CZ287834B6 - Screwing tap for cold forming internal thread and process for producing thereof - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, který je zejména vhodný pro účinné tvářeni vnitřního závitu i v průchozím otvoru, vytvořeném během odlévání v hliníkové slitině. Je to závitník, opatřený řeznou hranou pro dokončení menšího průměru vnitřního závitu, a vnější závitovou částí, která obsahuje radiálně ven vyčnívající části apodbroušené části, které s nimi sousedí a mají průměr menší než vyčnívající části, přičemž vyčnívající části apodbroušené části jsou uspořádány střídavě ve směru šroubovice tak, že vyčnívající části jsou úhlově rozmístěny v předem stanovené vzdálenosti vzájemně od sebe v obvodovém směru závitníku a podbroušené části jsou úhlově rozmístěny v předem stanovené vzdálenosti vzájemně od sebe v tomto obvodovém směru. Dále se vynález týká způsobu výroby takového závitníku.

Dosavadní stav techniky

V současné době je známý závitník pro tváření vnitřního závitu za studená, který je opatřen vnější závitovou částí, obsahující radiálně ven vyčnívající části a vedle nich ležícími podbroušenými částmi, které mají menší průměr než vyčnívající části. Vyčnívající části apodbroušené části jsou umístěny střídavě ve směru šroubovice závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, po které prochází závit. Vyčnívající části jsou v podstatě rozmístěny ve stejných úhlech, v určité vzdálenosti vzájemně od sebe, po obvodu závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, zatímco podbroušené části jsou také rozmístěny v podstatě ve stejných úhlech od sebe v obvodovém směru. Pro tváření vnitřního závitu v připraveném otvoru, vytvořeném v obrobku, jsou vyčnívající části přitlačovány na plochu připraveného otvoru a plasticky deformuje povrch tak, aby se na něm vytvořil vnitřní závit. Jedním typem závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená je závitník pro tváření vnitřního závitu za studená, opatřený vnitřní dokončovací řeznou hranou, určenou k dokončení menšího průměru tvářeného vnitřního závitu.

Tento závitník pro tváření vnitřního závitu za studená opatřený vnitřní dokončovací řeznou hranou má tu výhodu, že může odstranit tvar neúplného závitového žlábku, který se může objevit na vrcholu vnitřního závitu, tj. na menším průměru vnitřního závitu. Závitník pro tváření vnitřního závitu za studená, opatřený vnitřní dokončovací řeznou hranou má ještě další výhodu, že zamezuje rozlomení závitníku vlivem zvyšujícího se kroutícího momentu působícího na závitník, který je způsoben větším množstvím přebytečného materiálu obrobku, který teče plasticky do omezeného prostoru v případě, že vnitřní závit má být vytvořen v průchozím otvoru, předpracovaném v obrobku, přičemž tento otvor má rozměr menší než je spodní hranice, jako např. kuželový otvor vytvořený v obrobku při odlévání. Dále závitník pro tváření vnitřního závitu za studená, opatřený vnitřní dokončovací řeznou hranou, s výhodou zajišťuje lepší přesnost menšího průměru vnitřních závitů.

U shora popsaného běžného závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, opatřeného vnitřní dokončovací řeznou hranou, nej vyšší části průměru dna vnější závitové části jsou umístěny na podbrouŠných částech sousedících s vyčnívajícími částmi (křídly), které odpovídají nejvyšším částem většího průměru vnějších závitových částí a v nejvyšších částech průměru dna závitu jsou vytvořeny drážky tak, aby nejvyšší části patního průměru tvořily řezné hrany.

Obvykle, vnější závitová část závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená je vytvořena při operaci nazývané broušení závitů brusným kotoučem, majícím profil závitu vytvořený na své vnější obvodové ploše tak, aby vrchol závitu a dno vnější závitové části byly vytvořeny současně. U shora uvedeného běžného závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, opatřeného vnitřní dokončovací řeznou hranou vrchol a dno vnější závitové části mají v řezu, kolmém

-1 CZ 287834 B6 k axiálnímu směru závitníku, odpovídající konkávní-konvexní tvary. Avšak odpovídající konkávní-konvexní tvary vrcholu a konkávní-konvexní tvar určený dnem se vzájemně nekryjí v obvodovém směru závitníku, následkem potřeby brousit vrchol a dno samostatně. Samostatné brusné operace nejen komplikují výrobní proces, ale také znesnadňují kontrolu rozměrů vrcholu závitu. Pro dosažení vysoké rozměrové přesnosti vrcholu závitu, je nezbytné zlepšit přesnost celé vnější závitové části. Následkem toho, běžný závitník pro tváření vnitřního závitu za studená má ten nedostatek, že vyžaduje brusnou techniku vysoké úrovně a velké výrobní náklady. Úkolem předloženého vynálezu je vytvoření závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, opatřeného vnitřní dokončovací řeznou hranou a způsobu jeho výroby, kdy vnější závitová část může být vytvořena zásadně jednodušším způsobem než je dosud známý způsob, s jednoduchou kontrolou rozměrů vrcholu závitu při snížených nákladech.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší závitník pro tváření vnitřního závitu za studená, opatřený řeznou hranou pro dokončení menšího průměru vnitřního závitu, a vnější závitovou částí, která obsahuje radiálně ven vyčnívající části apodbroušené části, které snimi sousedí a mají průměr menší než vyčnívající části, přičemž vyčnívající části apodbroušené části jsou uspořádány střídavě ve směru šroubovice tak, že vyčnívající části jsou úhlově rozmístěny v předem stanovené vzdálenosti vzájemně od sebe v obvodovém směru závitníku a podbroušené části jsou úhlově rozmístěny v předem stanovené vzdálenosti vzájemně od sebe v tomto obvodovém směru, podle vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že nejméně jedna z vyčnívajících částí má průměr dna vnějšího závitu větší než průměr dna vnějšího závitu další vyčnívající části, přičemž nejméně jedna z vyčnívajících částí je sražena dolů ke dnu vnějšího závitu, ve kterém je uspořádán žlábek, tvořící řeznou hranu.

