CZ301400B6 - Konektor pro spojení dvou koaxiálních kabelu - Google Patents

Abstract

Konektor (33) je urcen pro spojení dvou koaxiálních kabelu (30, 32) s vždy jedním stredovým vodicem (34, 35) obklopeným pláštovým vodicem (36, 37). Každému koaxiálnímu kabelu (30, 32) je prirazen vždy jeden díl (38, 39) konektoru, z nichž každý vždy obsahuje pripojovací oblast (40, 41) elektricky spojitelnou se stredovým vodicem (34, 35) jí prirazeného koaxiálního kabelu (30, 32). Spojovací hlava (42) druhého dílu (39) konektoru, uložená v nem posuvne a upravená pro vytvorení elektrického kontaktu s pripojovací oblastí (40) prvního dílu (38) konektoru, dosedá na jeho pripojovací oblast (41) pres pružný element (43). Spojovací hlava (42) vybíhá v jednom nebo více kontaktních prstech (46), které se zasunou do vybrání umísteného v pripojovací oblasti (41) druhého dílu (39) konektoru nebo do príslušných vybrání. Pripojovací oblast (41) druhého dílu (39) konektoru je opatrena kontaktním dílem (47), který má pripojovací plochu prirazenou jednomu nebo každému kontaktnímu prstu (46).

Description

Konektor pro spojení dvou koaxiálních kabelů

Oblast techniky

Vynalez se týká konektoru pro spojení dvou koaxiálních kabelů s vždy jedním středovým vodičem obklopeným plášťovým vodičem, u něhož je každému koaxiálnímu kabelu přiřazen vždy jeden díl konektoru, z nichž každý vždy obsahuje připojovací oblast elektricky spojitelnou se středovým vodičem jí přiřazeného koaxiálního kabelu, přičemž spojovací hlava druhého dílu io konektoru, uložená v něm posuvně a upravená pro vytvoření elektrického kontaktu s připojovací oblastí prvního dílu konektoru, dosedá na jeho připojovací oblast přes pružný element.

Dosavadní stav techniky 15

Konektory pro koaxiální kabely s pružně uloženými spojovacími elementy jsou známé ze spisu

US 3,416,125, který popisuje konektor s výše uvedenými znaky, a dále ze spisů US 4,012,i05 nebo US 6,053,777. Takový konektor může být významný pro použití v mnoha průmyslových odvětvích, při nichž musí být koaxiální kabely, například při údržbářských pracích, velmi rychle

2» a jednoduše rozpojeny a spojeny. Takový konektor se může použít zejména u tuhých koaxiálních vodičů, jakými jsou například vodiče používané v jaderném zařízení nebo v jaderné elektrárně pro přenos elektrických signálů nebo impulzů.

V jaderných elektrárnách je zapotřebí monitorovat a popřípadě regulovat stav naplnění nádrže, do níž nelze přímo nahlédnout, provozním nebo chladicím médiem, například stav naplnění tlakové nádoby reaktoru primárním chladicím prostředkem. Za tím účelem se používá takzvaný princip měření TDR (time-domain-reflectometry), který je známý například ze spisu DE 199 58 584 Cl. Při principu měření TDR se využívá toho efektu, že elektromagnetický impulz vedený v anténním systému se částečně odrazí, když se náhle změní impedance mezi jo například středovým vodičem antény a plášťovým vodičem, který jej obklopuje na způsob koaxiálního kabelu.

K takové náhlé změně impedance dojde například tam, kde se takovým způsobem vytvořená anténa ponoří z plynného prostředí do kapaliny, protože impedance závisí na kapacitě mezi stře35 dovým vodičem a plášťovým vodičem, a proto na dielektrických konstantách média vyplňujícího meziprostor mezi středovým vodičem a plášťovým vodičem. Elektromagnetický impulz přivedený do takové antény ponořené do monitorovaného média se proto na povrchu média částečně odrazí. Další odraz nastane na konci antény, který je obvykle zkratován. Protože je rychlost šíření elektromagnetického impulzu v anténě samozřejmě známá, může se rozdíl doby průběhu mezi impulzem odraženým od mezní vrstvy a impulzem odraženým od konce antény použít jako míra pro polohu mezní vrstvy, a proto jako prostředek ke zjištění charakteristické hodnoty, která charakterizuje polohu mezní vrstvy, přičemž základem toho může být v podstatě přímo úměrná závislost mezi rozdílem doby průběhu a charakteristickou hodnotou polohy.

