CZ293594B6 - Způsob dopravy roztoku celulózy ve vodném terciárním aminoxidu a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Při způsobu je rychlost proudění roztoku celulózy v aparatuře velká a v místě aparatury, ve kterém je rychlost proudění poměrně malá, vystupuje část roztoku celulózy z výstupního otvoru aparatury. Roztok celulózy vystupuje z výstupního otvoru tak, aby měl podle testu termostability ve směsi s dopravovaným roztokem celulózy vzestupnou teplotu, která leží maximálně o 10 .degree.C, respektive o 5 .degree.C, pod vzestupnou teplotou dopravovaného roztoku celulózy. Zařízení sestává z vyrovnávacího zařízení tvořeného skříní (5b) s přítokovým kanálem (3b), odtokovým kanálem (4b) a se zásobníkovým prostorem (1), v němž je posuvně uložen píst (2b), mezi nímž a stěnou skříně (5b) je vytvořena štěrbina pro výstup dostatečného množství zvlákňovací hmoty. Proplachovací filtr sestává ze skříně (15b), v níž je vytvořen přítokový kanál (10b), odtokový kanál (11b) a vnější rejektový vývrt (14b), a v níž je posuvně umístěn píst (12b) s filtrem (13b) a vnitřním rejektovým vývrtem (16b). V proplachovacím filtru je mezi válcovitou vnější stěnou pístu (12b) a vnitřní stěnou skříně (15b) vytvořena štěrbina. V kulovém kohoutu je vytvořen výstupní otvor (8) pro výstup zvlákňovací hmoty.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu dopravy roztoku celulózy ve vodném terciárním aminoxidu aparaturou, při němž je rychlost proudění roztoku celulózy v aparatuře velká, a zařízení k provádění způsobu, sestávajícího z agregátu, který je tvořen vyrovnávacím zařízením, kulovým kohoutem a proplachovacím filtrem. Vyrovnávací zařízení sestává ze skříně, v níž je vytvořen jednak zásobníkový prostor, v němž je posuvně uložen píst, a jednak přítokový kanál a odtokový kanál. Proplachovací filtr sestává ze skříně, v níž je vytvořen přítokový kanál filtrované zvlákňovací hmoty, odtokový kanál a vnější rejektový vývrt. Ve skříni je posuvně umístěn píst s filtrem a vnitřním rejektovým vývrtem.

Dosavadní stav techniky

Terciární aminoxidy jsou známé jako alternativní rozpouštědla celulózy. Z patentového spisu US 2 179 181 je například známo, že terciární aminoxidy jsou schopné bez derivatizace rozpouštět celulózu, a že z těchto roztoků lze získat srážením celulózová tvarová tělesa, například vlákna. Z patentového spisu EP 553 070 jsou například známé další terciární aminoxidy. Uvažují se všechny aminoxidy, které mohou rozpouštět celulózu, i když se dále pro jednoduchost bude uvádět pouze NMMO (=N-methylmorfolin-N-oxid).

Terciární aminoxidy mají jako alternativní rozpouštědla výhodu v tom, že se celulóza rozpouští v protikladu k viskóznímu způsobu nederivačně, proto se celulóza nemusí chemicky regenerovat. NMMO zůstává chemicky nezměněné, přechází při srážení do srážecí lázně, z níž se získává zpět a může se znovu použít pro novou přípravu roztoku. Způsob NMMO tím otvírá možnost uzavřeného oběhu rozpouštědla. Navíc je NMMO velmi nepatrně toxické.

Při rozpuštění celulózy v NMMO však klesá stupeň polymerace celulózy. Navíc způsobuje zejména přítomnost iontu kovů, například Fe³⁺, radikálově iniciovaná řetězová štěpení a tím patrné odbourávání celulózy a rozpouštědla.

Rovněž aminoxidy mají všeobecně omezenou termostabilitu, která kolísá v závislosti na struktuře. Monohydráty NMMO-u tvoří za normálních podmínek bílou, krystalickou látku, která taje při 72 °C. Anhydrosloučenina naproti tomu taje až při 172 °C. Při ohřevu monohydrátu dochází od 120/130 °C k silnému zbarvení. Od 175 °C se vyvolá exotermická reakce za úplného odvodnění taveniny a prudkého vývinu plynu s explozivním průběhem, přičemž se dosahuje teplota nad 250 °C.

