CZ294607B6

CZ294607B6 - Pneumatika

Info

Publication number: CZ294607B6
Application number: CZ19993202A
Authority: CZ
Inventors: Ram Murthy Krishnan; Gary Thomas Belski
Original assignee: The Goodyear Tire & Rubber Company
Priority date: 1997-03-10
Filing date: 1998-01-26
Publication date: 2005-02-16
Also published as: EP1007379B1; WO1998040229A1; PL335582A1; JP2002510259A; DE69805529D1; KR20000076085A; ATE217843T1; DE69805529T2; EP1007379A1; ZA981531B; AU6256398A; PL191487B1; TW425356B; CA2282592A1; CN1255096A; BR9808220A; CZ9903202A3; CN1097527C; US5743973A

Abstract

Pneumatika na bázi pryže obsahuje v pryžové složce elektricky orientovaný materiál, který je tvořen alespoň dvěma elektricky vodivými kovovými prvky, např. oceli, mědi a jejich slitin, uloženými ve vzájemné blízkosti, a elektricky vodivým pryžovým materiálem např. na bázi pryže s elastomery 1,3-butadienu a isoprenu, který je ve styku s těmito kovovými prvky a tvoří jejich elektrické propojení, přičemž elektricky vodivý pryžový materiál má tloušťku 0,1 až 1 mm a měrný odpor 3 až 200 .OMEGA..cm.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká pneumatiky z pryže, která obsahuje elektricky orientovaný složený materiál.

Dosavadní stav techniky

Pro různé použití může být žádoucí i) uložit elektricky vodivé kovové prvky do pryžové složky pryžové pneumatiky a ii) nejméně dva takové kovové prvky elektricky spojit. Takovými kovovými prvky mohou být například dráty, destičky nebo jiné útvary.

Vzhledem k tomu, že dochází k dynamickým posunům různých pryžových složek v pneumatice v průběhu jejího používání, je možno uvažovat o mechanickém spojení uvedených kovových prvků, avšak běžné upevnění například svařováním a podobně není dobře použitelné vzhledem k tomu, že vzniká riziko přerušení elektrického spoje i) v průběhu výroby a vytvrzení pneumatiky nebo ii) při provozu za běžných pracovních podmínek v průběhu času.

Vynález si tedy klade za úkol navrhnout spojení kovových prvků elektricky vodivým pryžovým materiálem.

Důležitým požadavkem kladeným na takový elektricky vodivý pryžový materiál je nejen alespoň relativní elektrická vodivost, nýbrž také fyzikální vlastnosti dovolující uložení tohoto materiálu jako složky pneumatiky tak, aby elektrické spojení bylo v průběhu času udrženo.

Je zřejmé, že může být také žádoucí použít elektricky izolační pryžový materiál v těsné blízkosti nebo ve styku s alespoň částí elektricky vodivého kovového prvku a/nebo elektricky vodivého pryžového materiálu.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je tedy navržena pneumatika na bázi pryže, jejíž podstata spočívá v tom, že v pryžovém materiálu složky pneumatiky obsahuje elektricky orientovaný složený materiál, tvořený a) alespoň dvěma elektricky vodivými kovovými prvky, uloženými ve vzájemné blízkosti ab) elektricky vodivým pryžovým materiálem, který se dotýká uvedených kovových prvků a elektricky je propojuje, přičemž elektricky vodivý pryžový materiál má tloušťku 0,1 až 1 mm a měrný odpor v rozmezí 3 až 200 Q.cm, a přičemž uvedená složka pneumatiky je zvolena z kostry pneumatiky, bočnice pneumatiky a/nebo vnitřního vyložení pneumatiky.

Ve výhodném provedení má pryžový materiál složky pneumatiky měrný odpor nejméně 10⁴Q.cm.

Kovové prvky jsou výhodně tvořeny nejméně jedním kovem ze skupiny ocel, měď a jejich slitiny včetně mosazi a/nebo je tímto kovem povlečen jejich zevní povrch. Výhodně nejméně 1 kovový prvek má tvar drátu s průměrem 0,4 až 6,5 mm.

