CZ27296A3 - Process and apparatus for performing detection of presence of a hidden object containing a given material - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a jeho prováděcího zařízení k detekci jednoho nebo více předmětů, které obsahují daný materiál, a které jsou ukryté, např. v kontejneru nebo obálce.

.:Předložený vynález je zvláště použitelný k detekci předmětů, uzavřených v zavazadlech, předložených ke kontrole nebo prohlédnutí na letištích nebo v přístavech, před nastoupením cestujících. Zvláště pak je vynález použitelný k detekci rozbušek, používaných ke spuštění výbuchu výbušných materiálů. Rozbušky obsahují' velmi zvláštní látky, jako například soli olova.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy způsoby a zařízeni ke kontrole zavazadel na letištích, které zobrazí obsah zavazadel, pro- případnou detekci přítomnosti předmětů nedovolených předpisy nebo zakázaných, jako zbraně nebo výbušniny.

Známé způsoby a zařízení obecné pracuji na následujícím principu. Kontejner, zavazadlo, nebo něco jiného je ozářeno pomocí svazku paprsků X, které mají dané energetické

spektrum, potom se měří množství paprsků prošlých napříč kontejnerem, tak aby se získal obraz kontejneru. Detekce5 hledaného předmětu se provádí visuálním rozpoznáváním tvaru předmětu na vytvořeném obraze.

Poaie varianty předchozíno způsobu se d spade, jících paprsků X rozdělí na dvě části, jednu část , s nižšími energiemi a jednu část s vyššími energiemi, tak aby se získal spíše jeden fyzikální jev než jiný. Jev fotoionizace převažuje při nižších energiích, a Comptónúv jev při vyšších energiích. Porovnání intensit prošlých napříč přemetem pro obé části spektra dovoluje oddělit tělesa s atomovým číslem Z menším nebo rovným 12 od ostatních těles.

Tento předchozí způsob vykazuje závady. Neposkytuje dostatek informací pro identifikaci jednoho zvláštního tělesa.

Podstata vynálezu

V tomto kontextu předložený vynález tyto závady odstraňuje a navrhuje způsob a prováděcí zařízení, dovolující detekovat přítomnost jednoho 'předmětu obsahujícího daný materiál, kdy předmět není viditelný okem, spolehlivé a rychle, což dovoluje použití zejména k detekci předmětů obsahujících daný materiál a nacházejících se v zavazadlech při jejich kontrole na letištích.

Proto podle vynálezu způsob detekce přítomnosti nejméně jednoho - materiálu obsaženého .v .. daném předmětu, řečený materiál má charakteristický práh fotoionisace, při kterém:

* předmět se ozáří soustředěným svazkem paprsků x odpovídajících oblasti energií pro řečený fotoionisační práh;

* detekuje se svazek prošlý napříč řečeným předmětem;

mtí Z i \ j 4'íijf i! .Síš . v/χ ji“·· i - yT * - - · * určí se spojitá funkce representující útlum nebo prostup 10 paprsků X jako funkce energie; a * hledá se, na křivce představující řečenou spojitou representativní ' fíinkcl útlumu - nebo -'prdštupú;'v/blízkost-i-; energie odpovídající řečenému prahu fotoionisace, existence inflexního bodu charakteristického pro přítomnost daného materiálu.

Přednostně, materiál vykazuje'práh K fotoinisace mezi 10 keV a 120 keV, a zvláště vykazuje atomové číslo Z větší než 70.

Podle upřednostněného příkladu realisace, materiál se skládá z olova nebo sloučeniny olova (sůl olova, ...).

Svazek—s—výhodou-obsahuje nejméně dvě značné př i lehlá spektrální pásma, podstatně ' umístěná . na obou stranách _ 25 energetického prahu K.

Podle výhodného provedení vynálezu, funkce útlumu se určuje následujícím způsobem:

A) Vyjádří se funkce prostupu předmětem jako konečný rozvoj v 30 mocninách průchodu u referenční tlouštky .referenčního materiálu, každá mocnina u je opatřena koeficientem, mocniny rozvoje se rovnají poměru mezi předběžně určenou ? 5 tloušřkou referenčního materiálu a tloušřkou referenčního materiálu;

B) určí se koeficienty rozvoje:

iiiuL Ln Lc’ s i. 7 * ’* c >-* · 7 «t-lo vψ· y energii ?

