CZ284014B6 - Barevná obrazovka se zlepšeným držákem rámu stínicí masky - Google Patents

Abstract

Stínící maska (24) obsahuje děrovanou část (25), jejíž otvory jsou zcentrovány s fosforovými prvky na stínítku (22). Připojovací prostředky (34) jsou tvořeny trnem (44) připojeným ke skleněné obálce (10), pružinou (46), mající v sobě otvor (60) pro zachycení na trnu (44), a deskou (48), zavařenou mezi pružinou (46) a soustavu masky a rámu. Pružina (46) a deska (48) jsou mechanicky propojeny s výčnělky, které je navzájem spojují ve dvou od sebe oddělených místech (50, 51). ŕ

Description

(57) Anotace:

Stínící maska (24) obrazovky obsahuje děrovanou část (25), jejíž otvory jsou zcentrovány s fosforovými prvky na stínítku (22). Připojovací prostředky (34) Jsou tvořeny trnem (44) připojeným ke skleněné obálce (10), pružinou (46), mající v sobě otvor (60) pro zachycení na trnu (44), a deskou (48), zavařenou mezi pružinu (46) a soustavu masky a rámu. Pružina (46) a deska (48) jsou mechanicky propojeny s výčnělky, které Je navzájem spojují ve dvou od sebe oddělených místech (50, 51).

Barevná obrazovka se zlepšeným držákem rámu stínící masky

Oblast techniky

Vynález se týká barevných obrazovek typu majících stínící masku připevněnou k obvodovému rámu, který je zavěšen ve vztahu ke katodoluminiscenčnímu stínítku, obsahující modře emitující, zeleně emitující a červeně emitující fosforové prvky, a zejména se týká zlepšených prostředků pro upevnění soustavy rámu a masky v takové obrazovce, v níž by pak elektronové svazky generované elektronovou tryskou dopadaly na správné fosforové prvky.

Dosavadní stav techniky

Ve většině typů barevných obrazovek je obvodový rám držící stínící masku zavěšen na čelním panelu prostřednictvím pružných prvků, které jsou přivařeny buď přímo krámu, nebo k deskám, které jsou zase přivařeny k rámu. V přímo přivařené verzi jsou pružné prvky obvykle provedeny z bimetalických materiálů a v deskové verzi jsou desky bimetalické. Jakmile se pružné prvky nebo desky ohřejí přenosem tepla z masky přes rám, bimetalické materiály se roztahují různé a tím ohýbají pružné prvky nebo desky, čímž způsobují pohyb soustavy rámu masky směrem ke stínítku, uspořádanému na panelu. Je rovněž známo použití geometrické konstrukce pružných prvků, která způsobí tentýž pohyb směrem ke stínítku působením síly roztahující se soustavy rámu masky proti pružným prvkům.

Je běžné používat buď tři nebo čtyři pružné prvky pro přidržení soustavy masky a rámu v pravoúhlém čelím panelu obrazovky. V systému používajícím tři pružné prvky je jeden z nich obvykle umístěn nahoře ve středu masky a druhé dva jsou umístěny podél stran obrazovky mezi středy stran masky a dolními dvěma rohy masky. V systému používajícím čtyři pružné prvky jsou tyto prvky obvykle umístěny na horních a dolních středech masky a na levých a pravých středech masky. Jak v tříprvkovém tak ve čtyřprvkovém systému, tak jak byly popsány výše, je možné, aby se soustava masky a rámu lehce zkroutila a posunula vůči čelní desce v průběhu výroby a/nebo činnosti. Známé prostředky pro minimalizaci zkroucení a posunutí soustavy masky a rámu používají pružné držení ve čtyřech rozích rámu.

