CZ294464B6 - Podkaliberní hlavňová střela - Google Patents

Abstract

Podkaliberní hlavňová střela (1), zejména pro pušky s částečně nebo plně protaženou hlavní, je uspořádána v oddělitelné hnací kleci (11) výsuvné tlakem plynu z nábojnice (12) pro vynesení střely (1) hlavní (13) z pušky a tvořená pláštěm (2) s jádrem (3), uloženým suvně v axiálním průchozím vrtání (7) pláště (2), přičemž jádro (3) střely (1), zahrnující hlavu (3.1), uspořádanou na jednom konci těla (8), jehož druhý konec je opatřen deskovým dnem (9) s průměrem větším, než průměr těla (8), je posuvné mezi výchozí polohou před vývojem výstřelu, ve které hlava (3.1) střely (1) převážně zasahuje do předního konce pláště (2) a tělo (8) vystupuje z vrtání (7) zadního konce pláště (2) a mezi letovou polohou po vyvinutí výstřelu, ve kterém hlava (3.1) střely (1) převážně vystupuje z předního konce pláště (2), tělo (8) zasahuje do vrtání (7) a deskové dno (9) dosedá k zadnímu konci pláště (2). V letové poloze je jádro (3) v plášti (2) uloženo pevně. S výhodou může být v letové poloze jádra (3) tělo (8) uloženo ve vrtání (7) s radiálním přesahem. S výhodou může být jádro (3) střely (1) alespoň ve své části tvořeno tvrdším materiálem, než plášť (2) střely (1).ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká podkaliberní hlavňové střely, zejména pro pušky s částečně nebo plně protaženou hlavní, uspořádané v oddělitelné hnací kleci výsuvné tlakem plynu z nábojnice pro vnesení střely hlavní z pušky, a tvořené pláštěm s jádrem, uloženým suvně v axiálním průchozím vrtání pláště.

Dosavadní stav techniky

Podkaliberní hlavňové střely pro pušky s hnací klecí, nazývané také Sabotovy, jsou vzhledem k lepší přesnosti střelby a větší cílové energii stále více používány u pušek se zcela nebo částečně protaženou hlavní. Příklady takových střel jsou známy ze spisů DE 2444181 Al a DE 1703119 Al. Po opuštění hlavně pušky se hnací klec a střela, která potom pokračuje ve své cestě k cíli samotná, oddělí, zatímco hnací klec po krátké dráze letu padá k zemi. Cílem vynálezu je odstranit nedostatky dosavadního stavu techniky a dát k dispozici podkaliberní hlavňovou střelu nového konstrukčního principu, která svým provedením zvyšuje přesnost střelby, vhodnou pro použití tlumicích prostředků, která by měla větší dopadovou energii a při vniknutí do cílového média byl zvětšila svůj průřez.

Podstata vynálezu

Nedostatky dosavadního stavu techniky podstatnou měrou odstraňuje a cíl vynálezu splňuje podkalibemí hlavňová střela, zejména pro pušky s částečně nebo plně protaženou hlavní, uspořádaná v oddělitelné hnací kleci výsuvné tlakem plynu z nábojnice pro vynesení střely hlavní z pušky a tvořená pláštěm s jádrem, uloženým suvně v axiálním průchozím vrtání pláště podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že jádro střely, zahrnující hlavu, uspořádanou na jednom konci těla, jehož druhý konec je opatřen deskovým dnem s průměrem větším, než průměr těla, je posuvné mezi výchozí polohou před vývojem výstřelu, ve které hlava siřely převážně zasahuje do předního konce pláště a tělo vystupuje z vrtání zadního konce pláště a mezi letovou polohou po vyvinutí výstřelu, ve které hlava střely převážně vystupuje z předního konce pláště, tělo zasahuje do vrtání a deskové dno dosedá k zadnímu konci pláště, přičemž v letové poloze je jádro v plášti uloženo pevně. S výhodou může být v letové poloze jádro střely alespoň ve své části tvořeno tvrdším materiálem, než plášť střely. S výhodou může jádro střely sestávat alespoň ve své části z oceli a plášť střely z mědi. S výhodou může tělo střely sestávat z oceli a hlava střely z lehkého kovu nebo plastu. S