Aby bylo možno tento způsob využít pro diagnózu a monitorování například média v uzavřené nádobě, je zapotřebí přenosu elektromagnetických impulzů z vnější oblasti do vnitřního prostoru nádoby a obráceně. Jinak však může být podle druhu a vlastností média obsaženého v nádobě nutně zapotřebí, nebo to alespoň může mít velký význam, zajistit vysoký stupeň těsnosti této nádoby. Podle provozních parametrů panujících v nádobě podle jejího dimenzování, jako je například tlak a teplota v nádobě obsaženého média, je zapotřebí v jednotlivém případě zvlášť vysokých požadavků na elektrické průchodky použité na vstupním a výstupním vedení elektromagnetických impulzů. Totéž platí pro přenos elektromagnetického impulzu z protihavarijního pláště reaktoru, obklopujícího tlakovou nádobu reaktoru, ven do generátoru impulzů, respektive do vyhodnocovací a řídicí jednotky, a obráceně.

- 1 CZ 301400 B6

Pro přenos elektromagnetických impulzů mezi proti havarijním pláštěm reaktoru a tlakovou nádobou reaktoru mohou přitom být použity například tuhé koaxiální vodiče, zejména aby se zaručila vysoká kvalita signálů potřebná pro spolehlivé vyhodnocení měření. Například u udržbářských prací však může být zapotřebí zpřístupnit tlakovou nádobu reaktoru. Aby to bylo jen s nízkými náklady umožněno i při použití tuhých koaxiálních vodičů, je zapotřebí spojovacího zařízení, které umožní rychlé a nekomplikované rozpojení a spojení segmentů koaxiálního kabelu mezi oběma zmíněnými průchodkami.

io Aby rušení a tlumení elektromagnetického impulzu v takovém systému bylo i ve spojovacím místě co nejmenší, měl by konektor splňovat vysoké požadavky. Zejména by měly být impedance po celé délce vodiče udržovány na konstantní hodnotě nebo by se alespoň neměly nespojitě měnit, takže by se mělo co nejvíce zabránit vzniku odrazů na impedančních skocích, které ruší měření. Zvlášť důležitý pro spolehlivý přenos elektromagnetického impulzu je vysoce hodnotný i? elektrický kontakt mezi vodiči spojenými konektorem.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit konektor výše uvedeného druhu, který bude ovladatelný jednoduše a rychle, a který rovněž s vysokou spolehlivostí zaručí elektrický kontakt mezi vzájemně spojenými koaxiálními vodiči.

Uvedený úkol splňuje konektor pro spojení dvou koaxiálních kabelů s vždy jedním středovým vodičem obklopeným plášťovým vodičem, u něhož je každému koaxiálnímu kabelu přiřazen vždy jeden díl konektoru, z nichž každý vždy obsahuje připojovací oblast elektricky spojitelnou se středovým vodičem jí přiřazeného koaxiálního kabelu, přičemž spojovací hlava druhého dílu konektoru, uložená v něm posuvně a upravená pro vytvoření elektrického kontaktu s připojovací oblastí prvního dílu konektoru, dosedá na jeho připojovací oblast přes pružný element, podle vynálezu, jehož podstatou je, že spojovací hlava vybíhá v jednom nebo více kontaktních prstech, které se zasunou do vybrání umístěného v připojovací oblasti druhého dílu konektoru nebo do příslušných vybrání, přičemž připojovací oblast druhého dílu konektoru je opatřena kontaktním dílem, který má připojovací plochu přiřazenou jednomu nebo každému kontaktnímu prstu.

Vynález přitom vychází z úvahy, že by spojovací mechanismus pro koaxiální kabely měl být snadno obsluhovatelný, tedy by měl umožňovat rychlé a jednoduché spojení a rozpojení kabelů. Současně by však i elektrický kontakt mezi koaxiálními vodiči spojenými pomocí konektoru zvláště při provozu zařízení měl být zvlášť intenzivní. Aby obě tyto podmínky, které si v principu vzájemně odporují, byly splněny, je konektor opatřen zařízením, které zvláštní měrou zesiluje kontakt mezi spojovanými vodiči. Přitom se cíleně využije vratné síly pružného elementu, přičemž pružina se při vzájemném spojení obou koaxiálních vodičů zatíží, a proto vyvine na oba vodiče sílu neustále podporující elektrický kontakt.