Podle tohoto uspořádání, nejméně jedna z vyčnívajících částí, která je umístěna uvnitř každého stoupání je sražena dolů ke dnu, čímž se řezná hrana vytvoří v části odpovídající dnu závitu ve sražené vyčnívající části. Řezná hrana slouží k odstranění přebytku materiálu, který se přemístil dovnitř průměru dna vnější závitové části, následkem plastické deformace povrchu předpracovaného otvoru, vyvolané záběrem vrcholové hrany závitu vnější závitové části do plochy, umožňující snadné vytvoření vnitřního závitu s požadovanou přesností. Dále, vzhledem ke konstrukci závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, majícího vnitřní dokončovací řeznou hranu podle vynálezu, poloha maximálního průměru dna není umístěna v každé podbroušené částí, která sousedí s vyčnívajícími částmi vnější závitové části a konkávní-konvexní tvar určený vrcholem a konkávním-konvexním tvarem dna vzájemně souhlasí při pohledu obvodovým směrem závitníku. Tato shoda mezi odpovídajícími konkávními-konvexními tvary umožňuje vytvořit současně vrchol a dno vnější závitové části s vysokou přesností, použitím brusného kotouče majícího profil závitu vytvořený na své vnější obvodové ploše při operaci nazvané broušení závitu, podstatně usnadňující rozměrovou kontrolu závitu vnější závitové části a vedoucí ke snížení výrobních nákladů.

Podle výhodného provedení vnější závitová část obsahuje kuželovou vodicí část a plnotvarou závitovou část, která navazuje na kuželovou vodicí část, přičemž kuželová vodicí část má vnější průměr, který se zmenšuje směrem k volnému konci závitníku, aplnotvará závitová část má jednak vnější průměr, který je konstantní v axiálním směru závitníku, a jednak má v místě řezné hrany průměr, který je shodný s menším průměrem vnitřního závitu.

U tohoto uspořádání řezná hrana odstraňuje nadbytečný materiál, který byl přemístěn dovnitř z průměru dna vnější závitové části, následkem plastické deformace povrchu předpracovaného otvoru, způsobené zabíráním vrcholové hrany závitu vnější závitové části do plochy, což vede k vytvoření vnitřního závitu, majícího vysokou přesnost.

-2CZ 287834 B6

Sražen dolů ke dnu vnějšího závituje předem stanovený počet vyčnívajících částí, přičemž tento předem stanovený počet se rovná číslu, které je dělitelem celkového počtu vyčnívajících částí, uspořádaných na jedné otáčce vnějšího závitu, a které se liší od jedné.

Toto uspořádání umožňuje, aby shora popsaná nejméně jedna z vyčnívajících částí, která je stržena ke dnu závitu, byla umístěna vedle druhé v pohledu v axiálním směru závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená.

Podle výhodného provedení nejméně jedna z vyčnívajících částí, která je sražena dolů ke dnu, sestává z řady výstupků, které jsou uspořádány vzájemně vedle sebe v axiálním směru závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená a které procházejí po celé axiální délce vnější závitové části.

V části odpovídající dnu závitu nejméně jedné vyčnívající části může být vytvořen žlábek tak, aby se vytvořila dokončovací řezná hrana v části odpovídající dnu závitu. Vyčnívající části, které byly sraženy směrem dolů a které vzájemně sousedí v axiálním směru jsou s výhodou vytvořeny po celé axiální délce vnější závitové části.

Žlábek je s výhodou vytvořen přes celou axiální délku kuželové vodicí části. U tohoto uspořádání je nadbytečný materiál, který se pohybuje uvnitř řezné hrany, odstraňován řeznou hranou u kuželové vodicí části, která přebírá větší zatížení tváření za studená, než ostatní části závitníku a má tu výhodu, že se zmenšuje působení kroutícího momentu na závitník.

Shora popsaný žlábek může být s výhodou vytvořen přes celou axiální délku kuželové vodicí části a přes část plnotvaré závitové části, která sousedí s kuželovou vodicí částí.

Podle dalšího výhodného provedení je žlábek vytvořen přes celou část plnotvaré části, která sousedí s kuželovou vodicí částí a přes část kuželové vodicí části, která sousedí s plnotvarou závitovou částí.

Nejméně jedna vyčnívající část na kuželové části může být s výhodou sražena dolů ke dnu závitu podél plochy, která je skloněna vzhledem k ose závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená v úhlu, který se v podstatě rovná polovině úhlu kuželovitosti kuželové vodicí části a žlábek je vytvořen v části odpovídající dnu nejméně jedné vyčnívající části v kuželové vodicí části tak, aby vznikla řezná hrana v části odpovídající dnu nejméně jedné vyčnívající části v kuželové vodicí části. Toto uspořádání umožňuje, aby řezná hrana odstraňovala nadbytečný materiál dosahující dno závitu v kuželové vodicí části, která přebírá větší zatížení tváření za studená než ostatní části závitníku a účinně snižuje kroutící moment působící na závitník a vhodně zabraňuje rozbití závitníku i v případě, kdy vnitřní závit je vytvořen v malém otvoru, např. v kuželovém otvoru vytvořeném v obrobku při odlévání.

Podle jiného výhodného provedení má kuželová vodicí část v sobě vytvořenou olejovou drážku tak, aby byla olejová drážka vedle žlábku a procházela nahoru k volnému konci kuželové vodicí části.

Olejová drážka může být s výhodou vytvořena v ploše, která je skloněna vzhledem k ose v úhlu, který je v podstatě rovný polovině úhlu kuželovitosti kuželové vodicí části.

Toto uspořádání umožňuje, aby řezné mazivo bylo vhodně použito na celé axiální délce kuželové vodicí části, která je více vystavena zatížení tvářením za studená, i když žlábek neprochází přes celou axiální délku kuželové vodicí části následkem malé hloubky žlábku.

Podle jiného výhodného provedení je olejová drážka vytvořena přes celou axiální délku vnější závitové části.

-3CZ 287834 B6

Podle dalších výhodných provedení žlábek a nejméně jedna ze sražených vyčnívajících částí prochází lineárně nebo šroubovicovitě ve směru rovnoběžném s osou závitníku.

Podle dalších výhodných provedení má vnější závitová část v příčném řezu tvar polygonu, jehož strany jsou vyklenuty směrem ven, nebo má vnější závitová část v příčném řezu čtvercový tvar, určený čtyřmi stranami, které jsou vyklenuty směrem ven, nebo má vnější závitová část v příčném řezu šestiúhelníkový tvar, určený šesti stranami, z nichž každá je vyklenutá směrem ven, případně má vnější závitová část v příčném řezu trojúhelníkový tvar, určený třemi stranami, 10 z nichž každá je vyklenuta směrem ven.

