CZ301512B6 - Zpusob výroby sloucenin na bázi jednoho kremicitanu nebo více kremicitanu alkalických kovu, zarízení k provádení tohoto zpusobu, použití tohoto zpusobu nebo zarízení a zpusob získávání skla - Google Patents

Zpusob výroby sloucenin na bázi jednoho kremicitanu nebo více kremicitanu alkalických kovu, zarízení k provádení tohoto zpusobu, použití tohoto zpusobu nebo zarízení a zpusob získávání skla Download PDF

Info

Publication number
CZ301512B6
CZ301512B6 CZ20004098A CZ20004098A CZ301512B6 CZ 301512 B6 CZ301512 B6 CZ 301512B6 CZ 20004098 A CZ20004098 A CZ 20004098A CZ 20004098 A CZ20004098 A CZ 20004098A CZ 301512 B6 CZ301512 B6 CZ 301512B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
conversion
materials
silica
silicates
glass
Prior art date
Application number
CZ20004098A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ20004098A3 (en
Inventor
Jeanvoine@Pierre
Original Assignee
Saint-Gobain Glass France
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from FR9901406A external-priority patent/FR2789384B1/fr
Priority claimed from FR9916297A external-priority patent/FR2802911B3/fr
Application filed by Saint-Gobain Glass France filed Critical Saint-Gobain Glass France
Publication of CZ20004098A3 publication Critical patent/CZ20004098A3/cs
Publication of CZ301512B6 publication Critical patent/CZ301512B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B3/00—Charging the melting furnaces
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/04—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture in tank furnaces
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/12—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture in shaft furnaces
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16—Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/235—Heating the glass
    • C03B5/2356—Submerged heating, e.g. by using heat pipes, hot gas or submerged combustion burners
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B2211/00—Heating processes for glass melting in glass melting furnaces
    • C03B2211/20—Submerged gas heating
    • C03B2211/22—Submerged gas heating by direct combustion in the melt
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P40/00—Technologies relating to the processing of minerals
    • Y02P40/50—Glass production, e.g. reusing waste heat during processing or shaping

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Glass Compositions (AREA)
  • Silicates, Zeolites, And Molecular Sieves (AREA)
  • Silicon Compounds (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)

Abstract

Zpusob výroby sloucenin na bázi jednoho nebo více kremicitanu alkalických kovu a/nebo kovu alkalických zemin a/nebo vzácných zemin, prípadne ve forme smesných kremicitanu, které obsahují alespon dva z techto prvku, konverzí oxidu kremicitého a halogenidu nebo síranu nebo dusicnanu, zejména jednoho nebo více chloridu uvedených alkalických kovu a/nebo uvedených vzácných zemin a/nebo uvedených kovu alkalických zemin, pri kterém teplo potrebné pro tuto konverzi je dodáváno alespon z cásti jedním ponorným horákem nebo více takovými horáky. Zarízení k provádení tohoto zpusobu, tvorené alespon jedním reaktorem (1), vybaveným jedním více ponornými horáky (3), a alespon jedním ústrojím pro zavádení oxidu kremicitého anebo halogenidu nebo dusicnanu nebo síranu a prípadne kapalnými nebo pevnými palivy pod hladinu materiálu, které se taví, pricemž reaktor (1) je vybaven zarízením pro zpracování chlorovaných odpadních plynu, zejména zarízením pro získávání HCl nebo Cl.sub.2.n. nebo H.sub.2.n.SO.sub.4.n. nebo pro neutralizaci HCl a/nebo pro oddelování pevných cástic, napríklad cástic na bázi chloridu kovu, z odpadních plynu. Použití tohoto zpusobu nebo zarízení k nejruznejším úcelum a zpusob získávání skla.

