CZ28986U1 - Drenážní regulační prvek s pulsním režimem činností - Google Patents

Description

Drenážní regulační prvek s pulsním režimem činnosti

Oblast techniky

Řešení se týká drenážního regulačního prvku s pulsním režimem činnosti pro automatické regulace odtoku vody v zemědělských odvodňovacích systémech, zejména drenážích, při záměru zadržet více vody v krajině.

Dosavadní stav techniky

Jednostranné snížení hladiny podzemní vody, tj. odvodnění zemědělských pozemků, neumožňuje optimalizaci vodního režimu v době, kdy je třeba zpomalit odtok a zvýšit retenci vody v odvodněném půdním profilu. Současné drenážní systémy nejsou vybaveny regulačními prvky, které by omezovaly nežádoucí nadměrný odtok. V zahraničí existuje řada různých typů regulačních prvků, jejichž cílem je vytvářet kaskádu na sebe navazujících úrovní hladin podzemní vody, kdy úroveň hladiny výše ležící podzemní zdrže je řízena úrovní hladiny níže ležící zdrže (viz Obr. 1B) - toto řízení regulace je také nazýváno „proti sklonu drénů“. Poskytuje vyrovnanější vláhové poměry v rámci pozemku a je tak jednou z metod závlahy podmokem. U nás byly navrhovány regulační systémy zejména v období let 1980-1990 a také v této době vznikala řada typů regulačních prvků. Z provozních důvodů však byly navrhovány spíše pro manuální způsoby řízení, které je při požadované těsnosti hradítek méně náročné na přesnost výroby a umožňuje použít fyzickou sílu pracovníka pro překonávání tření mezi konstrukčními díly. Pokud byla navrhována automatizace provozu, existovala v odlišných hydrologických i ekonomických podmínkách (dostatek vody a její nízká cena, přebytek pracovníků v zemědělství atd.). Regulace drenážního odtoku se navrhovala pouze pro optimální podmínky, za kterých se dosahuje lepší rovnoměrnosti navlažení, tedy při sklonech terénu do 1 až 2 %, kdy lze uplatnit vzájemný přesah úrovní kaskád podzemní vody (viz Obr. 1B). Současné požadavky na retenci vody v krajině vyžadují ve vhodných případech uplatňovat regulaci i ve sklonově méně příznivých podmínkách (na svažitějších pozemcích). Tehdy nelze použít automatizaci regulace, odvozenou z dolní úrovně hladiny vody na regulačním prvku (viz např. systém AgriDrain). Přestože se nedosahuje optimální rovnoměrnosti navlažení půdy, instalace dosahuje významných environmentálních, vodohospodářských i zemědělsko-hospodářských efektů, které mohou být z důvodů zvýšení retence vody místně významnější než vyrovnanost závlahy zemědělských plodin.

Dalším důležitým aspektem dlouhodobě spolehlivého provozu drenáže s regulovaným odtokem, je splaveninový režim. Zemní částice jsou erodovány a odnášeny z půdního profilu a společně s vodou vnikají do drenážního potrubí. Riziko zanášení potrubí zmírňuje stanovení přípustného dolního limitu unášeči rychlosti proudící vody a tomu přizpůsobená dimenze potrubí. Pro neškodné usazování sedimentů je využíván usazovací prostor drenážních šachtic, odkud jsou usazeniny odtěžovány. Regulace drenážního odtoku obecně snižuje rychlost vodního proudu v místech před regulačním prvkem a tyto úseky potrubí jsou potom k zanášení mnohem náchylnější. Je proto výhodné, pokud je regulace prováděna v cyklech (např. viz Obr. 5), kdy silný proud vody v časových periodách proplachuje potrubí, čím se snižuje riziko zanášení. Tento princip využívá např. regulační prvek publikovaný Steinem (ZALF Muncheberg, 1988). Tato konstrukce se však nehodí pro modernizace stávajících drenážních systémů. Většina principů automatizované regulace cyklický režim odtoku nevyužívá a regulaci zakládá na statické rovnováze přítoku a regulovaného odtoku (plynulé otevírání nebo zavírání uzávěru), což je nevýhodné při zvýšeném riziku chodu splavenin v drenážní vodě.