Podle jiného výhodného provedení jsou nejméně jedna z vyčnívajících částí a část řezné hrany, která je umístěna v kuželové vodicí části, vytvořeny z materiálu ze slinutého karbidu, který je spojený s obvodovou částí tělesa závitníku, zhotoveného z legované ocele. U tohoto provedení 15 jsou vyčnívající části a řezné hrany, které přejímají větší zatížení třením než ostatní části závitníku, tvořeny materiálem odolným proti opotřebení jako je slinutý karbid nebo vysokotlakým slinutým tělesem, které zajišťují vynikající přesnost závitu po dlouhou dobu životnosti a zabraňují rozlomení závitníku mnohem účinněji, než když je celý závitník vyroben ze slinutého karbidu.

Vytčený úkol dále řeší způsob výroby závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená jehož podstata spočívá v tom, že sestává z operace broušení závitu, při které se vnější obvodová plocha jedné z protilehlých koncových částí tyčového polotovaru brousí brusným kotoučem, který má vnější obvodovou plochu, na které je vytvořen profil závitu, poté se srazí nejméně jedna 25 z vyčnívajících částí, která byla vytvořena při operaci broušení závitu, dolů ke dnu vnějšího závitu a následně se vytvoří žlábek na ploše, která se získala jako výsledek sražení nejméně jedné z vyčnívajících částí a vytvoří se řezná hrana, ležící v bodě minimálního průměru, ležícího na ploše, získané sražením nejméně jedné z vyčnívajících částí.

Podle uvedeného způsobu je možné vytvořit současně vrchol a dno vnějšího závitové části s vysokou přesností, značně usnadňující kontrolu rozměru závitu vnější závitové části a snižující výrobní náklady.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená podle vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde obr. 1 znázorňuje první provedení závitníku pro tváření vnitřního závitu za studená, obr. 2 v řezu zvětšenou vnější závitovou část provedení závitníku 40 z obr. 1, která dokumentuje způsob výroby závitníku podle obr. 1, zejména operace vytvoření žlábku, obr. 3 pohled na závitník v provedení z obr. 1, potom co byl dokončen vrchol závitu při operaci broušení závitu, obr. 4 pohled na provedení podle obr. 1 po vytvoření broušených ploch při operaci sražení vyčnívající části, obr. 5 pohled na způsob výroby vnitřního závitu závitníkem v provedení podle obr. 1, obr. 6 řez vnější závitovou částí běžného závitníku, mající vnitřní 45 dokončovací řezné hrany, obr. 7 pohled (odpovídající obr. 2) na další provedení závitníku podle vynálezu, obr. 8 perspektivní pohled na polotovar použitý pro závitník v provedení podle obr. 7, obr. 9 pohled (odpovídající obr. 2) na další provedení závitníku podle vynálezu, obr. 10 pohled (odpovídající obr. 2) na další provedení předloženého vynálezu, obr. 11 (pohled odpovídající obr. 1) na další provedení závitníku podle vynálezu a obr. 12 pohled (odpovídající obr. 1) na 50 ještě další provedení závitníku podle vynálezu.

-4CZ 287834 B6

Příklady provedení vynálezu

Některá provedení předloženého vynálezu budou popsána podrobně s odkazy na obrázky.

Na obr. 1 je nárys závitníku 10 pro tváření vnitřního závitu 32 za studená, opatřený vnitřními dokončovacími řeznými hranami podle jednoho provedení předloženého vynálezu. Na obr. 2 je znázorněn řez II - II z obr. 1, který je, v zájmu snadného porozumění obrázku, veden dnem závitu závitníku 10. Závitník 10 má u své koncové části stopku 12 a na části volného konce má vnější závitovou část 14. Závitník 10 je upevněn svou koncovou částí v upínacím zařízení, které není na obrázku znázorněno. Vnější závitová část 14 je určena k vytvoření vnitřního závitu v obrobku 30.

Vnější závitová část 14 sestává z kuželové vodicí části 16 a plnotvaré závitové části J_8, která sousedí s jedním z protilehlých konců kuželové vodicí části 16, která je blíže ke shora popsané koncové části. Kuželová vodicí část 16 má zmenšující se vnější průměr v pohledu ve směru k volné koncové části, zatímco plnotvará závitová část 18 má konstantní vnější průměr. Plnotvará závitová část 18 má vrchol závitu a dno závitu, jejichž tvary v podstatě odpovídají vrcholu a dnu závitu, který se má vytvořit na povrchu předpracovaného otvoru obrobku, který není na obrázku znázorněn. Během operace řezání závitů za studená, plnotvará závitová část 18 dává vzniknout hnací síle ve směru, ve kterém je závitník 10 zašroubováván, pro dokončení vnitřního závitu.

Vnější závitová část 14 má v průřezu polygonální tvar, definovaný stranami, z nichž každá je vyklenutá ven. Podle předloženého vynálezu, vnější závitová část 14 má v průřezu v podstatě pravoúhlý tvar, definovaný čtyřmi stranami, z nichž každá je vyklenutá ven. Ve vnější závitové části 14, je závit vytvořen podél šroubovice, mající předem stanovený úhel stoupání tak, aby byla výška vrcholu závitu od dna závitu konstantní. Závit vnější závitové části 14 má v řezu čtyři vyčnívající části 20, 20', které radiálně vyčnívají ven a podbroušené části 22, 22', které sousedí s vyčnívajícími částmi 20, 20' a které vzájemně spolupracují, aby určovaly poměrně malý průměr. To znamená, že vyčnívající části 20, 20' a poměrně nízké podbroušené části 22, 22' jsou umístěny střídavě ve směru šroubovice, ve které prochází závit, tj. podél shora uvedené šroubovice. Vyčnívající části 20. 20' jsou uspořádány ve stejných úhlech vzájemně od sebe v předem stanoveném úhlovém intervalu po obvodu závitníku 10, přičemž podbroušené části 22, 22' jsou také uspořádány ve stejných úhlech vzájemně od sebe v předem stanoveném úhlovém intervalu po obvodu závitníku 10. V předloženém provedení, jsou vyčnívající části 20, 20' uspořádány vzájemně od sebe v úhlu 90°, a podbroušené části 22, 22' jsou vzájemně uspořádány v úhlu 90°. Protože vyčnívající části 20, 20' jsou uspořádány vzájemně od sebe ve stejných úhlech, a to v úhlu 90° ve směru šroubovice, každý pár vyčnívajících částí 20, 20', které jsou umístěny vzájemně vedle sebe v axiálním směru vnější závitové části 14 jsou od sebe vzájemně vzdáleny v axiálním směru o vzdálenost rovnou stoupání (jedné otáčce) šroubovice, jak je znázorněno na obr. 1.

