CZ23494A3

CZ23494A3 - Nátěrová hmota na bázi polyamidových prášků pro tvarované dílce z polyvinylchloridu a její použití

Info

Publication number: CZ23494A3
Application number: CZ1994234A
Authority: CZ
Inventors: Bruno D`Herbecourt; Thierry Moulin
Original assignee: Elf Atochem S. A.
Priority date: 1994-02-03
Filing date: 1994-02-03
Publication date: 2000-08-16
Also published as: CZ287328B6

Description

Nátěrová hmota na bázi dílce z polyvinylchloridu polyamidových prášků a její použití pro tvarované

Oblast techniky

Vynález se týká nátěrové hmoty pro natírání tvarovaných dílců z polyvinylchloridu. Základními složkami těchto nátěrových hmot jsou pojidlo, termoplastická polyamidová pryskyřice, vytvrzovací zesíťovací činidlo a organické rozpouštědlo. Tyto nátěrové hmoty jsou zejména vhodné pro natírání oken, okenic, žaluzií a dveří sestavených z tvarovaných polyvinylchloridových dílců. Nanesením povlaku těchto nátěrových hmot na povrch polyvinylchloridového dílce získávají dílce a následně výrobky z polyvinylchloridu neobyčejně vysokou odolnost proti nárazu, otěru, opotřebení a povětrnostním vlivům.

Dosavadní stav techniky

Nátěrové hmoty na bázi polyamidů mají velmi širokou oblast použití. Jsou používány zejména jako nátěry na dřevo (zařízení bytů a kanceláří), na kovy, například na hliník (nátěry žaluzií), na podklady z plastů (materiály pro informatiku, audio a video) a na úpravu ploch (parkoviště, sportovní hříště) . -Ze známých patentových dokumentů, týkajících se těchto hmot a jejich aplikací, je možné uvést patentový dokument EP 47 508, který popisuje aplikaci na kovové podklady postupem natírání v pásu (coil coating). Nátěrová hmota, která vytváří příslušné povlaky na kovech, obsahuje pojidlo s hydroxylovými skupinami, blokovaný polyisokyanát a práškový polyamid. Konkrétní látky, tvořící jednotlivé složky nátěrové hmoty, jejich charakteristiky a jejich vzájemné poměry ve směsi odpovídají požadované aplikaci na kovové podklady. Povlak nátěrové hmoty je třeba vytvrzovat při teplotách 200 až 260 °C, což je příliš vysoká teplota pro polyvinylchloridové materiály, které mají práh teplotní deformace mezi 60 a 80 °C.

V publikaci J. Mleziva a kol., Polyestery, jejich výroba a zpracování, SNTL Praha, 1978, je na stranách 194-197 pojednáno o polyesterech pro práškové nátěrové hmoty určené k povrchové úpravě kovů. Uvádí se zde, že jako termoplastickou práškovou pryskyřice lze výhodně použít polyamidovou pryskyřici, že jako pojidlo se používají například epoxidové pryskyřice a že se zvažuje použití polyesterů a polyakrylátů. V uvedené publikaci jsou však uvedeny pouze všeobecné spekulativní údaje bez bližší specifikace jednotlivých složek nátěrových hmot.

Ve francouzském patentovém dokumentu FR 1 469 096 je popsán polyurethan-polyamidový systém, k jehož vysušení dochází na vzduchu a který je určen pro protismykovou úpravu vozovky.

Při použití polyvinylchloridu pro výrobu tvarovaných dílů je hlavním nedostatkem tohoto materiálu jeho bílá barva. Je-li zapotřebí získat barevné výrobky z polyvinylchloridu, je nutné vyřešit komplex technických problémů souvisejících s odolností polyvinylchloridového materiálu proti rázovému namáhání, s jeho celkovou odolností a s trvanlivostí barvy, přičemž je zřejmé, že bude nezbytné řešit tyto problémy pro širokou paletu barevných odstínů a s ohledem na přijatelné výrobní náklady.

V současné době jsou známy čtyři techniky, pomocí kterých lze dosáhnout vybarvení tvarovaných dílů z polyvinylchloridu: barvení ve hmotě, barvení společným vytlačováním nevybarveného polyvinylchloridového materiálu a barevné složky, barvení plátováním a barvení natíráním.

