CZ268093A3

CZ268093A3 - Method of multifocal correction of sight and a lens for making the same

Info

Publication number: CZ268093A3
Application number: CZ932680A
Authority: CZ
Inventors: Jeffrey H Roffman; Timothy R Poling; Michel Guillon
Original assignee: Johnson & Johnson Vision Prod
Priority date: 1992-12-09
Filing date: 1993-12-08
Publication date: 1996-02-14
Also published as: FI935486A0; TW275113B; CA2110844A1; UY23681A1; AU5183793A; IL107604A; JPH075399A; FI935486A7; NO934482L; HU9303320D0; DE69319701D1; ES2118911T3; PH30187A; SG160184A1; GR1002075B; NO934482D0; NZ250358A; AU676855B2; EP0601846A1; CN1084609C

Description

Multifokální oční Čočka se strukturou závislou na reakci zornice

Oblast techniky

Předmětem vynálezu jsou oční čočky, zejména kontaktní čočky zahrnující více než jednu optickou mohutnost nebo ohniskovou délku.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že stárnoucí oko ztrácí mnoho ze své schopnosti přenášet na sítnici obrazy blízkých objektů změnou tvaru čočky, čili schopnost akomodace. Tato vada je označována jako presbyopie, a lidé trpící touto vadou byly v minulosti odkázáni na brýle nebo jiné čočky mající množství různých oblastí s rozdílnou optickou mohutností, přičemž si jejich nositel může zvolit oblasti s vhodnou optickou mohutností a zaměřením z raku skrze tyto oblasti zaostřit předmět nebo předměty, které si pozorovatel přeje zaměřit.

U brýlí tento způsob zahrnuje posouvání zorného pole

--------------je j-ich- -nos-ite-le- z- horní- části , -což— je Obvykle' oblast pró daleké vidění, dolů k oblasti pro vidění na blízko. Avšak u kontaktních čoček se tento způsob ukazuje jako nedostatečný. Kontaktní čočka, která pracuje ve spojení s přirozenou oční čočkou, tvoří obraz na sítnici oka zaostřením světla dopadajícího na jednotlivé části rohovky pod různým zorným _Λ úhlem na jednotlivé části sítnice za účelem vytvoření obraIzu. To je demonstrováno skutečností, že když panenka kontrahuje v důsledku jasnějšího světla, nedochází ke zúžení obrazu na sítnici, nýbrž světlo procházející skrze menší plochu čočky vytváří i za této situace celý obraz.

Podobně u osob, kterým byla v důsledku šedého zákalu vyjmuta přirozená oční čočka a nahrazena vsunutou interoční čočkou; zcela schází schopnost nastavení čočky (akomodace) na vzdálenost od předmětu, při které je tento předmět ostře viděn. V tomto případě, má zavedená čočka jedinou ohniskovou délku odpovídající zaostřenému vidění na dálku, přičemž brýle poskytují dodatečnou kladnou optickou mohutnost pro zaostření blízkého vidění. Funkční multifokální čočka by proto mohla být v obvzláště vhodná pro pacienty s výše popsanou vadou.

Je známo, že za určitých okolností může mozek od sebe rozlišit jednotlivé konkurující obrazy přijímáním zaostřeného obrazu a vyřazováním rozostřeného obrazu.

Jedním z příkladů tohoto typu čočky používaných ke korekci presbyopie, která umožňuje současně blízké a daleké vidění je popsána v patentovém spisu US 4 923 296 (Erickson). Tento patent popisuje systém, který zahrnunje pár kontaktních čoček, přičemž obě čočky mají stejné oblasti optické mohutnosti pro vidění na blízko a na dálku (dále. jen blízké a daleké optické mohutnosti), přičemž čočka pro jedno oko má horní polovinu pro blízké vidění a spodní polovinu pro vzdálené vidění, zatímco čočka pro druhé oko má horní polovinu pro daleké vidění a spodní pro blízké vidění. Takže uvedené čočky společně poskytují alespoň částečně jasné obrazy v obou očích, přičemž v důsledku toho, že mozek potlačí rozmazané obrazy, je umožněno vyrovnání jasného obrazu a tím i získání obrazu ostrého.