Je zřejmé, že tenká elektricky vodivá vrstva pryžového materiálu může překrývat část kovových prvků, může je zcela nebo částečně zapouzdřovat nebo může být nejméně jeden z kovových prvků uložen jako vrstva mezi dvěma vrstvami elektricky vodivého pryžového materiálu. Je zřejmé, že by bylo možno navrhnout ještě řadu obdobných provedení.

- 1 CZ 294607 B6

Základním úkolem vynálezu je vytvoření elektricky orientovaného složeného materiálu, avšak současně je nutno vytvořit také elektricky vodivý pryžový materiál tak, aby byl relativně kompatibilní s tou složkou pneumatiky, do níž má být uložen nebo alespoň částečně uložen.

Podle jednoho výhodného provedení vynálezu tedy pryžový materiál vulkanizovaný sírou a použitý jako elektricky vodivý pryžový materiál má pevnost v tahu při teplotě 23 °C v rozmezí 10 až 20 MPa, průtažnost při teplotě 23 °C v rozmezí 200 až 300 %, 200 % modul při teplotě 23 °C v rozmezí 10 až 15 MPa, 100% modul při teplotě 23 °C v rozmezí 4,5 až 5,5 MPa a tvrdost Shore A v rozmezí 80 až 90.

Výhodně nejméně jeden z kovových prvků má tvar drátu s průměrem 0,4 až 6,5 mm, přičemž elektricky vodivý pryžový materiál má měrný odpor v rozmezí 3 až 20 Q.cm a je tvořen elastomery, které jsou zvoleny z nejméně jednoho homopolymeru a kopolymerů 1,3-butadienu a isoprenu, kopolymerů 1,3-butadienu a/nebo isoprenu se styrenem nebo alfa-methylstyrenem, butylových pryží a halogenbutylových pryží ze skupiny nejméně jedné chlorbutylové pryže a brombutylové pryže.

Jako reprezentativní příklady takových elastomerů je možno uvést cis-l,4-polybutadien, trans-

1.4- polybutadien, syndiotaktický polybutadien, přírodní a syntetický polyisopren, pryž kopolymeru styrenu a butadienu, připravenou polymerací z roztoku nebo vodné emulze, pryž kopolymerů isoprenu a butadienu, styrenu a isoprenu a také terpolymerovou pryž styrenu, isoprenu a butadienu.

Při praktickém provedení je elektricky vodivý pryžový materiál tvořen převážně přírodní cis-

1.4- polyisoprenovou pryží nebo trans-1,4-polybutadienovou pryží.

Elektricky vodivý pryžový materiál může být vzhledem ke 100 hmotnostním dílům pryže (phr) tvořen (A) elastomerem nebo elastomery zvolenými ze i) 80 až 100 hmotnostních dílů přírodní cis-l,4-polyisoprenové pryže a/nebo trans-l,4-polybutadienové pryže, obsahující nejméně 50% hmotnostních trans-isomeru a nejméně 15% hmotnostních vinylové pryže, přičemž s výhodou jde o přírodní pryž a ii) až 20 hmotnostních dílů nebo 0 nebo 10 až 20 hmotnostních dílů a) nejméně jedné pryže na bázi dienu ze skupiny syntetického cis-l,4-polyisoprenu, cis-

1.4- polybutadienu, kopolymerů isoprenu a 1,3-butadienu a kopolymerů isoprenu a/nebo 1,3butadienu s vinylovou aromatickou sloučeninou, například styrenem a/nebo alfa-metylstyrenem a/nebo b) kopolymerů isobutylenu a konjugovaného dienu, například isoprenu a/nebo halogenovaného kopolymerů isobutylenu a konjugovaného dienu, (B) 50 až 100, s výhodou 75 až 100 hmotnostních dílů uhlíkové černi s velikostí částic v rozmezí 10 až 30 nm, s jodovým adsorpčním číslem v rozmezí 190 až 1500, s výhodou 190 až 300 m²/g a hodnotou pro dibutylftalát DBP v rozmezí 110 až 350, s výhodou 110 až 200 cm³/100 g při vytvrzení sírou nebo po vulkanizaci, přičemž pryžový materiál má shora uvedený měrný odpor v rozmezí 3 až 200, například 3 až 100 a s výhodou 3 až 20 Q.cm. Je zřejmé, že mohou být při praktickém provedení nutné určité úpravy, pokud jde o volbu elastomerů nebo jiných složek včetně uhlíkové černi v závislosti na fyzikálních vlastnostech a na požadovaném měrném odporu. Tyto úpravy snadno provede každý odborník. Příkladem uhlíkové černi, vhodné pro použití v elektricky vodivém pryžovém materiálu mohou být například materiály, označované podle ASTM označením N472 nebo N294 a také prostředky Black Pearl 2000 a Vulcan pA90 (Cabot Corporation). V některých případech je možno užít také acetylénovou uhlíkovou čerň.

