CZ291422B6

CZ291422B6 - Austenitická nerezavějící ocel, zejména pro výrobu drátu

Info

Publication number: CZ291422B6
Application number: CZ19961139A
Authority: CZ
Inventors: Frédéric Descaves
Original assignee: Ugine Savoie
Priority date: 1995-04-21
Filing date: 1996-04-19
Publication date: 2003-03-12
Also published as: US5651937A; IL117977A; EP0738783A1; JPH08337852A; NO961531L; PT738783E; CZ113996A3; FR2733252B1; RU2106425C1; ATE190361T1; GR3033479T3; TR199600325A2; SI9600129A; NO312469B1; EG21379A; NO961531D0; IL117977A0; KR960037853A; DE69606902T2; UA44716C2

Abstract

Austenitick nerezav j c ocel pro v²robu dr tu, kter m e b²t pou ita v oblasti ta en na pr m r menÜ ne 0,3 mm a v oblasti v²roby d l vystaven²ch ot ru m n sleduj c slo en v procentech hmotnostn ch: uhl k .<=. 200.10.sup.-3.n. %, dus k .<=. 200.10.sup.-3.n. %, 0,3 % .<=. mangan .<=. 4 %, 14 % .<=. chrom .<=. 23 %, 5 % .<=. nikl .<=. 17 %, 0,3 % .<=. k°em k .<=. 2 %, s ra .<=. 10.10.sup.-3.n. %, 50.10.sup.-4.n. % .<=. celkov² kysl k .<=. 120.10.sup.-4.n. %, 5.10.sup.-4.n. % .<=. hlin k .<=. 20.10.sup.-4.n. %, ho° k .<=. 2.10.sup.-4.n. %, 0,1.10.sup.-4.n. % .<=. v pn k .<=. 5.10.sup.-4.n. %, titan .<=. 5.10.sup.-3.n. %, a ne istoty vypl²vaj c z v²roby a zbytek je elezo, p°i em oxidov vm stky, ve form sklovit sm si, maj n sleduj c hmotnostn pod ly: 40 % .<=. SiO.sub.2.n. .<=. 60 %, 5 % .<=. MnO .<=. 50 %, 1 % .<=. CaO .<=. 30 %, 0,1 % .<=. MgO .<=. 20 %, 3 % .<=. Al.sub.2.n.O.sub.3.n. .<=. 25 %, 0,1 % .<=. Cr.sub.2.n.O.sub.3.n. .<=. 10 %.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká austenitické nerezavějící oceli, zejména pro výrobu drátu, mající čistotu z hlediska vměstků vhodnou pro použití v oblasti tažení drátu o průměru menším než 0,3 mm, a v oblasti výroby předmětů nebo součástek vystavených opotřebení, jako oděru.

Dosavadní stav techniky

Pojem nerezavějící oceli je zde použit pro označení slitin železa obsahujících nejméně 10,5 % chrómu. Ve složení ocelí jsou přítomné další prvky pro účely měnění jejich struktury a vlastností.

Austenitické oceli mají definované složení. Austenitická struktura je zajištěna po transformaci tepelným zpracováním hyperkalicího typu.

Z metalurgického hlediska je známé, že některé prvky použité ve složení ocelí podporují výskyt 20 feritové fáze s metalografickou strukturou prostorově středěného krychlového typu. Tyto prvky jsou nazývány alfa-geny. Zahrnují chrom, molybden a křemík.

Jiné prvky, nazývané gama-geny, podporují výskyt austenitické fáze s metalografickou strukturou plošně odstředěného krychlového typu. Tyto prvky obsahují uhlík, dusík, mangan, 25 měď a nikl.

Například v oblasti tažení je známo, že nerezavějící ocel používaná pro výrobu tak zvaného tenkého drátu o průměru menším než 3 mm nerezavějící ocel by neměla obsahovat vměstky, jejichž velikost vede k trhání drátu během tažení.