Patent US 4 890 913 (de Carle) popisuje bifokální kontaktní čočku zahrnující množství prstencových zón majících různou optickou mohutnost. Uvedená čočka je navržena tak, že udržuje v jakomkoliv okamžiku, bez ohledu na průměru zornice, přibližně stejné rozdělení čočky mezi blízké a daleké optické mohutnosti, což vyžaduje rozdělení čočky do 6 až 12 zón.

Další pokus poskytnout bifokální kontaktní čočku je popsán v patentu US 4 704 016 (de Carle). Účelem této čočky je udržet v kterémkoliv okamžiku a bez ohledu na průměr zornice přibližně stejné dělení mezi blízkými a dalekými optickými mohutnostmi.

Další řešení výroby multifokálních korekčních očních čoček zahrnuje použiti difrakční optiky. Jedním z nedostatků tohoto řešení je nedostatečné vidění při nízké viditelnosti. U difrakčního provedení je pouze asi 40 % světla dopadajícího na čočku použito pro blízké vidění á’dalších 40 % je použito pro daleké vidění. Zbývajících 20 % není využito ani- pro' blízké, ani pro daleké vidění, ale ztrácí se ve vyšších'řádech difrakčního- .jevu.. To však. platí, pouze čistě teoreticky. Ve výrobní praxi jsou ztráty světla vzhledem k náročnosti výroby i vyšší. Náročnost výroby, která spočívá v tom, že difrakční povrch má řádově tolerance vlnových délek viditelné části světla, představuje další nedostatek uvedených, difrakčních.čoček. ·

Další pokus poskytnout způsob kompenzace presbyopie je znám jako monovize. U tohoto systému monovize je na jedno oko pacienta aplikována kontaktní čočka pro vidění na dálku a do druhého oka kontaktní čočka pro vidění na blízko. Bylo- zjištěno, že tato monovize může sice pacientovi poskytnout přijatelnou rozlišovací schopnost, jak vzdále-------ných.,, —tak .blízkých„předmětů,_.ale.. má_za-následek. podstatné.

omezení binokularity (hloubkového vidění).

Zatímco tyto jednoduché systémy, jakými je monovize, jsou do značné míry zvládnuty, jsou složitější schémata multifokálních refrakčních čoček zpracovány převážně v teoretické rovině.

Patenty US 5 002 382 a 5 024 5 1 7 (Seidner) popisují komlementární páry kontaktních čoček majících dvě nebo více korekčních optických mohutnosti v opačném uspořádání. Oba t popsané páry čoček blízce souvisí s koncepcí monovize:

jednotlivé čočky páru mají rozdílnou středovou mohutnost a £

-j chybí zde schopnost nastavení poměru mohutností v závis losti na intenzitě světla.

Evropská patentová přihláška 0 201 231 A2 (Ho a kol.) popisuje binokulární., pár kontaktních,, čoček,., jehož, každá čočka má množinu optických zón., které jsou komplementární vzhledem k optickým zónám druhé čočky, t.j. opačně střídavé zóny blízkých a dalekých mohutností.

Praktičtější a vylepšené řešení poskytuje multi-_:, fokální oční čočka popsaná v související patentové přihlas-..ce 7/827 199 podané 28. 1 . 1992. Předmětem této přihlášky je multifokální optická čočka charakterizována tím, že má středovou zónu, přičemž jeden z multifokálních segmentů . _ zahrnuje centrální zónu čočky. Hranice mezi jednotlivými segmenty je definována přesnou trasou, jakou je například^· půlkruh mající oba konce trasy na na sousedícím parametru blízkého a vzdáleného segmentu za účelem eliminace hranic segmentů v četně centrálního spojovacího bodu od centrální optické osy.

