CZ284473B6 - Mechanická příchytka a způsob její výroby - Google Patents

Mechanická příchytka a způsob její výroby Download PDF

Info

Publication number
CZ284473B6
CZ284473B6 CS911995A CS199591A CZ284473B6 CZ 284473 B6 CZ284473 B6 CZ 284473B6 CS 911995 A CS911995 A CS 911995A CS 199591 A CS199591 A CS 199591A CZ 284473 B6 CZ284473 B6 CZ 284473B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
substrate
angle
projection
projections
fastening system
Prior art date
Application number
CS911995A
Other languages
English (en)
Inventor
Dennis Albert Thomas
David Joseph Kenneth Goulait
Original Assignee
The Procter And Gamble
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by The Procter And Gamble filed Critical The Procter And Gamble
Publication of CS199591A3 publication Critical patent/CS199591A3/cs
Publication of CZ284473B6 publication Critical patent/CZ284473B6/cs

Links

Classifications

    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29C—SHAPING OR JOINING OF PLASTICS; SHAPING OF MATERIAL IN A PLASTIC STATE, NOT OTHERWISE PROVIDED FOR; AFTER-TREATMENT OF THE SHAPED PRODUCTS, e.g. REPAIRING
    • B29C43/00—Compression moulding, i.e. applying external pressure to flow the moulding material; Apparatus therefor
    • B29C43/22—Compression moulding, i.e. applying external pressure to flow the moulding material; Apparatus therefor of articles of indefinite length
    • B29C43/222—Compression moulding, i.e. applying external pressure to flow the moulding material; Apparatus therefor of articles of indefinite length characterised by the shape of the surface
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A44—HABERDASHERY; JEWELLERY
    • A44B—BUTTONS, PINS, BUCKLES, SLIDE FASTENERS, OR THE LIKE
    • A44B18/00—Fasteners of the touch-and-close type; Making such fasteners
    • A44B18/0046—Fasteners made integrally of plastics
    • A44B18/0049—Fasteners made integrally of plastics obtained by moulding processes
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B29—WORKING OF PLASTICS; WORKING OF SUBSTANCES IN A PLASTIC STATE IN GENERAL
    • B29L—INDEXING SCHEME ASSOCIATED WITH SUBCLASS B29C, RELATING TO PARTICULAR ARTICLES
    • B29L2031/00—Other particular articles
    • B29L2031/727—Fastening elements
    • B29L2031/729—Hook and loop-type fasteners
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y10—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC
    • Y10T—TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER US CLASSIFICATION
    • Y10T24/00—Buckles, buttons, clasps, etc.
    • Y10T24/27—Buckles, buttons, clasps, etc. including readily dissociable fastener having numerous, protruding, unitary filaments randomly interlocking with, and simultaneously moving towards, mating structure [e.g., hook-loop type fastener]

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Slide Fasteners, Snap Fasteners, And Hook Fasteners (AREA)
  • Multicomponent Fibers (AREA)
  • Woven Fabrics (AREA)
  • Knitting Of Fabric (AREA)
  • Dowels (AREA)
  • Powder Metallurgy (AREA)
  • Telephonic Communication Services (AREA)

Abstract

Výběžky (22) jsou vytvářeny ukládáním zahřátého materiálu citlivého na teplo na podklad (24), který je dopravován rozdílnou rychlostí vzhledem k zahřátému materiálu nanášenému na podklad (24) ve formě výběžků. Dopravovaný podklad (24) může být odtahován od bodu ukládání pod odklonovým úhlem. Měněním rychlostního rozdílu mezi podkladem (24) a zahřátým materiálem citlivým na teplo, když je ukládán, měněním úhlu mezi podkladem (24) a bodem ukládání zahřátého materiálu citlivého na teplo se výhodně mění upevňovací vlastnosti, zejména pevnost ve smyku upevňovacího systému (20) vytvořeného z těchto výběžků (22). Výběžek (22)obsahuje dřík (28) připojený k podkladu (24) v základně (26), mající blízký konec přilehlý k uvedené základně (26) a vybíhající směrem ven z podkladu (24) pod úhlem k podkladu (24), přičemž dřík (28) je zakončen zachycovacím prostředkem (30), vybíhajícím do strany za obvod uvedeného dříku (28). Zachycovací prostředek (30) je určen pro vniknutí do protiŕ