Barvení ve hmotě bývá obtížné vzhledem k neslučitelnosti některých barvících složek, zejména pigmentů, s polyvinylchloridovým materiálem, což má zpravidla za následek nepřijatelné chování polyvinylchloridového materiálu při jeho vystavení působení ultrafialového záření.

Barvení společným vytlačováním spočívá v tom, že se při vytvoření základního tvaru polyvinylchloridového materiálu vytlačuje skrze vytlačovací hlavici extrudéru zahřátá směs bílého polyvinylchloridu a obarveného polymethylmethakrylátu. I když je tato technika dokonale zvládnuta a je zcela spolehlivá, vyvstávají přesto některé otázky, zejména ekonomického charakteru, které brzdí širší použití této techniky. Mezi jiným nelze opomenout skutečnost, že provozní a skladovací náklady jsou relativně velmi vysoké.

V současné době je nejužívanější technikou technika barvení plátováním. Tato technika spočívá v tom, že se na tvarované dílce z polyvinylchloridu na výstupu z vytlačovacho stroje nalepí barevný polymerní film. Tímto způpsobem se získají tvarované díly z polyvinylchloridu dobré kvality, které vydrží používání po dobu řady let bez většího znatelného opotřebení. I přesto má tato technika plátováním dvě nevýhody: často problematická odolnost takto vybarvených dílů z polyvinylchloridu vůči rázovému namáhání a obtížně stanovitelné a realizovatelné podmínky skladování a s tím spojené vysoké skladovací náklady. Na jedné straně je třeba skladovat a mit v evidenci mnoho vzorků v různých barvách a na druhé straně bývá paleta barev často omezena v souvislosti s možnostmi skladování.

Vynález se soustřeďuje na čtvrtou z uvedených vybarvovacích technik, kterou je vybarvení tvarovaných polyvinylchloridových dílů natíráním.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je nátěrová hmota na bázi polyamidového prášku pro tvarované díly z polyvinylchloridu, obsahující pojidlo, termoplastickou polyamidovou pryskyřici, vytvrzovací zesíťovací činidlo a rozpouštědlo a případné pomocné látky, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje směs až 99,5 % hmotn. pojidla tvořeného sloučeninami zvolenými z množiny zahrnující polyakryláty, epoxysloučeniny, polyethery, polyestery, kaprolakton a vinylové sloučeniny a obsahujícími hydroxylové nebo/a karboxylové skupiny, a

0,5 až 80 % hmotn. pevné termoplastické polyamidové pryskyřice mající teplotu měknutí 110 až 230 °C a formu prášku s velikostí částic nejvýše rovnou 200 gm, přičemž v nátěrové hmotě je dále obsaženo vytvrzovací zesíťovací činidlo, tvořené isokyanátovou aromatickou, alifatickou nebo cykloalifatickou sloučeninou, karboxylovaným akrylovým polymerem nebo epoxidovaným akrylátem, v množství daném molárním poměrem reaktivních skupin vytvrzovacího zesíťovacího činidla k reaktivním skupinám pojidla, obsahujícího hydroxylové nebo/a karboxylové skupiny, rovným 0,6 až 1,5 a organické rozpouštědlo, mající teplotu varu 40 až 310 °C v množství 10 až 70 % hmotn., vztaženo na celkovou hmotnost pojidla, termoplastické pryskyřice a vytvrzovacího zesíťovacího činidla.

Výhodně nátěrová hmota podle vynálezu dále obsahuje přísady, dodatková plnidla, modifikátory a pigmenty v celkovém množství rovném nejvýše 60 % hmotn., vztaženo na celkovou hmotnost pojidla, termoplastické polyamidové pryskyřice, vytvrzovacího zesíťovacího činidla a rozpouštědla.

Výhodně nátěrová hmota podle vynálezu jako pojidlo obsahuje směs dvou pryskyřic o střední číselné molekulové hmotnosti 350 až 35 000 s obsahem hydroxylových nebo/a karboxylových skupin 0,5 až 6 % hmotn., přičemž jedna z těchto pryskyřic je polyamidová, epoxidová, polyetherová, polyesterová nebo kaprolaktonová pryskyřice a druhá z těchto pryskyřic je chlorovaná vinylová pryskyřice.

