CZ285292B6 - Způsob výroby středně- a tenkostěnných bezešvých trubek a válcovací zařízení k provádění způsobu - Google Patents

Abstract

Způsob výroby spočívá v kontrolovatelném redukování průměru dutého tělesa pouze jedním válcovacím úběrem. Při pouze nepatrné změně tloušťky stěny se pomocí vnitřního nástroje hladí vnitřní povrch. U zařízení k provádění způsobu je nabíhací část válců (1) při pohledu ve směru válcování (6) vytvořena jako redukční část (9) s redukčním úhlem, s rozsahem větším než 2 .sup.o .n.a až 10 .sup.o.n.. Na ní se pomocí přechodu (10) tvaru kruhového oblouku napojuje přibližně válcová hladicí část (11) s diferenčním úhlem vůči pracovní části (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17) s rozsahem od 0 .sup.o .n.do méně než 1 .sup.o.n.. Pak následuje výběhová část (13) určená pro kulacení. Vedení je opatřeno dvěma, navzájem protilehlými, pevnými vodicími pravítky. Pracovní část (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17) je delší než hladicí část (11) válců (1).ŕ

Description

Způsob válcování trubek, zejména středněstěnných a tenkostěnných bezešvých trubek, a válcovací zařízení k jeho provádění (57) Anotace:

Při válcování se průměr dutého tělesa (5) v prvém válcovacím kroku redukuje jediným válcovacím úběrem podstatně v porovnání s nepatrnou změnou tloušťky stěny dutého tělesa (5). U válcovacího zařízení Je ve válcovacím směru (6) náběhová část válce (I) vytvořena jako redukční část (9) s redukčním úhlem, pro který platí, že je větší než 2° a menší nebo roven 10°, na kterou se přechodem (10) ve tvaru kruhového oblouku napojuje válcovitá hladicí část (II) s diferenčním úhlem, pro který platí, že je větší než 0° a menší než 1 °, k pracovní části (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17), přičemž na hladicí část (11) navazuje výběhová část (13) a pracovní část (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17) je delší než hladicí část (11) válců (1), přičemž počátek pracovní části (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17) Je ve směru válcování umístěn před začátkem hladicí části (11) válců (1).

Způsob válcování trubek, zejména středněstěnných a tenkostěnných bezešvých trubek, a válcovací zařízení k jeho provádění

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu válcování trubek, zejména středněstěnných a tenkostěnných bezešvých trubek na požadovaný konečný rozměr, z podélného dutého tělesa omezené délky, jehož osa je totožná s osou válcování, při kterém se v prvém válcovacím kroku nejprve redukuje průměr dutého tělesa a tloušťka jeho stěny a poté se v druhém válcovacím kroku vnitřním nástrojem hladí vnitřní povrch dutého tělesa. Vynález se dále týká zařízení k provádění výše uvedeného způsobu, které je tvořeno šikmou válcovací stolicí se dvěma ve stejném směru poháněnými válci s náběhovou a výběhovou částí, které jsou v transportním úhlu upraveny šikmo k válcovací ose, s vedením, které je uspořádáno v rovině otočené o 90° vzhledem k válcovací rovině a je opatřeno dvěma navzájem protilehlými pevnými vodícími lištami, a s vnitřním nástrojem, který je upevněný na držáku a opatřen pracovní částí.

Dosavadní stav techniky

Potřeba bezešvých trubek v rozmezí průměrů od 177,8 mm (7) až do 660 mm (26) s poměrem průměr/tloušťka stěny v rozmezí od 15:1 až 50:1 je mimořádně vysoká. Zde je nutno poukázat na oblast použití trubek v ropných polích, kde se bezešvé trubky používají převážně jako vrtné trubky, dopravní trubky nebo pažnice. Přitom je výroba kvalitativně náročných bezešvých trubek, to znamená trubek s úzkými tolerancemi pro tloušťku stěny a průměr a s dobrým povrchem, poměrně obtížná a vyžaduje odpovídající náklady na technické zařízení. Toto platí zejména pro tenkostěnné trubky s poměrem průměr/tloušťka stěny větším než 25:1. Způsoby válcování, používané k výrobě takových bezešvých trubek, jsou známy jako způsob automatického válcování a způsob poutnického válcování. Pokud jde o celkovou koncepci zařízení při obou způsobech válcování, je zde odkázáno na Příručku o ocelových trubkách 10. vydání, 1986, zvláště str. 128 a 133.

