CZ257199A3

CZ257199A3 - Elektrochemická průtočná komůrka

Info

Publication number: CZ257199A3
Application number: CZ992571A
Authority: CZ
Inventors: Ursula Bilitewski; Matthias Stiene; Ingrid Rohm
Original assignee: GESELLSCHAFT FüR BIOTECHNOLOGISCHE FORSCHUNG MBH (GBF)
Priority date: 1997-01-20
Filing date: 1998-01-13
Publication date: 1999-12-15
Also published as: WO1998032008A1; EP0953151A1

Description

Způsob výroby výztužného dílu, plech na výrobu výztužného dílu a roztažitelný výztužný díl

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby výztužného dílu, plechu na ,i, výrobu výztužného dílu a roztažitelného výztužného dílu.

i i Dosavadní stav techniky

Výztužné díly pro implantaci do cév jsou známé. Tyto výztužné díly jsou obvykle tvořeny válcovým kovovým pletivem, které se při působení tlaku zevnitř roztáhne.

Jak je uvedeno ve spise US 4 776 337, uděleném Palmazovi, vyrobí se válcové kovové pletivo z tenkostěnné kovové trubky řezáním laserem. Laser vyřízne, respektive odřízne, všechny přímé i zakřivené části jednotlivých otvorů.

Způsob podle spisu US 4 776 337 může být aplikován pro relativně velké otvory kovového pletiva a pro linie, které jsou relativné široké. Pro řezání jemných a/nebo složitých * tvarů je bodová velikost laserového paprsku příliš velká.

'' ------Úkolem vynálezu proto - je vytvořit ^způsob výroby výztužného dílu, který umožní výrobu výztužných dílů s relativně složitými a/nebo jemnými vzory. Úkolem vynálezu dále je vytvořit plech na výrobu výztužného dílu a výztužný díl.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob výroby výztužného dílu, který zahrnuje nejprve vytvoření požadovaného vzoru výztužného dílu

- 2 - : .:: ·.. ..:. · • * *··· · · · v rovném neboli plochém stavu z tenkého plechu. Tento vzor může být vyroben jakoukoli vhodnou technikou, například leptáním plechu, nebo řezáním velmi jemným laserem, pokud bude komerčně dostupný, nebo i jinou vhodnou technikou.

i

Jakmile byl plech vyříznut do požadovaného vzoru, provede se jeho deformace ohýbáním tak, aby se jeho dlouhé okraje uvedly do vzájemného kontaktu. Pro vytvoření válcového výztužného dílu z rovného, přibližně obdélníkového, kovového vzoru se rovný plech ohýbá tak dlouho, dokud se jeho dlouhé okraje vzájemně nesetkají. Místa, kde se dlouhé okraje plechu uvedou do vzájemného kontaktu, se k sobě připojí, například bodovými svary. Potom se výztužný díl leští, a to bud mechanicky nebo elektrochemicky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje vývojový diagram způsobu výroby výztužného dílu podle vynálezu, obr. 2A, 2B, 2C tři alternativní vzory výztužných dílů, které mají být vyleptány způsobem podle obr. 1 do rovného plechu, s obr. 3 v izometričkem pohledu zdeformovaný výztužný díl způsobem podle obr. 1,

-- —------obr ; 4 v ižométrickém -pohledu -výztužný-- díl - vyrobený------způsobem podle obr. 1, obr. 5A v bokorysu a 5B v půdorysu místo spojení výztužného dílu z obr. 4, obr. 6 v bokorysu místo spojení výztužného dílu z obr. 4, přičemž spojení je provedeno na způsob hřebíku, obr. 7 plech s mnoha vzory provedenými podle vynálezu, obr. 8 detail jednoho vzoru z obr. 7, obr. 9 detail páru záběrových žlábků, znázorněných na

obr. 8, obr. 10 detail páru záběrových výstupků, znázorněných na obr. 8, obr. 11 záběrové žlábky a záběrové výstupky z obr. 9 a 10 v do sebe zasunuté poloze, obr. 12 svarovou vrstvu provedenou podle vynálezu, obr. 13 detail svarové vrstvy z obr. 12, obr. 14 detail jednoho článku výztužného dílu podle vynálezu, obr. 15 detail jednoho článku výztužného dílu podle vynálezu, obr. 16 článek výztužného dílu podle vynálezu, obr. 17 ve zvětšeném měřítku článek z obr.ml6, obr. 18 příčný řez podélným elementem výztužného dílu podle vynálezu, obr. 19 příčný řez výztužným dílem podle vynálezu, obr. 20 v perspektivním pohledu výztužný díl podle vynálezu, obr. 21 příčný řez neroztaženým výztužným dílem podle vynálezu, obr. 22 příčný řez výztužným dílem z obr. 21 poté, co byl roztažen, obr. 23 příčný řez neroztaženým výztužným dílem, vyrobeným vyřezáním vzoru v trubce, obr. 24 příčný řez výztužným dílem z obr. 23 poté, co byl roztažen.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn způsob výroby výztužného dílu podle vynálezu, přičemž obr. 2A, 2B, 2C, 3 a 4 slouží k bližšímu pochopení způsobu podle obr. 1.

Při výrobě výztužného dílu podle vynálezu se nejprve připraví výkres požadovaného vzoru výztužného dílu v rozvinutém stavu, viz krok 10.

Obr. 2A, 2B a 2C znázorňují tři příklady vzorů výztužného dílu. Vzor podle obr. 2A má dva typy částí 20 a 22. Každá první část 20 má dva protilehlé periodické vzory a každá druhá část 22 má větší počet přímých spojovacích částí 24. Vzor podle obr. 2A může mít jakoukoli velikost, přičemž výhodná velikost je tehdy, když každá první část 20 má šířku mezi 1 a 6 mm a každá druhá část 22 má přímé spojovací části 24 dlouhé 1 až 6 mm. Při těchto velikostech vzoru podle obr. 2A nemůže být řezání provedeno pomocí laseru.