Aby bylo možno zaručit zvlášť těsný kontakt mezi spojovací hlavou a připojovací oblastí prvního dílu konektoru, je spojovací hlava přitom posuvně uložena v první připojovací oblasti první dílu konektoru. Přitom je spojovací hlava při rozpojeném konektoru s výhodou umístěna tak, aby při montáži konektoru připojovací oblast prvního dílu konektoru pohybovala spojovací hlavou směrem k připojovací oblasti druhého dílu konektoru a přitom napínala pružný element. Vratná síla pružného elementu, která tímto způsobem vznikne, proto způsobí trvalé přitlačováni spojovací hlavy k prvnímu dílu konektoru, a proto i zvlášť spolehlivé elektrické spojení. Kontaktní prsty zajišťují jak vycentrování spojovací hlavy vůči podélné ose konektoru, tak i vytvoření elektrického kontaktu mezi spojovací hlavou a připojovací oblastí. Spoluprací kontaktních prstů s přirazenými vybráními, a zejména s jim přiřazenými kontaktními plochami, je i při posunování spojo-2CZ 301400 B6 vací hlavy v podélném směru kdykoli zajištěn dostatečný kontakt s připojovací oblastí, která ji nese.

Kontaktní prsty spojovací hlavy obklopují kontaktní díl umístěný na připojovací oblasti druhého dílu konektoru, který slouží k zajištění elektrického kontaktu mezí spojovací hlavou a připojovací oblastí. Podle zatížení pružného elementu přiřazeného, spojovací hlavě dosedají kontaktní prsty na větší nebo menší plochu kontaktního dílu. Kontaktní díl má tedy přídavně za úkol spolehlivě udržovat elektrický kontakt mezi spojovací hlavou a připojovací oblastí druhého dílu konektoru i při měnící se délce pružiny.

io

S výhodou se spojovací hlava zasune do vybrání umístěného v připojovací oblasti prvního dílu konektoru tak, že se tím sám centruje vůči podélné ose konektoru. Přitom může být tvar spojovací hlavy zejména konvexní a může se zasunout do odpovídajícího konkávního vybrání v připojovací oblasti prvního dílu konektoru, přičemž jak spojovací hlava, tak i vybrání jsou provedeny rotačně symetricky kolem podélné osy konektoru. Tím je zajištěno to, aby se spojovací hlava připojila k druhému dílu konektoru zvlášť snadno, a aby se střední osy obou dílů konektoru při vzájemném spojování nemohly vůči sobě posunout, což by vedlo k nežádoucím poruchám elektromagnetického impulzu a navíc by znemožnilo vzájemné spojení plášťových vodičů.

Z výrobně technických důvodů je přitom výhodné zejména kuželovité vybrání v připojovací oblasti prvního dílu konektoru, s nímž koresponduje spojovací hlava vytvořená na způsob komolého kužele.

S výhodou je v připojovací oblasti druhého dílu konektoru ukotven přídržný šroub, který přidr25 zuje spojovací hlavu v připojovací oblasti a brání úplnému uvolnění spojovací hlavy při rozpojeném konektoru. S výhodou je plášťový vodič každého dílu konektoru opatřen montážní přírubou, která umožňuje vzájemné spojení dílů konektoru. S výhodou je přitom mezi montážními přírubami umístěno obvodové těsnění, které umožňuje těsné uzavření konektoru.

Bezpečné spojení obou dílů konektoru se s výhodou provede pomocí uzavíracího elementu, který umožňuje pevné vzájemné spojení obou dílů konektoru. Jeden takový uzavírací element je svým tvarem a obrysem přizpůsoben tvaru a obrysu montážní příruby a ve spojeném stavu tuto montážní přírubu obklopuje,

S výhodou je uzavírací element vytvořen jako upínací kroužek s pružným třmenem, který umožňuje zvlášť jednoduché a rychlé obsluhování konektoru.

Nežádoucí tlumení elektrického impulzu je možno vyloučit nebo alespoň udržovat na co nejmenší hodnotě tím, že impedance se po celé délce spojovaného místa nemění nebo se mění jen nepatrně. Pro zaručení této skutečnosti jsou odpovídající komponenty, tedy zejména připojovací oblast a plášťový vodič, který ji obklopuje, s výhodou vhodně dimenzovány.