Je známo že kovové železo a měď, jakož zejména jejich soli, podstatně snižují teplotu rozkladu NMMO, přičemž se současně zvyšuje příslušná rychlost rozkladu.

A konečně přistupuje kvýše uvedeným problémům ještě další, tj. vlastní termická instabilita roztoku NMMO-celulóza, tzn., že v roztocích se mohou při zvýšených teplotách zpracování, přibližně 110-120 °C, vytvářet nekontrolovatelné rozkladné procesy, které mohou způsobovat při vývinu plynu prudké vzbuchy, požáry a dokonce exploze.

Průmyslová výroba a zpracování roztoků celulózy ve vodném terciárním aminoxidu se provádí ve výrobním procesu, jehož prvky tvoří zejména železo a ocel, a v kterém se používají různé díly aparatury, jako například potrubí, filtry, čerpadla, kulové kohouty nebo vyrovnávací tanky, vytvořené ze železa a ocele. Prakticky všechny použité konstrukční díly se dají charakterizovat

-1 CZ 293594 B6 tím, že v nich vzniká ovlivňování proudu roztoku celulózy, které zpravidla vede u vysokoviskózních roztoků k různým rychlostem proudění roztoku v příslušném dílu.

Určité díly v zařízení na dopravu celulózových tvarových tělesech podle aminoxidového způsobu 5 mají místa, která proudění roztoku celulózy zcela ochromí. Pro oblasti s takovými statickými poměry proudění se používá název mrtvá zóna.

Obejít a zabránit vytváření mrtvých zón, ve kterých je médium vystaveno po dlouhou dobu zatížení teplotou, a ve kterých ve výše uvedeném smyslu degeneruje, a kde může za vytváření 10 korozivních produktů odbourávání rozpouštět ve větším měřítku kovy z dílů aparatury, je hlavním požadavkem na bezpečnostně technicky vyzrálé provedení procesu aminoxidového způsobu.

Zvláště nebezpečné mrtvé zóny jsou takové, které připouštějí, aby odbourané, eventuálně již korozivními procesy na materiálech aparatur kovově obohacené roztoky, se při mechanickém 15 pohybu těchto aparatur vracely zpět do hlavního proudu viskózního, termicky nestabilního roztoku celulózy. Tak bylo například zjištěno, že do velmi malé štěrbiny mezi pístem a skříní zpětně proplachovacího filtru, viz obr. 4a, může nepatrně vnikat roztok celulózy a zcela degenerovat.

Na základě vědomě velmi těsného lícování mezi pohybujícími se díly, tj. kovových těsnění, u prodávaných zařízení a vysoké viskozitě roztoku, rezultuje podle místní přesnosti lícování měnící se, celkem však velmi malá, rychlost proudění vnikajícího roztoku, který prodělává při teplotách trvajících dny a týdny v aparatuře výše popsané odbourávání, přičemž reakční teplo vytvořené při exotermických procesech na základě nepatrné hmoty vzniklého roztoku, se zcela 25 odvádí. Degenerace roztoku přitom postupuje tak, že časem vznikají kovy obsahující povlaky, které již netečou, a které i při použití dílů z ušlechtilé ocele mají vysoký podíl železa, který může být v řádu několika procent hmoty.

Při zpětném proplachování filtru, případně při výměně síta, způsobuje nutný posuv pístu pak při 30 přítomnosti takových zbytků odbourávání a povlaků vnos těchto nebezpečných zbytků do systému, což může například vyvolat v proudu produktu exotermické reakce.

Z patentového spisu EP 652 098 je znám například způsob filtrace termicky ínstabilní polymerové taveniny, při kterém se má zabránit mrtvým zónám. Toho se dosáhne tím, že polymerová 35 tavenina se zespodu čerpá do trubek obtékaných teplonosnou kapalinou ve výměníku tepla se svazkem trubek, přičemž je do každé výměníkové trubky vsazen svíčkový filtr, vytvářející vnější prstencovou štěrbinu tak, že hlavní proud polymerové taveniny po průchodu svíčkovými filtry a vedlejší proud neprotékající svíčkovými filtry vystupují nahoře z výměníkových trubek a následně se spojují.

Technická opatření pro zamezení mrtvých zón byla například popsána v patentovém spisu WO 94/02408, podle kterých se používá utěsňovací princip, který zvlákňovací hmotě brání vnikat mezi pohyblivé díly zásobníku.