Vzor podle obr. 2B je podobný vzoru podle obr. 2A tím, že rovněž má první části 20 s protilehlými vzory. Vzor podle obr. 2B má větší počet spojovacích částí 30 tvaru Z.

Vzor podle obr. 2C nemá žádné spojovací části. Místo nich obsahuje řadu střídavé uspořádaných spojovacích míst 32, 34.·

Vzory podle obr. 2A, 2B a 2C jsou popřípadě rovněž opatřeny větším počtem malých výstupků 3J3, které jsou důležité pro vytvoření výztužného dílu, jak bude podrobněji popsáno dále.

Jak vyplývá z obr. 1, vyřízne se v kroku 1Z vzor výztužného dílu do rovného plechu. Kov, z něhož je plech proveden, může být jakýmkoli biokompatibilním materiálem, například nerezavějící ocelí, nebo materiálem, který je opatřen vrstvami biokompatibilního materiálu. Řezání se může provádět mnoha způsoby, například leptáním, nebo prostřednictvím jemného řezacího nástroje, nebo řezáním velmi jemným laserem, pokud je komerčně dostupný.

Jestliže je krok 12 prováděn leptáním, má dojít k vyleptání materiálu plechu. Tento proces je známý, avšak pro úplnost bude krátce popsán.

Nákres vzoru se zmenší a natiskne na transparentní fólii. Protože je zapotřebí zcela proříznout materiál kovu, natiskne se nákres na dvě fólie, které se spojí spolu v několika místech na svých okrajích. Plech se opatří na obou stranách vrstvou fotoelektrického odporu a umístí se mezi obě transparentní potištěné fólie. Tento celek se osvětlí z obou stran, čímž části fotoelektrického odporu, které byly osvětleny (což jsou části, které představují všechny volné prostory ve vzoru, například mezery 26 na obr. 2A), změní své vlastnosti.

Potom se plech vloží do kyseliny, která odstraní ty části fotoelektrického odporu, které změnily své vlastnosti. Potom se plech vloží do leptacího roztoku, který vyleptá veškerý materiál, na němž není žádný fotoelektrický odpor, který byl odstraněn, přičemž v plechu zbudou ty kovové části, které tvoří požadovaný kovový vzor výztužného dílu.

V kroku 14 se takto vytvořený rozvinutý výztužný díl zdeformuje tak, aby jeho dlouhé okraje 28., viz obr. 2A, 2B a 2C, dosedly na sebe. Na obr. 3 je znázorněn proces deformace. Pro výztužné díly válcového tvaru je tento proces deformace proveden jako svinování.

Jestliže byly vyrobeny výstupky 38, potom tyto výstupky 38 po deformaci kovového vzoru přesahují za dlouhý okraj 28, k němuž však zatím nejsou připojeny, viz obr. 5A.

V kroku 16 se dlouhé okraje 28 navzájem spojí vhodným způsobem, například bodovým svařováním. Jestliže byly vyrobeny výstupky 38, připojí se tyto výstupky 38 k protilehlému dlouhému okraji 28 bud svařením, lepením nebo, jak je znázorněno na obr. 6, elementem 40 na způsobu hřebíku. Na obr. 5B je znázorněno připojení výstupku 3£ k protilehlému dlouhému okraji 28. Protože výstupek 38 obvykle přesahuje šířku smyčky 39, je vzor v podstatě chráněn. Tato skutečnost je patrná z obr. 5B.

Alternativně se dlouhé okraje 28 přiloží na sebe a spojí ve vhodných místech.

Na obr. 4 je znázorněn výztužný díl 31, vyrobený způsobem obsahujícím kroky 10 až 16 pro výrobu vzoru podle obr. 2A. Je nutno poznamenat, že tento výztužný díl 31 má spojovací místa 32 vytvořená spojením spojovacích částí 30 tvaru Z.

Nakonec se výztužný díl 31 vyleští, přičemž se odstraní veškerý přebytečný materiál, který nebyl odstraněn řezáním v kroku 12. Leštění může být provedeno mechanicky třením leštící tyčí opatřenou na své vnější straně diamantovým prachem a pohybující se uvnitř výztužného dílu 31. Alternativně je možno použít zařízení na elektrolytické leštění.

Na obr. 7 je znázorněno alternativní provedení vynálezu, u něhož bylo provedeno vyleptání mnoha vzorů 120 v kovovém plechu 121, jak již bylo výše popsáno. Na obr. 8 je znázorněn ve zvětšeném měřítku detail jednoho vzoru 120 z obr. 7.

Na obř. 9 je ve zvětšeném měřítku znázorněn pár 127 záběrových žlábků 128 a 129, znázorněný na obr. 8. Na obr. 10 je ve zvětšeném měřítku znázorněn pár 130. záběrových výstupků 131, 132, znázorněný na obr. 8. Plech 121 a každý vzor 120. je opatřen větším počtem ustavovacích otvorů 122, 122určených pro vložení zubů (neznázorněných) pro přesné přemísťování a udržování přesného ustavení plechu 121 a vzorů X20 v průběhu různých fází výroby. Každý vzor 120 má první dlouhý okraj 123 a druhý dlouhý okraj 124, první krátký okraj 125 a druhý

- 7 - : .:: ·..

