CZ286073B6 - Zařízení pro řízení hydrostatického pohonu - Google Patents

Abstract

Zařízení pro seřizování hydrostatického pohonu (1) je opatřeno rezonátorem (2), který je jednak napojen na hydrostatický pohon (1), jednak na přívodní vedení (4) tlakového média a na zpětné vedení (5), a periodicky ovládaným spínacím ventilem (3), který střídavě spojuje rezonátor s přívodním vedením (4) tlakového média a zpětným vedením (5). Pro zajištění výhodných ladicích podmínek je navrženo, aby rezonátor (2) měl alespoň jednu tlakovou komoru (6) s pohyblivým kmitavým ohraničením (7) ke změně objemu komory (6), a aby toto pohyblivé ohraničení (7) tvořilo část z hmoty (16) a pružiny (10) složeného jednobodového oscilátoru nebo takový jednobodový oscilátor tvořilo samo. Střídavě s přívodním vedením (4) tlakového média, zpětným vedením (5) a hydrostatickým pohonem (1) spojitelná tlaková komora (6) je ovládána přes spínací ventil (3) se spínací frekvencí vyšší než je rezonanční rozsah jednobodového oscilátoru.ŕ

Description

Zařízení pro řízení hydrostatického pohonu

Oblast techniky

Vynález se vztahuje k zařízení pro řízení hydrostatického pohonu s rezonátorem, který je jednak napojen na hydrostatický pohon a jednak na přívodní vedení tlakového média a na zpětné vedení. Zařízení obsahuje též periodicky pracující řídící spínací ventil, který střídavě spojuje rezonátor s přívodním vedením tlakového média a se zpětným vedením.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že zejména k zabránění ztrát škrcením, se připojuje pohon ne kontinuálně přes škrticí ventil, nýbrž periodicky k přívodnímu vedení hydraulického prostředku nebo k zpětnému vedení a sice přes spínací ventily, paralelně zapojené ke zpětnému ventilu.

Otevření spínacího ventilu v přívodním vedení hydraulického prostředku podmiňuje urychlení pohonu, jehož setrvačnost při uzavírání tohoto řídicího ventilu vede k ztrátě tlaku stlačitelného hydraulického prostředku v oblasti pohonu až na tlak, který je menší než uzavírací tlak zpětného ventilu v oblasti zpětného vedení, takže může být hydraulický prostředek nasáván zpětným vedením, než se řídicí ventil v přívodním vedení znovu otevře a pochod se opakuje. V případě rekuperačního brzdění pohonu dochází při uzavírání spínacího ventilu ve zpětném vedení ke zvýšení tlaku hydraulického prostředku na straně pohonu až na míru, přesahující uzavírací tlak zpětného ventilu v přívodním vedení, což vyvolá zpětné čerpání hydraulického prostředku do přívodního vedení. Tento dodatečný tok hydraulického prostředku, umožněný pulzním řízením, podmiňuje odpovídající zpětný zisk energie a tím zlepšenou účinnost, což je ovšem vykoupeno poměrně menší dynamikou a odpovídající konstrukční složitostí.

Aby se mohl nastavit pracovní tlak hydrostatického pohonu nezávisle na pracovní cestě mezi maximálním tlakem, nabídnutým z přívodního vedení hydraulického prostředku, a tlakem ve zpětném vedení, bylo již navrženo napojit hydrostatický pohon na resonanční trubici, která je spínacím ventilem, periodicky ovládaným, střídavě spojována s přívodním vedením tlakového média a se zpětným vedením, aby se v resonanční trubici vytvořily za resonančních podmínek stojaté vlny hydraulického prostředku. Umístěním výstupu tlaku do uzlu vlnění vytvářejících se stojatých tlakových vln v resonanční trubici se podaří získat pracovní tlak pro pohon, aniž by byly resonanční podmínky ovlivněny pracovní dráhou pohonu. Mimoto jsou tlakové vlny tomuto uzlu přiřazeného řádu na výstupu tlaku potlačeny, takže i přes pulzní řízení je časová pulsace pracovního tlaku na výstupu tlaku poměrně malá. Protože délka resonanční trubice musí být volena v závislosti na délce tlakových vln, vznikajících v hydraulickém prostředku, je třeba počítat s odpovídající délkou trubice, což někdy omezuje použití tohoto zařízení. Mimoto se doporučuje takovéto zařízení použít k řízení zrychlení na základě nastavování tlaku.