Description

Způsob výroby výběžků mechanického upevňovacího systému s množinou výběžků uspořádaných na podkladu
Oblast techniky
Vynález se týká upevňovatelných mechanických upevňovacích systémů a zejména způsobu výroby upevňovacího systému majícího zlepšené konstrukční a upevňovací vlastnosti.
Dosavadní stav techniky
Mechanické upevňovací systémy, schopné opakovaného upevňování, jsou v oboru dobře známy. V typickém případě takové upevňovací systémy zahrnují dvě hlavní složky, a to výběžek, který je připojen k podkladu a zachycuje doplňkovou druhou složku, tj. přijímací plochu. Přijímací plocha v typickém případě obsahuje jednu nebo více vrstev pramenů nebo vláken. Vybíhající část výběžku mechanického upevňovacího systému, typicky označovaná jako zachycovací prostředek, proniká do přijímací plochy a zachycuje prameny nebo vlákna přijímací plochy. Výsledné mechanické zachycení a fyzické překážky brání oddělování výběžku z přijímací plochy, dokud oddělovací síly nepřesáhnou buď pevnost upevňovacího systému v odlupování, nebo ve smyku.
Často si odborník v oboru přeje zvolit nebo zhotovit na míru upevňovací vlastnosti mechanického upevňovacího systému pro požadované použití. V určitých aplikacích se pevnost upevňovacího systému ve smyku stává důležitou (ne-li rozhodující) a návrhář může požadovat, aby se smyková pevnost výběžku upravila přesně na míru pro mechanické upevňování podle potřeb takového použití.
Například mohou být mechanické upevňovací systémy, způsobilé opakovaného upevňování (zapínání), použity ve spojení s absorpčními výrobky na jednorázové použití (tj. na vyhození po použití), jako jsou pleny. Patentový spis USA č. 4 846 815 popisuje plenu opatřenou upevňovacím prostředkem způsobilým opětovného upevnění, který poskytuje odolnost vůči běžně se vyskytujícím smykovým namáháním a která je pohodlná a šetrná vůči kůži osoby, která ji nosí. Patentový spis USA č. 4 869 724 popisuje absorpční výrobek k vyhození po použití s lepivými páskovými příchytkami a mechanickými sponkami pro opakované upevňování, použité ve spojení jedna s druhou pro umožnění opakovaného upevňování absorpčního výrobku pro vyhození po použití okolo těla nositele a pro vhodné odstranění pleny poté, co byla znečištěna.
Jestliže se použije mechanický upevňovací systém způsobilý opakovaného upevňování ve spojení s absorpčním výrobkem k vyhození po použití, jako je plena, je zapotřebí určité minimální pevnosti ve smyku pro minimalizování možností toho, že se mechanický upevňovací systém rozpojí během nošení, a výrobek se oddělí nebo odpadne od těla nositele. Tento jev zvyšuje pravděpodobnost toho, že absorpční výrobek nebude náležitě zachycovat tělesné výměšky, které jím mají být absorbovány.
Je-li absorpční předmět inkontinenční ochranný prostředek pro dospělé, mohou být rovněž výhodně používány systémy způsobilé opakovaného zapínání, jak je popsáno v patentové přihlášce USA č. 07/382 157 z 18 07 1989. V protikladu k požadavku, aby upevňovací systémy vykazovaly určitou minimální pevnost ve smyku, jak je popisováno v uvedeném spisu, však může být u inkontinenčního produktu pro dospělé požadováno, aby mechanický upevňovací prostředek s ním použitý vykazoval pouze určitou maximální pevnost ve smyku. Rozdíl vyplývá z toho, že nositel může mít omezenou manuální sílu nebo zručnost a jestliže je pevnost ve smyku
-1 CZ 284473 B6 upevňovacího systému příliš velká, nositel nemusí být schopný podle potřeby sejmout absorpční výrobek po použití pro prohlídku, zdaje znečištěna, nebo pro rutinní výměnu výrobku.
Ještě v další aplikaci může být žádoucí mít k dispozici mechanický upevňovací systém, který 5 dovoluje určitý pokluz výběžku vzhledem k přijímací ploše ve směru obecně rovnoběžném s rovinou přijímací plochy a směrem, v němž je požadován upevňovací záběr. Takový pokluz bočním směrem vytváří upevňovací systém, který je určitým způsobem přestavitelný v relativní poloze výběžků na přijímací ploše, když jsou oba spojované díly vzájemně k sobě připevněny.
Mohou být rovněž významné jiné vlastnosti, jako jsou konstrukční vlastnosti nebo geometrie mechanických upevňovacích systémů. Odborník v oboru si také může přát tyto vlastnosti přesně upravit podle požadavků. Například může být boční vybíhání výběžků přesně upraveno na hodnotu, která z výběžku činí doplňkový útvar vzhledem k určité požadované přijímací ploše. Jiná konstrukční vlastnost, jako úhel svíraný výběžkem s podkladem, ovlivňuje hloubku, v níž 15 vniká výběžek do přijímací plochy. Návrhář si také může přát upravit tyto vlastnosti geometrie upevňovacího systému přiměřeně k pevnosti vrstev a vláken nebo pramenů přijímací plochy a požadované smykové pevnosti upevňovacího systému.
Obzvláště bylo zjištěno, že existuje určitý vztah mezi úhly svíranými výběžky s rovinou 20 podkladu a pevností upevňovacího systému ve smyku. Dále existuje vztah mezi určitými parametry výrobního procesu a úhly svíranými výběžky, vyplývajícími z takových procesů.
Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob vhodného přizpůsobování upevňovacích vlastností, zejména pevnosti mechanických upevňovacích výběžků ve smyku, když se mecha25 nický upevňovací systém vyrábí. Cílem vynálezu je také vytvořit způsob přizpůsobování bočního vybíhání mechanických upevňovacích výběžků a úhlů svíraných upevňovacími výběžky s podkladem, a to během výroby mechanického upevňovacího systému. Konečně je cílem vynálezu vytvořit mechanický upevňovací výběžek, který může bočně klouzat ve směru rovnoběžném s rovinou přijímací plochy poté, co došlo k zachycení, a po dobu, co jsou 30 upevňovací výstupek a přijímací plocha navzájem spolu upevněny.
Podstata vynálezu
Uvedeného cíle je dosaženo způsobem výroby výběžků mechanického upevjjpvacího systému s množinou výběžků uspořádaných na podkladu, jehož podstatou je že se zahřeje tavitelný materiál na teplotu nejméně jeho teploty tání a nanáší se ve formě jednotlivých kapek materiálu ve viskózním stavu pomocí nanášecího prostředku na podklad pohybující se relativně vzhledem k nanášecímu prostředku, přičemž tyto jednotlivé kapky materiálu na podkladu ulpívají a při 40 současném chladnutí a zvyšování viskozity se vytahují do volně tvarovaných výběžků, ulpělých na podkladu na jednom konci a volně zněj vybíhajících na druhém konci, přičemž se výběžky odklánějí od směru kolmého k podkladu.
Pod pojmem Jednotlivé kapky materiálu“ ve smyslu definice předmětu vynálezu se rozumí 45 nespojitá jednotlivá množství o velikosti, která při nanášení tavitelného materiálu na podklad vedou k tvorbě jednotlivých tvarovaných výběžků, jak bylo uvedeno, a jak je podrobněji vysvětleno níže.
Pod pojmem „volně tvarovaný“ se rozumí tvarovaný bez působení vnějších tvarovacích nástrojů, 50 tj. pouze setrvačnými silami, působícími na volný konec kapky v důsledku relativního pohybu podkladu vzhledem k nanášecímu prostředku.
Tavitelný materiál, zahřátý na nejméně teplotu tání, se podle výhodného provedení vynálezu ukládá do buněk nanášecího prostředku ve formě otáčejícího se nanášecího válce, opatřeného na
-2CZ 284473 B6 obvodě otevřenými komůrkovými buňkami rozmístěnými v požadovaném rozmístění výběžků, přičemž nanášecím válcem se otáčí do oblasti dotyku kapek nanášeného tavitelného materiálu s podkladem, přičemž se podklad zavádí do oblasti dotyku a vede se jí rychlostí odlišnou od obvodové rychlosti otáčení nanášecího válce, a buňky obsahující tavitelný materiál se tak otáčí do dotyku tavitelného materiálu s pohybujícím se podkladem, přičemž tavitelný materiál se v oblasti dotyku odděluje od komůrkových buněk nanášecího válce a ulpívá na podkladu ve formě jednotlivých kapek materiálu vytvářejících volně tvarované výběžky vytažením a vychýlením ve směru rozdílové pohybové složky nanášecího válce a pohybu pohybujícího se podkladu.
S výhodou je v oblasti dotyku podklad podporován na jeho straně opačné od nanášecího válce opěrným válcem, přičemž oba válce se otáčí ve směru pohybu podkladu s navzájem odlišnými rychlosti, přičemž podklad se po průchodu oblastí dotyku odtahuje se změněným směrem pohybu, vychýleným vzhledem k prvnímu směru, v němž do oblasti dotyku vstupuje, pod odtahovým úhlem, přičemž tato změna směru pohybu vymezuje odklonový úhel gama, který podklad v odkloněném druhém směru v okamžiku opouštění místa dokončování nanášení kapek svírá s prvním směrem. Odklonový úhel je s výhodou ostrý úhel. Odklonový ostrý úhel je účelně v rozmezí od 5° do 40°.
Podle dalšího znaku vynálezu je počáteční směr nanášení, v němž se materiál začíná vydávat na podklad vystupováním jeho kapek z komůrkových buněk nanášecího válce, je kolmý k prvnímu směru, v němž podklad vstupuje do oblasti dotyku.
Ukládání kapek na podklad je podle dalšího znaku vynálezu dokončováno ve třetím směru, vychýleném od počátečního směru ve směru otáčení nanášecího válce ze štěrbiny mezi válci, který svírá s druhým směrem, v němž podklad opouští místo dokončování nanášení, tupý úhel beta. Tupý úhel beta je v rozmezí od 100° do 110°.
Podle dalšího znaku vynálezu se podklad pohybuje rychlostí odlišnou od ob dové rychlosti nanášecího válce, přičemž rychlost podkladu je o 2 až 25 % vyšší nebo o 2 až 1 ; nižší, než je obvodová rychlost nanášecího válce. S výhodou se podklad pohybuje rychlostí až 16 větší, než je obvodová rychlost nanášecího válce.
Na rozdíl o známého stavu techniky, kde výběžky buď vystupovaly svisle z podkladu u, nebo byly nahodile nakloněny v různých uspořádáních, zajišťuje vynález řízení tvar a orientace, zejména s ohledem na pevnostní vlastnosti. Volně tvarované výběžky podle vynálezu odstraňují problémy známého stavu techniky proto, že výběžky mohou být tvarově řízeny během jejich tvorby pro zajištění požadované smykové pevnosti. Řízením rozdílové rychlosti nanášecího prostředku vůči podkladu, jakož i velikostí úhlů v místě průchodu mezi nanášecím válcem a podkladem a teploty, se nanášený termoplastický materiál tvaruje do předem zvolených tvarů. Takové tvary nejsou možné postupy, jako je vstřikování nebo řezání tkaných smyček.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení neomezujících jeho rozsah, s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 boční pohled z profilu na výběžek upevňovacího systému podle vynálezu, obr. 2 boční schematický řez zařízením, které je možno použít pro výrobu výběžku upevňovacího systému podle vynálezu, obr. 3 grafické znázornění účinku rychlostního rozdílu mezi dopravovaným podkladem a ukládacím prostředkem na svíraný úhel dříku výběžku pro dva rozdílné odklonové úhly svírané mezi vystupujícím podkladem a rovinou vstupu do zařízení, obr. 4 grafické znázornění účinku úhlu dříku výběžku na smykovou pevnost mechanického upevňovacího systému pro dva rozdílné odklonové úhly svírané mezi vystupujícím podkladem a rovinou vstupu do zařízení, obr. 5
-3CZ 284473 B6 grafické znázornění účinku kladného s záporného rychlostního rozdílu na smykovou pevnost upevňovacího systému pro dva odklonové úhly svírané mezi prvním a druhým směrem, definovanými níže, obr. 6A a 6B schematické znázornění dvou výběžků vyrobených podle vynálezu, majících každý stejný rychlostní rozdíl mezi dopravovaným podkladem a nanášecím válcem a majících rozdílné odklonové úhly mezi prvním a druhým směrem, obr. 7A a 7B schematické znázornění dvou výběžků podle vynálezu mající každý stejný kladný rychlostní rozdíl mezi dopravovaným podkladem a nanášecím válcem a mající rozdílné odklonové úhly mezi prvním a druhým směrem, obr. 8A a 8B schematické znázornění dvou výběžků vyrobených podle vynálezu majících každý stejný úhel svíraný mezi prvním a druhým směrem, a obr. 9A a 9B schematické znázornění dvou výběžků podle vynálezu majících každý záporný rychlostní rozdíl mezi dopravovaným podkladem a nanášecím válcem a majících rozdílné odklonové úhly svírané mezi prvním a druhým směrem.
Příklady provedení vynálezu
Upevňovací systém podle vynálezu obsahuje nejméně jeden výběžek 22. jak je znázorněný na obr. 1 a s výhodou množinu výběžků 22. Každý výběžek 22 může být připojen k podkladu 24 v předem určené kombinaci. Každý z výběžků 22 má základnu 26, dřík 28 a zachycovací prostředek 30. Základny 26 výběžků 22 jsou ve vzájemném dotyku a jsou připojeny k podkladu 24 a podporují konce dříků 28 výběžků 22, přivrácené k podkladu 24. Dříky 28 vyčnívají směrem ven z podkladu 24 a základen 36. Dříky 28 přecházejí na konci odlehlém vzhledem k podkladu 24 k zachycovacímu prostředku 30.
Zachycovací prostředek 30 vyčnívá bočně z dříku 28 v jednom nebo více směrech na způsob hákovitého hrotu. Pojem „bočně“ (do strany) zde znamená jako mající vektorovou složku obecně rovnoběžnou s rovinou podkladu 24 vzhledem k uvažovanému výběžku 22, tj. ve směru relativního pohybu podkladu vzhledem k nanášecímu prostředku ve smyslu způsobu podle vynálezu. Vybíhání zachycovacího prostředku 30, z obvodu dříku bočním směrem dovoluje zachycovacímu prostředku 30. aby byl upevněn do neznázoměné doplňkové přijímací plochy. Zachycovací prostředek 30 je připojen a s výhodou přiléhá ke konci výběžku 22, opačnému vzhledem k připojení k podkladu 24. Je zřejmé, že zachycovací prostředek 30 může být připojen k výběžku 22 v poloze mezi základnou 26 a vzdáleným koncem dříku 28.
Jak je zřejmé z obr. 2, jsou výběžky 22 ukládány na podklad 24 v roztaveném, s výhodou kapalném stavu, a tuhnou ochlazováním a s výhodou prudkým ochlazením pro dosažení požadované struktury a tvaru, jaká je popisována níže. Volně tvarovaný výběžek 22 nebo seskupení (množina) výběžků 22 může být zhotoveno výrobním postupem, který je podobný způsobu běžně známým jako hlubotisk. Při použití tohoto způsobu se nechá obecně rovinný podklad 24, mající dvě proti sobě ležící plochy, procházet mezi štěrbinou dvou válců, a to nanášecího válce 72 a opěrného válce 74, jak je znázorněno na obr. 2. Válce 72 a 74 mají obecně rovnoběžné osy a jsou udržovány pro nanášecí dotyk s podkladem 24, když podklad prochází štěrbinou 70. Jeden z válců, a to nanášecí válec 72, je opatřen množinou slepých dutin s uzavřenými konci, označovaných jako komůrkovité buňky 76, odpovídající požadované kombinaci výběžků 22, které se mají ukládat na podkladu 24. Druhý válec, a to opěrný válec 74, poskytuje opěru a reakci vůči nanášecímu válci 72 pro ukládání podkladu 24 vzhledem k nanášecímu válci 72, když podklad 24 prochází štěrbinou 70.
Tepelně citlivý materiál, s výhodou termoplastický materiál, ze kterého se mají výběžky 22 vytvářet, je přiváděn ze zahřátého zdroje, jako je žlab 80. Tepelně citlivý materiál je zahříván, s výhodou na nejméně teplotu bodu tání. Tepelně citlivý materiál se zavádí do buněk 76, když se nanášecí válec 72 otáčí okolo středové čáry. Buňky 76, obsahující tepelně citlivý materiál, ho dopravují, až se dostane do styku s podkladem 24 a zahřátý, tepelně citlivý materiál se ukládá na podklad 24 v požadované kombinaci seskupení výběžků.
-4CZ 284473 B6
S pokračujícím posunem mezi podkladem 24 a válci 72 a 74 se výběžky 22 protahují ve směru majícím boční složku, obecně rovnoběžnou s rovinou podkladu 24, čímž se vytváří dřík 28 a zachycovací prostředek 30. Nakonec je možné nepotřebnou část výběžku 22 odstřihnout od zachycovacího prostředku 30 ořezávacím prostředkem 78. Ořezávací prostředek 78 však není nezbytný a výběžek 22 může být oddělen od jeho odpadu bez použití speciálního ořezávacího prostředku 78, za podmínky, že parametry, při nichž se upevňovací systém 20 vyrábí, odpovídají oříznutému tvaru bez takového speciálního ořezávacího prostředku 78. Vzhledem k viskoelastickým vlastnostem termoplastického materiálu se výběžek 22 zatahuje pod vlivem gravitace a smršťování, které se objevují během chlazení. Výběžek 22 potom chladne a s výhodou je tvarově fixován na pevnou strukturu, v níž zachycovací prostředek 30 přiléhá ke dříku 28.