« · * · · * · · · • 9« ·* ·· ·· ·· ·· krátký okraj 126. První dlouhý okraj 123 je opatřen větším množstvím párů 127, 127*, 127'’ záběrových žlábků 128 a 129, znázorněných podrobněji na obr. 9. Každý pár 127, 127 ¹ , .127— záběrových žlábků 128 a 129, obsahuje první záběrový žlábek 127 a druhý záběrový žlábek 129. Druhý dlouhý okraj 124 je opatřen větším množstvím párů 130, 1301, 130¹ záběrových výstupků 131, 132, podrobněji znázorněných na obr. 10. Každý pár 130, 130¹, 130¹¹ záběrových výstupků 131, 132 obsahuje první záběrový výstupek 131 a druhý záběrový výstupek 112. Páry 130, 130¹, 130¹¹ záběrových výstupků 131, 132 jsou umístěny v podstatě proti párům 127 r 1271, 127 ¹záběrových Žlábků 128 a 129.

Záběrové žlábky 128, 129 jsou uspořádány pro vložení záběrových výstupků 131, 132 tak, aby bylo dodrženo ustavení výztužného dílu ve správné poloze v průběhu deformace vzoru 120 a svíjení rovného plechu tak, aby první dlouhý okraj 123 a druhý dlouhý okraj 124 dosedly na sebe a aby vznikla trubka, znázorněná na obr. 19 a 20.

Mezi záběrovými žlábky 128 a 129 každého páru 127, 1271, 127’* je uspořádán můstek 133. Tento můstek 133 přispívá ke stabilitě a usnadňuje vzájemné ustavení neboli vyrovnání při výrobě a zvyšuje pevnost svarů hotového výztužného dílu, jak bude uvedeno v dalším.

- ‘ Po svinutí“ plechů do trubkového výztužného dílu a poté, co do záběrových žlábků 128 a 129 byly vloženy záběrové výstupky 131 a 132, se použijí prostředky (neznázorněné) pro udržování vzájemného ustavení a můstky 133 se odříznou, čímž vzniknou dvě v podstatě stejné části. Můstek 133 může být odříznut mnoha známými způsoby, avšak podle výhodného provedení se k odříznutí použije laseru. První záběrový žlábek 128 se přivaří k prvnímu záběrovému výstupku 131 a druhý záběrový žlábek 129 se přivaří k druhému záběrovému výstupku

132, jak je znázorněno na obr. 12 a 13. To je možné provést mnoha známými způsoby, avšak s výhodou se použije bodové svařování. Podle zvláště výhodného provedení se v každé svarové vrstvě použije asi pět bodových svazů, jak je znázorněno na obr. 12 a 13. Teplo vzniklé svařováním roztaví materiál můstku 133 a tento materiál vteče do záběrových žlábků 128, 129, k nimž se tento materiál připojí a zahrne se do svařené oblasti mezi záběrovým žlábkem 128, 129 a záběrovým výstupkem 131, 132 a stane se součástí svaru, čímž zvýší jeho pevnost. Výztužný díl se potom dohotoví výše popsaným způsobem.

Na obr. 13 je ve zvětšeném měřítku znázorněna oblast svaru z obr. 12. Podle výhodného provedení je svarová vrstva přesazena vůči místu, kde došlo ke kontaktu mezi záběrovým žlábkem 128, 129 a záběrovým výstupkem 131, 13.2. Podle zvlášt výhodného provedení je svarová vrstva přesazena o asi 0,01 mm.

Na obr. 14 je znázorněn detail vzoru 120 z obr. 8. Jak je znázorněno na obr. 14 a 20, může být vynález rovněž popsán jako roztažitelný výztužný díl, který má podélnou díru 80 s podélnou osou 79 a s příčnou osou 1Q5, a který sestává z velkého množství ohebných navzájem spojených článků 50., přičemž každý z těchto článků 50 má první podélný konec 77 a druhý podélný konec 78. Každá článek 50 je rovněž opatřen prvním vrcholem 100 umístěným na prvním podélném konci 77 a druhým vrcholem 104 umístěným na-druhém- podélném konci 78. Každý článek 50 obsahuje první element 51, který má podélnou komponentu s prvním koncem 52 a druhým koncem 53., druhý element 54, který má podélnou komponentu s prvním koncem 55 a druhým koncem 56, třetí element 57, který má podélnou komponentu s prvním koncem 58 a druhým koncem 59 a čtvrtý element 60., který má podélnou komponentu s prvním koncem 61. a druhým koncem 62.. Výztužný díl rovněž obsahuje první smyčku 63 tvořící první úhel 64 mezi prvním koncem 52 prvního

- 9 - : .:: ·.. . .

• * · · · · ··· *·· ·» ♦· ·· ·· ·· elementu 51 a prvním koncem 55 druhého elementu 54. Druhá smyčka 65 tvořící druhý úhel 66 je umístěna mezi druhým koncem 59 třetího elementu 57 a druhým koncem 62. čtvrtého elementu 60 a je umístěna v podstatě protilehle k první smyčce 63. Mezi prvním elementem 51 a třetím elementem 57 je umístěn první ohebný kompenzační díl 67, který má první konec 68 a druhý konec 69, přičemž první konec 68 prvního ohebného kompenzačního dílu 67 je spojen s druhým koncem 53 prvního elementu 51 a druhý konec 69 prvního; ohebného kompenzačního dílu 67 je spojen s prvním koncem 58^ třetího elementu 57. První konec 68 a druhý konec 69 jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti 70 od sebe. Mezi druhým elementem 54 a čtvrtým elementem 60 je umístěn druhý ohebný kompenzační díl 71, který má první konec 72 a druhý konec 72· První konec 72 druhého ohebného kompenzačního dílu 71 je spojen s druhým koncem 56 druhého elementu 54 a druhý konec 22 druhého ohebného kompenzačního dílu 71 je spojen s prvním koncem 61 čtvrtého elementu 60. První konec 72 a druhý konec 73 jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti 74 od sebe. Podle výhodného provedení jsou první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71 zakřiveny do oblouku. Ohebné kompenzační díly 67 a 71 jsou roztažitelné nebo stlačitelné rozdílně, když je výztužný díl ohýbán v zakřiveném směru¹ od podélné osy 79 podélné díry 80, viz obr. 20. První element 51, druhý element 54, třetí element 57 a čtvrtý element 60 a první smyčka 63 a druhá smyčka 65 a první ohebný kompenzační ' díl 67 á druhý Ohebný kompenzační díl- 71 jsou uspořádány tak, že, když se výztužný díl roztáhne, vzdálenost mezi prvním ohebným kompenzačním dílem 67 a druhým ohebným kompenzačním dílem 71 se zvětší a podélná komponenta prvního elementu 21/ druhého elementu 54/ třetího elementu 57 a čtvrtého elementu 60 se zmenší, přičemž první smyčka 63 a druhá smyčka 65 zůstanou v podstatě vůči sobě protilehlé, přičemž konce 68 a 69 prvního ohebného kompenzačního dílu 67 a konce 72 a 73 druhého ohebného kompenzačního dílu 71 se rozevřou, aby se

