CZ292605B6

CZ292605B6 - Alpinistická párová lyže

Info

Publication number: CZ292605B6
Application number: CZ19962361A
Authority: CZ
Inventors: Jorgen Karlsen
Original assignee: Hi-Turn-As
Priority date: 1994-02-11
Filing date: 1995-02-13
Publication date: 2003-11-12
Also published as: US5876056A; DE69505501T2; JP3653636B2; DE69505501D1; AU1719995A; ATE172380T1; NO940482D0; WO1995021662A1; EP0748245A1; EP0748245B1; JPH09509077A; CZ236196A3

Abstract

Alpinistická párová lyže zahrnuje první kluznou plochu (2) a boční povrchy (6a, 6b), opatřené průběžným konkávním bočním řezem mezi první přechodovou čárou (A-A'), určující přechod z hlavní sekce do předního úseku (3), a druhou přechodovou čárou (E-E'), určující přechod z hlavní sekce do zadního úseku (5), přičemž průběh řezné hrany (7a, 7b) mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') se přibližuje spojité křivce. Pata na obou stranách první kluzné plochy (2) zahrnuje druhé kluzné plochy (4, 4a, 4b, 4c, 4d, 4e, 4f), probíhající na každé straně první kluzné plochy (2) podél délky, která je alespoň 20 % délky hlavní sekce mezi přechodovými čarami (A-A', E-E'), přičemž délka druhých kluzných ploch (4, 4a, 4b, 4c, 4d, 4e, 4f) v hlavní sekci od první přechodové čáry (A-A') směrem k centrální příčné čáře (C-C') je alespoň 20 cm. Zdvih (H.sub.s.n.) druhých kluzných ploch (4, 4a, 4b, 4c, 4d, 4e, 4f) vzrůstá s nárůstem šířky lyže od centrální příčné čáry (C-C') ve směru první přechodové čáry (A-A') a první příčné čáry (B-B'). Zdvih (H.sub.s.n.) v první přechodové čáře (A-A') je alespoň 1/2000 délky první kluzné plochy (2) mezi první přechodovou čárou (A-A') a druhou přechodovou čárou (E-E').ŕ

Description

Alpinistická párová lyže

Oblast techniky

Vynález se týká alpinistické párové lyže, s předním úsekem zahrnujícím vzhůru obrácenou špičku, zadním úsekem zahrnujícím koncovou část, a mezi nimi uspořádaným hlavním úsekem, zahrnujícím horní a dolní povrchy a postranní boční povrchy, přičemž dolní povrch má první kluznou plochu, uspořádanou po obou stranách centrální podélné osy lyže mezi předním úsekem a zadním úsekem a tvořící ve zploštělém stavu, když je vzhůru směřující vzepětí lyže eliminováno zatížením lyže, rovinnou plochu, boční povrchy lyže jsou opatřeny přibližně spojitě konkávním bočním řetězem mezi první přechodovou čarou, určující přechod z hlavního úseku do předního úseku, a druhou přechodovou čarou, definující přechod z hlavního úseku do zadního úseku lyže, přičemž boční řez je přibližně spojitou křivkou s poloměrem zakřivení 80 m nebo méně kolem zvoleného bodu mezi první přechodovou čarou a druhou přechodovou čarou, dolní povrch zahrnuje dále druhé kluzné plochy uspořádané ve směru vzhůru od každé první kluzné plochy a spojené s bočními povrchy pro vytvoření řezných hran v podélném směru lyže, druhé kluzné plochy mají zdvih, jehož hodnota je dána kolmou vzdáleností mezi řeznou hranou a rovinou obsahující první kluznou plochu ve zploštělém stavu, druhé kluzné plochy probíhají v podélném směru lyže alespoň od první přechodové čáry a druhé přechodové čáry směrem k centrální příčné čáře, v zásadě kolmé k centrální podélné ose a jsou uspořádány uprostřed lyže v místě pro připevnění lyžařského vázání, přičemž šířka lyže v centrální příčné čáře je rovna nejmenší šířce lyže mezi přechodovými čárami.

Dosavadní stav techniky

Ve spise NO 172170 je znázorněna alpinistická párová lyže, která má na předním úseku hlavního úseku v maximální délce 20 cm boční povrchy, jejichž dolní hrany se rozbíhají takovou měrou ve směru ke špičce vzhledem ke kluznému povrchu a postranně ve směru vně vzhledem k podélné ose lyže, že přechod mezi hlavním úsekem a špičkou lyže má šířku, která je o 15 až 70 % větší než šířka na přechodu mezi tímto předním úsekem a zbytkem hlavního úseku, přičemž dolní hrana každého bočního povrchu na přechodu mezi hlavním úsekem a špičkou je uspořádána ve vertikální vzdálenosti nad rovinou kluzného povrchu na větší části hlavního úseku, přičemž tato vertikální vzdálenost je alespoň 10 % nárůstu šířky od přechodu mezi uvedeným předním úsekem a hlavním úsekem k přechodu mezi hlavním úsekem a špičkou. Cílem této známé lyže je umožnit otáčení s nejmenší možnou ztrátou kinetické energie, když se nezařezává hluboko do povrchu sněhu a dovoluje dobré vedení, které má být dosaženo při smyku. Současné vývoje v různých oblastech alpského lyžování se však týkají nejen zvýšení rychlosti, ale také podstatného zvýšení požadavků na techniku otáčení. Dále je známo řešení podle EP 0622097, v němž je znázorněna sjezdová lyže svíce hranami. Je opatřena dvěma zářezovými hranami, uspořádanými jedna nad druhou na každém boku lyže. Dolní hrana je aktivní, když je úhel mezi lyží a svahem malý, zatím co horní hrana v blízkosti špičky lyže se stává aktivní při velkých úkolech, tj. pro příkřejší svahy. Dolní povrch konvenční lyže zahrnuje druhý kluzný povrch, uspořádaný mezi prvními a druhými hranami. Ze spisu DE 3441058 je rovněž známa skokanská lyže s dolním povrchem, který přechází do středové kluzné části a postranních částí, které navazují na boky lyže. Postranní části mohou mít v příčném řezu různé tvary. Všeobecně se staly oblasti alpského lyžování více extrémními a tato místa zvýšila požadavky na desing lyže. Lyže podle uvedeného dosavadního stavu techniky mají v přední části, dlouhé 20 cm, extrémní vnější křivku a tato vnější křivka je v nepoměru ke zbytku vnější křivky lyže. Extrémní vnější křivka činí takovou lyži nestabilní při vysoké rychlosti a způsobuje nežádoucí vibrace. Kromě toho postrádají lyže dle známého stavu techniky čistý břit, což znamená, že stopa, kterou přední část lyže vyřezává do sněhu, není využita zadními úseky lyže. Cílem vynálezu je proto zajistit pár alpinistických lyží, které odstraňují uvedené nevýhody a umožňují provádět skutečně malé oblouky ve vysoké rychlosti, bez zařezávání lyže a odhazování sněhu.

-1 CZ 292605 B6

Podstata vynálezu

Nevýhody dosavadního stavu techniky podstatnou měrou odstraňuje a cíl vynálezu splňuje alpinistická párová lyže, s předním úsekem zahrnujícím vzhůru obrácenou špičku, zadním úsekem zahrnujícím koncovou část, a mezi nimi uspořádaným hlavním úsekem, zahrnujícím horní a dolní povrchy a postranní boční povrchy, přičemž dolní povrch má první kluznou plochu, uspořádanou po obou stranách centrální podélné osy lyže mezi předním úsekem a zadním úsekem, a tvořící ve zploštělém stavu, když je vzhůru směřující vzepětí lyže eliminováno zatížením lyže, rovinnou plochu, boční povrchy lyže jsou opatřeny přibližně spojitě konkávním bočním řezem mezi první přechodovou čarou, určující přechod z hlavního úseku do předního úseku, a druhou přechodovou čarou, definující přechod z hlavního úseku do zadního úseku lyže, přičemž boční řez je přibližně spojitou křivkou s poloměrem zakřivení 80 m nebo méně kolem zvoleného bodu mezi první přechodovou čarou a druhou přechodovou čarou, dolní povrch zahrnuje dále druhé kluzné plochy uspořádané e směru vzhůru od každé první kluzné plochy a spojené s bočními povrchy pro vytvoření řezných hran v podélném směru lyže, druhé kluzné plochy mají zdvih, jehož hodnota je dána kolmou vzdáleností mezi řeznou hranou a rovinou obsahující první kluznou plochu ve zploštělém stavu, druhé kluzné plochy probíhají v podélném směru lyže alespoň od první přechodové čáry a druhé přechodové čáry směrem k centrální příčné čáře, v zásadě kolmé k centrální podélné ose, a jsou uspořádány uprostřed lyže v místě pro připevnění lyžařského vázání, přičemž šířka lyže v centrální příčné čáře je rovna nejmenší šířce lyže mezi přechodovými čarami, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že druhé kluzné plochy probíhají na každé straně první kluzné plochy podél délky, která je alespoň 20 % délky hlavní sekce mezi přechodovými čarami, přičemž délka druhých kluzných ploch v hlavní sekci od první přechodové čáry směrem k centrální příčné čáře je alespoň 20 cm, přičemž zdvih druhých kluzných ploch vzrůstá s nárůstem šířky lyže od centrální příčné čáry ve směru první přechodové čáry a první příčné čáry a zdvih v první přechodové čáře je alespoň 1/2000 délky prvního kluzné plochy mezi první přechodovou čarou a druhou přechodovou čarou. Podle výhodného provedení probíhají obě druhé kluzné plochy a volitelně první kluzná plocha za první přechodovou čáru do předního úseku a končí v přední příčné čáře, v zásadě kolmé k centrální podélné ose, přičemž přední příčná čára tvoří přechod z první kluzné plochy a druhé kluzné plochy v předním úseku k vzhůru obrácené špičce, křivka řezných hran má bod obratu na první přechodové čáře a zajišťuje souvislý přechod z vydutého bočního řezu v hlavním úseku do vypuklého bočního řezu v předním úseku, přičemž zdvih řezných hran v předním úseku mezi přední přechodovou čarou a přední příčnou čarou je v každém bodě alespoň tak velký jako zdvih v první přechodové čáře. Podle výhodného provedení alespoň druhé kluzné plochy a volitelně první kluzná plocha probíhají za druhou přechodovou čáru do zadního úseku a končí na zadní příčné čáře, v zásadě kolmé na centrální podélnou osu, přičemž zadní příčná čára tvoří přechod z první kluzné plochy a druhé kluzné plochy v zadním úseku ke koncové části, křivka dolních bočních řezných hran má bod obratu na druhé přechodové čáře a zajišťuje tak spojitý přechod z vydutého bočního řezu v hlavním úseku do vypuklého bočního řezu v zadním úseku, přičemž zdvih řezných hran lyže v zadním úseku mezi druhou přechodovou čarou a zadní příčnou čarou je v každém bodě alespoň tak velký, jako zdvih v druhé přechodové čáře. S výhodou může být lyže symetrická podle centrální podélné osy přechodových čar, přední, zadní a centrální příčné čáry, které jsou všechny kolmé k podélné ose. S výhodou může být rovněž u dolních bočních řezných hran příčný řez mezi přechodovými čarami přibližně roven zakřivení shodných oblouků v kruzích, kde úsek obvodu tvoří řezné hrany mezi přechodovými čarami a centrální příčná čára tvoří prodloužení poloměru každého kruhu, přičemž poloměry kruhu uvnitř libovolně zvolených úseků o délce 20 cm mezi přechodovými čarami se neodchylují více než ± 20 % od poloměru imaginárního kruhu, který prochází výchozím a konečným bodem společně se středem libovolně zvoleného úseku mezi přechodovými čarami nebo může být s výhodou u řezných hran boční řez mezi přechodovými čarami přibližně roven zakřivení shodných oblouků elips, kde obvodový úsek tvoří řezné hrany mezi přechodovými čarami a centrální příčná čára tvoří prodloužení vedlejší osy elipsy, poloměry zakřivení elipsy uvnitř libovolně zvolených úseků o délce 20 cm mezi čarami se neodchylují více než ±20% od poloměru imaginárního kruhu, který prochází