V jednom výhodném provedení vynálezu jsou elektricky vodivé kovové prvky, elektricky propojené pomocí elektricky vodivého pryžového materiálu uloženy ve vzájemné vzdálenosti 5 mm. Tato vzájemná vzdálenost může být také 10 nebo obzvláště výhodně 2 mm. Je zřejmé, že ve

-2 CZ 294607 B6 vzájemné blízkosti mohou být uloženy 2 nebo větší počet kovových prvků, které se spolu stýkají svými konci nebo jiným způsobem.

Podle jednoho výhodného provedení vynálezu je v kontaktu s částí elektricky vodivého pryžového materiálu, který je složkou elektricky orientovaného složeného materiálu, a s nejméně jedním z elektricky vodivých kovových prvků, které jsou obsaženy v elektricky orientovaném složeném materiálu, uložen sírou vytvrzený pryžový materiál s vysokým elektrickým odporem, který má měrný odpor nejméně ΙΟ¹⁰ Ω.ωη.

Při praktickém provedení může být tento pryžový materiál s vysokým elektrickým odporem tvořen (A) nejméně jednou pryží na bázi dienu ze skupiny homopolymerů isoprenu a 1,3— butadienu, kopolymerů isoprenu a 1,3-butadienu a kopolymerů isoprenu a/nebo 1,3-butadienu a vinylové aromatické sloučeniny, například styrenu a/nebo alfa-metylstyrenu a/nebo (B) kopolymerem, například isobutylenem a konjugovaným dienem, například isoprenem a/nebo halogenovaným kopolymerem isobutylenu a konjugovaného dienu a (C) 0 až 10, s výhodou 0 až 5 hmotnostními díly uhlíkové černi vzhledem ke 100 hmotnostním dílům pryže.

Při praktickém provedení je pryžový materiál složky pneumatiky, do níž je uložen elektricky orientovaný složený materiál, tvořen jednou nebo větším počtem složek, přičemž každá z těchto složek obsahuje 25 až 60 hmotnostních dílů vyztužující uhlíkové černi na 100 hmotnostních dílů pryže a má měrný odpor 10⁴, obvykle ale nejméně 10¹⁰ Ω-cm.

To znamená, že pryžový materiál, do nějž je elektricky vodivý složený materiál uložen, má podstatně vyšší měrný odpor než elektricky vodivý pryžový materiál a s výhodou také nižší měrný odpor než pryžový materiál s vysokým elektrickým odporem.

Z běžných typů uhlíkové černi, které jsou užívány pro zpevnění pryží, je možno jako materiály vhodné pro použití v pryžovém materiálu s vysokým elektrickým odporem uvést například N110, N-220, N-231, N-234, N-330, N-375 a N-550.

Ve výhodném provedení vynálezu je složkou pneumatiky vnitřní vyložení pneumatiky.

V jiném výhodném provedení vynálezu je složkou pneumatiky kostra pneumatiky.

Vulkanizovaný pryžový materiál s vysokým elektrickým odporem může mít vhodné fyzikální vlastnosti, například pevnost v tahu při teplotě 23 °C, v rozmezí 20 až 30 MPa, průtažnost při téže teplotě 600 až 900 %, 10 % modul při téže teplotě v rozmezí 0,2 až 0,5 MPa, 100 % modul při téže teplotě v rozmezí 1 až 3 MPa a tvrdost Shore A 40 až 55.