- 10 zvětšila proměnná podélná vzdálenost 70 mezi prvním koncem 68 a druhým koncem 69 prvního ohebného kompenzačního dílu 67, a aby se zvětšila proměnná podélná vzdálenost 74 mezí prvním koncem 72 a druhým koncem druhého ohebného kompenzačního dílu 71. Tím se vykompenzuje zmenšení podélné komponenty prvního elementu 51, druhého elementu 54, třetího elementu 57 a čtvrtého elementu 60 a podstatně se zmenší předpokládané zkrácení výztužného dílu při jeho roztažení. Při .roztažení vytvoří první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71 podpěru léčeného průsvitu.

Na obr. 15 jsou znázorněny rozměry a zvláštní provedení vynálezu. Místa průhybu, to jest první smyčka 63 a druhá smyčka 65 a první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71, jsou provedena širší než první element 51, druhý element 54, třetí element 57^ a čtvrtý element (50, takže ohýbací síla při roztahování výztužného dílu se rozkládá na širokou plochu. Místa průhybu mohou být provedena širší než první element 51, druhý element 54, třetí element 57 a čtvrtý element 60 v různé míře, takže ohyb nastane nejprve v užších místech vzhledem k menšímu odporu. Podle výhodného provedení jsou první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71 provedeny širší než první element 51, druhý element 54, třetí element 57 a čtvrtý element 60 a první smyčka 63 a druhá smyčka 65 jsou provedeny širší než první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71. Jednou z výhod velikosti první smyčky 63 a druhé smyčky 65, které jsou širší než první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71, je, že výztužný díl v podstatě vykompenzuje předpokládané zkrácení, když se roztáhne. U provedení, znázorněného na obr. 15, mají první element 51, druhý element 54, třetí element 57 a čtvrtý element 60 šířku asi 0,1 mm. První smyčka 63 a druhá smyčka 65 mají šířku asi 0,14 mm. První ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71 jsou opatřeny zesílenými částmi 75, 76,

které mají šířku asi 0,12 mm. U tohoto zvlášt výhodného provedení mají tedy první smyčka 63 a druhá smyčka 65 šířku, která je o asi 40 % větší a první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71 mají šířku, která je asi o 20 % větší než je šířka prvního elementu 5χ, druhého elementu 54., třetího elementu 57 a čtvrtého elementu 60.

Na obr. 16 až 20 jsou znázorněny, detaily výztužného dílu podle vynálezu.

Ještě další výhodné provedení je znázorněno na obr. 21 až 24. Pro zjednodušení byly rozměry a stupeň přemístění komponent výztužných dílů, znázorněných na obr. 21 až 24, záměrně nadsazeny.

Na obr. 21 je znázorněn příčný řez podél čáry A-A neroztaženého výztužného dílu podle vynálezu na obr. 20. Neroztažený výztužný díl 200 je na obr. 21 znázorněn ve stavu, v němž je umístěn v průsvitu 202 cévy 201. Jak již bylo výše uvedeno, je tento výztužný díl 200 vyroben nejprve vyříznutím vzoru do rovného plechu a potom svinutím tohoto plechu do tvaru trubky, čímž vznikne výztužný díl tvaru trubky. Jak je znázorněno na obr. 21, mají první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71 neroztaženého výztužného dílu 200 sklon k nálevkovítému rozšíření ve směru od podélné osy nebo průsvitu výztužného dílu 200.. První ohebný kompenzační díl· 67 a- druhý ohebný kompenzační díl 71 mají vnější průměry, které jsou větší než vnější průměry ve zbývajících částech výztužného dílu 200- Na obr. 22 je znázorněn výztužný díl 200 z obr. 21 poté, co byl v průsvitu 202 cévy 201 roztažen a dosedá na vnitřní stěnu cévy 201.. Jak je znázorněno na obr. 22, při roztažení výztužného dílu 200 ke sténám cévy 201 působí stěny cévy 201 mechanickou silou na první ohebný kompenzační díl 67 a druhý ohebný kompenzační díl 71, které se tímto působením pohybují směrem k podélné ose

nebo průsvitu výztužného dílu 200, dokud se nedostanou v podstatě do zákrytu se zbývající částí výztužného dílu 200. To znamená, že průřez průsvitu roztaženého výztužného dílu 200 je v podstatě kruhový, přičemž v podstatě žádná část roztažéného výztužného dílu 200 nevyčnívá do průsvitu nebo směrem k podélné ose roztaženého výztužného dílu 200.

Obr. 23 je podobný obr. 21, vyjma toho, že vzor byl “ vyříznut do trubkového dílu s použitím obvyklých způsobů výroby výztužných dílů. Jak je znázorněno na obr. 23, ohebné kompenzační díly 671 a 711 ^zatím nejsou nálevkovitě rozšířeny od podélné osy neroztaženého výztužného dílu 203. Při roztahování výztužného dílu 203, znázorněného na obr. 23, _směrem ke stěnám cévy 201 mají ohebné kompenzační díly 67_ a 71¹ sklon k nálevkovítému rozšíření a vyčnívají do průsvitu 204 roztaženého výztužného dílu 203_.