U způsobu válcování s trnem je nevýhodné, že trnové válcovací zařízení musí být, s ohledem na vyrovnání návalků tloušťky stěny, způsobených podélnými válci, a pro dosažení přijatelné kulatosti, z důvodů výkonnosti navíc zařazeny dvě paralelně běžící hladicí stolice (reelery) a rozměrová, případně redukční válcovací stolice. U posledně uvedené operace válcování dochází ktomu, že hlazením lehce rozšířený předek trubky se odpovídající redukcí průměru válcuje na požadovaný hotový rozměr. Vzhledem ktomu, že u takové rozměrové válcovací stolice činí úběr ve stolici přibližně 2 až 4 %, je zapotřebí při běžné normalizaci matečných trubek velký počet stolic, aby se dosáhlo odpovídajících ůběrů průměru. Mnoho místa pro stolice však představuje vysoké investiční náklady a odpovídající zásobování válcovacích stolic.

U způsobu poutnického válcování, kdy se zpravidla s ohledem na fínační náklady, vynechává normalizace matečných trubek, spočívá sice poslední tvarovací operace pouze v kalibraci běžným počtem tří stolic, ale kvalita povrchu, obzvláště tolerance tloušťky stěny poutničky válcované trubky, neodpovídá ve většině případů stoupajícím požadavkům.

Podstata vynálezu

Úlohou vynálezu tedy je vytvořit způsob výroby středněstěnných a tenkostěnných bezešvých trubek s poměrem průměr: tloušťka stěny v rozsahu 15:1 až 50:1 sco nejmenšími náklady na technické zařízení při dodržení požadovaného hotového rozměru, dobré kvality povrchu a předepsaných tolerancí rozměrů.

- 1 CZ 285292 B6

Tento úkol je řešen způsobem válcování trubek, zejména středněstěnných a tenkostěnných bezešvých trubek na požadovaný konečný rozměr, z podélného dutého tělesa omezené délky, jehož osa je totožná s osou válcování, při kterém se v prvém válcovacím kroku nejprve redukuje průměr dutého tělesa a tloušťka jeho stěny a poté se v druhém válcovacím kroku vnitřním nástrojem hladí vnitřní povrch dutého tělesa. Podle vynálezu se průměr dutého tělesa v prvém válcovacím kroku redukuje jediným válcovacím úběrem podstatně v porovnání s nepatrnou změnou tloušťky stěny dutého tělesa.

Výhodné provedení způsobu spočívá v tom, že duté těleso se před prvým válcovacím krokem ohřívá a po provedení obou válcovacích kroků se ochlazuje.

Další výhodné provedení podle vynálezu spočívá v tom, že duté těleso se dodatečně ohřívá mezi prvým a druhým válcovacím krokem.

Jiné výhodné provedení podle vynálezu spočívá vtom, že podélným přesouváním vnitřním nástrojem se působí na vnitřní povrch dutého tělesa v průběhu alespoň části obou válcovacích kroků, přičemž zvláště výhodně se podélným přesouváním vnitřním nástrojem působí na vnitřní povrch dutého tělesa během obou válcovacích kroků.

