CZ2994A3 - Method of quick securing of a cavity at underground and tunneling works and a dam formed by said method - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu rychlého zajištování dutiny při hlubinných důlních a tunelářských pracích, při kterém se mezi nadloží a podloží, zejména na přechodu porubu a chodby, ukládá ztracená podpůrná výztuž. Vynález se kromé toho týká hráze pro zajištování hornicky vytvářených dutin při hlubinných důlních a tunelových pracech, vytvořené zejména výše uvedeným způsobem, sestávající ze ztracené podpůrné výztuže v podstatě bodově podpírající nadloží, a dodatečně ukládané stavební hmoty.

Dosavadní stav techniky

Všude tam, kde musí být při hlubinných důlních pracech dutiny nechávány po delší dobu otevřené, používá se většinou hydraulická výztuž a kde kde je to potřebné pro kratší doby, používá se tak zvaná ztracená výztuž. Tato ztracená výztuž se používá především také tam, kde již nemůže být zpětně získána.

Tato ztracená podpůrrná výztuž sestává ze dřevěných sloupů, z prostorů vyplněných stavební hmotou se stěnami tvořenými tkaninou nebo pletivem, nebo z anhydritových stěn, u nichž se stavební hmota, tedy anhydrit, vstřikuje do dutiny, kterou vzhledem ke své viskozitě vyplňuje a při zpevnění potom vytvoří opěru mezi stropem a počvou. Přitom se také používají vymezovací materiály, aby se určila co možná přesně definovaná hráz. Často se také používá kombinace v takové formě, že se výztuž v oblasti zřizované hráze vyměňuje za dřevěné stojky nebo také dřevěné sloupy, aby se potom mohly zabudovat do hráze vytvořené z anhydritu nebo jiného materiálu.

Nevýhodné u toho známého způsobu a u hrází podle něj

-2vytvořených je, že je nožné pouze se značnými náklady hráz vytvořit tak, že opravdu přispívá k opření stropu, a že toto přispívání je trvalé. Zpravidla zůstávají bodově působící podpůrné výztuže také po zabudování hrázového materiálu nejprve účinné jako osamělé podpory, takže dochází k nevýhodným tlakovým špičkám a částečnému proboření nadložních vrstev. Důvodem pro to je, že hráz nemůže být zavedena s opřením až k hornině. Teprve po té, co se nadložní vrstvy proboří, stane se hráz co taková účinná, přičemž již dojde k nevýhodnému rozpojení nadložních vrstev. Tyto uvolněné nadložní vrstvy nemohou být zpravidla při dnes používaných hrázích už dostatečně zachyceny, takže dochází k deformaci výztuže a sice také chodbové výztuže a tím ke zúžení průřezu chodby.

Podstata vynálezu

Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob rychlého za jištění podzemních dutin, u něhož by byl vyloučen vznik tlakových špiček a u které je zapotřebí málo stavební hmoty, a odpovídající hráz. Pod pojmem rychlé zajištění se zde rozumí zajištění s důrazem na včasnost, t.j. v ranných stadiích příslišných důlních prací.

Tohoto cíle je podle vynálezu dosaženo tím, že jednotlivé stojky bodově působící ztracené podpůrné výztuže se nejprve uloží ve vzájemných odstupech při upnutí 20-80 N/mm² mezi nadloží a podloží pro vytvoření hráze a zajistí se, načež se na ně rovnoběžně s podélnou osou chodby po obou stranách podpůrné výztuže upevní lehký vymezovací prostředek, a takto vytvořená dutina se potom vyplní stavební hmotou ve formě lehkého nebo pěnového betonu, obklopující podpůrnou výztuž.

Dále přináší vynálezu způsob zajišťování dutiny při hlubinných důlních a tunelářských pracech, zejména na přechodu poruchu a chodby, při kterém se meti nadloží a podloží ukládá ztracená podpůrná výztuž, sestávající z mecha-3nicky předpínatelných a vytvrditelnou stavební hmotou vyplnitelných teleskopických oselových trubek, a stavební hmoty tvořící hráz která se včasně ukládá mezi lehké vymezovací prostředky probíhající rovnoběžně s podélným směrem chodby, přičemž lehké vymezovací prostředky jsou stabilizovány ocelovými tyčemi probíhajícími v podélném směru chodby, upevněnými na tkanině nebo pletivu lehkých vymezovacích prostředků, přičemž lehké vymezovací prostředky ve formě tkanin nebo pletiva jsou vystřiženy v délce zřetelně přesahující výšku hráze a délku bednících úseků, a přičemž stavební hmota je doplněna přidáním utěsněných kuliček z lehké hmoty.