Výhodně je pojidlo nátěrové hmoty podle vynálezu tvořeno hydroxylovanou polyesterovou pryskyřicí a kopolymerním vinylchloracetátem obsahujícím hydroxylové skupiny.

Výhodně nátěrová hmota podle vynálezu obsahuje jako zesíťovací činidlo neblokovaný polyisokyanát.

Předmětem vynálezu je rovněž použití výše definované nátěrové hmoty pro povrchovou úpravu tvarovaných dílů z polyvinylchloridu a truhlářských výrobků z polyvinylchloridu a jejich příslušenství.

Pojidlo, které je použitelné pro nátěrovou hmotu podle vynálezu musí umožňovat pronikání přísad a změkčovadel obsažených v polyvinylchloridu do povrchového filmu, vytvořeného nanesením nátěrové hmoty a jejím vytvrzením. To podmiňuje dobré přilnutí vytvořeného filmu nátěrové hmoty k povrchu polyvinylchloridu. Takovým pojidlem je výhodně polymer rozpustný v použitém rozpouštědle. Pokud se jako pojivo použije směs dvou pryskyřic, z nichž jedna je polyesterová pryskyřice obsahující hydroxylové nebo/a karboxylové skupiny a druhou je kopolymerní vinylchloracetát obsahující hydroxylové skupiny, potom je výhodné, když je polyesterová pryskyřice hydroxylovanou a mírně rozvětvenou polyesterovou pryskyřicí. Tím je umožněno, že po vytvrzení vytvrzovacím zesíťovacím činidlem vznikne síťovitá struktura s relativně velkými oky, kterými může prosakovat změkčovadlo, obsažené v polyvinylchloridu, do filmu nátěrové hmoty, což zamezuje oddělování filmu nátěrové hmoty od povrchu polyvinylchloridového materiálu. Polymerní struktura s menšími oky by změkčovadlu neumožnila migrovat a pronikat do filmu nátěrového hmoty, což by mohlo mít po určité době za následek odlupování filmu nátěrové hmoty. Polyesterová pryskyřice poskytuje filmu, vytvořenému nanesením nátěrové hmoty podle vynálezu na povrch polyvinylchloridového materiálu, jeho nejdůležitější vlastnosti: trvanlivost a odolnost vůči povětrnostním vlivům a chemikáliím.

Kopolymerní pryskyřice na bázi hydroxylováného vinylchloracetátu je látka relativně polární a tím, že je chlorovaná stejně jako polyvinylchlorid, podporuje přilnavost polyvinylchloridového podkladu k nanesenému filmu nátěrové hmoty podle vynálezu. Vzhledem k tomu, že tato látka obsahuje hydroxyskupiny, je možné použít k vytvrzení nátěrové hmoty i isokyanát, aniž by se tím snížila uvedená odolnost filmu nátěrové hmoty.

Vytvrzovací zesíťovací činidlo použité v rámci vynálezu je také výhodně rozpustné v použitém rozpouštědle. Jako vytvrzovací zesíťovací činidla se ze v rámci vynálezu výhodně používají isokyanáty, a to aromatické, alifatické nebo cykloalifatické isokyanáty, nejlépe diisokyanáty a triisokyanáty. V takových případech vytváří dvojice polymer s hydroxylovou nebo/a karboxylovou skupinou isokyanát-polyurethanový systém.

Příkladem diisokyanátu může být hexamethylen-1,6-diisokyanát, 4,4'difenylmethandiisokyanát a 3-isokyanátomethyl-3,5,5-trimethylcyklohexylisokyanát, který je obzvláště výhodný.

V případě karboxylovaného akrylového polymeru je možné jako vytvrzovací zesíťovací činidlo použít také epoxidovaný akrylát.