Základní myšlenka vynálezu ve vztahu ke způsobu jinými slovy spočívá ve vytvarování podélného dutého tělesa, zhotoveného různými způsoby, pokud možno pouze jedním válcovacím ůběrem do požadovaného hotového rozměru a přitom významně redukovat průměr. Současně se pomocí vnitřního nástroje příp. hladí vnitřní povrch. Tuto ideální koncepci pomocí pouze jediného válcovacího agregátu je možno v praxi realizovat tehdy, jsou-li k dispozici odpovídající rámcové podmínky, to znamená, že musí být k dispozici jako výchozí materiál ideální duté těleso, zejména pokud jde o tolerance a kvalitu povrchu, které se poté válcuje na rozměr, který představuje s ohledem na tolerance a kulatost optimální řešení, takže může být vypuštěno přiřazené kalibrování. Vzhledem ktomu, že se u navrženého způsobu válcování jedná o kombinaci konvenčního hlazení a redukce průměru, je možno způsob válcování podle vynálezu označit jako redukční hlazení, případně redukční reelování, které je v principu použitelné pro válcování za studená.

Na rozdíl od dříve popsané ideální koncepce se však musí reálně vycházet z toho, že po redukčním hlazení musí být zařazen další postup válcování. Tento postup válcování je v podstatě kalibrace, při níž mimo kulacení dochází za účelem dosažení požadovaného hotového průměru k nepatrné redukci průměru. Ale také tato varianta způsobu podle vynálezu má oproti konvenčním způsobům válcování velké výhody. Vychází-li se ze skutečnosti, jak již bylo zmíněno, že u konvenční válcovací stolice, redukující rozměry a tvořící poslední stupeň automatiku, činí úběr průměru na stolici přibližně 2 až 4 %, pak se při redukčním hlazení při redukci průměru o 20 % ušetřilo nejméně pět válcovacích míst spolu s příslušnými střídavými stolicemi. Další výhoda spočívá v tom, že při redukčním hlazení může být stupeň redukce nastaven tak, že úběr průměru je blízký nule, případně že se vbíhající duté těleso rozšiřuje jako u konvenčního hlazení. Tím je tento způsob velmi přizpůsobivý a může být použit pro různé požadavky. Způsob válcování podle vynálezu je obzvlášť výhodný tehdy, když se vbíhající těleso, při pohledu ve směru válcování, nejdříve redukuje na průměru a přímo poté se provádí hlazení vnitřního povrchu. Tento navržený sled má výhodu spočívající v tom, že využití redukční části je možno více nebo méně redukovat, právě tak jako konvenčně hladit. Principielně je možno, aniž by se opustila myšlenka vynálezu, sled obrátit, to znamená nejdříve hladit a pak redukovat. To má ale nevýhodu, která spočívá v tom, že není dána volnost ve stupni redukce a musí být vždy současně hlazeno a redukováno.

Za účelem zlepšení kvality vnitřního povrchu se mimo to navrhuje, posouvat vnitřním nástrojem kontinuálně v podélném směru během celého postupu válcování. Tento způsob má výhodu

-2 CZ 285292 B6 vtom, že při běžném válcování za tepla se nemohou vznikající okuje shromažďovat na jednom určitém místě a nedochází tak k poruchám ve válcovacím procesu. Další varianta spočívá v tom, že se vnitřní nástroj posouvá pouze při určité fázi válcování. Tyto určité fáze válcování tvoří s výhodou odválcování a naválcování, které jsou s ohledem na rozdělení sil ve válcovací mezeře obzvlášť kritické, čímž je přesouvání vnitřního nástroje podporováno.

Opatření k posouvání vnitřního nástroje při naválcování nebo odválcování má za účel zabránit vytvoření návalku, případně odvalku. Když se způsob omezí na tyto fáze, pak během zbývající doby válcování musí pevný vnitřní nástroj počítat také s nebezpečím vznikajících okují. Když se tomu chce zabránit, musí být vnitřní nástroj posouván také během zbývající doby.