Výše popsané způsoby utěsnění mrtvých zón jsou u mnohých pohyblivých dílů aparatur neproveditelné nebo nejsou dlouho účelné.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje způsob dopravy roztoku celulózy ve vodném terciárním aminoxidu aparaturou, při němž je rychlost proudění roztoku celulózy v aparatuře velká, jehož podstata spočívá v tom, že v místě aparatury, ve kterém je rychlost proudění poměrně malá, vystupuje část roztoku celulózy z výstupního otvoru aparatury.

-2CZ 293594 B6

Podle výhodného provedení vystupuje roztok celulózy z výstupního otvoru tak, aby měl podle testu termostability ve směsi s dopravovaným roztokem celulózy vzestupnou teplotu, která leží maximálně o 10 °C pod vzestupnou teplotou dopravovaného roztoku celulózy.

Podle dalšího výhodného provedení vystupuje roztok celulózy z výstupního otvoru tak, aby měl podle testu termostability ve směsi s dopravovaným roztokem celulózy vzestupnou teplotu, která leží maximálně o 5 °C pod vzestupnou teplotou dopravovaného roztoku celulózy.

Podle dalšího výhodného provedení se roztok celulózy dopravuje skrz filtr, čerpadlo, ventil, přírubu nebo proplachovací filtr nebo proplachovací injektor.

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje i zařízení, sestávající z agregátu, který je tvořen vyrovnávacím zařízením, kulovým kohoutem a proplachovacím filtrem, přičemž vyrovnávací zařízení sestává ze skříně, v níž je vytvořen jednak zásobníkový prostor, v němž je posuvně uložen píst, a jednak přítokový kanál a odtokový kanál, přičemž proplachovací filtr sestává ze skříně, v níž je vytvořen přítokový kanál filtrované zvlákňovací hmoty, odtokový kanál a vnější rejektový vývrt, přičemž ve skříni je posuvně umístěn píst s filtrem a vnitřním rejektovým vývrtem, jehož podstata spočívá v tom, že mezi pístem a stěnou skříně ve válcovitém zásobníkovém prostorem je vytvořena štěrbina pro výstup dostatečného množství zvlákňovací hmoty.

Podle výhodného provedení je v proplachovacím filtru mezi válcovitou vnější stěnou pístu a vnitřní stěnou skříně vytvořena štěrbina.

Podle dalšího výhodného provedení sestává kulový kohout z vnějšího tělesa, v němž je otočně umístěno vnitřní těleso, na nějž je napojena páka. Vnitřní těleso je ve vnějším tělese utěsněno pomocí prvního těsnicího kroužku a druhého těsnicího kroužku. Mezi vnější těleso a těsnicí kroužky je umístěn první vsouvací díl a druhý vsouvací díl. Mezi vnitřním tělesem, vnějším tělesem a druhým těsnicím kroužkem je vytvořen prostor, přičemž ve vnějším tělese je vytvořen výstupní otvor pro výstup zvlákňovací hmoty, který ústí do prostoru.

Hlavní výhoda navrženého řešení spočívá v tom, že způsob dopravy roztoku celulózy ve vodném terciárním aminoxidu se provádí v aparatuře, ve které je rychlost proudění rozdílná. Další výhodou je to, že navržené řešení nemá výše uvedené problémy a dovoluje tak bezpečnou dopravu roztoku celulózy, přičemž vytvořením výstupního otvoru se zabrání tomu, aby se v mrtvých zónách shromažďovala a rozkládala zvlákňovací hmota. Výhodou je i to, že termostabilita roztoku celulózy klesá o to více, o co déle potřebuje, než může vystupovat z výstupního otvoru, přičemž z navrženého řešení vyplývá, že výstupní otvor pro roztok celulózy je nutné vhodně tvarovat.

Další výhodou je to, že pro aminoxidový způsob se v rozličných aparaturách vznikající mrtvé zóny mohou eliminovat uspořádáním vhodných výstupních otvorů, kterými může nahromaděný roztok celulózy vystupovat, přičemž výstupní otvor by měl být tvarován tak, aby rychlost odvádění produktu byla tak velká, aby v závislosti na teplotě a době setrvání v aparatuře vzniklé odbourání nedostačovalo k tomu, aby se termická stabilita směsi z definovaného množství z aparatury vystupující hmoty a definovaného množství intaktní zvlákňovací hmoty, ovlivnila rozhodujícím způsobem směrem dolů.