V případě elektricky nevodivé pryže nebo pryžového materiálu s vysokým elektrickým odporem pro použití podle vynálezu je výhodné, aby měrný odpor tohoto materiálu byl v rozmezí 10¹² až 10¹⁶ Q.cm a s výhodou měl nejméně o ΙΟ¹⁰ Ω.αη vyšší měrný odpor pryžové matrice, do níž je celá sestava uložena.

Měrný odpor pro nevodivý pryžový materiál a pro různé pryžové složky pneumatiky je možno měřit podle normy ASTM č. D257, zatímco měrný odpor pro vodivou složku pryže vzhledem k malým naměřeným hodnotám se s výhodou měří pomocí zařízení Keithly Wave Tek DM25XT (Keithly Instruments), nebo podobným zařízením, schopným měřit poměrně nízký měrný odpor takového materiálu.

Pod pojmem měrný odpor se rozumí hodnota vypočítaná podle rovnice r = (R).(A)/l

-3 CZ 294607 B6 kde r znamená měrný odpor v Q.cm, R znamená odpor v ohmech, A znamená plochu průřezu v cm² a 1 znamená délku v cm. Jde tedy o hodnotu, odlišnou od prostého odporu, který se vyjadřuje v ohmech.

Je zřejmé, že jednotlivé pryžové materiály je možno připravit obvyklým způsobem pro výrobu takových materiálů, například tak, že se smísí různé složky pryže, vulkanizovatelné pomocí síry a různé běžné přísady, například prostředky pro vytvrzení, jako síra, aktivátory, urychlovače a zpomalovače, přísady usnadňující zpracování, jako oleje, pryskyřice, oxidy křemíku, změkčovadla, plniva, pigmenty, mastné kyseliny, vosky, oxid zinečnatý, antioxidační činidla, činidla chránící proti vlivu ozónu, peptizační činidla a vyztužující materiály, například uhlíková čerň. Jak je všeobecně známo, volí se jednotlivé přísady podle uvažovaného příštího použití těchto vulkanizovatelných materiálů.

Typická použitelná množství uhlíkové černi pro účely vynálezu byla již uvedena výše.

V případě elektricky vodivého pryžového materiálu pro použití v elektricky orientovaném složeném materiálu se může pohybovat typické množství lepkavých pryskyřic v rozmezí 0,5 až 10, obvykle 1 až 5 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže, přísady pro usnadnění zpracování se obvykle užijí v množství 1 až 10 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže. Může jít například o aromatické, naftenové a/nebo parafínové oleje, obvykle je zapotřebí pouze velmi malé množství oleje. Typické množství antioxidačních látek je 1 až 5 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže. Z těchto látek je možno uvést například difenyl-p-fenylendiamin a další látky, uvedené například v publikaci Vanderbilt Rubber Handbook, 1978, str. 344-346. Typické množství ochranných látek proti ozónuje 1 až 5 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže. Typické množství mastných kyselin v případě, že tyto látky jsou použity a z nichž je výhodná především kyselina stearová, se může pohybovat v rozmezí 0,5 až 5 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže. Je nutno uvést, že kyselina stearová, běžně užívaná při výrobě pryže, obsahuje 30 až 80 % hmotnostních kyseliny stearové a zbytek tvoří jiné nasycené mastné kyseliny, obsahující 12, 14, 16 a 20 atomů uhlíku. Tento poměrně nečistý materiál se obvykle při výrobě pryže jednoduše uvádí jako kyselina stearová a tak také bude označován pro účely vynálezu. Typické množství oxidu zinečnatého je v rozmezí 2 až 5, v některých případech však až 15 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže. Typické množství vosku je 1 až 5 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže. Často se užívají mikrokrystalické vosky. Peptizační látky se užívají v typickém množství 0,1 až 1 hmotnostní díl na 100 dílů hmotnostních pryže, typickými látkami z této skupiny jsou například pentachlortiofenol a dibenzamidodifenyldisulfid.