Při tomto způsobu jsou výše popsané nevýhodné tlakové špičky odstraněny tím, že ještě dříve, než se hornina může v rozhodující míře pohnout, je již zajištěno plošné podepření ztacenou podpůrnou výztuží a uloženým pěnovým nebo lehkým betonem. Pěnový beton sice nemá takovou opěrnou sílu, jako podpůrná výztuž, ale zajištuje okolo příslušné podpůrné výztuže odlehčení nadložních vrstev, takže se tyto vrstvy již nemohou probořit, ale jsou místo toho spíše rovnoměrně podepřeny. Přitom se zpravidla postupuje tak, že se nejprve podpůrná výztuž upne mezi strop a počvu, takže se dosáhne již prvního opěrného účinku, aby se potom mohl beton nebo pěnobeton čerpat jednak do podpůrné výztuže, aby ji jistil, a jednak okolo podpůrné výztuže tak, že je účinně rovněž předepnut mezi nadložím a počvou. Tím je možné účinně zajistit silně ohroženou přechodovou oblast mezi porubem a chodbou, takže jednotlivé chodby mohou být zpravidla použity vícekrát bez přídavných zajištovacích opatření. Tím dosažitelné úspory nákladů jsou vzhledem k vysokým nákladům na narážení veliké.

Způsobem podle vynálezu je dosažena další velká výhoda, a to plynotěsné uzavření, takže CH₄ vystupující z oblasti stařiny se nemůže dostat do chodby. Kromě toho působí pěnový beton izolačně, takže teplo hromadící se ve stařině

-4rovněž nemůže působit do chodby. Vcelku jsou tím dosaženy zřetelné lepší klimatické hodnoty a výhodnější je dále, že způsob podle vynálezu může být použit nejen pro výrobu hrází, ale také k zajišťování a vyplňování dutin, přičemž se způsob vyznačuje tím, že se dá bez velkých nákladů rychle realizovat.

Zejména tam, kde se má vytvořit rychlé uzavření mezi porubem nebo těženou oblastí a zůstávající oblastí, je výhodné, uloží-li se podpůrná výztuž řadovitě a po té se na ni upevní lehký vymezovací prostředek ve formé drátěného pletiva nebo tkaniny, a nastříká a vystříká se pěnovým betonem. Tento způsob všeobecně přináší možnost kupříkladu velmi krátkodobě zřídit požární hráz, nebo prozatímní požární hráz, takže za touto prozatímní požární hrází může být vybudována konečná požární hráz nebo také konečná vodní hráz, přičemž horníci jsou předem a také během těchto prací chráněni prozatímní hrází. Tato ztracená podpůrná výztuž a drátěné pletivo nebo tkanina mohou přitom vymezovat tlouštku stěny vztahující se k průměru podpůrné výztuže, když je po obou stranách podpůrné výztuže upnuta odpovídající pletivo nebo tkanina a takto vytvořený úsek je potom vyplněn pěnovým betonem a je tím vyztužen a zesílen. V ostatních úsecích jsou řadovitě postavené jednotlivé stojky, tvořící podpůrnou výztuž, uloženy do dvou rovnoběžně probíhajících řad, takže může být vymezena hráz vykazující optimální šířku.

Rychlé a brzké zajištění, zejména přechodové oblasti mezi chodbou a porubem, se podle vynálezu dosáhne tím, že lehké vymezovací díly jsou stabilizovány ocelovými tyčemi probíhajícími v podélném směru chodby, upevněnými na tkaninu nebo pletivo vymezovacích vymezovacích prostředků, přičemž lehké vymezovací prostředky jsou vystřiženy v délce zřetelně přesahující výšku hráze a délku bednících úseků. Tento způsob přináší možnost, nejprve předem vymezit celou hráz a plánovat tak, že mohou být použity také stavební hmoty

-5brzy nesoucí a přebírající vyšší opěrné síly, nebot lehké vymezovací prostředky jsou samy použitými ocelovými tyčemi stabilizovány natolik, že stačí vzdorovat vnitřnímu tlaku plněné stavební hmoty. Tyto ocelové tyče se přitom opírají jednak o jednotlivé stojky a jednak o chodbovou výztuž, takže také při délkách 2 m a více je zajištěn potřebný tvar hráze.

Přitom jsou ocelové tyče v rozsáhlé míře zabudovány do stavební hmoty, takže představují účinné armování. Současně jsou lehké vymezovací díly tvarovány tak, že umožňují také v každém směru přesahování, které účinné zabraňuje vytékání stavební hmoty a zajištuje rychlou stavbu hráze. To platí obzvláště také pro oblast čela, která nyní může tvořit přibližně svislou stěnu, takže je dosaženo požadované brzy nesoucí zajištění. Přidáním utěsněných kuliček z lehké hmoty do stavební hmoty je možné dodat hrázi žádoucí a nastavitelnou poddajnost, když je toto požadováno, nebo je to potřebné s ohledem na dané podmínky. Pomocí vysvětlených způsobových kroků může být šířka hráze ze stavební hmoty zmenšena o přibližně jeden metr. To přináší především podstatně zmenšenou potřebu stavební hmoty a současně v souvislosti s chodbovou výztuží optimalizovaný opěrný účinek celé hráze.