Vynález si klade za úkol vytvořit zařízení k řízení hydrostatického pohonu popsaným způsobem bez použití resonanční trubice, jímž přednostně mohou být řízeny rychlosti.

Podstata vynálezu

Vynález řeší stanovený úkol zařízením dle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že rezonátor má alespoň jednu tlakovou komoru s pohyblivým kmitajícím ohraničením komory které umožňuje změnu objemu komory, takže pohyblivé ohraničení komory tvoří část z hmoty a z pružiny jednobodového oscilátoru, nebo takový jednobodový oscilátor tvoří samo. Přitom tlaková komora je střídavě spojena s přívodním vedením tlakového média, se zpětným vedením

- 1 CZ 286073 B6 a s hydrostatickým pohonem přes spínací ventil se spínací frekvencí vyšší než resonanční rozsah jednobodového oscilátoru.

Díky změně objemu tlakové komory je při spolupráci s jednobodovým oscilátorem dosaženo 5 toho, že během spojení tlakové komory, jednak s přívodním vedením tlakového média a jednak se zpětným vedením, do tlakové komory proudící tlakové médium je znovu vytlačováno během spojení tlakové komory s hydrostatickým pohonem následkem energie, uchované v pružině jednobodového oscilátoru, takže se ustaví objemový tok hydraulického prostředku, závislý na spínací frekvenci spínacího ventilu. Pro tento účel mohou být ovšem účelně využity jen spínací 10 frekvence nad resonančním rozsahem jednobodového oscilátoru, tedy nad jeho resonanční frekvencí. Díky jednoduchému ovlivnění objemového toku hodí se toto zařízení zejména pro řízení rychlosti.

Protože objemový tok hydraulického prostředku k hydrostatickému pohonu závisí také na době 15 otevření spínacího ventilu pro spojení tlakové komory s přívodním vedením tlakového média, může být tato doba otevření nastavena k seřízení objemového toku. Tato možnost může být využita, když při poměrně malých objemových tocích nemůže být již dále spínací frekvence zvyšována kvůli konstrukčním poměrům. Účinnost řídicího zařízení podle vynálezu závisí na tření v oblasti jednobodového oscilátoru, na tření v kapalině a na tlakových ztrátách v oblasti 20 spínacího ventilu, a může být ovlivněna dobou otevření spínacího ventilu, zejména, je-li objemový tok řízen spínací frekvencí. Bylo zjištěno, že pro dosažení příznivé účinnosti musí být čas otevření spínacího ventilu měněn úměrně v závislosti na tlaku v připojovacím vedení pohonu.

Další možností seřizování je volba doby otevření připojovacího vedení hydrostatického pohonu. Je-li totiž doba připojení pohonu na tlakovou komoru oproti době připojení přívodního vedení tlakového média a zpětného vedení odpovídajícím způsobem zkrácena, potom může být k disposici pohonu využit tlak, převyšující střední tlak hydrostatického prostředku v přívodním vedení tlakového média. Při zvětšení doby připojení pohonu na tlakovou komoru může být oproti 30 tomu snížen objemový tok, s tou výhodou, aniž by se zhoršila účinnost ve srovnání s řízením objemového toku dobou otevření přívodního vedení tlakového média.

Má-li se kolísání objemového toku, případně kolísání tlaku na připojovací straně hydrostatického pohonu zmenšit, může se připojovací vedení mezi tlakovou komorou a hydrostatickým pohonem 35 spojit se zásobníkem tlaku, který se stará o odpovídající vyrovnání kolísání tlaku.