* přo každé řečené spektrum energie se měří intensita prošlého svazku na každé uvažované tloušice referenčního materiálu;

* pro každé řečené spektrum energie se měří intensita svazku prošlého předmětem;

* pro každé řečené spektrum energie se intensita svazku prošlého předmětem rozloží na součet intensit měřených v etapě shora, vzhledem k uvažovanému spektru jsou tyto intensity opatřeny hledanými koeficienty;

* řeší se systém rovnic získaných v etapě shora;

C) z etap A a B se nalezne funkce útlumu předmětu vyjádřená jako funkce u.

Vynález se rovněž týká zařízení pro provádění postupu tak jak

1· popsáno shora.

. 25

Vynález bude ' srozumitelnější ve světle popisu na ilustrativním a neomezujícím příkladě, s odkazem na přiložené obrázky.

Přehled obrázků na výkresech. .................

Obrázek l je přehledné schéma souboru etap postupu vynálezu;

‘1

Obrázek 2 je schéma zařízení pro provedení vynálezu;

Obrázek 3 ukazuje příklad dopadajících spektrálních pásem;

'

Obrázek 4 ukazuje schematické znázornění změn prostupu jako · energie- pro rěfěřěricni.'tlouštku-; ~- j-···;·_ ....... --Obrázek 5 ukazuje příklad experimentálně získaných křivek, udávajících změny prostupu jako funkci energie; >

Obrázek 6 ukazuje více experimentálních křivek změn útlumu .jako funkci energie, pro rozdílné předměty obsahující rozdílná množství olova.

-Př i-k-l-ady—proveden i _vyná lezu__

Obrázek 1 ukazuje zjednodušené přehledné schéma základních etap postupu podle vynálezu při použití ke kontrole a prohlídce zavazadel, se zřetelem na detekování přítomnosti rozbušek pro výbušniny, rozbušky obecně obsahují olovo nebo rtuti. Prohlídka se provádí na zavazadlech ve formě kontejneru, kufru, obálky, pytle nebo jiného podobného předmětu, schopného obsahovat velký počet rozdílných předmětů, mezi kterými může být ukryta rozbuška obshujíci například olovo. Z důvodů pohodlnosti se dále budeme odkazovat na kontejner, ale bude se rozumět že toto slovo pokrývá souhrn všech typů nádob zmíněných v předchozím.

Kontejner je především ozářen, blok 10., svazkem paprsku X dané energie a přednostně ve formě rozdílných svazků představujících spektrální pásma přiléhajících energií, jak dále vysvětleno. Paprsky X se detekují, aby byla v první etapě provedena kalibrace, blok 11, a za druhé, etapa nabytí, blok 12. Na konci kalibrace a nabytí se údaje zpracovávají se zřetelem na výpočet funkce prostupu kontejneru, který je předmětem kontroly, blok 13. Etapy kalibrace, nabytí a výpočtu funkce prostupu jsou přeskupeny do funkčního bloku 14., a jsou výzvou celé známé technice. Příkladně, taková technika je popsána ve francouzské patentové přihlášce na jméno žadatelky, podané 28. května 1993, pod číslem 93 06 449.

Na výstupu funkčního bloku 14 se údaje zpracovávají v bloku 15, dovolujícím- vytvořit spojitou representativní křivku funkce prostupu^. Rozumí se,' že funkce útlumu se může rovněž použít; prostup a útlum jsou vázány exponenciální funkcí známého tvaru.

J

Na konci bloku 15 se -křivka takto získaná anal-ysuje na přítomnost inflexniho bodu, tato etapa je symbolisovaná funkčním blokem ve tvaru kosočtverce, který nese odkaz 16., a ha jehož konci,-;za -přítomnosti inflexniho bodu., funkční blok 17 dovoluje identifikovat materiál identifikací energie odpovídající inflexnímu bodu křivky, a potom dovoluje spustit poplach 18, v případě že detekovaný materiál je charakteristický například pro rozbušku. Není li na křivce xniitituu p£ x uoiíieíi, uuaje -ss- ·-·2α uu. 'íuiíxc»i'-ííV’’wív:*.u ---..--.19, dovolujícího zviditelnit předmět umístěný v kontejneru.