výhodou může být hlava střely opatřena aerodynamicky tvarovanou špičkou ve tvaru kužele, ve výchozí poloze před vývojem výstřelu převážně zapuštěnou v plášti střely. S výhodou může být ve výchozí poloze vzdálenost (a) mezi dosedací plochou zadního konce pláště a přivrácenou čelní plochou deskového dna rovna hloubce (b) zapuštění kuželovité špičky hlavy do pláště střely. S výhodou může v letové poloze jádra uzavírat hlava svým vnějším obvodem otvor vytvořený v čelní ploše přední strany pláště. S výhodou může být v letové poloze jádra mezi vnitřní stěnou pláště a hlavou, kuželovým dílem nebo přechodovým úsekem prstencovitá štěrbina. S výhodou může být pro řízení deformačního chování pláště střely po dopadu na cíl plášť vytvořen z více dílů nebo má v axiálním směru narůstající nebo klesající pevnost a/nebo je tloušťka stěny pláště proměnlivá a/nebo je plášť opatřen tvarovými místy žádaného zlomu. S výhodou může být pro řízení deformačního chování pláště střely po dopadu na cíl jádro střely v oblasti mezi hlavou a tělem opatřeno obvodovým zářezem. S výhodou může být pro řízení deformačního chování hlavy střely po dopadu na cíl hlava vytvořena z více dílů nebo má v axiálním směru narůstající nebo klesající pevnost a/nebo je hlava dutá. Pro stabilizaci dosaženého tvaru střely alespoň do dopadu na cíl může být s výhodou tělo střely po posunutí jádra na svém obvodu sevřeno v plášti střely. Hlava střely může mít špičku ve tvaru kužele a před vývojem výstřelu může být převážně zapuštěna v plášti střely, vzdálenost (a) mezi vzájemně přivrácenou přední čelní plochou deskového dna a čelní plochou pláště střely může být rovna hloubce (b) vnoření kuželovité špičky hlavy do pláště střely, po vzájemném posunutí pláště a jádra střely může hlava svým vnějším obvodem uzavírat přední čelní plochu pláště střely, může být mezi vnitřními stěnami pláště a vnějšími stěnami hlavy prstencovitá štěrbina. Pro řízení deformačního chování pláště střely mohou být materiál pláště a/nebo tloušťka stěny pláště proměnlivé a/nebo má plášť místa žádaného zlomu, jádro střely může být opatřeno zadním proříznutím. Pro řízení deformačního chování hlavy střely může být hlava provedena zproměnlivého materiálu a/nebo je dutá. Proměnlivý materiál je přitom myšleno více materiálů spojených do tvaru pláště nebo hlavy střely nebo materiál, jehož vlastnosti nejsou ve všech místech stejné. Plášť střely ve stavu před vývojem výstřelu, v tzv. nabité poloze, uchycuje ve směru konce hlavně pušky posunutelné jádro střely, jehož posunutí vyvolává vyvinutím výstřelu vymezuje v plášti střely doraz, čímž je vytvořen definitivní tvar střely. Tím se pro hlavňové střely pro pušky zakládá zcela nový konstrukční princip. Na počátku vyvinutí výstřelu pohání vyvíjející se tlak plynu jádro střely v plášti střely až k dorazu směrem dopředu a vytvoří definitivní tvar střely. Tím se při odpovídající volbě materiálu pro jádro střely posune hmotnostní těžiště dozadu, což při střílení z pušek se zcela nebo částečně protaženou hlavní garantuje dobrou přesnost střely. U hlavňových střel pro pušky je obvyklé s ohledem na použité relativně progresivní hnací náplně se střelným prachem použít tvarné pomocné prostředky, které jsou uspořádány mezi vlastní střelou a hnací náplní a při vznikajícím vývinu výstřelu se stlačí, čímž se spalovací prostor zvětší a tím se odbourá tlaková špička plynu. Posunutím jádra střely společně s hnací klecí relativně k plášti střely nejdříve setrvávají na základě své hmotnostní setrvačnosti, se u střely podle vynálezu docílí stejného efektu. Tak lze při sestavování podle existujícího prostoru v nábojnici použít tyto střely spolu s tlumicími