Podle dalšího účelného provedení způsobu podle vynálezu se jako stavební hmota ukládá bobtnatelná sádra nebo sádra uvedená přidáním přísad do bobtnátelného stavu. Tato sádra nebo anhydrit se hodí především nejlépe pro dopravu, jedná se o stavební hmotu v dolech známou a má značné výhody zejména s ohledem na těsnicí účinek. Kromě toho může být tuhnutí odpovídajícími přísadami nastaveno tak, že se s tímto materiálem nebo stavební hmotou dosáhne velmi brzy opěrný účinek. Také zde je možné zabudovávání utěsněných lehkých kuliček, aby byla hrázi dodána řízená poddajnost.

Další účelné provedení spočívá v tom, že se jako sta-6vební hmota použije pěnový beton, do něhož jsou přidány přísady ovlivňující součnitel bobtnání, vodostálost a hustotu. Při tom je možné přimíchávat všechny tyto přísady jak současně, tak i je přidávat vždy podle jednotlivého případu a podporovat tak účinně výhody způsobu. Zvýší-li se řízené vodostálost, hodí se hráz zhotovená tímto způsobem výhodné jako prozatímní vodní hráz, což s sebou přináší značné výhody při náhlých průnicích vody nebo jiných daných podmínkách. Totéž platí také pro požární hráz, která je výhodná obzvláště tehdy, když byly přidány přísady ovlivňující součinitel bobtnání a hustotu, popřípadě když drátěné pletivo tvořící vymezovací prostředek bylo přídavně zevně nastříkáno pěnovým betonem.

Rychlé budování hráze a odpovídající také řízené budovaná hráz sahající se až ke stropu se podle vynálezu dosáhne tím, že se do pěnového betonu s vysokým součinitelem bobtnání přidává odpovídající přísada teprve bezprostředně před ukládáním pěnového betonu do dutiny. Tím může být pěnový beton relativní příznivě přečerpáván a zaváděn do dutiny, aby potom během ukládání a zejména po ukládání nabobtnal a dosáhlo se tak účinného uzavření nebo účinného utěsnění. Takový postup má zejména při zhotování požárních hrází značné výhody.

Výše již bylo vysvětleno, může být podpůrná výztuž, která je ve formě teleskopických stojek plněna stavební hmotou, účelně použita jako ztracená podpůrná výztuž. Další znak vynálezu proto odpovídajícím způsobem spočívá v tom, že se podpůrná výztuž zajistí včerpáním stavební hmoty, která odpovídá stavební hmotě uložené do dutiny. Tím je oddělená doprava stavební hmoty zbytečná a je zejména také poskytnuta možnost, jak ztracené podpůrné výztuži, tak i hrázi samotné, dodat více stejnou poddajnost. Odpovídajícím nastavením pěnového betonu může být přitom objem vzduchových pórů redukován, nebo dokonce uveden na nulu, takže poddajnost podpůrné výztuže může být také ještě měněna a nastavována podle odpo-7vídajících podmínek. Zpravidla se objem vzduchových pórů podstatně sníží, aby se zabránilo klesnutí odpovídající jednotlivé stojky při zatížené horninou. Jinak může být vztah mezi oběma používanými hmotami volen tak, že dále popisované nevýhodné tlakové špičky mohou být ještě dále sníženy.

Řízené tvarování hráze může být dále optimalizováno, když je vymezovací tkamina nebo pletivo spojeno jak z podpůrnou výztuží, tak z s výztuží chodby a na podlahové straně a volné čelní straně je uloženo s přesahem tvořícím vanovitý útvar. Zde je popisováno účelné provedení pro zhotovení přesně předem vymezené hráze. Vymezovací tkanina nebo pletivo může být připojením nebo uložením na podpůrné výztuži a na chodbové výztuži vyvedeno až těsně ke stropu, takže plněná stavební hmota, s výhodou sádra nebo pěnový beton, se může vyplnit a dolehnout až těsně na strop. Je tak možné rychle nesoucí opření ve spojení s jednotlivými stojkami. Přesahujícím uložením je optimalizováno jak tvarování čelní strany, tak i vyplňování klínů, a vyplňování zejména v oblasti chodbového lemu takže i tam, kde již došlo k malým závalům, je možné dosáhnout zajištění a opření horniny. Současně s tím je bráněno tvorbě dutin, v nichž může docházet ke shromaždování plynů.

Hornina se může účinně zajistit až k hydraulické výztuži v porub, jestliže se přídavně na straně porubu rovnoběžně a s odstupem od hráze průběžně ukládá řada hydraulických stojek a Van Werschových stropnic. Tím je možné zejména plně uspokojit důlní předpisy. Kromě toho dále odpadne potřebné uložení dřetí řady dřevěných stojek. Hydraulické stojky a van Werschovy stropnice mohou být získány zpět.

Odpovídající hráz sestává ze ztracené podpůrné výztuže, která je vytvořena ze ztracených jednotlivých stojek s držáky pro upevnění lehkého vymezovacího prostředku upraveného u stropu a podlahy s jeho okraji zaklopítělně, při-8čemž stavební hmota je lehká stavební hmota, s výhodou plynotěsný a vodotěsný pěnový beton nebo sádra. Odpovídajícím způsobem vytvořenou podpůrnou výztuží a lehkým vymezovacím prostředkem mohou být šířka a tvar hráze přesně předem určeny, přičemž vždy podle účelnosti je podpůrná výztuž osazena na kraji hráze, nebo středově nebo středově a na kraji. Pomocí držáků může být lehký vymezovací prostředek lehce a bezpečně upevněn, přičemž odpovídající držáky mohou být upraveny také na chodbové výztuži nebo je naopak lehký vymezovací prostředek opatřen odpovídajícími držáky, které se osadí na chodbové výztuži.