Volitelně je možno uskutečnit přímou vazbu z konce bloku.-14, aby sé umožnilo zviditelnit na stínítku předměty umístěné v kontejneruodděleně ~k informacím-· vyplývajícím— z-' funkcemi;;!?;útlumu nebo průchodu.

Dále se popisují, s odkazem na obrázek 2, prostředky dovolující ozáření, detekování se zřetelem na kalibraci a nabytí, a vypočtení funkce- prostupu. Zařízení v dalším popsané a znázorněné na obrázku 2 je typu známého a popsaného 've francouzské patentové přihlášce shora zmíněné.

Zařízení zahrnuje zdroj 20 paprsků X (představující pásmo energií od~l'0—do-500—keV-)-,- v-—záv-islostí od..žád_aného_pásma_____

-ehergi-í—Z-d-rog—2Q-dá-v-á-s-vazek—2.1___jehož maximální energie je__ měnitelná, pod účinkem řízeni 22 s proměnným., potenciálem, _s 25 řízeným systémem řízení a zpracovávání, jako počítač J23Kontejner 24 se umístí na dráhu svazku 21 vyzařovaného zdrojem .20. Detektor 25 se umísti za kontrolovaný kontejner 24, a na dráhu svazku 2J.. Detektor 25 je napojen na počítač kontroly a řízeni 23.

Aby se kontejner 24 ozářil svazky odpovídajícími rozdílným spektrálním energiím, přilehlých a určených velikostí, předvídá se filtrační systém 26 dovolující umístit na dráhu svazku 21, mezi zdroj 20 a kontejner 24,, různé filtry, a přesněji filtry propouštějící vrchní část, známého typu.

• ·!·* zařízení 26 pro filtraci zahrnuje posloupnost filtrů 26A, unísténých na kotouči, tak že každý filtr představuje daný úhlový sektor kotouče. Kotouč 26 se otáčí prostřednictvím hnacích prostředků 27, vázaných na řízení s proměnným potenciálem 22. Takto se synchronisuje řízení proměnným potenciálem zdroje 20 a otáčení kotouče, způsobem dovolujícím vyzářit zdrojem 20 svazek maximální energie, zatím co se odpovídající filtr umístí na dráhu svazku 21 k odříznutí typem s propuštěním vrchní části, což vede k následné spodní mezi energie svazku. Sva2ek takto získaný k průchodu kontrolovaným kontejnerem představuje určené spektrální pásmo. Takto se vytvoří svazky odpovídající následným energetickým spektrálním pásmům, značně přiléhající nebo se lehce překrývající, tak jak například znázorněno na obrázku 3, kdy každé spektrální pásmo odpovídá danému páru řídícího potenciálu a filtru. V příkladu je překrytí řádu 5 keV a rozmezí spektrálních pásem jde od 20 do 40 keV pro energie od 80 do 150 keV, a od 10 do 20 keV pro energie od 20 do 80 keV

Etapa kalibrace, symbolisovaná funkčním blokem 11 na obrázku 30 1, se provádí s pomoci referenční součástky 28 tvaru hranolu, s průřezem pravoúhlého trojúhelníku, jehož přepona představuje stupně schodů. Takto, v rovině odpovídající přeponě, součástka . 28 představuje rozdílné tloušťky materiálů, postupně rostoucí. Součástka 23 se skládá z jednoho materiálu, například z duralu (slitina skládající se z í-s-a· -iiϋi':'—. , ·-,-™z i . c.„ v . -»?.' efektivní atomové číslo Z je kolem 13.5. Rovněž by bylo možno vybrat materiál, jehož efektivní atomové číslo je mezi, 5 a 26, pro vyzařovaný svazek paprsků X.

Vybere se stupeň referenční součástky 23., jako příklad referenční tloušťky, řečená tloušťka odpovídá druhému stupni v popisovaném příkladu s referenčním číslem 28a. Referenční tloušťka pro dural je mezi 1 a 5 mm, a například se rovná 4 mm. V případě oceli se vybere referenční tloušťka mezi 0.5 a 2 cm, a například rovná 1 cm.