nebo netlumicími pomocnými prostředky. Po vytvoření definitivního tvaru střely musí být zajištěno, aby dynamický tlak, působící na dráhu letu střely, nestlačil jádro střely zpět. To může být samozřejmě realizováno nastavením odpovídajícího uzpůsobení mezi pláštěm střely a jádrem střely, takže je jádro střely na konci své posuvné dráhy sevřeno v plášti střely. Tohoto svěracího účinu se dá kupříkladu dosáhnout pomocí rýhování jádra střely, která se při vyvinutí výstřelu více nebo méně silně do vnitřních stěn pláště střely „zažere“. Hlavňová střela pro pušky provedená podle vynálezu poskytuje rozmanité možnosti, aby se při vniknutí do cílového média dosáhlo cílového balistického požadovaného zvětšení průřezu střely, označovaného také jako zhřibovatění. Již jen samotným, při dopadu na cíl zpěchovaným, jádrem střel se dosáhne zhřibovatění pláště střely. Dalšího zlepšení se může dosáhnout tím, že se pro plát střely zvolí měkčí materiál, kupříkladu měď, než pro jádro střely, které může kupříkladu sestávat z oceli. Za účelem ovlivnění průběhu zhřibovatění pláště střely se může také tloušťka stěny pláště příslušným způsobem měnit nebo mohou být provedeny místa žádaného zlomu. Dále může být ovlivněno zvětšení průřezu střely tím, že vnitřní plocha pláště střely a obrys jádra střely mají odpovídající vytvarování, která dopadem a proniknutím cílového média s ohledem na tvar a rozměr zavedou řízenou deformaci střely. Dále je možné konec pláště střely z přední strany vytvořit otevřený nebo zakrytý. Otevřený konec způsobí rychlejší zavedení zhřibovatění. Zakrytý otvor deformaci zpozdí, má ale vlivem lepšího tvaru vnější balistické výhody a větší hloubkový účinek v cíli. Podle účelu použití se dá použít jedno nebo druhé provedení. Ale také již v nedeformovaném stavu má střela podle vynálezu oproti známým Sabotovým střelám v diabolovém tvaru o 60 % větší plochu průřezu střely a je, co se týče dopadové energie na 100 m, porovnatelná s nejsilnějšími sestavami. Proto střela podle vynálezu dopadne srovnatelně dobře také při posuzování KOvzorcem vytvořeným Taylorem. V provedení vynálezu má špička hlavy střely v podstatě tvar štíhlého kužele. Tento tvar je možný, protože hlava střely je v nabitém stavu většinou zapouštěna v plášti střely. U nabitého náboje tak nepřečnívá špička hlavy střely přes olemované ústí náboje, takže náboje se dají bez nebezpečí vystřelovat také ze zbraní s trubkovým zásobníkem. U výhodného provedení vynálezu přiléhá hlava střely na konci posouvání jádra střely svým vnějším obvodem na vnitřní obvod pláště střely, to znamená, že čelní plocha střely z přední strany je uzavřena, přičemž kuželovitá špička hlavy střely přečnívá přes tuto čelní stranu. Toto provedení střely má z balistického hlediska příznivý tvar. Její balistický koeficient je o přibližně 100% větší než balistický koeficient obvyklých hlavňových střel pro pušky s plochou hlavou nebo v nejlepším případě naznačenou, menší špičkou střely. Z toho vyplývá, že oproti oněm střelám stejného

-2CZ 294464 B6 kalibru a s přibližně stejně velkými hodnotami výkonu na ústí lze při vzdálenosti střelby cca 100 m zjistit zřetelně vyšší dopadovou energii, protaženější dráhu letu a menší citlivost na boční vítr. Výhodou je také ostrý okraj tvořený čelní plochou pláště střely z přední strany, který způsobuje pro daný kalibr větší místo zasažené střelou. Podkalibemí střela do hlavní pušek podle vynálezu má oproti známým, tak zvaným „Sabotovým“ střelám výhodu většího kalibru (16 mm průměr v kal. 12) při přibližně stejně velkém balistickém koeficientu. Je koncipována jako střela bez škodlivých látek. Jestliže by byla pro speciální požadavky