Upevnění lehkého vymezovacího prostředku se účelně ulehčí, mají-li držáky tvar závěsných háků nebo vaček, jsou uloženy rozdělené po výšce podpůrné výztuže a mají směrem vzhůru orientované hákovité úchytné prostředky. Stačí tedy lehký vymezovací prostředek prakticky pouze zavěsit, přičemž je toto účelně provedeno při pohledu z hlediska hráze na vnější straně, takže také všechny jednotlivé stojky jsou zabudovány do pěnového betonu nebo stavebniny. Může sice dojít k určitému vyboulení lehkého vymezovacího prostředku, akšak toto bude vždy podle hustoty podpůrné výztuže nepozorovatelné, přičemž opěrná oblast jednotlivých teleskopických stojek bude při tomto postupu v co možná největší míře podpírána současně ji obklopující stavební hmotou a nikoliv pouze teleskopickou stojkou. Obzvláštní tvar lehkého vymezovacího prostředku je doplněn překlopením v oblasti stropu a podlahy a může tak zajištovat účelné vymezování tvaru vytvářené hráze.

Požadovaná optimalizace tvaru hráze se dosáhne tím, že šířka hráze činí nejméně 0,6 m, lehké vymezovací díly jsou tvořeny díly z jutové tkaniny přizpůsobenými vždy příslušnému dílčnímu bednícímu dílu, vyztuženými ocelovými tyčemi, přičemž stavební hmota je obohacena utěsněnými kuličkami z lehké hmoty. Taková hráz je o více než 1 m užší, než

-9dosud známé hráze, takže je možné při přibližném počítání ušetřit polovinu stavební hmoty vzhledem k potřebě pro vytváření dosud známých hrází. Přesné definovaná opěrná plocha je zajišťována armovanou jutovou tkaninou, přičemž ocelové tyče sloužící pro armování nebo vytvářející armování jsou uloženy jednak na jednotlivých stojkách a jednak jsou opřeny na chodbové výztuži nebo na této výztuži upevněny, takže předem vytvořená armatura pro stavební hmotu přesně předem určuje požadovanou přibližně svislou stěnu. Kromě toho umožňuje vyztužená nebo stabilizovaná jutová tkanina nebo pletivo použití odpovídající stavební hmoty brzy nesoucí a schopné přejímat vysoké opěrné síly, která může být použitím lehkých kuliček upravena jako poddajná podle potřeby a konkrétních podmínek. Jutová tkanina co taková připouští odvodnění stavební hmoty, aniž by docházelo zadržováním vody k problémům při vytvrzování.

Tento popsaný účinek je ještě zvýšen tím, že jsou jutové tkaninové nebo pletivové díly odpovídajícím způsobem předimenzovány, takže mohou být překlopeny. Také v krajové oblasti je tak hranový tvar hráze přesně předem dán, čímž je také v oblasti stropu zajištěno kupříkladu plnoplošné dolehnutí hráze.

Zejména v oblasti čela může být požadované stabilizační tvarování dosaženo tím, že ocelové tyče armující jutové tkaninové díly obsahují delší dílčí úsek, odpovídající délce dílčího bednícího dílu, a kratší dílčí úsek, odpovídající šířce dílčího bednícího dílu, který je upevněn na jutové tkanině nebo pletivu s délkovým odstupem od delšího dílčího úseku. Tím je zhotovena část přivrácená do porubu a čelní strana z jednoho kusu, takže čelní oblast dostane přesně stejný stabilizovaný tvar, jako dlouhé podélné stěny. Teleskopické stojky, osazované v odstupech 1,2 m, slouží pro 8 milimetrové tyče na straně porubu jako opera. Na straně chodby slouží k tomu chodbová výztuž, rozmístěná ve vzdále-10nosti například 0,6 mm.

Jednoduché a spolehlivé spojení jutových tkaninových nebo pletivových dílů s armováním je podle vynálezu možné tím, že horní ocelové tyči nebo většímu počtu ve vzájemném odstupu uložených ocelových tyčí jsou přiřazeny speciální držáky, sestávající z upínací objímky obemykající ocelovou tyč a jutovou tkaninu a háku vytvořeného s výhodou z rozstřiženého řetězového článku. Nad hákem může být celý speciální držák potom upevněn na výztuži a sice jednou na odpovídajících hácích ztracené výztuže a jednak kupříkladu na zámcích chodbové výztuže nebo pažících rohožích nebo sítích. Výhodné přitom je, že tyto speciální držáky současně také zajištují potřebné spojení dílčích jutových tkaninových dílů s ocelovými tyčemi. Uložení na jednotlivých stojkách je usnadněno tím, že hák je vytvořen tak, že odpovídá polovičnímu řetězovému článku, přiřazenému hlavové desce podpůrné výztuže, k ní upevněnému a z ní vystupujícímu.