Výhodou je i to, že vzhledem k provozní bezpečnosti je dána přijatelná a hospodárná situace tehdy, když se při pokusech může prokázat, že přísadou 1 %, vztaženo na intaktní zvlákňovací hmotu, vystupující hmoty se snižuje termická stabilita v porovnání s intaktní zvlákňovací hmotou o méně než 10 °C, vztaženo na jednotku shodné intaktní hmoty bez přísady.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 křivky intaktní zvlák5 ňovací hmoty, obr. 2a díl známého vyrovnávacího zařízení v řezu, obr. 2b díl vyrovnávacího zařízení podle vynálezu v řezu, obr. 3 kulový kohout v řezu, obr. 4a řez známým proplachovacím filtrem a obr. 4b řez proplachovacím filtrem podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Název viskózní hmota nebo zvlákňovací hmota se používá pro roztok, který obsahuje celulózu a vodný terciární aminoxid, a který může být zpracován na celulózová tvarová tělesa jakéhokoliv druhu, zejména na vlákna a fólie. Výroba zvlákňovací hmoty a její zpracování se projednodu15 chost označuje jako aminoxidový způsob.

Názvem vystupuje z aparatury se míní, že se tento díl roztoku celulózy oddělí od hlavního proudu a znovu se s ním nespojuje.

Názvem srovnatelně malá se rozumí porovnání rychlosti proudění roztoku celulózy s rychlostí hlavního proudu dopravovaného aparaturou. Problémy, které vyvolá degenerovaný roztok celulózy ulpívající na kovovém povrchu mrtvých zón, se nedají účinným způsobem řešit tím, že se, aby se nevytvářely mrtvé zóny, co možná zcela utěsní, jak se to zkouší podle stavu techniky, ale tím, že přímo naopak se vytvoří v mrtvé zóně výstupní otvor 8, ze kterého může roztok celulózy 25 vystupovat a nemůže se proto shromažďovat a rozkládat.

Výstupní otvor 8, ze kterého může vystupovat roztok celulózy, je například tvořen štěrbinou nebo podobným tvarem vhodným k tomu, aby roztok celulózy mohl vystupovat za zvolených provozních podmínek.

Pod názvem intaktní zvlákňovací hmota se rozumí zvlákňovací hmota, která se dopravuje aparaturou hlavním proudem.

Dále budou popsány jednotlivé testy termostability:

1. Intaktní zvlákňovací hmota

Nejdříve se intaktní zvlákňovací hmota, která má složení 15 % celulózy, 75 % NMMO, 10 % H₂O, v pevném vykrystalizovaném stavu mele na jemno v laboratorním mlýnku.

Test se prováděl v peci typu TSC 512, výrobce SYSTAG, přičemž se 11,5 g výše připravené intaktní zvlákňovací hmoty ohřívalo v uzavřené tlakové nádobě vyložené sklem. Jako teplotní program se zvolil step-experiment Standart Software, při kterém se mezi dvěma izotermickými stupni, tj. 1. stupeň 90 °C, 2. stupeň 180 °C, zahřívalo velmi pomalu, tj. 6 °C/hod. To zaručovalo 45 v zajímavé oblasti dynamický postup, který poskytoval vynikající reprodukovatelnost pro exotermický děj. Během tohoto ohřevu se průběžně měřila teplota TM topného pláště a teplota TR intaktní zvlákňovací hmoty. Získaná data zpracovával počítač.

Reprezentativní výsledek poskytuje křivku A na obr. 1, na němž je jako abscisa zanesena teplota 50 TM topného pláště od 100 °C a jako ordináta teplotní rozdíl v°C mezi teplotou TR intaktní zvlákňovací hmoty a teplotou TM topného pláště, tj. TR-TM. Z křivky A je patrné, že až do teploty TM topného pláště 150 °C zřejmě neprobíhají v intaktní zvlákňovací hmotě prakticky žádné exotermické reakce, a proto je teplota TR intaktní zvlákňovací hmoty během ohřevu kons

-4CZ 293594 B6 tantně asi o 5 °C nižší než teplota TM topného pláště. To odpovídá normálnímu průběhu ohřívání výše uvedenou rychlostí.