Další typy drenážních regulačních prvků jsou popsány např. autory: J. Rýznarem, F. Kulhavým, P. Kuříkem. Tato řešení využívají nej častěji plynulou regulaci plovákem resp. nespojitou regulaci hradítkem, což vedle zmíněných rizik zanášení průtočného profilu potrubí nese také riziko zanášení a zarůstání samotného hradícího mechanismu (vodících drážek, tangenciálních těsnění atd.), který se dlouhodobě stává nespolehlivým (nedostatečná těsnost, zatuhnutí nebo přidření). Podobné řešení podle J. Rýznara (AO 156824) nepředpokládá cyklický provoz regulace, provedení je přizpůsobeno pro manuální ovládání. Řešení dle P. Kuříka uplatňuje násosku na výtokovém

-1 CZ 28986 Ul potrubí pro pulsní režim, ale zajištění dlouhodobé činnosti je u násosky na drenážním potrubí problematické (zasahuje na dno usazovacího prostoru šachtice, kde se soustřeďují sedimenty). Principům a podmínkám regulace drenážního odtoku se věnuje TNV 75 4221.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nedostatky odstraňuje drenážní regulační prvek s pulsním režimem činnosti pro uzavírání a otevírání vtokového otvoru, zajišťující pulsní regulaci odtoku drenážní vody výtokovým potrubím z akumulačního prostoru drenážní šachtice, podle technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že klapkový uzávěr, otočný podle vodorovné osy otáčení, je prostřednictvím ovládacího ramene spojen s táhlem výškově nastavitelného plováku.

Drenážní regulační prvek podle technického řešení je charakterizován tím, že délka táhla plováku je určena požadovanou úrovní manipulované hladiny vody.

Drenážní regulační prvek technického řešení je dále charakterizován tím, že ovládací rameno je úhlově nastavitelné vůči klapkovému uzávěru a/nebo je délkově nastavitelné vůči vtokovému otvoru.

Drenážní regulační prvek technického řešení, využívající k automatizaci své činnosti principu hydrodynamického, je opatřen plovákem, který je ovládaný pružně uchyceným klapkovým uzávěrem. Je-li dosaženo nastavené úrovně manipulované hladiny vody v akumulačním prostoru drenážní šachtice, střídá se v pracovních cyklech fáze zahrazení a vyhrazení odtoku. Takové řízení provozu výrazně snižuje riziko zanášení drenážního potrubí sedimenty půdních částic. Technické řešení je založeno na plováku, který je nastavitelným táhlem spojen s klapkovým uzávěrem. Pokud se hladina v akumulačním prostoru drenážní šachtice nachází pod nastavenou otevírací úrovní, klapkový uzávěr zahrazuje vtokový otvor regulačního prvku a hydrostatickou silou nebo tíhou konstrukčních dílů je dotlačován na těsnění. Pokud se hladina v akumulačním prostoru zvýší, např. z důvodu přítoku drenážních vod, začíná plovák překonávat hydrostatický tlak a mechanické síly, působící na klapkový uzávěr a v určité fázi jej překonáním homí úvrati ovládacího ramene naráz otevře (homí a dolní úvrať je vymezena pootočením smyslu orientace o 90°, tedy horizontálně namísto vertikálně. Dle Obr. 4 je například dolní úvrať ovládacího ramene vlevo, homí úvrať vpravo). Okamžik otevření je dán mžikovou změnou poměru velikosti hydrostatické a hydrodynamické síly, přitlačující resp. obtékající klapkový uzávěr. Dynamika změny je podpořena konstrukčním provedením ovládacího ramene. Poměr sil, potřebných na vyhrazení a na udržení klapky v otevřeném stavuje výrazně odlišný (např. 5:1 až 10:1 podle konstrukčního uspořádání). Pokud je kapacita odtoku výtokového potrubí větší než intenzita drenážního přítoku na vtokovém potrubí, hladina v akumulačním prostoru drenážní šachtice klesá, klesá i plovák a pokud hydrodynamická síla vody, obtékající klapku klapkového uzávěru převýší vztlak plováku, dojde k rázovému uzavření vtokového otvoru regulačního prvku a fáze otevření se ukončí. Poměr působících sil je při otevírání přibližně v opačném poměru než při uzavírání (viz např. zmíněných 1:5/5:1).