I když čočky podle výše popsaných patentových přihlášek jsou funkční a výrobní techniky v těchto přihláškách popsané jsou při tváření očních čoček prakticky realizovatelné, nebylo zatím dosaženo pomocí těchto čoček správného multifokálního vidění při různých světelných podmínkách.

Přestože čočky podle výše popsané přihlášky jsou 7 za určitých podmínek funkční, nesplňují zcela požadavky, j které jsou na multifokální optické čočky kladeny. Všichni .

pacienti mají mnohdy také problémy s konkurenčními obrazy při vysoké světelné intenzitě, se čtením při střední světelné intenzitě a problémy spojené se světelným kruhem vytvořeným kolem světelných zdrojů při noční jízdě.

předmětem vynálezu by proto měla být oční čočka pro presbyopii, která by umožňovala zlepšit zrakovou ostrost a byla schopna přizpůsobit se požadavkům pro zaostření při různé světelné intenzitě.

Předmětem vynýlezu by dále měl být způsob pro stanovení metody jakou budou tyto čočky aplikovány pacientům, aby poskytly požadované zlepšení zraku, zejména přizpůsobením optické mohutnosti žádané při různých světelných intenzitách průměru zornice pacienta za těchto světelných podmínek.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je-přizpůsobení distribuce korekční ohniskové vzdálenosti pro vidění na blízko a vidění na dálku typu lidské činnosti, která je při různých světelných podmínkách obvykle prováděna, stejně jako přizpůsobení jednotlivých průměrů čočky závislosti velikosti zornice na světelné intenzitě, přičemž těchto přizpůsobení je dosaženo pomocí optické čočky vytvořené tak, aby poskytovala takový poměr kumulativní ohnisková délka pro vidění na dálku/ohnisková délka pro vidění na blízko, u kterého při vysoké intenzitě osvětlení převažuje korekční ohnisková vzdálenost pro vidění na dálku, při tlumeném osvětlení je téměř rovnoměrně rozdělen, a při nízké intenzitě osvětlení opět převládá ohnisková délka pro vidění na dálku. Uvedená čočka je sestavena tak, ž e se přizpůsobí příslušné závislosti .velikosti ...pacientovi .zornice, na „intenzitě. osvětlení,, přičemž u výhodného provedení se závislost pacientovi zornice na intenzitě světla stanoví podle věku pacienta.

Stručný popis obrázků

Obr.1 znázorňuje optickou zónu oční čočky sestavené podle vynálezu, obr.2 znázorňuje sloupkový diagram zahrnující frakci ohniskové vzdálenosti pro vidění na blízko a na dálku i pro čočku znázorněnou na obrázku 1 v závislosti na průměru zornice, obr.3 znázorňuje sloupkový diagram zahrnující frakci ohniskových vzdáleností pro vidění na blízko a na dálku pro čočku dálka, blízko, dálka konstruovanou podle známého stavu techniky, a obr.4 znázorňuje sloupkový diagram zahrnující frakci ohniskových.₊ vzdáleností pro vidění na blízko a na dálku pro čočku blízko, dálka, blízko konstruovanou podle;: známého stavu techniky.

Bylo zjištěno, že předchozí měření horizontální velikosti zornice a obecně přijaté statistiky týkající se těchto velikostí byly původně sestaveny na základě měření prováděných u studentů optometrie a oftalmologie a to díky jejich snadné dostupnosti a horlivosti podílet se ná těchto studiích. Bohužel,. .bylo...z.j.išt.ěno., že. veli.kos.t_ zorr nice a tedy plocha zornice starších lidí se značně liší od velikosti a tedy' oblasti zornice studentů optometrie a oftalmologie.

Vzhledem k tomu, že velikost zornice se mění v závislosti na světelné intenzitě, je právě tato závislost důležitým parametrem při výrobě optických čoček, zejména kontaktních čoček a intraočních čoček. Bylo zjištěno, že nedostatek mnoha těchto čoček může být částečně přisuzován chybně zvoleným předpokladům při stanovení závislosti velikosti zornice na intenzitě světla.