Na obr. 24 je znázorněn výztužný díl 203 z obr. 23 poté, co byl roztažen v průsvitu 204 cévy 201. Ohebné kompenzační díly 67¹ a 71 ’ nejsou v zákrytu se zbývajícími částmi výztužného dílu 203 a tvoří menší průměr než je průměr zbývajících částí výztužného dílu 203. Tyto ohebné kompenzační díly 67¹ a 71¹ vyčnívají do průsvitu 204 výztužného dílu 203 a vytvářejí turbulenci v tekutině proudící ve směru podélné - osy roztaženého výztužného dílu 203 a mohou způsobit ucpáni sražením krve.

Je zřejmé, že řešení podle vynálezu není omezeno na výše popsané a znázorněné skutečnosti. Rozsah vynálezu je definován patentovými nároky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby výztužného dílu, při němž

a) se vyříznou do rovného plechu vzory výztužných dílů, přičemž každý z těchto vzorů má první dlouhý okraj a druhý dlouhý okraj, .přičemž první dlouhý okraj se opatří páry záběrových žlábků a druhý dlouhý okraj se opatří páry záběrových výstupků, kde páry záběrových žlábků a páry záběrových výstupků jsou umístěny v podstatě proti sobě navzájem, přičemž každý pár záběrových žlábků obsahuje první záběrový žlábek a druhý záběrový žlábek, přičemž záběrové žlábky mají velikost a umístění pro vložení záběrových výstupků, když se vzor zdeformuje a stočí do trubkového tvaru, přičemž každý pár záběrových žlábků je opatřen můstkem uspořádaným mezi prvním záběrovým žlábkem a druhým záběrovým žlábkem,

b) rovný plech se opatří ustavovacími otvory,

c) vzor se zdeformuje do trubkového vzoru tak, že do párů záběrových žlábků zasahují záběrové výstupky,

d) můstek se vyřízne a

e) záběrové žlábky se připojí k záběrovým výstupkům, které do nich zasahují pro vytvoření roztažitelného výztužného dílu.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že plech se opatří ustavovacími otvory.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačujícíse tím, že krok d) se provádí prostřednictvím laseru.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačujícíse tím, že krok e) se provádí s vytvořením svaru.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačujícíse tím, že krok e) se provádí s vytvořením svarové vrstvy, která je přesazena vůči místu, kde jsou záběrové žlábky a záběrové výstupky ve vzájemném kontaktu.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že svarová vrstva je přesazena o asi 0,01 mm vůči místu, kde jsou záběrové žlábky a záběrové výstupky ve vzájemném kontaktu.
7. Způsob podle nároku 4, vyznačujícíse tím, že svarem je bodový svar.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačujícíse tím, že se vytvoří větší počet bodových svarů.
9. Způsob podle nároku 8, vyznačujícíse tím, že se vytvoří pět bodových svarů.
10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok e) se provádí s použitím lepidla.
11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok e) se provádí s použitím elementu podobného hřebíku.
12. Způsob výroby výztužného dílu, při němž

a) se do rovného plechu vyřízne větší počet vzorů výztužného.....dílu, přičemž každý vzor obsahuje větší počet spojených ohebných článků, přičemž každý ohebný článek obsahuje

a) první element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

b) druhý element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

c) třetí element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

- is - : .: · .. _{: ;} • · · · · ♦ · · · *

d) čtvrtý element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

e) první smyčku tvořící první úhel sevřený mezi prvním koncem prvního elementu a prvním koncem druhého elementu,

f) druhou smyčku tvořící druhý úhel sevřený mezi druhým koncem třetího elementu a druhým koncem čtvrtého elementu a umístěnou v podstatě protilehle k první smyčce,

g) první ohebný kompenzační díl, který má první konec a druhý konec, umístěné mezi prvním elementem a třetím elementem, přičemž první konec prvního ohebného kompenzačního dílu je spojen s druhým koncem prvního elementu a druhý konec prvního ohebného kompenzačního dílu je spojen s prvním koncem třetího elementu, přičemž první konec a druhý konec jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti od sebe navzájem,

h) druhý ohebný kompenzační díl, který má první konec a druhý konec, umístěné mezi druhým elementem a čtvrtým elementem, přičemž první konec druhého ohebného kompenzačního dílu je spojen s druhým koncem druhého elementu a druhý konec druhého ohebného kompenzačního dílu je spojen s prvním koncem čtvrtého elementu, přičemž první konec a druhý konec jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti od sebe navzájem, a přičemž první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou roztažitelné nebo stlačitelné rozdílně, když se výztužný díl ohýbá v zakřiveném směru od podélné osy podélné díry, a iy první element, druhý element/ třetí- element a čtvrtý element, první smyčka a druhá smyčka, první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou umístěny tak, že, když se výztužný díl roztahuje, vzdálenost mezi prvním ohebným kompenzačním dílem a druhým ohebným kompenzačním dílem se zvětšuje a podélná komponenta prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu se zmenšuje, zatímco první smyčka a druhá smyčka zůstávají v podstatě protilehlé vůči sobě navzájem, přičemž konce prvního ohebného

- 16 - : .:: ·..