Pro počet N tlouštěk referenční součástky 23., dosahuje se N+l rozdílných spekter (obrázek 3), Jako příklad, pro 10 rozdílných^--spekter-;—součástka-.-- 23. tedy, , má _ 9 stupňovitých

-schodů-a-tud-i-ž—9—rozd-í-lných—tl.o.ušt.ék^___{_}_

Referenční součástka 28 se může přemisťovat rovnoběžným posuvem podél směru naznačeného šipkou 29, tak aby byla na dráze svazku nebo vně řečeného svazku. Přemisťování posuvem referenční součástky 28 se děje způsobem známým a nenaznačeným.

Obrázek 4 ukazuje schematický příklad křivek prostupu, jako funkci energie, pro referenční těleso 28 z duralu, a pro každou danou tloušťku, mezi 1 mm a 10 mm.

Nyní se popíše etapa k určení funkce útlumu nebo průchodu, odpovídající funkčnímu oloxu ±4. . . .

V předběžné etapě se uskutečňují kalibrační měření, sestávájící z měřeni intensity prošlé různými tloušťkami referenčního -.materiálu podrobenému měřícímu- svazku 21. Za , prvé, měří se prošlá intensita pro nulovou tloušťku, tedy r

aniž by součástka 28 byla umístěna na dráhu svazku. Detektor

20 měří intensitu měřícího svazku pro každé ze spekter, a tato měření se uloží do paměti systémem zpracování 23..

Poté se	uskutečni	podobná	měření,	přičemž se	postupně
umísťuj í	na dráhu	svazku	rozdílné	tloušťky referenční
součástky	28. Jakmile jsou	tato měření uložena	do paměti
systémem	zpracování	23, součástka 28	se odstraní	z dráhy
svazku.

Etapa kalibrace je tedy ukončena.

Následuje etapa nabyti.

Kontrolovaný kontejner 24 je tedy unistěn na dráhu svazku a takto podroben každému ze spekter. Intensita prošlá kontejnerem se měří detektorem 20., pak se uloží do paměti,

.....-pro každé spektrum. ...............- -.................

Systém 23 odvodí analytický vzorec pro průchod předmětem v místě kde svazek prochází, vyjádřený jako funkci parametru ’’u, který je průchod danou tloušťkou referenčního materiálu, ____.ί j , - - -i ,. -4 V- .j .... _t, ... ,í -í j ·,. -i - .ř — --. _? .

—..''A. f -Á·*'·· ... V ť'^-’ £*·** ’ i i'-i —J a. it‘ , _a s odkazem na paprsky X. Úprava pro případ paprsků Gamma a ocel je bezprostřední. Pro referenční tloušťku se zvolí tloušťka druhého stupně součástky, blok 28..

u se pak rovná exp(-att(E)x2.7x0.4), kde att{E) je hmotový útlum. 2.7 odpovídá hustotě duralu vyjádřené v g/cm³. 0.4 odpovídá referenční tloušťce rovné 4 mm a vyjádřené v cm.

Jestliže se definuje index j jako číslo spektra, kterému je kontejner podroben, j = 1 odpovídá spektru s nejnižsí energií, tedy intensita Dj prošlá kontejnerem se vyjádří následovně:

Dj =J Ij(E) T_r (E) dE , (0)

----_neb_o-^:----------^!--------------------------------D-.-^-f_I__(_E-)__e._x.p.(^a.tt.(-E-)-)-d.E-,-(-1-)-kde Ij (E) je intensita j-tého energetického spektra, funkce 25 energie E, T_r (E) a att (E) jsou funkce prostupu a útlumu, vyjádřené zde jako funkce E.

Když se změní proměnné, objeví se parametr u spojený s referenční tloušťkou ep (v cm) vybraného materiálu hustoty (v g/cra³) u = exp(-att(E) x ep x ^).

Ί

Dj jest:

. 5 Dj = f I’j (u) exp(-atť(u)) du (2), kde I'j (u) je intensita j-tého spektra vyjádřená jako funkce u, a atť(u) je hledaná funkce útlumu.

Funkce průchodu předmětu je vyjádřená jako funkce parametru ,10 u, na základě následující aproximace: Funkce průchodu předmětu je vyjádřená jako konečný polynomický rozvoj v mocninách parametru u:

expí-atť (u)) = 2^Ni=0 a_i u^¹) , (3) i je index měnící se od 0 do N. Počet členů rozvoje (N + 1) 15 je menší nebo roven počtu spekter rozdílných energií použitých pro měření průchodu; je následné roven počtu N tloušték referenčního materiálu použitých pro kalibraci plus jedna. Za tímto účelem každý index i odpovídá jednomu číslu stupně součástky 23, index i = 0 odpovídá nulové tloušťce, tedy kdy součástka 23 není ve dráze svazku.