Mohou nastat následující provozní fáze automatické regulace:

I. Probíhá velmi malý nebo nulový přítok. Hladina se nachází v úrovni osy výtokového potrubí, pod touto úrovní nebo mírně nad, plovák je v dolní úvrati, klapkový uzávěr je v poloze „zavřeno“, přitlačený na vtokový otvor regulačního prvku tíhou plováku nebo tíhou tělesa klapkového uzávěm (v závislosti na umístění osy otáčení). Drenážní odtok je omezen regulačním prvkem a voda z drenážního systému i půdního profilu prakticky neodtéká.

II. Probíhá průměrný přítok drenážních vod (přibližně odpovídá průtočné kapacitě výtokového potrubí s regulačním prvkem). V této fázi je regulační prvek hydrologicky aktivní a pulsní činností udržuje úroveň manipulované hladiny vody v akumulačním prostoru drenážní šachtice na předem nastavené výšce. Klapkový uzávěr se střídavě zavírá a otevírá. Voda ještě nemusí přetékat přes výškově nastavitelný šachtový přeliv. Drenážní odtok je částečně omezen regulačním prvkem a udržována je tak i hladina podzemní vody v okolním půdním profilu, což zvyšuje retenci vody na pozemku.

-2CZ 28986 Ul

III. Probíhá velmi velký přítok drenážních vod, půdní prostředí je přesyceno vodou. Plovák je v homí úvrati, došlo k vyhrazení klapkového uzávěru a voda z akumulačního prostoru drenážní šachtice odtéká vtokovým otvorem regulačního prvku, případně i shora šachtovým přelivem. V této fázi je žádoucí účinná funkce systému drenážního odvodnění, neboť půdní profil a pozemky jsou nasyceny přebytkem vody. Regulační prvek je nyní vyřazen z funkce a jen minimálně omezuje odtok drenážních vod výtokovým potrubím.

IV. Nastane zahlcení výtokového potrubí dolní vodou. Nejedná se o návrhovou provozní fázi regulačního prvku, situace je uvedena pouze z důvodu úplnosti výčtu případů. Může nastat na lokalitách s malým sklonem terénu a při zvýšeném průtoku, kdy je funkce regulačního prvku ovlivněna dolní vodou (viz Obr. 1B), nebo z důvodů snížení průtočnosti výtokového potrubí (např. poruchou či zanesením). V takové situaci hydrostatický tlak nepůsobí takovou silou na uzavírající klapkový uzávěr, aby tento byl dostatečně přitlačen na vtokový otvor regulačního prvku. Průtok vody regulačním prvkem bude záležet na konstrukčním provedení - na způsobu přitížení klapkového uzávěru plovákem, na specifické hmotnosti materiálu klapky (působení vztlaku) atd.

V. Manuální ovládání. K vyřazení automatické funkce regulačního prvku slouží rukojeť táhla plováku. Jejím prostřednictvím lze regulační prvek vyhradit (vytažením vzhůru a fixováním polohy např. zavěšením) nebo trvale zahradit (zatlačením dolu a fixováním polohy). Manuální zahrazení může být v případech nepředvídaného výskytu extrémních průtoků eliminováno plovákem, který vztlakem překoná sílu zafixování rukojeti táhla plováku a dojde k otevření vtokového otvoru regulačního prvku. Funkci bezpečnostního přelivu tvoří šachtový přeliv. Pokud bude ve výjimečných případech žádoucí trvalé zahrazení vtokového otvoru, je třeba vyjmout plovák a vysunout do maximální homí polohy šachtový přeliv.

Konstrukční varianty navrženého řešení jsou dvě: s osou otáčení klapkového uzávěru na úrovni homí hrany vtokového otvom nebo na úrovni dolní hrany (viz Obr. 2). V obou případech je táhlo plováku ke klapkovému uzávěru připojeno prostřednictvím pružného ovládacího ramene, optimálně s nastavitelnou délkou, umožňující nastavení odpovídajícího rozložení sil s ohledem na parametry plováku (objem a tvar) i délky a provedení táhla plováku. Pružné provedení ovládacího ramene umožňuje rázové otevření klapkového uzávěru po překonání počáteční síly v dolní úvrati ovládacího ramene, působící proti pohybu plováku. Přitom se jedná o jednoduché, konstrukčně spolehlivé a dlouhodobě funkční řešení.