Data přijatelná pro stanovení 'uvedené ' závislosti byla získána z výsledků měření prováděných u čtyř různých věkových skupin, přičemž jednotlivé skupiny tvořily lidé mladší dvadceti let, lidé ve věku od 20 do 40 let, od do 60 let, a lidé starší 60 let. Uvedená měření průměru s zornice byla prováděna při třech různých intenzitách osvět- ' lení a to při 250, 50 a 2,5 kandelách na čtverečný metr (cd/m²).

Intenzita 250 cd/m odpovídá extrémně jasnému osvětlení, obvykle venku za jasného slunečního svitu. 50 cd/m⁴ -......představuje střední intenzitu,která byla zjištěna jak _w 2 venku, tak uvnitř. A konečně s intenzitou 2,5 cd/m se obvykle lže- setkat'venku^a'to- v* noci/obvykle”v situacích” nerovnoměrného osvětlení, například při noční jízdě.

Výsledky těchto studií jsou uvedeny v následujícítabulce I, která dále obsahuje střední průměr- zornice při třech různých intenzitách osvětlení, standardní odchylka průměru zornice a jeho rozmezí.

Tabulka I

Horizontální velikost zornice

Věk -do' 20 let

Osvětlení Střední průměr standardní ,(candely/m²) zornice (mm) ' odchylka(1% ) 1£ Rozmezí

2.5	6.5962	0.9450	4.2807 to 7.8562
50	4.3499	0.5504	3.4246 to 5.464Ϊ
250	3.4414	0.3159 . .	2.8958 to 4.1799

Věk od 20 do 40 let

Osvětlení Střední průměr áa.vštandardní (candelv/m · zornice (mm) odchylka (1 ) 1 Rozmezí

2.5	6.4486	0.8259	3.6766 to 8.3598
50	4.4843	0.6342	2.5433 to 6.0936
250	3.5040	0.4217	2.4933 to 4.7843

- 8 Věk 40 až 60 let

Osvětlení ^Střední průměr Standardní,^, (candely/rn ) zornice (.mm) odchylka ylg

1C. Rozmezí

2.5	5.4481	0.9787	3.3742 to 7.5289
50	3.6512	0.5692	2.3922 to 5.5396
250	3.0368	0.4304	2.1152 to 4.4066

Věk nad 60 let *

Osvětlení „ Střední průměr Standardní (candely/m ) zornice (mm) odchylka (1*2)_1 CRozmezí

2.5	4.7724	0.6675	3.4749 to 6.3706
50	3.4501	0.5106	2.6944 to 5.4389
250	2.8260	0.3435	2.1008 to 4.0037

Za účelem odvození výhodného provedení podle vynálezu byla tato data skombinována se zjištěním, že určité lidské aktivity jsou za reálných podmínek při různých intenzitách osvětlení obvykle prováděny. Při velmi vysoké intenzitě osvětlení, reprezentované 250 cd/m², je lidská činnost, prováděna obvykle venku za jasného slunečního svitu a klade požadavky ne vidění na dálku.

Pri 50 cd/m , je typická lidská činnost prováděna obvykle jak uvnitř tak venku a vyžaduje tedy jak vidění na blízko, tak na dálku.

Konečně při nízké intenzitě osvětlení 2,5 cd/m², vyžaduje lidská činnost, v noci venku vyžaduje typická lidská činnost, například noční jízda automobilem, vidění na blízko.

Tato výše popsaná zjištění a obsah související patentové přihlášky s názvem Multifocal Ophthalmic Lens Pair umožňují odvodit výhodné provedení podle vynálezu.