požadována střela z olova, tak se dá tato bez větších problémů realizovat. Zásadně se dá uskutečnit přestavení na specielní vhodné materiály a/nebo použití zvláštních zpracovatelských metod, jako je kupříkladu kalení jádra střely při změněném tvaru. Střela použitelná i pro specielní oblasti, jako je kupříkladu úřední oblast. Hlavňová střela pro pušky podle vynálezu je navržena zejména pro použití ve zcela nebo částečně protažených hlavních. Střelba z hladkých hlavní pušek se nedoporučuje. Z protahovaných hlavní to přináší až do oblasti 100 m dobrou přesnost střelby, vysokou dopadovou energii a velkou deformační pohotovost.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže popsán a vysvětlen na příkladech provedení s pomocí výkresů, na kterých znázorňují obr. 1 řez podkalibemí hlavňovou střelou pro pušky uloženou v nábojnici, obr. 2 podkalibemí hlavňovou střelu pro pušky podle obr. 1 po vyvinutí výstřelu, obr. 3 podkalibemí hlavňovou střelu pro pušky dle obr. 1 dalším tvarem provedení hlavňové střely, obr. 4 podkalibemí hlavňovou střelu pro pušky dle obr. 3 po vyvinutí výstřelu a obr. 5 další provedení podkalibemí hlavňové střely pro pušky dle obr. 2 a obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Hlavňová střela 1 pro pušky znázorněná na obr. 1 a obr. 2 sestává z válcovitého pláště 2 z mědi a v něm uspořádaného jádra 3. Toto jádro 3 sestává z těla 8 a hlavy 34, přičemž hlava 3.1 má štíhlou kuželovitou špičku 4, válcovitý úsek 5, a na zadní části uspořádaný kuželovitý úsek 6 tvaru komolého kužele. K uchycení a vedení jádra 3 má plášť 2 prochází, osazené podélné vrtání

7. V předním válcovitém úseku 7.1 vrtání 7 je hlava 3.1 vedena svým válcovitým úsekem 5, který s odpovídající vůlí přiléhá na stěně válcovitého úseku 74. Na zadní straně je v podélném vrtání 7 uvažována kónická přechodová plocha 7.2, která tvarově uchycuje kuželovitý úsek 6 tvaru komolého kužele hlavy 34. Podélné vrtání 7 přechází následně z kónické přechodové plochy 7.2 do přechodového úseku 7.3 zmenšeného průměru, na který se napojuje koncový úsek 7.4 s oproti němu zvětšeným průměrem. Hlava 3.1 sestává z lehkého kovu nebo plastu. Jádro 3 je za účelem lepšího vedení doplňkově vedeno a drženo ve válcovitém úsek 7.1 pláště 2 tělem 8 s deskovým dnem 9 upevněným na těle 8 a vytvořeným v jednom kuse s ním .Tělo 8 a deskové dno 9 sestává z oceli nebo jiného materiálu odpovídající pevnosti. Má zadní úsek 8.1 o větším, a přední úsek 8.2 o menším průměru. Do koncového úseku 7.4 podélného vrtání 7 je vsazena svěrací podložka 10 z plastu se středním otvorem, skrz který je za účelem montáže hlavňové střely 1 pro pušky protažen přední úsek 8.2 těla 8, aby se vhodným způsobem spojil s hlavou 3.1. V tomto stavu, viz obr. 1, přiléhá osazení mezi zadním úsekem 8.1 a předním úsekem 8.2 těla 8 na svěrací podložku 10. Ve výše popsaném namontovaném stavu se hlavňová střela 1 pro pušky zavede do hnací klece 11 a společně s ní nabije do nábojnice 12. Hlaví klec 11 má dno 114, od kterého, rozděleně po jeho obvodu, vyčnívají čtyři prsty 11.2, které jsou od sebe odděleny úzkými podélnými štěrbinami 11.4. Prsty 11.2 obepínají obvod pláště 2, jakož i deskové dno 9, které je nasazeno na dnu 114 hnací klece 1_1. Dále obklopují svými drápovitými předními konci 113 čelní plochu 21 na přední straně pláště 2 a axiálně ho s ní fixují. Hnací klec 11 je ze své strany axiálně fixována lemováním 12.1 na ústí nábojnice 12. Obr. 1 znázorňuje výše popsané složení hlavňové střely 1 pro pušky. Vyplývá z něho, že hlava 3.1 je v nabitém stavu z větší části zapuštěna v plášti 2 a z nábojnice 12 nevyčnívá. Neznázoměný je na obr. 1 uzávěr náboje ze strany