Výhody docílené vynálezem spočívají zejména v tom, že použitím pružného elementu při vytvoření elektrického spojení mezi středovými vodiči koaxiálních kabelů se dosáhne vytvoření zvlášť jednoduchého a rychle obsluhovatelného konektoru, který navíc ještě zajistí to, že elektrické spojení mezi koaxiálními vodiči bude zvlášť kvalitní. Tím se umožní použití tohoto konektoru i u citlivých měření, která vyžadují vysokou kvalitu signálu. Konektor je proto zvlášť vhodný pro použití u koaxiálních vodičů v jaderných elektrárnách, které přenášejí signály pro měření TDR.

-3CZ 301400 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematicky systém pro monitorování stavu naplnění v uzavřené tlakové nádobě reaktoru, obr. 2 v řezu konektor pro koaxiální kabely, obr. 3 v řezu plášťové vodiče koaxiálních kabelů s uzavíracím elementem a obr. 4 v řezu tytéž plášťové vodiče koaxiálních kabelů s uzavíracím elementem a těsněním.

io

Příklady provedení vynálezu

Stejné díly jsou na všech obrázcích opatřeny stejnými vztahovými značkami.

is Systém i podle obr. 1 je upraven pro monitorování média M uvnitř uzavřené tlakové nádoby 2 reaktoru jaderného zařízení. Tlaková nádoba 2 reaktoru je uspořádána uvnitř protihavarijního pláště 4 reaktoru, který je proveden jako uzavřený a na obr. 1 je pouze naznačen. Pro vhodnou výměnu signálů S je tlaková nádoba 2 reaktoru prostřednictvím signálního vedení 6, které je vedeno průchodkou 8 v protihavarijním plášti 4 reaktoru, spojená s komunikačním rozhraním 10 systému 1.

Jako médium M je u tohoto příkladného provedení v tlakové nádobě 2 reaktoru obsažena voda W, která slouží jako primární chladicí prostředek jaderného zařízení, V dolní prostorové oblasti se voda W nachází nepromíchaná v takzvaném podchlazeném stavu. V nad ní se nacházející prostorové oblasti, v níž dochází k ohřívacímu působení nukleárních palivových článků uspořádaných v tlakové nádobě 2 reaktoru, se naproti tomu nachází ve směsi W, D fází mezi vodou W a v ní se tvořícími parními bublinami D. V ještě výše nad nimi se nacházející oblasti naproti tomu existuje výlučně odpařený primární chladicí prostředek, tedy výlučně pára D. Médium M obsažené v tlakové nádobě 2 reaktoru má proto první mezní vrstvu 12 mezi vodou W a směsí W, D fází a druhou mezní vrstvu Í4 mezi směsí W, D fází a parou D.

Při provozu jaderného zařízení je upraveno monitorování velkého počtu provozních parametrů. Mimo jiné může být žádoucí nebo zapotřebí monitorovat polohu mezních vrstev 12, Í4. Přitom například poloha druhé mezní vrstvy J_4 se může monitorovat měřením stavu naplnění.

Systém I je upraven pro aktuální zjišťování a monitorování charakteristických hodnot poloh mezních vrstev J2, Γ4. Za tím účelem je systém 1 vytvořen pro používání takzvaného měřicího principu TDR (time-domain-reflectometry). Pro takové měření TDR je uvnitř tlakové nádoby 2 reaktoru upraven v podstatě svisle uspořádaný koaxiální kabel 16 sloužící jako anténa. Tento koaxiální kabel J_6 je vyveden ven z tlakové nádoby 2 reaktoru elektrickou průchodkou J_8 a připojen k signálnímu vedení 6. Komunikační rozhraní JO spojené se signálním vedením 6 je spojeno s generátorem 20 impulzů vytvářejícím elektromagnetické impulzy a s vyhodnocovací a řídicí jednotkou 22 s výstupním modulem 24 a paměťovým modulem 26. Vyhodnocovací a řídicí jednotka 22 je samozřejmě spojena ještě s dalšími komponentami, jako jsou například komponenty zařízení pro zadávání dat, potřebnými pro náležitý provoz.

Systém i je svými komponentami cíleně orientován na použití měřicího principu TDR. Za tím účelem je mimo jiné zapotřebí kvalitativně zvlášť vysoce hodnotného transportu signálů na za tím účelem upravených vedeních, jakým je zejména signální vedení 6. Aby se tomuto požadavku co nejvíce vyhovělo, je signální vedení 6 vytvořeno jako tuhý koaxiální kabel.