-2CZ 292605 B6 výchozím a konečným bodem spolu se středem libovolně zvoleného úseku mezi přechodovými čarami. S výhodou může být alpinistická párová lyže podle centrální podélné osy asymetrická. S výhodou může být rovněž u každého z bočních povrchů boční řez odlišný, poloměr zakřivení mezi přechodovými čarami v libovolném bodě na jedné řezné hraně odlišný od poloměru zakřivení v odpovídajícím libovolném bodě na druhé řezné hraně, přičemž libovolné body mohou ležet na čáře, kolmé k centrální podélné ose lyže. S výhodou mohou dále přechodové čáry alpinistické párové lyže svírat s centrální podélnou osou lyže jiný úhel než pravý úhel nebo mohou být její přechodové čáry vzájemně různoběžné. Podle dalšího výhodného provedení může zdvih na první přechodové čáře tvořit alespoň 1/1000 délky první kluzné plochy. Podle dalšího výhodného provedení mohou mít řezné hrany v libovolném bodě mezi přechodovými čarami poloměr zakřivení nejvýše 40 m. S výhodou může být zdvih, definovaný v libovolném bodě na řezné hraně, přibližně lineární funkce nárůstu šířky lyže mezi centrální příčnou čarou a kolmicí na centrální podélnou osu v tomto bodě, přičemž zdvih v milimetrech je roven součtu vhodně zvolené konstanty, hodnoty lineární funkce přírůstku šířky a hodnoty funkce vzdálenosti mezi centrální příčnou čarou a kolmicí, přičemž tato funkční hodnota funkce vzdálenosti je menší než 1 mm. Podle dalšího výhodného provedení je u první kluzné plochy šířka v centrální příčné čáře rovna šířce lyže v centrální příčné čáře a zdvih řezných hran v centrální příčné čáře je nula. Podle dalšího výhodného provedení probíhá první kluzná plocha až k řezným hranám ve střední části lyže přivrácené zobou stran k centrální příčné čáře, z jedné strany ohraničené první příčnou čarou a z druhé strany druhou příčnou čarou, a že zdvih řezných hran ve střední části lyže je roven nule. Podle dalšího výhodného provedení je šířka první kluzné plochy, probíhající v zásadě symetricky podle centrální podélné osy lyže, všude menší než šířka lyže, přičemž druhé kluzné plochy na obou stranách první kluzné plochy probíhají podél celého dolního povrchu mezi přechodovými čarami a zdvih řezných hran v centrální příčné čáře je nejvýše 2 mm a s výhodou ne více než 1 mm. Alpinistická párová lyže podle vynálezu má oproti známým lyžím mnoho výhod. Boční řez bočních ploch, tzn. vnější křivka, dovoluje lyži dělat velmi ostrá otočení aniž by odhrnovala sníh. Když doporučený boční řez bočních ploch sleduje zakřivení kruhového oblouku nebo eliptického oblouku, lze se odchýlit od kruhového tohoto oblouku, aby byly vyrovnány dynamické podmínky, které vznikají při jízdě, tzn. základní torzní síly a ohybové síly. Alpinistická párová lyže podle vynálezu má čistý břit a stopa, vykrojená předním úsekem lyže, je využita také zadním úsekem lyže. Alpinistická párová lyže podle vynálezu dovoluje použitím zdvihu v řezných hranách kombinaci vysokého stupně bočního řezu, tzn. významnou vnější křivku, a současné udržení rozumného stupně ohybové tuhosti a tím dobré vedení hranami, protože zdvih v řezných hranách je přizpůsoben bočnímu řezu nebo vnější křivce bočních ploch. Vnější křivka je kompenzována odpovídajícím zdvihem v řezné hraně. Boční řez přináší podstatné výhody a podle vynálezu lze udělat tento boční řez relativně významný, protože zdvih v každém případě kompenzuje zvýšený boční řez aniž by vyžadoval snížení ohybové tuhosti nebo torzní tuhosti ve směru špičky lyže nebo zadního konce. Alpinistická párová lyže podle vynálezu dovoluje dobré hranové vedení, které není ani příliš velké, ani příliš malé, a proto zachovává dobré dynamické vlastnosti, které mají lyže s malým bočním řezem. Alpinistická párová lyže podle vynálezu má řezné hrany opatřeny harmonickým zdvihem ve vztahu k vnější špičce, což se projeví výhodně v přechodu z levého oblouku do pravého oblouku nebo obráceně, kdy je vedení řezné hrany postupně snižováno, zatímco vedení pravé řezné hrany postupně narůstá.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 schematický půdorysný pohled na alpinistickou párovou lyži podle vynálezu, obr. 2b a 2c jsou příčné řezy lyže dle obr. 1 z pohledu linií X-X' řezu, obr. 3 a obr. 4 jsou půdorysné pohledy na různá tvarová provedení paty lyže podle vynálezu, obr. 5a, 5b a 5c jsou boční nárysy lyží podle obr. 1, 3 a 4 a obr. 6, 7 a 8 jsou půdorysné pohledy jiných tvarových provedení paty lyže podle vynálezu.

-3CZ 292605 B6

Příklady provedení vynálezu

Provedení alpinistické lyže podle vynálezu, znázorněná na výkresech, platí pro symetrické lyže. Alpinistická lyže podle vynálezu může však být rovněž asymetrická.Následující příklady provedení jsou ukázány pro symetrické alpinistické lyže, které jsou symetrické kolem centrální podélné osy. Obr. 1 ukazuje alpinistickou párovou lyži. Lyže má hlavní úsek, umístěný mezi kolmými přechodovými čarami A-A'. E-E' na centrální podélné ose Y lyže, přičemž přechodová čára A-A' definuje přechod do předního úseku 3 a druhá přechodová čára E-E' přechod do krátkého, mírně vzhůru obráceného, zadního úseku 5 lyže. Hlavní sekce lyže mezi přechodovými čarami A-A'. E-E' zahrnuje první kluznou plochu 2. Obvykle mají všechny lyže podélné vzepětí, tzn., že lyže má zakřivení směrem vzhůru, když není zatížena. Když je lyže zatížena navrženou zátěží, tzn. vahou lyžaře, vzepětí je sníženo k nule a lyže se opře v rovině, která bude v dalším popise definovaná kluznou plochou 2. Kluzná plocha 2 a boční povrchy 6a, 6b lyže, které se dotýkají například podle obr. 2 na řezných hranách 7a, 7b, jsou nejlépe zobrazeny v úseku, protínaném linií X-X' řezu, a znázorněny v jednom z obr. 2a, 2b a 2c. Na obr. 1 jsou první kluzné plochy 2 v úseku mezi první přechodovou čárou A-A' a první příčnou čárou B-B' omezeny řeznými hranami 7a, 7b. v zásadě rovnoběžnými s centrální podélnou osou Y. a úsek mezi druhou přechodovou čarou E-E' a druhou příčnou čarou D-D' tak získal odpovídající tvar. V úseku mezi první příčnou čárou B-B' a druhou příčnou čarou D-D' probíhá první kluzná plocha 2 po celé délce, dokud se neprotne s bočními povrchy 6a, 6b v příslušných řezných hranách 7a, 7b. Druhé kluzné plochy 4a, 4b jsou od první kluzné plochy 2 k řezným hranám 7a, 7b a v těch úsecích, které jsou umístěny mezi první přechodovou čarou A-A' a první příčnou čarou B-B' a mezi druhou příčnou čarou D-D' a druhou přechodovou čarou E-E'. Vzdálenost mezi první přechodovou čárou A-A' a první příčnou čarou B-B' a mezi druhou příčnou čarou D-D' a druhou přechodovou čárou E-E' by měla dohromady činit alespoň 20 % délky lyže mezi přechodovými čarami A-A', E-E', s výhodou 50% nebo více v závislosti na požadovaném funkčním výkonu lyže. Jak je známo, je boční povrch 6a, 6b mezi přechodovými čarami A-A'. E-E' opatřen vydutým bočním řezem ve směru centrální podélné osy Y lyže, čímž je sekce lyže mezi přechodovými čarami A-A' a E-E' podstatně odsazena. Centrální příčná čára C-C'. umístěna mezi přechodovými čarami A-A'. E-E'. se nachází přibližně ve středu lyže nebo mírně za ním přibližně tak, kam se umísťuje lyžařské vázání. Centrální příčná čára C-C' je kolmá k centrální podélné ose Y lyže a může představovat příčnou osu X, kolmou k centrální podélné ose Y. Rovina XY tak zároveň definuje rovinu první kluzné plochy 2. Podél šíře lyže má centrální příčná čára C-C' prodloužení, které se rovná minimální šířce lyže mezi přechodovými čarami A-A' vyznačuje přechod do předního úseku 3, včetně vzhůru obrácené špičky 3a lyže. Křivka bočního řezu má bod obratu na první přechodové čáře A-A'. Šířka lyže se však zvětšuje směrem k přední příčné čáře F-F'. vyznačující přechod do špičky 3a a obvykle také definující maximální šířku lyže. V závislosti na parametrech, vybraných pro boční řez, může být vzdálenost mezi první přechodovou čárou A-A' a přední příčnou čárou F-F' velmi malá, ale obvykle leží mezi 2 a 5 cm. Podobně vyznačuje druhá přechodová čára E-E' přechod k zadnímu úseku 5 s křivkou bočního řezu, mající bod obratu v druhé přechodové čáře E-E'. Zadní příčná čára G-G' vyznačuje přechod do koncové části 5a lyže, obvykle obrácené vzhůru. Boční řez nebo vnější křivka bočních povrchů 6a, 6b lyže mezi přechodovými čarami A—A'a E-E' sleduje přibližně čáru spojité křivky a může být definována přibližně shodnými kruhovými oblouky nebo eliptickými oblouky na každé straně centrální podélné osy Y lyže. V případě shodných kruhů vytváří centrální příčná čára C-C' prodloužení poloměru kruhu a prodloužení řezných hran 7a, 7c mezi přechodovými čarami A-A'a E-E'. Podobně může být centrální příčná čára C-C' prodloužením vedlejší osy elipsy a řezné hrany 7a, 7b tvoří eliptické oblouky, které probíhají na každé straně průsečíku mezi centrální příčnou čarou C-C' a řeznými hranami 7a. 7b. Je zřejmé, že boční řez bočních povrchů 6a a 6b se může lehce lišit od dokonalého kruhového oblouku nebo eliptického oblouku a může být větší nebo menší než tento oblouk, všeobecně však nemá být tato odchylka vetší než v případě, kdy je definován 20 cm dlouhý úsek pomocí dvou bodů v jedné z řezných hran 7a, 7b, měřeno na centrální podélné ose Y. přičemž na této dolní boční hraně by měl mít oblouk, procházející koncovými body tohoto úseku společně se středním bodem, poloměr, který nepřesahuje 80 m. Pokud je boční řez řezných hran 7a, 7b mezi přechodovými

