CZ30099A3 - Způsob a zařízení pro ohýbání skleněných tabulí - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Zařízení sestává z ohřívací pece /16/ s výstupem /17/, na který navazuje dráha /14/ pro přemísťování skleněných tabulí. Dráha /14/ je tvořena dopravníkovými válečky /12/, mezi nimiž jsou nestejné rozestupy, přičemž rozestupy mezi válečky /12/ se postupně zvětšují ve směru přemísťování.

CZ 300-99 A3

PŘEMISŤOVÁNÍ

0012140

Způsob a zařízení pro ohýbání skleněných tabulí

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se týká způsobu a zařízení pro ohýbání skleněných tabulí. Obzvláště se tento vynález týká způsobu a zařízení pro ohýbání skleněných tabulí, kdy skleněné tabule ohřívané na ohýbací teplotu v ohřívací peci se přemisťují a v průběhu pohybu po dráze přemisťování tyto skleněné tabule mění ohýbáním svůj tvar účinkem své vlastní váhy.

Dosavadní stav techniky

Mezi existující zařízení pro ohýbání skleněných tabulí v průběhu jejich přemísťování pomocí válečků patří známá dopravníková zařízení s tvarovanými válečky (například US-A-4,311,509). Taková dopravníková zařízení s tvarovanými válečky obsahují určitý počet válečků, jejichž ohýbaný tvar se upravuje tak, aby měl požadovaná zakřivení. Dopravníkové válečky vytvářejí dráhu přemisťování, která má v zařízeních požadovaná zakřivení. Následně po ohřívání v ohřívací peci na teplotu měknutí se skleněné tabule přemisťují po dráze přemisťování z výstupu ohřívací pece určitým směrem. Skleněné tabule, které se přemisťují po dráze přemisťování, mění v průběhu postupu svůj tvar ohýbáním v důsledku působení své vlastní váhy.

Avšak doposud používané dopravníkové válečky způsobují proužkové vady na povrchu skleněných tabulí, které se objevují po zmiňované změně tvaru skleněných tabulí. Tyto proužkové vady způsobují optické deformace, které vznikají při ohýbání skleněných tabulí, a takové deformace znehodnocují kvalitu skleněných tabulí.

Příčiny těchto optických deformací budou vysvětleny s odkazem na obr. 7. Obr. 7 je postupové znázornění, jež předvádí, jak se skleněná tabule 1, která vystupuje z ohřívací pece, přemísťuje na určitém počtu dopravníkových válečků 2A, 2B, 2C, 2D tvořících dráhu přemisťování. Skleněná tabule se ohýbá do určitého tvaru v průběhu přemisťování na dopravníkových válečcích 2A, 2B, 2C, 2D.

Na obr. 2 je vidět, že, dotýká-li se vůdčí část IA dopravníkového válečku 2A, přenáší se teplo z vůdčí části IA na dopravníkový váleček 2A. Takové přenášení tepla způsobuje tepelné ·· · · · · · · • · · · ·

smršťování té strany skleněné tabule, která je ve styku s dopravníkovým válečkem, v důsledku čehož vůdčí část IA klesá směrem dolů (C). V úseku dráhy označeném jako (D) nabíhá prověšená vůdčí část IA na dopravníkový váleček 2B a postupuje po tomto dopravníkovém válečku 2B dále. Tím vzniká stav. v němž dochází k mírnému nadzvednutí celé skleněné tabule 1. Na úseku (E) je předvedeno, že poté, kdy vůdčí část IA opouští dopravníkový váleček 2B, se celá skleněná tabule 1 vrací do polohy před nadzvednutím a dotýká se dopravníkových válečků 2A, 2B. Částečná vyobrazení úseků (F) a (G) znázorňují opakování činností předvedených v souvislosti s úseky (D) a (E). Jak již bylo uvedeno, skleněná tabule, která se přemisťuje na dopravníkových válečcích 2A, 2B, 2C, 2D....., se dostává do mírných vibrací ve svislém směru v důsledku výskytu zmiňovaného klesajícího pohybu vůdčí části 1 A.

V rozmezí úseků (C) až (G) se pozornost zaměřuje na libovolné body a a b na skleněné tabuli 1 (ve skutečnosti jde o přímky, které jsou kolmé ke směru přemisťování). Bod a se zvedá (D) poté, kdy se dotkne dopravníkového válečku 2 A, a dotýká se dopravníkového válečku 2C po snížení (G). Jinými slovy to znamená, že skleněná tabule 1 se v průběhu přemisťování postupně dotýká dopravníkových válečků 2A, 2B, 2C, 2D......

Je třeba uvést, že bod b se nachází nad dopravníkovým válečkem 2A, jak je to vidět na Částečném vyobrazení (D) tehdy, když je skleněná tabule nadzvednutá. Poté, kdy v úseku označeném (E) skleněná tabule i klesá, se bod b nachází mezi dopravníkovým válečkem 2A a dopravníkovým válečkem 2B. To znamená, že v průběhu přemisťování skleněné tabule 1 nepřichází bod b nikdy do styku s dopravníkovými válečky 2 A, 2B, 2C, 2D......

V případě používání doposud známých dopravníkových válečků nejsou části (například bod a), které se ochlazují stykem s dopravníkovými válečky, a části (například bod b), které se neochlazují stykem s dopravníkovými válečky, současně v dotyku se zpracovávanou skleněnou tabulí. Toto vytváří mezi uvedenými Částmi rozdíly, které souvisejí s tepelným smršťováním, a tyto rozdíly se projevují jako proužkové vady na hotových skleněných tabulích. Toto je příčinou optických deformací.