Upevňovací systém 20 je upevněn k doplňkové přijímací ploše. Pod pojmem „přijímací plocha“, k níž je zachycovací prostředek 30 výběžků 22 upevňovacího systému 20 upevněn, se rozumí jakákoli rovina nebo plocha mající exponovanou plochu s těsně rozmístěnými otvory doplňkovou vůči zachycovacímu prostředku 30 a definovanou jedním nebo dvěma prameny vláken nebo alternativně mající exponovanou plochu, která je schopná lokalizované pružné deformace, takže zachycovací prostředek 30 může zůstat zachycen a nemůže být vytahován bez kolize. Otvory nebo lokalizované pružné deformace umožňují vnikání zachycovacího prostředku 30 do roviny přijímací plochy, zatímco prameny (nebo nedeformovaný materiál) přijímací plochy, vložené mezi otvory (nebo deformované plochy) brání vytahování nebo uvolňování upevňovacího systému 20, pokud je to požadováno uživatelem, nebo dokud pevnost upevňovacího systému 20 v loupání nebo ve smyku se jinak překročí. Přijímací plocha může být rovinná nebo zakřivená.
Přijímací plocha mající prameny nebo vlákna se považuje za „doplňkovou“, jestliže otvory mezi prameny nebo vlákny mají takovou velikost, že dovolují nejméně jednomu zachycovacímu prostředku 30 proniknout do roviny přijímací plochy, a prameny mají takovou velikost, že jsou zachycovány zachycovacími prostředky 30. Přijímací plocha, která je lokálně deformovatelná, se nazývá „doplňková“, jestliže alespoň jeden zachycovací prostředek 30 je schopen působit lokální rušení v rovině přijímací plochy, které vzdoruje snímání nebo oddělování upevňovacího systému 20 od přijímací plochy.
Vhodné přijímací plochy zahrnují zesítěné pěny, úplety, netkané materiály a smyčkové materiály s pojenými očky.
Pro vyšetření složek upevňovacího systému 20 a jednotlivých výběžků 22 do větších podrobností je třeba, aby podklad 24 upevňovacího systému 20 byl dostatečně pevný pro zabránění odtrhování a oddělování mezi jednotlivými výběžky 22 upevňovacího systému 20, přičemž je třeba, aby současně byl plochou, ke které budou výběžky 22 snadno lnout a budou schopné připojení k výrobku, který má být upevněn jak je požadováno uživatelem. Pod pojmem „připojení“ se zde rozumí stav, kde první člen nebo složka je upevněn nebo připojen ke druhému členu nebo složce, a to buď přímo, nebo nepřímo, kde první člen nebo složka je připevněn nebo připojen k mezilehlému členu nebo složce, který sám je připevněn nebo připojen ke druhému členu nebo složce. Sdružení mezi prvním členem nebo složkou je určeno k setrvání po dobu života předmětu. „Podklad“ je jakákoli plocha, k níž je připojeno jeden nebo více výběžků 22.
Podklad 24 by také měl být schopen válcování, a rovněž být schopen vydržet běžné výrobní procesy, být poddajný, takže může být ohýbán na požadovaný tvar, a být schopný odolávat teplu tekutých výběžků 22, které se na něm ukládají, aniž by došlo kjeho roztavování nebo aniž by došlo ke škodlivým účinkům, než výběžky 22 ztuhnou. Podklad 24 by také měl být k dispozici v různých šířkách. Vhodné podklady 24 zahrnují úplety, tkaniny, netkané textilie, pryžové, avinylové fólie a obzvláště polyolefinové fólie a s výhodou papír zkraftové celulózy. Bílý kraftový (sulfátový) papír mající základní hmotnost 0,08 kg/m2 se jeví jako vhodný.
-5CZ 284473 B6
Základna 26 výběžku 22 je obvykle rovinná část výběžku 22, která je připojena k podkladu 24 a přiléhá blízkému konci dříku 28 výběžku. Pod pojmem „základna“ se zde rozumí ta část výběžku 22, která je v přímém dotyku s podkladem 24 a podporuje dřík 28 výběžku 22. Není zapotřebí, aby bylo vidět rozhraní mezi základnou 26 a dříkem 28 výběžku 22. Je pouze důležité, aby dřík 28 se neodděloval od základny 26 a základna 26 se neoddělovala od podkladu 24 během použití.
Průřez 26 základny by měl zajistit dostatečnou konstrukční celistvost a tedy plochu pro požadovanou pevnost proti odlupování a střihu upevňovacího systému 20, založenou na hustotě kombinace výběžků 22 a délce dříků 28 jednotlivých výběžků 22 a dále aby zajistil přiměřenou adhezi na podklad 24. Je-li použit delší dřík 28, základna 26 by měla mít obecně větší průřezovou plochu pro zajištění dostatečné adheze na podklad 24 a přiměřenou konstrukční celistvost.
Tvar paty základny 26 na podkladu 24 není důležitý a může být rozšířen v jakémkoli směru pro zajištění větší konstrukční celistvosti a tak větší odolnosti proto odlupování v tomto směru. Pod pojmem „pata“ se zde rozumí dotyková plocha základny 26 na podkladě 24. Poměr stran paty by neměl být příliš velký, jinak výběžek 22 se může stát nestabilní, když je vystaven silám rovnoběžným s kratší stranou paty. Poměr stran menší než okolo 1,5:1 je považován za vhodný a všeobecně je považována za výhodnější kruhová pata.
Pro zde popisované provedení je vhodná základna 26, mající patu zpravidla kruhového průřezu a průměr přibližně 0,76 až 1,27 mm. Je-li požadováno vytvořit upevňovací systém 20, mající větší pevnost proti loupání nebo střihu v obzvláštním směru, průřezová plocha základny 26 může být změněna pro rozšíření velikosti v tomto směru, takže pevnost a konstrukční celistvost vůči ose kolmé na tento směr vzroste. Tato obměna působí, že výběžky 22 jsou silnější, když jsou taženy v rozšířeném směru základny 26.
Dřík 28 přiléhá k základně 26 a vybíhá směrem ven ze základny 26 a podkladu 24. Pod pojmem „dřík“ se zde rozumí ta část výběžku 22, která je umístěna mezilehle a přiléhá k základně 26 a zachycovacímu prostředku 30. Dřík 28 zajišťuje podélný odstup zachycovacího prostředku 30 od pokladu 24. Pod pojmem „podélný“ se zde rozumí směr mající tvarovou složku směrem od podkladu 24, přičemž se v tomto směru zvětšuje kolmá vzdálenost od rovině podkladu 24 v základně 26 výběžku 22. Není-li uvedeno jinak, jedná se o směr mající vektorovou složku směrem k takové rovině podkladu 24.
Ke dříku 28 a základně 26 každého výběžku 22 je přidružen počátek 36. „Počátek“ dříku 28 je bod, který může být uvažován jako střed základny 26 a nachází se v typickém případě uvnitř paty základny 26. Počátek 36 je patrný při pohledu na výběžek 22 ze strany. Pohled „ze strany“ je pohled v jakémkoli směru vedeném radiálně ke dříku a základně 26, který je také rovnoběžný s rovinou podkladu 24. Je-li upevňovací systém vyráběn podle dále popisovaného postupu, je výhodné, avšak nikoliv nezbytné, aby pohled na výběžek 22 byl veden v příčném směru stroje vzhledem ke dráze podkladu 24 štěrbinou 70, když se určuje počátek 36.
Zjistí se boční vzdálenost mezi odlehlými okraji paty základny pro obzvláštní uvažovaný boční pohled, a tato vzdálenost se rozpůlí, čímž se získá střed základny pro takový pohled. Když se půlí pata základny 26 pro obzvláštní uvažovaný boční pohled, nebere se zřetel na menší poruchy kontinuity (jako přechody drsností vyplývající z připojení k podkladu 24). Tento bod je počátek 36 dříku 28.
Dřík 28 svírá úhel a s rovinou podkladu 24. Pod pojmem „rovina podkladu“ se zde rozumí plochá rovinná plocha podkladu 24 na základně 26 hlavního uvažovaného výběžku 22. Úhel α se
-6CZ 284473 B6 určuje následovně. Výběžek 22 je prohlížen v pohledu z profilu. „Pohled z profilu“ na výběžek 22 je buď jeden ze dvou obzvláštních bočních pohledů a zjišťuje se následovně. Výběžek 22 se vizuálně prohlédne z bočních pohledů, takže se stane zjevným směr mající maximální boční vybíhání. „Boční vybíhání“ je vzdálenost ve směru do strany a rovnoběžném s rovinou podkladu 4 ze středu základny 26 v takovém pohledu, tj. počátku 36 dříku 28, k průměru nejvzdálenějšího bočně odlehlého bodu na výběžku viditelném v takovém pohledu, když je takový bod podélně a kolmo promítán směrem dolů k rovině podkladu 24.
Bude zřejmé odborníkům v oboru, že maximální boční vybíhání 38 je to, které odpovídá největší vzdálenosti od vnějšího obvodu dříku 28 nebo zachycovacího prostředku 30 od opačné strany základny 26. Boční pohled na výběžek 22, který maximalizuje boční vybíhání 38, je profilový pohled na takový výběžek 22. Bude také zřejmé odborníkům v oboru, že jestliže se upevňovací systém 20 vyrábí způsobem níže popisovaným, je maximální boční vybíhání 38 v typickém případě rovnoběžné se směrem průchodu strojem a tedy profilový pohled je orientován ve směru napříč průchodu strojem. Bokorys znázorněný na obr. 1 je jeden z profilových pohledů na výběžek 22· Bude dále zřejmé odborníkům v oboru, že je možný ještě další profilový pohled zpravidla 180° proti znázorněnému profilovému pohledu (takže maximální boční vybíhání 38 je orientováno směrem doleva od pozorovatele). Kterýkoli z obou profilových pohledů se zpravidla stejně dobře hodní pro definování níže popisovaného způsobu.
Počátek 36 dříku se nachází, jak bylo popsáno výše, s výběžkem 22 v profilovém pohledu. Při stálém udržování dříku 22 v profilovém pohledu se pomyslná řezná rovina 40-40, obecně rovnoběžná s rovinou podkladu 24, potom uvede do tečné polohy s obvodem výběžku 22 v bodě nebo segmentu výběžku 22. majícím největší kolmou vzdálenost od roviny podkladu 24. Toto odpovídá části výběžku 22 mající nejvyšší výškovou polohu. Kolmá vzdálenost od pomyslné řezné roviny 40-40 k ploše podkladu 24, k níž jsou základny 26 výběžků připojeny, vymezuje „výšku“ výběžku 22. Pomyslná řezná rovina 40-40 se potom uvede o jednu čtvrtinu takové největší kolmé vzdálenosti blíže k podkladu od bodu nejvyšší výškové polohy, takže pomyslná řezná rovina 40-40 zachycuje výběžek 22 ve výškové poloze tří čtvrtin kolmé vzdálenosti od roviny podkladu 24 k bodu výběžku 22 v podélném směru nejvzdálenějším od podkladu 24.
Pomyslné řezné roviny 40-40 se potom použije pro určení tří bodů na výběžku 22· První bod je bod, kde řezná rovina zachycuje přední hranu 42 výběžku 22 a je označována jako 75% přední bod 44· „Přední hrana“ je vrchol obvodu dříku 28, který je v podélném směru orientován směrem od roviny podkladu 24· Druhý bod je uložen v úhlu 180° okolo středu výběžku 22 a je to bod, kde řezná rovina 40-40 zachycuje zadní hranu 46 výběžku 22 a je označovaná jako 75% zadní bod 48. „Zadní hrana“ je vrchol obvodu dříku 28, který je v podélném směru orientován směrem k podkladu 24 a je zpravidla uložen na opačné straně vzhledem k přední hraně 42. Přímka spojující tyto dva body spadá samozřejmě do řezné roviny 40-40 a je půlena pro získání středního bodu 47 pomyslné řezové roviny 40-40. Potom je vedena přímka spojující střední bod 47 pomyslné řezové roviny 40-40 s počátkem 36 dříku 28 v základně 26. Sevřený úhel a, který tato přímka vymezuje vzhledem k rovině podkladu 24, je úhel a dříku 28.
Jinak řečeno, je úhel a, který dřík 28 svírá s rovinou podkladu 24, pravoúhlý doplněk toho úhlu nejvzdálenějšího od kolmice vymezované přímkou, která se nachází v kterémkoli pohledu ze strany, spojující střední bod 47 řezné roviny a počátek 36. Nejmenší úhel svíraný s rovinou podkladu 24. když je tato přímka sledována v jakémkoli směru radiálně ke dříku 28, a obzvláště počátku 36, přičemž tento směr je obecně rovnoběžný s rovinou podkladu 24 a je ortogonální ke kolmici, je tedy úhel a dříku. Je třeba si povšimnout toho, že když je výběžek 22 sledován přibližně ve směru průchodu strojem, bude patrný úhel a okolo 90°. Jak bylo uvedeno výše je však úhel a, který má být měřen, úhel odchylující se nejvíce od kolmice a jedná se zpravidla o úhel a, který je určován při pohledu na výběžek 22 z profilu, v typickém případě v řezu i ič strojem.
-7CZ 284473 B6
Úhel a dříku 28 může být kolmý na rovinu podkladu 24 nebo se jedná s výhodou o ostrý úhel vzhledem k této rovině pro zajištění požadované pevnosti v obzvláštním směru, přičemž tento směr je všeobecně rovnoběžný s maximálním bočním (podélným) vybíháním 38. Čím více se však úhel a dříku 28 vychyluje více od kolmice, tím více to má za následek specifickou střihovou pevnost ve směru do strany (bočním směru). Pro zde popisované provedení se ukazuje jako vhodný dřík 28 mající úhel a mezi okolo 30° a okolo 70°, s výhodou okolo 80°. Jestliže úhel dříku 28 je menší než okolo 80°, se v každém případě dřík 28 uvažuje jako orientovaný nikoliv kolmo vůči rovině podkladu 24 (bez ohledu na jeho boční orientaci).
Průměr 49 zachycovacího prostředku 49 se také měří z profilového pohledu. Je to maximální průměr vydutí blízko vzdáleného konce zachycovacího prostředku 30 a je zpravidla kolmý na průmět osy dříku 28 a zachycovacího prostředku 30.
Předchozí měření se snadno provedou při použití dostupného goniometru. Je-li požadováno přesnější měření, bude odborníkům o oboru zřejmé, že určení profilového pohledu, počátku 36, řezné roviny 40-40, 75 % bodů 44, 47 a 48 a úhlu a dříku 28 může být výhodně provedeno pořízením fotografie výběžku 22 a odvozením přes měřítko z této fotografie. Jako dobře vhodný pro tento účel byl shledán řádkovací elektronový mikroskop typu dostupného na trhu. V případě potřeby může být pořízeno několik fotografií pro určení maximálního bočního vybíhání 38 a kteréhokoli profilového pohledu.
Dřík 28 by měl v podélném směru vybíhat ze základny 26 na vzdálenost dostatečnou k tomu, aby zajistila odstup zachycovacího prostředku 30 od podkladu ve výšce, která dovoluje, aby zachycovací prostředek 30 snadno zachytil prameny nebo vlákna na přijímací ploše nebo do nich zabral. Relativně dlouhý dřík 28 zajišťuje výhodu v tom, že může vniknout hlouběji do přijímací plochy, čímž se dovolí, že zachycovací prostředek 30 může zachytit nebo zabrat do většího počtu pramenů nebo vláken. Obráceně poskytuje relativně kratší délka dříku 28 výhodu v tom, že vznikne relativně silnější výběžek 22, ale také poskytuje v odpovídající míře menší pronikání do přijímací plochy a může být proto nevhodná pro přijímací plochy, jako je vlna nebo volně proplétané materiály, které mají méně hustě uložené prameny nebo vlákna.
Jestliže se použije pleteného nebo tkaného materiálu přijímací plochy, je vhodný relativně kratší dřík 28 mající podélnou délku od podkladu 24 k bodu nebo segmentu nejvyšší výškové polohy okolo 0,5 mm, s výhodou nejméně 0,7 mm. Jestliže se použije vysokého načechraného materiálu majícího měrnou velikost větší než okolo 0,9 mm, je vhodnější relativně delší dřík 28 mající větší podélný rozměr nejméně okolo 1,2 mm, s výhodou nejméně okolo 2,0 mm. Když se délka dříku 28 zvětšuje a pevnost ve smyku v odpovídající míře klesá, hustota výběžků 22 upevňovacího systému 20 může být zvýšená pro kompenzaci takové ztráty smykové pevnosti.
Jak je popsáno výše, určuje podélná délka dříku 28 podélný odstup zachycovacího prostředku 30 od podkladu 24. „Podélný odstup“ je nejmenší kolmá vzdálenost od roviny podkladu 24 k obvodu zachycovacího prostředku 30. Pro zachycovací prostředek 30 konstantní geometrie se podélný odstup zachycovacího prostředku 30 od podkladu 24 zvětšuje se zvětšující se délkou dříku 28 v podélném směru. Dobré zachycování nebo záběr a přidržování pramenů nebo vláken přijímací plochy zachycovacím prostředkem 30 upevňovacího systému 20 zajišťuje podélný odstup, který je nejméně dvojnásobný jako průměr uvedeného pramene nebo vlákna, a s výhodou desetkrát tak velký, jako je průměr vlákna nebo pramene. Pro zde popisované provedení v typickém případě je vhodný výběžek 20 mající podélný odstup okolo 0,2 mm až okolo 0,8 mm.
Tvar průřezu dříku 28 není rozhodující. Dřík 28 tak může mít jakýkoli požadovaný průřez, podle výše uvedených parametrů týkajících se průřezu základny 26. „Průřez“ je rovinná plocha jakékoli části výběžku 22, vedená kolmo na dřík 28 nebo zachycovací prostředek 30. Dřík 28 je
-8CZ 284473 B6 s výhodou zkosený pro snižování průřezové plochy jelikož se vzdálený konec dříku 28 a zachycovací prostředek 30 výběžku 22 v podélném směru a do strany (bočně) přibližují. Toto uspořádání zajišťuje odpovídající úbytek momentu setrvačnosti dříku 28 a zachycovacího prostředku 30, což má za následek téměř konstantní napětí, když se separační síly vedou na upevňovací systém 20, a tím se zmenšuje množství nadbytečných materiálů zahrnutých ve výstupku 22.