Když se vyrábějí austenitické oceli, jako je tomu v případě všech dalších ocelí vyráběných při použití běžných prostředků, ekonomicky vhodných pro hromadnou výrobu, je přítomnost vměstků sulfidového nebo oxidového typu systematická a nevyhnutelná. Je tomu tak proto, že v tekutém stavu může nerezavějící ocel v roztoku obsahovat kyslík a síru v podílech menších než 35 100.10^-4% hmotn. jako důsledek výrobního procesu. Během chlazení oceli v kapalném nebo pevném stavu se rozpustnost kyslíku a síry v elementární formě snižuje a získá se sklon k tvorbě oxidů nebo sulfidů. Vznikají potom vměstky, které jsou tvořeny jednak sloučeninami oxidového typu obsahujícími atomy kyslíku a legovacích prvků, které reagují s kyslíkem, jako je vápník, hořčík, hliník, křemík, mangan a chrom, a na druhé straně sloučeninami sulfidového typu 40 obsahujícími atomy síry a legujících prvků, které snadno reagují se sírou, jako je mangan, chrom, vápník a hořčík. Mohou se objevovat také vměstky obsahující směsné sloučeniny oxysulfidového typu.

Je znám také patentový spis EP-A-0 567 365, týkající se austenitické oceli, obsahující zejména 45 měď a vápník kombinované s kyslíkem ve vysokém poměru Ca/O pro vytváření kujných oxidů.

Tyto oxidy mají složení, ležící na diagramu Al₂O₃-SiO₂-CaO v blízkosti trojného bodu anorthitu, gehlenitu a pseudowollastonitu. v tomto spisu, který se týká oceli se zlepšenou obrobitelností, jsou oxidy zaváděny úmyslně ve velkém množství.

Množství kyslíku obsaženého v nerezavějící oceli je možné snížit při použití silných redukčních prostředků, jako hořčík, hliník, vápník, titan, nebo jejich kombinace, přičemž všechny tyto redukční prostředky vedou k tvorbě vměstků bohatých na MgO, A1₂O₂, CaO nebo TiO₃ které jsou ve formě tvrdých krystalizovaných žárovzdomých látek, nedeformovatelných v podmínkách válcování nerezavějící oceli. Přítomnost těchto vměstků vede k poruchám při tažení akúnavo55 vým lomům ve výrobcích získaných použitím nerezavějící oceli.

-1 CZ 291422 B6

Vynález si klade za úkol vytvořit austenitickou nerezavějící ocel, mající zvolenou čistotu z hlediska přítomnosti vměstků, která může být použita zejména při tažení na průměr menší než 0,3 mm a při výrobě předmětů nebo součástek vystavených opotřebení, jako oděru.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je austenitická nerezavějící ocel, která se vyznačuje následujícím složení s hmotnostním podílem těchto složek:

uhlík < 200.10’³ % dusík <200.10^-3 %

0,3% < mangan < 4 % % < chrom < 23 %,

5%<nikl< 17%,

0,3 % < křemík < 2 %, síra < 10.10³ %,

50.10 % < celkový kyslík < 120.1 θ'⁴ %,

5.10 %< hliník < 20.10 %, hořčík < 2.1 θ'⁴ %,

0,1.10 % < vápník < 5.10 %, titan < 5.10“³ %, nečistoty vyplývající z výroby, a zbytek je železo, a přičemž oxidové vměstky mají, ve formě sklovité směsi následující hmotnostní podíly:

% < SiO₂ < 60 %, % < MnO < 50 %, % < CaO < 30 %,

0,1 % < MgO < 20 %, %š A1₂O₃ <25 %,

0,1 % < Cr₂O₃ < 10 %.

Podle dalšího znaku vynálezu ocel obsahuje méně než 5.10 ³ % hmotn. síry. Podle dalšího znaku ocel dále obsahuje méně než 3 % hmotn. molybdenu. Další znak spočívá v tom, že ocel obsahuje mině než 3% hmotn. mědi. Ocel podle dalšího znaku vynálezu obsahuje po válcování za tepla na průměr větší než 5 mm méně než 5 oxidových vměstků tloušťky větší než 10 pm na povrchovou plochu 1000 mm². S výhodou obsahuje ocel po válcování za tepla na průměr větší než 5 mm méně než 10 sulfidových vměstků tloušťky větší než 5 pm na povrchovou plochu 1000 mm².

Ocel podle vynálezu obsahuje ve svém složení v hmotnostních procentech méně než 200.10^-3 % uhlíku, dusíku méně než 200.10“³ %, od 0,3 % do 4 % manganu, od 14 % to 23 % chrómu, od 5 % do 17 % niklu, 0,3 % až 2 % křemíku, méně než 10.10’³ % síry, od 50.10 % do 120.10 % celkového kyslíku, od 5.10 % do 20.10 % hliníku, méně než 2.10 % hořčíku, od 0,1.10 % do 5.10 % vápníku a méně než 5.10-3 % titanu.