-4CZ 292605 B6 čarami A-A'. E-E' definován kruhovými oblouky jak je popsáno shora, poloměr určujícího kruhu by se neměl lišit více než ± 20 % od imaginárního kruhu, který může procházet výchozími a koncovými body a zároveň středním bodem nahodile vybraného úseku na jedné z řezných hran 7a, 7b. Podobně je to v případě, kdy je boční řez bočních povrchů 6a a 6b definován eliptickými oblouky. Poloměry zakřivení v eliptickém oblouku uvnitř odpovídajícího náhodně vybraného úseku by se neměly lišit o více než ± 20 % od poloměru imaginárního kruhu, který’ prochází výchozími koncovými body a zároveň středním bodem tohoto úseku. Tak může být upraven stupeň bočního řezu mezi přechodovými čarami A-A'. E-E' takovým způsobem, že část lyže, která se nachází blíže k první přechodové čáře A-A' než k první příčné čáře B-B, se odlišuje od kruhových nebo eliptických oblouků. Teoreticky může být také boční řez bočních povrchů 6a, 6b tvořen bočními plochami, složenými z krátkých rovných ploch tak, že řezné hrany 7a. 7b se jeví jako strany polygonu, ale je zřejmé, že tyto strany polygonu, ale je zřejmé, že Mo strany polygonu se budou přibližovat spojité křivce, která určuje boční řez bočních ploch, ať již je to kruhový oblouk, eliptický oblouk nebo jiná spojitá křivka. Konečně může být každý z bočních povrchů 6a, 6b definován vzájemně se lišícími zakřivenými tvary, např. elipsou nebo kruhem. Toto by dávalo lyži mírnou asymetrii nad centrální podélnou osou Y, což není ukázáno na výkresech, ale bude níže komentováno. Druhé kluzné plochy 4a, 4b, 4c, 4d, které probíhají od hrany první kluzné plochy 2d k řezným hranám 7a, 7b, jsou opatřeny vzhůru obrácenou křivkou nebo zdvihem od hrany první kluzné plochy 2 k těmto řezným hranám 7a, 7b, jak je nejlépe znázorněno na jednom z obr. 2a, 2b a 2c. Tak budou umístěny řezné hrany 7a, 7b nad rovinou prvního kluzné plochy 2 ve vzdálenosti, která je označena jako zdvih H, na obr. 2a, 2b a 2c a dále na obr. 5a, 5b a 5c. Druhé kluzné plochy 4a, 4b, 4c. 4d tak probíhají od první kluzné plochy 2 s vzhůru obrácenou křivkou směrem k řezným hranám 7a, 7b a čára druhých kluzných ploch 4a, 4b, 4c, 4d tak může být šikmá rovná čára nebo zkosení, jak je zobrazeno na obr. 2a, nebo také tvoří v příčném řezu vydutý úsek, jak je znázorněno na obr. 2b, nebo mají vypuklý tvar směrem k rovině prvního kluzné plochy, jak je znázorněno na obr. 2c. S výhodou mají druhé kluzné plochy 4a, 4b, 4c, 4d tvar, znázorněný na obr. 2a, neboť je předpokládáno, že tento tvar dává lyži její nejlepší charakteristiky. Bude rovněž možné kombinovat dva nebo více tvarů, např. přímočarý tvar může přecházet do tvaru vydutého úseku v blízkosti řezné hrany 7a, 7b. Nadto by měl být zdvih H, úměrný zvětšení šířky lyže, které je dosaženo od bočního řezu bočních povrchů, způsobujícího takový zdvih Η_ς na řezné hraně 7a, 7b, aby se zvětšoval s šířkou lyže ve směru první přechodové čáry A-A'. respektive druhé přechodové čáry E-E'. Jinými slovy podle obr. 1 je zdvih Hs na první příčné čáře B-B' nulový a zvedá se směrem k první přechodové čáře A-A' tak, že zdvihová křivka na první přechodové čáře A-A' vytváří alespoň jednou dvoutisícinu vzdálenosti mezi přechodovými čarami A-A'a E-E'. Na hraně první kluzné plochy 2m, tzn. čáře nebo křivce, která tvoří přechod mezi první kluznou plochou 2 a druhými kluznými plochami 4a, 4b, 4c, 4d, je zdvih samozřejmě nulový, dodatečné kluzné povrchy tak spolu mají vzhůru obrácenou křivku ve směru řezných hran 7a, 7b, zatímco tato vzhůru obrácená křivka se zároveň ve směru první přechodové čáry A-A' respektive druhé přechodové čáry E-E'. zvyšuje. Tak se druhé kluzné plochy 4a, 4b. 4c, 4d zvedají na rovinu první kluzné plochy 2 v míře, která podstatně stoupá se zvětšující se šířkou lyže. První kluzná plocha 2 stejně jako druhé kluzné plochy 4a, 4b, 4c a 4d probíhají alespoň k přechodovým čarám A-A'. E-E'. ale mohou volitelně zasahovat do předního úseku 3 a zadního úseku 5 a končit na přední příčné čáře F-F'. respektive zadní příčné čáře G-G'. jak je vyznačeno na obr. 2, 3 a 4. V tomto případě je zdvih řezných hran 7a, 7b mezi první přechodovou čarou A-A' a přední příčnou čárou F-F' alespoň tak velký jako zdvih H, v první přechodové čáře A-A'. Podle toho je zdvih H, řezných hran 7a, 7b mezi druhou přechodovou čarou E-E' a zadní příčnou čarou G-G' nejméně tak velký jako zdvih H, v druhé přechodové čáře E-E'. Na obr. 1 zasahuje první kluzná plocha 2 k řezné hraně 7a. 7b v úseku mezi první příčnou čarou B-B' a druhou příčnou čarou D-D a není zde žádný zdvih Hj. Zdvih Hs druhých kluzných ploch 4a, 4b, 4c, 4d je v druhé příčné čáře D-D a v první příčné čáře B-B' zmenšen na nulu. Zdvih H<, jak je definován v nahodilém bodě na řezné hraně 7a, 7b, je s výhodou dán přibližně lineární funkcí zvětšení šířky lyže mezi centrální příčnou čarou C-C' a kolmicí b rovině lyže nebo její paty centrální podélné osy Y v tomto bodě, přičemž zdvih je dán vzorcem: zdvih Η, = Κι + K₂. ΔΧ + M(Y).

-5CZ 292605 B6

Zde značí zdvih H< vzhůru obrácenou křivku v mm, K| a K₂ jsou přibližně zvolené konstanty, hodnota přírůstku ΔΧ je zvětšení šířky a M(Y) je funkcí vzdálenosti, tj. délky lyže mezi centrální příčnou čarou C-C' a řečenou kolmicí, když funkční hodnota /M(Y)/ by měla být menší než 1 mm. Při výpočtu lyže mohou být koordinované osy s výhodou umístěny tak, že centrální podélná osa Y je podle obr. 1 a centrální příčná čára C-C' tvoří kolmou příčnou osu X, přičemž rovina XY definuje rovinou první kluzné plochy 2. Jako základ pro výpočet zvětšení šířky, tzn. boční řez dolních bočních povrchů 6a a 6b, mohou být použity shodné kruhové oblouky, nebo eliptické oblouky podle popisu a zvětšení šířky může potom být snadněji vypočteno jako hodnota přírůstku ΔΧ pro odpovídající zvětšení ΔΥ délky hle. Jako dodatek popisu jsou uvedeny v tabulkách 1 až 5 číselné příklady výpočtu páru symetrických alpinistických lyži podle vynálezu na základě vybraných parametrů pro šířku lyže v centrální příčné čáře C-C' a délku lyže mezi centrální příčnou čarou C-C' a první přechodovou čarou A-A' nebo mezi centrální příčnou čarou C-C' a druhou přechodovou čarou E-E'. Boční řez bočních povrchů může být definován výběrem poloměru kruhu a hlavních nebo vedlejších os elipsy. Obr. 3 ukazuje druhé provedení lyže, kde je kluzná plocha 2 odlišena od povrchu dle obr. 1 omezením přímých, s centrální podélnou osou Y lyže rovnoběžných, čar mezi první přechodovou čarou A-A' a druhou přechodovou čarou E-E'. Druhé kluzné plochy 4e, 4f tak procházejí mezi dolními bočními povrchy 6a, 6b a první kluznou plochou 2 na jejích obou stranách a podél celé délky lyže mezi přechodovými čarami A-A'. E-E' nebo příčnými čarami F-F'. G-G'. Řezné hrany 7a, 7b podél celé vzdálenosti mezi přechodovými čarami A-A'. E-E' tak získávají zdvih Hj. Zde se zdvih Hs zvyšuje se zvětšováním šířky lyže ve směru přechodových čar A-A'. E-E'. Zdvih FL má v každém případě minimální hodnotu v bočních hranách v centrální příčné čáře C-C'. Zároveň by neměl být zdvih H< v centrální příčné čáře C-C' příliš velký, neboť jinak by mohla lyže získat neuspokojivé vedení hran ve střední části. Měkl by být maximálně 2 mm, s výhodou ne více než 1 mm. Na obr. 4 je dolní kluzná plocha stále omezena přímými rovnoběžnými čarami, ale s výhodou je první kluzná plocha 2 v okolí centrální příčné čáry C-C' posunuta doprava k dolní boční hraně a dotýká sejí v průsečíku mezi centrální příčnou čarou C-C' a řeznými hranami 7a, 7b. V tomto případě je zdvih H« nulový nebo téměř nulový v centrální příčné čáře C-C'. ale zvětšuje se opět od centrální příčné čáry C-C' směrem k přechodovým čarám A-A'. E-E' v závislosti na zvětšující se šířce, tzn. vnější křivce bočních hran směrem k přechodovým čarám A-A'. E-E'. Obr. 5a až 5c jsou boční nárysy lyží podle obr. 1, 3 a 4. Míra hodnoty přírůstku ΔΧ je zobrazena a znázorněna čarou řezné hrany 7 na bočním povrchu 6 lyže. Na obr. 5a není žádný zdvih Hs v úseku lyže, umístěném mezi první příčnou čarou B-B' a druhou příčnou čarou D-D, zatímco na obr. 5b je vidět, že boční hrana má zdvih Hs, který dosahuje minima v centrální příčné čáře C-C'. odkud se zvětšuje ve směru k přechodovým čarám A-A'. E-E'.

Konečně obr. 5c ukazuje, že zdvih H, se zmenšuje od přechodových čar A-A'. E-E' k centrální příčné čáře C-C'. dokud nedosáhne nuly v bodě, kde se centrální příčná čára C-C' dotkne řezné hrany 7. Jiné příklady provedení s první kluznou plochou 2 a druhými kluznými plochami 4 jsou vyobrazeny na obr. 6, kde je první kluzná plocha 2 mezi první přechodovou čarou A-A' a první příčnou čarou B-B' a mezi druhou příčnou čarou D~D'a druhou přechodovou čarou E-E' omezena čarami a je konvergující od řezných hran 7a, 7b v první příčné čáře B-B' a druhé příčné čáře D-D' k přechodovým čarám A-A'. E-E'. Tak v úseku mezi příčnými čarami B-B'. D-D' zasahuje první kluzná plocha 2 k řezné hraně 7a, 7b lyže a v důsledku toho je zdvih H_c dolní boční hrany mezi příčnými čarami B-B' a D-D' nulový. Na obr. 7 se první kluzná plocha 2 přibližuje k přechodovým čarám A-A'a E-E' a dotýká se řezných hran 7a, 7b v průsečníku mezi centrální příčnou čarou C-C' a řeznými hranami 7a, 7b, čímž se zdvih H« v centrální příčné čáře C-C' stává nulovým a zvětšuje se postupně od centrální příčné čáiy C-C' k přechodovým čarám A-A'a E-E'. Obr. 8 znázorňuje provedení lyže podle vynálezu, podle kterého je první kluzná plocha 2 opatřena obrysem, který je blíže provedení, ukázanému na obr. 4, ale liší se od něho v tom, že hrany první kluzné plochy 2 nejsou rovnoběžné čáry, ale sbírají se od centrální příčné čáry C-C' ve směru přechodových čar A-A'a E-E'. Tak dovoluje první kluzná plocha 2 maximální šířku v centrální příčné čáře C-C'. ale tato maximální šířka je menší než šířka lyže v centrální příčné čáře C-C' a v důsledku toho probíhají druhé kluzné plochy 4e. 4f na každé straně prvního kluzné plochy 2 podél celé délky lyže mezi přechodovými čarami A-A'a E-E'.