Pro udržování požadované geometrie v širokém rozmezí velikostí výběžku 22 je možné použít rovnoměrného poměru průřezových ploch pro stanovení měřítek výběžků 22. Jeden poměr, který zpravidla řídí celkové zužování výběžku 22, je poměr plochy průřezu základny 26 k ploše průřezu výběžku 22 v nejvyšší poloze výběžku 22. Jak bylo uvedeno výše, pojem „nejvyšší poloha“ se vztahuje k tomu bodu nebo segmentu dříku 28 nebo zachycovacího prostředku 30, který má největší kolmou vzdálenost od roviny podkladu 24. V typickém případě funguje dobře výběžek 22, mající poměr průřezové plochy základny 26 k nejvyšší průřezové ploše nejvyšší polohy v rozmezí od okolo 4:1 do okolo 9:1.
Pro zde probírané provedení se ukázal jako vhodný obecně kruhový dřík 28, který se zužuje ze základny o průměru o velikosti od okolo 0,76 mm do okolo 1,27 mm, jak bylo uvedeno výše, do průměru nejvyššího místa od okolo 0,41 mm do okolo 0,51 mm. Konkrétně poskytuje obecně průměr kruhového průřezu okolo 0,46 mm v místě nejvyšší polohy průřezovou plochu okolo 0,17 mm2. Obecně kruhový průřez základny 26 o průměru okolo 1,0 mm poskytuje průřezovou plochu základny okolo 0,81 mm2. Tato konstrukce má za následek poměr průřezové plochy základny k průřezové ploše v nejvyšším místě okolo 5:1, což je v rámci výše uvedeného rozmezí.
Zachycovací prostředek 30 je připojen ke dříku 28 a s výhodou přiléhá ke vzdálenému konci dříku 28. Zachycovací prostředek 30 vyčnívá radiálně směrem ven a vně od obvodu dříku 28 a může mít dále složku, která vybíhá podélně vybíhá, tj. je orientována směrem k podkladu 24 nebo od něj. Pod pojmem „zachycovací prostředek“ se zde rozumí jakýkoli výběžek vybíhající bočně vzhledem k obvodu dříku 28 (jin< než malé nerovnosti na obvodě dříku 28), který vzdoruje oddělování nebo snímání z přijímací plochy. Pojem „obvod“ znamená plochu vně výběžku 22. Pojem „radiálně“ znamená od kolmice na podklad 24 nebo k této kolmici, přičemž tato kolmice prochází počátkem 36, který leží zpravidla ve středu paty základny 26.
Zachycovací prostředek 30 má tvarovou složku rovnoběžnou s rovinou podkladu a složku orientovanou k rovině podkladu 24. Může mít jak boční, tak i podélnou složku. Není důležité, aby výběžek 22 měl zjevné ostře vymezované zakončení konce dříku 28, odlehlého od podkladu. Ohraničení mezi dříkem 28 a zachycovacím prostředkem 30 nemusí být naopak vůbec rozeznatelné. Je pouze zapotřebí, že podélně orientovaný líc obvodu dříku 28 je přerušen, takže zachycovací prostředek 30 má líc s vektorovou složkou rovnoběžnou s rovinou podkladu 24 a obrácenou k ní.
Zachycovací prostředek 30 může mít boční vybíhání 38 větší než dřík 28 nebo naopak, podle potřeby. Jak je znázorněno na obrázcích, zachycovací prostředek 30 je s výhodou všeobecně obloukový a může být tvarován do svinuté zahnuté křivky. Jestliže má zachycovací prostředek 30 zahnutou křivku, zachycovací prostředek 30 zahrnuje segment, který se podélně přibližuje podkladu v základně nebo v poloze s bočním odstupem od základny 26. Tento segment je bočně orientován směrem ke dříku 28, i když segment nemusí být nutně orientován k počátku 36.
Zachycovací prostředek 30 každého výběžku v množině výběžků 22, tvořící upevňovací systém 20, může být orientován do strany (bočně) ve v podstatě stejném směru, jsou-li požadovány relativně jednosměrně převládající vlastnosti upevňovacího systému, jako je pevnost proti loupání a pevnost ve smyku, nebo může být nahodile orientován pro zajištění v podstatě izotropních vlastností v bočních směrech. Zachycovací prostředek 30 může být tvořen háčkovitými hroty, které vybíhají v podstatě z jedné strany dříku 28 při vymezování v podstatě
-9CZ 284473 B6 konvexního obrysu, a pronikají do otvoru přijímací plochy pro zachycování pramenů nebo vláken přijímací plochy na vnitřním poloměru zakřivení zachycovacího prostředku 30. Vzájemná kolize mezi zachycovacím prostředkem 30 a prameny vláken přijímacího povrchu brání uvolňování upevňovacího systému 20 od přijímací plochy, až se přesáhne pevnosti upevňovacího systému v odlupování a ve smyku. Zachycovací prostředek 30 by neměl radiálně vyčnívat příliš daleko bočním směrem, neboť jinak by nemusel zachycovací prostředek 30 proniknout do otvoru v přijímací ploše. Průřez zachycovacího prostředku 30 by měl mít takovou velikost, aby pronikl do otvorů v přijímací ploše.
Průřezová plocha a geometrie zachycovacího prostředku 30 nejsou rozhodující, pokud má zachycovací prostředek 30 konstrukční celistvost, která zajišťuje dostatečné pevnosti ve smyku a ohybu pro pokrytí požadovaných pevností v odlupování a ve smyku u upevňovacího systému 20 majícího pole výběžků 22 dané hustoty. Pro zde popsané provedení je zde vhodný zachycovací prostředek 30 ve tvaru hákovitého hrotu mající maximální boční vybíhání 38 ve směru do strany od středu základny k odlehlému bočnímu obvodu od okolo 0,79 mm do okolo 1,4 mm.
Jestliže se zvolí seskupení výběžků 22 pro upevňovací systém 20, může být seskupení výběžků 22 uspořádáno v jakékoli kombinaci a hustoty podle požadavků pro docílení pevností proti odlupování a smyku, požadované pro obzvláštní aplikaci upevňovacího systému 20. Všeobecně se zvyšuje se zvyšováním hustoty seskupení výběžků úměrně odolnost proti odlupování a smyku lineárním způsobem. Jednotlivé výběžky 22 by neměly být uloženy tak těsně u sebe, aby kolidovaly se zachycovacími prostředky 30 sousedních výběžků 22 a bránily jejich zachycování pramenů a vláken přijímací plochy. Jestliže jsou výběžky 22 uloženy příliš těsně u sebe, může dojít k hutnění pramenů nebo vláken přijímací plochy, které vede k zakrývání otvorů mezi prameny nebo vlákny. Obráceně by výběžky 22 neměly být umístěny od sebe v příliš velkých odstupech tak, aby vyžadovaly nadměrnou plochu podkladu 24 pro poskytnutí upevňovacího systému 20 přiměřené pevnosti ve smyku a odlupování.
Je výhodné uspořádat seskupení výběžků 22 v řadách, takže každý výběžek 22 má zpravidla stejný odstup od sousedního výběžku 22. Řady jsou zpravidla orientovány ve směru průchodu strojem a směru napříč průchodu strojem podle výrobního postupu popsaného a definovaného níže. Obecně by každá řada výběžků 22 ve směru průchodu strojem a ve směru napříč průchodu strojem měla být umístěna ve stejném odstupu od sousední řady výběžků 22 ve směru průchodu strojem a ve směru napříč průchodu strojem pro zajištění obecně rovnoměrného napěťového pole v upevňovacím systému 20 a přijímací ploše, když jsou vyvíjeny separační síly na upevňovací systém 20 a přijímací plochu.
Pod pojmem „rozteč“ se zde rozumí vzdálenost, měřená buď ve směru průchodu strojem, nebo napříč průchodu stroje, mezi středy pat základen 26 výběžků 22 v přilehlých řadách. V typickém případě je vhodný upevňovací systém 20 mající množinu výběžků 22 s roztečí od okolo 1,02 mm do okolo 5,08 mm v obou směrech, přičemž rozteč okolo 2,03 mm je považována za nejvýhodnější. Sousední řady ve směru napříč stroje jsou s výhodou posunuty o přibližně polovinu rozteče v příčném směru stroje pro zdvojnásobení vzdálenosti ve směru stroje mezi sousedními řadami napříč stroje.
Výběžky 22 mohou být uvažovány jako uspořádané v matici na mřížce o velikosti jednoho čtverečního centimetru mající množinu výběžků 22 s okolo 2 do okolo 10 řad výběžků 22 na centimetr jak ve směru stroje tak ve směru napříč stroje, s výhodou okolo 5 řad výběžků 22 na centimetr v každém směru. Tato mřížka bude mít za následek vytvoření upevňovacího systému 20 majícího okolo 4 až 100 výběžků 22 na čtvereční centimetr podkladu 24.
Výběžky 22 upevňovacího systému 20 mohou být vytvořeny z tepelně citlivého materiálu, který je stabilní a udržuje tvar vzhledem ke své pevnosti, ale není tak křehký, že by došlo k selhání, když je upevňovací systém vystaven separačním silám. Pod pojmem „tepelně citlivý“ se zde
- 10CZ 284473 B6 rozumí vlastnost materiálu, který se postupně mění z pevného stavu do kapalného stavu při vyvíjení tepla. Jako selhání se považuje stav, kdy se výběžek 22 zlomil nebo již déle nemůže odolávat reakci v přítomnosti oddělovacích sil. S výhodou má materiál modul pružnosti v tahu podle ASTM D-638 od okolo 241 MPa do okolo 310 MPa.
Dále by měl mít materiál výběžků dostatečně nízký bod tání pro zajištění snadného zpracování a relativně vysokou viskozitu pro zajištění lepkavé a tuhé konzistence při teplotách blízkých teplotě tání materiálu, takže dříky 28 mohou být protahovány a zachycovací prostředek 30 může být snadno tvarován podle níže popisovaného způsobu výroby. Je též důležité, aby výběžky 22 10 byly viskoelastické, aby se umožnily větší obměny parametrů ovlivňujících strukturu výběžků
22, a obzvláště geometrie zachycovacího prostředku 30. Vhodný je materiál mající komplexní viskozitu od okolo 20 do okolo 100 Pa.s při teplotě ukládání na podklad 24.
Viskozita může být měřena mechanickým spektrometrem při použití dynamického operačního 15 módu při vzorkovací frekvenci 10 Hz a 10% materiálovém namáhání. Je dávána přednost kotoučovité nebo deskovité geometrii, obzvláště s kotoučem majícím poloměr okolo 12,5 mm a mezerou okolo 1,0 mm mezi kotoučem a deskou.
Výběžky 22 jsou s výhodou vytvořeny z termoplastického materiálu. Pod pojmem „termo20 plastický“ se rozumí nezesítěné polymery tepelně citlivého materiálu, který teče při aplikaci tepla nebo tlaku. Adhezivní termoplasty tavitelné za horka se obzvláště dobře hodí pro výrobu upevňovacího systému 20 podle vynálezu, zejména podle níže popisovaného a definovaného postupu. Pod pojmem adhezivní a tavitelné za horka se rozumí viskoelastický termoplast, který si podržuje zbytková napětí při ztuhnutí z kapalného stavu. Polyesterové a polyamidové adhezivní 25 termoplasty tavitelné za horka jsou obzvláště vhodné. Pod pojmem „polyestery“ a „polyamidy“ se zde rozumí řetězce, mající opakující se esterové a amidové jednotky.
Zvolí-li se polyesterový adhezivní materiál tavitelný za tepla, ukazuje se, že dobře pracuje adhezivní materiál, mající komplexní viskozitu okolo 23 ± 2 Pa.s při teplotě okolo 194 °C. Zvolí30 li se polyamidový adhezivní materiál tavitelný za horka, ukázal se jako dobře fungující materiál, mající komplexní viskozitu okolo 90 ± 10 Pa.s při teplotě okolo 204 °C. Bylo zjištěno, že dobře funguje teplem tavitelný polyamidový adhezivní materiál.
Výše popsané výběžky 22 mohou být vyráběny způsobem zahrnujícím ukládání jednotlivých 35 nespojitých množství (kapek ve smyslu definice předmětu vynálezu) zahřátého, tepelně citlivého materiálu na podklad 24, který se pohybuje relativně vůči zvolenému prostředku pro ukládání zahřátého tepelně citlivého materiálu. Konkrétněji se při způsobu přivádí tepelně citlivý nebo tavitelný materiál, jak je popsán výše, zahřívá se na nejméně teplotu tání tak, že zahřátý tepelně citlivý materiál je v tekutém stavu. Podklad 24 je přiváděn a dopravován relativně vzhledem 40 k prostředku pro nanášení tohoto zahřátého materiálu. Použije se prostředek pro nanášení jednotlivých nespojitých množství (kapek ve smyslu definice předmětu vynálezu) zahřátého, tepelně citlivého (dále tavitelného) materiálu. Nespojitá množství tavitelného materiálu, se ukládají z nanášecího prostředku na podkladě 24. Odborníkovi v oboru bude zřejmé, že nanášecí prostředek pro ukládání nespojitého množství tepelně citlivého materiálu může být dopravován 45 a podklad 24 může být držen nepohyblivý nebo může být podklad je dopravován a ukládací prostředek je držen nepohyblivý, pro zajištění relativního pohybu mezi podkladem 24 a ukládacím prostředkem.
Během ukládání nespojitých množství tepelně citlivého materiálu, které tvoří výběžek 22, jsou 50 definovány dva směry. Jeden směr, dále označovaný jako druhý směr, je směr ve kterém je podklad odtahován v okamžiku ulpívání tavitelného materiálu na podklad 4, nebo přesněji řečeno směr orientace podkladu 24, v němž podklad opouští místo dokončení ukládání. Směr není na obr. 2 znázorněn, a v praxi se projevuje jako důsledek vychýlení podkladu ve čtvrtém směru F4,
-11 CZ 284473 B6 v němž je odtahován ze štěrbiny 70 mezi nanášecím válcem 72 a opěrným válcem 74 pod úhlem δ vzhledem k prvnímu směru Fl, v němž podklad vstupuje do štěrbiny 70. To vyplývá z toho, že k ukládání kapky na podklad nedochází okamžitě. I když počáteční složka ukládání je orientována v počátečním směru Fo kolmém na podklad 24, nanášecí válec 72 pokračuje během ukládání v otáčení, takže v okamžiku, kdy uložení je dokončeno (kapka zcela opustí komůrkovou buňku 76 a ulpí na podkladu 24), došlo k natočení směru, v němž byla kapka nakonec vytažena z komůrkové buňky 76. Toto odchýlení se děje na malé ploše a nemůže být proto na obr. 2 zřetelně znázorněno. V podstatě se projevuje tak, že neznázorněný třetí směr (v němž je nanášení dokončováno) je odchýlen v malém úhlu ve směru hodinových ručiček od počátečního směru Fo (kolmého k prvnímu směru Fl), a neznázorněný druhý směr je odchýlen v malém úhlu od vodorovného prvního směru Fl směrem ke čtvrtému směru F4. Třetí směr je tedy definován jako směr, v němž je ukládání tavitelného materiálu na pohybující se podklad 24 dokončováno, zatímco druhý směr je definován jako směr orientace podkladu 24 v okamžiku, kdy podklad opouští místo dokončení ukládání. Neznázorněný druhý a třetí směr svírají neznázorněný úhel beta. Podklad 24 je pod úhlem δ odtahován ze štěrbiny 70 s výhodou neznázorněným válcem.
Oblastí dotyku tavitelného materiálu ve smyslu vynálezu se rozumí v daném provedení obecně oblast štěrbiny mezi válci 72, 74, počínaje nejužším místem štěrbiny 70, v němž začíná tavitelný materiál opouštět v počátečním směru Fo svisle orientovanou komůrkovou buňku 76. a konče polohou poněkud pootočenou za tímto nejužším místem štěrbiny 70 ve směru 75, v níž je ukládání kapek na podklad 24 dokončováno ve třetím směru a v níž podklad opouští místo ukládání (a tedy oblast dotyku) ve druhém směru. Druhý směr představuje točnou rovinu k opěrnému válci 74 v tomto bodě (nebo lépe: povrchové přímce). Jak je zřejmé z obr. 2, podklad 24 se dále ohýbá okolo opěrného válce 74 a opouští ho ve čtvrtém směru F4, který odpovídá tečné rovině v bodě (povrchové přímce), kde podklad nabývá přímočarý směr směrem k neznázoměnému odebíracímu válci, který ho odtahuje.
Pro zajištění požadovaných vlastností v pevnosti ve smyku definovaných níže, je úhel beta s výhodou tupý. Obecně se tupý úhel beta více blíží hodnotě okolo 100°, buď od větších nebo menších úhlů, což má v typickém případě za následek vytvoření upevňovacího systému 20, majícího relativně větší pevnost ve smyku. Je možné odvodit, že výhodný úhel okolo 100° se může poněkud lišit podle nanášecího prostředku zvoleného pro nanášení zahřátého tepelně citlivého materiálu na podklad 24.
Během procesu ukládání zahřátého tavitelného materiálu na podklad 24 s výhodou vzniká rychlostní rozdíl mezi dopravovaných podkladem 24 a ukládaným tepelně citlivým (tavitelným) materiálem. Takový rychlostní rozdíl se považuje za „kladný“, jestliže rychlost podkladu v jeho dopředném pohybu větší, než je rychlost nanášecího prostředku, jako jsou buňky 76 v nanášecím válci použitém pro ukládání horkého tepelně citlivého (tavitelného) materiálu v bodě ukládání takového materiálu na podklad 24. Obráceně je rychlostní rozdíl považován za „záporný“, jestliže rychlost dopravovaného podkladu 24 je menší, než je rychlost komůrkové buňky 76 pro ukládání tepelně citlivého materiálu v bodě ukládání takového materiálu na podklad 24. Bude zřejmé odborníkům v oboru, že jestliže prostředek pro ukládání zahřátého tepelně citlivého materiálu je držen nepohyblivě a podklad 24 se pohybuje, vzniká vždy kladný rychlostní rozdíl. Vytvořením kladného rychlostního rozdílu mohou viskoelastické Teologické vlastnosti tepelně citlivého materiálu umožňovat protahování materiálu v bočním směru (do strany) a dodávat mu požadované upevňovací vlastnosti, obzvláště žádoucí pevnost ve smyku.