Uhlík, dusík, chrom, nikl, mangan a křemík jsou běžnými prvky, umožňující získat austenitickou nerezavějící ocel.

Obsahy manganu, chrómu a síry, vyjádřené jako podíly, jsou zvoleny tak, že vedou ke vzniku deformovatelných sulfidů s dobře určenými složeními.

-2CZ 291422 B6

Podle vynálezu zajišťují intervaly obsahu elementárního křemíku a manganu, vyjádřené jako procentní podíly, přítomnost vměstků silikátového typu, které jsou bohaté na SiO₂ a obsahují nezanedbatelné množství MnO.

Molybden se může přidat do složení austenitické nerezavějící oceli pro zvýšení její odolnosti proti korozi.

Do složení oceli podle vynálezu se může také přidat měď, protože zlepšuje vlastnosti při deformaci za studená a stabilizuje proto austenit. Obsah mědi je však omezen na 3 % hmotn. pro to, aby se zabránilo obtížím s konverzí za tepla, protože měď podstatné snižuje homí teplotní mez pro žíhání oceli před válcováním.

Podle vynálezu umožňují intervaly celkového kyslíku, hliníku a vápníku získat vměstky typu silikátu manganu, obsahující nenulovou frakci AI2O3 a CaO. Zejména jsou obsah hliníku a vápníku větší než 0,1.10^-4% hmotn., takže žádoucí vměstky obsahují více než 1 % hmotn. oxidu vápenatého a více než 3 % hmotn. oxidu hlinitého.

Podle vynálezu jsou hodnoty obsahu celkového kyslíku mezi 50.1(0*% hmotn. a 120.10^-4% hmotn.

Pro obsah celkového kyslíku méně než 50.10^-4% hmotn., kyslík fixuje hořčík, vápník a hliník a nevytváří oxidové vměstky bohaté na SiO₂ a MnO.

Při obsahu celkového kyslíku větším než 120.10^-4 bude v oxidech více než 10 % hmotn. oxidu chromitého, který podporuje krystalizací, čemuž je žádoucí předejít.

Obsah hliníku je menší než 20.10^-4 % hmotn. tomu, aby požadované vměstky obsahovaly více než 25 % hmotn. oxidu hlinitého, který také podporuje krystalizaci.

Je možné uvažovat o tom, že se po vyrobení oceli obsahující vměstky oxidového a sulfidového typu při použití obvyklého a ekonomicky úsporného procesu bude ocel rafinovat pro vyloučení těchto vměstků použitím pomalých přetavovacích postupů s malou ekonomickou účelností, jako je obloukové vakuové přetavování nebo elektrické přetavování pod struskou. Tyto přetavovací procesy dovolují pouze částečné vyloučení již přítomných vměstků ustalováním do taveniny, aniž by se měnila jejich povaha a složení. Vynález se týká austenitické nerezavějící oceli, obsahující vměstky úmyslně získaného zvoleného složení, přičemž složení má vztah k celkovému složení oceli tak, že fyzikální vlastnosti těchto vměstků podporují jejich deformaci během konverze oceli za tepla.

Podle vynálezu obsahuje austenitická nerezavějící ocel vměstky určeného složení, které mají svůj bod měknutí v blízkosti teploty válcování oceli a takové, že se zabraňuje výskytu krystalů tvrdších, než ocel, při teplotě válcováni, jako jsou zejména definované oxidy křemičité v tridymitové, cristobalitové nebo křemenné formě, 3CaO-Si0₂, CaO, MgO, Cr₂O₃, anortit, mullit, gehlenit, korund, spinel typu Al₂O₃-MgO nebo Al₂O3-Cr₂O₃-MnO-MgO, CaO-Al₂O₃, CaO—6A1₂O₃, CaO—2Α1₂Ο₃, TiO₂.