U multifokálního řešení může být optická čočka tvořena třemi obecně prstencovými Částmi čočky, přičemž středová část má jedinou korekční optickou mohutnost a to optickou mohutnost pro vidění na dálku, stanovenou pro příslušného pacienta, u první prstencové části uspořádané vně středové části čočky jsou kumulativní množství optické mohutnosti pro korekci vidění na blízko a pro vidění na dálku v podstatě stejná, a konečně druhá prstencová část přilehlá k okraji optické povrchové oblasti čočky má opět optickou mohutnost pro vidění na dálku. Obě prstencové části čočky jsou tvořeny několika optickými zónami, přičemž každá * ^zóna^ má optickou' mohutnost pro vidění' na blízko nebo na dálku, které působí společně tak, Že vytvářejí v jednotlivých částech čočky žádaný poměr ohniskových délek.

Závislost korekční optické mohutnosti, na vzdálenosti od středu čočky se musí buď shodovat se závislostí přesně naměřeného průměru zornice' příslušného pacienta na různých intenzitách, osvětlení, nebo jí lze stanovit na základě věku pacienta..

Obrázek 1 znázorňuje optický povrch oční čočky sestavené podle vynálezu. Typická kontaktní čočka je obvykle tvořena vně optického povrchu ještě neoptickou čočkovitou oblastí (není znázorněna) a to až do celkového průměru 1-4- mm.

Jak je z obrázku patrné, středová část a druhá prstencová (okrajová) část optického povrchu čočky mají rozmístění optických mohutností, které je příznivé spíše pro vidění na

- -—-dá-lku. -Avšak -u —první--prstencové- -část i-· optického- povrchu------- — - čočky převládá optická mohutnost pro vidění na blízko, takže za předpokladu mírných světelných podmínek poskytuje čočka přibližně stejná kumulativní množství ohniskových délek „ pro vidění na blízko a na dálku. |

Obrázek dvě znázorňuje sloupkový diagram porovnávající optické oblasti s ohniskovou vzdáleností na blízko a na dálku při různých průměrech zornice u čočky sestavené podle obrázku 1.

Z obrázku je zřejmé, že byla vytvořena čočka, u které převládají při malých a velkých průměrech zornice, jež odpovídají vysoké a extrémně nízké hladině intenzity osvětlení, optické oblasti pro vidění na dálku, a při středních průměrech, odpovídajících intenzitě tlumeného světla, jsou optické oblasti pro vidění na blízko a na dálku téměř identické.

Parametry čočky která je navržena pro akomodaci osob ve věku mezi 40 až 60 roky jsou uvedeny v tabulce II. Vhodnost takového řešení čočky pro jedince z této věkové skupiny lze potvrdit odkazem zpět na tabulku I týkající se závislosti velikosti zornice na věku pacienta.

ÍV

1

Tabulka II

Čočka se strukturou závislou na reakci 2ornice

Průměr Procenta zorníce zornice ji· - .. ...na dálku _z na. blízko

0.00	0.00	100	0,
0.50	6.3	100	0
1.00	12.5	100	0
1.50	18.8	100	0
2.00	25.0	. 100.	0
2.15	26.9	0	100
2.50 -	31.3	0	100
“3.00“	™——* ... .... 37.5 ^:	Ό	' 100~ ’
3.30	41.3	100	0
3.50	43.8	100	0
3.80	47.5	0	100
4.00	50.0	0	10Ó
4.30	53.8	100	0
4.50	56.3	100	0
4.80	60.0	0	100
5.00	62.5	0	100
5.35	66.9	100	0
5.50	68.8	100	0
6.00	7 -5.0	100	0.
6.50	81.3	100	0
7.00	87.5	100	0
7.50	93 18	100	0
8.00	100.0	100	ó '

ft

Λ i

Výhody výše uvedené čočky sestavené podle vynálezu se stanou mnohem zřejmějšími při porovnání s podobnými, v oboru již známými, čočkami. První porovnávanou čočkou je typická prstencová oční čočka tvořená třemi zónami, přičemž středová zóna má optickou mohutnost pro vidění na dálku, po ní následující prstencová zóna má optickou mohutnost pro vidění na blízko, a třetí zóna má opět mohutnost pro vidění na dálku.