Tlaková komora může být vytvořena různým způsobem, neboť v podstatě záleží jen na ohraničení komory, které je schopné kmitání a změny objemu komory. K tomuto účelu může tlaková komora rezonátoru sestávat z válce, jehož pohyblivé ohraničení komory, vytvářející píst 40 s nejméně jednou, na píst působící, pružinou, tvoří jednobodový oscilátor. Tento válec může být pouze z jedné strany ovládán hydraulickým prostředkem. Zvláště výhodné podmínky ovšem vzniknou, je-li rezonátor vytvořen jako oboustranně působící válec, jehož oba tlakové prostory jsou napojovány, a to přes dva spínací ventily se spínacími periodami fázově posunutými navzájem o 180°, jednak na přívodní vedení tlakového média a na zpětné vedení, jednak na 45 hydrostatický pohon. V tomto případě může být využito ostřikování pístu z jedné strany k vytlačování tlakového média z druhé strany. Přitom nemusí být nutně připojovací vedení hydrostatického pohonu napojeno najeden společný hydrostatický pohon.

Jiná forma provedení tlakové komory rezonátoru se získá, jestliže pohyblivé ohraničení komory , 50 je vytvořeno z měchu nebo z membrány. Ve spojení s hmotou, stlačovanou pružinou, může se také pro takovouto tlakovou komoru vytvořit jednoduchý jednobodový oscilátor, přičemž se dostaví podobné účinky.

-2CZ 286073 B6

Provedení spolehlivého spínacího spojení mezi tlakovou komorou na jedné straně a hydrostatickým pohonem, jakož i přívodním vedením tlakového média případně zpětným vedením na straně druhé, v požadované spínací frekvenci, představuje základní podmínku pro praktické využití řídicího zařízení podle vynálezu.

Aby se těmto konstrukčním nárokům vyhovělo, může být spínací ventil vytvořen jako rotační pístový ventil s rotačním pístem, který střídavě spojuje jednu či více tlakových komor přes řídicí štěrbinu s přívodním vedením tlakového média, se zpětným vedením, případně s přívodním vedením spojené připojovací komory. Během jedné otáčky pístu jsou přívody každé tlakové komory spojovány jedna za druhou po sobě s příslušným vedením, přičemž se řídicí štěrbina stará o rychlé otevření a zavření tohoto spojení. Použití rotačního pístu skýtá možnost uspořádání více tlakových komor, rozdělených rovnoměrně v celém objemu. Tlakové komory mohou být přitom řízeny jak axiálně, tak radiálně, také osa kmitání jednobodového oscilátoru těchto tlakových komor může probíhat radiálně nebo rovnoběžně s osou rotačního pístu. Radiální osa kmitání jednobodového oscilátoru dovoluje ovšem při odpovídajícím uspořádání dokonalé vyrovnání hmoty. Osy kmitání rovnoběžné sosou poskytují však konstrukční výhody pro oboustranně ovládané rezonátory.

K řízení spínacích časů ventilu s rotačním pístem, jehož spínací frekvence závisí na otáčkách pístu, mohou být použity otočně přestavitelná řídicí tělesa, koaxiálně uspořádaná s rotačním pístem proti tlakové komoře, případně vůči tlakovým komorám, uspořádaným rotačně symetricky k rotačnímu pístu. Otáčivě stavitelná řídicí tělesa, s výhodou ve tvaru řídicích kotoučů nebo objímek, tvoří s řídicími štěrbinami v rotačním pístu spolupracující řídicí hrany. Těmito řídicími hranami jsou řídicí štěrbiny v rotačním pístu uvolňovány nebo zavírány, takže natočením řídicího tělesa, tvořícího řídicí hranu, mohou být nastaveny spínací časy spínacího ventilu. Řídicí kotouče působí přitom přes radiálně směrované řídicí hrany s čelními řídicími štěrbinami rotačního pístu, zatímco řídicí objímky mají uspořádány axiálně směrované řídicí hrany pro řídicí štěrbiny v plášti pístu. Vhodnou kombinací těchto řídicích kotoučů či objímek lze nastavit jednotlivé spínací časy spínacího ventilu podle požadavků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je podrobně popsán na příkladech provedení, objasněných na připojených výkresech, z nichž představuje obr. 1 zařízení podle vynálezu k seřizování hydrostatického pohonu v jednoduchém blokovém schéma, obr. 2 časový průběh poloh spínacího ventilu v souřadnicovém systému, přičemž na svislé ose jsou vyneseny tři spínací polohy a na vodorovné ose jsou vyneseny spínací doby, vztažené na dobu trvání periody, obr. 3 v prostorových souřadnicích závislost středního objemového toku rezonátorem, vztaženého na jmenovitý tok, na spínací frekvenci spínacího ventilu, vztaženou na resonanční frekvenci, a na dobu otevření přívodního vedení tlakového média, vztaženou na spínací periodu, obr. 4 a 5 vzájemnou závislost v prostorovém souřadnicovém systému středního objemového toku rezonátorem, doby otevření napojení hydrostatického pohonu, vztaženou na spínací periodu, a tlaku v napojovacím vedení hydrostatického pohonu, vztaženého na tlak v přívodním vedení, obr. 6 blokové schéma zařízení podle vynálezu, rozšířeného oproti obr. 1, obr. 7 jinou formu provedení rezonátoru ve zjednodušeném axiálním řezu,