Podle vynálezu ocel hlavně obsahuje oxidové vměstky takových složení, že vytvářejí sklovitou nebo amorfní směs v průběhu následujících operací při tváření oceli. Viskozita zvolených vměstků je dostatečná k tomu, aby se zcela zabránilo ve výsledných vměstcích podle vynálezu růstu krystalizovaných oxidových částic, protože dochází k malé difúzi na krátkou vzdálenost a konvektivní přesuny v oxidovém vměstků jsou velmi omezené. Tyto vměstky, které zůstávají sklovité v teplotním rozmezí zpracování oceli za tepla také mají tvrdost a modul pružnosti, které jsou nižší, než u krystalizovaných vměstků odpovídajícího složení. Vměstky tak mohou být ještě deformovány, stlačovány a protahovány například při tažení a koncentrace napětí v blízkosti

-3 CZ 291422 B6 vměstků je značně snížena, což výrazně snižuje riziko například výskytu únavových trhlin nebo přetržení při tažení.

Podle vynálezu obsahuje austenitická nerezavějící ocel oxidové vměstky definovaného složení tak, že jejich viskozita v teplotním rozmezí válcování za tepla není příliš vysoká. Napětí vměstku na mezikluzu je proto mnohem menší, než u oceli v podmínkách válcování za tepla, během kterého jsou teploty v podstatě mezi 80 °C al350°C Oxidové vměstky se tak deformují současně s ocelí během válcování za tepla, a po válcování jsou tyto vměstky proto dokonale protažené a velmi tenké, což umožňuje předejít jakémukoli problému trhání například během tažení.

Podle vynálezu se výše popsané vměstky vytvářejí pomocí běžných a vysoce produktivních výrobních prostředků, v elektrických ocelárnách na výrobu nerezavějící oceli, jako je elektrická pec, konvertoru AOD nebo VOD nebo metalurgie pro vsázkové a plynulé odlévání.

Při běžných výrobních a odlévacích postupech, uvedených výše, je rozdělení velikosti částic relativně nezávislé na jejich složení. Před válcováním za tepla lze proto v těchto ocelích najít stejné velikosti a stejná rozdělení vměstků.

Podle vynálezu se dále uváděné oxidové vměstky, které mají popsané příznivé vlastnosti, skládají ze sklovité směsi SiO₂, MnO, CaO, A1₂O₃, MgO aCr₂O₃ oxidových částic. Ve Výsledných vměstcích a popřípadě stopových množství FeO a/nebo TiO₂, v následujících hmotnostních množstvích:

-40 % < SiO₂ < 60 %

- 5 % < MnO < 50 %

- 1 % < CaO < 30 %

- 0,1 % < MgO < 20 %

- 3 % < A1₂O₃ < 25 %

-0,1 %<Cr₂O₃<10%.

Je-li obsah oxidu křemičitého menší než 40 % hmotn., je viskozita oxidových vměstků příliš nízká a růstovému mechanismu oxidových krystalů není bráněno.Je-li obsah oxidu křemičitého větší než 60 % hmotn., vytvoří se velmi tvrdé a škodlivé částice oxidu křemičitého ve formě tridymitu nebo cristobalitu nebo křemene.

Obsah oxidu manganatého od 5 do 50 % hmotn. dovoluje velké snížení teploty měknutí směsi oxidů, obsahující zejména oxid křemičitý, oxid vápenatý a oxid hlinitý, a podporuje tvorbu vměstků, které zůstávají ve sklovitém stavu v podmínkách válcování oceli podle vynálezu.

Je-li obsah oxidu vápenatého menší než 1 % hmotn., vytvoří se krystaly MnO-Al₂O₃ nebo mullitu. Když je obsah oxidu vápenatého větší než 30 % hmotn., vytvoří se potom krystaly CaO-SiO₂ nebo (Ca, Mn)O-SiO₂.

Je-li obsah oxidu hořečnatého větší než 20 % hmotn., vytvoří se krystaly MgO, 2MgO-SiO₂, MgO-SiO₂, Al₂O₃-MgO, které jsou mimořádně tvrdé fáze.

Je-li obsah oxidu hlinitého menší než 3 % hmotn., vytvoří se krystaly wollastonitu. Když je obsah oxidu hlinitého větší než 25 % hmotn., objeví se krystaly mullitu, anorthitu, korundu, spinelů, zejména typu Al₂O₃-MgO nebo Al₂O₃-Cr₂O₃ MgO-MnO nebo hlinitanů typu CaO-6Al₂O₃ nebo CaO-2Al₂O₃ nebo gehlenitu.