úderníku, s hnací náplní a roznětkou. Jestliže se náboj znázorněný na obr. odpálí, urychlí tlak plynu, vytvářející se na začátku vývoje výstřelu, hnací klec H. Tím se lemování 12.1 nábojnice 12 roztrhne, a hnací klec 11 vystoupí z nábojového lůžka 14 do hlavně 13 pušky. Současně se jádro 3, sestávající z hlavy 3.1 a těla 8, pohybuje směrem dopředu, zatímco plášť 2 na základě své hmotnostní setrvačnosti setrvá nejdříve ve své klidové poloze. Přitom tělo 8 prorazí svým relativně ostrohranným osazením svěrací podložku 10 a s její pomocí se pevně sevře, když deskové dno 9 narazí na čelní plochu 2.2 na zadní straně pláště 2. Tím je vytvořen definitivní tvar hlavňové střely 1 pro pušky. Tento tvar vyplývá z obr. 2, který znázorňuje hlavňovou střelu 1 pro pušky při jíž odhozené hnací kleci 11. Vzdálenost a mezi přední čelní plochou 91 deskového dna 9 a ze zadní části uspořádanou čelní plocho 2.2 pláště 2 je v nabitém stavu rovna hloubce b mezi čelní plochou 2.1 na přední straně pláště 2 a základnou 4.1 kuželovité špičky 4, viz obr. 1. Tím je zajištěno, že hlava 3.1 po vyvinutí výstřelu vystoupí svou kuželovitou špičkou 4 plně z pláště 2. Současně vytváří čelní plocha 2,1 na přední straně pláště 2, uzavírající potom se základnou 4,1 kuželovité špičky 4, při dobrém balistickém tvaru hlavňové střely 1. pro pušky jako kalibr velký ostrý okraj. Na obr. 3 a obr. 4 je znázorněn další příklad provedení pro hlavňovou střelu 1 pro pušky. Stejné nebo stejným způsobem působící konstrukční díly jsou v těchto obrázcích opatřeny stejnými vztahovými značkami tak, jako u předchozího příkladu provedení. Znázorněná hlavňová střela 1 pro pušky sestává rovněž z pláště 2 z mědi, ve kterém je axiálně posuvně uspořádáno jádro 3. Je zapracována do nábojnice 12 s hnací klecí H. Uspořádání hlavňové střely 1 pro pušky v hnací kleci 11 a v nábojnici 12 je plně identické s uspořádáním podle obr. 1. Jádro 3 se skládá v jednom kuse z hlavy 3.1 a těla 8 střely, přičemž hlava 3.1 střely má po sobě a začínaje zepředu štíhlou kuželovitou špičku 4 ve tvaru komolého kužele, válcovitý úsek 5 a na zadní straně uspořádaný kuželovitý úsek 6 tvaru komolého kužele. Na kuželovitý úsek 6 tvaru komolého kužele se napojuje tělo 8 střely. To sestává z přechodového dílu 8.3 tvaru komolého kužele, hraničícího s kuželovitým úsekem 6 tvaru komolého kužele hlavy 3.1 střely, který přechází do válcovitého koncového úseku 84. Na konci tohoto válcovitého koncového úseku 8.4 je s ním v jednom kuse vytvořeno deskové dno 9. Válcovitý koncový úsek 8.4 je opatřen rýhováním 15. Plášť 2 má průchozí vrtání 7 a sestává ze zadní strany z přechodového úseku 7.3 a z přední strany z dopředu se rozšiřujícího koncového úseku 74. V tomto koncovém úseku 74 je tloušťka stěny pláště 2 trvale zmenšena. Své nejslabší místo, které představuje místo žádaného zlomu, má na přechodu k pravoúhlé dovnitř zahnutého nákružku 16, který uvolňuje otvor 17 s průměrem přechodového úseku 7.3 průchozího vrtání 7. Jádro 3 se opírá v nabitém stavu podle obr. 3 přes válcovitý úsek 5 hlavy 3.1 a horní konec válcovitého koncového úseku 8.4 těla 8 o vnitřní stěny přechodového úseku 7.3 průchozího vrtání 7 a tím je radiálně fixováno v plášti 2. Jeho axiální fixování v plášti 2 se v nabitém stavu uskutečňuje tím, že je krátký úsek rýhování 15 těla 8 vtlačen do průchozího vrtání 7 pláště 2, jak vyplývá z obr. 3. Tím jsou plášť 2 a jádro 3 vzájemně proti sobě fixovány, což přináší reprodukovatelné poměry pro sestavení hlavňové střely 1 pro pušky. Při vyvinutí výstřelu se odehrávají procesy vysvětlené k předcházejícímu příkladu provedení. Jediný rozdíl spočívá v to, že zde není uvažována žádná svěrací