Mezi vhodné termoplastické polyamidové pryskyřice patří polymery vytvořené z jedné omega-aminomonokarboxylových kyselin, uhlíkových atomů v molekule nebo například polykaprolaktam, omega-aminoundekanové a polylauryllaktam například kopolymer kaprolaktamu omega-aminoundekanové, kaprolaktamu a nebo více 6 až 12 laktamy, kyseliny kopolymery, kyseliny obsahuj ících odpovídající polymer nebo a

hexamethylendiamin, s kyselinou adipovou, dodekandikarboxylovou lauryllaktamu a kopolymer kaprolaktamu, kyseliny omega-aminoundekanové a lauryllaktamu.

Vhodné termoplastické polyamidové pryskyřice mohou být také získány polykondenzací diaminu, jakým je dikarboxylovou kyselinou, například s kyselinou sebakovou, kyselinou •nebo kyselinou tereftalovou. Jako příklady takových termoplastických polyamidových pryskyřic je možno uvést polyhexamethylenadipamid, polyhexamethylensebakamid a polyhexamethylendodekandikarboxamid. Případně je rovněž možné použít směsi termoplastických polyamidových pryskyřic s omezením spočívajícím v tom, že jejich teplota měknutí se pohybuje v rozmezí od 110 do 230 °C.

Prášky termoplastických polyamidových pryskyřic se získají buď mletím těchto pryskyřic nebo přímou polymeraci vedenou na požadovanou velikost částic pryskyřice, zejména způsobem popsaným v evropském patentu 192 515.

Teplota měknutí termoplastických polyamidových pryskyřice, které jsou použitelné v rámci nátěrových hmot podle vynálezu, se pohybuje v rozmezí od 110 do 230 °C, výhodně v rozmezí od 120 do 210 °C. Tato teplota měknutí se zpravidla stanovuje na Koeflerově bloku.

Mezi vhodná rozpouštědla použitelná v rámci vynálezu a rozpouštějící použitá pojidla, tvořená jedním nebo více polymery obsahujícími hydroxylové nebo/a karboxylové skupiny, a současně i použitá vytvrzovací zesíťovací činidla, patří organická rozpouštědla mající teplotu varu v rozmezí od 40 do 310 °C, výhodně v rozmezí od 77 do 193 °C. Použitá rozpouštědla by neměla snižovat pevnost polyvinylchloridového materiálu.

Takovými rozpouštědly jsou například aromatické uhlovodíky, jako například toluen nebo xylen, alifatické estery, nako například ethylacetát, butylacetát, ethylenglykoldiacetát, ethylethoxypropionát, ketony, jako například methylethylketon, methylisobutylketon nebo diacetonalkohol, dále alifatické alkoholy, jako například butanol, isopropanol, methanol, ethanol, 2-methoxypropanol, alifatické uhlovodíky mající teplotu varu v rozmezí od 30 do 160 ^cC. Rozpouštědlo tvoří 10 až 70 % hmotn., výhodně 30 až 50 % hmotn., vztaženo na celkovou hmotnost pojidla, termoplastické polyamidové pryskyřice a vytvrzovacího zesíťovacího činidla.

Nátěrová hmota podle vynálezu může případně obsahovat i jednu nebo více obvyklých přísad a pomocných prostředků. Pomocnými prostředky jsou zejména dodatková plnidla, modifikátory a pigmenty. Jako obvyklé přísady lze uvést například dispergační činidla, činidla upravující reologické vlastnosti, odpěňovadla, stabilizátory proti působení ultrafialového záření, činidla upravující roztěkání, změkčovadla, činidla upravující lesk a promotory vytvrzování, mezi které patří například kyselina paratoluensulfonová, soli těžkých kovů nebo aminy.

K pigmentování nátěrových hmot podle vynálezu se používají běžné typy pigmentů, majících kyselý, neutrální i bázický charakter. Mohou to být organické i minerální

......... . . . . 8. pigmenty. Pigmenty mohou být případně předběžně upraveny za účelem modifikace jejich vlastností. Jako příklady pigmentu použitelných v rámci vynálezu lze uvést oxid titaničitý, červený oxid železitý, molybdenanovou modř, chroman olovnatý, uhlíkovou čerň a ftalocyaninové pigmenty. Mezi pigmenty lze zařadit i kovové pigmenty, například pigmenty tvořené částicemi hliníku nebo nerezové oceli.