Při více než 10 % chromitého se také objeví tvrdé krystaly Cr₂O₃ nebo Al₂O₃-Cr₂O₃-MgOMnO. CaO-Cr₂O₃ nebo MgO-Cr₂O₃.

-4CZ 291422 B6

Podle jednoho provedení vynálezu musí být obsah síry menší než 0,010% hmotn. pro sažení toho, že sulfidové vměstky mají tloušťku nanejvýše 5 pm ve válcovaném výrobku. Vměstky typu simíku manganu a chrómu jsou totiž dokonale deformovatelné v následujících podmínkách:

% < Cr < 30 % % < Mn < 60 % % < S < 45 %

Vměstky oxidového a sulfidového typu jsou obvykle považovány za škodlivé pokud jde o vlastnosti zpracovávání v oblasti tažení drátu a v oblasti pevnosti při únavě, zejména v ohybu a/nebo kroucení. Je obvyklé posuzovat koncentraci vměstků oxidového nebo sulfidového typu pozorováním leštěného úseku ve směru válcování na stroji pro válcování drátu o průměru 5 až 10 mm za tepla. Výsledek tohoto posuzování, prováděný podle různých norem závisejících na konečném použití, je nazýván čistota z hlediska vměstků.

Pro vměstek pozorovaný na leštěné části válcovaného drátu se měří jeho délka a tloušťka. Poté se definuje tvarový činitel tvořený poměrem délky k tloušťce. Pro vměstek, který je velmi značně deformován během válcování, je tvarový činitel obecně velmi vysoký, tj. musí mít velikost 10 až 20, a vměstek je v důsledku toho velmi tenký. Na rozdíl od toho vměstek, který se nedeformuje nebo podléhá malé deformaci, se vyznačuje nízkým tvarovým činitelem, tj. řádové 1, a proto zůstává tloušťka vměstků vysoká a má stejnou řádovou velikost, jako původní vměstek v surovém odlévaném výrobku. Tloušťka každého vměstků, pozorovaná ve válcovaném drátu, bude tak uvažována v dalším popisu jako jednoduché a charakterizující kritérium pro pracovní vlastnosti válcovaného drátu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l zobrazení příkladu tlustého a relativně nedeformovaného vměstků v oceli podle vynálezu a obr. 2 zobrazení příkladu velmi silně deformovaných vměstků v oceli podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr.l ukazuje tak zvaný dvoufázově míchaný vměstek, sestávající z nedeformované krystalizované střední části typu Al₂O₃-MgO, označené na obrázku AlMg, a dvě koncové části, označené na obrázku SiAlMg, sestávající z ne příliš deformovatelné fáze bohaté na SiO₂, A1₂O₃a MgO. Tento vměstek má tloušťku 11 mikrometrů, délku 40 mikrometrů a je obzvláště škodlivý při tažení nebo výrobě částic, které jsou vystaveny opotřebení, jako oděru.

Obr. 2 představuje čtyři příklady vměstků s tloušťkami menšími než 2 pm, a proměnlivé délky, jako jsou vměstky obsažené v oceli podle vynálezu. Posledně jmenované vměstky nemají žádný škodlivý účinek na použití tenkých drátových výtažků s poloměrem menším než 0,3 mm nebo předmětů nebo součástek vystavených oděru, jako jsou pružiny nebo výztuže pneumatik.

Vlastnosti vměstků jsou vymezovány počítáním počtu vměstků s tloušťkou stejnou nebo větší, než je daný rozměr pro povrchovou plochu vzorku 1000 mm².

Dále uváděné tabulky i a 2 poskytují příklady složení oceli a složení oxidových vměstků na počet vměstků dané tloušťky.