-6CZ 292605 B6 přičemž řezná hrana 7a, 7b má centrální příčně čáře C-C' zdvih H„ který není nulový a od centrální příčné čáry C-C' se zvětšuje se zvětšováním Šířky ve směru přechodových čar A-A' a E-E'. Průměrnému odborníkovi bude rovněž zřejmé, že jsou v rámci vynálezu možné další provedení tvaru kluzných povrchů a že nejsou omezeny na provedení zobrazené na obrázcích. Avšak zkušenost ukazuje, že pro pár alpinistických lyží s dobrými točivými charakteristikami, které jsou snadno ovladatelné i pro lyžaře s malou zkušeností, je zvláště vhodné provedení zobrazené na obr. 4, na kterém je první kluzná plocha 2 částečně omezena přímými rovnoběžnými čarami a probíhá k řezné hraně 7a, 7b v centrální příčné čáře C-C'. Je však nutné poznamenat, že provedení na obr. 1 a 4 jsou prakticky podobná, takže zdvih H« v centrální příčné čáře C-C' a jejím okolí je minimální. Lyže podle vy nálezu může být asymetrická podle centrální podélné osy Y. Asymetrie může být dosažena různými způsoby. Například může být boční řez každé dolní hrany odlišný tak, že poloměr zakřivení mezi přechodovými čarami A-A'a E-E' v libovolném bodě na řezné hraně 7a, 7b je různý od poloměru zakřivení v odpovídajícím libovolném bodě na jiné řezné hraně 7a, 7b, když libovolné body leží na čáře, kolmé k centrální podélné ose Y lyže. Když je boční řez bočních povrchů 6a, 6b podobný, může být asymetrie zajištěna přesunutím bočních ploch ve vzájemně protilehlých směrech lyže směrem dopředu nebo dozadu. V každém případě výsledné přechodové čáry A-A'a E-E' nebudou kolmé na centrální podélnou osu Y lyže a také nebudou rovnoběžné. Přednosti asymetrické lyže však jsou předmětem diskuse. Asymetrická lyže může nabízet mnohé výhody, pokud poloměr otáčení vnitřní hrany vodící lyže v oblouku bude menší než poloměr otáčení vnější hrany. Tabulka 6 ukazuje číselný příklad kalkulace páru asymetrických alpinistických lyží podle vynálezu na základě vybraných parametrů pro délku lyže mezi centrální příčnou čarou C-C' a první přechodovou čarou A-A' nebo druhou přechodovou čarou E-E'. Alpinistická párová lyže podle vynálezu nabízí množství výhod oproti známým lyžím podobného typu. Jak bylo zmíněno, boční řez bočních ploch, tzn. vnější křivka dovoluje lyži dělat velmi ostrá otočení aniž by odhrnovala sníh. Když doporučený boční řez bočních ploch sleduje zakřivení kruhového oblouku nebo optického oblouku, je možné se odchýlit od tvaru tohoto oblouku, aby byly vyrovnány vznikající dynamické podmínky, tzn. základní torzní síly a ohybové síly Praxe ukazuje, že boční řez bočních ploch by se měl zvětšovat jen o málo více než indikuje poloměr zakřivení oblouku čím blíže se přibližujeme k první přechodové čáře A-A'. To dá lyži čistý břit a stopa, vykrojení předním úsekem lyže, bude využita také zadním úsekem lyže. Pokud je lyže zcela tuhá, i zcela malý boční řez bočních povrchů 6a, 6b, tzn. malá vnější křivka, bude mít za následek ztrátu kontakt lyže s povrchem sněhu ve středním úseku, kde je lyže opatřena hranou, aby zatáčela. Čím je větší boční řez a vnější křivka, tím musí být pružnější lyže s plochou patou, aby získala dobré hranové vedení ve střední části lyže. Když je vnější křivka příliš velká, plochá lyže vyžaduje tak malý stupeň ohybové tuhosti, že nemá praktické využití. U lyže podle vynálezu dovolí použití zdvihu v dolních bočních hranách kombinaci vysokého stupně bočního řezu, tzn. významnou vnější křivku, a současné udržení rozumného stupně ohybové tuhosti a tím dobré vedení hranami, protože zdvih v dolních bočních hranách lyže podle vynálezu je přizpůsoben bočnímu řezu nebo vnější křivce bočních ploch. Ze stavu techniky je známo, že daný řez nebo vnější křivka mohou být kompenzovány i snížením ohybové tuhosti ve směru špičky lyže a zadní hrany a částečně také snížením torzní tuhosti ve stejných směrech. Navíc zajišťuje předložený vynález lyži, u které je vnější křivka kompenzována odpovídajícím zdvihem v řezné hraně. Existuje shoda mezi odborníky, že boční řez může nabízet podstatné výhody a podle vynálezu je možné udělat tento boční řez relativně velký, protože zdvih kompenzuje zvýšený boční řez, aniž by vyžadoval snížení ohybové tuhosti nebo torzní tuhosti ve směru špičky lyže nebo zadního konce, jako tomu bylo v předchozím případě. Podle vynálezu má proto zatížený zdvih stupat s nárůstem šířky, tzn. s vnější křivkou bočních ploch v důsledku jejich bočního řezu, a to takovým způsobem, že zdvih stoupá s přibývající vzdáleností od centrální příčné čáry C-C' směrem ke špičce a zadní hraně lyže. V případě lyže podle vynálezu jsou však boční řez a vnější

plochá kluzná plocha probíhá až k řezným hranám v tomto úseku lyže a centrální příčná čára C-C' je umístěna v rovině první kluzné plochy 2, bude prakticky podstatný úsek paty na obou stranách centrální příčné čáry C-C' také umístěn v rovině první kluzné plochy 2, přičemž tato kluzná plocha 2 probíhá až k řezné hraně 7a, 7b na obou stranách, ačkoliv pro zdvihy řezných

-7CZ 292605 B6 hran 7a, 7b může být teoreticky požadováno za ideální, že budou stejnoměrně narůstat s nárůstem šíře od centrální příčné čáry C-C' ve směru přechodových čar A-A'a E-E'. Velký boční řez má za následek nadbytečně silné hranové vedení na předních a zadních částech lyže, které obráceně způsobuje, že přední část lyže má sklon k zařezávání do sněhu, přičemž v lyži vznikají zároveň vibrace. Dříve však přání dobrého hranového vedení vedlo návrháře ktomu, aby se vzdali myšlenky dát řezným hranám zdvih, přičemž se zároveň zdrželi toho, dělat boční řez příliš velký. Lyže podle vynálezu dovoluje dosažení hranového vedení, které není ani příliš velké, ani příliš malé, protože zdvih řezných hran 7a, 7b stoupá se zvětšující se vnější křivkou. Výsledek je ten, že lyže vyžaduje vysoce příznivý tvar, i když s podstatným bočním řezem, zatímco není zároveň žádná potřeba snižovat ohybovou tuhost nebo torzní tuhost a tak lyže podle vynálezu zachovává dobré dynamické vlastnosti, které mají normálně lyže s malým bočním řezem. Bylo ukázáno, že je obzvláště výhodné pro první kluznou plochu 2 mezi přechodovými čarami A-A'a E-E nebo alespoň od přechodových čar A-A'a E-E' směrem k centrální příčné čáře C-C' pro omezení přímými čarami rovnoběžnými s centrální podélnou osou, když má lyže zakřivené boční povrchy 6a, 6b. Vnější křivka v úseku mezi centrální příčnou čarou C-C' a druhou přechodovou čarou E-E'. kombinovaná s plochou pružnou plochou podél paty, bude například klást velký kluzný odpor z důvodu nárůstu šířky lyže mezi centrální příčnou čarou C-C' a druhou přechodovou čarou E-E'. jak je tomu v tomto případě. Lyže podle vynálezu, u níž je šířka první kluzné plochy 2 nezávislá na bočním řezu, může také nabízet výhody, když klouže nebo sjíždí přibližně přímo dopředu. V určitých sněhových podmínkách skutečnost, že první kluzná plocha 2 má určitý stupeň omezení ve vztahu k celkové ploše paty, zajistí lepší klouzání. Když jsou dolní řezné hrany 7a, 7b lyže podle vynálezu opatřeny zdvihem ϋ, vyžaduje to omezení plochého kluzného povrchu, oje také faktor nabíjecí výhody, když je lyží klouzáno nebo sjížděno přibližně přímo dopředu. Známé lyže, které mají vysoký stupeň bočního řezu a podstatnou vnější křivku a plochý kluzný povrch, se mohou ukázat nebezpečné pro lyžaře ve vysoké rychlosti, zvláště v plochých úsecích, kde bude pro lyži snadné „zarýt se“ hranou. Tento problém se ukázal být obzvláště relativní po nebezpečné a široce známé nehodě v Garmisch-Partenkirchen v zimě 1994, ale může být vyloučen v podstatném rozsahu použitím lyže podle vynálezu, jejíž řezné hrany 7a. 7b jsou ; opatřeny harmonickým zdvihem ve vztahu k vnější špičce. Například u lyže s plochou patou se bude v přechodu z levého oblouku do pravého oblouku nebo obráceně měnit vedení vždy plynule z levé na pravou hranu, ale u lyže podle vynálezu se vedení levé hrany postupně snižuje, zatímco vedení pravé hrany postupně narůstá. Připojené tabulky 1 až 6 ukazují příklady numerických výpočtů alpinistické párové lyže podle vynálezu.

Příklad 1

V prvním příkladě, který je naznačen v tabulce 1, má lyže délku 2050 mm a minimální šířku f je 55 mm v centrální příčné čáře C-C'. Vnější křivka řezných hran je vypočtena pomocí kruhu respektive elipsy a hodnoty pro šířku lyže v různých případech jsou specifikovány v 50 mm intervalech po celé vzdálenosti 150 mm od špičky k zadnímu konci. Zdvih jako funkce nárůstu šířky lze nalézt ve sloupcích 3 až 5 tabulky. Sloupec 3 udává zdvih, který stoupá lineárně s nárůstem šířky, sloupec 4 udává zdvih, který má nelineární vztah ke zvýšení šířky, a sloupec 5 má zdvih, který má lineární vztah ke zvětšení šíře, ale s dodatečně korekčním faktorem.

Příklad 2

Příklad 2 se týká lyže s délkou 1900 mm a minimální šířkou 60 mm. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tabulce 2, která je vytvořena stejným způsobem jako tabulka 1.

-8CZ 292605 B6

Příklad 3

Příklad 3 se týká lyže s délkou 2100 mm a s obzvláště výraznou vnější křivkou, speciálně v první přechodové čáře A-A'. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tabulce 3, která je vytvořena stejně jako tabulka 1.

Příklad 4

Příklad 4 se týká lyže s délkou 2090 mm a relativně malým zdvihem, Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tabulce 4, která je sestavena stejným způsobem jako tabulka 1. Lyže podle tabulky 4 je obzvláště vhodná pro sjíždění vysokou rychlostí nebo při klouzání nebo sjíždění přibližně přímo vpřed. To je důležité zejména v případě zdvihu uvedeného v sloupci 5, protože v tomto případě je malý zdvih kombinován s omezením první kluzné plochy 2.