Upevňovací systém 20 podle vynálezu může být vyráběn při použití modifikovaného hlubotiskového procesu. Hlubotisk je dobře znám v oboru, jak dokládá patentový spis USA č. 4 643 130, na který se zde odvoláváme. Jak je znázorněno na obr. 2, podklad 24 může být posouván štěrbinou 70 vytvořenou mezi proti sobě ležícími válci, a to nanášecím válcem 72 a opěrným válcem 74. Válce 72 a 74 mají v podstatě vzájemně rovnoběžné osy uložené
- 12CZ 284473 B6 v podstatě rovnoběžně s rovinou podkladu 24. Každý z válců 72 a 74 se otáčí okolo své příslušné osy, takže válce 72 a 74 mají v podstatě stejnou plochu a otáčejí se stejným směrem ve štěrbině 70. V případě potřeby mohou mít válce 72 a 74 v místě štěrbiny 70 také v podstatě vzájemně shodné obvodové rychlosti.
V případě potřeby jak nanášecí válec 72, tak i opěrný válec 74 mohou být poháněny vnější neznázoměnou hnací silou nebo jeden válec může být poháněn vnější hnací silou a druhý válec může být poháněn třecím záběrem s prvním válcem. Ukázalo se, že elektromotor na střídavý proud s výstupním výkonem 1500 W poskytuje přiměřenou hnací sílu. Otáčením aktivují válce 72 a 74 aktivují nanášecí prostředek pro nanášení ohřátého, tepelně citlivého materiálu na podklad 24 pro tvorbu výběžků 22. Válce 72 a 74 se mohou otáčet při stejné nebo různých obvodových rychlostech. Je pouze potřebné, aby se oba válce 72 a 74 otáčely ve stejném směru v místě štěrbiny 70.
Nanášecí prostředek by měl být schopný zajistit teplotu materiálu výběžků 22 v kapalném stavu, zajistit v podstatě rovnoměrnou rozteč mezi výběžky 22 jak ve směru stroje, tak i napříč stroje a poskytnout požadovanou hustotu výběžků 22 v rámci pole. Nanášecí prostředek by také měl být schopen vytvářet výběžky mající různé průměry základny 26 a výšky dříku 28. Nanášecí válec 72 konkrétně vytváří nanášecí prostředek pro nanášení výběžků 22 na podkladě 24 v požadované plošné kombinaci, popisované výše, nebo jiné kombinaci, podle výrobního způsobu podle vynálezu.
Pojem „nanášecí prostředek“ se vztahuje na zařízení, které dopravuje kapalný materiál výběžku z volného objemového množství (jednotlivé kapky ve smyslu definice předmětu vynálezu) na podklad 24 v dávkováních odpovídajícím jednotlivým výběžkům 22. Pojem „nanášet“ znamená dopravovat materiál výběžků zvolné ložené formy a jeho dávkování na podkladě 24 v jednotkách odpovídajících jednotlivým výběžkům 22.
Jedním vhodným nanášecím prostředkem pro nanášení materiálu výběžků na podklad 24 je matice jedné nebo více komůrkových buněk 76 v nanášecím válci 72. Pod pojmem „komůrková buňka“ se zde rozumí jakákoli dutina nebo jiná složka nanášecího válce 72, která přenáší materiál výběžků ze zdroje na podklad 24 a ukládá tento materiál na podklad 24 v nespojitých jednotkách.
Průřezová plocha komůrkové buňky 76, uvažovaná v povrchu nanášecího válce 72, zpravidla odpovídá tvaru paty základny 26 výběžku 22. Průřez komůrkové buňky 76 by měl být přibližně rovný požadovanému průřezu základny 26. Hloubka buňky 76 částečně určuje délku výběžku 22 v podélném směru, konkrétně kolmou vzdálenost od základny 26 k bodu nebo segmentu nejvyšší polohy. Zatímco však se hloubka buňky 76 zvětšuje na více než přibližně 70 % průměru buňky 76, podélný rozměr výběžku 22 v podstatě zůstává konstantní. K tomu dochází proto, že nikoliv všechen kapalný materiál výběžku je vytažen z komůrkové buňky 76 a uložen na podklad 24. Vzhledem k povrchovému napětí a viskozitě kapalného materiálu výběžku jeho část zůstane v komůrkové buňce 76 a nebude přenášena do podkladu 24.
Pro zde popisované provedení přiměřeně vyhovuje slepá, všeobecně válcovitě tvarovaná komůrková buňky 76 mající hloubku mezi okolo 50 a okolo 70 procenty průměru. V případě potřeby může být komůrková buňka poněkud zešikmena do tvaru komolého kužele pro vyhovování běžnému výrobním procesům, jako je chemické leptání.
V případě tvarování do tvaru komolého kužele by úhel zešikmení komůrkové buňky 76 neměl být větší než okolo 45° pro získání výhodného zešikmení dříku 28 a pro poskytnutí poměrů základny k nejvyšší poloze uvedených výše. Svírá-li zešikmení komůrkové buňky 76 větší úhel, může to mít za následek výběžek 22 mající příliš velké zužování. Je-li sevřený úhel příliš malý nebo je-li komůrková buňka 76 válcová, může to mít za následek dřík 28 všeobecně stejno
- 13CZ 284473 B6 měrného průřezu a tedy vznik ploch s větším napětím. Pro zde popisované provedení poskytuje vhodný výběžek 22 komůrková buňka 76 mající sevřený úhel okolo 45°, průměr obvodu válce okolo od 0,89 mm do okolo 1,22 mm a hloubku v rozpětí od okolo 0,25 mm do okolo 0,51 mm.
Nanášecí válec 72 a opěrný válec 74 by měly být stlačovány v rovině spojující osy válců pro vytlačování lepidla z komůrkových buněk 76 v nanášecím válci 72 na podklad 24 a pro poskytování dostatečného třecího záběru pro pohánění protilehlého válce, pokud není zevně poháněn. Opěrný válec by měl být poněkud měkčí a poddajnějšího než nanášecí válec 72 pro zajištění pružného podkládání materiálu výběžků, když je ukládán na podkladu 24 z tiskacího válce 72. Vhodný je opěrný válec 74 mající pryžový povlak s tvrdostí podle Shora A od okolo 40 do okolo 60.
Teplota nanášecího válce 72 není rozhodující, ale nanášecí válec 72 by měl být zahříván pro bránění tuhnutí výběžků 22 během přenosu ze zdroje ukládáním na podklad 24. Všeobecně je požadována teplota blízká teplotě zdroje materiálu. Bylo zjištěno, že dobře funguje teplota nanášecího válce 72 okolo 197 °C.
Je třeba poznamenat, že může být zapotřebí chladicí válec, je-li podklad 24 negativně ovlivňován teplem přenášeným z materiálu výběžků. Je-li požadován chladicí válec, může být vřazen do opěrného válce 74 při použití prostředků dobře známých v oboru. Toto uspořádání je často potřebné, použije-li se polypropylenu, polyethylenu nebo jiného polyolefinového podkladu 24.
Materiál použitý pro vytváření jednotlivých výběžků 22 musí být udržován ve zdroji, který zajišťuje potřebnou teplotu pro nanášení výběžků 2 na podklad 24. V typickém případě je požadována teplota lehce nad bodem tání materiálu. Materiál se považuje jako teplota tání nebo nad teplotou tání, jestliže je materiál částečně nebo zcela v kapalném stavu.
Je-li zdroj materiálu výběžků udržován na příliš vysoké teplotě, nemusí být materiál výběžků dostatečně viskózní a může vést ke tvorbě zachycovacích prostředků 30, které se směrem do strany (bočně) spojují s výběžky 22 přilehlými ve směru stroje. Jestliže je teplota materiálu velmi vysoká, výběžek 22 bude téci do malé, poněkud půlkulovitě tvarované kapky, a zachycovací prostředek 30 se nevytvoří. Obráceně, je-li teplota zdroje příliš nízká, materiál výběžku se nepřenese ze zdroje k prostředku pro ukládání materiálu nebo následně se nemusí správně přenášet z nanášecího prostředku 76 na podklad 24 v požadovaném seskupení nebo kombinaci. Zdroj materiálu by také měl poskytnout obecně rovnoměrný teplotní profil materiálu, být ve spojení s prostředkem pro ukládání adhezního materiálu na podklad 24 a být snadno doplňován, když se materiál výběžků spotřebuje.
Vhodný zdroj je žlab 80, v podstatě společně roztaživý s tou částí rozměru napříč nanášecího válce 72 stroje, která má komůrkové buňky 76, a přilehlý k ní. Žlab 80 má dno s uzavřeným koncem, vnější stranu a konce. Vrch může být otevřený nebo uzavřený. Vnitřní strana žlabu 80 je otevřená, dovolující kapalnému materiálu, který se ve žlabu 80 nachází, volně se dotýkat a být ve spojení s obvodem nanášecího válce 72, a vstupovat do komůrkových buněk 76 nebo být ve spojení s jakýmkoli jiným požadovaným prostředkem pro ukládání tepelně citlivého materiálu na podklad 24.
Zdroj je zevně zahříván známými neznázoměnými prostředky pro udržování materiálu výběžků v kapalném stavu a na vhodné teplotě. Výhodná teplota je nad bodem tání, ale pod hodnotou, při které dochází k význačné ztrátě viskoelasticity. V případě potřeby může být kapalný materiál uvnitř žlabu 80 smíchán nebo recirkulován pro podporování homogenity a rovnoměrného rozdělení teploty.
Proti dnu žlabu 80 je umístěn stěrač 82, který ovládá množství materiálu výběžku vedené knanášecímu válci 72. Stěrač 82 a žlab 80 jsou udržovány nepohyblivé, když se nanášecí válec
- 14CZ 284473 B6 otáčí, což dovoluje stěrači 82 otírat obvod nanášecího válce 72 a oškrabovat jakýkoli materiál výběžků, který není uložen v jednotlivých komůrkových buňkách 76, z nanášecího válce 72, a dovoluje takovému materiálu, aby byl recyklován. Toto uspořádání dovoluje materiálu výběžku aby byl ukládán z komůrkových buněk 76 na podklad 24 v požadovaném poli podle geometrie komůrkových buněk 76 na obvodu nanášecího válce 72. Jak je patrné na obr. 2, leží stěrač 82 s výhodou ve vodorovné rovině, obzvláště vodorovný vrchol nanášecího válce 72, který leží před místem štěrbiny 70 z hlediska otáčení.
Poté, co byly uloženy na podklad 24, mohou být výběžky 22 odříznuty z nanášecího válce 72 a komůrkové buňky 76. V případě potřeby může být ořezávání dokončeno jako samostatný pochod ve způsobu pro ořezávání výběžků 22 na zachycovací prostředek 30 upevňovacího systému a odpad. Pod pojmem „odpad“ se zde rozumí jakýkoli materiál oříznutý z výběžku 22, který netvoří část upevňovacího systému 20. V závislosti na seřízení řady parametrů, jako jsou dále uváděné úhly, které zaujímá podklad na výstupu ze zařízení vzhledem ke směru vstupu a nanášení, rozdíl rychlosti, viskozita zahřátého, tepelně citlivého materiálu, tvaru komůrkové buňky 76, atd., nemusí být samostatný ořezávací krok potřebný. Ořezávání může nastávat v důsledku toho, že podklad 24 je dopravován směrem od bodu nanášení.
Je-li použit, měl by ořezávací prostředek 78 být nastavitelný pro poskytování různých velikostí výběžků 22 a bočních vybíhání 38 zachycovacího prostředku 30 a také zajistit rovnoběžnost v poli v příčném směru stroje. Pod pojmem „ořezávací prostředek“ se rozumí jakékoli zařízení nebo prvek, který v podélném směru odděluje odpad od upevňovacího systému 20. Pojem „ořezávat“ se týká oddělování odpadu od upevňovacího systému 20, jaký je popsán výše, Ořezávací prostředek 78 by měl také být čistý a neměl by korodovat, oxidovat nebo přenášet korozní látky a kontaminující látky (jakc je materiál odpadu) na výběžky 22. Vhodný ořezávací prostředek je drát 78 uložený obecně rovnoběžně s osou válců 72 a 74 a umístěný s odstupem od podkladu 24, který je poněkud větší, než je kolmá vzdálenost od nejvyšší polohy ztuhlého výběžku 22 k podkladu 24.
S výhodou je drát 78 elektricky vyhříván pro zabránění tvorby shromažďování roztaveného materiálu výběžků 22 na ořezávacím prostředku 78, pro kompentování jakéhokoli ochlazování výběžků 22, ke kterému dochází mezi okamžikem, kdy materiál výběžků opustí zahřátý zdroj a okamžikem, kdy dochází k ořezávání, a pro podporování protahování zachycovacího prostředku 30 směrem do strany (bočně). Zahřívání ořezávacího prostředku 78 by také mělo zajistit rovnoměrné rozdělení teploty ve směru napříč stroje, takže se vytvoří pole výběžků 22 mající v podstatě rovnoměrnou geometrii.
Všeobecně může být s tím, jak stoupá teplota materiálu výběžků, použita relativně chladnější teplota drátu 78 ořezávacího prostředku. Když rychlost podkladu 24 klesá, dochází k méně časté potřebě chlazení horkého drátu 78 při ořezávání každého výběžku 22 a odpadu, což umožňuje použití drátu 78 při stejných teplotách s nižším příkonem. Je třeba poznamenat, že když se teplota horkého drátu 78 zvyšuje, bude to mít za následek výběžek 22 mající relativně kratší dřík 28. Obráceně se bude délka dříku 28 a boční délka zachycovacího prostředku 30 zvyšovat v obráceném poměru, když bude klesat teplota horkého drátu 78. Není zapotřebí, aby ořezávací prostředek 78 se skutečně dotýkal výběžku 22 pro to, aby mohlo dojít k ořezávání. Výběžek 22 může být ořezáván vyzařovaným teplem vysílaným ořezávacím prostředkem 78.
Pro zde popisovaná provedení byl shledán jako vhodný chromniklový drát 78, mající průměr okolo 0,51 mm zahřívaný na teplotu od okolo 343 °C do okolo 416 °C. Bude zřejmé, že nůž, laserový řezací nebo jiný ořezávací prostředek 78 může nahrazovat výše popsaný horký drát 78.
Je důležité, aby ořezávací prostředek 78 byl uložen v poloze, která dovoluje, aby došlo k protahování materiálu výběžků před tím, než je výběžek ořezáván od odpadu. Je-li ořezávací prostředek 78 uložen příliš daleko od roviny podkladu 24, materiál výběžku bude procházet pod
- 15CZ 284473 B6 ořezávacím prostředkem 78 a nebude jím zachycován, čímž se vytvoří velmi tenký zachycovací prostředek 30 výběžku 22, který nebude umístěn v řádném odstupu od podkladu 24 nebo přilehlých výběžků 22. Obráceně, jestliže ořezávací prostředek 78 je uložen příliš blízko k rovině podkladu 24, bude ořezávací prostředek 78 krátit dřík 28 a zachycovací prostředek 30 se nevytvoří.
Ořezávací prostředek 78 z horkého drátu, uložený ve vzdálenosti 14 mm až 22 mm, s výhodou okolo 18 mm ve směru průchodu strojem od místa štěrbiny 70, přibližně 4,8 mm až 7,9 mm radiálně směrem ven od opěrného válce 74 a přibližně 1,5 mm až 4,8 mm radiálně směrem ven od nanášecího válce 72, má polohu přiměřeně uloženou pro zde popisovaný způsob výroby.
Po uložení materiálu výběžků 22 z komůrkové buňky 76 na podklad 24 válce 72 a 74 pokračují v otáčení ve směrech 75, 75a vyznačených šipkami na obr. 2. To má za následek relativní posun mezi dopravovaným podkladem 24 a komůrkovými buňkami 76, během kterého (před ořezáváním) materiál výběžku přemosťuje prostor mezi podkladem 74 a nanášecím válcem 72. Relativní posun pokračuje, materiál výběžků se protahuje až dojde k oříznutí a výběžek 22 je oddělen od komůrkové buňky 76 nanášecího válce 72. Pod pojmem „protahování“ se zde rozumí zvětšování v lineárním rozměru, kde alespoň část přírůstku se stane v podstatě trvalou na dobu životnosti upevňovacího systému 20.
Jak je uvedeno výše, může být také potřebné ořezávat jednotlivé výběžky 22 od nanášecího válce 72 jako část procesu, kterým se tvoří zachycovací prostředek 30. Když je oříznut, je výběžek 22 v podélném směru rozdělen na dvě části, a to konec odlehlý od podkladu a zachycovací prostředek 30, který zůstane jako součást upevňovacího systému 20, a neznázoměný odpad, který zůstává s nanášecím válcem 72 a může být podle potřeby recyklován. Poté, co jsou výběžky 22 oříznuty od odpadu, je upevňovacímu systému 20 dovoleno ztuhnout dříve než dojde k dotyku výběžků 22 jinými předměty. Po ztuhnutí výběžků 22 může být podklad 24 svinut do svitku pro ukládání podle potřeby.
Podklad 24 může být dopravován štěrbinou 70 v prvním směru Fl při rychlosti okolo 3 až 31 metrů za minutu. Podklad 24 může být tažen štěrbinou 70 při rychlosti od přibližně o 25 % větší do přibližně o 15 % menší, než je obvodová rychlost uvedeného nanášecího válce 72, čímž se získává 25% kladný rychlostní rozdíl až po 15% záporný rychlostní rozdíl. S výhodou se použije kladného rychlostního rozdílu nejméně 2 %. Použije-li se zařízení z obr. 2, rychlost dopravovaného podkladu 24 je proto nejméně okolo 2 % větší, než je povrchová rychlost nanášecího válce 72.
Upevňovací vlastnosti, zejména pevnost ve smyku upevňovacího systému 20 nebo jednotlivého výběžku 22, mohou být také ovlivňovány vzájemným úhlem beta druhého a třetího směru, uplatňujících se v dynamických pochodech tohoto procesu, přičemž druhý směr je směr orientace podkladu v okamžiku, kdy opouští místo nanášení kapky tavitelného materiálu na podklad 24, jak již bylo vysvětleno, a třetí směr je směr ve kterém je dokončováno ukládání zahřátého tavitelného materiálu na dopravovaný podklad 24, jak bylo rovněž vysvětleno. Podklad 24 je v okamžiku, kdy opouští místo nanášení (oblast dotyku), odtahován vzhledem k prvnímu směru Fl, v němž vstoupil do štěrbiny 70 mezi válci 72, 74, pod odklonovým úhlem gama, který je ostrý úhel svíraný mezi druhým směrem, v němž podklad opouští místo nanášení, a prvním směrem Fl, vymezujícím na obr. 2 vodorovnou rovinu štěrbiny 70. V typickém případě se bude se zmenšováním úhlu gama mezi prvním směrem Fl a druhým směrem, nebo zmenšováním úhlu beta mezi druhým směrem a třetím směrem dosahovat u výsledného upevňovacího systému 20 relativně vyšší pevnost ve smyku, jak podrobněji vyplývá z dále uváděných příkladů a grafů a jak je dále podrobněji popisováno.