Description

Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby sloučenin na bázi jednoho křemičitanu nebo více křemičitanů alkalických kovů, jako je například Na, K, anebo kovů alkalických zemin, jako je Ca, Mg, a/nefcc vzácných zemin, jako je Ce, případně ve formě směsných křemičitanů, které obsahuji alespoň dva z těchto prvků, zařízení k provádění tohoto způsobu, použití tohoto způsobu k nejrůznějším účelům a způsobu získávání skla obsahujícího oxid křemičitý a oxidy alkalického kovu typu Na2O nebo K2O a/nebo oxidy kovů alkalických zemin typu CaO nebo MgO a/nebo oxidy vzácných zemin druhu CeO2 tavením zeskelnitelných materiálů, při kterém teplo pro uvedené tavení pochází alespoň částečně z ponořeného/ých hořáku/hořáků v tomto roztaveném zeskelnitelném materiálu
Dosavadní stav techniky
V souvislosti s předmětným vynálezem je třeba především upozornit na to, že termínem „vsázkové materiály“ se míní všechny materiály, zeskelnitelné materiály, přírodní rudy nebo syntetické produkty, materiály pocházející z recyklace střepů atd., které se mohou použít v kompozicích představujících výchozí materiál pro sklářské pece. Podobně je nutno uvést, že pojem „sklo“ znamená sklo v nej širším smyslu, to znamená jakékoliv materiály se skleněným základem, sklokeramické nebo keramické materiály. Pod pojmem „výroba“ je nutno rozumět, že znamená nezbytný krok tavení vsázkových materiálů a případné všechny následující nebo doplňkové kroky zaměřené na rafinování a úpravu roztaveného skla pro účely dodání konečného tvaru, zvláště výrobku ve formě plochého skla (zasklívání), dutého zboží (láhve a nádoby), skla ve formě mine30 rální vlny (skleněná vlna, strusková vlna), používaného pro své tepelné a akustické izolační vlastnosti, nebo případně i skla ve formě tzv. textilních vláken, používaných pro zpevnění.
Vynález se týká zvláště vsázkových materiálů potřebných pro výrobu skla s významným obsahem alkalických kovů, zvláště sodíku, například skel křemičito-vápenato-sodného typu, použí35 váného pro výrobu plochého skla. V současné době nejčastěji používaným vsázkovým materiálem pro dodání sodíku je uhličitan sodný Na^COj, což je řešení, které není prosté nedostatků. Na jedné straně je to proto, že tato sloučenina poskytuje pouze jednu základní složku skla a přitom všechny ostatní složky obsahující uhlík se rozkládají a vyprchají během tavení ve formě CO2. Na druhé straně je to ve srovnání s jinými materiály drahý vsázkový materiál, protože se jedná o syntetický produkt, získaný Solvayovým postupem z chloridu sodného a vápna, a tento postup obsahuje řadu výrobních kroků a energeticky není příliš úsporný.
To je také důvod, proč již byla navržena řada řešení s použitím nikoliv uhličitanu, ale křemičitanu jako zdroje sodíku, případně ve formě směsného křemičitanu alkalických kovů (Na) a kovů alkalických zemin (Ca), který se připraví předem. Použití tohoto typu meziproduktu má výhodu v tom, že současně poskytuje řadu složek skla a odstraňuje fázi dekarbonizace. Rovněž umožňuje urychlit tavení vsázkových materiálů jako celku a podporuje jejich homogenizaci během tavení, jakje například uvedeno v patentech FR 1 211 098 a FR 1 469 109. Tento postup však vyvolává problém s výrobou tohoto křemičitanu a nenavrhuje zcela uspokojivou metodu syntézy.
-1 CZ 301512 B6
Podstata vynálezu
Cílem vynálezu je tedy vývoj nového způsobu výroby tohoto typu křemičitanu, který je zvláště vhodný k docílení spolehlivosti, efektivnosti procesu a použitých nákladů, všeobecně přijatelných pro průmyslovou výrobu.
Vynález se týká způsobu výroby sloučenin na bázi jednoho křemičitanu nebo více křemiČitanů alkalických kovů, jako je například Na, K, anebo kovů alkalických zemin, jako je Ca, Mg, a/nebo vzácných zemin, jako je Ce, případně ve formě směsných křemiČitanů, které obsahují alespoň io dva z těchto prvků, konverzí oxidu křemičitého a halogenidů nebo síranů nebo dusičnanů, zejména jednoho chloridu nebo více chloridů uvedených alkalických kovů, a/nebo uvedených vzácných zemin a/nebo uvedených kovů alkalických zemin, jako je například NaCl, KC1 nebo CeCl4, přičemž podstata tohoto postupu spočívá v tom, že teplo potřebné pro tuto konverzi je dodáváno alespoň z Části jedním ponorným hořákem nebo více takovými hořáky.