Obrázek 3 znázorňuje diagram analogický s diagramem znázorněným na obrázku 2 a podávající stejné informace, t. j. procentuální distribuci ploch s ohniskovou délkou pro vidění na dálku a na blízko při různých průměrech zornice.

Je patrné, že distribuce optických mohutností pro vidění na dálku a pro vidění na blízko se od provedení podle vynálezu značně lišší, i přes skutečnost, že jeho fyzikální řešení se zdá být podobné. Toto řešení na dálku, na blízko, na dálku v podstatě neposkytuje pocientovi, žádnou korekci, pro vidění na blízko, pokud světelná intenzita neleží mezi vzdálením koncem středního rozmezí extrémně nízkého osvětlení (to znamená, že průměr zornice je blízko svého· maxima). Nyní je mnohem zřejmější, proč bylo u optické čočky s tímto typem optické konstrukce dosaženo pouze částečného úspěchu.

__________ Jednotlivé., -parametry- pro. -tímto—způsobem--· řešenou- — čočku jsou uvedeny v tabulce III.

TABULKA III

Čočka na dálku, na blízko, na dálku

Průměr Procenta Na dálku Na blízko

-zornice----..zornice. (_%)_

0.00	0.00	100	0
0.50	6.3	100	0
1.00	12.5	100	o
1.50	18.8	100	0
2.00	25,0	100	0
.. 2.5 0 r- “	- — 31.3™-----	r— -1003--—	„ ~Q — —
2.80	35.0	0	100
3.00	37.5	.....0	100
3.50	43.8	100	0
4.00	50.0	0	100.x
4.50	56.3	0	lOOx
5.00	62.5	0	100
5.50	68.8	0	100
6.00	75.0	0	1.00
6.30	78.8	100	0
6.50	81.3	100	0
7.00	87.5	100	0
7.50	93.8	100	0
8.00	100.9	100	0

Analýza podobriě”kon'struované’ ” čočky’ale' ”s opačně uspořádanými zónami pro vidění na dálku a na blízko na blízko, na dálku, na blízko je znázorněna na obrázku 4.

U tohoto typu čočky se vyskytují podobné'problémy. Při vysoké intenzitě světla neposkytuje uvedená čočka korekční složku pro vidění na dálku, která je potřebná při typických lidských činnostech, které jsou vykonávány venku za jasného slunečního svitu, a její účinnost není dostatečná ani ve středním rozmezí intenzit osvětlení. A konečně za podmínek extrémně nízké světelné intenzity, je nejvýše 50 % optického povrchu čočky určeno pro vidění na dálku.

Parametry, které byly použity při konstrukci výše uvedené čočky znázorněné na obrázku 4, jsou uvedeny v následující tabulce IV.

TABULKA IV

Čočka na blízko, na dálku, na blízko

Průměr Procenta Na dálku Na blízko zornice zornice (%)


0.00	0.00	0	¹⁰⁰
0.50	6.3	0	100
1.00	12.5	0	100
1.50	18.8	0	100
2.00	2 5.0	100	0
2.50	31.3	100	0
3.00	37.5	100	0
3.50	43.8	100	0
4.00	50.0	100	0
4.50	56.3	100	0
5.00	62.5	100	0
5 -50. . . -	...... .6.8.,.8.........	1.0.0	0
6.00	75.0	0	100
6.50	81.3	0	100
7.00	87.5	0	100
7.50	93.8	0	100

.Podobná analýza prováděná u dvojzónové čočky ukázala, že distribuce optických mohutností není stejně jako u předcházejících trojzónových čoček přizpůsobena velikosti zornice pacienta a typům činnosti, které jsou prováděny při rozdílných světelných intenzitách.

Kromě již popsaného provedení čoček , lze 'použít alternativní řešení používající souosé kruhové optické zóny, které mohou mít poměry povrchových oblastí s dalekou a blízkou ohniskovou délkou předepsané v souvisejících patentových přihláškách 7/827 199 podaných 1/28/92. Způsob tohoto provedení využívá kontinuální radiální segmenty mající podél prstencových částí různé optické mohutnosti.

