CZ23271U1 - Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta - Google Patents

Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta Download PDF

Info

Publication number
CZ23271U1
CZ23271U1 CZ201125019U CZ201125019U CZ23271U1 CZ 23271 U1 CZ23271 U1 CZ 23271U1 CZ 201125019 U CZ201125019 U CZ 201125019U CZ 201125019 U CZ201125019 U CZ 201125019U CZ 23271 U1 CZ23271 U1 CZ 23271U1
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
silage
weight
stabilized
enriched
grains
Prior art date
Application number
CZ201125019U
Other languages
English (en)
Inventor
Doležal@Petr
Havlícek@Zdenek
Skládanka@Jirí
Vyskocil@Ivo
Mikyska@František
Zeman@Ladislav
Šeda@Jan
Szwedziak@Katarzyna
Original Assignee
Mendelova Univerzita V Brne
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Mendelova Univerzita V Brne filed Critical Mendelova Univerzita V Brne
Priority to CZ201125019U priority Critical patent/CZ23271U1/cs
Publication of CZ23271U1 publication Critical patent/CZ23271U1/cs

Links

Classifications

    • Y02P60/873

Landscapes

  • Fodder In General (AREA)

Description

Oblast techniky
Technické řešení se týká obohacené a stabilizované siláže na bázi pivovarského mláta.
Dosavadní stav techniky
V České republice vzniká každoročně při výrobě piva okolo 380 tisíc tun mokrého pivovarského mláta, vyznačujícího se příznivým nutričním složením.
Čerstvé pivovarské mláto obsahuje okolo 20 % hmotnostních sušiny, 5 % hmotnostních N-látek, 2 % hmotnostních tuku, 4 % hmotnostních vlákniny, 1 % hmotnostních popelovin a 10 % hmotnostních výtažkové bezdusíkaté látky, zejména vodorozpustné sacharidy. Ze sacharidové složky io převažují především glukóza a maltóza. Obsah netto energie se pohybuje v rozmezí 6,1 až
6,7 MJ NEL a 5,6 až 6,0 MJ NEV v 1 kg sušiny, nebo 10,43 MJ ME. Jde tedy o významné bílkovinné knnivo s vysokou kvalitou bílkovin.
V krmné dávce dojnic pivovarské mláto podporuje sekreci mléka, neboť se vyznačuje významnými mlékotvomými, tj. sekretorickými účinky. Specifickou vlastností kvalitního pivovarského mláta je pozitivní vliv na báchoro vé prostředí dojnic a na mikrobiální aktivitu, zejména na tvorbu mikrobiálního proteinu pro dojnice v laktaci.
Z důvodu podléhání rychlé mikrobiální zkáze, zejména v letním období, je asi jedna třetina pivovarského mláta zkrmována už v čerstvém stavu. Čerstvé nekonzervované mláto se vyznačuje poměrně vysokou hodnotou stravitelnosti organické hmoty v obsahu až 64 až 65 % hmotnost20 nich, přičemž ve zkrmitelném stavu vydrží zpravidla nejdéle 48 hodin. Po této době dochází k hlubokým smyslovým, nutričním, ale zejména mikrobiálním změnám způsobených vysokým obsahem dusíkatých látek. Větší část se tak musí konzervovat silážováním. To je však problém, jelikož samotné pivovarské mláto jako bílkovinné krmivo je těžce silážovatelné.
Velký problém při konzervaci čerstvého mláta je nízký obsah sušiny, v průměru 19 až 22 % hmotnostních, způsobující nejen rozsáhlé uvolňování a odtok tekutin ihned po zasilážování, ale má také silný negativní vliv na průběh fermentace a na výslednou kvalitu siláže, jelikož máselným kvašením dochází k rozkladu bílkovin a k velké tvorbě ketogenní kyseliny máselné. Je známo, že z 1 t mláta se uvolní až 170 1 silážních tekutin, které způsobují velké ekologické a také ekonomické ztráty. Z* těchto důvodů je doporučováno čerstvé mláto lisovat na vyšší obsah sušiny v množství 35 až 40 % hmotnostních, nebo i sušší, což je však energeticky velmi náročné. Nejrozšířenější metodou konzervace čerstvého pivovarského mláta tedy zůstává silážování.