Příklad 5

Příklad 5 se týká lyže s délkou 2010 mm, která je více extrémní než podle příkladu 4, ale s mírným zdvihem, Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tabulce 4, která je vytvořena stejným způsobem jako tabulka 1.

Příklad 6

Příklad 6 se týká asymetrické lyže s délkou 2020 mm. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tabulce 6, kde druhý a čtvrtý sloupec dávají poloviční šířky lyže na každé straně centrální podélné osy Y. Odpovídající zdvihy IL jsou uvedeny ve sloupcích 4 a 5. Asymetrie vzniká výběrem různých poloměrů křivosti pro boční plochy. Ze shora uvedeného popisu a příkladů je zřejmé, že v rámci vynálezu bude možné navrhnout velké množství různých provedení lyže podle vynálezu a tak získat lyži optimální s ohledem na různé cíle a odlišné podmínky použití.

-9CZ 292605 B6

Tabulka 1

x α>

o in

I

P-.

SG ’> Ό

o o“

LU

Ó •Φ TJ

E E co o + <

I o ra je ~<D T>

Ě Ě

K0 K0

D <4~» tň v>

w

O

I o >

io LD

o σ>

CM

o Um c	E x:	O c >
o	c~	o
tj	0	U.
SG	Έ	Φ
>	xj	TJ
Ό	o	o
N	0	CL

V-	CM	co	0 o
Φ	Φ	Φ	c
o	O	o	Φ
Ξ	C	c	•CD
>	>	>	”5
o	O	o

oo <n” a to“ cn“ Ch Ch o\ oo oo r<—« oo on <—< oo ***** Λ r sr cn cn cn cn o o ox o m oo tn o r- cn cn” cn” cn” cn“ cn“

O o Ό cn cn oo^xn >—< oo tn cn” cn“ cn of cn“

O o to cn cn nf o to” cn“ o ot ox oo oo oo o o o o o tn o tn o «η f—< cn cn cn cn

-10CZ 292605 B6

Tabulka 1 - pokračování o

I

	jz x: □ O O r·
05 ,,	c δ
£ « “tt *Cu	»o i=. O 2	u TJ
>ω g	x» Έ	3
'S -r δ $	.c — o tn c e	O > O jE
s: tx 8 5ř	O E TJ J=	£

N c c

ό tt —< ca un cn —ooxcot^O^invinvi’' Γ'-Γ'-Γ-.ΌΌ^ΟΌΌνον-ιυη^ηΜηκηΜηυηιηνη «ζγ cn* mo οο^ό ττ cn o_o 'Γγ NT χτ cn cn m m cn of >— i—f ·—7 —7 —7 o“ o o o o o o o o o

Ο Ό \O Γ- r-< θ' ΙΖΊ V~) o O O O O O O O OO °\ cn o^ oo cn r—_ <o o_ o~ o~ o o_ o o oo —< — ,-—,— o O O O O O O O O O O Ο OO

-Ν' o- --< w o \o o — o cn —'Οίττοοσητ—ο-— cNOc^TrcNOoor-vn^cncNr— ooooo

Μ <\ Λ Λ Μ Γ» «* ·* Λ Λ *» Λ *v *t Μ Λ ΛF

CN — —<r— — —<000000000000

Tť > r-1 OO MD o r-1 O cn — CN Xt^- CO (η Γ-< O ¹

Γ·7 Tř· cn of t^f irf cn of o of oa r-- o vf un trf trf un Γ^^'Γ^ΌΌΌΌΌ'ονΊυηνηυηιηιηΜΊυην-)

>o α

o o

o

O O O O

o

o o o

O

O O O

o

ΧΛ

o

υη

o

un

o

un

O

vn

o

un

o

vn

,r“>

*< 1 z*—>

l

o

TJ O

xr

υη

Ό

r-

00

oo

Ch

CA

r—*

r—»

t“* t—4

r-Ή

CN F—1

o in CN

- 11 CZ 292605 B6

Tabulka 1 - pokračování

2?

*0) E >□

0) c o cn Γ'·' cn >—<oocnt^-cn«—«ocnv^·— co xr o Ό Ό > QO* Ob θ —^lrn^t/At'O’—«xt-Of-xr νη^ηιηυηοη^'ΟΌχοΌΜΏΌΓ'Γ'Γ^Γ^Γ^ cn ’ύ- wn \o C'ca o N o co o m ιη o m θ' θ' θ' θ' θ' θ' cf r-T —f ,-Γ _Γ r-Γ of of of cn Tř

OOOOOOOvnwit-''—¹ > Ό VD C\ Ό O o o o o o o o ·—< cn ‘/v oó_ o„ cn o\ o~ o cT θ θ' O** θ' θ' θ' θ' θ' Ο θ'»—<· ι—Γ ι—ι t—Γ CS ·ςΤ~

m ©ο ττ es >—’ m ό Ο ο i—< es cn 'Φ υη

Λ Γ» Γ» Λ *» r«

Ο Ο Ο Ο ο ο Ο —< C- Ό Ό οθ r-> Ο- Xf Ο Ο r-coON^t^o^c^mo

Ο Ο —· —< γ—> —' CN Γ-4 Τ cnoo^cSr-<cnOr—< unvnvot^ooChOCN unMn.vnMnunvnMDMD t> ό <5. oo^ —r-γ xr o o cn vT r- ch cn xt r- co vn

>0 Q.

O

o

O

o

O

>OT

O

un

o

wn

o

VD

o

un

o

vn

o

vn

o

vn

o

CN

vn

Ό

cn

xb

vn

vo

Ό

r-

t-

co

Ch

o

O

r—i

i—i

r—<

•-----1

1—¹

r·-^

4—¹

n—»

»—<

¹—¹

r—<

CN

12CZ 292605 B6

Tabulka 2

Parametry pro výpočet alpinistické párové lyže Všechny rozměry jsou v milimetrech.

E

	E	Φ
u. >φ E	Φ J>í D	Ό —·
o	O	CO
o	JO	Φ
Q.	O	CO
·>»	to	<
Q φ	JZ	ro
4—* >o	□ L_	o
o	Jtí	ΰ
Cl	o
>>	lÍ
>	Cl	co

Lil

I o co •Φ Ό

X Φ co O >

co o

CD CO

CM

LU ώ «5 <

I <

	x: U	x: v
co	N •co	‘c
£	>o o	’Ξ¹
>tó	c	JO	Ό
•co	Φ	r~	Φ
> o	>o	CJ	ω c <ϋ
Φ	>»	o
o	>	TO	JZ

CN_ Γcn vT cn” ca CA co co f'·

CM r—< CA C'·· ·* «Κ

CN CN —* —

	E E co	-C _bo *c o Ό	C co UJZ jo o	>φ c u'Φ	£ »u. Ico D
o		o +	JO ’>	c >o	Φ .£	ω E
o			O	o	Φ	•to
b-			N	JO	c	c

>C0 >W

<		u.	1—
1		<0	•CO
O		c	c — CO
		„ to co
co •Φ	O to	s© CM	R n CM — CQ - Φ — (U
TO	01	!<

O O CN xr CA CO Ό Tt *» Λ Λ « f—4 r-^ »—

O

I o >

D x: •co

Ό

D

L_

O- °- ° o” vý cn o CO OO OO co

Φ	CM Φ	co Φ	v? o c	>% »o
o	O	o	Φ	q.
‘c	c	’c	'Φ	>(O
>	>	>	-Q
o	O	o	N	Ό
k—	u.	i-	>	O

-13CZ 292605 B6

Tabulka 2 - pokračování

'o -ra •5· τ>

m »— >—csvnchwncnc^cNcnxo r-’' vf cn f— O? Γ-^Λ MD Mn rf cn CM ·—·

C ο Ό

C ca uXI

ω o c > e “O O Q.

JZ ο

C		>ϊ
ra
ι— χ:	χΰ C.	χ/5
.c ο	L. -W φ	□ ω
C	C	□
>ο		U.
ο	φ	OJ
XI	C	C

Ό ο \D~ τΤ, σγ o~ O\ 00 <ζγ un^ —1 r-Γ r—Γ r—Γ <—Γ θ' θ' θ' θ Ο θ' θ'

CS CS cn \Ο Ολ ’ςτ —'ΟΟΟΟΟ —¹ Ο\ > ΙΛ m ν <οοοοο

Α Γ» Λ Α Α λ Α Α Α Α Α Α >—<00000000000 oocsooxrcsooocN-ecor-i Ν γ-iChoor-xovjxtcncM'-'¹ >—< —Γ —ο ο θ' ο θ' θ' ο ο θ' ο

Γ^ΌΌΓ'Ο'ςΓΟλΌΧΓχΤνΊΓ^

A A A A Α A A A A A Α Α t- Μη m <—<oooOvn’^tmcs>—< or-r-or-voOxoOOxoMD

ο	ο	Ο	Ο	Ο	ο	Ο	ο	ο	Ο	ο	ο
Μη	ο	Μη	ο		ο	νη	ο	Μη	ο	Μη	ο
cn	χΓ	ττ	Μη	Μη	Ό	\ο	Ι>	Γ-	00	οο	Ολ

950 61,1 0,08 0,00 0,4 61,0

1000 60,6 0,04 0,00 0,3 60,6

1050 60,3 0,02 0,00 0,3 60,3

1100 60,1 0,00 0,00 0,3 60,1

1150 60,0 0,00 0,00 0,3 60,0 C-C

- 14CZ 292605 B6

Tabulka 2 - pokračování

1750 70,0 0,72 0,39 1,0 69,5

1800 71,7 0,84 0,56 1,1 71,2

1850 73,6 0,98 0,73 1,3 73,1 E-E¹

1887 74,0 1,01 0,77 1,3 73,5 G-G’

1900 71,0 3,00 3,00 3,3 70 ,5 Konec »—'cnxoovomoifNcnMnOx _ ** *» Λ λ , rx rs η λ λ r

O O O O! CO XT V> Ό t~· ^''ΟΌ,’ΌΌνΰΟΟνΟΌ'Ό rn πγ tt vn oo \o r- oo o o o o o o o~ o~ o o θ' d

A

C

O Ό

O O O O o O o O O r-ι TJO OOOQOOOr—'07 o” θ' d d d d d d d d d

0) KO C C

A	C	ω
ti	«5	o
C	i— A	c >
O	A	o	O	Ol
Ό A	O (—	Φ	o_	o Λ
’>	>o	Ό	d	O
Ό	o	O
NI	A	CL

xrooojoo^oiooo o o r—i —i (\i cn υη ό d d d d d d d d d

»—< CO Ό ’—¹ l> !/) xf TT \Q Q\ -xjo o o ’—¹ cS m tj· vj ό oo OXOOXOXOXOVOXOVOOO

ΟΟΟΟΌΟΟΟΟΟΟ ο^ηοΜ-ίοοΊον-', owno cscNcncn-tfTt-inviOOo r—i r—*, r—i r—t i—f ►—< i r-M r—-f

-15CZ 292605 B6

Tabulka 3

Parametry pro výpočet alpinistické párové lyže. Všechny rozměry jsou v milimetrech.