Problém výše popsaných konstrukcí pro deskovou verzi je, že je obtížné nedestruktivně zhodnotit kvalitu svárů použitých k připevnění pružných prvků k deskám a desek k rámu. Vadné sváry se mohou v důsledku teplotního nebo mechanického šoku porušit a samo svařování může vytvářet okuje, to jest kovové částice vypuzené ze svařovací oblasti v důsledku nesprávného kontaktu mezi spojovanými částmi a svařovacími elektrodami. Částice okují se mohou rozptýlit v zatavené obrazovce a způsobovat buď kosmetické nebo elektrické problémy. Další se svařováním spojený problém vzniká, jestliže spojované části nejsou vzájemně srovnány a mezi částmi se vytvoří svár ve tvaru hrudky, který může působit jako otočný bod a může způsobit závadu ve sváru nebo vzájemné otáčení částí a stínící masky při šokové zátěži. Toto má za následek rozcentrování otvorů ve stínící masce a fosforových prvků katodoluminiscenčního stínítka a tak dopad elektronových svazků na jiné oblasti stínítka než bylo zamýšleno.

Podstata vynálezu

Zlepšená barevná obrazovka podle vynálezu zahrnuje evakuovanou skleněnou obálku, mající čelní panel, na němž je uloženo katodolumniscenční stínítko. Panel zahrnuje soustavu elektrody selekce barev, která je k němu připojena připojovacími prostředky, umístěnými po obvodu panelu. Každý připojovací prostředek zahrnuje tm připojený ke skleněné obálce, pružinu mající v sobě otvor pro zachycení na tmu a desku zavařenou mezi pružinu a soustavu elektrody selekce

- 1 CZ 284014 Β6 barev. Zlepšení spočívá v mechanickém připojení pružiny a desky výčnělky navzájem spojujícími částmi ve dvou od sebe oddělených místech podél jedné hrany těchto částí. V příkladných provedeních tohoto řešení je čelní panel pravoúhlý a obvodově rozložená místa přidržovacích prostředků jsou uspořádána buď podél protilehle uspořádaných stran čelního panelu nebo v rozích tohoto čelního panelu. V dalším příkladném provedení tohoto vynálezu je deska i krámu mechanicky připojena výčnělky vzájemně propojujícími desku a rám ve dvou v odstupu uspořádaných bodech. Tyto v odstupu uspořádané body jsou uspořádány podél druhé hrany desky, protilehlé první hraně, připojené k pružině.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude podrobněji popsán podle přiložených výkresů, kde na obr. 1 je boční axiální řez barevnou obrazovkou podle vynálezu, na obr. 2 je schematický pohled zezadu na čelní desku nesoucí soustavu stínící masky podle výhodného příkladného provedení vynálezu, na obr. 3 je řez podél čar 3-3 z obr. 2, ukazující část soustavy stínící masky její přídržné prostředky, na obr. 4 je boční řez podél čar 4-4 z obr. 3, ukazující detaily vzájemně propojených výčnělků přidržovacích prostředků, na obr. 5 je schematický zadní pohled na kvadrant čelního panelu a stínící masky podle jiného příkladného provedení vynálezu, na obr. 6 je částečný řez rohem soustavy desky a stínící masky z obr. 5 a na obr. 7 je řez podél čar 7-7 z obr. 5 znázorňující rohové připevňovací prostředky.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 znázorňuje pravoúhlou barevnou obrazovku 8, mající skleněnou obálku 10, obsahující pravoúhlý čelní panel 12 a válcovité hrdlo 14, spojené pravoúhlou nálepkou 16. Čelní panel 12 obsahuje pozorovací čelní desku 18 a obvodovou přírubu nebo boční stěnu 20, která je přitavena k nálevce 16. Čelní panel 12 má dvě pravoúhlé osy: hlavní osu X-X, rovnoběžnou s delším rozměrem, což je obvy kle horizontální rozměr, a vedlejší osu Y-Y, rovnoběžnou se svým kratším rozměrem, který je obvykle vertikální. Hlavní a vedlejší osa jsou kolmé ke středové podélné ose Z-Z obrazovky, která prochází středem hrdla 14 a středem panelu 12. Tříbarevné fosforové stínítko 22. sestávající z modrou barvu, zelenou barvu a červenou barvu emitujících fosforových prvků, je uloženo na vnitřní ploše čelní desky 18. Stínítko je s výhodou čárové stínítko s fosforovými čarami táhnoucími se v podstavě rovnoběžně s vedlejší obou Y-Y. Alternativně může být stínítko bodové stínítko. Mnohaotvorová elektroda selekce barev nebo stínící maska 24 je odstranitelně připevněna zlepšenými prostředky v předem stanoveném prostorovém vztahu ke stínítku 22. Elektronová tryska 26 je středově upevněna v hrdle 14 pro vytváření tří elektronových svazků a jejich směrování podél konvergentních drah otvory v zakřivené otvorové části 25 masky 24 ke stínítku 22.