Válcovací zařízení k provádění způsobuje tvořeno šikmou válcovací stolicí se dvěma ve stejném směru poháněnými válci s náběhovou a výběhovou částí, které jsou v transportním úhlu upraveny šikmo k válcovací ose, s vedením, které je uspořádáno v rovině otočené o 90° vzhledem k válcovací rovině a je opatřeno dvěma navzájem protilehlými pevnými vodícími lištami, a s vnitřním nástrojem, který je upevněný na držáku a opatřen pracovní částí. Podle vynálezu je ve válcovacím směru náběhová část válce vytvořena jako redukční část s redukčním úhlem, pro který platí, že je větší než 2° a menší nebo roven 10°, na kterou se přechodem ve tvaru kruhového oblouku napojuje válcovitá hladicí část s diferenčním úhlem, pro který platí, že je větší než 0° a menší než 1 k pracovní části vnitřního nástroje, přičemž na hladicí část navazuje výběhová část a pracovní část vnitřního nástroje je delší než hladicí část válců, přičemž počátek pracovní části vnitřního nástroje je ve směru válcování umístěn před začátkem hladicí části válců. Běžné hladicí válcovací stolice jsou v náběhové části vytvořeny buď jako káď nebo divergující kužel s redukčním úhlem až přibližně 2° (Hutnické listy 38, č. 11, 1983, str. 779 až 782). Na nabíhací část válce podle vynálezu se napojuje přechodem tvaru kruhového oblouku přibližně válcová hladicí část s diferenčním úhlem k pracovní části vnitřního nástroje od více než 0° až kméně než 1,0°, načež následuje výběhová část. Výběhová část má za úkol kulatit válcovaný materiál. Tím, že je při redukčním hlazení, případně redukčním reelování, možná redukce průměru, musí být válcovaný materiál opřen dodatečně dvěma navzájem protilehlými vedeními a oblast tvarování musí být uzavřena. Válcová nebo lehce kuželová pracovní část vnitřního nástroje leží axiálně přes větší oblast než hladicí část válce, přičemž začátek pracovní části vnitřního nástroje, při pohledu ve směru válcování, leží před začátkem hladicí části válce. Větší délkou pracovní části vnitřního nástroje vůči hladicí části válců nemusí být vnitřní nástroj tak přesně ustaven. Mimoto se zabrání opotřebení vnitřního nástroje, jelikož změnou polohy vnitřního nástroje mezi dvěma za sebou následujícími válcovacími periodami leží maximální zatížení pokaždé na jiném místě pracovní části. S ohledem na natáčecí pomoc při náběhu dutého tělesa do válcovacího zařízení podle vynálezu, se dále navrhuje, předřadit před redukční část vtahovací část s úhlem vtahování přibližně 1°. Obzvláště u tenkostěnných trubek je žádoucí přídavný točivý moment, vyvolaný kuželovou vtahovací částí, který pomáhá přivést válcované duté těleso až k hladicí části, aniž by v důsledku redukcí vyvolané ovality zůstalo v redukční části viset. U principielně možného obrácení způsobu, to znamená nejdříve hlazení a pak redukování, když konec dutého tělesa opustí hladicí část, už není k dispozici žádný přídavný točivý moment au tenkostěnných trubek může docházet ke koncovým návalkům. Těmto koncovým návalkům je možno zabránit, když se na vnitřním nástroji upraví kuželová odvalovací část, kterou však není možno přesouvat proti směru válcování, aby se zabránilo hromadění okují.