Ve výhodném provedení tohoto postupu podle předmětného vynálezu ponorný hořák nebo hořáky jsou napájeny oxidující látkou ve formě vzduchu, vzduchu obohaceného kyslíkem nebo kyslíkem. Podle dalšího výhodného provedení ponorný hořák nebo hořáky jsou napájeny palivem ve formě zemního plynu, topného oleje nebo vodíku, a/nebo je použito tuhé nebo kapalné palivo, zejména palivo na bázi polymerů, i chlorovaných polymerů, nebo na bázi uhlí, přičemž se toto palivo dodává v blízkosti uvedeného hořáku/hořáků. Podle dalšího výhodného provedení spalování vyvolané ponorným hořákem nebo hořáky alespoň Částečně zajišťuje míchání oxidu křemičitého a halogenidů. Podle dalšího výhodného provedení spalování v ponomém/ých hořáku/hořácích alespoň částečně vytváří vodu potřebnou pro konverzí.
Podle dalšího výhodného provedení postupu podle předmětného vynálezu se při konverzi rovněž vytvářejí halogenované deriváty, zejména využitelné deriváty chloru, jako je například HCl nebo Cl2, nebo H2SO4.
Vytvořený nebo vytvořené křemičitan nebo křemičitany se podle dalšího výhodného provedení podrobí granulačnímu stupni.
Podle dalšího výhodného provedení se vytvořený křemičitan nebo křemičitany horké dodávají do sklářské pece.
Podle dalšího výhodného provedení se pod úroveň materiálů, které podléhají roztavení, zavádějí oxid křemičitý a halogen id/halogen i dy nebo nitráty nebo sulfáty a případně spaliny kapalného typu nebo pevného typu.
Podle dalšího výhodného provedení se teplo nezbytné ke konverzi dodává pouze jedním nebo více ponornými hořáky. Tato konverze výhodně probíhá ve hmotě, obsahující produkty podléhající konverzní reakci a vytvořené sloučeniny v roztavené formě, přičemž jeden nebo více ponorných horáků vytváří turbulenci v této hmotě.
Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží zařízení k provádění způsobu podle některého z předchozích nároků, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořeno alespoň jedním reaktorem, vybaveným jedním ponorným horákem nebo více ponornými horáky a alespoň jedním ponorným hořákem nebo více ponornými hořáky a alespoň jedním ústrojím, zejména ve formě jednoho šnekového podavače, nebo více takových podavačů, pro zavádění oxidu křemičitého anebo halo50 genidů nebo dusičnanů nebo síranů a případně kapalnými nebo pevnými palivy pod hladinu materiálů, které se taví, přičemž reaktor je vybaven zařízením pro zpracování chlorovaných odpadních plynů, zejména zařízením pro získávání HCl nebo Cl2 nebo H2SO4 nebo pro neutralizaci HCl a/nebo pro oddělování pevných částic, například částic na bázi chloridů kovů, z odpadních plynů.
-2CZ 3WX512 B6
Ve výhodném provedení jsou v případě tohoto zařízení stěny reaktoru, zejména stěny, které jsou určeny ke styku s různými reagujícími látkami a reakčními produkty, při konverzi opatřeny žáruvzdornými materiály, například elektricky tavenými nebo žáruvzdornými materiály, povlečenými kovovým povlakem z titanu nebo zirkonia, nebojsou na bázi těchto typů kovů nebojsou výhodně kombinované, alespoň v případě bočních stěn, s chladicím systémem, který používá cirkulaci kapalin, například vody. Podle dalšího výhodného provedení stěny reaktoru vymezují přibližně krychlovou, rovnoběžnostěnovou nebo válcovitou dutinu.
Do rozsahu řešení podle předmětného vynálezu patří rovněž použití některého z výše uvedených io způsobů nebo zařízení pro přípravu zeskelnitelných vsázkových materiálů pro výrobu skla.