Aby však byly možné údržbářské práce na tlakové nádobě 2 reaktoru, může být zapotřebí signální vedení 6 podle potřeby rozložit na jednotlivé dílčí kusy a opět je znovu vzájemně spojit a

-4CZ 301400 B6 například v různých místech mezi průchodkou 8 a průchodkou JJ8 je rychle a jednoduše rozpojit a po skončení údržbářských prací znovu rychle a jednoduše opět vzájemně spojit. Za tím účelem je signální vedení 6 sestaveno z více koaxiálních kabelů 30, 32, které jsou prostřednictvím konektoru 33 navzájem rozebíratelně spojeny.

Aby se mohlo vyhovět celkově vysokým požadavkům na kvalitu přenosu, je i konektor 33 vytvořen cíleně pro tento účel. Přitom je zejména zajištěno to, aby konektor 33 při celkově jednodušší obsluhovatelnosti vytvořil zvlášť těsný elektrický kontakt mezi středovými vodiči 34, 35 spojovaných koaxiálních kabelů 30, 32.

Jak je znázorněno na obr. 2, má koaxiální kabel 30 i koaxiální kabel 32 plášťový vodič 36, 37 a středový vodič 34, 35. Konektor 33 určený pro vzájemné spojení koaxiálních kabelů 30, 32 proto sestává z prvního dílu 38 konektoru a druhého dílu 39 konektoru, přičemž koaxiální kabel 30 je pevně spojen s prvním dílem 38 konektoru a koaxiální kabel 32 je pevně spojen s druhým dílem

39 konektoru. První díl 38 konektoru má připojovací oblast 40, která je spojena se středovým vodičem 34- Druhý díl 39 konektoru obsahuje rovněž jednu připojovací oblast 41, která je obdobně spojena se středovým vodičem 35 druhého dílu 39 konektoru. Pro vytvoření zvlášť těsného kontaktu je připojovací oblast 44 opatřena spojovací hlavou 42, která se uvádí do kontaktu s připojovací oblastí 40, a která na vlastní připojovací oblast 44 dosedá pružně přes pružný ele20 ment 43. Pružina pružného elementu 43 se při spojení konektoru 33 napne a svou vratnou silou přitlačuje spojovací hlavu 42 neustále k odpovídající kontaktní ploše připojovací, oblasti 40 prvního dílu 38 konektoru, a tím zaručuje zvlášť spolehlivé elektrické spojení. Vhodnými pružinami jsou například spirálové pružiny, talířové pružiny, listové pružiny nebo vinuté pružiny, jako je tomu u znázorněného příkladu provedení.

Pro dosažení zvlášť snadného vzájemného spojení spojovací hlavy 42 a připojovací oblasti 40 a pro samočinné vycentrování spojovací hlavy 42 je spojovací hlava 42 opatřena například konvexní špičkou 44, u znázorněného příkladného provedení provedenou na způsob komolého kužele, která se vloží do za tím účelem upraveného, například konkávního, vybrání 45 v připojo30 vací oblasti 40. Toto vybrání 45 je u znázorněného příkladného provedení kuželové a je tak svými obrysy přizpůsobeno špičce 44 spojovací hlavy 42. Vysoce kvalitní elektrický kontakt mezi spojovací hlavou 42 a připojovací oblastí 44 druhého dílu 39 konektoru, která ji nese, je umožněn kontaktními prsty 46 umístěnými na spojovací hlavě 42. Tyto kontaktní prsty 46 obklopují kontaktní díl 47 umístěný na připojovací oblasti 44 a podle zatížení pružinového ele35 mentu 43 dosedají na větší nebo menší plochu kontaktního dílu 47. Kontaktní prsty 46 mohou klouzat po kontaktním dílu 47 podél něho, přičemž v každé poloze kontaktních prstů 46 je zajištěn kontakt mezi spojovací hlavou 42 a připojovací oblastí 41 druhého dílu 39 konektoru. Tím je i při měnící se délce pružiny zaručen kvalitní elektrický kontakt mezi spojovací hlavou 42 a připojovací oblastí 44. Spojovací hlava 42 je na připojovací oblasti 44 přidržována přídržným šrou40 bem 50. Tím se s jistotou zabrání úplnému uvolnění spojovací hlavy 42 i při rozpojeném konektoru 33.