Alternativně ke konvenčnímu vnitřnímu nástroji se navrhuje předřadit nebo zařadit za válcovou nebo lehce kuželově (divergentně) vytvořenou pracovní část kuželově vytvořený úsek. Tento úsek leží ve fázi naválcování, případně odválcování úplně na vnitřním povrchu vbíhajícího dutého tělesa. Úhel tohoto úseku je přibližně stejný jako je redukční úhel válců. Pro příklad naválcování se poloha vnitřního nástroje volí tak, že přechod od naválcovací části k pracovní části vnitřního nástroje leží ve stejné, kolmo k ose válcování, stojící rovině, jako přechod od redukční části k hladicí části válců. Poté, když začátek dutého tělesa tuto rovinu překročí a duté těleso se tím nachází v plném záběru válců, posune se vnitřní nástroj proti směru válcování, takže

-3 CZ 285292 B6 se přechod od naválcovací části k pracovní části vnitřního nástroje nalézá v oblasti redukční části válce. Přesunutí vnitřního nástroje proti směru válcování má být alespoň tak veliké, aby v redukční části nedocházelo k vytvarování stěn vnitřním nástrojem.

U další varianty vnitřního nástroje nenásledují naválcovací část a činná hladicí část vnitřního nástroje bezprostředně za sebou. Nalézá se mezi nimi úsek, který nemá vůbec žádné úlohy tvarování. Výhodně je tento úsek vytvořen jako netvarující činné prodloužení hladicího úseku. Tento příklad provedení vnitřního nástroje má výhodu v tom, že není třeba přesná shoda začátku hladicí části válce a hladicí části vnitřního nástroje. Tím se získá více prostoru pro nastavení polohy vnitřního nástroje. Především jsou zřetelné méně seznatelné rozdíly v obvodové rychlosti materiálu po délce, které nejsou zanedbatelné při stejné pracovní délce v redukční části od válce a vnitřního nástroje pro každé nastavení. Zjednodušeně řečeno, podstatně se sníží nebezpečí nepřístupné torze válcovaného dutého tělesa kolem podélné osy při redukci za dotyku s vnitřním nástrojem.

Způsob podle vynálezu může být obměněn tak, že válce válcovacího zařízení nejsou upraveny pod běžným dopravním úhlem, ale také pod příklonovým úhlem vůči ose válcování. Tato varianta je výhodná tehdy, když průsečík os válců s osou válcování, leží při pohledu ve směru válcování, za válcovací stolicí, přičemž dopravní úhel je přitom vědomě zvolen u hodnoty nula. U této konstelace se optimální situace dosáhne tehdy, když je velikost příklonového úhlu zvolena tak, že pro střední průměr předem určené oblasti rozměrů klesá v redukční části obvodová rychlost válců proporcionálně s klesajícím průměrem dutého tělesa. Tím se získá nula pro skluz a při přímkovém styku válce a dutého tělesa pro duté těleso pro každý bod na jeho ose stejné úhlové rychlosti. Jinak vyjádřeno se tímto výhodně zvoleným příklonovým úhlem optimalizuje změna obvodové rychlosti válce po délce tak, že přibližovací válec a válcované duté těleso se po sobě odvalují jako ozubená kola převodu a tím je válcovaný materiál pokud možno málo nakrucován kolem své podélné osy.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 poloviční podélný řez válcovacím zařízením podle vynálezu během válcovacího procesu, obr. 2a - 2c poloviční podélný řez válcovacím zařízením s posuvným vnitřním nástrojem během různých fází válcování, a obr. 3 provedení jako u obr. 1, avšak s jiným provedením vnitřního nástroje.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno válcovací zařízení podle vynálezu v polovičním podélném řezu. Válcovací zařízení sestává ze dvou ve stejném smyslu poháněných válců 1, které jsou vůči válcovací ose 14 pod dopravním úhlem nastaveny šikmo. Druhý válec, právě tak jako vedení, jsou upraveny v rovině, natočené vůči rovině válcování o 90°, a nejsou na tomto obrázku znázorněny. Mimo to je válcovací zařízení opatřeno konvenčním vnitřním nástrojem 4, upevněným na držáku 3. Duté těleso 5, určené k válcování, se u tohoto znázornění nalézá úplně ve válcovacím záběru. Válec 1 je podle vynálezu opatřen různými úseky, které jsou v další části podrobně vysvětleny. Při pohledu ve válcovacím směru 6 je válec 1 opatřen na začátku vtahovací častí 7, která přechází zaoblena do čelní plochy 8 válce 1 na straně náběhu. Vtahovací část 7 je u tohoto příkladu provedení vytvořena kuželovité divergující s vtahovacím úhlem přibližně 1°.