Obrazovka z obrázku 1 je konstruována pro použití s vnějším magnetickým vychylovacím jhem, jako je jho 28 umístěné v sousedství spojené nálevky 16 a hrdla 14. Když je aktivováno, podporuje jho 28 tři elektronové svazky magnetickým polím, které způsobují, že svazky rastrují horizontálně a vertikálně a vytvářejí tak na stínítku 22 pravoúhlý rastr.

Stínící maska 24 je částí soustavy 30 masky a rámu, která rovněž zahrnuje obvodový rám 32 stínící masky. Soustava 30 masky a rámu je v provedení znázorněném na obrázcích 1 a 2 umístěna v čelním panelu 12. Soustava 30 masky a rámu je připevněna k panelu 12 čtyřmi zlepšenými připevňovacími prostředky 34 znázorněnými na obrázcích 2, 3 a 4.

Stínící maska 24 zahrnuje zakřivenou, otvory opatřenou část 25, neprovrtanou okrajovou část 27 obklopující otvory opatřenou část 25, a lemovou část 29 ohnutou zpět od okrajové části 27 a

-2CZ 284014 B6 táhnoucí se směrem od stínítka 22. Lemová část 29 masky 24 je zasunuta uvnitř nebo uložena v rámu 32 a přivařena k jeho vnitřnímu povrchu.

Připevňovací prostředky 34 jsou umístěny na po obvodu rozložených místech soustavy 30 masky a rámu a panelu 12. Každý připevňovací prostředek 34 zahrnuje tm 44, pružiny 46 a desku 48. Každý tm 44 je kuželovitý kovový člen, který je připojen k boční stěně 20 panelu, například podél hlavní a vedlejší osy v obrazovce 29V, rozměr jejíž úhlopříčka je 66 cm. Otvor 60 v pružině 46 je spřažen svolným koncem tmu 44. Deska 48 je bimetalický prvek, obsahující první kovovou vrstvu 48a a druhou kovovou vrstvu 48b, které k sobě přiléhají svými plochami a jsou navzájem spojeny laminováním nebo jinak. Pružina 46 je v kontaktu s první kovovou vrstvou 48a desky 48 a připojeno k ní, zatímco druhá kovová vrstva 48b je připojena k rámu 32. Bimetalové materiály desky 48 jsou zvoleny tak, že při ohřevu se deska 48 pohybuje směrem k rámu 32 a posouvá soustavu 30 masky a rámu směrem ke stínítku 22. Takto koeficient teplotního roztažení kovové vrstvy 48b u rámu 32 musí být nižší než koeficient roztažení vrstvy 48a připojené k pružině 46. Tato konstrukce teplotní kompenzace je pojednána v US patentu č. 3 803 436 vydaném Morrellovi 9. dubna 1974.

Na rozdíl od dosavadního stavu techniky není pružina 46 připojena k desce 48 přivařením, ale mechanickým spojením součástek za použití výčnělků, které vzájemně propojí součástky podél k sobě přivrácených ploch. Výčnělky jsou vytvořeny ve dvou vzájemně prostorově oddělených místech 50 a 51 podél hrany 52 spojovaných částí. Průřez vzájemně spojujících výčnělků je znázorněn na obr. 4. V tomto příkladném provedení jsou středy výčnělků od sebe vzdáleny asi 19,05 mm a asi 4.78 mm od hrany 52 spojovaných částí. Druhý konec desky 48 je připevněn k rámu 32 běžným svařením nebo použitím výčnělků popsaného typu. Připojovací body 53, 54 znázorněné na obr. 3 jsou umístěny asi 25,4 mm od sebe a 4.78 mm od protilehlé hrany 55 desky 48. Boční rozteč A mezi připojovacími místy 50, 51 a body 53, 54 je asi 22,2 mm pro zajištění adekvátního prostoru pro pohyb desky 48 pro dosažení teplotní kompenzace.