Vulkanizace se provádí v přítomnosti vulkanizačního činidla s obsahem síry. Jako příklady takových činidel je možno uvést volnou síru nebo sloučeniny, které síru obsahují, například amindisulfid, polymerní polysulfídy nebo adiční produkty síry a olefínu. S výhodou se užije čistá síra. Jak je obecně známo, vulkanizační činidla s obsahem síry se užívají v množství 0,5 až 5 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže a někdy až 8 hmotnostních dílů na 100 dílů hmotnostních pryže, nejobvyklejší rozmezí je 1,0 až 3,5, s výhodou 2 až 3 hmotnostní díly na 100 dílů hmotnostních pryže.

Urychlovače se užívají k řízení vulkanizační doby a/nebo teploty při vulkanizaci a ke zlepšení vlastností výsledného výrobku. V jednom z možných provedení je možno použít jednoduchý systém urychlovače, tzn. primární urychlovač. Primární urychlovače se obvykle užívají v celkovém množství 0,5 až 4, s výhodou 0,8 až 2 hmotnostní díly na 100 dílů hmotnostních pryže.

V dalším možném provedení lze užít směs primárního a sekundárního urychlovače v množství 0,05 až 3 hmotnostní díly na 100 dílů hmotnostních pryže k aktivaci a zlepšení vlastností výsledného výrobku. Je možno předpokládat, že kombinace urychlovačů má synergní účinek na

-4CZ 294607 B6 výsledné vlastnosti a že tedy použití kombinace je výhodnější než použití týchž urychlovačů jednotlivě. Mimo to je možno tímto způsobem dosáhnout zpomalení účinku v případě použití urychlovačů, které nejsou ovlivněny běžnými teplotami zpracování, avšak urychlují vytvrzení až při běžných vulkanizačních teplotách. Je také možno použít zpomalovače vulkanizace. Vhodnými typy urychlovačů jsou aminy, disulfidy, guanidiny, thiomočoviny, thiazoly, thiuramy, sulfenamidy, dithiokarbonáty a xantáty. Primárním urychlovačem je s výhodou sulfenamid. V případě použití druhého urychlovače je tímto urychlovačem s výhodou guanidin, dithiokarbamát nebo thiuramová sloučenina. Přítomnost a relativní množství vulkanizačního činidla s obsahem síry a urychlovače není předmětem vynálezu.

Také přítomnost a relativní množství svrchu uvedených přísad nespadají do rozsahu vynálezu, který se primárně týká použití vodivých pryžových materiálů ve spojení se svrchu uvedeným složeným materiálem v pneumatice.

Míšení pryžových materiálů je možno uskutečnit pomocí známých postupů. Složky se například typicky mísí nejméně ve dvou stupních, z nichž při jednom z nich ještě nevzniká výsledný výrobek, který vzniká až v konečném stupni míšení. Prostředky pro vytvrzení se obvykle přidávají až v konečném stupni, obvykle označovaném jako produktivní stupeň míšení, v tomto stupni dochází k míšení obvykle při nižší teplotě, než je teplota míšení v předchozích stupních. Naproti tomu uhlíková čerň a další složky se s pryží mísí v jednom nebo větším počtu předchozích neproduktivních stupňů míšení. Pojmy neproduktivní a produktivní stupně míšení jsou v oboru běžně užívány.

Svrchu uvedený elektricky orientovaný složený materiál může být alespoň z části uložen do různých pryžových složek pneumatiky, jak již bylo popsáno svrchu. Tyto pneumatiky mohou být vytvořeny, zpracovány, lisovány a tvrzeny známými postupy.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, v nichž jsou všechny díly a procentuální údaje hmotnostní a které nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 měděné dráty s průměrem 0,6 cm mají být uloženy do piyžové složky pneumatiky, a to do kostry pneumatiky, postranní stěny nebo vnitřního vyložení. Konec jednoho ze dvou těchto měděných drátů se uloží ve vzdálenosti přibližně 1 mm od konce druhého měděného drátu, takže měděné dráty spolu nejsou ve styku ani k sobě nejsou nijak, například pájením, upevněny.

Odpovídající konce měděných drátů jsou spolu elektricky propojeny malým tenkým proužkem elektricky vodivého pryžového materiálu s poměrně nízkým měrným odporem. Složený materiál, tzn. elektricky vodivé dráty a proužek elektricky vodivého pryžového materiálu se uloží do složky pneumatiky.