Dynamika tvorby a odtoku šťáv z čerstvého zasílážovaného mláta je odlišná než např. u silážní kukuřice, kde 50 % objemu šťáv odteče do 4 až 6 dnů po zasilážování a zbytek se uvolní do 10 až 12 dnů. Odtok šťáv z pivovarského mláta začíná bezprostředně po zasilážování, kdy po dvou dnech odteče téměř 50 % objemu šťáv, a končí po 20 až 25 dnech. Vzhledem k nízkému obsahu sušiny ve šťávě vytékající z mláta, pohybující se v rozmezí 0,7 až 2,20 % hmotnostních, nejsou zabezpečeny všechny potřebné předpoklady pro zdárný průběh fermentace a bezpečné zajištění likvidace silážních šťáv, které mohou způsobit rozsáhlou kontaminaci životního prostředí, zejména vodních recipientů.
Jiným problémem je složení šťáv pivovarského mláta spočívající v tom, že se ve srovnání se šťávami z jiných šťavnatých krmiv vyznačují odlišným složením a také aciditou. Šťávy z neošetřeného mláta jsou jen mírně kyselé povahy, a proto u nich v krátké časové periodě, cca do dvou dnů, dochází ke zvýšení hodnoty pH až na 6,87, při současném mikrobiálním znehodnocení.
Cílem technického řešení je představit silážní směs na bázi pivovarského mláta, která by zabrá45 nila odtoku silážních šťáv a zvýšili kvalitu a trvanlivost vytvořeného krmivá.
- 1 CZ 23271 Ul
Podstata technického řešení
Výše zmíněné nedostatky do značné míry odstraňuje obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta, jehož podstata spočívá v tom, že dále sestává ze sorbentu vlhkosti ze skupiny sladový květ a/nebo pšeničné otruby, přičemž hmotnostní poměr pivovarského mláta k sorbentu vlhkosti je 75:25 až 95:5 % hmotnostních, přičemž siláž dále obsahuje konzervační prostředky,
Ve výhodném provedení je konzervační prostředek na bázi organických kyselin a je v siláži obsažen v množství 3 až 5 litrů/t, přičemž dávka obsahuje 43,5 % objemových kyseliny mravenčí, 10 % objemových kyseliny propionové, 30,9 % objemových mravenčanu amonného a 2,2 % objemových kyseliny benzoové, přičemž zbytek do 100 % objemových tvoří voda,
V jiném výhodném provedení je konzervační prostředek na bázi mikrobiální složky a v siláži obsažen v množství 10 g.t'1, přičemž dávka obsahuje bakterie Enterococcus faecium a/nebo Lactobacillus plantarum a/nebo Pediococcus pen tosaceus a/nebo Lactobacillus lactis a dále komplex celulolytických enzymů a chemické soli benzoanu sodného.
V jiném výhodném provedení dále obsahuje přídavek benzoanu sodného.
V j iném výhodném provedení j e hmotnostní poměr pivovarského mláta k sladovému kvetu 88:12 hmotnostních.
Přehled obrázků na výkresech
Technické řešení bude dále přiblíženo pomocí výkresů, kde obr, 1 je graf znázorňující průběh dynamiky odtoku silážních šťáv z pivovarnického mláta v závislosti na použité konzervační látce, obr, 2 zobrazuje grafické znázornění procentuálního množství kvasných kyselin v jednotlivých silážích v závislosti na použité konzervační látce a obr. 3 zobrazuje grafické znázornění množství silážních šťáv jednotlivých siláži v závislosti na použité konzervační látce.
Příklad provedení technického řešeni