Do rozsahu řešení podle předmětného vynálezu patří rovněž použití některého z výše uvedených způsobů nebo zařízení pro přípravu surovin, zejména křemičitanu sodného Na2SiO3 pro výrobu smáčedel.
I J
Do rozsahu řešení podle předmětného vynáiezu patří rovněž použití některého z výše uvedených způsobů nebo zařízení pro přípravu surovin, zejména křemičitanu sodného Na2SiO3, pro výrobu srážené siliky zvláště z oxidu křemičitého a síranu sodného.
Do rozsahu řešení podle předmětného vynálezu patří rovněž použiti některého z výše uvedených způsobů nebo zařízení pro zeskelnění odpadů, zejména organochloridověho druhu, výhodně konverzí oxidu křemičitého a suroviny obsahující alespoň kovy alkalických zemin.
Do rozsahu řešení podle předmětného vynálezu patří rovněž použití některého z výše uvedených způsobů nebo zařízení pro zpracování písku znečištěného palivem nebo podobnou uhlovodíkovou sloučeninou, výhodně konverzí oxidu křemičitého a suroviny obsahující alespoň kovy alkalických zemin.
Do rozsahu řešení podle předmětného vynálezu patří rovněž způsob získávání skla obsahujícího oxid křemičitý a oxidy alkalického kovu typu Na2O nebo K2O a/nebo oxidy kovů alkalických zemin typu CaO nebo MgO a/nebo oxidy vzácných zemin druhu CeO2 tavením zeskelnitelných materiálů, při kterém teplo pro uvedené tavení pochází alespoň částečně z ponořeného/ých hořáku/hořáků v tomto roztaveném zeskelnitelném materiálu, přičemž podstata tohoto způsobu spočívá v tom, že zeskelnitelné materiály obsahující alkalické kovy typu Na nebo K nebo vzácné zeminy typu Ce nebo kovy alkalických zemin, jsou alespoň částečně ve formě halogenidů, zejména chloridů uvedených prvků, nebo síranů nebo dusičnanů uvedených prvků, jako je například NaCl, KC1 nebo CeCl4 nebo Na2SO4.
Podle výhodného provedení tohoto způsobu jsou halogenid nebo halogenidy nebo sírany nebo dusičnany a případně spaliny kapalného typu nebo pevného typu, zaváděny pod úrovní roztavených zeskelnitelných materiálů.
Podle dalšího výhodného provedení je teplo nutné pro získání skla dodáváno pouze jedním ponorným hořákem nebo více ponořenými hořáky. Podle dalšího výhodného provedení jeden nebo více ponořených hořáků vytváří v roztaveném zeskelnitelném materiálu turbulenci.
Při provádění tohoto postupu dochází k výrobě sloučenin na bázi křemičitanů alkalických kovů jako je Na, K, a/nebo na bázi kovů alkalických zemin jako je Mg nebo Ca, a/nebo na bázi vzácných zemin, jako je cer Ce, případně ve formě směsných silikátů, v nichž se spojují alespoň dva prvky z alkalických kovů, kovů alkalických zemin a vzácných zemin, zejména křemičitany v nichž se spojují alkalické kovy s kovy alkalických zemin a/nebo vzácných zemin. Tento postup spočívá v syntéze těchto sloučenin konverzí oxidu křemičitého a jednoho halogenidu nebo více halogenidů, zvláště chloridů uvedených alkalických kovů a/nebo uvedených kovů alkalických zemin a/nebo uvedených vzácných zemin, typu NaCl, KC1 nebo CeCl4 (a případně halogenidů, zvláště chloridů kovů alkalických zemin v případě křemičitanů, které je obsahují), přičemž teplo
-3CZ 301512 B6 potřebné pro tuto konverzi je dodáváno, alespoň částečně, jedním ponorným hořákem nebo více takovými hořáky.
V rámci vynálezu může být část halogenidu nebo všechny halogenidy nahrazena sírany nebo i dusičnany jako zdroji alkalických kovů, kovů alkalických zemin nebo vzácných zemin. V této souvislosti se může jedna zejména o síran sodný Na2SO4. V praktickém provedení předmětného vynálezu je tak třeba tyto různé výchozí suroviny (halogenidy, dusičnany, sírany) považovat za rovnocenné a vzájemně zaměnitelné.