Vzájemně spojující výčnělky na místech 50, 51 mohou být vytvořeny za použití běžných ohýbacích zařízení, jaké jsou k dispozici od Tech-Line Engineering Co., Warren, Michigan nebo od BTM Corp., Marysville. Michigan.

Výhody vzájemně propojujících výčnělků oproti běžným připojováním prostředků jako je svařování nebo nýtování jsou elimininace svařovacích okují, možnost nedestruktivně zjišťovat kvalitu spojů, vysoký stupeň přesnosti umístění spojů, eliminace předběžného vytváření otvorů pro nýty a eliminace přídavných částí, které se vyžadují při nýtování. Nevýhodou propojovacích výčnělků je, že jejich pevnost dosahuje pouze asi 70% pevnosti sváru při ekvivalentním rozměru hrudky. Ovšem, lehkým zvýšením rozměru hrudky výčnělku lze dosáhnout srovnatelné pevnosti spoje.

Neočekávanou výhodou propojujících výčnělků je zlepšení v šokovém testu a testu statického zatížení pro panel mající namontovanou soustavu stínící masky a používající nové propojující výčnělky pro vzájemné spojení přidružených pružin 46 a desek 48. Šokové testy byly prováděny na dvanácti sestavených panelech vyrobených s propojovacími výčnělky na místech 50 a 51. Testované soustavy byly porovnány s osmi běžnými kontrolními sestavenými panely, v nichž byly pružiny přivařeny k deskám. Jak testovací, tak kontrolní soustavy měly desky přivařené k rámu soustavy stínící masky.

Panely byly připraveny za použití běžných maticových postupů tak, jak bylo popsáno v US patentu č. 4 049 452 vy daném Nekutovi 20. září 1977. Fotoodporový roztok, jehož rozpustnost se mění, když je vystaven světlu, byl nanesen na vnitřní plochu panelu a sušen. Soustava stínící masky byla umístěna v panelu a světlo z majáku bylo promítáno skrz otvory masky pro exponování zvolených oblastí fotoodporu. Maják v tomto případě směroval světlo pod úhlem identickým s úhlem, pod nímž elektronové svazky dopadají na zelenou barvu emitující fosfor.

-3 CZ 284014 B6

Soustava masky byla odstraněna z panelu a neexponované, rozpustnější části fotoodporu byly odstraněny omytím. Pak byl na holé oblasti panelu a na oblasti, na nichž se udržel exponovaný fotoodpor, nanesen roztok světlo absorbujícího matricového materiálu. Maticový roztok byl usušen a pak leptán vhodným leptadlem, které změkčilo a odstranilo dole uložené zachycené oblasti fotoodporu a překrývající maticový materiál, ponechávaje světlo absorbující maticový materiál na větší části panelu s jasnými okénky, vytvořenými v místech dříve zaujímaných spodní vrstvou fotoodporu a ji překrývajícím maticovým materiálem.

Okénka v matici umožňují měření posuvu scentrování. Když je soustava stínící masky znovu vložena do panelu s okénky vytvořenými tak, jak bylo popsáno výše, světlo z expozičního majáku prochází otevřenými okénky a umístění světla může být přesně odečítáno za použití přístroje nazývaného čtečka scentrování matice. Panely byly pak podrobeny šokové zkoušce pádem, která zajistila šok 35G panelu se soustavou stínící masky vněm připevněnou. G je gravitační síla. Soustavy panelů byly podrobeny šoku s panelem v obvyklé pozorovací orientaci, označené v tabulce 1 jako Y, se soustavou panelu čelní stranou dolů, označené jako FD a také se soustavou panelu čelní stranou nahoru, označené jako FU. Pro každý test byly použity jiné samostatné panely. Před šokovým testem byly soustavy panelů tepelně cyklovány průchodem stabilizační pecí pracující na teplotě 450±15°C. Cyklování tepelného namáhání bylo opakováno pětkrát pro každý panel, pro zajištění podmínky nejhoršího případu. Výsledky pádové zkoušky jsou zaznamenány v tabulce 1. C označuje kontrolní obrazovku mající běžně přivařené pružiny a desku a T označuje testovanou obrazovku mající pružinu a desku vzájemně propojené výčnělky znázorněnými na obrázcích 3 a 4. Posunutí krytí bylo měřeno v sedmi místech pro každou soustavu panelu. Ve středu (CTR), na každé úhlopříčce asi 25 mm od hrany stínítka (2D. 8D, 4D a 10D), na hlavních osách (3:00 a 9:00). Měření byla prováděna pomocí promítání světla z téhož majáku, který byl použit pro vytváření okének v matici přes sestavu masky a její okénka, a to měřením velikosti posunu nebo nekrytí v důsledku šoku 35G. Zaznamenané hodnoty jsou v mikrometrech (μ), přičemž čím menší je absolutní hodnota posuvu, tím menší je posun krytí. Označení + a - se týkají posunu v jednom nebo druhém směru.