Při řešení výše uvedených problémů bylo provedeno několik pokusů a zjištěno, že tvorbě a odtoku silážních tekutin lze zamezit přídavkem vhodných sorbentů vlhkosti, tj. savých materiálů, jako jsou sladový květ, pšeničné otruby a jiné, přidávané k silážovanému mlátu. Ty mohou po svém homogenním zamíšení zvýšit obsah sušiny až nad 28 % hmotnostních, resp. 30 % hmotnostních, čímž se zabrání zejména úniku silážních tekutin, tedy ztrátě rozpustných živin jako jsou sacharidy, bílkoviny, vitaminy a minerální látky. Přídavek výše uvedeného sorbentu dále zabraňuje možné kontaminaci životního prostředí kyselými silážními šťávami a zlepšuje kvalitu fermentačního procesu. Použití sorbentu při silážování pivovarského mláta je významné a přínosné nejen z pohledu nutričního a dietetického, environmentálního, ale také ekonomického. Výpočet poměru pivovarského mláta a sorbentu musí vždy vycházet ze skutečného obsahu sušiny pivovarského mláta, kterým se liší pivovar od pivovaru.
Příklad 1
Jako sorbent byl použit sladový květ. Ten patří k nej důležitějším a živinově nej hodnotnějším krmným zbytkům sladovnického průmyslu bílkovinného charakteru. Při sušině okolo 94 % hmotnostních obsahuje v průměru 28% hmotnostních N-látek, 13% hmotnostních vlákniny, 9% hmotnostních Škrobu, 11 až 13 % hmotnostních cukrů, 2 % hmotnostních h tuku, 6 až 7 % hmotnostních popele a okolo 40 % hmotnostních bezdusíkatých látek výtažkových. Byla připravena směs s poměrem:
- pivovarské mláto 88 % hmotnostních
- sladový květ 12 % hmotnostních.
-2CZ 23271 Ul
Naměřená výsledná sušina směsi přesahuje 30 % hmotnostních, což snižuje tvorbu a odtok silážních tekutin. Nehrozí tím například riziko protržení PE vaku, často způsobené změknutím PE fólie, zabraňuje ekologickým škodám v okolí skladování a podobně.
Příklad 2
Z ekonomických důvodů způsobených vyšší cenou sladového květu, byly provedeny pokusy o rozšíření hmotnostního poměru ve prospěch pivovarského mláta. Byla připravena směs s poměrem:
- pivovarské mláto 92 % hmotnostních
- sladový květ 8 % hmotnostních.
Nižší zastoupení sladového květu však vedlo k celkovému snížení obsahu sušiny mírně nad 25 % hmotnostních a následné deformaci PE vaku, jeho zploštění a k riziku zhoršené kvality siláže mláta.
Nezbytnou se však ukazuje konzervace silážováním pomocí účinných konzervačních látek na bázi organických kyselin nebo s obsahem mikrobiálních složek.
Příklad 3
Do siláže na bázi pivovarského mláta doplněné o sladový květ v poměru 88:12 % hmotnostních, jak tomu bylo v příkladě 1, byl přidán chemický konzervační prostředek na bázi organických kyselin, v tomto případě kyseliny mravenčí, v množství 4 litry/t.
Příklad 4
Do siláže na bázi pivovarského mláta doplněné o sladový květ v poměru 88:12 % hmotnostních, jak tomu bylo v příkladě 1, byl přidán chemický konzervační prostředek na bázi organických kyselin, v tomto případě kyseliny propionové, v množství 4 litry/t.
Použití konzervační látky zrychlilo odtok silážních šťáv do pátého resp. desátého dne, což je 83,7 až 94,5 % objemových z celkového množství, přičemž největší množství tekutin ze silážovaného mláta odtékalo v prvních 2 až 8 dnech. To je patrno z grafu na obr. 1.
Příklad 5