ío Termín „silika“ (oxid křemičitý) je třeba chápat v kontextu předmětného vynálezu ve významu jakékoliv sloučeniny obsahující převážně siliku (oxid křemičitý) SiO2, i když může rovněž obsahovat i další prvky nebo jiné menšinové sloučeniny, což se nejčastěji stává při použití přírodních materiálů typu písku.
Výraz „ponorné (ponořené) hořáky“ znamená v popisu předmětného vynálezu hořáky uspořádané tak, aby se „plameny“ nebo spalné plyny z těchto plamenů vytvářeny uvnitř reaktoru, ve kterém probíhá konverze, ve skutečně hmotě, která podléhá konverzi. Obecně jsou umístěny v rovině bočních stěn nebo dna použitého reaktoru, nebo z nich mírně vystupují (pro zjednodušení se v textu tohoto vynálezu hovoří o „plamenech“, i když to přesněji nejsou stejné „plameny“, které se vytvářejí na vrchních hořácích).
Vynález tedy vede ke zvláště výhodnému technologickému řešení, při kterém je možno v průmyslovém měřítku využít chemickou přeměnu, kterou již navrhli Gay-Lussac a Thénard, totiž k přímé přeměně NaCl na sodu pomocí reakce NaCl s oxidem křemičitým při vysoké teplotě v přítomnosti vody podle následující reakce:
NaCl + SiO2 + H2O -> Na2SiO3 + 2 HCl kde princip spočívá v extrakci sody vytvářením křemičitanu, přičemž rovnováha se vždy posouvá ve směru rozkladu NaCl, protože obě fáze jsou nemísitelné.
V případě, že se místo NaCl použije síran, je reakce následující:
Na2SO4 + SiO2 + H2O —> Na2SÍO3 + H2SO4
Ve skutečnosti nejprve vzniká SO3, který se pak teplem a vodou, vzniklou spalováním v ponorných hořácích, přeměňuje na kyselinu sírovou.
Dosud tato reakce vyvolávala značné pracovní problémy spojené s obtížemi vytváření dokonalé směsi reagujících látek a se zajištěním jejich doplňování během výroby, a rovněž spojené s obtížemi s odváděč ím HCl (nebo H2SO4), aniž by tyto znovu reagovaly se vzniklým křemičitanem, s odváděním křemičitanu a se schopností dodávat dostatek tepelné energie.
Použití ponorných hořáků pro dodávání této tepelné energie současně řeší většinu z těchto potíží.
Ve skutečnosti již bylo navrženo použití zahřívání ponornými hořáky pro tavení zeskelnítelných materiálů při výrobě skla. V tomto směru je možno například odkázat na patenty Spojených států amerických US 3 627 504, US 3 260 587 a US 4 539 034. Avšak používání takových hořáků ve specifické souvislosti s vynálezem, totiž se syntézou křemičitanu ze solí, je mimořádně výhodné, a sice z následujících důvodů:
- Při tomto způsobu spalování se vytváří voda, která je, jak patrno výše, nezbytná při požadované konverzi. Působením ponorných hořáků je tedy možné alespoň částečně vyrábět „in sitiť vodu, potřebnou pro konverzi (i když v některých případech může být nutné dodávat další vodu). Rovněž je jisté, že voda se zavádí do dalších výchozích látek, totiž do oxidu křemičitého a do soli .4.
(nebo solí; pro zkrácení se bude používat výraz „soli“ ve významu halogen idů typu chloridů alkalických kovů, vzácných zemin a případně kovů alkalických zemin, používaných jako výchozí materiály), což je samozřejmě příznivé pro podporu reakce.