-3CZ 286073 B6 obr. 8 zjednodušený axiální rez spínacím ventilem, obr. 9 řez podle čáry IX-IX na obr. 8, obr. 10 řez podle čáry X-X na obr. 8 a obr. 11 řez podle čáry XI-XI na obr. 8.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení k řízení hydrostatického pohonu 1, např. pracovního válce, obsahuje ve vytvoření dle obr. 1 rezonátor 2, který je prostřednictvím periodicky ovládaného spínacího ventilu 3 střídavě 15 spojován s přívodním vedením 4 tlakového média, se zpětným vedením 5 rovněž natlakovaného zásobníku hydraulického prostředku a s hydrostatickým pohonem 1- Rezonátor 2 je tvořen tlakovou komorou 6 s pohyblivým kmitavým ohraničením 7 a válcem 8, jehož píst 9 s pružinou 10 působí jako jednobodový oscilátor, když píst 9, přes spínací ventil 3 spojený s vhodným pohonem 11. je ostřikován v resonančním rozsahu frekvencí jednobodového oscilátoru. 20 Hydraulický prostředek, dopravovaný během sepnutí přívodního vedení 4 tlakového média, případně zpětného vedení 5 s tlakovým prostorem 6, je přiváděn během spojení rezonátoru 2 s hydrostatickým pohonem 1 pomocí energie, uchované v jednobodovém oscilátoru při ostřikování válce 8, a to napojovacím vedením 12 k hydrostatickému pohonu 1, přičemž k tlumení tlakových impulsů může být zařazen zásobník 13 tlaku. Na obr. 2 je takový spínací 25 cyklus znázorněn. Během doby to spojuje spínací ventil 3 v první stavěči poloze D rezonátor 2 s přívodním vedením 4 tlakového média, aby potom ve druhé stavěči poloze R zajistil spojení se zpětným vedením 5, a sice v době ír, v níž je díky setrvačnosti jednobodového oscilátoru hydraulický prostředek nasáván ze zpětného vedení 5 do tlakového prostoru 6. V příští třetí stavěči poloze A je pak hydraulický prostředek během času ía, jež na obr. 2 odpovídá poloviční 30 délce trvání periody, tlačen pružinou 10 pístem 9 do napojovacího vedení 12- Objemový tok rezonátorem 2 je tak závislý především na spínací frekvenci f spínacího ventilu 3 a relativní době otevření přívodního vedení 4 tlakového média během jedné spínací periody. Nebereme-li v úvahu vznikající ztráty, ustaví se mezi středním objemovým tokem q tlakového média v přívodním vedením 4 tlakového média, vztaženým na jmenovitý tok a mezi spínací frekvencí f, 35 vztaženou na resonanční frekvenci, a mezi relativní dobou to otevření přívodního vedení 4 tlakového média závislost, zobrazená na obr. 3, přičemž může být smysluplně využita jen oblast frekvencí vyšších než resonanční frekvence rezonátoru 2. Z obr. 3, který znázorňuje prostorový souřadnicový systém s první osou x pro relativní střední objemový tok q, druhou osou y pro relativní dobu to otevření, a třetí osou z pro relativní spínací frekvenci f, lze odvodit, že k řízení 40 objemového toku q v oblasti vyšších objemových toků q se nabízí změna spínací frekvence.