Proužek elektricky vodivého pryžového materiálu má šířku přibližně 2,54 cm a tloušťku přibližně 15 až 20 mil, tzn. 0,4 až 0,5 mm.

Složení pryžového materiálu, obsahujícího pro vyztužení uhlíkovou čerň a použitého pro výrobu elektricky vodivého proužku pryže je uvedeno v následující tabulce 1 jako příklad A.

Materiál, použitý jako pryžový materiál s vysokým elektrickým odporem nebo izolační materiál, určený pro uložení v blízkosti elektricky vodivého proužku proti povrchu proužku, odvráceného

-5CZ 294607 B6 od povrchu, spojujícího měděné dráty je uveden svým složením v následující tabulce 1 jako příklad B.

Mimo to byla užita běžná množství antidegradačních látek, parafenylendiaminu nebo hydrochinolinových derivátů, mastné kyseliny (kyselina stearová), oxid zinečnatý, síra a urychlovač sulfenamidového typu.

Tabulka 1 A: neproduktivní míšení

Materiál	Příklad	Příklad
Přírodní pryž¹	A-díly	B-díly
100	100
Antidegradační činidlo	2	2
Uhlíková čerň N472	95	0
Uhlíková čerň N550	0	3,8
Oxid křemičitý²	17	17
Tvrdá hlinka³	0	17
Antidegradační činidlo	3	3
Látky pro usnadnění zpracování⁴	4	4
Kyselina stearová	1	1

Tabulka 1 B: produktivní směs

Materiál

Oxid zinečnatý

Antidegradační činidlo Síra

Urychlovače

Příklad

A-díly

3.1

1.1

Příklad

B-díly

3.1

1.1

1. přírodní cis— 1,4-polyisoprenová pryž

2. oxid křemičitý, Hi-Sil 243LD (PPG company)

3. typbentonitu

4. fenolformaldehydová pryskyřice a alkylovaná pryskyřice na bázi aromatického naftenového uhlovodíku.

Příklad 2

Připravené směsi pro výrobu pryže byly vytvrzeny při teplotě 150 °C v průběhu přibližně 36 minut a výsledné vytvrzené vzorky pryže byly vyhodnoceny na své fyzikálně-chemické vlastnosti, tak je uvedeno v následující tabulce 2, uveden je průměr fyzikálních vlastností. Uvedené příklady A a B odpovídají příkladům A a B z příkladu 1.

-6CZ 294607 B6

Tabulka 2

Vlastnost	Příklad A	Příklad B
200 % modul, MPa	11,6	2,1
50 % modul, MPa	3,2	0,8
Pevnost v tahu MPa	13,4	24,4
Průtažnost %	255	768
Tvrdost Shore A, 23 °C	84	48
Měrný odpor Q.cm¹	10	0,3x10'

1. měrný odpor pro příklad B byl stanoven podle normy ASTM č. D257 a pro příklad A byl stanoven pomocí zařízení Keithly Wave Tek DM25XT (Keithly Instruments) při použití proužku s délkou 16 cm, šířkou 11 cm a tloušťkou 0,2 cm.

Typický specifický odpor pro vulkanizovaný pryžový materiál jako složku pneumatiky, do níž má být uložen složený materiál je například 0,3xl0^{14 *} Q.cm, což je typická hodnota pro pryžový materiál, který obsahuje přibližně 45 až 55 phr běžné uhlíkové černi pro toto použití.

Měrný odpor pro vzorek z příkladu A, vulkanizovaný působením síry, tzn. pro elektricky vodivý pryžový materiál, užitý pro elektrické spojení konců měděných drátů má typickou hodnotu 5 až 10 Q.cm, takže tento materiál je zřejmě a podstatně elektricky daleko vodivější než svrchu uvedená pryžová složka pneumatiky.

Měrný odpor pro vzorek z příkladu B, vulkanizovaný sírou, tzn. pro pryžový materiál, elektricky poměrně nevodivý byl 10¹⁴ Q.cm, takže tento materiál je zřejmě a podstatně elektricky izolující ve srovnání s pryžovým materiálem z příkladu A, přestože je poněkud obdobný svrchu uvedenému pryžovému materiálu pro výrobu pneumatiky.