Tabulka 1

Změna po šokovém tesu 35G

	CTR	2D	3:00	4D	8D	9:00	10D
C2	Y	1	7	4	3	2	-4	-5
C3	Y	2	8	8	10	0	-4	-4
Průměr =	Y	1	7	6	6	1	-4	-4
C4	FU	1	11	13	12	-12	-12	-11
C5	FU	4	25	21	23	-6	-10	-16
C6	FU	1	16	13	13	-6	-8	-11
Průměr =	FU	2	17	16	16	-8	-10	-12
C7	FD	2	-27	-23	-19	29	34	35
C9	FD	4	-20	-15	-13	29	34	29
C10	FD	1	-24	-24	-31	31	30	30
Průměr =	FD	2	-23	-21	-21	30	32	31
TI	Y	2	2	0	1	6	1	-2
T2	Y		6	3	4	9	4	1
T3	Y	-1	3	2	-1	3	1	-2
Průměr =	Y	1	3	2	1	6	2	-1

-4CZ 284014 B6

Tabulka 1 - pokračování

Změna po šokovém tesu 35G

	CTR	2D	3:00	4D	8D	9:00	10D
T4	FU	-1	13	9	7	-12	-16	-18
T5	FU	3	13	13	15	-14	-14	-13
T6	FU	2	12	9	8	-8	-13	-13
T7	FU	1	11	9	11	-11	-12	-14
Průměr =	FU	1	12	10	10	-11	-13	-14
T8	FD	-2	-28	-36	-40	28	26	18
T9	FD	-2	-36	-40	-45	35	29	19
T10	FD	1	-30	-24	-22	21	29	29
Til	FD	1	-22	-28	-29	25	24	25
T12	FD	2	-21	-25	-26	27	27	23
Průměr =	FD	0	-27	-31	-32	27	27	22

Srovnání posunů krytí u kontrolních a testovaných panelů podrobených pádové zkoušce se soustavou panelů v obvyklé pozorovací orientaci (Y) odhaluje, že ve středu mají testované a kontrolní panely tutéž velikost nekrytí. V místech 2D, 3:00, 4D, 9:00 a 10D však byla absolutní hodnota nekrytí u testovaných panelů o dva až pět mikronů menší, zatímco v místě 8D měl průměr testovaný panel o 5 mikronů větší nekrytí než kontrolní panely. V průměru vykazovaly po šokové zkoušce v orientaci Y testované panely menší celkové nekrytí než kontrolní panely. V poloze čelní strany nahoru byly výsledky pádové zkoušky rovněž ve prospěch testovaných panelů, s menším nekrytím ve středu a v místech 2D, 3:00 a 4D, ale s o něco větším nekrytím než kontrolní panely v místech 8D, 9:00 a 10D. V testu s čelní stranou dolů (FD) dopadly testované panely hůře než kontrolní panely, ale výsledky byly slabé pro oba typy.

Výsledky testů statické zátěže na dvou případných kontrolních obrazovkách vyrobených s běžnými sváry a dvou testovacích obrazovkách, u nichž byly pružiny připevněny k deskám za použití nových propojovacích výčnělků, jsou zaneseny do tabulek 2, případně 3.