Jako účelná podpůrná výztuž je považována ta, jejíž jednotlivé stojky jsou řešeny jako teleskopické stojky se vpouštěcím ventilem pro pěnový beton a vnější trubice, která je s výhodou uspořádána tak, že vnější trubicí doléhá proti stropu a vnitřní trubicí doléhá proti podlaze. U takto vytvořené podpůrné výztuže je zajištěno, že na uložení stojek a včerpání stavební hmoty, s výhodou pěnového betonu, dochází v relativně krátké době k vytvrzení jádra ze stavební hmoty, takže je zajištěno účinné opření.

Vynález se vyznačuje zejména tím, že je vytvořen způsob rychlého zajištění přechodu mezi porubem a chodbou, který vytváří hráz účinně zajištující tuto oblast a sice také tam, kde již existují určité tvarové poruchy. Hráz je také při větší mocnosti předem tvarově určena tak, že vytváří účinnou opěrnou zečf, která je jutovou tkaninou a jí přiřazenými ocelovými tyčemi ještě armována, přičemž toto armování

-lije účinné ve vnější oblasti hráze a sice okolo, takže se vcelku dosáhnou účinná zajištění, která jsou ještě přídavně podporována použitými teleskopickými stojkami. Tyto teleskopické stojky nemusí být nutně uloženy v hrázi, ale slouží, bez ohledu na to, jsou-li uloženy uvnitř nebo vně hráze, především pro opření ocelových tyčí, takže také při větších mocnostech je možné takovou hráz snadno tvarově předem vymezit. V každém případě tvoří obě části spolu účinnou zajišřovací výztuž okraje porubu, která se přídavně vyznačuje tím, že je vytvořena plynotěsná a klimaticky odolná opěrná stěna, která nůže být odpovídajícím tvarováním udržována natolik úzká, že se dosáhne podstatně zmenšené potřeby stavebních hmot. Je tak možné zhotovovat chodbové hráze, výplně dutin, zajištování dutin, vodní hráze a požární hráze především jako prozatímní hráze, aniž by k tomu byla zapotřebí obzvláštní opatření. Šetrnou manipulací ve vztahu ke stropu mohou být výhodně vytvářeny těsné uzávěry, takže se způosb a hráz obzvláště hodí pro použití v hlubinném hornictví.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l půdorysné schéma provozu v porubu s chodbami jištěnými hrázemi, obr.2 půsorysný řez takovou hrází, obr.3 boční pohled na hráz při pohledu z chodby, obr.4 podrobnost konstrukce výztuže s držáky, obr.5 boční pohled na držák vytvořený jako dvojitý hák, obr.6 řez přechodovou oblastí porubu a chodby s již vytvořenou hrází, obr.7 půdorysný pohled na zhotovenou nebo zhotovovanou hráz, obr.8 pohled na jutovou tkaninovou rohož, která se má uložit s přivrácením k porubovému prostoru, obr.9 boční pohled na hlavovou desku teleskopické stojky, obr.10 půdorysný pohled na hlavovou desku, obr.11 podrobnosti několika příkladů speciálních držáků a obr.12 podrobnost speciálního držáku, zavěšeného do pažící rohože.

-12Příklady provedeni vynálezu

Při provozu znázorněném na obr.l se jedná o porub 1, který je dosažitelný horní chodbou 2 a pásovou chodbou 3, přičemž v oblasti horní chodby 2 lze rozeznat starou hráz 4 předchozí výšky těžby. V porubu 1 je vytvořená dutina jištěna štítovou výztuží 5, takže přes porubový dopravník 6 může být zde neznázorněným dobývacím zařízením uhlí odtěžováno a dopravováno dále.

Z obrázku je rovněž patrná hráz 7' a hráz 7, která zajištuje přechodovou oblast mezi porubem 1 a chodbou 2 a 3. Tato hráz 7 sestává z podpůrné výztuže 9,10 z jednotlivých stojek a pěnového betonu 8 v uspořádání patrném na obr.2. Pěnový beton 8 tak obklopuje odpovídající bodově působící výztuž 9,10., přičemž lehkými vymezovacími prostředky 11, 12 je dosaženo přesné vymezování hráze 7. Na obr.2 je zřetelné, že bodové opření nadložních vrstev podpůrnou výztuží 9,10 je vyrovnáno plošným opřením a pěnovým betonem 8, takže jsou účinně odstraněny tlakové špičky. Z obr.3 je patrné, že celá dutina mezi lehkými vymezovacími prostředky 11 a 12 a nadložím 17 a počvou 18 je zcela vyplněna, takže také může být dosaženo odpovídající podepření horniny. Přes držáky 15 a 16 na podpůrné výztuži 9, 10 je možné lehvý výztužný prostředek 11, 12 rychle a spolehlivě upevnit tak, že v návaznosti na ukládání pěnového betonu 8 jsou také jednotlivé prvky výztuže 9, 10 současně uzavřeny nebo obklopeny, jak toto ukazuje obr.2.