podložka 10, nýbrž rýhování 15 těla 8 je plně zasunuto do vnitřních stěn přechodového úseku 7.3 průchozího vrtání 7 pláště 2, čímž je vytvořeno velmi pevné spojení mezi jádrem 3 a pláštěm 2. Na konci vyvinutí výstřelu má hlavňová střela 1 pro pušky definitivní tvar znázorněný na obr. 4, přičemž hnací klec 11 ie již odhozena. Z tohoto znázornění vyplývá, že plášť 2 je na přední straně uzavřen, protože válcovitý úsek 5 hlavy 3.1 plně vyplní otvor 17 nákružku 16. Toto provedení a štíhlá kuželovitá špička 4 tvaru komolého kužele hlavy 3.1 propůjčují hlavňové střele 1 pro pušky dobré vnější balistické vlastnosti. Ale také cílové balistické vlastnosti této hlavňové střely 1 pro pušky jsou vynikající. Tak má velký hloubkový účinek při velmi dobré zhřibovatění (zvětší průřezu). Při dopadu na cíl se nákružek 16 na místě žádaného zlomu směrem dovnitř zlomí, čímž se hlavňová střela 1 pro pušky na své čelní ploše 2.1 z přední strany otevře, při proniknutí cílového média se může tato zatlačit do volného prostoru, vytvořeného mezi stěnami koncového úseku 74 průchozího vrtání 7, kuželovitého úseku 6 tvaru komolého kužele hlavy 34, jakož i přechodového dílu 8.3 těla 8. Tím se podporována směrem ven skloněnými stěnami koncového úseku 74, horní okrajová oblast pláště 2 ohrne směrem ven, to znamená, že se průřez střely žádoucím způsobem zvětší. Nadto uvedené zhřibovatění pláště 2 přečnívá štíhlou kuželovitou špičku 4 v závislosti na stupni deformace pláště 2,viděno relativně vůči němu. To v cílovém médiu způsobí, podporováno rotací hlavňové střely 1 pro pušky, přímo probíhající kanál průstřelu, takže tato hlavňová střela 1 pro

-4CZ 294464 B6 pušky má méně než jiné střely sklon k tomu, aby se v cíli postavila napříč nebo se házela. Pro řízení deformačního chování hlavy 3.1 střely 1 může být hlava 3.1 provedena z proměnlivého materiálu a/nebo může být dutá. Na obr. 5 je znázorněn další příklad provedení hlavňové střely 1 pro pušky podle vynálezu, analogicky k obr. 2 a obr. 4. Od znázornění sestavení v nábojnici bylo upuštěno, protože toto je plně identické s obr. 4. U hlavňové střely 1 pro pušky znázorněné na obr. 5 spočívá jediný rozdíl vůči střele předcházejícího příkladu provedení v tom, že nákružek 16 byl na čelní ploše 2.1, uspořádané na přední straně, vynechán. Plášť 2 je zde tedy na své přední straně zepředu opatřen. Na základě tohoto provedení nastane zhřibovatění pláště 2 v cíli bez zpoždění, je tedy větší než u předchozího příkladu provedení. Vykoupeno je ti cílově balistickou výhodou s menším hloubkovým účinkem a vnějšími balistickými nevýhodami, jako je odpor vzduchu, dráha letu.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Podkalibemí hlavňová střela, zejména pro pušky s částečně nebo plně protaženou hlavní, uspořádaná v oddělitelné hnací kleci (11) výsuvné tlakem plynu z nábojnice (12) pro vynesení střely (1) hlavní (13) z pušky, a tvořená pláštěm (2) s jádrem (3) uloženým suvně v axiálním průchozím vrtání (7) pláště (2), v y z n a č u j í c í se tím, že jádro (3) střely (1), zahrnující hlavu (3.1), uspořádanou na jednom konci těla (8), jehož druhý konec je opatřen deskovým dnem (9) s průměrem větším, než průměr těla (8), je posuvné mezi výchozí polohou před vývojem výstřelu, ve které hlava (3.1) střely (1) převážně zasahuje do předního konce pláště (2) a tělo (8) vystupuje z vrtání (7) zadního konce pláště (2) a mezi letovou polohou po vyvinutí výstřelu, ve které hlava (3.1) střely (1) převážně vystupuje z předního konce pláště (2), tělo (8) zasahuje do vrtání (7) a deskové dno (9) dosedá k zadnímu konci pláště (2), přičemž v letové poloze je jádro (3) v plášti (2) uloženo pevně.