- Navíc spalování v ponorných hořácích vyvolává v materiálech, vstupujících do reakce, silné turbulenční a konvekční pohyby okolo každého „plamene“ nebo okolo všech „plamenů“ a/nebo okolo každého proudu plynů vycházejících z každého hořáku. V důsledku této skutečnosti je proto zajištěno, alespoň částečně, prudké míchání reagujících látek, což je zapotřebí k zajištění intenzivního míchání různých reagujících látek, zejména těch, které se zavádějí v pevné (práškové) formě, jako je například oxid křemičitý a solí.
io - Ponorné hořáky jsou rovněž zvláště výhodné z čistě tepelného hlediska, protože dodávají teplo tam, kde je zapotřebí, totiž do hmoty produktů procházejících reakcí, a tedy minimalizují všechny ztráty energie a tím jsou dostatečně výkonné a účinné, aby reagující látky byly schopné dosáhnout relativně vysoké teploty, potřebné pro jejich roztavení a konverzi, totiž teploty alespoň 1000 °C, výhodně asi 1200 °C.
i 5 Navíc tento způsobu představuje ohřev, který je zvláště příznivý pro okolí, zejména tím, že co nejvíce snižuje všechny emise typu NOX.
Proto je možné dospět k názoru, že účinnost těchto hořáků ve všech směrech (kvalita míchání, vynikající přenos tepla a vytváření jedné reagující látky in šitu) znamená, že konverze je ovlivně20 na vysoce výhodným způsobem, i když požadavek docílení krajně vysokých teplot není nezbytně nutný.
Oxidační látkou, zvolenou pro napájení ponorných hořáků, může být v jednoduchém uspořádání vzduch. Výhodná je však oxidační látka ve formě vzduchu obohaceného kyslíkem, a ještě lépe ve formě samotného kyslíku. Vysoká koncentrace kyslíku je výhodná z mnoha důvodů: sníží se objem kouřových plynů, což je výhodné z energetického hlediska, a zabraňuje se rizikům s nadměrnou fluidizací materiálů, vystupujících do reakce, což by mohlo způsobit jejich vytrysknutí na konstrukci nebo na strop reaktoru, ve kterém konverze probíhá. Navíc jsou získané „plameny“ kratší a mají vyšší emisívitu, což umožňuje rychlejší přenos jejich energie do materiálů, které se taví a konvertují.
Pokud se týká volby paliva pro tyto ponorné hořáky, jsou možné dva přístupy, které jsou alternativní, nebo se mohou kombinovat:
- je možné zvolit kapalné palivo typu topného oleje, nebo palivo plynné typu zemního plynu (většinou methan), propan nebo vodík;
- rovněž je možné používat palivo v pevné formě, například uhlí, nebo jakýkoliv materiál, obsahující uhlovodík, případně chlorované polymeiy.
Volba oxidační látky a volba paliva pro ponorné horáky ovlivňují povahu získaných produktů, nehledě na křemičitany. Pokud jsou tedy hořáky napájeny kyslíkem a zemním plynem, probíhají schematicky následující dvě reakce: (počínaje nejjednodušší situací, kde je žádoucí vyrobit křemičitan sodný z NaCl, aleje možné upravit je i pro všechny ostatní případy, ať již pro výrobu křemičitanů draselného, křemičitanů čeřitého, nebo křemičitanů obsahujících Ca nebo Mg, atd.): (a) 2 NaCl + SiO2 + H2O -> Na2SiO3 + 2 HCI (b) CH4 + 2 O2 -> CO2 + 2 H2O
Tyto dvě reakce je možné spojit do reakce jediné:
(c) 4 NaCl + 2 SiO2 + CH4 + 2 O2 2 Na2SiO3 + HCI + CO2
V případech, kdy se jako palivo místo zemního plynu použije vodík, nedochází k emisím CO2 a celková reakce se může popsat takto:
(d) 4 NaCl + 2 SiO2 + 2 H2 + O2 -> 2 Na2SiO3 + 4 HCI
-5CZ 301512 B6
V případech, kdy se použije uhlíkaté pevné palivo pevného typu, vždy s oxidační látkou typu kyslíku, může se reakce uvést takto:
(e) 2 NaCl + 3/2 O2 + C + SiO2 -> Na2SiO3 + Cl2 + CO2
Tentokrát jako vedlejší produkt konverze již nevzniká HCI, ale chlor Cl2.