Vyčnívající části 20', které jsou jedněmi z řady vyčnívajících částí 20, 20'. vytvořených podél shora uvedené šroubovice a které jsou vytvořeny vzájemně vedle sebe v axiálním směru vnější závitové části 14, jsou rovinným broušením sraženy dolů ke dnu závitu. Obecně to znamená, že každý předem stanovený počet vyčnívajících částí 20, 20'je sražen dolů ke dnu závitu, přičemž tento předem stanovený počet se rovná číslu, které je dělitelem celkového počtu vyčnívajících částí 20, 20', uspořádaných na jednom závitu šroubovice, přičemž tento dělitel se nerovná jedné. V předloženém provedení je předem stanovený počet dvě, takže každá druhá vyčnívající část 20, 20’ je sražena dolů ke dnu závitu. Rovinným broušením se vytvoří broušená plochá A, která je tangenciální k bodu D maximálního průměru, ležícímu na dnu závitu v příslušné vyčnívající části 20 a která je kolmá k poloměru OD, spojující bod D a osu O otáčení, v řezu plnotvarou závitovou část 18 jak je znázorněno na obr. 2.

-5CZ 287834 B6

Na broušené ploše A, vytvořené rovinným odbroušením vyčnívající části 20', se vytvoří žlábek 26 procházející rovnoběžně s osou závitníku j_0, mající v průřezu polokruhový tvar tak, aby se vytvořila řezná hrana 24 v bodě D, odpovídajícím dnu závitu. Řezná hrana 24 slouží k dokončení menšího průměru tvářeného vnitřního závitu. Vyčnívající části 20, které nejsou sraženy, vzájemně spolupracují, aby definovaly vnější průměr menší, než je průměr sražených částí 20'. V předloženém provedení jsou následující vztahy mezi rozměry průměrů vzhledem kose O otáčení závitníku 10, bodu B maximálního průměru vyčnívající části 20 a bodu E dna vyčnívající části 20.

Závit na plnotvaré závitové části 18, který je vytvořen v jedné operaci broušení závitu, má konstantní hloubku. Dále je závit vytvořen při operaci broušeni závitu tak, aby průměr (2 x OB) vrcholu nesražených vyčnívajících částí 20' se rovnal průměru dna tvářeného vnitřního závitu atak, aby průměr (2 x poloměr OD) dna vnějšího závitu, tj. vyčnívajících částí 20', byl stejný jako menší průměr (průměr vrcholu) tvářených vnitřních závitů. Proto je průměr vrcholu nesražených vyčnívajících částí 20 menší než průměr vrcholu sražených částí 20' a průměr (2 x OE) dna nesražených vyčnívajících částí 20 je menší než průměr (2 x poloměr OD) dna sražených vyčnívajících částí 20'. Řezná hrana 24 je určena žlábkem 26 a je tvořena místem minimálního průměru na broušené ploše A, kde toto místo minimálního průměru odpovídá průměru (2 x poloměr OD) dna vyčnívajících částí 20'. Proto průměr otočných míst řezné hrany 24, tj. průměr (2 x poloměr OD) dna vyčnívajících částí 20'je vytvořen stejný jako menší průměr tvářeného vnitřního závitu.

Dále bude popsán způsob výroby závitníku 10 pro tváření vnitřního závitu 32 za studená, jehož konstrukce byla vysvětlena shora. Nejprve se při operaci broušení závitu použije brusný kotouč, mající na své vnější obvodové ploše profil závitu, aby se vytvořil závit na vnější obvodové ploše tyčového polotovaru, který je vyroben z poměrně vysoce odolného kovového materiálu, jako je např. nástrojová ocel, vysokorychlostní ocel nebo legovaná ocel a který byl uříznut na předem stanovenou délku. Výsledkem operace broušení závitu je vnější závitová část 14, mající v průřezu v podstatě pravoúhlý tvar tvořený čtyřmi stranami, které jsou vyklenuty ven a která je vytvořena na volné koncové části tyčového polotovaru jak je znázorněno na obr. 3 a závit vnější závitové části 14, který prochází podél šroubovice mající předem stanovený úhel stoupání je opatřen čtyřmi radiálně ven vyčnívajícími částmi 20, 20' a podbroušenými částmi 22, 22', které s nimi sousedí a mají menší průměr než vyčnívající část 20. 20'. Hloubka shora uvedeného závitu vnější závitové části 14 je stejná jako hloubka profilu vytvořeného na vnější obvodové ploše brusného kotouče a je konstantní nejméně na plnotvarové závitové části 18.

Při této operaci broušení závitu, je tyčový polotovar umístěn ve čtyřech různých polohách, které jsou úhlově vzájemně od sebe vzdáleny v úhlovém intervalu 90° v obvodovém směru tyčového polotovaru a je v příslušných polohách přidržován. V každé poloze je vnější obvodová plocha tyčového polotovaru broušena otáčejícím se brusným kotoučem, zatímco tyčový polotovar se pohybuje po oblouku, jehož střed je umístěn ve středu křivosti odpovídajícímu jedné ze čtyř stran, a tím se vytváří závit závitníku 10 tak, že průměr (2 x poloměr OD) dna vyčnívajících částí 20' je stejný jako menší průměr (průměr vrcholu) vytvářeného vnitřního závitu a tak, že průměr (2 x OB) vrcholu vyčnívajících částí 20 je stejný jako průměr dna vytvářeného vnitřního závitu.