Tento vztah všeobecně platí, bez ohledu na relativní rozdíl rychlosti mezi dopravovaným podkladem 24 a prostředkem pro ukládání ohřátého, tepelně citlivého materiálu na dopravovaný
- 16CZ 284473 B6 podklad 24. Tento vztah také platí jak pro kladné rychlostní rozdíly, tak i pro záp rozdíly. Proces, při kterém je dopravovaný podklad 24 v okamžiku ukládání táži beta vzhledem ke třetímu směru o velikosti okolo 100° do okolo 110° a k< dopravovaný podklad 24 odtahován od prvního směru Fl v okamžiku nanášení ’ svírajícím odklonový úhel gama od okolo 5 do okolo 40°, je shledáván jako dob é rychlostní v tupém úhlu ?tněji kde je iihém směru, ingující.
Z obr. 3 je všeobecně patrné, že když vzrůstá kladný rychlostní rozdíl, klesá úh a výběžků 22 svíraný s podkladem 24 a výběžky 22 se více orientují do strany (bočně) a více se blíží směru rovnoběžnému se směrem podkladu 24. Tento vztah platí a je v podstatě lineární pro dva zvolené odklonové úhly gama 15° a 35° mezi směrem Fl a druhým směrem, ve kterém je podklad 24 orientován v okamžiku, kdy opouští místo nanášení, a zahrnuje rozmezí od záporného 11% rychlostního rozdílu do kladného 16% kladného rychlostního rozdílu.
Jak je patrné z obr. 4, měří se pevnost ve smyku mechanického upevňovacího systému v gramové síle vzorku upevňovacího systému 20 majícího plochu okolo 4,84 cm2. Tato vzorková velikost byla zvolena proto, že je dostatečně velká a je typická pro velikosti použité při výše zmíněné aplikaci. Smyková pevnost se zkouší při použití modelového materiálu jako přijímací plochy. Smyková síla může být měřena tažením upevněného upevňovacího systému 20 a přijímací plochy do opačných směrů, přičemž tyto směry jsou obecně rovnoběžné s rovinami odpovídajícího podkladu 24 a rovinou přijímací plochy. Během měření je úhel sklonu a výběžků 22 obecně orientován ve stejném směru, jako ve kterém je podklad 24 tažen tažným strojem (výběžek 22 z obr. 1 je tažen doprava). Způsob použitý pro určení odolnosti upevňovacího systému 20 vůči smykovým silám je podrobněji popsán v patentovém spisu USA č. 4 699 622, na který se zde odvoláváme z hlediska popisu vhodné techniky :>ro měření smykových sil.
Podle obr. 4 je patrné, že smyková síla upevňovacího systému 20 je vztažena k úhlu a dříků 28 výběžků 22 a tedy k rychlostnímu rozdílu, a to na základě vztahu vyznačeného na obr. 3. Jak je znázorněno na obr. 4, je výhodné, aby úhel mezi dříky 28 a podkladem 24 byl menší než okolo 70° a s výhodou menší než okolo 65°, pro udržování pevnosti ve smyku alespoň okolo 1000 g na 4,8 cm2, protože je patrné, že pevnost ve smyku rychle klesá, čím více se dříky 28 stávají kolmo orientovanými vzhledem k podkladu nad mezí 65 až 70°. Také z obr. 4 je patrné, že pro všechny zaznamenané hodnoty sevřených dříkových úhlů a se získávají větší pevnosti ve smyku, jestliže podklad 24 se odtahuje od roviny štěrbiny 70 při odklonovém úhlu gama 15° místo většího odklonového úhlu gama 35°.
Z obr. 4 je patrné, že je obecně zapotřebí, aby úhel a mezi dříkem 28 výběžku 22 a podkladem 24 byl menší než 70°. Obzvláště je žádoucí úhel a od okolo 20° do okolo 65°. Tento vztah opět platí pro oba odklonové úhly gama mezi prvním směrem Fl vstupu do štěrbiny 70 a druhým směrem, ve kterém je podklad 24 orientován v okamžiku, kdy opouští místo dokončování nanášení.
Obr. 5 znázorňuje vztah mezi rychlostním rozdílem dopravovaného podkladu 24 a pevností ve smyku mechanického upevňovacího systému 20 dosahovanou takovým rychlostním rozdílem. Na obrázku jsou vyznačeny jak kladný, tak i záporný rychlostní rozdíl. Z obr. 5 je však obecně patrné, že je žádoucí kladný rychlostní rozdíl okolo 2 až 16 %. Tento vztah opět platí jak pro popisované odklonové úhly gama.
Jiný faktor, který může být zvážen odborníky v oboru, je poloměr zakřivení nanášecího válce 72 a jeho vztah k rychlostnímu rozdílu a odklonovému úhlu gama mezi prvním směrem Fl a druhým směrem. Když klesá poloměr zakřivení nanášecího válce 72. jsou odpad a dřík 38 výběžků 22, který se tvoří, odtahovány od podkladu 24 v úhlu, který v blízkosti štěrbiny 70 je více kolmý k rovině prvního směru Fl. Při tuhnutí bude mít takový výběžek 22 typicky relativně
- 17CZ 284473 B6 větší úhel a než výběžek 22 vyrobený v podmínkách, které jsou podobné, kromě použití většího poloměru zakřivení nanášecího válce 72.
Aby nedošlo k poklesu smykové síly na základě vztahu z obr. 4, měly by být při poklesu poloměru zakřivení nanášecího válce 72 buď rychlostní rozdíl, nebo odklonový úhel gama nebo obojí také nižší. Jestliže se poloměr zakřivení nanášecího válce 72 zvětšuje nebo zmenšuje bez odpovídající kompenzace rychlostního rozdílu nebo odklonového úhlu gama, úhel a výběžku 22 a tedy i smyková pevnost upevňovacího systému 20 nemusí odpovídat smykové pevnosti požadované pro použití. Zejména jestliže rychlostní rozdíl a odklonový úhel gama neodpovídá poloměru zakřivení nanášecího válce 72, může být přečnívající odpadová část výběžku 22 orientována příliš kolmo vzhledem k podkladu 24 a při tuhnutí může být úhel sklonu a výběžku 22 větší, než je požadováno, což má za následek upevňovací systém 20 s menší pevností ve smyku, než je požadováno.
Pro zajištění zlepšeného upevňovacího systému 20 podle vynálezu je důležité použít se zařízením pro výrobu upevňovacího systému 20 prostředek udělující jednotlivé nanášeným množstvím ukládaného tepelně citlivého materiálu vektorovou orientaci v základně 26 výběžku 22, která není ortogonální (více než okolo 10° od osy v jakémkoli směru) křovině podkladu 24. Jestliže se použije zařízení z obr. 2, zahrnují dva prostředky pro udělování neortogonální vektorové orientace k podkladu 24 nespojité ukládanému tavitelnému materiálu výše uvedený rychlostní rozdíl a ostrý odklonový úhel gama mezi prvním směrem Fl, v němž do oblasti dotyku vstupuje, a druhým směrem, v němž tuto oblast opouští v okamžiku ukládání.
Jsou proveditelné různé odchylky popisovaného zařízení a způsobu v rámci vynálezu. Použije-li se v případě potřeby relativně silný podklad 24 a dostatečné napětí, může být vypuštěn opěrný válec 74 zařízení z obr. 2. Místo toho, jak je známé odborníkům v oboru, může podklad 24 obalovat nanášecí válec 72 použitím sledovacích válců, které vytvoří oblouk ve tvaru písmene S okolo nanášecího válce 72. V tomto uspořádání není použita průchozí meziválcová štěrbina 70, jaká je patrná na obr. 2, ale místo toho umožňuje napětí podkladu 24 ukládání zahřátého materiálu citlivého na teplo z komůrkových buněk 76 nanášecího válce 72. Je však třeba poznamenat, že jestliže se zvolí tato tvarová varianta pro zařízení a prostředek pro ukládání zahřátého materiálu citlivého na teplo na podklad 24, podklad musí mít dostatečnou pevnost v tahu pro zabránění trhání a pro udržování napětí potřebného pro správné ukládání zahřátého materiálu citlivého na teplo.
Dále budou uvedeny čtyři názorné, neomezující příklady ukazující, jak mohou být různé parametry výrobního procesu být kombinovány, měněny, udržovány konstantní a používány pro výrobu opětovně upevňovatelných upevňovacích systémů 20, majících požadovanou strukturu, geometrii a pevnost v tahu. Reprezentativní výběžek 22 pro upevňovací systém 20 každého příkladu je znázorněn na obr. 6A až 9B.
Uvažujeme-li nejprve parametry udržované konstantní ve všech čtyřech příkladech, používá každý z následujících příkladů používá výše uvedený adhezivní materiál tavitelný za tepla na bázi polyesteru. Adhezivní materiál je udržován na teplotě 179 až 181 °C a je nanášen na 0,13 až 1,18 mm tlustý podklad 24 zběleného kraftového papíru, dopravovaný při konstantní rychlosti okolo 6,31 metrů za minutu.
Zařízení zvolené pro ukládání zahřátého materiálu citlivého na teplo je podobné tomu, jaké je znázorněno na obr. 2 a má přibližně nanášecí válec 72 o průměru 16 cm a opěrný válec 74 o průměru přibližně 15,2 cm. Nanášecí válec 72 má seskupení slepých komůrkových buněk 76 ve tvaru komolého kužele, majících každá průměr okolo 1,0 mm, uspořádaných na obvodě nanášecího válce 72, o hloubce okolo 0,46 mm a uložených v matici okolo 75 buněk na čtvereční centimetr.
- 18CZ 284473 B6
Každý příklad používá ořezávací prostředek 78, obzvláště horký drát 78 o průměru 0,76 mm a dlouhý okolo 61 cm. Horký drát 78 je uložen v odstupu vodorovně okolo 5,1 mm od nanášecího válce 72 a okolo 22,9 mm od opěrného válce 74 pro každý příklad. Horký drát 78 je elektricky vyhřívaný.
Uvažujeme-li dále parametry obměňované v příkladech, je elektrický výkon přiváděný do horkého drátu 78 nastavován podle vzdálenosti od horkého drátu 78 k podkladu 24 a rychlosti tiskacího válce 72 pro zohlednění chlazení, ke kterému dochází mezi obvodem horkého drátu 28 a povrchy výběžků 22 vytvořených podle různých příkladů. Uhel beta mezi druhým a třetím směrem je obměňován pro ukázání účinku dvou rozdílných úhlů beta. Konkrétně, příklady používají odklonové úhly gama 15° a 35°. Také rychlostní rozdíl mezi ukládacím prostředkem 76 a dopravovaným podkladem 24 byl měněn a zahrnuje jak kladné, tak i záporné rychlostní rozdíly. Pro každý příklad se buď udržoval konstantní rychlostní rozdíl a odklonový úhel gama byl nastavován nebo naopak, takže ve stejném příkladě nejsou nastavovány oba parametry.
Příklad I
Na podkladu byly vytvořeny dva odlišné soubory výběžků pro upevňovací systém, a to tavením termoplastického materiálu a jeho nanášením na podklad do jednotlivých materiálových nespojitých množství. Nanášení se provádělo pomocí otáčejícího se nanášecího válce 72 s komůrkovými buňkami 76. Podklad se pohyboval rychlostí o 2 % vyšší než nanášecí válec. Jednotlivá nespojitá množství ulpívala na podkladu při jejich současné chladnutí a v důsledku rozdílové rychlosti se vytahovaly pro vytváření výběžků ulpívajících k podkladu na jednom konci a volně vyčnívajících na druhém konci. V jednom takovém provedení je odklonový úhel gama, jímž podklad vystupuje z oblasti dotyku, ostrý úhel 15° a ve druhém případě je tento ostrý úhel 35°. Konce výběžků se ořezávají elektricky vyhřívaným drátem s výkonem 95,2 W. Vlastnosti výběžků jsou uvedeny v tab. Ia a lb.
S odvoláním na obr. 6A a 6B se výběžek 2 z obr. 6A vyrábí podle parametrů tabulky IA a výběžek 22 z obr. 6B se vyrábí podle parametrů z tabulky IB. Oba výběžky byly vyrobeny s kladným 2% rychlostním rozdílem, ale liší se v odklonovém úhlu gama. Jinak jsou parametry použité ve způsobu výroby výběžků z obr. 6A a 6B stejné.
Ze spodní části tabulek IA a IB patrné, že v souladu s obsahem obr. 4 a 5, poskytuje výběžek 22, mající odklonový úhel gama 15°, pevnost ve smyku téměř o 35 % větší, než je pevnost výběžku 22 z obr. 6B, mající úhel gama 35°. Výběžek 22 z obr. 6B je však téměř o 25 % štíhlejší a má menší boční vybíhání.
Pracovní parametry Tab.IA Tab.lB
rychlostní rozdíl, + 2% + 2%
Odklonový úhel gama 15° 35°
Výkon horkého drátu (W) 95,2 95,2
Vlastnosti výběžků Tab.IA Tab.lB
Pevnost ve smyku (g/4,8 cm2) 6,600 5,100
Sklonový úhel a 66° 60°
Maximální boční vybíhání (mm) 0,535 0,362
Výška (mm) 0,56 0,69
Průměr zachycovacího prostředku (mm) 0,15 0,175
- 19CZ 284473 B6
Příklad II
Obr. 7A a 7B znázorňují výběžky vyrobené podle parametrů z tabulek IIA a IIB a jsou zaměřeny na výběžky mající 6,6% rychlostní rozdíl, ale velmi malý odklonový úhel od 15° do 35°. Zachycovací prostředek 30 výběžku 22 z obr. 7B má výraznou orientaci zpět směrem k počátku 36 základny 26. V souladu s obr. 4 a 5 však výběžek 22 z obr. 7A vykazuje přibližně o 7 % větší pevnost ve smyku výběžků 22 z obr. 7B. Jedno vysvětlení pro zvětšenou pevnost ve smyku výběžků 22 z obr. Ί je to, že zpětná orientace zachycovacích prostředků 30 brání, aby podstatné množství vláken přijímacího povrchu, bylo zachyceno upevňovacím systémem 20, a taková nezachycená vlákna nezajišťují dostatečnou odolnost proti smykovým silám.
Pracovní parametry
Tab.IIA
Tab.IIB
rychlostní rozdíl, + 6,6 %, +6,6 %
Odklonový úhel gama 15° 35°
Výkon horkého drátu (W) 80,0 95,2
Vlastnosti výběžků Tab.IIA Tab.IIB
Pevnost ve smyku (g/4,8 cm2) 5,900 5,500
Sklonový úhel a 55° 58°
Maximální boční vybíhání (mm) 0,485 0,57
Výška (mm) 0,56 0,61
Průměr zachycovacího prostředku (mm) 0,15 0,125
Příklad III
V příkladě III se obměňuje rychlostní rozdíl mezi dvěma výběžky 22, majícími každý stejný odklonový úhel gama rovinou a rovinou dopravovaného podkladu 24. Konstantní odklonový úhel gama pro oba výběžky 22 z obr. 8A a 8B je přibližně 35°. Výběžek 22 z obr. 8A má kladný rychlostní rozdíl okolo 16%, zatímco výběžek z obr. 8B je výběžek 22 mající kladný 2% rychlostní rozdíl. Odborníkům v oboru bude zřejmé, že zachycovací prostředek 30 výběžku 22 z obr. 8A má velmi velký maximální boční průmět 38, téměř o 71 % větší než je provedení z obr. 8B. Výběžek 22 z obr. 8A má tak velký boční průmět 38, že výběžek 22 může bočně sklouzávat ve směru rovnoběžném s rovinou podkladu 24, když je zachycen do přijímací plochy, samozřejmě za podmínky, že takové sklouzávání odpovídá orientaci profilu výběžku 22. To umožňuje odolnost ve smyku pro udržování spoje, například pleny okolo pásu nositele, při dovolování utahování kolem menšího obvodu části těla, ale současném vzdorování uvolňování zpětným směrem.
Výběžek z obr. 8A má také pevnost ve smyku téměř o 10 % větší, než výběžek z obr. 8B. Tento výsledek odpovídá grafům na obr. 3, 4 a 5. Když se zvětšuje rychlostní rozdíl, zmenšuje se úhel q podle obr. 3 a zvyšuje se tedy pevnost ve smyku podle obr. 4. Také když se zvětšuje rychlostní rozdíl, zvětšuje se pevnost ve smyku podle obr. 5.
Tab.lIIB
Pracovní parametry
Tab.IIIA
rychlostní rozdíl, + 16%, + 2%
Odklonový úhel gama 35° 35°
Výkon horkého drátu (W) 128 95,2
-20CZ 284473 B6
Vlastnosti výběžků Tab.IIIA Tab.IIIB
Pevnost ve smyku (g/4,8 cm2) 5,600 5,100
Sklonový úhel a 45° 60°
Maximální boční vybíhání (mm) 1,04 0,36
Výška (mm) 0,49 0,69
Průměr zachycovacího prostředku (mm) 0,075 0,175
Ze srovnání výsledků příkladů I a III je patrné, že jak nejvyšší, tak i nejnižší hodnoty pevnosti ve smyku se vyskytují ve výběžcích 22 z příkladu I majícím kladný 2% rychlostní rozdíl. Tento rozdíl v pevnosti ve smyku znamená, že při nižších kladných rychlostních rozdílech je výrobní proces citlivější na změny v odklonovém úhlu gama.
Příklad IV
Výběžky 22 znázorněné na obr. 9A a 9B, vyrobené podle parametrů z těchto obrázků, mají každý záporný rychlostní rozdíl 11 % a vykazují podstatně snížené pevnosti ve smyku ve srovnání s výběžky 22 z předchozích příkladů. V souladu s obr. 4 a 5 však výběžek 22 z obr. 9A, mající odklonový úhel gama svíraný mezi směry Fl, F2 o velikosti 15°, vykazuje téměř o 27 % větší pevnost ve smyku než výběžek z obr. 9B mající odklonový úhel gama o velikosti 35°.
Pracovní parametry Tab.IVA Tab.IVB
rychlostní rozdíl, -11 % - 1 %
Odklonový úhel gama 15° 35°
Výkon horkého drátu (W) 80,0 80,0
Vlastnosti výběžků Tab.IVA Tab.IVB
Pevnost ve smyku (g/4,8 cm2) 3,300 2,600
Sklonový úhel a 87° 86°
Maximální boční vybíhání (mm) 0,46 0,51
Výška (mm) 0,61 0,63
Průměr zachycovacího prostředku (mm) 0,15 0,125
Odborníkům v oboru bude zřejmé, že je možné použít různých jiných obměn a kombinací. Například může být nastavováno několik parametrů, včetně různých teplot horkého drátu 78, a jsou proveditelné různé prostředky pro ukládání zahřátého tepelně citlivého materiálu na dopravovaný podklad 24. Všechny takové kombinace a obměny jsou v rámci vynálezu definovaného následujícími patentovými nároky.