Plášťové vodiče 36, 37 obklopující připojovací oblasti 40, 44 dílů 38, 39 konektoru jsou opatřeny vždy jednou montážní přírubou 52, která umožňuje vzájemné spojení dílů 38 a 39 konektoru,

Obr. 3 znázorňuje řez plášťovými vodiči 36, 37 dílů 38 a 39 konektoru s uzavíracím elementem 54, například upínacím kroužkem, který je držen pohromadě neznázoměným pružným třmenem, a který obklopuje příruby 52, a tím navzájem spolu spojuje díly 38 a 39 konektoru.

Obr. 4 rovněž znázorňuje řez plášťovými vodiči 36, 37 dílů 38 a 39 konektoru s uzavíracím elementem 54, který obklopuje příruby 52, a tím navzájem spolu spojuje díly 38 a 39 konektoru, a který je opatřen obvodovým těsněním 56. Těsnění 56 umožňuje zvlášť těsné a bezpečné uzavření konektoru 33 uzavíracím elementem 54.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   I. Konektor (33) pro spojení dvou koaxiálních kabelů (30, 32) s vždy jedním středovým vodičem (34, 35) obklopeným plášťovým vodičem (36, 37), u něhož je každému koaxiálnímu kabelu (30, 32) přiřazen vždy jeden díl (38, 39) konektoru, z nichž každý vždy obsahuje připojovací

   5 oblast (40, 41) elektricky spojitelnou se středovým vodičem (34, 35) jí přiřazeného koaxiálního kabelu (30, 32), přičemž spojovací hlava (42) druhého dílu (39) konektoru, uložená posuvně na připojovací oblasti (41) druhého dílu (39) konektoru a upravená pro vytvoření elektrického kontaktu s připojovací oblastí (40) prvního dílu (38) konektoru, dosedá na jeho připojovací oblast (41) přes pružný element (43), vyznačující se tím, že spojovací hlava (42) vybíhá v to jednom nebo více kontaktních prstech (46), které se zasunou do vybrání umístěného v připojovací oblasti (41) druhého dílu (39) konektoru nebo do příslušných vybrání, přičemž připojovací oblast (41) druhého dílu (39) konektoru je opatřena kontaktním dílem (47), který má připojovací plochu přiřazenou jednomu nebo každému kontaktnímu prstu (46).

   15
2. 2. Konektor (33) podle nároku 1, vyznačující se tím, že spojovací hlava (42) a připojovací oblast (40) prvního dílu (38) konektoru mají kontaktní plochy navzájem přizpůsobené svým tvarem tak, že spojovací hlava (42) je při vzájemném spojení samočinně vycentrované vůči podélné ose konektoru (33) připojena k připojovací oblasti (40) prvního dílu (38) konektoru.
3. 3. Konektor (33) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že spojovací hlava (42) nese špičku (44) provedenou ve tvaru komolého kužele, která koresponduje s kuželovým vybráním (45) umístěným v připojovací oblasti (40) prvního dílu (38) konektoru.

   25
4. 4. Konektor (33) podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že spojovací hlava (42) je na připojovací oblasti (41) druhého dílu (39) konektoru přidržována přídržným šroubem (50).
5. 5. Konektor (33) podle jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že plášťový

   30 vodič (36, 37) každého dílu (38, 39) konektoru obklopující vždy připojovací oblast (40, 41) je opatřen montážní přírubou (52).
6. 6. Konektor (33) podle nároku 5, vyznačující se tím, že mezi montážními přírubami (52) je umístěno obvodové těsnění (56).
7. 7. Konektor (33) podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že montážní příruby (52) jsou v sestaveném stavu obklopeny společným uzavíracím elementem (54).
8. 8. Konektor (33) podle nároku 7, vyznačující se tím, že uzavírací element (54)

   40 obsahuje upínací kroužek a pružný třmen.
9. 9. Konektor (33) podle nároku 8, vyznačující se tím, že mezi montážními přírubami (52) je umístěno obvodové těsnění (56).

   45 10. Konektor (33) podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že montážní příruby (52) jsou v sestaveném stavu obklopeny společným uzavíracím elementem (54).

   II. Konektor (33) podle nároku 10, vyznačující se tím, že uzavírací element (54) obsahuje upínací kroužek a pružný třmen.