• * · · · * · · · kompenzačního dílu a druhého ohebného kompenzačního dílu se rozevřou, aby se zvětšila proměnná podélná vzdálenost mezi prvním koncem a druhým koncem prvního ohebného kompenzačního dílu, a aby se zvětšila proměnná podélná vzdálenost mezi prvním* koncem a druhým koncem druhého ohebného kompenzačního dílu, pro kompenzaci zmenšení podélné komponenty prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu a pro podstatné zmenšení předpokládaného zkrácení výztužného dílu při jeho roztahování, přičemž každý vzor výztužného dílu-má první dlouhý okraj a druhý dlouhý okraj, a přičemž první dlouhý okraj se opatří páry záběrových žlábků a druhý dlouhý okraj se opatří páry záběrových výstupků, kde páry záběrových žlábků a páry záběrových výstupků jsou umístěny v podstatě proti sobě navzájem, přičemž každý pár záběrových žlábků obsahuje první záběrový žlábek a druhý záběrový žlábek, přičemž záběrové žlábky mají velikost a umístění pro vložení záběrových výstupků, když se vzor zdeformuje a stočí do trubkového tvaru, přičemž každý pár záběrových žlábků je opatřen můstkem uspořádaným mezi prvním záběrovým žlábkem a druhým záběrovým žlábkem,

b) vzor se zdeformuje do trubkového tvaru tak, že do párů záběrových žlábků zasahují páry záběrových výstupků,

c) můstek se odřízne a

d) každý záběrový žlábek se připojí k záběrovému výstupku, který do něj zasahuje, pro vytvoření roztažitelného výztužného dílu. - .....
13. Způsob podle nároku 12,vyznačující se t í m, že plech se opatří ustavovacími otvory.
14. Způsob podle nároku 12,vyznačuj ící se tím, že první smyčka, druhá smyčka, první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou širší než první element, druhý element, třetí element a čtvrtý element.
15. Způsob podle nároku 14,vyznačující se tím, že první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou širší než první element, druhý element, třetí element a čtvrtý element a první smyčka a druhá smyčka jsou širší než první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl.
16. Způsob podle nároku 15,vyznačující se tím, že první smyčka a druhá smyčka mají šířku asi o 40 % větší než je šířka prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu a první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl mají šířku, která je asi o 20 % větší než je šířka prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu.
17. Způsob podle nároku 12,vyznačující se tím, že krok c) se provádí prostřednictvím laseru.
18. Způsob podle nároku 12,vyznačující se tím, že krok d) se provádí s vytvořením svaru.
19. Způsob podle nároku 18,vyznačující se tím, že krok d) se provádí s vytvořením svarové vrstvy, která je přesazena vůči místu, kde jsou záběrové žlábky a záběrové výstupky ve vzájemném kontaktu.
20. Způsob podlé nároku 19, v y z n a č u j í c í s etím, že svarová vrstva je přesazena o asi 0,01 mm vůči místu, kde jsou záběrové žlábky a záběrové výstupky ve vzájemném kontaktu.
21. Způsob podle nároku 18,vyznačující se tím, že svarem je bodový svar.
22. Způsob podle nároku 21,vyznačující se

- is - : ,:: \ , ·„: /·, • * · * · · · ♦ · ···*« ·· ·· ®· ·» tím, že se vytvoří větší počet bodových svarů.
23. Způsob podle nároku 22,vyznačující se tím, že se vytvoří pět bodových svarů.
24. Způsob podle nároku 12,vyznačující se tím, že krok d) se provádí s použitím lepidla.
25. Způsob podle nároku 12,vyznačující se tím, že krok d) se provádí s použitím elementu podobného hřebíku.
26. Plech na výrobu výztužného dílu s podélným průsvitem, který je proveden

a) z rovného kusu plechu opatřeného vzory výztužných dílů, kde každý z těchto vzorů má první dlouhý okraj a druhý dlouhý okraj, přičemž první dlouhý okraj je opatřen páry záběrových žlábků a druhý dlouhý okraj je opatřen páry záběrových výstupků, přičemž páry záběrových žlábků a páry záběrových výstupků jsou umístěny v podstatě proti sobě navzájem, přičemž každý pár záběrových žlábků obsahuje první záběrový žlábek a druhý záběrový žlábek, kde velikost i a umístění záběrových žlábků jsou provedeny pro vložení záběrových výstupků, když se vzor zdeformuje a stočí do trubkového tvaru, přičemž každý pár záběrových žlábků je opatřen můstkem uspořádaným mezi prvním záběrovým žlábkem a druhým záběrovým žlábkem.
27. Plech podle nároku 26, vyznačující se tím, že je opatřen ustavovacími otvory.
28. Plech na výrobu výztužného dílu s podélným průsvitem, který je proveden

a) z rovného plechu opatřeného větším počtem vzorů výztužného dílu, přičemž každý vzor obsahuje větší počet

spojených ohebných článků, přičemž každý ohebný článek obsahuje

a) první element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

b) druhý element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

c) třetí element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec, *1 d) čtvrtý element, který . má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

e) první smyčku tvořící první úhel sevřený mezi prvním koncem prvního elementu a prvním koncem druhého elementu. r

f) druhou smyčku tvořící druhý úhel sevřený mezi druhým koncem třetího elementu a druhým koncem čtvrtého elementu a umístěnou v podstatě protilehle k první smyčce,

g) první ohebný kompenzační díl, který má první konec a druhý konec, umístěné mezi prvním elementem a třetím elementem, přičemž první konec prvního ohebného kompenzačního dílu je spojen s druhým koncem prvního elementu a druhý konec prvního ohebného kompenzačního dílu je spojen s prvním koncem třetího elementu, přičemž první konec a druhý konec jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti od sebe navzájem,

h) druhý ohebný kompenzační díl, který má první konec a druhý konec, umístěné mezi druhým elementem a čtvrtým elementem, přičemž první konec druhého ohebného kompenzačního dílů jé spojen š druhým' koncem druhého elementu á druhý konec druhého ohebného kompenzačního dílu je spojen s prvním koncem čtvrtého elementu, přičemž první konec a druhý konec jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti od sebe navzájem, a přičemž první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou roztažitelné nebo stlačitelné rozdílně, když je výztužný díl ohnut v zakřiveném směru od podélné osy podélné díry, a