V provedení znázorněném na obr.3 sestává podpůrná výztuž 9, 10 z teleskopické trubice s větší vnější trubkou 19 a menší vnitřní trubkou 20, přičemž přechodová oblast je odpovídajícím způsobem utěsněna. Vstupní ventil 21 je osazen na vnější trubici 19 obráceně vložené podpůrné výztuže. Pod obráceně vložené se zde rozumí, že odchylně od obvyklého uspořádání takové výztuže přiléhá větší trubice 19 k nadloží 17 a menší vnitřní trubice k počvě 18.

-13Po výšce jsou rozděleny již výše zmíněné přídržné prostředky 15, 16, takže lehký vymezovací prostředek může být svým horním okrajem 22 upevněn v oblasti nadloží 17 a dolním okrajem 23 v oblasti počvy 18 průběžně opevněn na podpůrné výztuži 9, 10.

Obr.4 a 5 ukazují obzvláští tvarové řešení přídržného prostředku .15, 16 ve formě závěsného háku 25., který má směrem nahoru otevřený úchytný prostředek 26 a směrem dolů otevřený úchytný prostředek 27, takže se dá lehký vymezovací prostředek 11 účinně upevnit.

Obr.3 ukazuje vytvoření lehkého vymezovacího prostředku 11 ve formě drátěného pletiva, přičemž jsou zde pro jednoduchost zvolena nebo znázorněna velmi velká oka. V detailu je znázorněno, že jednotlivá oka 28, 29 mohou být podstatně menší než jak je znázorněno na obr.3. Na obrázku je vyznačeno spojení 30 jednotlivých drátů, přičemž je zde znázorněno kloubové spojení, aby se vyznačila poddajnost tohoto útvaru. Tato poddajnost pak zajištuje spolu s uspořádáním lehkého vymezovacího prostředku 11, 12 vždy na vnější straně obalení také jednotlivých podpůrných výztuží 9, 10 pěnovým betonem 8.

Obr.6 ukazuje přechodu 51 mezi porubem a chodbou v řezu, přičemž vlastní chodba je znázorněna pouze zčásti. Z obloukovité výztuže 52 je znázorněna v podstatě pouze její stojka 53., za níž se směrem k porubu nacházejí pažící rohože nebo sítě 54 . které zajištují chodbu mezi oblouky chodbové výztuže 52., umístěnými zde kupříkladu 0,6 m od sebe.

Na chodbovou výztuž 52 navazuje hráz 55, která sestává v podstatě ze stavební hmoty 56, která je po stranách a také včele obklopována lehkým vymezovacím prostředkem 57. Lehký vymezovací prostředek 57 sestává z jutového tkaninové-14ho dílu 58 přivráceného chodbě, který také olemovává horní a dolní klín 59 a 60 a také z tkaninového dílu 61 přivráceného k porubu.

Při zde znázorněném provedení je také s výhodou opřena čelní oblast odpovídajícím jutovým tkaninovým dílem 61. který je odpovídajícím způsobem ohnut a je jako ostatní jutové tkaninové díly 58, 61 stabilizován ocelovými tyčemi 62, 63 a 64. Tím vzniká velmi strmá čelní strana nebo odpovídající čelní oblast a tím i opěrná stěna nebo odpovídající hráz 55, působící až do hraniční oblasti.

Okraj 66 porubu je zajištěn hrází 55 a přídavně dřevěnými stojkami 67 integrovanými do hráze a kolejnicemi 68 probíhajícími ve směru délky chodby. Kromě toho jsou použity teleskopické trubky 69, které se jejich hlavovou deskou 70 opírají o rovněž na stropu uloženou kolejnici 71, čímž je dosaženo účinné zajištění. Tyto teleskopické trubky 69 jsou uloženy s mechanickým sepnutím, takže vyvíjejí vysokou opěrnou sílu a kromě toho posyktují možnost účinně opřít a postavit jutové tkaninové díly armované ocelovými tyčemi 62, 63 a 64 ♦ Z obr.6 je zřejmé, že nejhořejší ocelový tyč 62.' je vložena do kolejnice 71 a po té ještě přeložena tak, že později ukládaná stavební hmota se může účinně dostat až ke stropu 75. Mezi hrází 55 a ztracenou výztuží s teleskopickými trubkami 69 na jedné straně a štítovou výztuží 74 na druhé straně je ještě uložena řada podpěr sestávající z hydraulických stojek 72 a van Werschových stropnic 73., aby se tímto způsobem celá dutina účinně podepřela a mohly se zřídit odpovídající úzké hráze tlouštky kupříkladu 0,6 m.

Obr.7 ukazuje půdorysný pohled na hráz 55, přičemž je patrné, že tato hráz sestává vždy z dílčích bednících dílů 76, 79. U bednícího dílu 76 je tento díl již vyplněn stavební hmotou 56 obohacenou kuličkami 77, 78 z lehké hmoty, zatímco přední bednící díl 79 ještě obsahuje odpovídající ne-15vyplnénou dutinu 82.