Nátěrová hmota podle vynálezu by neměla obsahovat látku typu silikonového oleje. Ten by způsobil, že nátěr by byl příliš kluzký na to, aby vykazoval potřebnou adhezi k polyvinylchloridovému materiálu.

Jednotlivé vrstvy nátěrové hmoty podle vynálezu se mohou na polyvinylchloridový podklad nanášet za použití různých technik, které se obvykle používají při nanášení kapalných prostředků. Nejvýhodněji se nátěrové hmoty podle vynálezu nanášejí pomocí stříkací pistole provozované na bázi vzduchového či vzduchu-prostého nosného plynu nebo na elektrostatickém principu.

Po nanesení jedné nebo několika vrstev nátěrové hmoty podle vynálezu na polyvinylchloridový podklad se provede vytvrzeni nátěru po dobu 2 až 24 hodin v peci vyhřáté na teplotu 20 až 80 °C, výhodně na teplotu 40 až 60 °C, anebo působením infračerveného záření k dosažení povrchové teploty 50 až 100 °C.

Kompozitní produkty získané nanesením nátěrové hmoty podle vynálezu jsou takto tvořeny jednou nebo několika vrstvami nátěrové hmoty podle vynálezu o celkové tloušťce 10 až 100 μπι, výhodně o celkové tloušťce 10 až 40 μπι, a z polyvinylchloridového podkladu různé tloušťky ve formě tvarovaného polyvinylchloridového dílce.

Tvarované polyvinylchloridové dílce opatřené povlakem nátěrové hmoty podle vynálezu mají následující výhodné vlastnosti: velká odolnost proti povětrnostním vlivům a okolního prostředí (například působení ultrafialového záření a vlhkosti), velká odolnost proti rázovému namáhání, zejména za studená (nedochází k oprýskávání nanešeného povlaku nátěrové hmoty), velká odolnost při testu podle Erichsena typu 435 (větší než 15 N) a skutečnost, že polyvinylchloridové dílce opatřené povlakem nátěrové hmoty podle vynálezu mohou být ohýbány a vystavené i jiným deformacím, aniž by při tom docházelo ke změně kvality naneseného povlaku nátěrové hmoty. Kromě toho bylo zjištěno, že polyvinylchloridové díly mají v okenních spojích při jejich používání dobrou odolnost proti opotřebení třením, že natřené polyvinylchloridové díly si zachovávají pružnost v tahu původního polyvinylchloridového materiálu (naopak dochází ke zlepšení této pružnosti v tahu, protože povlak nátěrové hmoty chrání polyvinylchloridový materiál a zabraňuje tvorbě trhlin na polyvinylchloridový materiál si i po jeho povrchu), že opatření povlakem nátěrové hmoty podle vynálezu zachovává schopnost svařování, přičemž i po natření svaru nátěrovou hmotou podle vynálezu si svary zachovávají své vlastnosti (svar má stejně dobrou mechanickou odolnost jako měl nenatřený svar), a že tvarované polyvinylchloridové dílce je možné po opatření povlakem nátěrové hmoty podle vynálezu řezat a spojovat, aniž by při tom došlo ke zhoršení kvality nátěru.

Dále bylo zjištěno, že tvarované polyvinylchloridové dílce opatřené povlakem nátěrové hmoty podle vynálezu jsou velmi odolné vůči otěru způsobenému větrem přinášejícím písek a vůči otěru způsobenému těsnícími podložkami, o které se opírá pohyblivá část okna nebo dvéří.

Bylo rovněž prokázáno, že povlaky nátěrové hmoty podle vynálezu vytvořené na polyvinylchloridových tvarovaných dílech odolávají mechanickému namáhání i působení detergentu a čistících prostředků na sklo. Tyto nátěry se dobře přizpůsobují dilatacím způsobeným teplotními změnami a jinými deformacemi, takže v povlaku nátěrové hmoty nedochází k žádným změnám nebo prasklinám.