Pro regulaci drenážního odtoku je možné využít základní konstrukční uspořádání podle Obr. 2, tj. bez svislého šachtového přelivu. Podmínkou použití takového uspořádání je ošetření havarijních stavů při poruše klapkového uzávěru a při jeho nežádoucím uzavření. Šachtový přeliv by však měl být základní součástí regulačního prvku a plní roli bezpečnostního přelivu. Hydraulicky vhodnou alternativou je proporcionální přizpůsobení velikosti vtokového otvom regulačního prvku, šachtového přelivu a kapacity výtokového potrubí.

Pro dlouhodobě bezpečný provoz objektu k regulaci drenážního odtoku jev závislosti na hydropedologických podmínkách bezprostředního okolí drenážní šachtice s instalovaným regulačním prvkem (zejména podle součinitele nasycené hydraulické vodivosti půdy při zohlednění výskytu preferenčních cest) a v závislosti na výšce regulace doporučeno předsadit v odpovídající délce před šachtici neperforované potrubí: buď v části vtokového potrubí (u těsnějšího provedení šachtice) nebo v části výtokového potrubí (v případě málo těsného provedení šachtice) - viz Obr. 3. Při modernizaci stavby odvodnění se stávající drenážní potrubí nahradí v tomto úseku potrubím neperforovaným. Tím je minimalizováno riziko zvýšené nitropůdní (introskeletové) vodní eroze půdy při uměle vytvořené kaskádě hladin podzemní vody během regulace.

Navržený vynález umožňuje podle způsobu instalace a ve shodě s aktualizovaným manipulačním řádem omezit nežádoucí funkci odvodňovacího systému přeměnou jedno-funkčního systému na dvoj-funkční a volitelným nastavením výšky vzdutí umožňuje měnit podmínky retence vody v přilehlém půdním profilu. Napojení regulačního prvku na libovolný typ stávajícího drenážního potrubí se provede individuálně, vhodným nástavcem. Na ponořený regulační prvek působí ve svislém směru vztlak (je eliminován např. zalitím formy regulačního prvku betonem či ukotve-3CZ 28986 Ul ním do dna) a ve směru odtoku drenážních vod hydrostatická síla (působí přitlačení regulačního prvku na výtokové potrubí), resp. hydrodynamická síla (působí horizontálně při vtékání vody vtokovým otvorem nebo vertikálně při vtékání vody šachtovým přelivem). Použití nástavce potrubí není podmínkou, pokud se instalace provádí na novostavbě, přizpůsobené tomuto konstrukčnímu řešení, nebo pokud je regulační prvek napojen na nově instalovanou část neperforovaného výtokového potrubí, nebo pokud rozměr stávajícího potrubí a způsob jeho vyústění umožňuje přímé napojení regulačního prvku.

Přestože je navržené řešení orientováno na použití ve svažitějších sklonech území (dle Obr. 1A), konstrukční řešení nevylučuje provoz ani v případech rovinného území (podle Obr. 1B), kde do akumulačního prostoru drenážní šachtice zasahuje úroveň dolní hladiny z výtokového potrubí.

Parametrem řízení regulace je nastavená úroveň vzdutí hladiny podzemní vody v místě nad regulačním prvkem (tzv. homí voda). Režim odtoku je spouštěn a zastavován v dynamických rázech, což eliminuje riziko zanášení drenážního potrubí usazovanými zemitými částicemi. Řízení regulace podle úrovně homí hladiny umožňuje využití i ve svažitějších podmínkách, kde není vytvořena vzájemně propojená kaskáda podzemních zdrží. Řešení umožňuje aplikaci v novostavbách i při modernizaci stávajících provozovaných staveb. Optimálně se instalace provádí v drenážní šachtici.

Objasnění výkresů

Na přiložených výkresech jsou na Obr. 1 schematicky znázorněny dva hlavní typy řízení režimu regulace odtoku drenážních vod. Ve svažitějším terénu (Obr. 1A) zpravidla regulačním prvkem vzdouvaná hladina nedosahuje do prostoru výše umístěné drenážní šachtice (tedy dosah regulace DR ie menší než vzdálenost L sousedních regulačních šachtic). Regulace v takových podmínkách je řízena homí hladinou nad regulačním prvkem: pokud je hladina pod nastavenou maximální výškou hladiny v šachtici MVH. klapkový uzávěr 5 zahrazuje vtokový otvor 10 a drenážní voda prakticky neodtéká. Pokud se zvýší úroveň homí hladiny v akumulačním prostoru 14 nad tuto úroveň MVH, klapkový uzávěr 5 rázem otevře vtokový otvor 10 a akumulační prostor 14 se začne vyprazdňovat výtokovým potrubím 3.