Od teploty TM topného pláště 150 °C stoupá křivka A stále strměji, což znamená, že teplota TR intaktní zvlákňovací hmoty stoupá rychleji než teplota TM topného pláště. To se dá vysvětlit exotermickou reakcí v intaktní zvlákňovací hmotě. Při teplotě TM topného pláště 165 °C činí rozdíl teplot TR-TM 10 °C, což odpovídá teplotě TR intaktní zvlákňovací hmoty 175 °C.

2. Zůstatek z pístu 12b filtru 13b.

Jako další byl výše uvedený test opakován s dokonalou směsí z 11,5 g výše jmenované jemně mleté zvlákňovací hmoty a 0,0115 g, tj. 1 %, a zkoumané hmoty, která se jako povlak, vytvořený podle stavu techniky, nalézala na pístu 12b filtru 13b. Výsledek je zanesen na obr. 1 jako křivka B.

Z křivky B je patrné, že se ve zkoumané hmotě vyskytovaly exotermické reakce již od teploty přibližně 120 °C, což ukazuje, že zkoumaná hmota je termicky mnohem méně stabilní než intaktní zvlákňovací hmota podle křivky A.

3. Vyteklá hmota podle vynálezu

Konečně byl test popsaný pod bodem 2 opakován s vyteklou hmotou, která vystoupila ze štěrbiny filtru 13b podle obr. 4b vytvořené mezi pístem 12b a vnitřní stěnou skříně 15b. Výsledek je zanesen na obr. 1 jako křivka C.

Z křivky C vyplývá, že vyteklá hmota je značně termicky stabilnější než. povlak, který se vytváří podle stavu techniky. Vyteklá hmota je dokonce pouze nepatrně méně termicky stabilní než intaktní zvlákňovací hmota podle křivky A.

4. Zkouška použitelnosti výstupního otvoru 8

Aby se mohl výstupní otvor 8 vytvořený v aparatuře testovat na to, zdaje vhodný pro dostatečně rychlý výstup intaktní zvlákňovací hmoty, měří se nejdříve termická stabilita intaktní zvlákňovací hmoty, viz bod 1, a pak pod bodem 3 popsané směsi z intaktní zvlákňovací hmoty s jedním hmotnostním procentem, vztaženo na intaktní zvlákňovací hmotu, vyteklé hmoty. Výstupní otvor 8 pak zaručuje dostatečnou provozní bezpečnost, odlišuje-li se termostabilita směsi jen málo od termostability intaktní zvlákňovací hmoty. Jako míra tohoto odlišení se definuje tzv. vzestupná teplota. Pod vzestupnou teplotou se rozumí teplota TM topného pláště, tj. řídicí teplota, při které je teplota TR měřené intaktní zvlákňovací hmoty na základě exotermických reakcí o 10 °C vyšší než teplota TM topného pláště.

Termostabilita intaktní zvlákňovací hmoty a teplota směsi se liší pouze málo, je-li rozdíl vzestupných teplot intaktní zvlákňovací hmoty a směsi maximálně 10 °C.

Tento princip měření bude dále vysvětlen pomocí obr. 1.

Nejdříve se intaktní zvlákňovací hmotou podle výše uvedené metodiky určí křivka A. Z křivky A je patrné, že intaktní zvlákňovací hmota má vzestupnou teplotu, přibližně 165 °C. Pak se připraví pro testování určená směs z intaktní zvlákňovací hmoty a vyteklé hmoty vystouplé z výstupního otvoru 8, která se poté testuje. Za předpokladu, že křivka C vznikne podle obr. 1, leží vzestupná teplota směsi u přibližně 163 °C. To znamená, že rozdíl vzestupných teplot je 2 °C (165-163 °C), a že výstupní otvor 8, ze kterého vystupovala vyteklá hmota je vhodně tvarován, protože se termostabilita směsi od termostability intaktní zvlákňovací hmoty liší jen málo.

-5CZ 293594 B6

Na obr. 2a a 4a je schematicky znázorněno, kde jsou na známých aparaturách vytvořeny různé otvory, ze kterých může vystupovat roztok celulózy.

Na obr. 2a je znázorněn v řezu díl známého vyrovnávacího zařízení, tj. purfu, v jehož první skříni 5a je vytvořen jednak zásobníkový prostor 1, v němž je posuvně uložen první píst 2a, a jednak první přítokový kanál 3a a první odtokový kanál 4a.

Na obr. 2b a 4b je schematicky znázorněno, kde jsou na aparatuře podle vy nálezu vytvořeny různé otvory, ze kterých může vystupovat roztok celulózy.