V následující části popisu bude vynález blíže objasněn na příkladu jeho konkrétního provedení, přičemž tento příklad má pouze ilustrační charakter a nikterak neomezuje rozsah vynálezu, který je jednoznačně výmezem definicí patentových nároků.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

A) Obecná metodika přípravy nátěrové hmoty

Směs pro mletí se připraví smísením části složek tvořících nátěrovou hmotu a vytvořením disperze v jednom nebo několika rozpouštědlech. Směs se zpracuje v kuličkovém dispergátoru a do takto zpracované disperze se dodá zbylá část složek nátěrové hmoty, načež se získaná směs důkladně promísí a v závěru se upraví její viskozita.

B) Složky nátěrové hmoty

Mletí:

Složka nátěrové hmoty Obsah (hmotn.díly) .Polyesterová pryskyřice obsahující

4,3 % hydroxylových skupin a mající hmotnostní ekvivalent 395, hustotu při 20 °C rovnou 1,17 a viskozitu při °C rovnou 2200 mPa.s;

zředěna na obsah 60 % hmotn. butylacetátem (tento roztok je zde označen jako pryskyřice A) 21,00

Pryskyřice typu kopolymerního vinylchloracetátu obsahující, hydroxylové skupiny, mající obsah hydroxylových skupin rovný 2,3 %, hustotu 1,39, molekulovou hmotnost 27 000 a teplotu přechodu do skelného stavu rovnou 79 °C;

zředěna na obsah 20 % hmotn. směsí rozpouštědel tvořenou 20 % hmotn.

kopolymeru na bázi vinylchloracetátu obsahujícího hydrolylové skupiny, 31 hmotn. butylacetátu, 16 % hmotn. methoxypropylacetátu a 33 % hmotn. methyl11 ethylketonu (tento roztok je zde označen jako pryskyřice B

Přísady do mletí:

Smáčedlo

Tixotropní činidlo

Pigmenty do mletí:

Ftalocyaninová modř

Oxid titaničitý (rutilová modifikace) Uhlíková čerň Chromová žluť Doplnění směsi:

Pryskyřice A

Prysklyřice B

Povrchově aktivní činidlo

..Zinečnatá sůl (hmotnostně 10% roztok v methylacetátu)

CíndibUtyllaurát (hmotnostně 5% roztok v xylenu

Termoplastická polyamidová pryskyřice (polymer kyseliny omega-aminoundekanové) s velikostí zrn v rozmezí od 20 do 60 mikrometrů

Složky pro úpravu viskozity:

Xylen

Butylacetát

26,7

0,15

0,55

0,80

0,40

10,30

10,45

13,35

0,35

1,70

0,4

4,65

2,00 6, 90

Celkem 100,00

Ke 100 hmotnostním dílům této směsi se přidá 15 hmotnostních dílů vytvrzovacího zesíťovacího činidla na bázi isokyanátu, tvořeného v okamžiku použití alifatickým isokyanátem biuretového typu na bázi hexamethylendiisokyanátu: obsah sušiny 75 % hmotn.; obsah NCO-skupin: 16,4 %, viskozita při 23 °C: 250 mPa.s.

C) Aplikace nátěrové hmoty

- ₁₃

Po odmaštění polyvinylchloridového podkladu obvyklým rozpouštědlem se na povrch polyvinylchloridového materiálu nanese jedna vrstva výše uvedené nátěrové hmoty pomocí pneumatické stříkací pistole. Potom se provede vytrvzení nanesené vrstvy nátěrové hmoty po dobu 12 hodin při teplotě 50 °C. Takto zpracovaný polyvinylchloridový materiál se ochladí na vzduchu na teplotu místnosti. Získá se kompozitní produkt tvořený tvarovaným polyvinylchloridovým dílcem a povrchovým povlakem nátěrové hmoty mající tloušťku v rozmezí kolísajícím od 25 do 40 mikrometrů. Tento kompozitní produkt byl podroben následujícím testům s dosažením velmi dobrých, dále uvedených výsledků.

Měření otěrů povlaku nátěrové hmoty: při této zkoušce byl použit přístroj na měření otěru typu Taber a zkouška byla provedena za použití metodiky NFT 30015, zahrnující použití brusu CS17, 1000 otěrových cyklů a šarže 500 g; byla naměřena ztráta hmotnosti nátěru 110 mg.