-4CZ 285292 B6

Tato vtahovací část 7 slouží jako natáčecí prostředek a ulehčuje naválcovací proces. Za vtahovací částí 7 následuje redukční část 9 s redukčním úhlem o rozsahu větším než 2° a menší nebo roven 10°. V tomto úseku se průměr vbíhajícího dutého tělesa 5 významně redukuje. Poté se napojuje pomocí přechodu 10 s tvarem kruhového oblouku na přibližně válcovou hladicí část 11. Tato hladicí část 11 svírá s pracovní částí 12 konvenčního vnitřního nástroje 4 diferenční úhel o rozsahu od 0 do méně než 1°. Délka pracovní části 12 konvenčního vnitřního nástroje 4 je vždy větší než délka hladicí části 11 válce L Za hladicí částí 11 následuje již známá výběhová část 13, která má za úkol zaoblovat vybíhající duté těleso 5. Jak již bylo uvedeno, není vedení nakresleno, přičemž, aby se kalibr uzavřel, sestává ze dvou navzájem protilehlých pevných vodicích pravítek. Na tomto obrázku není znázorněna varianta, u níž osy válce 1 mají vůči válcovací ose 14 příklonový úhel. U této varianty je ale třeba s ohledem na válcovací osu 14 zachovat polohu obiysů válce 1.

Na obr. 2 je právě tak jako na obr. 1 znázorněn poloviční podélný řez válcovacím zařízením, avšak s přesuvným lomeným vnitřním nástrojem 15 během různých fází válcování. Přitom jsou pro stejné součásti použity stejné vztahové značky jako u obr. 1. Lomený vnitřní nástroj 15, nakreslený na tomto obr. 2 na dílčích obrázcích a až c, je opatřen dvěma rozdílnými úseky. Pracovní část 12 je stejně jako u konvenčního vnitřního nástroje 4 vytvořena válcová a je jí, na rozdíl od obr. 1, předřazena naválcovací část ve tvaru kuželovitého úseku 16. Přitom je úhel kužele tohoto kuželovitého úseku 16 přibližně stejný jako kužel redukční části 9 válce 1. Ve fázi a naválcování podle dílčího obr. 2a) se lomený vnitřní nástroj 15 nastaví vůči válci 1 tak, že přechod od pracovní části 12 k naválcovací části tvořený kuželovitým úsekem 16 lomeného vnitřního nástroje 15 leží v rovině přechodu od hladicí části 11 k redukční části 9 válce 1. Fáze naválcování b je podle dílčího obr. 2b) skončena tehdy, když duté těleso 5 dosáhne popsanou přechodovou rovinu. Poté se podle dílčího obr. 2c) předsune lomený vnitřní nástroj 15 proti válcovacímu směru 6 tak daleko, až přechodová oblast lomeného vnitřního nástroje 15 leží v redukční části 9 válce 1 a vbíhající duté těleso 5 se již více nedotýká naválcovací části lomeného vnitřního nástroje 15.

Na obr. 3 je znázorněn další příklad provedení, tentokráte skokového vnitřního nástroje 17. Také zde jsou pro stejné součásti použity stejné vztahové značky jako na obr. 1. Na rozdíl od obr. 1 a 2 je tento skokový vnitřní nástroj 17 opatřen válcovou pracovní částí 12, která je proti směru válcování prodloužena tak daleko, že vyčnívá přes polovinu délky redukční části 9 válce 1. Poté se napojuje radiálním skokem kuželově vytvořená naválcovací část 18. jejíž úhel kužele je přibližně stejný jako úhel kužele redukční části 9 válce 1. Tato naválcovací část 18 se rozprostírá v podélném směru až k začátku redukční části 9 válce 1, případně až k přechodu od redukční části 9 ke vtahovací části 7 válce 1.