Pro každou hodnotu i, f(i), mocnina rozvoje, představuje »

poměr ' mezi tloušťkami referenčního materiálu a referenční tloušťkou, poměr je přednostně takový, že mocniny f(i) , 25 zvýšené o 1/2 tvoří geometrickou řadu rovnou odmocnině ze tří, což je vyjádřeno:

f (i) + 1/2 = a¹ (f (0) + 1/2) . (4)

Navíc se vybere f (0) =0, neboú i =0 odpovídá volnému průchodu svazku a tedy nulové tloušťce:

.f (i) = (a¹ - 1)/2 .

(5)

	Tímto-- způsobem-, · když druhý - stupeň -28a . - j.e vybrán. .. jako...... .. .. , referenční tloušťka, obdrží se:
5	f (2) = 1, a tudíž a = .
10	é Ukazuje se, že intensitu prošlou předmětem pro spektrum j lze Dj = Λ=ο ai cji ' (6> kde členy odpovídají pro každé spektrum j intensitě prošlé rozdílnými tloušťkami referenčního materiálu, i = 0 odpovídá tloušťce 'nula (součástka 28 jeivné-‘dráhy-svazkuj . —
15	V rovnici (6) jsou cleny Dj a Cj^ určeny měřením, koeficienty jsou neznámé. Počet tloušték referenčního materiálu
20	(počítaje navíc tloušťku nula) je možno vybrat menší nebo roven počtu spekter, aby bylo možno určit coeficienty a^.-V popsaném příkladu se vytváří deset rozdílných spekter energie, součástka 28 nese 9 stupňů, ke kterým je třeba přidružit doplňková měření provedená když součástka 28 je mimo dráhu svazku.
25	• ' - - - - ... ... . * . —S—pemflc-í—hndno.t_ul.o.ž.en-ý.c.h_do—pamé.ti_béh.e.m kalibrace a měření nabyti, systém 23 určí a^. To lze realizovat každou známou metodou, například metodou menších čtverců. Když jsou koeficienty a^ určeny, systém 23 je nahradí jejich- hodnotou v rovnici (3), a vypočítá takto funkci průchodu kontejnerem jako funkci parametru u.

Když jě určena funkce průchodu jako funkce energie, následující etapa sestává ze sledování průběhu této funkce, aby se na ní nalezly změny odpovídající inflexnímu bodu representativní křivky funkce. Určení této křivky, která je spojitá, je symbolisováno funkčním blokem 15 na obrázku 1.

-Vkz —-<1-J Li/uC*. zí --¼ J . L· jí 1, . ..kí L Χ.ώ jU Í '/ i i i _ Λ.Χ a v ň,w c*. frepresentativní pro charakteristiku na průchod referenční součástky 28, druhou křivku b, matematicky vypočítanou jak naznačeno dříve a odpovídající funkci průchodu tělesa' z platiny a třetí křivku c, odpovídající skutečnému průchodu předmětem obsahujícím určitý materiál, totiž platinu. Tato křivka by se dala získat experimentálně měřením intensity prošlé napřič kontejnerem, jako funkce energie paprsků X, začínaje monoenergetickým svazkem s postupným zvyšováním krok za krokem energie dopadajících paprsků X.

Referenční křivka a ukazuje první stoupající část, následovanou rovnou. Vypočítaná křivka b, která je representativní pro předmět obsahující platinu, rovněž ukazuje stoupající část, na úrovních průchodu vyšších než pro referenční křivku a, následovanou rovnou částí lehce klesající a následovanou třetí částí lehce stoupající.

Střední část křivky b, odpovídající klesající rovné části, zahrnuje .inflexní bod I, matematicky odpovídající zrněné křivosti a vyjadřující se nulovostí druhé derivace funkce representujicí křivku b. Tangenta ke křivce b v bodě I je representována jako t.