Při operaci srážení vyčnívajících částí 20', které odpovídají každým dvěma vyčnívajícím částem 20. 20' postupně uspořádaným vzájemně vedle sebe ve směru šroubovice, jsou sraženy dolů ke dnu, broušením vyčnívajících částí 20' ve směru, ve kterém každé dvě vyčnívající části 20' jsou vzájemně vedle sebe v intervalu jednoho stoupání závitu, tj. v tomto provedení, ve směru rovnoběžném s osou závitníku 10. Při této operaci srážení vyčnívající části 20. 20' se vytvoří broušená plocha A, jak je znázorněno na obr. 4.

Potom se při operaci vytváření žlábku 26 vytvoří broušením na straně, ležící proti směru otáčení závitníku 10, linie označující polohu minimálního průměru každé broušené plochy A, jak je

-6CZ 287834 B6 znázorněno na obr. 2. Žlábek 26 určuje řeznou hranu 24, která prochází podél shora uvedené linie. Při této operaci vytváření žlábku 26 má vnější obvodová brusná plocha brusného kotouče tvar průřezu v podstatě stejný jako je tvar průřezu žlábku 26.

Obr. 5 znázorňuje postup, jakým je vytvořen vnitřní závit 32 s vysokou přesností na ploše otvoru předpracovaného v obrobku 30. Kuželová vodicí část 16 závitníku 10 je nejprve zašroubována do otvoru a zatlačována do plochy předpracovaného otvoru, znázorněného na obr. 5(a), a povrch otvoru začíná být plasticky deformován jak je znázorněno na obr. 5(b). Protože je plnotvará závitová část 18 zašroubována do otvoru až po kuželové vodicí části 16. je plocha předpracovaného otvoru dále plasticky deformována, čímž se nadbytečný materiál obrobku objevuje na vrcholu tvářeného vnitřního závitu 32 a roztahuje se dovnitř v radiálním směru otvoru jak je znázorněno na obr. 5(c). Nadbytečný materiál 34 se odstraní řeznou hranou 24 procházející vrcholem vnitřního závitu 32, jak je znázorněno na obr. 5(d). Proto je závitník 10 schopný tvářet vnitřní závit 32 s vysokou přesností jeho menšího průměru, i když je otvor kuželový otvor, který byl vytvořen v součásti vyrobené z lehké slitiny, označované jako AC2C, odlité pod tlakem. Otvor byl vytvořen např. během procesu odlévání a tudíž jeho rozměry se nedají při výrobě snadno ovlivňovat. Například shora uvedený kuželový otvor má průměr 11,30 mm na svém vstupním konci a průměr 10,80 mm na svém výstupním konci, který je ve vzdálenosti 18 mm od vstupního konce, zatímco běžně doporučovaný rozsah průměru předpracovaného otvoru pro tváření vnitřního závitu třídy 6 H je 11,34 až 11,41 mm.

Jak bylo shora popsáno, závitník 10 je konstruován tak, aby vyčnívající části 20', které vzájemně sousedí v axiálním směru, byly sraženy dolů ke dnu závitu a aby průměr řezné hrany 24, který se rovná menšímu průměru tvářeného vnitřního závitu 32, byl vytvořen v části odpovídající dnu každé sražené vyčnívající části 20'. Řezná hrana 24 slouží k odstranění nadbytečného materiálu 34, který byl přemístěn dovnitř z maximálního průměru dna vnější závitové části 14 následkem plastické deformace způsobené záběrem vnější závitové části 14 do plochy předpracovaného otvoru, a tím se vytvoří vysoce přesný vnitřní závit 32. Odstranění nadbytečného materiálu 34 řeznou hranou 24 navíc účinně snižuje zatížení tvářením za studená, působící na závitník 10 a vhodným způsobem zabraňuje rozlomení závitníku 10 vlivem zvyšujícího se kroutícího momentu, i když předpracovaný otvor má vnitřní průměr menší než je spodní limit.

U konstrukce závitníku 10 podle popsaného provedení, majícího dokončovací řezné hrany 24, není poloha maximálního průměru dna umístěna na podbroušených částech 22, 22', které sousedí s vyčnívajícími částmi 20, 20' vnější závitové části 14 a vrchol a dno vnější závitové části mají odpovídající konkávní-konvexní tvary v řezu kolmém k axiálnímu směru závitníku 10, jejichž tvary se vzájemně shodují v pohledu obvodovým směrem závitníku 10, jak je znázorněno na obr. 2. Tato shodnost mezi odpovídajícími si konkávními-konvexními tvary umožňuje vytvořit současně hřeben a dno vnější závitové části 14 brusným kolem, majícím profil závitu, vytvořený na své vnější obvodové ploše, operací zde nazývanou broušení závitu, s přesností a účinností, usnadňující rozměrové řízení vnější závitové části 14, přičemž závitník 10 mající vysokou přesnost lze vyrobit snadno a s malými náklady.

Na obr. 6 je uveden řez znázorňující vnější závitovou část běžně známého závitníku 40 pro tváření vnitřního závitu za studená, majícího vnitřní dokončovací řeznou hranu 48. Jak je znázorněno, vyčnívající části 42 jsou vytvořeny na hřebenu vnější závitové části a vyčnívající části 44 jsou vytvořeny na dnu vnější závitové části. Žlábek 46 je vytvořen mezi každými dvěma vyčnívajícími částmi 42, které vzájemně sousedí, zatímco řezné hrany 48 vzájemně spolupracující, aby měly maximální průměr dna, jsou vytvořeny na příslušných vyčnívajících částech 44, vytvořených na dnu. Proto se konkávní-konvexní tvar tvořený vrcholem a konkávní-konvexní tvar určený dnem vzájemně neshodují v pohledu v obvodovém směru závitníku 40. To znamená, že závit vnější závitové části nemůže být vytvořen při jedné operaci broušení závitu, ve kterém se tváří závit brusným kotoučem, majícím profil závitu vytvořený na své vnější obvodové ploše. Místo toho, vytvoření vnější závitové části vyžaduje řadu různých operací broušení závitu tak, že

-7CZ 287834 B6 hřeben a dno jsou tvářeny od sebe odděleně při příslušných různých operacích. Jednotlivé operace broušení nejen komplikují výrobní proces, ale také ztěžují kontrolu rozměrů závitu. Pro dosažení vysoké rozměrové přesnosti závitu, je nezbytné zdokonalit přesnost celé vnější závitové části. Proto vyžadují známé závitníky pro tváření vnitřního závitu za studená vysokou úroveň brusné techniky a vysoké náklady na výrobu.