V rovinném terénu je častější přímé řízení regulace dolní vodou, neboť dolní hladina zasahuje při plném vzdutí do míst výše ležící regulační šachtice (Obr. 1B). Tato provedení regulačních prvků zpravidla účinně řeší automatizaci řetězového (postupného) zahrazování např. pomocí plováku, ovládaného dolní vodou (napouštění kaskády podzemních zdrží zdola), neošetřují však vyhrazení při nežádoucím dalším zvyšování hladiny nad nastavenou úroveň přelivu (např. při povodních). Zde uvedený druhý typ řízení regulace dokládá odlišnost podmínek uplatnění navrženého technického řešení.

Na Obr. 2 je funkční schéma regulačního prvku bez zakreslení svislého šachtového přelivu, kde je znázorněn princip a schéma pulsní regulace, odvozené od kolísání úrovní hladin v akumulačním prostoru 14 drenážní šachtice 4. Popsány jsou odlišnosti provedení i odlišnosti funkce při situování osy 12 otáčení klapkového uzávěru 5 buď pod vtokovým otvorem 10 (Obr. 2, I.) nebo nad vtokovým otvorem 10 (Obr. 2, II.). Regulace je funkční i bez instalace šachtového přelivu 9, který zde proto není ani zakreslen.

Na Obr. 3 je příklad typické instalace regulačního prvku i podle technického řešení v systému drenážního odvodnění (je znázorněn výsek původního perforovaného svodného drénu a drenážní šachtice s doplněným regulačním prvkem 1). Znázorněna je následná instalace úseku neperforovaného potrubí 15 před drenážní šachtici. Tato varianta řešení je doporučena pro propustné půdy, avšak pro těsné provedení drenážní šachtice 4.

Na Obr. 4 je znázorněn příklad provedení regulačního prvku i z PVC odpadních tvarovek s jeho instalací na výtokové potrubí 3 drenážní šachtice 4. Šachtový přeliv 9 je v děleném provedení, které umožňuje nastavit požadovanou úroveň koruny přelivu posouváním vnější části potrubí po vnitřní části svislého potrubí. Nastavená poloha je fixována pomocí těsnících O-kroužků. Těsnění

-4CZ 28986 Ul uzavřeného klapkového uzávěru 5 na vtokovém otvoru 10 je řešeno na styku těchto dvou konstrukčních dílů.

Na Obr. 5 je znázorněn režim úrovní hladin v akumulačním prostoru a z něj odvozená funkce regulačního prvku, hydrogram přítoku a odtoku. Na příkladu grafického zpracování měřených dat je dokumentován pulsní režim činnosti regulačního prvku I podle technického řešení. Homí graf je limnigramem úrovně hladiny v akumulačním prostoru 14. V grafu jsou zvýrazněny dvě důležité hladiny (úroveň, kdy dojde k otevření resp. k uzavření vtokového otvoru 10 klapkovým uzávěrem 5). Na středním grafu je popsán tomu odpovídající hydrogram přítoku a odtoku drenážních vod do/z drenážní šachtice 4. Dolní graf znázorňuje cyklus střídání dvou hlavních fází regulačního prvku I: fáze zavřeno (na úrovni pořadnice grafu „0“) a fáze otevřeno (na úrovni pořadnice grafu „1“). Puntíky jsou na všech grafech znázorněny inicializační stavy, odvozené z úrovní hladin (graf nahoře).

Následující příklady provedení drenážního regulačního prvku s pulsním režimem činnosti podle technického řešení pouze dokládají, aniž by ho jakkoliv omezovaly.