Další zlepšení specifického provedení tohoto designu čočky může podle patentu US 5 5Ó5 981 zahrnovat výhodnější provedení okrajové zóny povrchu čočky určené pro hedominantní oko. Toto zlepšení spočívá v začlenění designu asferické čočky' na 'část pro blízké vidění'čočky zahrnující okrajovou optickou zónu pro vidění na blízko,.

Výše popsaná řešení mohou lze dále obměňovat,'ale nesmí být touto obměnou překročen rozsah vynálezu, který je jednoznačně určen patentovými nár.oky, zatímco uvedené příklady mají pouze ilustrativní charakter.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob multifokální korekce vidění u pacienta, který takovou korekci potřebuje, vyznačený t í m , že se u pacienta stanoví závislost průměru zornice na intenzitě osvětlení, optická mohutnost pro vidění na blízko nezbytná pro pacienta a optická mohutnost pro vidění na dálku nezbytná pro pacienta, přičemž se konfigurace oční čočky zvolí tak, aby měla poměr kumulativní optické mohutnosti . pro vidění na blízko/optická mohutnost pro vidění na dálku, který se mění s radiální vzdáleností od středu čočky podle závislosti průměru pacientovy zornice na intenzitě osvětlení, a alespoň jedna taková čočka se aplikuje pacientovi.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se závislost průměru pacientovy zornice na intenzitě osvětlení stanoví podle věku pacienta,
3. Způsob podle nároku 1, v y z n a č e n ýt i m , že uvedená změna poměru kumulativní mohutnost pro vidění na blízko/optická mohutnost pro vidění na dálku s radiální vzdáleností od středu čočky odpovídá středové části s uvedenou optickou mohutností pro vidění na dálku, přičemž první prstencová část vně uvedené středové části 'obsahuje větší oblast s optickou mohutností pro vidění na blízko než je plocha s optickou mohutností pro vidění na dálku, takže celkové sloučené oblasti pro vidění na blízko a na dálku středové a první prstencové části jsou v podstatě r·

II stejné, a druhá prstencová část vně uvedené první prstencové části obsahuje dostatečnou oblast s optickou mohutností pro vidění na dálku, takže celková oblast s optickou mohutností pro vidění na dálku ve středové, první prstencové a druhé prstencové části je větší než celková oblast s optickou mohutností pro vidění na blízko ve středové, první prstencové a druhé prstencové části.

-
4. Oční čočka obsahující optickou mmohutnost -pro -viděnína blízko i pro vidění na dálku, .vyznačená tím, že zahrnuje optický povrch se středovou částí mající uvede nou^optickou ^mohutnost ~pro· vidění' na-dálku? s rprvní- prsten--**™.-'· covou částí uspořádanou vně uvedené středové části a obsahující . větší . oblast s optickou, mohutností- pro v.id.ění . na ,. blízko než je celková oblast s optickou mohutností pro vidění na dálku ve středové části a první prstencové části.,, a s druhou prstencovou částí vně uvedené první prstencové části obsahující dostatečnou oblast s optickou mohutností pro vidění na dálku, takže celková oblast s optickou mohutností pro vidění na dálku ve středové, první prstencové a druhé prstencové části je větší než celková oblast s optickou mohutností pro vidění na blízko ve středové, první prstencové a druhé prstencové části.
5. Čočka podle nároku 4, vyznačená tím, že zahrnuje prstencové soustředné části.
6. Čočka podle nároku 4, .v y z n a č e n á_ . t..í m že alespoň jedna z uvedených prstencových částí obsahuje více než jednu optickou mohutnost.
7. Čočka podle nároku 6, vyznačená tím, že optické mohutnosti uvedených prstencových částí tvoří optické zóny, které jsou radiálními segmenty uspořádanými přes hranice uvedených prstencových částí.