Teprve při malých objemových tocích q, pro něž jsou spínací frekvence příliš vysoké, měla by být jako stavěči veličina pro řízení objemového toku použita doba to otevření. Při řízení objemového toku spínací frekvencí f může být doba íq otevření pro optimalizaci účinnosti nastavena tak, že zohledňuje nevyhnutelné tlakové a třecí ztráty. Dobu tn otevření je třeba volit 45 úměrnou tlaku, který je k disposici hydrostatickému pohonu 1.

Samozřejmě nemusí čas ía otevření napojovacího vedení 12 odpovídat poloviční délce trvání periody. Je-li zvolen čas ía otevření menší než poloviční délka periody, může být pro pohon 1 připraven tlak, převyšující tlak v přívodním vedení 4 tlakového média. Při větších časech ía 50 otevření může být objemový tok q bez ztráty účinnosti snížen. Obr. 4 a 5 znázorňují vždy pro optimální účinnost zjištěné závislosti mezi relativním časem ía otevření, tlakem p v přívodu, vztaženém na konstantní tlak v přívodním vedení 4 tlakového média a relativním objemovým tokem q jednak pro dobu otevření menší, jednak větší než polovina periody. Na první ose x prostorového souřadnicového systému jsou vyneseny časy ía otevření, na druhé ose y je vynesen

-4CZ 286073 B6 relativní tlak p a na třetí ose z objemový tok g, vztažený na jmenovitý objemový tok. Vznikající ztráty jsou přitom zohledněny relativním stupněm tlumení 5 %. Podle obr. 4 se ukazuje, že se zmenšujícím se časem (a otevření se nechá relativní tlak p výrazně zvýšit. Při prodloužení času ía otevření přes poloviční trvání periody dá se opět podle obr. 5 řídit objemový tok g v oblasti menších množství.

Není třeba zvláště zdůrazňovat, že opačně k popsanému pracovnímu provozu proudí v brzdném provozu objemový tok g z hydrostatického pohonu 1 do zpětného vedení 5, případně do přívodního vedení 4 tlakového média, což vede ke změně spínacího pořadí a spínacích časů. Základní řídicí principy zůstávají stejné.

Jak lze odvodit z obr. 6, mohou být také uvažovány dvě s fázovým posunem ostřikované tlakové komory 6, přičemž mezi těmito tlakovými komorami 6 je uspořádaný píst 9, který určuje hmotu jednobodového oscilátoru a má uspořádány na obou stranách pružiny 10. Při takové konstrukci je přirozeně pro obě tlakové komory 6 přiřazen vždy jeden spínací ventil 3 tak, aby spínací periody obou spínacích ventilů 3 byly fázově posunuty proti sobě o 180°. Na obr. 2 jsou spínací polohy a doby druhého spínacího ventilu 3, poháněného se stejnou frekvencí, ale s fázovým posunutím, vyneseny čerchovaně.

Přívody obou spínacích ventilů 3 jsou spojeny podle obr. 6 společným napojovacím vedením 12 s hydrostatickým pohonem 1, což ale není nezbytně nutné, protože také oddělené pohony mohou být laděny společným rezonátorem 2.

Hmota 16 jednobodového rezonátoru 2 nemusí být tvořena pístem 9 válce 8, jak ukazuje obr. 7, na němž jsou tlakové komory 6 ohraničeny membránami 14. Přípojné příruby 15 těsně spojují odpovídající spínací ventily 3 s kmitající hmotou 16 a zároveň tvoří pružiny 10 jednobodového oscilátoru.