2. 2. Podkalibemí hlavňová střela podle nároku 1, vyznačující se tím, že v letové poloze jádra (3) je tělo (8) uloženo ve vrtání (7) s radiálním přesahem.
3. 3. Podkalibemí hlavňová střela podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jádro (3) střely (1) je alespoň ve své části tvořeno tvrdším materiálem, než plášť (2) střely (1).
4. 4. Podkalibemí hlavňová střela podle nároku 3, vyznačující se tím, že jádro (3) střely (1) sestává alespoň ve své části z oceli a plášť (2) střely (1) z mědi.
5. 5. Podkalibemí hlavňová střela podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že tělo (8) střely (1) sestává z oceli a hlava (3.1) střely (1) z lehkého kovu nebo plastu.
6. 6. Podkalibemí hlavňová střela podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že hlava (3.1) střely (I) je opatřena aerodynamicky tvarovanou špičkou (4) ve tvaru kužele, ve výchozí poloze před vývojem výstřelu převážně zapuštěnou v plášti (2) střely (1).
7. 7. Podkalibemí hlavňová střela podle nároku 6, vyznačující se tím, že ve výchozí poloze je vzdálenost (a) mezi dosedací plochou (2.2) zadního konce pláště (2) a přivrácenou čelní plochou (9.1) deskového dna (9) rovna hloubce (b) zapuštění kuželovité špičky (4) hlavy (3.1) do pláště (2) střely (1).
8. 8. Podkalibemí hlavňová střela podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v letové poloze jádra (3) uzavírá hlava (3.1) svým vnějším obvodem otvor (17) vytvořený v čelní ploše (2.1) přední strany pláště (2).

   -5CZ 294464 B6
9. 9. Podkalibemí hlavňová střela podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v letové poloze jádra (3) je mezi vnější stěnou pláště (2) a hlavou (3.1), kuželovým dílem (6) nebo přechodovým úsekem (8.3) prstencovitá štěrbina.
10. 10. Podkaliberní hlavňová střela podle některého z předchozích nároků laž9, vyznačující se tím, že pro řízení deformačního chování pláště (2) střely (1) po dopadu na cíl je plát (2) vytvořen z více dílů nebo má v axiálním směru narůstající nebo klesající pevnost a/nebo je tloušťka stěny pláště (2) proměnlivá a/nebo je plášť (2) opatřen tvarovými místy žádaného zlomu.
11. 11. Podkaliberní hlavňová střela podle některého znároků lažlO, vyznačující se tím, že pro řízení deformačního chování pláště (2) střely (1) po dopadu na cíl je jádro (3) střely (1) v oblasti mezi hlavou (3.1) a tělem (8) opatřeno obvodovým zářezem.
12. 12. Podkalibemí hlavňová střela podle některého znároků 1 až 11, vyznačující se tím, že pro řízení deformačního chování hlavy (3.1) střely (1) po dopadu na cíl je hlava (3.1) vytvořena z více dílů nebo má v axiálním směru narůstající nebo klesající pevnost a/nebo je hlava (3.1) dutá.