materiálu obalených v základní hmotě polymerovaného plastového materiálu vytvořeného z katalyzované tekuté pryskyřice, vyznačující se tím, že zahrnuje dvojici vytlačovacích jednotek plastického materiálu, z nichž každá má nádobu pro příjem a uložení plastického materiálu, potrubí plastického materiálu pro dopravování tekutého plastického materiálu z uvedené nádoby zmíněným potrubím, šnekový dopravník pro tlačení tekutého plastického materiálu uvedeným potrubím a ohřívací prostředek pro ohřívání plastického materiálu v uvedené nádobě, aby zůstal tekutý; jednotku vytlačovací hubice pro vytlačování vnější vrstvy složeného materiálu z této hubice, která má výstup hubice s tvarem příčného řezu odpovídajícím vnější vrstvě pro průchod tekuténo plastického materiálu tímto průřezem a vytváření vnější vrstvy složeného materiálu a rozdělovač připojený k potrubím plastického materiálu uvedených vytlaČovacích jednotek plastického materiálu a napojený na uvedený výstup hubice pro dopravu tekutého plastického materiálu mezi nimi; mísící a čerpací jednotku jádrového materiálu, která zahrnuje nádobu pro příjem částic pevného ma62 teriálu, otočný šnek pro míšení materiálu v uvedené nádobě a čerpání materiálu ze zmíněné nádoby; vstupní vedení pryskyřice oro přivádění katalyzované tekuté pryskyřice k uvedené mísicí a Čerpací jednotce jádrového materiálu pro míšení s uvedenými částicemi pevného materiálu; napájecí trubní ipcjencu :p ací jádrcvéhc materiálu a sahající skrze uvedenou jednotku vytlačovací hubice koncentricky se zmíněným výstupem hubice pro dopravování smíšených částic pevného materiálu a katalyzované tekuté pryskyřice z uvedené mísicí a čerpací jednotky jádrového materiálu zmíněnou jednotkou vytlačovací hubice a do vnitřního prostoru vnější vrstvy, když se vnější vrstva tvaruje, aby v ní při polymeraci kapalné pryskyřice vytvářely pevné jádro.
33. 37. Vytlačovací zařízení směsi podle nároku 36, vyznačují c í se t í m, že dále zahrnuje druhou mísicí a čerpací jednotku jádrového materiálu, druhé vstupní vedení pryskyřice a druhou napájecí trubku, které jsou za účelem tvarování dvoudílného jádra obklopeného vnější vrstvou složeného materiálu propojené a uspořádané tímtéž způsobem jako první zmíněná mísicí a čerpací jednotka jádrového materiálu, vstupní vedení pryskyřice a napájecí trubka.