Dále bude popsáno další provedení podle vynálezu.

Na obr. 7 je uveden řez znázorňující vnější závitovou část závitníku 50 pro tváření vnitřního závitu za studená podle dalšího provedení vynálezu. Každá zčásti odpovídající vyčnívajícím částem 20 z materiálu 52 odolného proti opotřebení, jako je slinutý karbid nebo vysokotlaký slinutý materiál, který je zapuštěn a spojen slinutím s tělem závitníku 50. Takový materiál slouží ke zvýšení trvanlivosti vyčnívajících částí 20 a řezných hran 24, které přejímají velké zatížení při tváření za studená. Závitník 50 pro tváření vnitřního závitu za studená podle tohoto provedení může být vyroben z nástrojové ocele, vysokorychlostní ocele nebo legované ocele ve tvaru tyčového polotvaru 54, který byl nařezán, aby měl předem stanovenou délku, jak je znázorněno na obr. 8. Rada pásků z materiálu 52 odolného proti opotřebení je nejprve zapuštěna do vnější obvodové plochy tyčového polotovaru 54 tak, aby procházely po šroubovicí. Při operaci broušení závitu se vytvoří vyčnívající části 20, 20' na částech, kde jsou pásky z materiálu 52 odolného proti opotřebení zapuštěny, takže každý pár vyčnívajících části 20, 20’, které leží vzájemně od sebe ve vzdálenosti, která se rovná stoupání, sousedí vzájemně ve šroubovicí v axiálním směru, zatímco broušená plocha A a žlábek 26 procházejí také po šroubovicí. V předloženém provedení jsou vyčnívající části 20 a řezné hrany 24, které přejímají větší třecí zatížení než ostatní části závitníku 50, tvořeny materiálem 52 odolným proti opotřebení, jako je slinutý karbid, který zaručuje vysokou přesnost tvářeného závitu po dlouhou dobu, přičemž tělo závitníku 50 z ocele zabraňuje rozlomení závitníku 50 mnohem účinněji, než když je celý závitník 50 vyroben ze slinutého karbidu.

Obr. 9 znázorňuje řez vnější závitovou částí závitníku 60 pro tváření vnitřního závitu za studená podle dalšího provedení tohoto vynálezu. Jak je znázorněno na obr. 9, vnější závitová část má v podstatě šestiúhelníkový průřez, určený šesti stranami, z nichž každá je vyklenutá směrem ven, přičemž vyčnívající části 20 jsou uspořádány ve stejných úhlech od sebe v úhlovém intervalu 60°. Jako ve shora uvedeném provedení znázorněném na obr. 2 jsou vyčnívající části 20' vytvořené tak, aby části odpovídající dnu vyčnívajících částí 20', tj. polohy maximálního průměru dna, tvořily řezné hrany 24.

Obr. 10 znázorňuje řez vnější závitovou částí závitníku 62 pro tváření vnitřního závitu za studená podle ještě dalšího provedení vynálezu. Jak je znázorněno na obrázku, vyčnívající části 20 jsou uspořádány vzájemně od sebe ve stejných úhlech v úhlovém intervalu 120° v obvodovém směru závitníku 62. Vyčnívající část 20’, vytvořená mezi párem vyčnívajících částí 20, je sražena dolů ke dnu. Žlábek 26 je vytvořen tak, že části odpovídající dnu vyčnívající části 20', tj. poloha maximálního průměru dna tvoří řeznou hranu 24.

Na obr. 11 je uveden zvětšený pohled, znázorňující podstatnou část závitníku 64 pro tváření vnitřního závitu za studená podle ještě dalšího provedení podle tohoto vynálezu. Žlábek 26 je vytvořen tak, aby procházel v axiálním směru závitníku 64 přes plnotvarou závitovou část 18 a část kuželové vodicí části 16, která sousedí s plnotvarovu závitovou částí 18. Tj. žlábek 26 prochází ke konci závitníku 64, který je umístěn u kuželové vodicí části 16. Žlábek 6 je takto vytvořen z následujících důvodů. Zejména je hloubka žlábku 26 menší než hloubka žlábku 26 u provedení znázorněného na obr. 1 a úhel kuželovitosti vodicí části 16 je větší než je kuželovitost provedení z obr. 1.1 pouze jedna ze shora uvedených dvou příčin je důvodem, proč je žlábek 26 vytvořen jak bylo popsáno shora. Předložené provedení je opatřeno olejovou drážkou 66, která prochází od konce žlábku 26, k volnému konci kuželové vodicí části 16. Olejová drážka 66 má šířku menší než je šířka žlábku 26 a má průřez pravoúhlého tvaru. Olejová drážka 66 je

-8CZ 287834 B6 s výhodou vytvořena tak, aby ve směru, ve kterém je skloněna k ose závitníku 64, procházela v úhlu, který se v podstatě rovná polovině úhlu a kuželovitosti kuželové vodicí části 16, tj. v úhlu, určeném pravou a levou přímkou, procházejícími podél kuželové vodicí části 16 a které se vzájemně protínají jak je znázorněno na obr. 11. U předloženého provedení lze výhodně přivádět mazací olej k tvářenému vnitřnímu závitu 32, přičemž olejová drážka 66 slouží ke spojení konce žlábku 26 a volného konce kuželové vodicí části 16, přestože žlábek 26 neprochází celou vnější závitovou částí 14 v axiálním směru.