Podstata vynálezu

Při vyvíjení tohoto vynálezu se pozornost zaměřila na posouzení uvedených problémů a z toho vyplynul cíl přihlašovaného vynálezu poskytnout způsob pro ohýbání skleněných tabulí, • ·· ·· ···· ·· «··· · · · ·

- ·* · · · * · • · · · · · · ·· ··· ··· • · · · · · · · ··· * * ·· ·· · · *·

-3kdy skleněné tabule vstupují do ohřívací pece a ohřívají se na určitou teplotu umožňující ohýbání, poté se ohřáté skleněné tabule přemisťují po dráze přemisťování, která obsahuje určitý počet dopravníkových válečků seřazených od výstupu z ohřívací pece ve smyslu pracovního směru a která má určitá zakřivení podle tvarů dopravníkových válečků, a následně v průběhu pohybu po dráze přemisťování mění skleněné tabule ohýbáním svůj tvar v důsledku působení vlastní hmotnosti, přičemž tento způsob se vyznačuje tím, že dopravníkové válečky se rozmisťují tak, aby existovala možnost nastavování přinejmenším některých vzdáleností mezi sousedními dopravníkovými válečky, které jsou rozdílné od ostatních vzdáleností, a že skleněné tabule se přemisťují po dráze přemisťování.

Přihlašovaný vynález rovněž poskytuje zařízení pro ohýbání skleněných tabulí, které obsahuje ohřívací pec pro ohřívání skleněných tabulí na teplotu umožňující ohýbání, dopravník pro přemisťování skleněných tabulí v ohřívací peci a dráhu přemisťování sestavenou z určitého počtu dopravníkových válečků seřazených od výstupu z ohřívací pece ve smyslu pracovního směru a mající určitá zakřivení podle tvarů dopravníkových válečků, takže v průběhu pohybu po dráze přemisťování se skleněné tabule se ohýbají do požadovaného tvaru, přičemž toto zařízení pro ohýbání skleněných tabulí se vyznačuje tím, že dopravníkové válečky se rozmisťují tak, aby existovala možnost nastavování přinejmenším některých vzdáleností mezi sousedními dopravníkovými válečky, které jsou rozdílné od ostatních vzdáleností.

Jak již bylo vysvětleno, přihlašovaný vynález je založen na zjištění, že obvyklou příčinou zmiňovaných optických deformací jsou stejné vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky, a proto přihlašovaný vynález umožňuje nastavování některých vzdáleností mezi dopravníkovými válečky tak, aby nebyly stejné v zájmu zlepšení kvality z hlediska optických deformací. V případě, kdy vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky jsou stejné, existují současně na skleněné tabuli části, které dopravníkové válečky při vzájemném styku ochlazují, a části, které dopravníkové válečky neochlazují. Právě tento jev způsobuje optické deformace na skleněných tabulích. Avšak v případě, kdy se přinejmenším některé ze vzdáleností mezi dopravníkovými válečky nastavují podle přihlašovaného vynálezu tak, aby nebyly stejné, vzniká stav, ve kterém se mohou skleněné tabule dotýkat dopravníkových válečků všemi svými částmi. Tím se odstraňuje příčina vzniku proužkových vad na skleněných tabulích a zdokonaluje se kvalita skleněných tabulí.

• « · · • ·

Popis obrázků na výkrese

Nyní bude proveden podrobný popis zařízení pro ohýbání skleněných tabulí podle přihlašovaného vynálezu s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž :

obr. 1 je perspektivní pohled předvádějící zařízení pro ohýbání skleněných tabulí podle jednoho provedení přihlašovaného vynálezu a současně znázorňující způsob pro ohýbání skleněných tabulí podle jednoho provedení s použitím ohýbacího zařízení;

obr. 2 je nárys předvádějící příklad sestavení dopravníkového válečku používaného v zařízení nakresleném na obr. 1.

obr. 3 je částečný, zvětšený příčný řez předvádějící příklad dopravníkového pásu nakresleného na obr. 2;

obr. 4 je částečný, zvětšený příčný řez předvádějící další příklad dopravníkového pásu nakresleného na obr. 2;

obr. 5 je schematický pohled předvádějící odlišné vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky;

obr. 6 je postupové znázornění předvádějící pohyb skleněné tabule na dopravníkových válečcích používaných v zařízení nakresleném na obr. 1; a obr. 7 je postupové znázornění předvádějící pohyb skleněné tabule na dopravníkových válečcích používaných v doposud známých zařízeních.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je předveden je perspektivní pohled předvádějící zařízení pro ohýbání skleněných tabulí podle jednoho provedení přihlašovaného vynálezu a současně znázorňující způsob pro ohýbání skleněných tabulí podle jednoho provedení s použitím ohýbacího zařízení.

Na tomto obr. 1 je vidět, že zařízení 10 pro ohýbání skleněných tabulí obsahuje určitý počet dopravníkových válečků 12, 12.....Tyto dopravníkové válečky 12, 12 .... jsou seřazeny rovnoběžně vedle sebe, čímž vytvářejí dráhu 14 přemisťování. Dráha 14 přemisťování tvořená dopravníkovými válečky 12, 12 .... začíná u výstupu z ohřívací pece 16. V ohřívací peci se skleněné tabule přemisťují pomocí odpovídajícího dopravníku. Pokud jde o tento dopravník, mohou se používat různé typy s různými rozměry. Protože sestava dopravníkových válečků • · · · « · J * >

• · · · • · · · · t · · · · « · ··· ··· vychází z výstupu ohřívací pece a pokračuje dále v pracovním směru zařízení, je výhodné, aby dopravník uvnitř ohřívací pece obsahoval určitý počet válečků.