-5CZ 291422 B6

Tabulka 1

Obsah [% hmotn.]	Ocel A	Ocel B	Ocel C	Ocel D	Ocel E	Ocel F	Ocel G
C	0,093	0,065	0,067	0,093	0,060	0,055	0,083
N	0,030	0,045	0,045	0,026	0,041	0,056	0,040
Si	1,81	0,49	0,54	1,75	0,48	0,56	0,75
Mn	1,32	0,26	0,30	1,25	0,58	0,53	1,08
Cr	17,65	18,46	18,32	17,60	18,27	18,24	17,95
Ni	7,85	8,49	8,47	7,75	8,61	8,57	8,30
Mo	0,71	0,10	0,17	0,73	0,24	0,28	0,33
Cu	0,22	0,32	0,33	0,15	0,48	0,51	0,25

Kyslík - obsah [10^ % hmotn.]

samostatně	25	40	48	28	129	138	65
v kombinaci:
Al	43	10	8	26	25	13	18
Ca	9	13	2	1	54	11	2
Mg	1	1	1	3	2	1	1
Ti	28	32	45	62	56	36	39
S	31	25	46	40	279	286	126

povaha vměstků - obsah [% hmotn.]

SiO₂	4	36	39	48	39	61	42
CaO	3	24	16	2	36	2	13
MnO	1	2	8	6	1	20	22
A1₂O₃	69	33	25	2	20	2	15
MgO	21	2	4	40	2	1	3
Cr₂O₃	2	3	8	2	2	14	5

Počet vměstků po válcování za tepla na průměr 5,5 mm počet sulfidů o tloušťce > 5 pm na 1000 mm²

0	0	0	0	71	98	17,6
počet oxidů o tloušťce>10	pm na 100	0 mm²
13,9	8	6	6,1	39	19	3,5

-6CZ 291422 B6

Tabulka 2

Obsah [% hmotn.]	OcelH	Ocel I	Ocel J	Ocel K	OcelL	Ocel M	Ocel N	Ocel O
C	0,069	0,088	0,079	0,079	0.075	0,078	0,081	0,099
N	0,045	0,030	0,035	0,039	0.048	0,058	0,056	0,034
Si	0,051	1,71	0,78	0.83	0.69	0,63	0,66	0,68
Mn	0,32	1,29	1,05	0.96	0.74	0,70	0,72	0,85
Cr	18,39	17,75	17,80	17.60	18.52	18,52	18,50	17,65
Ni	8,40	7,85	8,36	8.24	8.86	8,87	8,85	7,65
Mo	0,17	0,69	0,29	0.17	0,15	0,17	0,15	0,32
Cu	0,34	0,21	0,28	0.21	0,34	0,36	0,35	0,25

Samostatně kyslík - obsah [HP % hmotn.]

v kombinaci:	52	51	70	65	53	71	50	95
Al	9	19	17	16	12	9	11	9
Ca	5	1	2		2	2	2	2
Mg	1	1	1	1	1	1	1	1
Ti	35	15	22	23	30	18	25	23
s t	8	37	35	31	50	35	37	30

povaha vměstků - obsah [% hmotn.]

SiO₂	45	54	45	46	47	49	48	50
CaO	15	2	11	2	17	1	14	4
MnO	10	14	25	42	8	38	11	30
A1₂O₃	22	7	12	5	24	3	18	7
MgO	1	18	2	o.i	2	1	3	1
Cr₂O₃	7	4	5	5	2	8	3	8

Počet vměstků po válcová.ní za tepla na průměr 5,5 mm počet sulfidů o tloušťce >5 pm na 1000 mm²

0	0	0 0	0	0	0	0
počet oxidů o tloušťce >	10 pm na	1000 mm²
3,5	2,4	2,6 3.1	1,2	0	1,2	0,5

Tab.l udává složení ocelí, které se považují za vykazující neuspokojivou kvalitu atab. 2 udává složení oceli podle vynálezu, vykazující pozoruhodnou čistotu z hlediska vměstků.

Vlastnosti z hlediska přítomnosti vměstků se vy značují přítomností méně než 5 oxidových vměstků tloušťky větší než 10 pm na plochu vzorku 1000 mm². Sulfidové vměstky jsou v počtu méně než 10, majících tloušťku větší než 5 pm, na plochu 1000 mm².

Ocel a má nízký obsah celkového kyslíku a vysoký obsah hliníku, z tohoto důvodu jsou vměstky v oceli chudé na oxid křemičitý a oxid manganatý, a jsou velmi bohaté na oxid hlinitý a oxid manganatý krystalizovaného spinelového typu Al₂O₃.MgO. To se projevuje v drátu válcovaného za tepla přítomností velkého počtu vměstků tloušťky větší než 10 pm, například 14 vměstků na 1000 mm².