Na obr. 12 je pak uveden pohled, znázorňující ve zvětšeném měřítku podstatnou část závitníku 70 pro tváření vnitřního závitu za studená podle ještě dalšího provedení podle vynálezu. Jak je z obrázku patrno, druhá broušená plocha A' a druhý žlábek 26’ jsou vytvořeny přes celou kuželovou vodicí část 16 v axiálním směru. Druhá broušená plocha A' se získá sražením vyčnívajících částí 20' dolů ke dnu rovinným broušením. Druhý žlábek 26' je umístěn vedle žlábku 26. Druhá broušená plocha A' a broušená plocha A mají stejný tvar průřezu a druhý žlábek 26' a žlábek 26 mají také stejný tvar průřezu. Druhá broušená plocha A' a druhý žlábek 26' procházejí ve směru skloněném kose závitníku 70 v úhlu, který se v podstatě rovná polovině úhlu kuželovitosti kuželové vodicí části ]6, pro vytvoření druhé řezné hrany 24', která prochází přes celou kuželovou vodicí část 16 v axiálním směru a která se získá sražením vyčnívajících částí 20, 20', které leží v axiálním směru vzájemně vedle sebe, dolů ke dnu. Druhá řezná hrana 24’ slouží k odstranění nadbytečného materiálu, dosahujícího ke dnu závitu v kuželové vodicí části J6, která přejímá větší zatížení z tváření za studená než ostatní části závitníku 70. Proto druhá řezná hrana 24' účinně snižuje kroutící moment působící na závitník 70 a zabraňuje rozlomení závitníku 70, i když má být vnitřní závit 32 tvářen v malém otvoru, např. v kuželovém otvoru vytvořeném při odlévání obrobku.

I když byla některá provedení podle předloženého vynálezu vysvětlena s pomocí výkresů, předložený vynález se dá použít i v jiných formách.

Ve shora popsaných provedeních je např. sražena dolů ke dnu každá druhá, nebo třetí vyčnívající část 20' z celkového počtu vyčnívající části 20, 20', vytvořených podél předem stanovené šroubovice. Avšak srazit směrem ke dnu lze každý předem stanovený počet vyčnívajících částí 20, 20', který je roven děliteli celkového počtu vyčnívajících částí 20, 20' na stoupání vnější závitové části 14 a který se liší od jedné. Sražené vyčnívající části 20' mohou být umístěny vzájemně vedle sebe v axiálním směru. Jestliže jsou čtyři vyčnívající části 20, 20' na stoupání vnější závitové části 14, může být sražena např. každá druhá vyčnívající část 20' (dvě sražené vyčnívající části na stoupání), nebo každá čtvrtá vyčnívající část 20' (jedna sražená vyčnívající část na stoupání). Jestliže je šest vyčnívajících částí 20, 20' na stoupání vnější závitové části 14, může být sražena každá druhá vyčnívající část 20' (tři sražené vyčnívající části na stoupání), každá třetí vyčnívající část 20' (dvě sražené vyčnívající části na stoupání) nebo každá šestá vyčnívající část 20' (jedna sražené vyčnívající část na stoupání).

U provedení podle obr. 1 jsou řezná hrana 24 a žlábek 26 vytvořeny tak, aby procházely přes celou vnější závitovou část 14 v axiálním směru. Avšak řezná hrana 24 a žlábek 26 mohou být vytvořeny nejen na celé vnější závitové části 14, nýbrž mohou být vytvořeny pouze v určitém úseku. Toto uspořádání také nabízí v podstatě stejný účinek jako provedení z obr. 1. Shora uvedená část vnější závitové části 14 s výhodou sestává z části vnější závitové části 14, která sousedí s kuželovou vodicí částí 16 a celé axiální délky kuželové vodicí části 16. Shora uvedená část kuželové vodicí části 16 s výhodou sestává z části kuželové vodicí části 16, která sousedí s plnotvarou závitovou částí J8.

Ve shora uvedeném provedení z obr. 1 jsou broušené plochy A a žlábky 26 vytvořeny tak, aby procházely lineárně a rovnoběžně s osou závitníku JO. Avšak broušené plochy A a žlábky 26 mohou být vytvořeny tak, aby procházely po šroubovici a olejové drážky 66 mohou být

-9CZ 287834 B6 vytvořeny nezávisle na žlábcích 26 tak, aby lineárně šroubovicovitě procházely přes celou axiální délku vnější závitové části 14. V druhém případě mohou být olejové drážky 66 spojeny se žlábky 26 v axiálním směru.

Každý závitník 10. 50. 60, 64, 70 podle vynálezu může mít plochu, která je vytvrzena vhodným nitridováním nebo opatřena povlakem z ochranného materiálu jako je TiN nebo TiCN, případně může být celé těleso závitníku 10, 50, 60, 64, 70 z vysokorychlostní ocele, mající tvrdost HRC 64-70, slinutého karbidu majícího tvrdost HRC 85-95 nebo jemnozmného slinutého karbidu. Dále, každá z řezných hran 24 může mít plochu, která je povlečena karbonovým filmem.

U shora uvedených provedení se průměr řezných hran 24, tj. maximální průměr dna, rovná menšímu průměru vnitřního závitu 32. To znamená, že průměr řezných hran 24 je určen tak, aby byl v podstatě uvnitř požadované tolerance menšího průměru vytvářeného vnitřního závitu 32.

Ve shora uvedených provedeních jsou vyčnívající části 20 vytvořeny tak, aby měly stejnou výšku. Avšak jsou-li sražené vyčnívající části 20' vytvořeny v předem stanoveném intervalu v obvodovém směru tak, aby byly dvě nebo více vyčnívající části 20 mezi sousedními žlábky 26, takové různé výšky, aby výška jedné ze sousedních částí 20 ve směru otáčení závitníku 10, 50, 60, 64. 70 byla větší, než výška druhé vyčnívající části 20, která je vzhledem k dříve uvedené vyčnívající části 20 umístěna na straně proti směru otáčení závitníku 10, 50, 60, 64, 70, takže všechny vyčnívající části 20 jsou stejně zatíženy odporem plastické deformace.

Toto uspořádání účinně zabraňuje rozlámání vyčnívajících částí 20 a vede ke zlepšené trvanlivosti závitníku 10, 50, 60, 64, 70.

Průmyslová využitelnost

Jak bylo shora popsáno, je závitník podle vynálezu vhodný pro tváření vnitřního závitu v materiálu plastickou deformací za studená.