Měření přilnavosti povlaku nátěrové hmoty k polyvinylchloridovému podkladu: tato zkouška byla provedena metodikou popsanou v normě NFT 30038 a byla při ní zjištěna dobrá přilnavost charakterizovaná známkou O.

Měření odolnosti vůči působení ultrafialového záření: tato zkouška byla provedena za použití metodiky popsané v normě NFT 30036, přičemž po 1 600 hodinách působení ultrafialového světla byla zjištěna degradace odpovídající stupňům 4 až 5 šedé stupnice.

Měření odolnosti proti rázovému namáhání: tato zkouška byla provedena za použití metodiky popsané v normě NFP 24 500, přičemž povlak nátěrové hmoty obstál při teplotě -10°C bez poškození při nárazu ,1 kg z výšky 1 metru, což odpovídá působení energie 2 J.

Claims

1. Nátěrová hmota na bázi polyamidového prášku pro tvarované dílce z polyvinylchloridu, obsahující pojidlo, termoplastickou polyamidovou pryskyřici, vytvrzovací zesíťovací činidlo a rozpouštědlo a případně pomocné látky, vyznačená tím, že obsahuje směs

20 až 99,5 hmotn.% pojidla tvořeného sloučeninami zvolenými z množiny zahrnující polyakryláty, epoxysloučeniny, polyethery, polyestery, kaprolakton a vinylové sloučeniny a obsahujícími hydroxylové nebo/a karboxylové skupiny, a

0,5 až 80 hmotn.% pevné termoplastické polyamidové pryskyřice mající teplotu měknutí 110 až 230 °C a formu prášku s velikostí částic nejvýše rovnou 200 μτη, přičemž v nátěrové hmotě je dále obsaženo vytvrzovací zesíťovací činidlo, tvořené isokyanátovou aromatickou, alifatickou nebo cykloalifatickou sloučeninou, karboxylovaným akrylovým polymerem nebo epoxydovaným akrylátem, v množství daném molárním poměrem reaktivních zesíťovacího činidla k reaktivním obsahujícího hydroxylové nebo/a karboxylové skupiny, rovným 0,6 až 1,5 a organické rozpouštědlo, mající teplotu varu 40 až 310 ^UC v množství 10 až 70 hmotn.%, vztaženo na celkovou hmotnost pojidla, termoplastické polyamidové pryskyřice a vytvrzovacího zesíťovacího činidla.

skupin vytvrzovacího skupinám pojidla,

2. Nátěrová hmota podle nároku 1, vyznačená tím, že dále obsahuje přísady, dodatková plnidla, modifikátory a pigmenty v celkovém množství rovném nejvýše 60 hmotn.%, vztaženo na celkovou hmotnost pojidla, termoplastické polyamidové pryskyřice, vytvrzovacího zesíťovacího činidla a rozpouštědla.

3. Nátěrová hmota podle nároku 1 a 2, tim, že jako pojidlo obsahuje směs střední číselné molekulové hmotnosti vyznačena dvou pryskyřic o

350 až 35 000 s obsahem hydroxylových nebo/a karboxylových skupin 0,5 až 6 hmotn.%, přičemž , jedna z těchto pryskyřic je polyakrylátová, epoxydová, polyetherová, polyesterová nebo kaprolaktonová a druhá z těchto pryskyřic je chlorovaná vinylová pryskyřice.

4. Nátěrová hmota podle nároku 3, vyznačená 't i m, že pojidlo je tvořeno hydroxylovanou polyesterovou pryskyřicí a kopolymerním vinylchloracetátem obsahujícím _t hydroxylové skupiny.

í ř

5. Nátěrové hmota podle nároků 1 až 4, vyznačená tím, že jako vytvrzovací zesíťovací činidlo obsahuje neblokovaný polyisokyanát.

6. Použití nátěrové hmoty podle nároků 1 až 5 pro povrchovou úpravu tvarovaných dílců z polyvinylchloridu a truhlářských výrobků z polyvinylchloridu a jejich příslušenství.