Do siláže na bázi pivovarského mláta doplněné o pšeničné otruby, jako sorbentu vlhkosti, v poměru 88:12 % hmotnostních, byl přidán biochemický konzervační prostředek na bázi mikrobiální složky v množství 10 g.ť, obsahující jako účinnou látku vybrané kmeny bakterií mléčného kvašení např. Enterococcus faecium, Lactobacillus plantarum, Pediococcus pentosaceus a Lactobacillus lactis s celkovou koncentrací mléčných bakterií 7,5xl0l° CFU.g1, v kombinaci s komplexem celulolytických enzymů a s benzoanem sodným - solí aromatické kyseliny, tedy mikrobiálním konzervačním prostředkem. Při porovnání s výše uvedenými příklady 3 a 4 je odtok silážních šťáv ještě nižší, což zvyšuje kvalitu silážovaného mláta.
Příklad 6
Siláž na bázi pivovarského mláta podle příkladu 5, byla dále doplněna o přídavek soli aromatické kyseliny, v tomto případě benzoan sodný, v množství 6 litrů/t. Bylo zjištěno, že díky své antifúngální aktivitě inhibuje rozvoj plísní a přispívá tak k dobrému kvasnému procesu silážovaného mláta, jelikož u šťáv z mláta konzervovaného směsí kyselin dochází k výraznější acidifikaci a hodnota pH se pohybuje v rozmezí 4,35 až 5,03.
Tyto nebojím podobné konzervanty přidávané k silážovanému upravenému pivovarskému mlátu s přídavkem sorbentu vlhkosti v množství 8 až 10 % hmotnostních, stimulují průběh mléčného kvašení, které vede nejen ke snížení ztrát a zlepšení kvality fermentačního procesu, ale i zvýšení aerobní stability siláží nebo omezení výskytu a růstu kvasinek a plísní v silážích, tedy zvýšení výživové hodnoty a biologické hodnoty bílkovin.
- 3 CZ 23271 Ul
Obr. 2 představuje grafické vyjádření objemu kyseliny máselné, octové a mléčné v jednotlivých vzorcích zasilážovaného pivovarského mláta s různými příměsmi konzervačních látek. Jako konzervační látka byl použit konzervační prostředek na bázi organických kyselin, v našem případě Kemisil, nebo mikrobiální konzervační prostředek, v našem případě Lactisil, v množstvích 3 nebo 6 litrů na jednu tunu zasilážovaného materiálu. Měření bylo provedeno 64 dní po zasilážování. Z grafu na obr. 2 je zřejmé, že konzervační látky, použité jako příměsi v silážovaném mlátu, ovlivňují obsah kyselin a tím i množství vyprodukovaných silážních šťáv, viz graf na obr. 3. Nej vhodnějším preparátem pro snížení produkce šťáv se tak jeví mikrobiální konzervační prostředek v objemu 4 litry na jednu tunu zasilážovaného materiálu. Při jeho použití bylo vyproduio kováno pouhých 122 litrů silážních šťáv oproti například 137 litrům při použití chemického konzervačního prostředku v dávce 6 litrů na tunu siláže, viz graf na obr. 3.
Na základě výsledků řady provedených pokusů se ukázala jako nej optimálnější varianta kombinace čerstvého pivovarského mláta se sladovým květem, konzervovaná chemickým prostředkem na bázi kyseliny mravenčí v množství 43,5 % objemových, kyseliny propionové v množství 10 % i5 objemových, mravenčanu amonného v množství 30,9% objemových a kyseliny benzoové v množství 2,2 % objemových, kde zbytek do 100 % objemových tvoří voda.
Tento preparát se aplikuje tryskami přímo do příjmového koše lisu v množství 4 litry na tunu silážované hmoty. Silážní směs je promíchávána pomocí bagrů a následné plněna do plastových PE vaků. V průběhu fermentace je pak nezbytné sledovat teplotu a stupeň slisování.
Takto prováděná konzervace umožní vhodné celoroční zkrmování pivovarského mláta v silážovaném stavu a slouží ke stabilizaci krmných dávek skotu, zejména dojnic s významným mlékotvomým efektem.