Příklady uskutečnění technického řešení

Příklad 1

Ověřovací model regulačního prvku 1 byl vyroben z PVC odpadních tvarovek průměru 100 mm, plovák 7 byl vyroben z polystyrenu - viz Obr. 4. Těleso regulačního prvku i bylo sestaveno z tvarovky přechodu 100 PVC-kamenina (umožňuje vtlačení pryžového těsnícího O-kroužku v místě vtokového otvoru 10 pro těsné uzavření klapkového uzávěru 5), dále z T-kusu 100x100 PVC pro odbočení na svislý šachtový přeliv 9, který byl vyroben z trubky 100 PVC, zkrácené na požadovanou délku podle úrovně maximální povolené manipulované hladiny 13 vody. Plovák 7 se středovým otvorem průměru 120 mm pro nasazení na trubku šachtového přelivu 9 má objem cca 7 1. Svislý pohyb plováku 7 je stabilizován trubkou šachtového přelivu 9. Klapkový uzávěr 5 byl vyroben z desky PVC tloušťky 12 mm, dole s podélně přišroubovanou osou 12 otáčení z mosazné kulatiny. Ke klapkovému uzávěru 5 je připevněna dvojice pružných ovládacích ramen 6 z nerezového drátu průměru 5 mm, délky 160 mm, zakončených oky pro kloubové uchycení dvojice táhel 8 plováku 7. Nastavení úhlu ovládacího ramene 6 vzhledem ke klapkovému uzávěru 5 je provedeno svislým přihnutím nerezového drátu ovládacího ramene 6. Táhla 8 plováku 7 jsou vyrobena z nerezového drátu tloušťky 3 mm, délky 600 mm. V homí části jsou táhla 8 plováku 7 připevněna k plováku 7 a dále vyvedena nad plovák 7, čímž plní funkci rukojeti 11 táhla 8 plováku 7. Přitížení konstrukce proti působení vztlaku a fixace regulačního prvku na dně šachtice bylo dosaženo vylitím obalové formy PVC odpadních tvarovek betonem.

Různé konstrukční verze zařízení byly testovány od jara 2013. Vedle běžného provozu v drenážní šachtici byly zátěžové testy realizovány v létě 2014 na Kotelském potoce v okrese Chrudim, CZ, kdy před Thompsonův přeliv byla předsazena hradící deska s nainstalovaným regulačním prvkem. Režim vyhrazení/zahrazení regulačního prvku se opakoval automaticky v cyklech trvání 15 až 25 minut při amplitudě manipulovaných úrovní manipulované hladiny 13 vody v rozmezí 30 až 50 mm, celková regulovaná výška (diference regulovaných hladin ΔΗ) byla cca 400 mm. Průmyslová využitelnost

Řešení se týká nové konstrukce drenážního regulačního prvku odvodňovacích staveb, umožňující cíleně omezovat odtok z odvodněného území manipulací výšky vzdutí drenážních vod. Řešení má využitelnost v oblasti vodního stavitelství, zemědělství, vodního hospodářství a životního prostředí. Konstrukční prvky lze průmyslově vyrábět a montovat. Uživateli regulačního prvku jsou vlastníci nebo provozovatelé odvodňovacích systémů a jiných objektů krajinného inženýrství.

-5CZ 28986 Ul

Seznam odkazů na informační zdroje systém AgriDrain (USA) - www.agridrain.com

Stein H., Quast J., 1988: Drainage regulation device, TGL 42812. ZALF Muncheberg Centre for Agricultural Landscape Research, Institute of Landscape Hydrology

TNV 75 4221, 2004: Regulace a retardace odtoku na zemědělských pozemcích odvodněných trubkovou drenáží.

Claims (2)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Drenážní regulační prvek s pulsním režimem činnosti pro uzavírání a otevírání vtokového otvoru (10), zajišťující pulsní regulaci odtoku drenážní vody výtokovým potrubím (3) z akumuío lačního prostoru (14) drenážní šachtice (4), vyznačující se tím, že klapkový uzávěr (5), otočný podle vodorovné osy (12) otáčení, je prostřednictvím ovládacího ramene (6) spojen s táhlem (8) výškově nastavitelného plováku (7).
2. 2. Drenážní regulační prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že délka táhla (8) plováku (7) je určena požadovanou úrovní manipulované hladiny vody (13).

   15 3. Drenážní regulační prvek podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že ovládací rameno (6) je úhlově nastavitelné vůči klapkovému uzávěru (5) a/nebo je délkově nastavitelné vůči ose (12) otáčení.