Tabulka 2

Vzorek Cl 1

LBS p2D	2D	3:00	4D	8D	9:00	10D
0	0	0	0	0	0	0
5	-1	1	1	2	1	0
10	0	0	1	3	1	0
15	_2	0	1	1	1	1
20	-3	0	-3	0	2	-1
25	-4	0	-3	1	2	-1
30	-8	-1	-2	-4	2	-4
35	-10	0	-3	0	0	-7
40	-17	-1	1	0	-1	-11
45	-27		2	4	-2	-18
50	-37	-8	9	8	-2	-31
55	-47	-9	16	16	0	-35

-5CZ 284014 B6

Vzorek C12

p2D	2D	3:00	4D	8D	9:00	10D
0	0	0	0	0	0	0
5	1	0	-2	0	0	0
10	0	-2	-3	-1	-2	1
15	0	0	-2	-1	-2	0
20	-5	-1	-4	-2	-2	-3
25	-7	-1	-4	-2	-2	-2
30	-9	_2	-4	-2	-3	-3
35	-9	_2	-4	-2	-2	-8
40	-15	-3	-2	0	-2	-12
45	-25	-7	0	3	-5	-20
50	-35	-9	4	7	-6	-27
55	-49	-13	17	17	-6	-40

Tabulka 3

Vzorek TI3

LBS p2D	2D	3:00	4D	8D	9:00	10D
0	0	0	0	0	0	0
5	-2	1	2	1	2	3
10	_2	1	0	0	2	6
15	-3	2	3	2	2	5
20	-7	0	0	-1	3	5
25	-11	_2	-1	-2	2	2
30	-15	-4	-3	-3	1	3
35	-21	-6	-6	-4	-2	-1
40		-6	-7	-5	-3	-4
45	-27	-6	-3	-2	-3	-9
50	-34	-6	0	1	-4	-13
55	-43	-8	3	3	-2	-19

Vzorek T14

p2D	2D	3:00	4D	8D	9:00	10D
0	0	0	0	0	0	0
5	6	8	10	7	5	4
10	5	4	7	8	5	6
15	2	5	7	8	5	6
20	0	4	7	10	6	7
25	1		7	7	5	4
30	-4	2	7	7	5	5
35	-10	0	5	6	3	2
40	-15	-1	6	8	4	0
45	-19	-1	6	9	3	-4
50	-23	-1	11	12	4	-8
55	-37		16	17	3	-13

-6CZ 284014 B6

V testu statické zátěže bylo tlačeno proti rohu rámu, a to proti rohu 2D (hodinová ručička v pozici 2) a posun světelného zdroje přes otvory matice byl zaznamenáván v rozích (2D, 4D, 8D a 10D) a na hlavní ose (3:00 a 9:00). Všechny odečty byly provedeny asi 25 mm od okraje stínítka. Tlačná síla se zvyšovala v přírůstcích 2,268 kg a byly zaznamenávány příslušné posuny. Desky a pružiny testovaných obrazovek T13 a T14 byly mechanicky spojeny novými výčnělky, které vzájemně propojily dané části. Desky a pružiny kontrolních obrazovek Cil a C12 byly spojeny běžným svařováním. Desky jak testovaných, tak kontrolních obrazovek byly přivařenv k rámu stínící masky, jak bylo popsáno výše pro obrazovky pro šokovou zkoušku. Vzájemně propojené desky a pružiny testovaných obrazovek T13 a T14 vykazovaly větší odolnost vůči posunu nebo nekrytí než sváry kontrolních obrazovek. Toto vychází ze srovnání maximálního posunu na nekontaktovaném rohu 10D, kdy je statická zátěž zvyšována od 40 do 55 liber na rohu 2D. Zkušební zátěž 45 liber simuluje síly působící na soustavu masky a rámu, je-li s panelem s namontovanou soustavou masky a rámu v průběhu výroby špatně zacházeno a dochází k tlaku na rám masky.

Pokud jde o tabulku 2, když byla přiložena čtyřicetilibrová zátěž k rohu 2D kontrolních obrazovek, největší posuv na nekontrolovaném rohu se objevil na rohu 10D kontrolních obrazovek, kde nekrytí bylo 11, případně 12 mikronů. Jak je však zřejmé z tabulky 3, pro testované obrazovky měla ekvivalentní zátěž 40ti liber na rohu 2D za následek posun o 4, případně o 0 mikronů v rohu 10D. Když byla zátěž v rohu 2D zvětšena na 55 liber, odpovídající posuvy v rohu 10D pro kontrolní obrazovky byly 35 a 40 mikronů, jak je znázorněno v tabulce 2, zatímco posuvy u testovaných obrazovek byly pouze 19, případně 13 mikronů, jak je znázorněno v tabulce 3.