Na obr. 2b je znázorněn v řezu díl vyrovnávacího zařízení, tj. purfu, podle vynálezu, v jehož skříni 5b je vytvořen jednak zásobníkový prostor 1, v němž je posuvně uložen píst 2b, a jednak přítokový kanál 3b a odtokový kanál 4b.

Obr. 2a a 2b tedy znázorňují vždy v řezu díl vyrovnávacího zařízení, tj. purfu, se zásobníkovým prostorem 1 pro příjem zvlákňovací hmoty, přičemž se může velikost zásobníkového prostoru 1_ nastavit pohybem válcového pístu 2a, 2b. Zásobníkový prostor 1 je plněn zvlákňovací hmotou přítokovým kanálem 3a, 3b. Takové vyrovnávací zařízení se v souvislosti s proplachovacími filtry označuje také jako proplachovací injektor.

U vyrovnávacího zařízení podle stavu techniky, znázorněného na obr. 2a, je první píst 2a přesně lícován a prakticky bez vytváření štěrbiny zalícován do první skříně 5a v oblasti válcovitého zásobníkového prostoru 1. Při pohybu prvního pístu 2a se usazuje na jeho povrchu zvlákňovací hmota a rozkládá se v závislosti na teplotě a době usazení, přičemž se mohou vyloučit s povrchu prvního pístu 2a ionty kovu.

Tomu se zabrání tím, že u vyrovnávacího zařízení podle vynálezu, znázorněného na obr. 2b, je mezi pístem 2b a stěnou skříně 5b ve válcovitém zásobníkovém prostoru 1 vytvořena štěrbina o velikosti, kterou podle tlaku v zásobníkovém prostoru 1 a viskozity zvlákňovací hmoty, může při všech provozních polohách pístu 2b vystupovat dostatečné množství zvlákňovací hmoty, aby se nevytvořila mrtvá zóna, a aby se nemohla na pístu 2b usazovat zvlákňovací hmota, takže se splní výše uvedený požadavek na vystačující termickou stabilitu. Vystupující zvlákňovací hmota je na obr. 2b znázorněna šikmo nahoru směřujícími šipkami.

Na obr. 3 je schematicky v řezu znázorněn kulový kohout, v jehož vnějším tělese je otočně umístěno vnitřní těleso, na nějž je napojena páka 5. Vnitřní těleso je ve vnějším tělese utěsněno pomocí prvního těsnicího kroužku 6a a druhého těsnicího kroužku 6b. Mezi vnější těleso a těsnicí kroužky 6a, 6b je umístěn první vsouvací díl 7a a druhý vsouvací díl 7b. Mezi vnitřním tělesem, vnějším tělesem a druhým těsnicím kroužkem 6b je vytvořen prostor 9. Ve vnějším tělese je vytvořen výstupní otvor 8, který ústí do prostoru 9. Kulový kohout se otevírá a zavírá pákou 5. Těsnicí kroužky 6a, 6b se mohou regulovat vsouvacími díly 7a, 7b. Výstupním otvorem 8 může vystupovat zvlákňovací hmota nalézající se v prostoru 9 kulového kohoutu. Z kulového kohoutu vystupující zvlákňovací hmota je naznačena dolů směřující šipkou. I zde platí, že rozměry výstupního otvoru 8 jsou tehdy zvoleny správně, když vystupující zvlákňovací hmota má výše uvedená kritéria, co se týče termostability.

Při způsobu dopravy roztoku celulózy ve vodném terciárním aminoxidu aparaturou je rychlost proudění roztoku celulózy v aparatuře velká. V místě aparatury, ve kterém je rychlost proudění poměrně malá, vystupuje část roztoku celulózy z výstupního otvoru 8 aparatury. Roztok celulózy vystupuje z výstupního otvoru 8 tak, aby měl podle testu termostability ve směsi s dopravovaným roztokem celulózy vzestupnou teplotu, která leží maximálně ol0°C, respektive o 5 °C, pod vzestupnou teplotou dopravovaného roztoku celulózy. Roztok celulózy se tedy dopravuje skrz filtry, čerpadlo, ventil, přírubu nebo proplachovací filtr nebo proplachovací injektor.