Dopravníkové válečky .12 nacházející se na začátku dráhy 14 přemisťování mají rovný, podlouhlý tvar, avšak dopravníkové válečky, které následují v pracovním směru dráhy 14 přemisťování se ohýbají tak, aby měly určitá zakřivení. Zakřivení dopravníkových válečků 12 se vymezují tak, aby se tato zakřivení zvětšovala (poloměiy zakřivení zmenšovaly) postupně od té strany dráhy 14 přemisťování, která se nachází proti pracovnímu směru, ke té straně dráhy 14 přemisťování, jež se nachází v příslušném konečném úseku v souladu s pracovním směrem zařízení, přičemž na straně dráhy 14 přemisťování nacházející se v konečném úseku zařízení existuje určité, konečné zakřivení.

Skleněná tabule 18 se ohřívá na teplotu ohýbání (obvykle 650°C až 700°C) v ohřívací peci a následně se dopravuje na dráhu 14 přemisťování. Ohřátá skleněná tabule 18 mění ohýbáním svůj tvar v důsledku účinku vlastní hmotnosti v průběhu svého přemisťování po dráze 14 přemisťování. Příslušná zakřivení dopravníkových válečků se vymezují tak, aby odpovídaly požadovanému tvaru skleněných tabulí. Zvlášť je třeba vzít v úvahu, že po provedeném ohýbám se může tvar skleněných tabulí mírně změnit v důsledku ochlazování. Proto vymezená zakřivení dopravníkových válečků s takovým tvarovými změnami počítají.

Na obr. 2 je vidět, že každý dopravníkový váleček 12 obsahuje vodicí hřídel 20 a určitý počet válečkových kroužků 22, 22 ...., které jsou namontovány na vodicím hřídeli 20, jenž je uložen v nosném rámu 38. Vlevo umístěné pouzdro 30 řetězových kol se nachází na levém vnějším konci sestavy válečkových kroužků 22, zatímco vpravo umístěné pouzdro 32 se nachází na pravém vnějším konci sestavy válečkových kroužků. Na obou stranách upevňovacího rámu 38 jsou namontovány připevňovací součásti 38a, 38a, k nimž se připevňují oba konce vodícího hřídele 20.

Na levém konci levostranného pouzdra 30 řetězových kol se nachází první a druhé řetězové kolo 30A, 30B. Druhé řetězové kolo 30B je propojeno s řetězovým kolem 44 hnacího motoru 42 prostřednictvím řetězu 40, který přenáší otočný pohyb. Hnací motor 42 je upevněn na nosném rámu 38 pomocí šroubů 46, 46 .... V levostranném pouzdru 30 řetězových kol je umístěna vložka 48, v níž je uložen vodicí hřídel 20. Vymezovací kroužek 50 vodícího hřídele 20 přiléhá k části levého konce levostranného pouzdra 30 řetězových kol a připevňuje se k vodícímu hřídeli 20 pomocí šroubu 52.

-6• · · · ···* ·· · * • · <· · ···

Stejně jako levostranné pouzdro 30 řetězových kol, tak i pravostranné pouzdro 32 se připevňuje k pravé koncové části vodícího hřídele 20. Pravostranné pouzdro 32 ozubených kol má první a druhé řetězové kolo 32A, 32B podobně jako levostranné pouzdro 30 řetězových kol. Popisování prvního a druhého řetězového kola 32A, 32B bude vynecháno, protože shodně odpovídají prvnímu a druhému řetězovému kolu 32A, 32B řečeného levostranného pouzdra 30 ozubených kol. Vymezovací kroužek 50 vodícího hřídele 20 rovněž přiléhá k Části pravého konce pravostranného pouzdra 32 řetězových kol a připevňuje se k vodícímu hřídeli 20 pomocí šroubu 52. V takovém sestavení se oba konce řečeného vodícího hřídele 20 upevňují pomocí vyrnezovacích kroužků 50 a válečkové kroužky se udržují mezi levostranným pouzdrem 30 řetězových kol a pravostranným pouzdrem 32 řetězových kol tak, aby se jejich horní konce vzájemně dotýkaly. Není nutné, aby každý dopravníkový váleček měl svůj vlastní hnací motor

42. Propojení řetězových kol (30A, 30B) sousedních dopravníkových válečků může přenášet otočný pohyb z hnacího motoru 42 z jednoho dopravníkového válečku na druhý, sousední dopravníkový váleček. Otočný pohyb hnacího motoru se může dále přenášet i na třetí dopravníkový váleček v takto daném pořadí.

Struktura dopravníkových válečků bode detailně popsána s odkazem na obr. 3. V každém z dopravníkových válečků 12 jsou válečkové kroužky 22, 22 ... otočně neseny na vodicím hřídelí 20. Válečkové kroužky 22 mají válečkové těleso 22A a prstenec 22B. Válečkové těleso 22A má válcovitý tvar a má středovou část utvořenu tak, aby měla větší průměr průchozí otvoru 22a na jednom koncovém povrchu a menší průměr průchozího otvoru 22b na druhém koncovém povrchu. Do průchozího otvoru 22a s větším průměrem se umisťuje vložka 24, která lícuje s vodicím hřídelem 20. Na základě takového uspořádání jsou válečkové kroužky 22 neseny na vodicím hřídeli 20 tak, aby se mohly otáčel.