Mimo to je z fyzikálních vlastností vzorků z příkladů A a B možno usoudit, že oba tyto vzorky jsou ve fyzikálním smyslu v podstatě kompatibilní s běžnými pryžovými složkami pneumatik.

Vynález byl osvětlen na základě svých typických provedení v souvislosti s jednotlivými příklady. Je však zřejmé, že by bylo možno uskutečnit ještě řadu různých změn, variací a modifikací, aniž by došlo k odchylkám od smyslu vynálezu, takže taková provedení by rovněž spadala do oboru vynálezu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Pneumatika na bázi pryže, vyznačující se tím, že v pryžovém materiálu složky pneumatiky obsahuje elektricky orientovaný složený materiál, tvořený a) alespoň dvěma elektricky vodivými kovovými prvky, uloženými ve vzájemné blízkosti, a b) elektricky vodivým pryžovým materiálem, který se dotýká uvedených kovových prvků a elektricky je propojuje, přičemž elektricky vodivý pryžový materiál má tloušťku 0,1 až 1 mm a měrný odpor v rozmezí 3 až 200 Q.cm, a přičemž uvedená složka pneumatiky je zvolena z kostry pneumatiky, bočnice pneumatiky a/nebo vnitřního vyložení pneumatiky.

2. Pneumatika podle nároku 1,vyznačující se tím, že pryžový materiál složky pneumatiky má měrný odpor nejméně 10⁴ Q.cm.

-7 CZ 294607 B6

3. Pneumatika podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že kovové prvky jsou tvořeny nejméně jedním kovem ze skupiny ocel, měď a jejich slitiny včetně mosazi a/nebo je tímto kovem povlečen jejich zevní povrch.

4. Pneumatika podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že nejméně 1 kovový prvek má tvar drátu s průměrem 0,4 až 6,5 mm.

5. Pneumatika podle některého z nároků 1 až 4, vy zn aču j í cí se tí m , že pryžový materiál vulkanizovaný sírou a použitý jako elektricky vodivý pryžový materiál má pevnost v tahu při teplotě 23 °C v rozmezí 10 až 20 MPa, průtažnost při teplotě 23 °C v rozmezí 200 až 300 %, 200 % modul při teplotě 23 °C v rozmezí 10 až 15 MPa, 100 % modul při teplotě 23 °C v rozmezí 4,5 až 5,5 MPa a tvrdost Shore A v rozmezí 80 až 90.

6. Pneumatika podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že nejméně jeden z kovových prvků má tvar drátu s průměrem 0,4 až 6,5 mm, přičemž elektricky vodivý pryžový materiál má měrný odpor v rozmezí 3 až 20 Ω.αη a je tvořen elastomery, které jsou zvoleny z nejméně jednoho homopolymeru a kopolymerů 1,3-butadienu a isoprenu, kopolymerů 1,3-butadienu a/nebo isoprenu se styrenem nebo alfa-methylstyrenem, butylových pryží a halogenbutylových pryží ze skupiny nejméně jedné chlorbutylové pryže a brombutylové pryže.

7. Pneumatika podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že elektricky vodivé kovové prvky, elektricky propojené pomocí elektricky vodivého pryžového materiálu jsou uloženy ve vzájemné vzdálenosti 5 mm.

8. Pneumatika podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že v kontaktu s částí elektricky vodivého pryžového materiálu, který je složkou elektricky orientovaného složeného materiálu, a s nejméně jedním z elektricky vodivých kovových prvků, které jsou obsaženy v elektricky orientovaném složeném materiálu, je uložen sírou vytvrzený pryžový materiál s vysokým elektrickým odporem, který má měrný odpor nejméně ΙΟ¹⁰ Ωχιη.

9. Pneumatika podle některého z nároků 1 až 8, vy z n a č u j íc í se t í m , že složkou pneumatiky je vnitřní vyložení pneumatiky.

10. Pneumatika podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že složkou pneumatiky je kostra pneumatiky.