Ocel B má nízký obsah celkového kyslíku a obsah vápníku. Přes přijatelný obsah hliníku obsahují pozorované vměstky příliš mnoho oxidu hlinitého A1₂O³, a to se projevuje na drátu válcovaném za tepla přítomností tlustých vměstků.

Ocel C má poměrně nízký obsah kyslíku, zatímco další prvky, jako hliník, vápník a hořčík jsou v přijatelných množstvích. To vede k pozorování vměstků, které obsahují příliš málo SiO₂, Dále je pozorováno, že množství A1₂O₃ je řádové 25 %. Pozorované vměstky nejsou dokonale deformovatelné při podmínkách válcováni a v důsledku toho se pozoruje určité množství relativně nedeformovaných vměstků ve válcovaném drátu.

Ocel D má, jako ocel C, nízký obsah celkového kyslíku, ale vysoký obsah hliníku a hořčíku, v oceli lze pozorovat vměstky bohaté na oxid křemičitý a oxid hořečnatý, které nejsou dostatečně deformovatelné.

Ocel E má vysoký obsah síry, který působí výskyt velmi mnoha relativně nedeformovaných sulfidů. Má dále vysoký obsah kyslíku, hliníku a vápníku. To vede k výskytu vměstků, obsahujících málo oxidu křemičitého, mnoho oxidu vápenatého a velmi málo oxidu manganatého. Tyto vměstky nejsou příliš deformovatelné ajsou početné.

Ocel F má vysoký obsah síiy a kyslíku, ale obsah hliníku a vápníku jsou poměrně nízké, v této oceli jsou vměstky bohaté na oxid křemičitý' a oxid chromity, což vede k výskytu velmi tvrdých krystalů oxidu chromitého a viskózních fází oxidu křemičitého.

Ocel G má vysoký obsah síry, který' se projevuje výskytem četných sulfidů. Obsahy dalších složek jsou dále v přijatelných intervalech a získané oxidové vměstky jsou v drátu ve sklovité formě ajsou deformovatelné jako v oceli podle vynálezu.

V příkladech ztab. 2 podle vynálezu, když je obsah hliníku menší než 15.10^-4% hmotn. a když je obsah vápníku menší než 4.10* % hmotn. lze pozorovat velmi výrazný pokles v počtu hrubých oxidových vměstků s tloušťkou větší než 10 pm.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Austenitická nerezavějící ocel pro výrobu drátu, která může byt použita v oblasti tažení na průměr menší než 0,3 mm a v oblasti výroby předmětů nebo součástek vystavených opotřebení, jako oděru, vyznačená tím, že má následující složení, v hmotnostních procentech:

uhlík <200.10^-3 % dusík <200.10“³ %

0,3% < mangan < 4 %

14 % < chrom < 23 %,

5 % < nikl < 17 %,

0,3 % < křemík < 2 %, síra < 10.10'³ %,

50.10* % < celkový kyslík < 120.10* %,

5.10* % < hliník < 20.10* %, hořčík < 2.10*%,

0,1.10* % < vápník < 5.10* %, titan < 5.10“³ %, nečistoty vyplývající z výroby, a zbytek je železo, a přičemž oxidové vměstky mají, ve formě sklovité směsi následující hmotnostní podíly:

-8CZ 291422 B6

40 % < SiO₂ < 60 %,

5 % < MnO < 50 %,

1 % < CaO <30 %,

0,1 % < MgO < 20 %,

3 % < A1₂O₃ < 25 %,

0,1 %<Cr₂O₃< 10%.

2. Ocel podle nároku 1,vyznačená tím, že obsahuje méně než 5.10’³ % hmotn síry.

3. Ocel podle nároku 1, vyznačená tím, že obsahuje dále méně než 3% hmotn. molybdenu.

4. Ocel podle nároku 1,vyznačená tím, že obsahuje dále méně než 3 % hmotn, mědi.

5. Ocel podle nároku 1,vyznačená tím, že obsahuje po válcování za tepla na průměr větší než 5 mm méně než 5 oxidových vměstků tloušťky větší než 10 pm na povrchovou plochu 1000 mm².

6. Ocel podle nároku 1,vyznačená tím, že obsahuje po válcování za tepla na průměr větší než 5 mm méně než 10 sulfidových vměstků tloušťky větší než 5 pm na povrchovou plochu 1000 mm².