Na obou koncových površích každého válečkového tělesa 22A jsou vytvořeny prstencové výstupky 22c, 22c a ve dvou polohách vnějšího obvodového povrchu každého z těchto výstupků jsou vytvořeny závitové díry 22d, 22d. Každý prstenec 22B těsně přiléhá k vnějšímu obvodu každého válečkového tělesa 22 A například účinkem smršťovacího přilícování. Každý prstenec 22B má v podstatě stejnou šířku, jako je celková šířka každého válečkového tělesa 2.2A, a každý prstenec má v sobe vytvořeny díry 22e, které vyrovnaně navazují na závitové díry 22d v příslušném válečkovém tělese 22A.

·· · · · · · · ·· « · · ♦ · · · • « · · ·· · *·· • · · · · · • t *· ·· ··

-7 Sousedící válečkové kroužky 22, 22 se k sobě připojují prostřednictvím pružných válcovitých článků 26, které se připevňují na prstencových výstupcích 22c, 22c sousedících válečkových kroužků a které jsou vyrobeny z pryže. Na obou koncích každého pružného válcovitého článku 26 jsou vytvořeny otvory 26a pro průchod šroubů. Šrouby 28 (mohou se nahradit utahovacími součástmi, jako jsou mechanické šrouby a svorky) se vsunují do děr 22a pro průchod šroubů a šroubují se do závitových der 26b v příslušných výstupcích 22c, čímž spojují sousedící válečkové kroužky 22, 22 k sobě. Na celém obvodu každého pružného válcovitého článku 26 se vytváří vnějším směrem ve smyslu šířky vystupující prostřední část.

Každé pouzdro 30 řetězových kol a bezprostředně navazující válečkový kroužek 22 se spojují k sobě prostřednictvím válcovitého článku 26 tak, aby se točivý moment přenášený na každé řetězové kolo 30b mohl dále přenášet na všechny sousedící válečkové kroužky 22, 22 .... prostřednictvím pružných válcovitých součástí 26 a tím dodávat každému dopravníkovému válečku 20 otočnou sílu, která je potřebná pro přemisťování skleněných tabulí.

Na obr. 4 je předveden další příklad sestavení dopravníkových válečků. Tentokrát se sousedící válečkové kroužky 22 připojují k sobě prostřednictvím tuhého válcovitého článku, který se umisťuje mezi nimi a má tvar podobající se kovářskému měchu. Tuhý válcovitý článek 58, jenž se svým tvarem podobá kovářskému měchu, se vyrábí z materiálu majícího vysokou tuhost jako ocelová pružina a obsahuje roztahovací a smršťovací úsek 58a, který je vytvořen v prostřední části ve směru šířky. Oba konce tuhého válcovitého Článku 58 se připevňují k prstencovitým výstupkům 22c, 22c sousedících válečkových kroužků 22, 22 a oba konce tuhého válcovitého Článku 58 se připevňují k prstencovitým výstupkům 22c, 22c pomocí šroubů 28. Spojování levostranného pouzdra 30 řetězových kol se sousedním válečkovým kroužkem 22 a spojování pravostranného pouzdra 32 se sousedním válečkovým kroužkem 22 se provádí s použitím podobného tuhého válcovitého článku 58, přičemž pro toto připojování se používají šrouby 28, 36 tak, jak tomu bylo v prvním příkladě dopravníkových válečků.

V druhém příkladě se mohou změny vzdáleností mezi sousedícími válečkovými kroužky 22, 22 způsobované vibracemi sousedících válečkových kroužků 22, 22 vstřebávat roztahováním a smršťováním úseku 58a v měchovitém tvaru tuhého válcovitého článku 58.

Pokud se v prvním příkladě provádí nahrazování jednoho z válečkových kroužků 22 v dopravníkovém válečku 12 novým válečkovým kroužkem, zavádí se šroubovák do děr 22e v příslušném prstenci 22B, šrouby 28 ve vyměňovaném válečkovém kroužku 22 se pomocí

-8šroubováku uvolňují a příslušný pružný válcovitý článek 26b se odstraňuje z prstencovitých výstupků 22c válečkového kroužku, po Čemž následuje nahrazení původního válečkového kroužku novým válečkovým kroužkem 22 a pružná válcovitá součást 26b se připevňuje k novému válečkovému kroužku 22 utažením šroubů 28.

Protože každý vodicí hřídel je zakřiven, existuje požadavek, aby vibrace každého ze sousedících válečkových kroužků byly nepatrné a aby připojování sousedících válečkových kroužků zajišťovalo přenášení točivého momentu. Válcovité články jsou vhodné pro spojování válečkových kroužků z toho důvodu, že jejich deformování je obtížné s ohledem na sílu působící ve směru kroucení, avšak mohou se poměrně snadno deformovat ve vztahu ke směru ohýbání. Z tohoto hlediska je výhodné, když se provádí spojování sousedících válečkových kroužků prostřednictvím pružného válcovitého článku 26, který je předveden na obr. 3, nebo prostřednictvím tuhého válcovitého článku 58, který je předveden na obr. 4.