Výše již bylo poukázáno na to, že jutové tkaninové díly 58, 61 spolutvořící hráz jsou armovány ocelovými tyčemi 62, 63 a 64. V případě jutového tkaninového dílu 61 přivráceného jsou použity ocelové tyče 62, sestávající z dílčích kusů 80 a 81. majících rozdílné délky. Toto je patrné z obr.8, ukazujícího pohled na odpovídající jutový tkaninový díl 61. Při tomto obzvláštním provedení a uspořádání dílčích kusů 80, 81 je možné část jutového tkaninového dílu opatřenou kratšími dílčími kusy ohnout tak, že je také zajištěna čelní oblast stabilizovaným dílčím kusem. Další podrobnosti jsou také zřejmé z obr.6.

Obr.9 ukazuje boční pohled na hlavovou desku 70 s nasazeným, popřípadě navařeným polovičním řetězovým článkem 83. Obr.10 ukazuje půdorysný pohled, přičemž je zřejmé, že je tím vymezeno oko 84 pro hák, do něhož mohou být zavěšeny odpovídající části jutových tkaninových dílů 58., 61. K tomu se vztahuje další níže uváděné vysvětlení. Na obr.5 je dále patrný poloviční řetězový článek 83.' , který může být použit jako doplňující nebo samostatný, a to podle toho, zda se má nebo musí čelní díl bednění hráze 55 zavěšovat nebo přivěšovat samostatně.

Hlavová deska 70 dále obsahuje rukojet 85, která má usnadnit manipulaci s teleskopickou trubkou 69, a dále pohon 86 s upínacím pásem, jímž může být teleskopická trubice 69 mechanicky upnuta mezi stropem a podlahou. Vačky 87, 88., nasazené na hlavovou desku 70, souhlasí s kolejnicemi 71, které se mají použít nebo se zde přítomnými drážkami, takže kolejnice 71 tím mohou být účinně spojeny s výztuží nebo se ztracenou výztuží z teleskopické trubky 69.

Pro spojení jutových tkaninových dílů 58, 61 se ztracenou výztuží nebo s teleskopickými trubkami 69 na jedné

-16straně a s chodbovou výztuží 52 na druhé straně slouží provedení speciálních držáků 90 znázorněná na obr.11. Speciální držáky 90 mají společné vždy vytvoření upínací objímky 91 s podélnou štěrbinou 92, zatímco tvar háku 93 může být rozdílný. Levé speciální držáky 90, 90 jsou opatřeny rozříznutým řetězovým článkem 94 sloužícím jako hák 93., který je jednou přivařen v podélném směru upínací objímky 91 a jednou je otočen o 90°, aby tímto způsobem usnadňoval zaháknutí, jak ukazuje obr.12, například pažících sítí 54. Z pažící sítě 54 jsou zde znázorněny podélné pruty 98, jakož i příčné pruty 99, 100.

Vpravo znázorněné speciální držáky 90', 90 a 90¹ jsou opatřeny navařenými podkladními očky 95, popřípadě odpovídajícím způsobe upevněným karabinovým hákem 96, aby se tímto způsobem usnadnilo zaháknutí na jakémkoli dílu nebo s výhodou na řetězový článek 83 a podélnou tyč 98.

Upínací pouzdro 91 se štěrbinou 92 umožňuje nasunutí na ocelové tyče 62, 63 a 64 při rovnoměrném obemknutí jutových tkaninových dílů. Toto je patrné z obr.12.

Všechny uvedené znaky, včetně znaků odvoditelných samostatně a v kombinaci z výkresů, jsou považovány za vynálezecké.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob rychlého zajišťování dutin při hlubinných důlních a tunelářských pracích, při kterém se mezi nadloží a podloží, zejména v oblasti přechodu mezi porubem a chodbou, vkládá ztracená podpůrná výztuž, vyznačený tím, že jednotlivé stojky bodově působící ztracené podpůrné výztuže se nejprve uloží ve vzájemných odstupech při upnutí 20-80 N/mm^ mezi nadloží a podloží pro vytvoření hráze a zajistí se, načež se rovnoběžně s podélnou osou chodby po obou stranách podpůrné výztuže upevní lehký vymezovací prostředek, a takto vytvořená dutina se potom vyplní stavební hmotou ve formě lehkého nebo pěnového betonu, obklopující podpůrnou výztuž.
2. 2. Způsob zajišťování dutiny při hlubinných důlních a tunelářských pracech, zejména na přechodu poruchu a chodby, při kterém se mezi nadloží a podloží vkládá ztracená podpůrná výztuž, sestávající z mechanicky předpínatelných a vytvrditelnou stavební hmotou vyplnítelných teleskopických ocelových trubek, a stavební hmoty tvořící hráz, která se včasně ukládá mezi lehké vymezovací prostředky probíhající rovnoběžně s podélným směrem chodby, vyznačený tím, že lehké vymezovací prostředky jsou stabilizovány ocelovými tyčemi probíhajícími v podélném směru chodby, upevněnými na tkanině nebo pletivu lehkých vymezovacích prostředků, přičemž lehké vymezovací prostředky jsou vystřiženy v délce zřetelně přesahující výšku hráze a délku bednících úseků, a přičemž stavební hmota je doplněna přidáním utěsněných kuliček z lehké hmoty.
3. 3. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že podpůrná výztuž se uloží v řadovitě a po té se na ni upevní lehký vymezovací prostředek ve formě drátěné sítě nebo pletiva nebo tkaniny, a nastříká a vystříká se pěnovým betonem.