-6CZ 293594 B6

Na obr. 4a je znázorněn schematicky řez známým proplachovacím filtrem, kteiý sestává z první skříně 15a. v níž je vytvořen první přítokový kanál 10a filtrované zvlákňovací hmoty, první odtokový kanál 1 la a první vnější rejektový vývrt 14a. V první skříni 15a je posuvně umístěn první píst 12a s prvním filtrem 13a a prvním vnitřním rejektovým vývrtem 16a.

Na obr. 4b je znázorněn schematicky řez proplachovacím filtrem podle vynálezu, který sestává ze skříně 15b. v níž je vytvořen přítokový kanál 10b filtrované zvlákňovací hmoty, odtokový kanál 1 lb a vnější rejektový vývrt 14b. Ve skříni 15b je posuvně umístěn píst 12b s filtrem 13b a vnitřním rejektovým vývrtem 16b. Mezi válcovitou vnější stěnou pístu 12b a vnitřní stěnou skříně 15b je vytvořena štěrbina.

Pro písty 12a, 12b platí principiálně tytéž vývody, které platí rovněž pro písty 2a. 2b na obr. 2a, 2b. Teprve vytvoření štěrbiny mezi válcovitou stěnou pístu 12b a vnitřní stěnou skříně 15b umožňuje vy stupování zvlákňovací hmoty a zamezuje na vnější stěně pístu 12b vytváření povlaku, který se na známém proplachovacím filtru podle obr. 4a vytváří.

Navržené řešené lze použít i na jiných aparaturách, v nichž se nacházejí mrtvé zóny.

Claims (5)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob dopravy roztoku celulózy ve vodném terciárním aminoxidu aparaturou, při němž je rychlost proudění roztoku celulózy v aparatuře velká, vyznačující se tím, že v místě aparatury, ve kterém je rychlost proudění poměrně malá, vystupuje část roztoku celulózy z výstupního otvoru aparatury.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že roztok celulózy vystupuje z výstupního otvoru tak, aby měl podle testu termostability ve směsi s dopravovaným roztokem celulózy vzestupnou teplotu, která leží maximálně o 10 °C pod vzestupnou teplotou dopravovaného roztoku celulózy.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že roztok celulózy vystupuje z výstupního otvoru tak, aby měl podle testu termostability ve směsi s dopravovaným roztokem celulózy vzestupnou teplotu, která leží maximálně o 5 °C pod vzestupnou teplotou dopravovaného roztoku celulózy.

4. Způsob podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že se roztok celulózy dopravuje skrz filtr, čerpadlo, ventil, přírubu nebo proplachovací filtr nebo proplachovací injektor.

5. Zařízení k provádění způsobu podle nároků 1 až 4, sestávající z agregátu, který je tvořen vyrovnávacím zařízením, kulovým kohoutem a proplachovacím filtrem, přičemž vyrovnávací zařízení sestává ze skříně, v níž je vytvořen jednak zásobníkový prostor, v němž je posuvně uložen píst, a jednak přítokový kanál a odtokový kanál, přičemž proplachovací filtr sestává ze skříně, v níž je vytvořen přítokový kanál filtrované zvlákňovací hmoty, odtokový kanál a vnější rejektový vývrt, přičemž ve skříni je posuvně umístěn píst s filtrem a vnitřním rejektovým vývrtem, vyznačující se tím, že mezi pístem (2b) a stěnou skříně (5b) ve válcovitém zásobníkovém prostoru (1) je vytvořena štěrbina pro výstup dostatečného množství zvlákňovací hmoty.

-7CZ 293594 B6

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se t í m , že v proplachovacím filtru je mezi válcovitou vnější stěnou pístu (12b) a vnitřní stěnou skříně (15b) vytvořena štěrbina.

7. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že kulový kohout sestává zvněj-

5 šího tělesa, v němž je otočně umístěno vnitřní těleso, na nějž je napojena páka (5), přičemž vnitřní těleso je ve vnějším tělese utěsněno pomocí prvního těsnicího kroužku (6a) a druhého těsnicího kroužku (6b), přičemž mezi vnější těleso a těsnicí kroužky (6a, 6b) je umístěn první vsouvací díl (7a) a druhý vsouvací díl (7b), přičemž mezi vnitřním tělesem, vnějším tělesem a druhým těsnicím kroužkem (6b) je vytvořen prostor (9), přičemž ve vnějším tělese je vytvořen výstupní io otvor (8) pro výstup zvlákňovací hmoty, který ústí do prostoru (9).