- 15 - —Křivka-......c-t-..-..zahrnuje. _..rovněž. .. ..část. stoupající, značně odpovídající stoupající části křivky b. Křivka c nese v části odpovídájící střední části, kde se nachází inflexní bod I. křivky b, vysazení nebo nespojitost d, umístěnou do blízkosti inflexniho bodu I na křivce b. Třetí část křivky ' křivky b. Úsek d křivky c se projevuje prudkým spádem průchodu tělesa z platiny, tento jev odpovídá fotoionisačnímu prahu K platiny a objevuje se při dané energii 78.4 keV.Přo ' * ' hodnoty nižší' než' je práh;napří-klad mezi 65 á 78 kév',· -křivka' J c je situována shora křivky b,

Postup vynálezu, jakmile jsou vytvořeny representativní křivky kontrolovaného předmětu nebo kontejneru, spočívá v etapě hledání inflexniho bodu, symbolisované funkčním blokem 16. Hledání inflexniho bodu se může uskutečnit jakoukoliv známou matematickou metodou, jako například hledání nulovosti druhé derivace.

-Za—předpokladu-,—že—inf-lexní_bod_j.e_de.tekov.án. po.stup_ vynálezu -pokr-ačuj.e_ted.y_ur.čení.m_hodnoty energie odpovídající řečenému inflexnímu bodu, a tudíž odpovídající fotoionisačnímu prahu K 25 materiálu, kdy se jev objevuje na měřené křivce b.

Fotoionisační práh K je charakteristický pro hledaný materiál. Tato etapa je symbolisovaná funkčním blokem 17 na obrázku 1. Postup tedy pokračuje spuštěním poplachu s cílem důrazné upozornit operátory na přítomnost zakázaného tělesa nebo předmětu, jako rozbuška k výbušninám například, v

JI případě detekce olova. V tomto zvláštním případě práh K je 33 ke V.

Rozumí se, že vynález je použitelný k detekci jiných těles a přednostně z materiálů kterým se říká těžké, to jest těles

(33 keV), zlato (30.7 keV), wolfram (69.5 keV)

Přednostně se spektrální pásma vybírají takovým způsobem, aby nejméně dvě spektrální pásma byla' umístěna z obou stran energetického prahu K zkoumaného materiálu, a byla přiléhající nebo sé lehce překrývající na úrovni řečeného prahu.

S odkazem na obrázek 6 se představují rozdílné křivky, každá odpovídající měření počítaného průchodu, jako funkce energie, předmětu sestávajícího z PVC (polyvinylchlorid), a olova, pro obsahy olova v procentech měnící se od 100 % do 0.8 a křivky jsou označeny A, B, Ca D. Křivky vykazují inflexní body I_1# I₂, I₃, I₄, jejichž společná úsečka v sousedství 83 keV odpovídá fotoionisačnímu prahu K olova. Na obrázku 6 se ukazuje jiná řada křivek, jedna pro každou ze křivek A až D, a odpovídající skutečnému průchodu pro těleso z olova, pro množství odpovídající příkladu. Tyto křivky skutečného průchodu lze získat experimentálně, jak v předchozím naznačeno pro křivku c na obrázku 5. Křivce A odpovídá křivka E, representující průchod předmětem nesoucím hmotu odpovídající olovu (totiž 0.05 g/cm‘

Křivce B odpovídá křivka- F.-Křivce -C odpovídá křivka G.-Křivce.D odpovídá . křivka H. Křivky E, F, G, a H se určují matematicky a mají, nespoj itost ve formě téměř vertikálního úseku, procházejícího inflexními body až I₄- Na každé křivce A až D jsou rovněž vyznačeny tangenty t_a, t_b, t_c a t_d,

Λ. i. iu » i. í»í-í-í«Aí!í!-Íí

».

Zjišťuje se, že čím více obsah olova přispívá k celkové hmotě předmětu podrobeného ozáření, tím více je důležitá ~ nespojitosťňébó skok’teoretických křivek. To se projevuje zvětšením sklonu odpovídajících tangent v každém z inflexních bodů. Jinak řečeno/ čím více je důležitý obsah olova ve zkoumaném materiálu, tím význačnější je jev inflexe, a tím je snadnější k detekování.

Ačkoliv vynález byl popsán při použití na detekci rozbušek k výbušninám, v rámci kontroly zavazadel, vynález je vhodný pro aplikaci v jiných oblastech, k detekci všech jiných těles než z olova.

-V—sou-hr-nu—v-y-ná-l-e-z—nen-i— omezen-na—zp.úso.by_r.eal.i.z.ace popsané a znázorněné, ale zahrnuje všechny varianty jak zmíněno v následujících nárocích.