*>» c >o o CL

X >

LU

I o co .z •CD Ό < O (0 •z •Φ Ό

0)

CA <

(0

X Φ co O >

	L—* CO	N Φ		>1— Q.
	o c	E
	>	c
	O	.Φ		CO
	k_			JZ N
	ikZ >,	•Φ c co	LU LU	i¹- .m >eo ™ •co Φ
CN	CZ x:	CL	CO	O *5
00	o Φ		5	9 o — Q.
O	>co	Q 0		Φ >k
CN	>	<	O >

νγ O >—< ζ-. —' o xr co' cn cn — o xr cd

		CN
x: o	C co	Ίο O	VO		CA
*c	k— A	c >	v?	v*T	xr	xr
O	r-	o
Ό	CJ	u_
x: >	Έ >o	Φ TJ
TJ	o	O
N	x>	Ol

		E	c	k— x:	>Φ f—	>k_ ><0		O xr O CA
			o		u.		c-y o ca
		co o	T3 x:	A <± c	•co Φ c	3 OT 3		vn vf xr n'
o		+	’>	>o		k_
w			TJ	o	Φ	•co
CO	£	á!:	N	x>	c	c
	>co	><o			T”
	3 +-*	3 4-»	A	c	Číco
	co	<0	O	CD	O
	3	E *9.		uL	c
	L•co c	•CĎ CN C ·— <D	c o	A A	> O			O xT CA Ό
		_Λ CO T-	Ό					rn^ o lti —<
o o ν-	sg o— xr	o. n xr — co co -S co	x: > TJ	*C xd o	Φ TJ o			v? xr •e
ν-	oo	N	n	CL
					A	A	3
		T“			O	O	A
	II E	JI J¹ o Ptt! O = 5 0)	«5 JZ »10	N •co c	'c >o o X}	Y> '5* TJ	•CO k— TJ 3
	E A	E x r ·-- ₊ II x: m. <	•CD > O <✓	Φ »Q O	A O ‘c	Φ co c	O > o A	νγ o no »—· O xT CA
Ο	’> TJ	> <: Φ TJ <4 TJ	Φ	Cl >>	o	co L-	3 u-	CS C5 »-< O
CD	N	IN > -Z	O	>	TJ	A	JZ	r—4 r—4 »—K »-—<

V“	CN	co
	Φ	9
	ω	o	o
__	c	Έ	‘c
O CN v·	>	>	>
o	2	o

TJ O

O	O	o	O
r-	o	ι/Ί	O
	CN	CN	m

16CZ 292605 B6

Tabulka 3 - pokračování

Έ co n n o, \o ά μ η Ό M co O Ά 55 cc rr o* '•o' rf ca o n -i o fs“ kj xj-‘ —Γ —o o” ^c\e>o\oooor^r^r- r-o^^oOvoO^ovD f^-_ c<y o Ό m —· co vo •«t cn rri r-T cT of es —7 m·—‘Ocor^^pirí^t-rnm —· —Γ —? o' o~ o“ o“ o” o o

Oxroo\oxtocAO-+oooQOoooo νγ O Ό —< OO — Γ'-κιγΊΟΟΟΟΟΟΟΟΟ m r? c-í c-T —< — —7 o o o o o' o” θ' o' o o θ' θ'

Ό U- ·—< VO xt τί Ό Ο Ό Tf 'ř Α- -¹ t- Ό Γ^-*· θ'» τΓ ·—<

σγ Ο~ \Ο ΓΩ_ ο ν-ί Ο 00^ Ο νγ η CN >-< Ο_ Ο Ο m r-Γ rT cT rf cT —7 —Γ θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' ο

	C4	00		σ\	m	CA	00	ο	τΤ
Tt fS	θ' Q	ίτΓ	—<	X	xř	θ'	X	Α ιη	rí
		CA	CA	00	οο	00	Γ-	Γ-	Γ

Ο CA —‘Ο>—<v*t —

Ο X ττ m cT —~ θ' Ο Γ-'-ΌΌΧΟΌ'ΟΌΌΌ

Ό Ο

Q. >«

Ο

ο

Ο

ο

Ο

ο

Ο

ο

νη

ο

1/Ί

ο

W

Ο

»r>

ο

ν>

ο

νη

ο

ΓΊ

Tt-

Tt

w>

υη

Ό

Γ

Γ'

οο

00

CA

ο »<

—<

Ο Ο Ο •Οι Ο Ά —¹ CS C4

- 17CZ 292605 B6

Tabulka 3 - pokračování ra

t)

I o

υ _ - α> !D O c ' o tu o a> c >o

H—

Q.

	o
N	’c >o
•CD	o
E	XI
a>	JE
>o	o
o CL	c
	o
>	Ό

JZ	□
o	JZ
	Έ
'š'	TJ
TJ	2
Φ	O
ω	> O
c P	x: P

O Wi O^ CO CG —<Ocn<NWiCAkO'^3O>TrcNmm WI

O O O >—· —> CN Tt* Wi Γ'- Gx -¹ n O O\ N ý θ' TT w.' w>

OMDOVDvOOOOOOr-r-r^t^-COCOCACAO··. 00 eq

JZ,	c	ω	m	m	m	Tt	W\|		r-
o	CQ	o
c	bxz	c >	o	o	o	O	o	o	o
o	_c	o
tj	o	k_
xz	c	Φ
*>	KJ	TJ
TJ	o	o
N	X)	CL

co o —_ cn o_ oo~ —<_ m \o o cn n- o O ·—>·— —' —' ·—· cn cn cN cn m m wi

OOOOOOOOOO-cfOCAO-xtf-OCAOOO o_ o. o_ o_ o o_ o o_ o o_ cn νγ xr oo μ ό r- o O O O O θ' O o o O O O O o — — >—< cT CN~ cn wT

o —⁴ xt* o> t~ ό —«^''WTtoovoTrxrxO'—< ca <o

OOOO·—'CNcnwivoooocNwir^ocnvoooo 0000000000— — — ·—· cn cn cn cn cn w·.

o *—·

WI

4

O

r—1

WI

·—<

CA

O

xf

o

00

CA

O

CA

00

co

O

·«

o

O

RW<

CN

cn

M-

Ό

O

CN

WI

r-

o

xt

r-

»—<

o

co'

Ό

MD

O

\O

Ό

O

Ό

r-

Γ-

OO

co

CO

CA

O\

o.

co

o o

□. >OT

o

O

o

O

o

O

o

O

<o o

o

w>

o

Wi

o

WI

o

Wi

O

WI

o

w>

o

W)

o

W|

O

WI

r-

o

cn

e

xt

WI

W)

Ό

\O

Γ—

Γ-

00

CO

CA

o

O

T—4

f—í

<N

—

'—1

r—<

—<

9---<

r—<

—<

·—·

f—t

—

—¹

<N

CN

CS

CN

- 18CZ 292605 B6

Tabulka 4 c? >cu

cz £ >o o CL

X Φ tn O >

o co t— ID ID «Φ c >o >1—

CL

vn O O — ** Λ ** c-i —>

0O OO CO 00

O ID

LU

I o cu

-Φ •σ

				X	C
		E		o	2
		E		'c	X
		co		o T3	X o
		o		X	c
o		+		>	>o
o	>S			x>	o
co	>u.	£		N	X
	>W	xn
	□	□
		4—*		*£Z	CZ
	ω	ω		_bo	cu
	u.	Σ3	ID	‘c	u. t~
	•CO c	•CO c	— S ra	o TJ	X o
o LD O	o*· O	Μθ o^· CD	Φ II a-ώ •S ro	x > Ό	'cz >o o
V“	uí	LO	N	X

>φ CZ	>s >u.	O	o	co	Ό
•co	Z5	*-<	o	00	r~
	+-*
Φ c	co Z3 . u.	“	Τ·*Ή	o	o

φ *tu C CZ

M-·
v> o c >
2	O	o	—1	CN
Φ	·—(	o_	CA	cc
Ό O CL			o	o

			v—				U	U	X
	e*	Jl^ 'e'	II CN m	o o	ro JkÍ >k—	N cu	c >o o	υ ŽT	‘2 Ό
	E, X	E, X	X	CN II <	>» -TO > o	c Φ H-* >O	X X o	Ό Φ tn	D O > o
ID	> T3	’> T)	<	Φ TO	Φ	O Q. >,	c o	c 2	X □ l—
CO	N	N	>	4*	υ	>	Ό	X

Ή O TT F v? rT X CO 00 CO 00

ID

t-	CN	CO	« Q	>»
Φ u c	8 c	8	CZ «cu	»o CL
>	>	>	xn
o	o	o	n	T5
Dl	Dl	tr	·>	O

O	o	O	O
co	o	V!	O
—«	CN	CN	cn

- 19CZ 292605 B6

Tabulka 4 - pokračování £

c >o

CL

Tt,

CO

ot

00

>o

co

04.

04

co

tO

O-

•—4

—

O-_

Ti-

°1

CD

JZ

o

Os

O-*

o

Tt

co

os'

O*

Os

CO*

O-*

θ’*

SO

so

<O*

to

<o

ra

N •CO

u Έ

_%o 'o

JZ •co

O-

θ'

O-

Ό

SO

Ό

o

sO

O

SO

Ό

O

Ό

jl >1—

»Q O

V— Ό

ΚΛ

c

X)

Ό

Z3

•ro > o

2> >o o

-C o 'c

Φ ω c

O > o sz

Φ

Q. £

o

s

Q

O

T>

-C

Jí

Oooscoo-o-OO^ntOTtTtTtTtmcocoro —' —* o O* O* cT o O* o* o o o* o o o* o o o

soiolooooídoisdo so <o Tt m ot_ o) o o_ o' o o o o o“ θ' θ' θ' ooooooooo o_ °- ^o„ ^σ- °- °_ θ' o θ' θ' o o o” o o* cosoco-—iTtcoroo-roooto — oosottoj—‘O o-_ \o~ «ow~i tt co ry cs oi_ —o_ o_ o_ o_ o θ' o” o” o O* θ' o“ O* o* o“ θ’ θ' o o o o o“ θ'·—isOOlOsO-OlOlOO-Os^OlSD^—'0-TtOlO OS CO* t<)~ to* CO 04* —O* Os 00 O- O- SO Ό Ό to Ό to* O-O-O-O-í^t^-O-t^-OOvOOOOOSOOSO

O

o

O

o

O

o

o o

O •o

to

O

>o

o

to

O

Ό

O

Ό

o

to

o

to

CO

Tt

Ό

O-

00

co

Os

•—4

O tO

O o 04

-20CZ 292605 B6

Tabulka 4 - pokračování •to φ c JQ >k—

CL

		ο	ο
ra £	Ν	G Ο	Ό
	'05	Ο
>ω	C	η	σ
*ω >	Φ Í3	JZ	Φ <Α
ο	ο ΓΊ	C	C

tn in tn ir? tn \o~ o ο- r~- oo c\ o —* cm rn \r o vó~ tt on. nrncnntt-e-TtinuxOtor-OWOxoo o . o o o” o o o o' o o' o o o o* o o ó~ o oT

χ:	C	>»
ο *c Ο	Ε ΧΖ	-JC. >φ C 1—	£ χο	ο ο_	ό ο_
Τ5 χ: ’>	X) *C >ο	to φ C	Ζ3 ·- ω Ξ	θ'	θ'
Τ5	ο	φ	•05
Ν	XI	C	C

OOQOOOOO o_ o o_ o o o o o O~ cT o θ' θ' θ' θ' θ' οχοοίοοοχονηο-ο

Ο. Ο. 04 04. m xř Ο. ο θ' θ' Ο~ θ' ο“ ο ο” rn

χ:	C	tn
ο \ζ	Ε ΧΖ	ο C >
ο	χ:	ο	Ο
Ό		!—	Ο
χ: *>	e »ω	φ Ό	ο
“Ο	ο	Ο
Ν	Χ5	Ο.