V případě používání pružného válcovitého článku 26 existuje požadavek, aby tento pružný válcovitý článek 26 měl tlustou stěnu v zájmu spolehlivého přenášení točivého momentu mezi válečkovým kroužky. Avšak objevuje se možnost, že takový tlustá stěna bude zhoršovat vibrační vlastnosti válečkových kroužků. Vytvoření kruhového, vnějším směrem a ve smyslu šířky vystupujícího úseku prostřední části válcovitého článku umožňuje ohýbání válcovitého článku dokonce i tehdy, má-li tlustou stěnu. Protože k deformačnímu namáhání kruhového, vnějším směrem vystupujícího úseku dochází častěji ve srovnání s ostatními částmi válcovitého článku, jeví se jako výhodné, aby stěna kruhové, vnějším směrem vystupující části měla větší tloušťku než ostatní části válcovitého článku.

Přestože se přenášení točivého momentu mezi válečkovými kroužky zajišťuje pomocí tuhého válcovitého článku 58 jako tuhého článku, existuje možnost, že se vibrační vlastnosti válečkových kroužků budou zhoršovat, pokud nebudou provedena nějaká opatření. Tím, že se volí tvar podobající se kovářskému měchu, může se válcovitý článek ohýbat snadno. Počet záhybů válcovitého článku, který má tvar podobající se kovářskému měchu, se určuje tak, aby byly splněny již uvedené požadavky na válcovitou součást týkající se posouzení materiálu, tloušťky stěny atd.

Na obr. 1 je vidět, že dopravníkové válečky 12, 12 .... podle tohoto provedení jsou uspořádány tak, že vzdálenosti mezi sousedícími dopravníkovými válečky nejsou stejné. Těmito vzdálenostmi se rozumí vodorovné vzdálenosti mezi středy otočných hřídelů sousedících * ·♦ ··· ··· • >«··· · * ···*· ·· ·· ·· ··

-9dopravníkových válečků předvedených na obr. 5. Nestejné vzdálenosti předvedené na obr. 1 budou podrobněji vysvětleny s odkazem na obr. 5. Sedm dopravníkových válečků 12A až 12G, které následují od výstupu 17 ohřívací pece 16 v předvedeném pořadí, má takové rozmístění, aby vzdálenosti (PÍ až P6) mezi příslušnými dopravníkovými válečky byly rozdílné. Tyto vzdálenosti jsou seřízeny tak, aby se postupně zvětšovaly směrem k pracovnímu konci zařízení (PÍ <P2<P3<P4<P5<P6). V předvedeném příkladě se PÍ rovná 60 mm a P2, P3, P4, P5 a P6 se příslušně zvětšují o 4 mm.

Vzdálenosti (PÍ až P3) dopravníkových válečků 12A až 12D, které se nacházejí v blízkosti výstupu 17 ohřívací pece 16, jsou nastaveny tak, aby minimalizovaly rozsah klesám vůdčí části 19 skleněné tabule 18. Vzdálenosti mezi osmým a dalšími, po něm následujícími dopnwníkovými válečky 12, 12 .... se nastavují tak, aby se opakovaly vzdálenosti PÍ až P6, popřípadě aby tyto vzdálenosti nebyly stejnoměrné. Tato nestejnoměmost může zahrnovat i takový případ, v němž jsou všechny vzdálenosti rozdílné, a také případ, kdy pouze některé vzdálenosti jsou rozdílné. Malý počet rozdílných vzdáleností může mít za výsledek nedostatečnou podporu snižování optického deformování. V zájmu vyřešení tohoto problému je výhodné provést nastavení určitého počtu vzájemně nestejných vzdáleností. Obzvláště je výhodné, když se tyto vzdáleností postupně mění jako v předvedeném příkladě, protože takové uspořádání dopravníkových válečků se může sestavovat jednoduše a účinně, přičemž postupné změny podstatně přispívají ke snižování optického defonuovám.

Nyní bude následovat popis činnosti dopravníkových válečků podle tohoto provedení s odkazem na obr. 6. Obr. 6 je průběhové znázornění, které předvádí, jak se skleněná tabule 18 vycházející z výstupu 17. ohřívací pece 16 přemisťuje na určitém počtu dopravníkových válečků 12A až 12E.....

Na obr. 6(A) je vidět, že vůdčí část 19 skleněné tabule 18 je v dotyku s dopravníkovým válečkem 12A, takže tato vůdčí část 19 se ochlazuje přenášením tepla na dopravníkový váleček 12A. Proto účinkem tepelného smršťování klesá v úseku (B) skleněná tabule směrem dolů. V úseku (C) nabíhá klesnutá vůdčí část 19 na dopravníkový váleček 12B a postupuje po tomto dopravníkovém válečku 12A dále. Takto se vytváří stav, kdy dochází k mírnému nadzdvižení celé skleněné tabule. Na vyobrazení úseku (D) je vidět, že poté, kdy vůdčí část 19 opouští dopravníkový váleček 12B, se celá skleněná tabule vrací do polohy před nadzdvižením a dotýká se dopravníkových válečků 12A, 12B. Úseky (E) a (F) předvádějí opakování činností, které

probíhaly v úsecích (C) a (D). Jak již bylo v předcházejícím textu vysvětleno, skleněná tabule 18 přemisťovaná na dopravníkových válečcích 12A až 12E lehce kmitá ve svislém směru v důsledku zmiňovaného klesání vůdčí části 19.