Aby se mohly výhody rezonátoru 2 podle vynálezu využít k naladění hydrostatických pohonů 1, musí být k disposici vhodné spínací ventily 3 pro požadovanou spínací frekvenci. Zařízení spojující více rezonátorů 2 s příslušnými spínacími ventily 3, jež těmto nárokům vyhovuje, je schematicky znázorněno na obr. 8 až 11. Toto zařízení sestává v podstatě ze skříně 18, obsahující rotační píst 17, a ve skříni 18 jsou umístěny navzájem proti sobě spárovaná, radiálně k rotačnímu pístu 17 směřující, válcová vrtání 19 s písty 9, zatěžovanými pružinami 10, které představují jednobodový oscilátor, odpovídající obr. 1. Na vnitřní straně pístu 9 vzniklé tlakové komory 6 jsou napojeny přes řídicí objímku 20, obklopující rotační píst 17, na rotační píst 17, který má řídicí štěrbiny 21, 22 a 23, s jejichž pomocí jsou tlakové 6 střídavě spojovány podle uspořádání rezonátorů 2 s připojovacími komorami 24, 25 a 26 přívodního vedení 4 tlakového média, zpětného vedení 5 a napojovacího vedení 12. První připojovací komora 24, přiřazená přívodnímu vedení 4 tlakového média, a druhá připojovací komora 25, přiřazená zpětnému vedení 5 tlakového média, jsou uspořádány v řídicím tělese 27, které je umístěno otočně nastavitelně uvnitř dutého rotačního pístu 17. Napojovacímu vedení 12 přiřazené třetí připojovací komory 26 jsou však tvořeny vložkou 28, spojenou se skříní 18, přitom vložka 28 koaxiálně prochází řídícím tělesem 27. Na obr. 9 až 11 je znázorněna druhá stavěči poloha R, v níž jsou tlakové komory 6 spojeny se zpětným vedením 5. Na obr. 10 je toto spínací spojení dosaženo přes druhé řídicí štěrbiny 22 rotačního pístu 17, které se nacházejí v oblasti druhých připojovacích komor 25 pro zpětné vedení 5. První řídicí štěrbiny 21 pro spínací spojení první stavěči polohou D, nalézající se v oblasti prvních připojovacích komor 24 pro přívodní vedení 4 tlakového média, jsou podle obr. 11 zakryty prstencem 29, spojeným se skříní 18, zatímco spínací spojení třetí stavěči polohou A podle obr. 9 je přerušováno řídicí objímkou 20. Otáčí-li se hřídelí 30 poháněný rotační píst 17 ve směru šipky 31 dále, bude spínací spojení druhou stavěči polohou R přes třetí řídicí štěrbiny 23 přerušeno prvními řídicími hranami 32 řídicí objímky 20, která současně otevírá spínací spojení třetí stavěči polohou A přes třetí řídicí štěrbiny 23, když třetí řídicí štěrbiny 23 dosáhnou vzhledem k prvním řídicím hranám 32 přesazené druhé řídicí hrany 33

-5 CZ 286073 B6 řídicí objímky 20, podle obr. 9. Jak lze odvodit z obr. 11, zůstávají první řídicí štěrbiny 21 ještě zakryty, pokud je platné spínací spojení třetí stavěči polohou A. Toto spínací spojení třetí stavěči polohou A je přerušeno teprve tehdy, když třetí řídicí štěrbiny 23 vystoupí z oblasti třetích připojovacích komor 26. V této poloze otáčení rotačního pístu 17 je třetími řídicími hranami 34 je uvolněno spínací spojení první stavěči polohou D podle obr. 11 do doby, než první řídicí štěrbina 21 opustí oblast příslušné první připojovací komory 24, načež se spínací cyklus opakuje.

Aby se mohly spínací časy ía a doby to a tR otevření nastavovat, jsou řídicí objímka 20 a řídicí těleso 27 otočně nastavitelné, a to pomocí pohonu, blíže z důvodů přehlednosti neznázoměného. Jak vyplývá z obr. 9 je čas ía otevření určen natočením řídicí objímky 20. Rozdělení spínacích dob tr> a ír na zbytek periody se provádí natočením řídicího tělesa 27 oproti řídicí objímce 20.

Aby se mohlo využít pro každý případ zařízení co nej příznivější seřizování, doporučuje se volit takové uspořádání, jaké je naznačeno na obr. 1 v blokovém schéma. Pohon 11 spínacího ventilu 3, stejně jako stavěči zařízení 35 pro řídicí objímku 20 a řídicí těleso 27, jsou naladěny regulačním zařízením 36, které řídí spínací frekvenci f, dobu to otevření pro spínací spojení první stavěči polohou D a rovněž tomu rovněž čas ía pro spínací spojení třetí stavěči polohou A, např. podle udaných charakteristik, které jednak zohledňují vzájemnou závislost objemového toku a účinnosti na stavěčích veličinách a jednak na tlaku, který je k disposici pro hydrostatický pohon 1. Na základě jmenovité hodnoty objemového toku, zadané pro vstup 37 hydraulického prostředku a tlaku hydraulického prostředku, zjištěného snímačem 38 tlaku vnapojovacím vedení 12, se může nastavit spínací ventil 3 regulačním zařízením 36 tak, aby byl hydrostatický pohon 1 optimálně naladěn pro každý případ použití.