Claims (2)

NÁROKY NA OCHRANU
1. Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta, vyznačující se
25 tím , že dále sestává z přídavku sorbentu vlhkosti, jako jsou sladový květ a/nebo pšeničné otruby, přičemž poměr pivovarského mláta k sorbentu vlhkosti je 75 :25 až 95:5 % hmotnostních, přičemž siláž dále obsahuje konzervační prostředky.
2. Obohacená a stabilizovaná siláž podle nároku 1, vyznačující se tím, že konzervační prostředek je na bázi organických kyselin a v siláži je obsažen v množství 3 až 5 litrů/t,
30 přičemž dávka konzervačního prostředku obsahuje kyselinu mravenčí 43,5 % objemových, kyselinu propionovou 10 % objemových, mravenčan amonný 30,9 % objemových a kyselinu benzoovou 2,2 % objemových, přičemž zbytek do 100 % tvoří voda.
3. Obohacená a stabilizovaná siláž podle nároku 1, vyznačující se tím, že konzervační prostředek je na bázi mikrobiální složky a v siláži je obsažen v množství 10 g,ťl, přičemž
35 dávka obsahuje bakterie Enterococcus faecium a/nebo Lactobacillus plantarum a/nebo Pediococcus pentosaceus a/nebo Lactobacillus lactis a dále komplex celulolytických enzymů a chemické soli benzoanu sodného.
4. Obohacená a stabilizovaná siláž podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že dále obsahuje přídavek benzoanu sodného.
40 5. Obohacená a stabilizovaná siláž podle nároku 1, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr pivovarského mláta k sladovému květuje 88:12 % hmotnostních.
2 výkresy
CZ201125019U 2011-10-24 2011-10-24 Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta CZ23271U1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ201125019U CZ23271U1 (cs) 2011-10-24 2011-10-24 Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ201125019U CZ23271U1 (cs) 2011-10-24 2011-10-24 Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ23271U1 true CZ23271U1 (cs) 2012-01-16

Family

ID=45494717

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ201125019U CZ23271U1 (cs) 2011-10-24 2011-10-24 Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ23271U1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Ke et al. Effects of addition of malic or citric acids on fermentation quality and chemical characteristics of alfalfa silage
Driehuis et al. The impact of the quality of silage on animal health and food safety: a review
RU2469548C2 (ru) Гомоферментированные продукты
Yitbarek et al. Silage additives
Weinberg et al. Effects of storage period on the composition of whole crop wheat and corn silages
PANYASAK et al. Effect of moisture content and storage time on sweet corn waste silage quality
Saylor et al. Influence of microbial inoculation and length of storage on fermentation profile, N fractions, and ruminal in situ starch disappearance of whole-plant corn silage
Rinne et al. Carrot by-product fermentation quality and aerobic spoilage could be modified with silage additives
CN108576406A (zh) 一种半野生大豆牧草的青贮方法
Halik et al. Effect of ensiling pumpkin Cucurbita maxima with the addition of inoculant or without it on chemical composition and quality of silages
Kordi et al. Influence of wheat bran as a silage additive on chemical composition, in situ degradability and in vitro gas production of citrus pulp silage
Maeda et al. Chemical composition, fermentation, in vitro digestibility and in situ degradability of sugar cane silages with Lactobacillus, urea and agricultural byproduct
CN106615659A (zh) 一种青贮饲料及其制备方法
CZ23271U1 (cs) Obohacená a stabilizovaná siláž na bázi pivovarského mláta
Singhal et al. Nutritive value of dried and stored apple pomace and its further processing for improved utilization
La Van Kinh et al. Chemical composition of cashew apple and cashew apple waste ensiled with poultry litter
WO2015041556A1 (en) The method and the use of additives in feed preservation
Kordi et al. Nutritive value, qualitative characteristics, in situ rumen dry matter degradability and in vitro gas production parameters of citrus pulp silage supplemented with barley grain
Denek et al. An Investigation on the Effect of Adding Different Levels of Molasses on the Silage Quality of Pistachio (Pistachio vera) by Product and Wheat Straw Mixture Silages.
Kazemi et al. Studies on the effects of different chemical additives on the nutritive value of ensiled barley distillers’ grain (BDG) using in vitro techniques
Hamza et al. Use of different silages as new feed resources for ruminants
Malebana et al. Microbial Inoculation to High Moisture Plant By-Product Silage: A Review
Arbabi et al. The effect of delayed ensiling and application of a propionic acid-based additives on the nutrition value of corn silage
Chaplygina et al. Improving haylage harvesting at enterprises
Reis et al. 615 Rumen morphometrics of Nellore cattle submitted to either nutritional restriction or intake of concentrate feedstuffs prior to adaptation period

Legal Events

Date Code Title Description
FG1K Utility model registered

Effective date: 20120116

MK1K Utility model expired

Effective date: 20151024