Nyní se pozornost zaměřuje na zvolené body a, b, c, d, a e nacházející se na skleněné tabuli 18 (ve skutečnosti to jsou přímky, které jsou kolmé ke směru přemisťování) v úsecích (B) až (F). Bod a stoupá v úseku (C) vzhůru po předcházejícím dotyku s dopravníkovým válečkem 12 A v úseku (B). Po klesnutí skleněné tabule 18 v úseku (D) se bod a přemisťuje za dopravníkový váleček 12B a nachází se mezi dopravníkovým válečkem 12B a dopravníkovým válečkem 12C. Po klesnutí skleněné tabule 18 se bod b, který se v úseku (C) nacházel nad dopravníkovým válečkem 12A, dotýká dopravníkového válečku 12B tak, jak je to předvedeno na vyobrazení úseku (D). V úseku (E) se bod c nachází mezi dopravníkovým válečkem E2B a doravníkovým válečkem 12C po předcházejícím dotyku s dopravníkovým válečkem 12A v úseku (D). Bod d, který nebyl v dotyku s dopravníkovým válečkem 12A nebo dopravníkovým válečkem 12B, se dotýká dopravníkového válečku 12C tehdy, když skleněná tabule zaujímá polohu předvedenou na vyobrazení úseku (E). Na rozdíl od toho se bod e, který nebyl ve styku se žádným z dopravníkových válečků 12A až 12C, dotýká dopravníkového válečku 12D tehdy, když skleněná tabule zaujímá polohu ukázanou na vyobrazení úseku (F).

Jak bylo v předcházejícím textu vysvětleno, způsob podle přihlašovaného vynálezu umožňuje, aby každé místo na skleněné tabulí 18 bylo v dotyku přinejmenším s jedním dopravníkovým válečkem 12, protože vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky 12A až 12E ... se nastavují tak, aby nebyly stejné. Výsledkem toho je stav, kdy se optické deformování může rozptylovat, čímž se znemožňuje tvoření proužkových vad na skleněné tabuli 18, a kdy se vytvářejí podmínky pro kvalitní zpracovávám skleněné tabule 18.

Podle tohoto způsobu se skleněná tabule může přemisťovat plynule a hladce, protože rozsah poklesu vůdčí části 18 se minimalizuje uskutečněním takových opatření, v jejichž důsledku budou vzdálenosti (PÍ až P3) mezi dopravníkovými válečky 12A až 12D v blízkosti výstupu 17 z ohřívací pece 16 malé. Vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky v blízkosti výstupu 17 z ohřívací pece 16 se mohou opačně zvětšovat.

Když se skleněná tabule, která opouští výstup z ohřívací pece, dotýká dopravníkových válečků na počáteční straně zařízení ve smyslu pracovního směru, odebírají dopravníkové válečky teplo ze skleněné tabule, takže vlivem ochlazování vůdčí část skleněné tabule klesá.

• · · »

- 11 Jsou-li vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky v blízkosti výstupu z ohřívací pece velké, rozsah klesám vůdčí části skleněné tabule je rovněž větší a vůdčí část vstupuje do prostoru mezi dopravníkovými válečky, což v některých případech způsobuje potíže s přemisťováním skleněné tabule. Rozsah klesání vůdčí části sc může minimalizovat uskutečněním takových opatření, v jejichž důsledku budou vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky v blízkosti výstupu z ohřívací pece malé. V případě takového uspořádání se může skleněná tabule pohybovat plynule a hladce, výsledkem čehož je omezení optických deformací způsobovaných potížemi v průběhu přemisťování. S ohledem na tyto skutečnosti je výhodné, aby vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky umístěnými v blízkosti výstupu z ohřívací pece byly nastavovány tak, aby byly užší než vzdálenosti mezi následujícími dopravníkovými válečky.

Vzdálenosti (Pl až P6) mezi dopravníkovými válečky 12, 12......se mohou nastavovat přiměřeně v závislosti na rychlosti přemisťování skleněné tabule 18 nebo v závislosti na průměru dopravníkových válečků 12. Zvláštní postupy stanovování rychlosti přemisťování a průměru dopravníkových válečků budou vysvětleny v dalším textu.

Po ohřívání v ohřívací peci 16 a po ohýbání na dráze 14 přemisťování se skleněné tabule obvykle tepelně upravují prudkým ochlazováním. Jestliže teplota sklených tabulí nadměrně klesá, vzniká nebezpečí, že tepelná úprava by nemusela být potřebně účinná. Proto je nutné zajistit, aby pokles teploty skleněných tabulí na dráze J4 jejich přemisťování byl pokud možno co nejmenší.

V podstatě je možné znemožňovat ochlazováni skleněných tabulí na takovou teplotu, která je nižší než teplota potřebná pro tepelnou úpravu, zvýšením rychlosti přemisťování skleněných tabulí. Na druhé straně je však třeba vzít v úvahu, že, zvýší-li se rychlost přemisťování skleněných tabulí nadměrně, bude docházet ke střásání skleněných tabulí s následnými problémy při přemisťování. Z tohoto hlediska je výhodné, aby rychlost pohybu skleněných tabulí při přemisťování byla v rozsahu od 400 mm/s do 600 mm/s. Za těchto okolností je výhodné, aby celková délka dráhy přemisťování byla v rozsahu od 1300 mm do 2000 mm s ohledem na pokles teploty skleněných tabulí v průběhu přemisťování a udržování tepelných požadavků při ohýbání skleněných tabulí.