Ο —' 04 Ό 00 ο ο ο ο ο ο Ο θ' θ' ο θ' θ' —< νη oo on ο· οη —< —_ —< ο^ ο4 οη θ' Ο θ' θ' ο“ Ο*

CO ΤΓ — 00 C\ ο m m >η_ m Ο. θ' Ο* ο θ' Ο* οη

	JZ Ο	-C α	□ χ:
05	Ν -CU	c	Ο	•to
>L_	>ο ο	'ΞΓ	L- Ό
κ/)	C	XI	Ό	3
	£ »ο	χ: ο	Φ «	g Ο
	0	Έ	C	χ:
φ	Q. >>	ο	Ε	3 h-
ο	>	Ό	£

Ο_ Ο 04 -ικΟΝΟ'Γ^'ΤιίηΤι^σ'ΟΙΟΜΟ νη <η νη v? ιοί ό ό Γ·~ Γ- οθ Ο\ (ζ> —< οΤ οη* <η~ χο χο ίτ ΌΟΟΚΟΟΟ'Ο'ΟΌΟνΟΓ^Ο-Ο'Ο'Ο'Ο-Ο'Γ^

•υ 'ο. »σ>

ο m

Ο ο

ο tn

Ο ο

ο .ο tn ο

Ο m

ο ο

ο νη

ο ο

ο <η

ο ο

ο tn

ο ο

ο >η

Ο ο

Ο m

Ο ΧΌ

Ο Οχ

Q ο

04

ΓΠ

οη

•vf

Tt

νη

tn

Ό

0-

Γ-

00

οχ

Οχ

ο

Ο

—

**Η

·—4

r-i

r-4

—*

—1

—

—¹

—

·—<

—

r—4

04

ο4

04

-21 CZ 292605 B6

Tabulka 5

Parametry pro výpočet alpinístické párové lyže. Všechny rozměry jsou v milimetrech.

i— >φ	E Φ	Φ T> m	*ω	IN Φ
Έ	ZJ	«_			O (·“*	E
o	o	ω			>	c
o	Xi	Φ			o	Φ
CL	o	φ			u.
·>·.	(0	<			JEZ	‘Φ c	LU
c o >cí	XZ s	ra O	X Φ ω o >	Ν’	>* c jz	ra CL	ώ ro
o CL	2 CL	b! •X U>	£ co T—	o Φ >cn >	3 O ω	<

o iri £

-co >o •Φ c >o

CL

JZ Έ Ό

O > o JZ i— -X cn c- un cn cn cn” cn rq

<		CO 3 ΙΌ)	w 3 1*co	co CN CN	o *c o
O		C			T>
co _x -Φ	O m	o**· O	& o ·— ·> ÍD	II £0	JZ > 73
T5	CD	ui	lO O	ra	NI

	II 1= E	ir 11 1L CN c ώ EX	O O CD	ra zx >L. ‘CO
o		JZ	-C	II <	> o
ó	CN	>	> 3:	Φ	X
x>	Ό oj	n	Φ
>	CD	NI	NI >		O

r—	CN	CO	ω O
Φ	Φ	Φ	c
O	0	o	Φ
C	c	c	‘CO
>	>	>	0
O t—	2	2

Mn Tt CN CN M-y m o rCN cn cn >—Γ o o Mn cn VO Tt ·—< Ch cn cn cn -<

O O i—< Tt cn o vn o >—< r—I O O

O O O O o o Mn o ' CN CN cn

22CZ 292605 B6

Tabulka 5 - pokračování

OJ > ω oi O\ o m Ολ ω α Τ o O' < in a o o m ox >· xj- ta o (ta xo uR cn cn cm cn

XZ oo~ \c^ Trcnr—looor-xovnijn^xrcnm CN -— ta ta ta' r—< o θ' θ' o o o θ' θ' θ' c o TJ

>O TJ O O

JO CL

JZZ	c
.o	(0	-X.
	i_ xz	>Φ CZ	>u. >ω
o TJ	xz o	►_ •ra φ CZ	□ 4-J
x:	c	C7) 3
>	>o	· —	u.
TJ	o	Φ
N	x>	c	c
		V“
x:	c.	X— ω
u	E x:	o CZ >
o	xz	o
TJ	o	u.
xz >	c »o	Φ TJ
TJ	o	o
N	Xi	CL
		xz	x:	□
		o	p	x:
ro	N “CO	c	'o	*ra
>►_	>o o	’ΞΓ	u_ TJ
»u>	c	XI	Ό	o
•co > O	£ >o o	xz o CZ	Φ ω c	o > o xz
Φ	CL >v	o	ca 1—	g
o	>	TJ	JZ	i

mxo·—‘ΟΟΌΓ'-ΟΟΟΟΟΟΟΟΟΟΟ <—'ΟγχοχΓοΝΟΟΟΟΟοοοοο — ta o θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' ο θ' θ' oooo^OOOxrmmNO'^-< ο cn r— on cn^ i—«choovounxtcncNr-•’—'ΟΟο ta r-Γ ta^- ta θ' θ' θ' θ' ο θ' θ' ο θ' θ' θ' ο~ cn^ Μη ·—< —< rn οο νΊ v~j οο cn ·—* cn wy >—« νο <—< οο Tt ·—< co v? c-f θ' co Ό un cn cn cn σχΟχοαοοοοΓ-.Γ-Γ'-οχοχΟ'Ο’Ο'Ο'ΌΌ

>

>O CL >t/>

TJ O

O

o

O

o

O

o

a

o

MN

o

MN

o

MN

o

wn

o

vn

o

on

o

un

cn

Tt

.xr

Mn

o

\o

r-

co

00

ox

Ox

o o o O V) O O O — »—< r—“K r—*

-23CZ 292605 B6

Tabulka 5 - pokračování o _ - ω tí C· c I > o w O « <D

C >o

ΟπΗίη,-ΗζΛΟ'ίσ'Μ cn cN cn cn m v? Ό o- oc COOVOMDOOOCOO

O. (O_n O CA C-J « > 3a C O xr r- o cn o o xr c oC or^-f^r-oocoChOChoo cncncnxtxrv)v>vor^coOr—«σηχτοοοο OOOOOOOOOO — r—! r-l r—. — — CN r-l cn cn xr

O O O O O O O O O O OO Γ^* Ό co ·— Ό cn O O ΟΟΟΟΟΟΟΟΟΟΟΓΝ^ΟΟγ·— x*inco θ o o o θ o θ o o o o o o o o r-Γ r-Γ r-Γ cn o·—* cn ό —<r^Tfrncn-^rooM5cNOoouno o o O o >—<>—icNmxfwnOoooc — m <λ > > O

A A A a a r A A A R A *« A AArRrA

OOQOOOOOOOOOO·— ·——<>— <—<χΤ

O r-ι tri n — cnoov/nunooro cn cn cn cn xt ví o oo o cn vf ΌχΟΌΌΌΌΌΟΓ'-Γ'-Γ >—ι—^υη — οοοΟ oo >— xr co \o r-Y o OCOOOCOOQXO. Ch

> >Q Q.

O

o

O

o

O

o

O

o

O

Hň

o

cn

o

cn

o

cn

o

cn

o

cn

O

VI

o

cn

O

cn

C-

r··*

Ό

r-'

CN

cn

XT

Nf

cn

vn

CO

co

r-

O

oo

o

Ch

o

O

r—<

r—4

r—1

r—<

4' - |

r- '<

r—H

·—*

t—1

<—1

i—1

r“^

r—’

—

r—(

1—<

<—<

CN

-24CZ 292605 B6

Tabulka 6 l 1

IX <

cn O

'CO

O	σ>			MD
co	σ>			CZ
r-	•Ν'	O	O	>o
CO	T“	tO	O CN
CN	CN	05	CO -t-	CL

1— HD	>a>
E	E
o	o
o	o
CL	CL
		II	II
o	o
	ÍZZ,	b 1	LU
co	co	1
2 '>	2 '>	<	b
o	o	05	0J
CL	CL	Jťí	Λί
t>	7Z>	Ml>	MD
O	O	Q	Q

wn cn cm cm cm

II O <

io li ω 6? ttí

CN -ΓΙΟ CO c ’3T <n >1 CZ Έ >» c ra u.

M-* tn ><D JO i O

CD	Φ	CD
	>L—	>L_
>tn	ič/j	ΜΛ
Έ	c	Έ
>o	>o	>o
’>	'>	>
o	o	o
o	o	o
0.	CL	CL

'Φ Q 'ra c cc i— tn co c Ό

Φ O

C > X} N

°o^ o. oo oT oT oC tr> tn xr

> •σ N

cu S X tn

-Φ ·Φ > > φ ω >> CZ s to

Φ .φ > E CL >nccio

CM* oT CM~

’> O

O CL tn o

>.

Z3

C

> cu oj tn 1- u® Q. CL t' O 1—<

a ·» o o oo iq tn rr

TJ

IN

>g ‘cl >tn

TJ o o o O o- o tn ’—¹ CM CM

-25CZ 292605 B6

Tabulka 6 - pokračování &>

-ra

Φ c >o >L_

Q.

ra £ θτΤϋ\>·Γ^Οτί·^-«Ο-—¹ \r O oo oc o xr r-< o ·« xr' o to m o co tn cn —» σ\ to xr m m c-Γ cT cs ra C^Qxoocooor-or-r-OOVDMDOOVDOO

O _c o Ό >

ΊΞ o O >

JZ >

X» C Ε Α	5κ C 2 <Λ	ra φ	>» C ro ι—	φ £
*3—	Ό			•φ
C >ο ο Α	> S Q.	φ	'φ φ	> Ε CL

>Φ e Ε	>» C (0	ra φ	>. C Ε	φ ’Ν
Α	L_ •W	>Ν	w
—	to		-Φ	-φ
>ο ο XI	'φ _φ	•φ > φ	> ra ιΩ.	> ra L_ CL

o oo to xr CN o w ι> 'Ό m cn CS^ —γ —<_ <o o_ o~ (~xf-—-Γ r-Γ o o o o o~ o o o o o o o

00t>^\r00VOM>>00—< Zj θ'. I/Ί CN --< o t^ziX-cNOChooto in xf cn cn cn Γ .—<.—Γ <—< xfxi-xrxrTrmcnmcnmcncncncnmcocncn

CO to xť CN iO.OOOOTrcnCN(N —’ —^ O_ —· r-Γ Γ _7 o θ' o o ο ο θ' ο θ' ο ο ο

Έ >ο

u> ω

Φ >Ν

ν> □

£

νγ

CO

πγ

Ογ

'R

xt_

ογ

xr

'R

CA

cn~

co

'R

cs

*·* O

*> ο

5

ο >

-φ >

ό

χ+

οΓ

r »(

o?

oo

r-

to

tn

xr

cn

>—<

r—1

>—<

r~*<

ο

2 >

>

Ε

χΤ

χτ

xř

ΧΓ

ΓΊ

cn

m

cn

CO

cn

ο_

ο. ®

Φ

cl

Ο.

TJ ο

o

O

o

O

in

o

in

o

tn

o

tn

o

in

o

V)

o

tn

cn

xT

xr

tn

to

o

c-

r-

co

oo

CA

CN

o	o	O	O
o	tn	o	MO
o	o	r—t	»—*
r—»	·—<	r—<	1—*

Tabulka 6 - pokračování vzdálenost poloviční šířka zdvih v dolní poloviční šířka zdvih v dolní celková šířka příčné čáry >α>

CZ

4=

c >υ o JQ

Γ- Tj- Q oo CO o '’Ο,'-ζ es cm cn m ττ \o > O'

Ό O O XO XO XO XO XO Γ- Co

- ω LU O c I ' O LU O xi- o Γ- r-γ σι xr^ υη_ νη νΤ οο θ' cn χο ο r-T υη c^c-cooocooxoxoo

ra ^roi Φ ω >N >*	c s	<D
	Ή	•<D
> *φ	*0)	>
S > o. :2	> 0)	E o.

>» c	ca	u. (0	<D
S -♦-*	CD	L_ ^—· CO
ω		o	•Φ
•Φ		>	>
> Φ	> Φ	co Q.	E Q.