   -184. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že lehké vymezovací prostředky jsou stabilizovány ocelovými tyčemi probíhajícími v podélném směru chodby, upevněnými na tkanině nebo pletivu vymezovacího prostředku, přičemž lehké vymezovací prostředky jsou vystřiženy v délce zřetelně přesahující výšku hráze a délku bednících úseků.
4. 5. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že stavební hmota je doplněna přidáním utěsněných kuliček z lehké hmoty.
5. 6. Způsob podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že se jako stavební hmota ukládá bobtnatelná sádra nebo sádra uvedená přidáním přísad do bobtnatelného stavu.
6. 7. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že se jako stavební hmota použije pěnový beton, do něhož jsou přidány přísady ovlivňující součnitel bobtnání, vodostálost a hustotu.
7. 8. Způsob podle nároku 7 vyznačený tím, že se do pěnového betonu s vysokým součinitelem bobtnání přidává odpovídající přísada teprve bezprostředně před ukládáním pěnového betonu do dutiny.
8. 9. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 nebo 3 až 8 vyznačený tím, že se podpůrná výztuž zajistí včerpáním stavební hmoty, která odpovídá stavební hmotě uložené do dutiny.
9. 10. Způsob podle nároku 2 nebo 4 vyznačený tím, že vymezovací tkamina je spojena jak s podpůrnou výztuží, tak i co možná nejvíce s výztuží chodby a na podlahové straně a volné čelní straně je uložena s přesahem tvořícím vanovitý útvar.
10. 11. Hráz pro zajišťování hornicky vytvářených dutin

    -19při hlubinných důlních a tunelových pracech, vytvořená způsobem podle kteréhokoli z nároků 1 až 10, sestávající ze ztracené podpůrné výztuže, podpírající strop v podstatě bodovitě, a ze přídavně ukládané stavební hmoty, vyznačená tím, že podpůrná výztuž (9, 10; 69) sestávající z jednotlivých stojek je opatřena držáky (15, 16, 25) pro upevnění lehkého vymezovacího prostředku (11, 12; 57) upraveného u stropu (17) a podlahy (18) s jeho okraji (22, 23) oklopitelně, přičemž stavební hmota je lehká stavební hmota, s výhodou plynotěsný a vodotěsný pěnový beton (8).
11. 12. Hráz podle nároku 11 vyznačená tím, že držáky (15, 16, 25), mající tvar závěsných háků nebo vaček, jsou uloženy rozdělené po výšce podpůrné výztuže (9, 10; 69) a mají směrem vzhůru orientované hákovité úchytné prostředky (26, 27).
12. 13. Hráz podle 11 nebo 12 vyznačená tím, že šířka hráze (55) činí nejméně 0,6 m, lehké vymezovací prostředky (57) jsou tvořeny díly (58, 61) z jutové tkaniny nebo pletiva přizpůsobenými vždy příslušnému dílčnímu bednícímu dílu (76, 79), armovanými ocelovými tyčemi (62, 63, 64), přičemž stavební hmota (56) je obohacena utěsněnými kuličkami (77, 78) z lehké hmoty.
13. 14. Hráz podle nároku 13 vyznačená tím, že ocelové tyče (62, 63, 64) obsahují delší dílčí úsek (80), odpovídající délce dílčího bednícího dílu (76, 70), a kratší dílčí úsek (81), odpovídající šířce dílčího bednícího dílu, který je upevněn na jutové tkanině nebo pletivu s délkovým odstupem od delšího dílčího úseku.
14. 15. Hráz podle nároku 13 nebo 14 vyznačená tím, že jednotlivým nebo všem ocelovým tyčím (62, 63, 64) jsou přiřazeny speciální držáky (90), sestávající z upínací objímky (91) obemykající ocelovou tyč a jutovou tkaninu (58, 61)

    -20a háku (93), s výhodou tvořeného rostřiženým řetězovým článkem (94).
15. 16. Hráz podle nároku 15 vyznačená tím, že hák (93) je vytvořen tak, že odpovídá polovičnímu řetězovému článku (83), přiřazenému hlavové desce (70) podpůrné výztuže (19, 69), k ní upevněnému a z ní vystupujícímu.
16. 17. Hráz podle kteréhokoli z nároků 10 až 16 vyznačená tím, že podpůrná výztuž (19, 69) je vytvořena jako teleskopická stojka s vpouštěcím ventilem (21) pro pěnový beton, která je s výhodou uspořádána tak, že doléhá vnější trubicí (19) doléhá stropu (17) a vnitřní trubicí (20) doléhá proti podlaze (18).