Claims (10)

1. Zařízení pro řízení hydrostatického pohonu, s rezonátorem (2), který je jednak připojen na hydrostatický pohon (1), jednak na přívodní vedení (4) tlakového média a na zpětné vedení (5), a též s periodicky’ činným spínacím ventilem (3) pro spojení rezonátoru (2) střídavě s přívodním vedením (4) tlakového média a se zpětným vedením (5), vyznačující se tím, že rezonátor (2) obsahuje nejméně jednu tlakovou komoru (6) s pohyblivým, kmitání umožňujícím, ohraničením (7), přičemž toto pohyblivé ohraničení (7), dovolující změnu objemu komory (6), tvoří část tělesem a pružinou (10) vytvořeného jednobodového oscilátoru či takovýto jednobodový oscilátor samo tvoří, přitom tlaková komora (6) je střídavě spojena s přívodním vedením (4) tlakového média, se zpětným vedením (5) a hydrostatickým pohonem (1), a dále je tlaková komora (6) napojena na spínací ventil (3) pro ostřikování se spínací frekvencí vyšší než je resonanční rozsah jednobodového oscilátoru.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím že spínací ventil (3) tvoří ventil s nastavitelnou spínací frekvencí.

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že spínací ventil (3) tvoří ventil s nastavitelnou dobou (t_D) otevření pro spojení tlakové komory (6) s přívodním vedením (4) tlakového média.

4. Zařízení podle jednoho z nároků laž 3, vyznačující se tím, že spínací ventil (3) tvoří ventil s nastavitelným časem (t_A) otevření pro spojení tlakové komory (6) s hydrostatickým pohonem (1).

-6CZ 286073 B6

5. Zařízení podle jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že mezi tlakovou komorou (6) a hydrostatickým pohonem (1) je uspořádáno napojovací vedení (12), které je spojeno se zásobníkem (13) tlaku.

6. Zařízení podle jednoho z nároků laž5, vyznačující se tím, že tlaková komora (6) rezonátoru (2) sestává z válce (8), jehož pohyblivé ohraničení (7), vytvářející píst (9), tvoří jednobodový oscilátor s nejméně jednou na píst (9) rezonátoru (2) působící pružinou (10).

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím že rezonátor (2) je vytvořen jako oboustranně ostřikovaný válec (8) jehož obě tlakové komory (6) jsou napojovány přes dva spínací ventily (3) se spínací periodou navzájem o 180° fázově posunutou, a každý válec (8) je napojován jednak na přívodní vedení (4) tlakového média a na zpětné vedení (5), ajednak na hydrostatický pohon (1).

8. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že pohyblivé ohraničení (7) tlakové komory (6) rezonátoru (2) sestává z měchu nebo membrány (14).

9. Zařízení podle jednoho z nároků laž8, vyznačující se tím, že spínací ventil (3) tvoří ventil s rotačním pístem (17) pro střídavé spojení tlakové komory (6), případně tlakových komor (6), řídící štěrbinami (21, 22, 23) jednak s přívodním vedením (4) tlakového média, jednak se zpětným vedením (5) a s napojovacím vedením (12) hydrostatického pohonu (1), přičemž tato vedení (4, 5, 12) jsou spojena s připojovacími komorami (24, 25, 26).

10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že k rotačnímu pístu (17) koaxiálně k tlakové komoře (6), případně k rotačnímu pístu (17) rotačně symetricky uspořádaným tlakovým komorám (6), jsou vytvořena otočně nastavitelná řídicí tělesa (27) ve tvaru kotoučů nebo objímek (20), která tvoří se štěrbinami (21, 22, 23) rotačního pístu (17) spolupracující řídící hrany (32, 33, 34).