i) první element, druhý element, třetí element a čtvrtý

element, první smyčka a druhá smyčka, první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou umístěny tak, že, když je výztužný díl roztažen, vzdálenost mezi prvním ohebným kompenzačním dílem a druhým ohebným kompenzačním dílem je zvětšena a podélná komponenta prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu je zmenšena, zatímco první smyčka a druhá smyčka zůstávají v podstatě protilehlé vůči sobě navzájem, přičemž konce prvního ohebného kompenzačního dílu a druhého ohebného kompenzačního dílu jsou rozevřeny, aby se zvětšila proměnná podélná vzdálenost mezi prvním koncem a druhým koncem prvního ohebného kompenzačního dílu, a aby se zvětšila proměnná podélná vzdálenost mezi prvním koncem a druhým koncem druhého ohebného kompenzačního dílu, pro kompenzaci zmenšení podélné komponenty prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu a pro podstatné zmenšení předpokládaného zkrácení výztužného dílu při jeho roztahování, ' přičemž každý vzor výztužného dílu má první dlouhý okraj &r a druhý dlouhý okraj, a přičemž první dlouhý okraj je opatřen/ páry záběrových žlábků a druhý dlouhý okraj je opatřen páry záběrových výstupků, kde páry záběrových žlábků a páry j;

záběrových výstupků jsou umístěny v podstatě proti sobě navzájem, přičemž každý pár záběrových žlábků obsahuje prvnít záběrový žlábek a druhý záběrový žlábek, přičemž záběrové žlábky mají velikost a umístění pro vložení záběrových výstupků, když je vzor zdeformován a stočen do trubkového ’ tvaru, přičemž každý pár záběrových žlábků je opatřen můstkem uspořádaným mezi prvním záběrovým žlábkem a druhým záběrovým žlábkem.
29. Plech podle nároku 28, vyznačující se tím, že je opatřen ustavovacími otvory.
30. Plech podle nároku 28, vyznačující se tím, že první smyčka, druhá smyčka, první ohebný kompenzační

- 2i - : ·„:.:: .

• · ·«·* ·» ·«* «· ·♦ ·· ·· ♦· díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou širší než první element, druhý element, třetí element a čtvrtý element.
31. Plech podle nároku 30, vyznačující se tím, že první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou širší než první element, druhý element, třetí element a čtvrtý element a první smyčka a druhá smyčka jsou širší než první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl.
32. Plech podle nároku 31, vyznačující se tím, že první smyčka a druhá smyčka mají šířku asi o 40 % větší než je šířka prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu a první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl mají šířku, která je asi o 20 % větší než je šířka prvního elementu, druhého elementu,, třetího elementu a čtvrtého elementu.
33. Roztažitelný výztužný díl s podélným průsvitem, který má

a) první dlouhý okraj a druhý dlouhý okraj, přičemž první dlouhý okraj je opatřen páry záběrových žlábků a druhý dlouhým okraj je opatřen páry záběrových výstupků, přičemž páry záběrových žlábků a páry záběrových výstupků jsou umístěny v podstatě proti sobě navzájem, přičemž velikost a umístění záběrových žlábků jsou provedeny pro vložení záběrových výstupků, a přičemž záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům.
34. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 33, vyznačující se t í m, že záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům svarem.
35. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 34, vyznačující se tím, že svar je přesazen vůči místu, kde jsou záběrové žlábky v kontaktu se záběrovými výstupky.
36. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 35, v y z n a čující se tím, že svar je přesazen asi o 0,01 mm vůči místu, kde jsou záběrové žlábky v kontaktu se záběrovými výstupky.
37. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 34, vyzna- čující se tím, že svarem je bodový svar.
38. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 37, vyznačující se tím, že je provedeno více bodových svarů.
39. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 38, vyzna- čující se tím, že je provedeno pět bodových svarů.
40. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 33, v y z n a - čující se tím, že záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům prostřednictvím lepidla.
41. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 33, v y z n a čující se tím, že záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům elementem podobným hřebíku.
42. Roztažitelný výztužný díl s podélným průsvitem, který ’je proveden

a) ze vzoru výztužného dílu opatřeného větším počtem spojených ohebných článků, přičemž každý ohebný článek obsahuje

a) první element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

b) druhý element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

c) třetí element, který má podélnou komponentu,

- 23 - : ·„;

• ·**«· ♦ · ♦ ·· ·* ·* ·· ·· ·· která má první konec a druhý konec,

d) čtvrtý element, který má podélnou komponentu, která má první konec a druhý konec,

e) první smyčku tvořící první úhel sevřený mezi prvním koncem prvního elementu a prvním koncem druhého elementu,

f) druhou smyčku tvořící druhý úhel sevřený mezi druhým koncem třetího elementu a druhým koncem čtvrtého elementu a umístěnou v podstatě protilehle k první smyčce,

g) první ohebný kompenzační díl, který má první konec a druhý konec, umístěné mezi prvním elementem a třetím elementem, přičemž první konec prvního ohebného kompenzačního dílu je spojen s druhým koncem prvního elementu a druhý konec prvního ohebného kompenzačního dílu je spojen s prvním koncem třetího elementu, přičemž první konec a druhý konec jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti od sebe navzájem,

h) druhý ohebný kompenzační díl, který má první konec a druhý konec, umístěné mezi druhým elementem a čtvrtým elementem, přičemž první konec druhého ohebného kompenzačního dílu je spojen s druhým koncem druhého elementu a druhý konec druhého ohebného kompenzačního dílu je spojen s prvním koncem čtvrtého elementu, přičemž první konec a druhý konec jsou umístěny v proměnné podélné vzdálenosti od sebe navzájem, a přičemž první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou roztažitelné nebo stlačitelné rozdílně, když je výztužný díl ohnut v zakřiveném směru od podélné osy podélné díry, a —^Λ