Ačkoliv vynález byl popsán s ohledem na připevňovací prostředky umístěné na hlavní a vedlejší ose sestavy stínící masky a rámu a panelu, přidržovací prostředky mohou být rovněž umístěny na jiných místech panelu a soustavy masky a rámu. Jak je znázorněno na obrázcích 5, 6 a 7. přidržovací prostředky 34' jsou uspořádány na každém ze čtyř druhů soustavy 30’ masky a rámu a panelu 12’. Součástky, které se podobají součástkám na obrázcích 1 až 4, jsou označeny číslicemi téže hodnoty. Každý přidržovací prostředek 34’ zahrnuje tm 44’. pružinu 46’ a desku 48’. Každá deska 48’ je přivařena v blízkosti jednoho konce komolého rohu rámu 32’. Spojení může byt běžným svárem nebo lze použít dvojice nových výběžků v bodech 53’ a 54’, které vzájemně propojují rám 32’ a desky 48’. Pružina 46’ je připevněna jedním ze svých konců ke druhému konci desky 48' výčnělky na místech 50’ a 5Γ, které propojují navzájem části způsobem znázorněným na obrázku 4 pro první příkladné provedení. Pružina 46’ zahrnuje otvor 60’ v blízkosti svého volného konce, a tento je v záběru s kuželovou částí tmu 44’.

Deska 48’ má laminátovou bimetalovou strukturu, jak je znázorněno na obr. 6. Jedna kovová vrstva 48a’, přivrácená k rámu 32’, je vyrobena z materiálu s vysokou teplotní roztažností, a druhá kovová vrstva 48b'. přivrácená k pružině 46’. je vyrobena z materiálu s nízkou teplotní roztažností. Jak pružina 46’, tak deska 48’ přispívají ke kompenzaci nezbytné pro pohyb soustavy 30’ masky a rámu směrem ke stínítku pro dosažení kompenzace teplotní roztažností masky 24’ v průběhu činnosti obrazovky. Rozsah příspěvků pružiny a desky je popsán v US patentu č. 5,063.325 vydaném Raglandoji, Jr., 5.11.1991.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Barevná obrazovka zahrnující evakuovanou skleněnou obálku, mající čelní panel, na jehož vnitřní ploše je uloženo katodoluminiscenční stínítko, soustavu elektrody selekce barev, uspořádanou v prostorovém vztahu ke stínítku a připojenou k panelu připojovacími prostředky, umístěnými po obvodu panelu, kde každý takto umístěný připojovací prostředek zahrnuje tm připojený k panelu, pružinu a desku, přičemž pružina je připevněna k desce a je opatřena otvorem pro zachycení tmu a deska je připevněna k rámu, vyznačující se tím, že pružina (46, 46’) a deska (48, 48’) jsou mechanicky navzájem propojeny výčnělky na dvou v odstupu od sebe uspořádaných místech (50, 51, 50’, 5Γ) podél jedné hrany (52, 52’) pružiny (46, 46’) a desky (48, 48’).
2. 2. Obrazovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že čelní panel (12) je pravoúhlý a po obvodě rozložená místa (50, 51) přidržovacích prostředků (34) jsou uspořádána podél protilehle uspořádaných stran čelního panelu (12).
3. 3. Obrazovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že čelní panel (12’) je pravoúhlý a obvodově rozložená místa (50’, 5Γ) přidržovacích prostředků jsou uspořádána v rozích tohoto čelního panelu (12’).
4. 4. Obrazovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že deska (48, 48’) je mechanicky připojena k rámu (32, 32’) výčnělky vzájemně propojujícími desku (48, 48’) a rám (32, 32’) ve dvou v odstupu uspořádaných bodech (53, 54, 53’, 54’).
5. 5. Obrazovka podle nároku 4, vyznačující se tím, že v odstupu uspořádané body (53, 54, 53’, 54’) jsou rozmístěny podél druhé hrany (55, 55’) desky (48, 48’), protilehlé první hraně (52, 52’), připojené k pružině (46, 46’).