Claims (9)

1. - 13 Patentové nároky;

   -í

   G3 :s =

   X, t

   o cx

   O n< ?

   lO /7 /7.7 ěh, \t/ýáy.

   1. Způsob j/detekce přítomnosti' ° . . 'T'' materiál· obsažený’ v předmětu, řečený materiál vykazuje charakteristický práh fotoionisace, při kterém:

   předmět se ozáří soustředěným svazkem paprsků .ě /«-.η, <λ -Ί -» / -^- ... ~ — ' -w' r · 'li· J J_· ««. *. ítí ( 1 J- ‘-d tZ' z fcZiLí '_i i ít* J -u tý J. -· X. 'i.T-řČil l 2 i/ 4- C* i i fotoionisace;

   10 * detekuje se prošlý svazek po průchodu napříč řečeným předmětem;

   vyznačující se tím, že:

   * urči se spojitá representativní funkce útlumu nebo průchodu' paprsků X jako funkce energie; a

   15 * hledá- se na křivce representující řečenou funkci představující útlum nebo prostup, v sousedství energie odpovídající řečenému fotoionisačnímu práhu, existence inflexního bodu, charakteristického pro' přítomnost řečeného materiálu.
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že řečený materiál vykazuje práh K fotoinisace mezi 10 keV a 120 keV.

   *

   25
3. 3. Způsob podle jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačuj í' c í setím, že řečený materiál vykazuje atomové číslo větší než 70.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, 30 že materiál obsahuje-olovo.

   ..... 5.-Způsob podle jednoho.z. předchozích nároků, vyznač u- I jící se tím, že určení funkce průchodu zahrnuje nás- _; I
5. 5 ledující etapy: I

   I

   I

   A) Vyjádření funkce průchodu předmětu jako konečný rozvoj v I mocninách průchodu u referenční tloušťky referenčního referenčního materiálu předběžně určenými a referenční 10 tloušťkou;

   B) Určení koeficientů rozvoje:

   á, měřením i'ntensity-měříčího~svázku2proro;zdí-lná- energetická- - spektra, b, pro každé řečené energetické spektrum, měřením intensity 15 svazku prošlého každou z uvažovaných tloušték referenčního materiálu, c, pro každé řečené energetické spektrum, měřením íntemsity svazku prošlého předmětem, d, pro každé řečené energetické spektrum, rozložením 20 intensity prošlého svazku do součtu intensit měřených v etapě

   B/b vzhledem k uvažovanému spektru, tyto intensity jsou

   -opatřeny—h-ledan-ými_ko.e.f.icienty__r________________ ______ ——e-.—ř.ešenim_s.y.S-tému rovnic získaného v etapě B/d;

   C) Odvození z etap A a B funkce průchodu nebo útlumu 25 předmětu, vyjádřené jako funkce u.
6. 6. Použiti způsobu podle nároků 1 až 4 na detekci rozbušek pro výbušniny.

   30
7. 7. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že řečená energetická spektra se částečné přesahují, a jejich počet se rovná počtu referenčních tloušték zvýšenému o jedna.
8. 8. Zařízení pro detekci přítomnosti alespoň jednoho daného materiálu, který se nachází v předmětu, zahrnující:

   -í? Ví¹ -f* γ-ι J— ΐ 7-* ;·; —*, — 1 -.1.^7- ~ -t- _s—+'^- T , -> — paprsků X nebo Gamma odpovídajících alespoň jednomu

   10· spektrálnímu energetickému pásmu;

   * prostředky pro detekování prošlého svazku po průchodu napříč řečeným předmětem;

   .. .... * * prostředky pro určení representativní funkce pro změny í* útlumu a průchodu jako funkci energie;

   15 vyznačující se tím, že mezi jiným vykazuje:

   * prostředky pro vytvořeni spojité representativní křivky řečené funkce;

   * prostředky pro hledání na řečené křivce alespoň jednoho inflexního bodu; a

   20 * prostředky pro určení energie odpovídající řečenému inflexnímu bodu a charakteristické pro řečený detekovaný materiál.
9. 9. Zařízeni podle nároku 3, pro detekcí, vyznačuj í25 c í se t í m, že řečený materiál je olovo a řečený předmět je rozbuška pro výbušninu.