Claims (10)

1. Způsob výroby výběžků mechanického upevňovacího systému s množinou výběžků uspořádaných na podkladu, vyznačený tím, že se zhřeje tavitelný materiál na teplotu nejméně jeho teploty tání a nanáší se ve formě jednotlivých kapek materiálu ve viskózním stavu pomocí nanášecího prostředku na podklad pohybující se relativně vzhledem k nanášecímu prostředku, přičemž tyto jednotlivé kapky materiálu na podkladu ulpívají a při současném chladnutí a zvyšování viskozity se vytahují do volně tvarovaných výběžků, ulpělých na podkladu na jednom konci a volně zněj vybíhajících na druhém konci, přičemž se výběžky odklánějí od směru kolmého k podkladu.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se tavitelný materiál, zahřátý na nejméně teplotu tání, ukládá do buněk nanášecího prostředku ve formě otáčejícího se nanášecího válce, opatřeného na obvodě otevřenými komůrkovými buňkami rozmístěnými v požadovaném rozmístění výběžků, přičemž nanášecím válcem se otáčí do oblasti dotyku kapek nanášeného tavitelného materiálu s podkladem, přičemž se podklad zavádí do oblasti dotyku a vede se jí rychlostí odlišnou od obvodové rychlosti otáčení nanášecího válce, a buňky obsahující tavitelný materiál se tak otáčí do dotyku tavitelného materiálu s pohybujícím se podkladem, přičemž tavitelný materiál se v oblasti dotyku odděluje od komůrkových buněk nanášecího válce a ulpívá na podkladu ve formě jednotlivých kapek materiálu vytvářejících volně tvarované výběžky vytažením a vychýlením ve směru rozdílové pohybové složky nanášecího válce a pohybu pohybujícího se podkladu.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že v oblasti dotyku je podklad podporován na jeho straně opačné od nanášecího válce opěrným válcem, přičemž oba válce se otáčí ve směru pohybu podkladu s navzájem odlišnými rychlostmi, přičemž podklad se po průchodu oblastí dotyku odtahuje se změněným směrem (F4) pohybu, vychýleným vzhledem k prvnímu směru (Fl), v němž do oblasti dotyku vstupuje, pod odtahovým úhlem (δ), přičemž tato změna směru pohybu vymezuje odklonový úhel gama, který podklad v odkloněném druhém směru v okamžiku opouštění místa dokončování nanášení kapek svírá s prvním směrem (Fl).
4. Způsob podle nároku 3, vyznačený t í m , že odklonový úhel gama je ostrý úhel.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačený tím, že odklonový ostrý úhel je v rozmezí od 5° do 40°.
6. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 2 až 5, vyznačený tím, že počáteční směr (Fo) nanášení, v němž se materiál začíná vydávat na podklad (24) vystupováním jeho kapek z komůrkových buněk nanášecího válce, je kolmý k prvnímu směru (Fl), v němž podklad vstupuje do oblasti dotyku.
7. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 2 až 6, vyznačený tím, že ukládání kapek na podklad (24) je dokončováno ve třetím směru, vychýleném od počátečního směru (Fo) ve směru (75) otáčení nanášecího válce (72) ze štěrbiny (70) mezi válci (72, 74), který svírá s druhým směrem, v němž podklad opouští místo dokončování nanášení, tupý úhel beta.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že tupý úhel beta je v rozmezí od 100° do 110°.
-22CZ 284473 B6
9. Způsob podle nároku nejméně jednoho z nároků 2 až 8, vyznačený tím, že podklad se pohybuje rychlostí odlišnou od obvodové rychlosti nanášecího válce, přičemž rychlost podkladu je o 2 až 25 % vyšší nebo o 2 až 15 % nižší, než je obvodová rychlost nanášecího válce.
10. Způsob podle nároku 9, vyznačený tím, že podklad se pohybuje rychlostí o 2 až 16 % větší, než je obvodová rychlost nanášecího válce.
CS911995A 1990-06-28 1991-06-28 Mechanická příchytka a způsob její výroby CZ284473B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US07/546,198 US5116563A (en) 1990-06-28 1990-06-28 Process for producing a mechanical fastener