Claims (19)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Závitník (10, 50, 60, 62, 64, 70) pro tváření vnitřního závitu (32) za studená, opatřený řeznou hranou (24) pro dokončení menšího průměru vnitřního závitu (32), a vnější závitovou částí (14), která obsahuje radiálně ven vyčnívající části (20, 20’) apodbroušené části (22, 22’), které s nimi sousedí a mají průměr menší než vyčnívající části (20,20'), přičemž vyčnívající části (20, 20') a podbroušené části (22, 22’) jsou uspořádány střídavě ve směru šroubovice tak, že vyčnívající části (20, 20') jsou úhlově rozmístěny v předem stanovené vzdálenosti vzájemně od sebe v obvodovém směru závitníku (10, 50, 60, 62, 64, 70) apodbroušené části (22, 22') jsou úhlově rozmístěny v předem stanovené vzdálenosti vzájemně od sebe v tomto obvodovém směru, vyznačující se tím, že nejméně jedna z vyčnívajících částí (20') má průměr (2 x poloměr OD) dna vnějšího závitu větší než průměr (2 x OE) dna vnějšího závitu další vyčnívající části (20), přičemž nejméně jedna z vyčnívajících částí (20’) je sražena dolů ke dnu vnějšího závitu, ve kterém je uspořádán žlábek (26), tvořící řeznou hranu (24).

2. Závitník podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější závitová část (14) obsahuje kuželovou vodicí část (16) aplnotvarou závitovou část (18), která navazuje na kuželovou vodicí část (16), přičemž kuželová vodicí část (16) má vnější průměr, který se

-10CZ 287834 B6 zmenšuje směrem k volnému konci závitníku (10, 50, 60, 62, 64, 70), aplnotvará závitová část (18) má jednak vnější průměr, který je konstantní v axiálním směru závitníku (10, 50, 60, 62, 64, 70), a jednak má v místě řezné hrany (24) průměr (2 x poloměr OD), který je shodný s menším průměrem vnitřního závitu (32).

3. Závitník podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že sražen dolů ke dnu vnějšího závitu je předem stanovený počet vyčnívajících částí (20'), přičemž tento předem stanovený počet se rovná číslu, které je dělitelem celkového počtu vyčnívajících částí (20, 20'), uspořádaných na jedné otáčce vnějšího závitu, a které se liší od jedné.

4. Závitník podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že nejméně jedna z vyčnívajících částí (20’), která je sražena dolů ke dnu, sestává z řady výstupků, které jsou uspořádány vzájemně vedle sebe v axiálním směru závitníku (10, 50, 60, 62, 64, 70) pro tváření vnitřního závitu (32) za studená a které procházejí po celé axiální délce vnější závitové části (14).

5. Závitník podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že žlábek (26) je vytvořen nejméně přes celou axiální délku kuželové vodicí části (16).

6. Závitník podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že žlábek (26) je vytvořen nejméně přes celou axiální délku kuželové vodicí části (16) a přes část plnotvaré závitové části (18), která sousedí s kuželovou vodicí částí (16).

7. Závitník podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se t í m , že žlábek (26) je vytvořen alespoň přes část plnotvaré části (18), která sousedí s kuželovou vodicí částí (16) a alespoň přes část kuželové vodicí části (16), která sousedí s plnotvarou závitovou částí (18).

8. Závitník podle některého z nároků laž7, vyznačující se tím, že nejméně jedna z vyčnívajících částí (20') v kuželové vodicí části (16) je sražena dolů ke dnu podél plochy (A’), která je skloněna vzhledem k ose (O) závitníku (70) v úhlu, který se v podstatě rovná polovině úhlu (a) kuželovitosti kuželové vodicí části (16), ve které je vytvořen druhý žlábek (26') tvořící druhou řeznou hranu (24').

9. Závitník podle nároku 7, vyznačující se t í m , že v kuželové vodicí části (16) je vytvořena olejová drážka (66), sousedící se žlábkem (26) a procházející k volnému konci kuželové vodicí části (16).

10. Závitník podle nároku 9, v y z n a č u j í c í se t i m , že olejová drážka (66) je vytvořena v ploše (A'), která je skloněna vzhledem k ose (O) závitníku (64) v úhlu, který se v podstatě rovná polovině úhlu (a) kuželovitosti kuželové vodicí části (16).

-11 CZ 287834 B6

11. Závitník podle některého z nároků laž8, vyznačující se tím, že po celé délce vnější závitové části (14) je vytvořena olejová drážka (66).

12. Závitník podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že žlábek (26) a nejméně jedna ze sražených vyčnívajících částí (20') procházejí lineárně a rovnoběžně s osou (O) závitníku (10, 60, 62,64, 70).

13. Závitník podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tí m , že žlábek (26) a nejméně jedna ze sražených vyčnívajících částí (20') procházejí po šroubovici a rovnoběžně s osou (O) závitníku (50).

14. Závitník podle některého z nároků lažll, vyznačující se tím, že vnější závitová část (14) má v příčném řezu tvar polygonu, jehož strany jsou vyklenuty směrem ven.

15. Závitník podle některého z jednoho nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že vnější závitová část (14) má v příčném řezu čtvercový tvar, určený čtyřmi stranami, které jsou vyklenuty směrem ven.

16. Závitník podle některého z předcházejících nároků lažl4, vyznačující se tím, že vnější závitová část (14) má v příčném řezu šestiúhelníkový tvar, určený šesti stranami, z nichž každá je vyklenutá směrem ven.

17. Závitník podle některého nároku lažl4, vyznačující se tím, že vnější závitová část (14) má v příčném řezu trojúhelníkový tvar, určený třemi stranami, z nichž každá je vyklenuta směrem ven.

18. Závitník podle některého z nároků lažl7, vyznačující se tím, že nejméně vyčnívající části (20, 20') a část řezné hrany (24), které jsou umístěny na kuželové vodicí části (16), jsou vytvořeny z materiálu (52) ze slinutého karbidu, který je spojen s obvodovou částí tělesa závitníku (50), zhotoveného z legované ocele.

19. Způsob výroby závitníku (10, 50, 60, 62, 64, 70) pro tváření vnitřního závitu (32) za studená podle nároků 1-18, vyznačující se tím, že sestává z operace broušení závitu, při které se vnější obvodová plocha jedné z protilehlých koncových částí tyčového polotovaru (54) brousí brusným kotoučem, který má vnější obvodovou plochu, na které je vytvořen profil závitu, poté se srazí nejméně jedna z vyčnívajících částí (20, 20'), která byla vytvořena při operaci broušení závitu, dolů ke dnu vnějšího závitu a následně se vytvoří žlábek (26) na ploše (A), která se získala jako výsledek sražení nejméně jedné z vyčnívajících částí (20, 20') a vytvoří se řezná hrana (24), ležící v bodě (D) minimálního průměru, ležícího na ploše (A).