Je výhodné, aby dráha 14 přemisťování měla šířku měřenou kolmo ke směru přemisťování v rozsahu od 800 mm do 1200 mm. Takový rozsah Šířky umožňuje provádět tvarové úpravy skleněných tabulí s různými rozměry například při ohýbání bočních skel

- 12automobilů (obvykle se skleněné tabule ohýbají ve směru šířky, který je kolmý ke směru přemisťování). Skleněné tabule pro většinu bočních skel automobilů mají šířku měřenou ve směru kolmém ke směru přemisťování v rozsahu od 300 mm do 600 mm. Skutečnost, že šířka dráhy 14 přemisťování měřená kolmo ke směru přemisťování je v rozsahu od 800 mm do 1200 mm, znamená, že dopravníkové válečky samy o sobě mají délku od přibližně 800 mm do přibližně 1200 mm (přičemž se nebere v úvahu ohnutí dopravníkových válečků). V zájmu dosažení určitého stupně tuhosti dopravníkových válečků majících dálku od přibližně 800 mm do přibližně 1200 mm je výhodné, aby dopravníkové válečky 12 měly průměr v rozsahu od 40 mm do 100 mm.

Jsou-li vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky příliš velké, může docházet k tomu, že v průběhu přemisťování klesají vůdčí části skleněných tabulí do mezer mezi dopravníkovými válečky. Proto je nejvyšší limit těchto vzdáleností v rozsahu od 80 mm do 120 mm. Jestliže se vzdálenosti postupně zvětšují v pracovním směru tak, jak bylo v předcházejícím textu uváděno, pak se tyto vzdálenosti opětně vracejí k rozměrům nastavovaným v blízkosti výstupu z ohřívací pece a následně se znovu postupně zvětšují v pracovním směru zařízení (pokud je to potřebné, může se takové uspořádání opakovat).

Před tím, než skleněné tabule úplně převezmou tvar ohnutých profilů dopravníkových válečků 12, nesou dopravníkové válečky 12 hlavně boční okraje skleněných tabulí vedené shodně s pracovním směrem (mezi prostřední oblastí skleněných tabulí a prostředním úsekem dopravníkových válečků existuje mezera). V této souvislosti klesá prostřední oblast skleněné tabule dolů a na skleněných tabulích se vytváří požadované ohnutí.

V zájmu plynulého a hladkého přemisťování skleněných tabulí se vyžaduje, aby se na dopravníkových válečcích nesené části těchto skleněných tabulí nacházely v téměř stejné úrovni ve svislém směru. Jestliže se nesené části udržují v takové stejné úrovni, pak se koncové části ohnutých dopravníkových válečků nacházejí nad skleněnými tabulemi a jejich prostřední úseky pod skleněnými tabulemi. Avšak příslušné dopravníkové válečky mají různá zakřivení, a proto se koncové části příslušných dopravníkových válečků nacházejí v různých úrovních. Protože zakřivení dopravníkových válečků se postupně zvětšují v souladu s pracovním směrem, stoupají také úrovně koncových částí dopravníkových válečků týmž směrem. Z tohoto hlediska je výhodné, aby řetězová kola příslušných dopravníkových válečků byla propojována řetězy majícími takové rozměiy, které zajistí přenášení otočného pohybu na příslušné dopravníkové

* · a · »·

- 13 válečky. Ačkoli se úrovně koncových částí dopravníkových válečků postupně zvyšují v souladu s pracovním směrem zařízení, může se řetěz těmto rozdílům mezí úrovněmi přizpůsobovat natolik, že přenášení otočného pohybu bude plynulé a hladké.

V zájmu upravování příslušných vzdáleností mezi dopravníkovými válečky v případě, kdy se používá zmiňovaný řetěz, se jednoduše provádí odstraňování článků řetězu. Takový postup může zkracovat vzdálenosti o délky odpovídající řetězovým článkům mezi sousedícími dopravníkovými válečky (1/4 délky řetězového článku). Protože je potřebné, aby samotný řetěz měl určitý stupeň pevností zajišťující přenášení otočného pohybu na dopravníkové válečky, je nutné používat řetězové články mající výhodné rozměry. Na základě těchto skutečností je výhodné, aby vzdálenosti upravované o nejkratší délky byly v rozsahu od 2 mm do 10 mm. Přitom se bere v úvahu celková délka dráhy přemisťování, která je v rozsahu od 1300 mm do 2000 mm, jakož i výhodný rozsah průměru dopravníkových válečků a největší možný limit výhodného rozpětí vzdáleností mezi dopravníkovými válečky. V souladu s tímto pojetím je výhodné, aby se dopravníkové válečky rozmisťovaly v rozdílných vzdálenostech, ačkoli vzdálenosti mající stejný rozměr se vyskytují ve dvou až deseti úsecích, obzvláště pak ve dvou až pěti úsecích, na dráze přemisťování. Pokud se zvolí opakované, postupně zvětšované vzdálenosti od výstupu z ohřívací pece, je výhodné, aby se takové sestavy opakovaly ve dvou až deseti úsecích, obzvláště pak ve dvou až pěti úsecích.

Průmyslová využitelnost

Jak bylo v předcházejícím textu vysvětleno, je v souladu se způsobem a zařízením pro ohýbání skleněných tabulí podle přihlašovaného vynálezu možné nastavovat některé vzdálenosti mezi sousedícími dopravníkovými válečky určitého počtu dopravníkových válečků tak, aby nebyly stejné, výsledkem čehož je tvarování skleněných tabulí s dobrou kvalitou bez optického deformování.