Claims (11)

1. Způsob válcování trubek, zejména středněstěnných a tenkostěnných bezešvých trubek na požadovaný konečný rozměr, z podélného dutého tělesa (5) omezené délky, jehož osa je totožná s osou válcování (14), při kterém se v prvém válcovacím kroku nejprve redukuje průměr dutého tělesa (5) a tloušťka jeho stěny a poté se v druhém válcovacím kroku vnitřním nástrojem (4) hladí vnitřní povrch dutého tělesa (5), vyznačující se tím, že průměr dutého tělesa (5) se v prvém válcovacím kroku redukuje jediným válcovacím úběrem podstatně v porovnání s nepatrnou změnou tloušťky stěny dutého tělesa (5).

-5CZ 285292 B6

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že duté těleso (5) se před prvým válcovacím krokem ohřívá a po provedení obou válcovacích kroků se ochlazuje.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že duté těleso (5) se dodatečně ohřívá mezi prvým a druhým válcovacím krokem.

4. Způsob podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že podélným přesouváním vnitřním nástrojem (4) se působí na vnitřní povrch dutého tělesa (5) v průběhu alespoň části obou válcovacích kroků.

5. Způsob podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že podélným přesouváním vnitřním nástrojem (4) se působí na vnitřní povrch dutého tělesa (5) během obou válcovacích kroků.

6. Válcovací zařízení k provádění způsobu podle nároků 1 až 5, které je tvořeno šikmou válcovací stolicí se dvěma ve stejném směru poháněnými válci (1) s náběhovou částí a výběhovou částí (13), které jsou v transportním úhlu upraveny šikmo k válcovací ose (14), svedením, které je uspořádáno v rovině otočené o 90° vzhledem k válcovací rovině a je opatřeno dvěma navzájem protilehlými pevnými vodícími lištami, a s vnitřním nástrojem (4), který je upevněný na držáku (3) a opatřen pracovní částí (12), vyznačující se tím, že ve válcovacím směru (6) je náběhová část válce (1) vytvořena jako redukční část (9) s redukčním úhlem, pro který platí, že je větší než 2° a menší nebo roven 10°, na kterou se přechodem (10) ve tvaru kruhového oblouku napojuje válcovitá hladicí část (11) s diferenčním úhlem, pro který platí, že je větší než 0° a menší než 1°, k pracovní části (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17), přičemž na hladicí část (11) navazuje výběhová část (13) a pracovní část (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17) je delší než hladicí část (11) válců (1), přičemž počátek pracovní části (12) vnitřního nástroje (4, 15, 17) je ve směru válcování umístěn před začátkem hladicí části (11) válců (1).

7. Válcovací zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že redukční úhel v redukční části (9) válců (1) je 3° až 5°.

8. Válcovací zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že ve válcovacím směru (6) je před redukční částí (9) předřazena vtahovací část (7) s vtahovacím úhlem 1°.

9. Válcovací zařízení podle některého z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že průsečík os válců (1) s válcovací osou (14) leží ve válcovacím směru (6) za válcovací stolicí, přičemž dopravní úhel je 0°.

10. Válcovací zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že lomený vnitřní nástroj (15) je přídavně k válcovité pracovní části (12) opatřen na ní napojeným kuželovitým úsekem (16), jehož úhel kužele je stejný jako redukční úhel válců (1).

11. Válcovací zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že pracovní část (12) skokového vnitřního nástroje (17) je pro hlazení proti válcovacímu směru (6) opatřena nástavcem, který je upraven přes polovinu délky redukční části (9) válce (1) a který se zaobleným osazením napojuje na konvergentně kuželovité vytvořenou naválcovávací část (18), jejíž úhel kužele je stejný jako redukční úhel a rozkládá se až k počáteční oblasti redukční části (9).