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS199591A3 CS199591A3 (en) 1992-06-17
CZ284473B6 true CZ284473B6 (cs) 1998-12-16

Family

ID=24179288

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS911995A CZ284473B6 (cs) 1990-06-28 1991-06-28 Mechanická příchytka a způsob její výroby

Country Status (31)

Country Link
US (1) US5116563A (cs)
EP (1) EP0536265B1 (cs)
JP (1) JP3107816B2 (cs)
KR (1) KR100221264B1 (cs)
CN (1) CN1057575A (cs)
AR (1) AR247132A1 (cs)
AT (1) ATE128608T1 (cs)
AU (1) AU661660B2 (cs)
BR (1) BR9106598A (cs)
CA (1) CA2085007C (cs)
CZ (1) CZ284473B6 (cs)
DE (1) DE69113628T2 (cs)
DK (1) DK0536265T3 (cs)
EG (1) EG19609A (cs)
ES (1) ES2077860T3 (cs)
FI (1) FI97943C (cs)
GR (1) GR3017657T3 (cs)
HK (1) HK90196A (cs)
HU (1) HU217380B (cs)
IE (1) IE68403B1 (cs)
MA (1) MA22190A1 (cs)
MX (1) MX172261B (cs)
MY (1) MY107929A (cs)
NZ (1) NZ238747A (cs)
PL (1) PL168433B1 (cs)
PT (1) PT98092B (cs)
RU (1) RU2072230C1 (cs)
SA (1) SA91120121B1 (cs)
SK (1) SK283140B6 (cs)
TR (1) TR25601A (cs)
WO (1) WO1992000023A1 (cs)

Families Citing this family (63)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5540673A (en) * 1989-01-31 1996-07-30 The Procter & Gamble Company Refastenable mechanical fastening system
US5230851A (en) * 1989-01-31 1993-07-27 The Procter & Gamble Company Process of manufacturing a refastenable mechanical fastening system
DE69223780T2 (de) 1991-05-20 1998-04-30 Procter & Gamble Mehrschichtbauelement für einen flächenreissverschluss
US5315740A (en) 1992-08-20 1994-05-31 Velcro Industries, B.V. Hook for hook and loop fasteners
US5325569A (en) * 1992-10-30 1994-07-05 The Procter & Gamble Company Refastenable mechanical fastening system having particular viscosity and rheology characteristics
US5392498A (en) * 1992-12-10 1995-02-28 The Proctor & Gamble Company Non-abrasive skin friendly mechanical fastening system
US5300058A (en) * 1992-12-10 1994-04-05 The Procter & Gamble Company Disposable absorbent article having an improved mechanical fastening system
US5720740A (en) * 1993-04-07 1998-02-24 The Procter & Gamble Company Refastenable mechanical fastening system attached to substrate protrusion
US5385706A (en) * 1993-04-07 1995-01-31 The Proctor & Gamble Company Process of making a refastenable mechanical fastening system with substrate having protrusions
US5691026A (en) 1993-07-27 1997-11-25 Minnesota Mining And Manufacturing Company Fastener member with a dual purpose cover sheet
US5691027A (en) 1993-07-27 1997-11-25 Minnesota Mining And Manufacturing Company Fastener with a dual purpose cover sheet
JP2731103B2 (ja) * 1993-09-08 1998-03-25 ワイケイケイ株式会社 一体成形面ファスナー
JP2854222B2 (ja) * 1993-09-14 1999-02-03 ワイケイケイ株式会社 一体成形面ファスナーのフック片構造
WO1995010202A1 (en) * 1993-10-15 1995-04-20 The Procter & Gamble Company Elastically extensible mechanical fastening system
US5397317A (en) * 1993-12-16 1995-03-14 Procter And Gamble Company Disposable absorbent article core integrity support
US5505747A (en) * 1994-01-13 1996-04-09 Minnesota Mining And Manufacturing Company Method of making an abrasive article
TW317223U (en) * 1994-01-13 1997-10-01 Minnesota Mining & Mfg Abrasive article
US5785784A (en) * 1994-01-13 1998-07-28 Minnesota Mining And Manufacturing Company Abrasive articles method of making same and abrading apparatus
US5607345A (en) * 1994-01-13 1997-03-04 Minnesota Mining And Manufacturing Company Abrading apparatus
US5762645A (en) * 1994-06-06 1998-06-09 The Procter & Gamble Company Fastening device and method of use
US5618583A (en) * 1994-08-29 1997-04-08 The Procter & Gamble Company Sheet material having a fibrous surface and method of making the same
US5586371A (en) * 1994-11-08 1996-12-24 The Procter & Gamble Company Method for manufacturing refastenable fastening systems including a female loop fastening component and the product produced therefrom
DE69522825T2 (de) * 1994-12-22 2002-04-11 The Procter & Gamble Company, Cincinnati Verbesserte passform einer windel mittels änderungen an hülle und kern
US5715542A (en) * 1995-08-10 1998-02-10 The Procter & Gamble Company Bib having an improved fastener
US5672404A (en) * 1995-09-07 1997-09-30 Minnesota Mining And Manufacturing Company Attachment strips
US5578344A (en) * 1995-11-22 1996-11-26 The Procter & Gable Company Process for producing a liquid impermeable and flushable web
US5763044A (en) * 1995-11-22 1998-06-09 The Procter & Gamble Company Fluid pervious, dispersible, and flushable webs having improved functional surface
US5722966A (en) * 1995-11-22 1998-03-03 The Procter & Gamble Company Water dispersible and flushable absorbent article
US5885265A (en) * 1995-11-22 1999-03-23 The Procter & Gamble Company Water dispersible and flushable interlabial absorbent structure
US5670110A (en) * 1995-12-21 1997-09-23 The Procter & Gamble Company Method for making three-dimensional macroscopically-expanded webs having improved functional surfaces
US5900350A (en) * 1996-06-06 1999-05-04 Velcro Industries B.V. Molding methods, molds and products
US5846365A (en) * 1996-09-20 1998-12-08 The Procter & Gamble Company Method of making disposable absorbent article with integral landing zone
US5887320A (en) * 1997-03-21 1999-03-30 Velcro Industries B.V. Fastener component with flexible fastener members
US5945131A (en) * 1997-04-16 1999-08-31 Velcro Industries B.V. Continuous molding of fastener products and the like and products produced thereby
US6605332B2 (en) 1997-07-29 2003-08-12 3M Innovative Properties Company Unitary polymer substrate having napped surface of frayed end microfibers
US6106922A (en) * 1997-10-03 2000-08-22 3M Innovative Company Coextruded mechanical fastener constructions
US5884374A (en) 1997-11-20 1999-03-23 Velcro Industries B.V. Fastener members and apparatus for their fabrication
US6409883B1 (en) 1999-04-16 2002-06-25 Kimberly-Clark Worldwide, Inc. Methods of making fiber bundles and fibrous structures
ES2299479T3 (es) 2000-03-14 2008-06-01 Velcro Industries B.V. Cierre de gancho y presilla.
US6543099B1 (en) * 2000-06-02 2003-04-08 Velcro Industries B.V. Varying the loop engageability of fastener element arrays
US6588073B1 (en) * 2000-08-11 2003-07-08 Kimberly-Clark Worldwide, Inc. Male fasteners with angled projections
DE10039937A1 (de) * 2000-08-16 2002-03-07 Binder Gottlieb Gmbh & Co Verfahren zum Herstellen eines Haftverschlußteils
US20030087059A1 (en) * 2001-11-05 2003-05-08 3M Innovative Properties Company Composite webs with discrete elastic polymeric regions
US6942894B2 (en) 2001-11-05 2005-09-13 3M Innovative Properties Company Methods for producing composite webs with reinforcing discrete polymeric regions
US7037457B2 (en) * 2001-11-05 2006-05-02 3M Innovative Properties Company Systems and methods for composite webs with structured discrete polymeric regions
US20050034213A1 (en) * 2002-09-28 2005-02-17 Bamber Jeffrey V. Sports glove
US6964063B2 (en) * 2002-09-28 2005-11-15 Bamber Jeffrey V Sports glove
US7225510B2 (en) * 2003-03-05 2007-06-05 Velern Industries B.V. Fastener product
WO2004113713A1 (en) * 2003-06-20 2004-12-29 Siemens Vdo Automotive Inc. Purge valve and method of purging using an annular permanent magnet linear actuator
WO2004113712A2 (en) * 2003-06-20 2004-12-29 Siemens Vdo Automotive Inc. Purge valve including a permanent magnet linear actuator
US7373699B2 (en) * 2003-10-15 2008-05-20 Velcro Industries B.V. Plastic sheet reinforcement
US20050081343A1 (en) * 2003-10-15 2005-04-21 Clarner Mark A. Touch fastener element loop retention
US7716792B2 (en) * 2003-10-15 2010-05-18 Velero Industries B.V. Touch fastener elements
US7444722B2 (en) * 2004-04-30 2008-11-04 Kimberly-Clark Worldwide, Inc. Refastenable absorbent garment
US20050241119A1 (en) * 2004-04-30 2005-11-03 Nadezhda Efremova Refastenable garment attachment means with low impact on the garment
US7516524B2 (en) * 2005-03-11 2009-04-14 Velcro Industries B.V. Hook fastener components and methods of their manufacture
US7601284B2 (en) * 2005-04-06 2009-10-13 Velcro Industries B.V. Molding fastener elements on folded substrate
CN1988992A (zh) * 2005-05-05 2007-06-27 维尔克罗工业公司 向衬底上模制紧固件的杆
USD578772S1 (en) 2005-09-27 2008-10-21 Velcro Industries B.V. Bristle array
US7534481B2 (en) * 2006-08-08 2009-05-19 3M Innovative Properties Company Shaped elastic tab laminates
US20080134476A1 (en) * 2006-12-11 2008-06-12 Steindorf Eric C Fastener having adjustable fastening strength
EP2679112A1 (en) 2012-06-26 2014-01-01 3M Innovative Properties Company Method for manufacturing fasteners and precursor webs, a fastener and a precursor web
US9609920B2 (en) 2013-09-06 2017-04-04 Kimberly-Clark Worldwide, Inc. Process for modifying a hook profile of a fastening component and a fastening component having hooks with a modified profile

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS55137942A (en) * 1979-04-15 1980-10-28 Matsushita Electric Works Ltd Molding device for plastic sheet having projection
US4725221A (en) * 1986-05-23 1988-02-16 John H. Blanz Company, Inc. Improved machine for continuously producing an element of a separable fastener
DE3813756C1 (cs) * 1988-04-23 1989-03-02 Santrade Ltd., Luzern, Ch
FI95643C (fi) * 1989-01-31 1996-03-11 Procter & Gamble Menetelmä tuottaa kiinnitysjärjestelmä

Also Published As

Publication number Publication date
GR3017657T3 (en) 1996-01-31
DE69113628T2 (de) 1996-04-04
ATE128608T1 (de) 1995-10-15
AR247132A1 (es) 1994-11-30
FI925863A0 (fi) 1992-12-23
KR100221264B1 (ko) 1999-09-15
EP0536265B1 (en) 1995-10-04
EP0536265A1 (en) 1993-04-14
PL297382A1 (cs) 1992-07-13
BR9106598A (pt) 1993-06-01
RU2072230C1 (ru) 1997-01-27
TR25601A (tr) 1993-07-01
CA2085007A1 (en) 1991-12-29
PT98092B (pt) 1999-03-31
WO1992000023A1 (en) 1992-01-09
NZ238747A (en) 1994-08-26
DK0536265T3 (da) 1995-11-27
HK90196A (en) 1996-05-31
HUT63754A (en) 1993-10-28
SK283140B6 (sk) 2003-03-04
PL168433B1 (en) 1996-02-29
AU661660B2 (en) 1995-08-03
DE69113628D1 (de) 1995-11-09
CA2085007C (en) 1996-03-05
EG19609A (en) 1997-03-27
JPH05507871A (ja) 1993-11-11
IE912249A1 (en) 1992-01-01
MA22190A1 (fr) 1991-12-31
CN1057575A (zh) 1992-01-08
FI925863L (fi) 1992-12-23
HU217380B (hu) 2000-01-28
SA91120121B1 (ar) 2005-07-02
JP3107816B2 (ja) 2000-11-13
FI97943B (fi) 1996-12-13
PT98092A (pt) 1993-09-30
MY107929A (en) 1996-06-29
IE68403B1 (en) 1996-06-12
HU9204101D0 (en) 1993-05-28
AU8181591A (en) 1992-01-23
CS199591A3 (en) 1992-06-17
FI97943C (fi) 1997-03-25
MX172261B (es) 1993-12-09
US5116563A (en) 1992-05-26
ES2077860T3 (es) 1995-12-01

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ284473B6 (cs) Mechanická příchytka a způsob její výroby
EP1615521B1 (en) Multiheaded hook
US5933927A (en) Finger grip for a fastening system and a method of making the same
US5230851A (en) Process of manufacturing a refastenable mechanical fastening system
EP0381087B1 (en) Refastenable mechanical fastening system and process of manufacture thereof
US5058247A (en) Mechanical fastening prong
EP1467639B1 (en) Heat treated profile extruded hook
EP0778905B1 (en) Method of making a sheet material having a fibrous surface
WO1994009668A1 (en) Method for manufacturing a refastenable mechanical fastening system and fastening system produced therefrom
KR0131600B1 (ko) 기계적인 체결 프롱
WO1994027461A1 (en) Method for manufacturing a refastenable mechanical fastening system having azimuthally angled prongs ans fastening system produced therefrom
HK1006519B (en) Method for manufacturing a refastenable mechanical fastening system and fastening system produced therefrom

Legal Events

Date Code Title Description
IF00 In force as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20080628