i) první element, druhý element, třetí element a čtvrtý element, první smyčka a druhá smyčka, první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou umístěny tak, že, když je výztužný díl roztažen, vzdálenost mezi prvním ohebným kompenzačním dílem a druhým ohebným kompenzačním dílem je zvětšena a podélná komponenta prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu je zmenšena, zatímco první smyčka a druhá smyčka zůstávají v podstatě

protilehlé vůči sobě navzájem, přičemž konce prvního ohebného kompenzačního dílu a druhého ohebného kompenzačního dílu jsou rozevřeny, aby se zvětšila proměnná podélná vzdálenost mezi prvním koncem a druhým koncem prvního ohebného kompenzačního dílu, a aby se zvětšila proměnná podélná vzdálenost mezi prvním koncem a druhým koncem druhého ohebného kompenzačního dílu, pro kompenzaci zmenšení podélné komponenty prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu a pro podstatné zmenšení předpokládaného zkrácení výztužného dílu při jeho roztahování, přičemž vzor výztužného dílu má první dlouhý okraj a druhý dlouhý okraj, a přičemž první dlouhý okraj je opatřen páry záběrových žlábků a druhý dlouhý okraj je opatřen páry záběrových výstupků, kde páry záběrových žlábků a páry záběrových výstupků jsou umístěny v podstatě proti sobě navzájem, přičemž každý pár záběrových žlábků obsahuje první záběrový žlábek a druhý záběrový žlábek, a přičemž záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům.
43. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 42, v y z n a čující se tím, že první smyčka, druhá smyčka, první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou širší než první element, druhý element, třetí element a čtvrtý element.
44. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 43, vyznačující s é tím,’ že první ’ ohebný kompénzační díl a druhý ohebný kompenzační díl jsou Širší než první element, druhý element, třetí element a čtvrtý element a první smyčka a druhá smyčka jsou širší než první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl.
45. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 44, vyznačující se tím, že první smyčka a druhá smyčka mají šířku asi o 40 % větší než je šířka prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu a první ohebný kompenzační díl a druhý ohebný kompenzační díl mají šířku, která je asi o 20 % větší než je šířka prvního elementu, druhého elementu, třetího elementu a čtvrtého elementu.
46. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 42, vyznačující se tím, že záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům svarem.
47. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 46, vyznačující se tím, že svar je přesazen vůči místu, kde jsou záběrové žlábky v kontaktu se záběrovými výstupky.
48. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 47, v y z n a čující se tím, že svar je přesazen asi o 0,01 mm vůči místu, kde jsou záběrové žlábky v kontaktu se záběrovými výstupky.
49. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 46, vyznačující se tím, že svarem je bodový svar.
50. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 49, vyznačující se tím, že je provedeno více bodových svarů.
51. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 50, vyzná-č- u- j—í- c -í-· -s -e —- -1 -í- m-, že je- provedeno pět' bodových “svarů”.^—
52. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 42, vyznačující se tím, že záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům prostřednictvím lepidla.
53. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 42, vyznačující se tím, že záběrové žlábky jsou připojeny k záběrovým výstupkům elementem podobným hřebíku.
54. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že výztužný díl ohraničuje podélný průsvit, přičemž do tohoto podélného průsvitu po roztažení výztužného dílu k vnitřní stěně cévy nevyčnívá žádná část výztužného dílu.
55. Způsob podle nároku 12,vyznačující se tím, že výztužný díl ohraničuje podélný průsvit, přičemž do tohoto podélného průsvitu po roztažení výztužného dílu k vnitřní stěně cévy nevyčnívá žádná část výztužného dílu.
56. Plech podle nároku 26, vyznačující se tím, že vzory výztužného dílu jsou upraveny tak, aby po roztažení výztužného dílu k vnitřní stěně cévy nevyčnívala v podstatě žádná část výztužného dílu do podélného průsvitu.
57. Plech podle nároku 28, vyznačující se tím, že vzory výztužného dílu jsou upraveny tak, aby po roztažení výztužného dílu k vnitřní stěně cévy nevyčnívala v podstatě žádná část výztužného dílu do podélného průsvitu výztužného dílu.
58. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 33, vyznačující se tím, že je upraven tak, že po roztažení výztužného dílu k vnitřní stěně cévy nevyčnívá žádná část výztužného dílu do průsvitu.
59. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 42, v y z n a čujicí se tím, že vzory výztužného dílu jsou upraveny tak, aby po roztažení výztužného dílu k vnitřní stěně cévy nevyčnívala v podstatě žádná část výztužného dílu do podélného průsvitu výztužného dílu.
60. Roztažitelný výztužný díl s podélným průsvitem, který obsahuj e větší počet částí spojených větším počtem ohebných

kompenzačních dílů, přičemž ohebné kompenzační díly vyčnívají z vnější plochy výztužného dílu, když je výztužný díl v neroztaženém stavu a ohebné spojovací díly jsou v podstatě v zákrytu se zbývajícími částmi výztužného dílu a výztužný díl je roztažen k vnitřním stěnám cévy.
61. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 60, v y z n a čující se tím, že je vytvořen z v podstatě rovného plechu.
62. Roztažitelný výztužný díl s podélným průsvitem, který obsahuj e větší počet částí spojených větším počtem ohebných kompenzačních dílů, přičemž v podstatě žádná část výztužného dílu nevyčnívá do průsvitu, když je výztužný díl roztažen k vnitřní stěně cévy.
63. Roztažitelný výztužný díl podle nároku 62,vyzná- κ čující se tím, že je vytvořen z v podstatě rovného f plechu.