Ο Ο ί—< ·—' CSC^rlVOt^COO ΟΟΟΟΟΟΦΟΟΟΟ-—' r—· CM ν> Ο\ νη »—ι ^_Γ,_Γ _Γ (sq cn cn m cn m cn cn

CO > CO O \fcn xt Ά xo oo ox cn m m m m cn

CM^ χΤ_ Ό ΟΟ Οχ c> r-T Γ-Τ _Γ —Γ r_? Xf co · Gx un un o~ cm xf m o n xř xf xr xt xr xf

OO r— —' CM CM cn xt XT) Χθ_ oo_ Ογ —I CM^ xf_ XO^ Γ~γ O θ' o θ' θ' O~ O* o o Ó~ O O C ' ·—< r—i XT

CM

wn

oo

m

Gx

o

xt

cn

m

XO

ax

cn

oo

un

o

c

^Λ

Λ

*»

*v

r.

Λ

r%

r>

Λ

r-H

r—'

ř—(

»—<

CM

cn

Xi

in

Ό

O

OO

o

r—‘

CM

xt

un

CM

ΟΊ

cn

m

cn

m

cn

ΓΠ

cn

xt

XT

Xt

xr

o

O

o

O

o

O

o

O

o

O

o

O

o

χη

o

vn

o

wn

o

υη

o

V)

o

un

o

VI

o

un

oo

CM

cn

xt

vn

xo

XO

r-

oc

00

οχ

Ox

O

>—¹

r—c

r—t

t—-<

r—»

r—<

>—

r~*H

1—¹

>—>

►—-4

Ϊ—*

I—í

i—·

—i

CM

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Alpinistická párová lyže, s předním úsekem (3) zahrnujícím vzhůru obrácenou špičku (3a), zadním úsekem (5) zahrnujícím koncovou část (5a), a mezi nimi uspořádaným hlavním úsekem, zahrnujícím horní a dolní povrchy a postranní boční povrchy (6a, 6b), přičemž dolní povrch má první kluznou plochu (2), uspořádanou po obou stranách centrální podélné osy (Y) lyže mezi předním úsekem (3) a zadním úsekem (5), a tvořící ve zploštělém stavu rovinnou plochu, když je vzhůru směřující vzepětí lyže eliminováno zatížením lyže, boční povrchy (6a, 6b) lyže jsou opatřeny přibližně spojitě konkávním bočním řezem mezi první přechodovou čarou (A-A'), určující přechod z hlavního úseku do předního úseku (3), a druhou přechodovou čarou (E-E'), určující přechod z hlavního úseku do zadního úseku (5) lyže, přičemž boční řez je přibližně spojitou křivkou s poloměrem zakřivení 80 m nebo méně kolem zvoleného bodu mezi první přechodovou čarou (A-A') a druhou přechodovou čarou (E-E'), dolní povrch zahrnuje dále druhé kluzné plochy (4) uspořádané ve směru vzhůru od každé první kluzné plochy (2) a spojené s bočními povrchy (6a, 6b) pro vytvoření řezných hran (7a, 7b) v podélném směru lyže, druhé kluzné plochy (4) mají zdvih (H_s), jehož hodnota je dána kolmou vzdáleností mezi řeznou hranou (7a, 7b) a rovinou obsahující první kluznou plochu (2) ve zploštělém stavu, druhé kluzné plochy (4) probíhají v podélném směru lyže alespoň od první přechodové čáry (A-A') a druhé přechodové čáry (E-E') směrem k centrální příčné čáře (C-C'), v zásadě kolmé k centrální podélné ose (Y), a jsou uspořádány uprostřed lyže v místě pro připevnění lyžařského vázání, přičemž šířka lyže v centrální příčné čáře (C-C') je rovna nejmenší šířce lyže mezi přechodovými čarami (A-A', E-E'), vyznačující se tím, že druhé kluzné plochy (4) probíhají na každé straně první kluzné plochy (2) podél délky, která je alespoň 20 % délky hlavní sekce mezi přechodovými čarami (A-A', E-E'), přičemž délka druhých kluzných ploch (4) v hlavní sekci od první přechodové čáry (A-A') směrem k centrální příčné čáře (C-C') je alespoň 20 cm, přičemž zdvih (H_s) druhých kluzných ploch (4) vzrůstá s nárůstem šířky lyže od centrální příčné čáry (C-C') ve směru první přechodové čáry (A-A') a první příčné čáry (B-B') a zdvih (H_s) v první přechodové čáře (A-A') je alespoň 1/2000 délky první kluzné plochy (2) mezi první přechodovou čarou (A-A') a druhou přechodovou čarou (E-E').
2. Alpinistická párová lyže podle nároku 1, vyznačující se t í m, že obě druhé kluzné plochy (4) a volitelně první kluzná plocha (2) probíhají za první přechodovou čáru (A-A') do předního úseku (3) a končí v přední příčné čáře (F-F'), v zásadě kolmé k centrální podélné ose (Y), přičemž přední příčná čára (F-F') tvoří přechod z první kluzné plochy (2) a dodatečné druhé kluzné plochy (4) v předním úseku (3) ke vzhůru obrácené špičce (3a), a že křivka řezných hran (7a, 7b) má bod obratu na první přechodové čáře (A-A') a zajišťuje souvislý přechod z vydutého bočního řezu v hlavním úseku do vypuklého bočního řezu v předním úseku (3), přičemž zdvih (H_s) řezných hran (7a, 7b) lyže v předním úseku (3) mezi přední přechodovou čarou (A-A') a přední příčnou čarou (F-F') je v každém bodě alespoň tak velký jako zdvih (H_s) v první přechodové čáře (A-A').
3. Alpinistická párová lyže podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň druhé kluzné plochy (4) a volitelně první kluzná plocha (2) probíhají za druhou přechodovou čáru (E-E') do zadního úseku (5) a končí na zadní příčné čáře (G-G'), v zásadě kolmé na centrální podélnou osu (Y), přičemž zadní příčná čára (G-G') tvoří přechod z první kluzné plochy (2) a druhé kluzné plochy (4) v zadním úseku (5) ke koncové části (5a), a že křivka řezných hran (7a, 7b) má bod obratu na druhé přechodové čáře (E-E') a zajišťuje tak spojitý přechod z vydutého bočního řezu v hlavním úseku do vypuklého bočního řezu v zadním úseku (5), přičemž zdvih (H_s) řezných hran (7a, 7b) lyže v zadním úseku (5) mezi druhou přechodovou čarou (E-E') a zadní příčnou čarou (G-G') je v každém bodě alespoň tak velký jako zdvih (H_s) v druhé přechodové čáře (E-E').

-28CZ 292605 B6
4. Alpinistická párová lyže podle nároků 1, 2 nebo 3,vyznačující se tím, že lyže je symetrická podle centrální podélné osy (Y) přechodových čar (A-A', E-E'), přední příčné čáry (F-F'), zadní příčné čáry (G-G') a centrální příčné čáry (C-C'), které jsou všechny kolmé k podélné ose (Y).
5. Alpinistická párová lyže podle nároku 4, vyznačující se tím, že u řezných hran (7a, 7b) je příčný řez mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') přibližně roven zakřivení shodných oblouků v kruzích, kde úsek obvodu tvoří řezné hrany (7a, 7b) mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') a centrální příčná čára (C-C') tvoří prodloužení poloměru každého kruhu, přičemž poloměry kruhu uvnitř libovolně zvolených úseků o délce 20 cm mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') se neodchylují více než ± 20 % od poloměru imaginárního kruhu, který prochází výchozím a konečným bodem společně se středem libovolně zvoleného úseku mezi přechodovými čarami (A-A', E-E').
6. Alpinistická párová lyže podle nároku 4, vyznačující se tím, že u dolních bočních řezných hran (7a, 7b) je boční řez mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') přibližně roven zakřivení shodných oblouků elips, kde obvodový úsek tvoří řezné hrany (7a, 7b) mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') a centrální příčná čára (C-C') tvoří prodloužení vedlejší osy elipsy, poloměry zakřivení elipsy uvnitř libovolně zvolených úseků o délce 20 cm mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') se neodchylují více než ± 20 % od poloměru imaginárního kruhu, který prochází výchozím a konečným bodem spolu se střetem libovolně zvoleného úseku mezi přechodovými čarami (A-A', E-E').
7. Alpinistická párová lyže podle nároků 1,2a 3, vyznačující se tím, že je podle centrální podélné osy (Y) asymetrická.
8. Alpinistická párová lyže podle nároku 7, vyznačující se tím, že u každého z bočních povrchů (6a, 6b) je boční řez odlišný, poloměr zakřivení je mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') v libovolném bodě na jedné řezné hraně (7a, 7b) odlišný od poloměru zakřivení v odpovídajícím libovolném bodě na druhé řezné hraně (7a, 7b), přičemž libovolné body leží na čáře, kolmé k centrální podélné ose (Y) lyže.
9. Alpinistická párová lyže podle nároku 8, vyznačující se t í m , že její přechodové čáry (A-A', E-E') svírají s centrální podélnou osou (Y) lyže jiný úhel než pravý úhel.
10. Alpinistická párová lyže podle nároku 8, v y z n a č u j i c í se tí m , že její přechodové čáry (A-A', E-E') jsou vzájemně různoběžné.
11. Alpinistická párová lyže podle nároku 1, vyznačující se tím, že její zdvih (H_s) na první přechodové čáře (A-A') tvoří alespoň 1/1000 délky první kluzné plochy (2).
12. Alpinistická párová lyže podle nároku 1, vyznačující se tím, že řezné hrany (7a, 7b) mají v libovolném bodě mezi přechodovými čarami (A-A', E-E') poloměr zakřivení nejvýše 40 m.
13. Alpinistická párová lyže podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zdvih (H_s), definovaný v libovolném bodě na řezné hraně (7a, 7b), je přibližně lineární funkce nárůstu šířky lyže mezi centrální příčnou čarou (C-C') a kolmici na centrální podélnou osu (Y) v tomto bodě, přičemž zdvih (H_s) = Κι + K₂. (ΔΧ) + M(Y), kde zdvih (H_s) je zdvih v milimetrech, Ki a K₂ vhodně vybrané konstanty, přírůstek (ΔΧ) je přírůstek šířky a M(Y) funkce vzdálenosti mezi centrální příčnou čarou (C-C') a kolmicí, přičemž funkční hodnota funkce vzdálenosti /M(Y)/ < 1 mm.

-29CZ 292605 B6
14. Alpinistická párová lyže podle nároku 1, vyznačující se tím, že u první kluzné plochy (2) je šířka v centrální příčné čáře (C-C') rovna šířce lyže v centrální příčné čáře (C-C') a zdvih (H_s) řezných hran (7a, 7b) v centrální příčné čáře (C-C') je nula.
15. Alpinistická párová lyže podle nároku 1, vyznačující se tím, že první kluzná plocha (2) probíhá až k řezným hranám (7a, 7b) ve střední části lyže přivrácené z obou stran k centrální příčné čáře (C-C'), z jedné strany ohraničené první příčnou čarou (B-B') a z druhé strany druhou příčnou čarou (D-D'), a že zdvih (H_s) řezných hran (7a, 7b) ve střední části lyže je roven nule.
16. Alpinistická párová lyže podle nároku 1, vyznačující se tím, že první kluzná plocha (2) probíhá v zásadě symetricky podle centrální podélné osy (Y) lyže a šířka první kluzné plochy (2) je všude menší než šířka lyže, přičemž druhé kluzné plochy (4) na obou stranách první kluzné plochy (2) probíhají podél celého dolního povrchu mezi přechodovými čarami (A-A', E-E'), a že zdvih (H_s) řezných hran (7a, 7b) v centrální příčné čáře (C-C') je nejvýše 2 mm a s výhodou ne více než 1 mm.