^,00

- 14PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (11)

1. Způsob pro ohýbání skleněných tabulí, kdy skleněné tabule vstupují do ohřívací pece a ohřívají se na určitou teplotu umožňující ohýbání, poté se ohřáté skleněné tabule přemisťují po dráze přemisťování, která obsahuje určitý počet dopravníkových válečků seřazených od výstupu z ohřívací pece ve smyslu pracovního směru a která má určitá zakřivení podle tvarů dopravníkových válečků, a následně v průběhu pohybu po dráze přemisťování mění skleněné tabule ohýbáním svůj tvar v důsledku působení vlastní hmotnosti, vyznačující se tím , že dopravníkové válečky se rozmisťují tak, aby existovala možnost nastavování přinejmenším některých vzdáleností mezi sousedními dopravníkovými válečky, které jsou rozdílné od ostatních vzdáleností, a že skleněné tabule se přemisťují po dráze přemisťování.

2. Způsob pro ohýbání skleněných tabulí podle nároku 1, vyznačující se tím , že dopravníkové válečky se umisťují tak, aby existovala možnost nastavování přinejmenším některých vzdáleností mezi sousedními dopravníkovými válečky odlišujících se od ostatních vzdáleností, takže skleněné tabule se ohýbají za situace, kdy každý jejich bod přichází v průběhu přemisťování do styku s každým z dopravníkových válečků.

3. Způsob pro ohýbání skleněných tabulí podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že skleněné tabule se pohybují po dráze přemisťování mající nastavení délky v pracovním směru v rozsahu od 1400 mm do 2000 mm.

4. Způsob pro ohýbání skleněných tabulí podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 3, vyznačující se tím , že válečky mají průměr v rozsahu od 40 mm do 100 mm a používají se jako dopravníkové válečky.

5. Způsob pro ohýbání skleněných tabulí podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím , že skleněné tabule se přemisťují za situace, kdy nejkratší vzdálenost a další nejkratší vzdálenost ze vzdáleností mezi dopravníkovými válečky má rozdílné nastavení v rozsahu od 2 mm do 10 mm.

* «« · · ···· · · ««·« ♦ · · ··· « ··««· · ·» ··· ··· < ·«··· * · .···· ·· ·· ·· ··

- 15

6. Způsob pro ohýbání skleněných tabulí podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 4, vyznačující se tím , že skleněné tabule se přemisťují za situace, kdy vzdálenost mezi sousedícími dopravníkovými válečky nacházejícími se v blízkosti výstupu z ohřívací pece se nastavuje tak, aby byla menší než vzdálenosti mezi následujícími sousedícími válečky.

7. Zařízení pro ohýbání skleněných tabulí, které obsahuje ohřívací pec pro ohřívání skleněných tabulí na teplotu umožňující ohýbání, dopravník pro přemisťování skleněných tabulí v ohřívací peci a dráhu přemisťování sestavenou z určitého počtu dopravníkových válečků seřazených od výstupu z ohřívací pece ve smyslu pracovního směru a mající určitá zakřivení podle tvarů dopravníkových válečků, přičemž v průběhu pohybu po dráze přemisťování se skleněné tabule se ohýbají do požadovaného tvaru, vyznačující se tím , že dopravníkové válečky se rozmisťují tak, aby existovala možnost nastavování přinejmenším některých vzdáleností mezi sousedními dopravníkovými válečky, které jsou rozdílné od ostatních vzdáleností.

8. Zařízení pro ohýbání skleněných tabulí podle nároku 7, vyznačující se tím , že dráha přemisťování má délku měřenou v pracovním směru v rozsahu od 1400 mm do 2000 mm.

9. Zařízení pro ohýbání skleněných tabulí podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím , že válečky mají průměr v rozsahu od 40 mm do 100 mm.

10. Zařízení pro ohýbám skleněných tabulí podle kteréhokoli z předcházejících nároků 7 až 9, vyznačující se tím , že nejkratší vzdálenost a další nejkratší vzdálenost ze vzdáleností mezi dopravníkovými válečky má rozdíl v rozsahu od 2 mm do 10 mm.

11. Zařízení pro ohýbání skleněných tabulí podle kteréhokoli z předcházejících nároků 7 až 10, vyznačující se tím , že vzdálenost mezi sousedícími dopravníkovými válečky nacházejícími se v blízkosti výstupu z ohřívací pece se nastavuje tak, aby byla menší než vzdálenosti mezi následujícími sousedícími válečky.

·· ·· ···· · · • · · · * · « ·«·*· · ·· ·· · ··♦ • ···«· · ·

44 · · · * · ·· ·· ··

- 16 12. Zařízení pro ohýbání skleněných tabulí podle nároku 11, vyznačující se tím , že válečky se rozmisťují tak, aby se vzdálenosti mezi sousedícími válci postupně zvětšovaly ve směru přemisťování, přičemž tyto vzdálenosti mají maximální rozměr v rozsahu od 80 mm do 120 mm, a že válečky se rovněž rozmisťují tak, aby se vzdálenosti vracely k rozměru vzdálenosti mezi dopravníkovými válečky v blízkosti výstupu z ohřívací pece, odkud se vzdálenosti postupně zvětšují až po největší rozměr, a aby se tyto vzdálenosti