Z těchto různých rovnic je jasné, že se při konverzi navržené podle vynálezu rovněž vytváří deriváty obsahující halogen, zejména použitelné deriváty obsahující chlor, jako je HCI nebo Cl2 io (nebo H2SO4), které se potom nacházejí v kouřových plynech. Možné jsou dva způsoby provozu:
- jeden spočívá v jejich zpracování jako odpadních plynů. Je tedy možné HCI neutralizovat uhličitanem vápenatým CaCO3, což vede k výrobě CaCl2, který je snad použitelný (například pro odstraňování sněhu ze silnic);
- druhá cesta spočívá v posuzování konverze podle vynálezu jako prostředku k výrobě HCI is nebo Cl2 (nebo H2SO4) v průmyslovém měřítku, což jsou chemikálie v chemickém průmyslu široce používané. (To je zvláště možné u chloru, který se získává elektrolýzou a který je potřebný pro výrobu chlorovaných polymerů typu PVC nebo polyvinylchloridu, a může být nahrazen Cl2 vyráběným podle vynálezu). V takovém případě bude nutné oddělovat jej z kouřových plynů a tedy pořídit průmyslovou výrobní línku na HCI nebo CI2, například začleněním zařízení pro pro20 vádění způsobu podle vynálezu přímo do místa chemického průmyslu, který potřebuje tyto typy produktů chloru. Využití vytvořených derivátů chloru tedy umožňuje dále snížit náklady na vsázkové materiály, obsahující alkalické kovy, potřebné pro výrobu skla.
Prvé využití křemiČitanů vyráběných podle vynálezu se týká sklářského průmyslu; tyto křemiči25 taný mohou alespoň Částečně nahradit obvyklé vsázkové materiály, které dodávají alkalické kovy nebo vzácné zeminy, zvláště pokud se týče sodíku alespoň Částečným nahrazením uhličitanu sodného (Na2CO3) křemičitanem sodným (Na2SiO3). Křemičitany podle vynálezu se proto mohou používat k zásobování sklářské pece, a to zejména dvěma způsoby:
- Prvá cesta spočívá ve zpracování vyrobených křemičitanů tak, aby se staly kompatibilními při použití jako zeskelnitelný vsázkový materiál pro sklářské pece; to vyžaduje jejich odebírání z reaktoru a obecně jejich převedení na „studenou“ práškovou pevnou fází zejména granulací pomocí technologických prostředků, které jsou všeobecně ve sklářském oboru známé. Je zde tedy úplné oddělení postupu výroby křemičitanů a postupu výroby skla s vhodnou výrobou a možným skladováním a dopravou vyrobeného křemičitanů předtím, než se dodá do sklářské pece.
- Druhá cesta spočívá v používání vytvořených křemičitanů podle vynálezu za „horka“, což znamená použití postupu výroby skla, který zahrnuje jako první krok výrobu křemičitanů, který se dodává ve stále roztaveném stavu do sklářské pece. Křemíčitan se tedy může vyrábět v reaktoru spojeném se sklářskou pecí, kteiý tvoří jednu z jejích „vstupních“ částí oproti jejím možným „koncovým“ částem, určeným k rafinaci a úpravě již roztaveného skla.
V obou případech může sklářská pec mít běžnou konstrukci (například elektrická tavící pec s ponornými elektrodami, pec s vyhřívanou klenbou pracující s bočními regenerátory, koncově vytápěná pec nebo jakýkoliv typ pece všeobecně známý ve sklářském oboru, tedy včetně pecí s ponornými hořáky), případně s konstrukcí a způsobem provozu, které jsou mírně upraveny tak, aby byly vhodné pro proces tavení bez uhličitanů nebo s méně uhličitany, než je tomu v případě obvyklých procesů tavení.
V souvislosti s předmětným vynálezem je třeba uvést, že některé křemičitany, jiné než křemíčitan sodný, jsou rovněž velmi výhodné k výrobě podle vynálezu. Vynález tedy umožňuje výrobu křemičitanů draselného z KCl, který je alespoň ekonomicky vysoce výhodný jako vsázkový materiál obsahující Si a K pro výrobu skel označovaných jako „směsná alkalická“ skla, tedy skel, která obsahují Na i K. Tato skla jsou zvláště používána při výrobě dotykových obrazovek, skleněných částí televizních obrazovek, olovnatých skel a skel pro plazmové displeje.
-6CZ 301512 B6
Podobně vynález umožňuje ekonomičtější výrobu speciálních skel, obsahujících přísady, jejichž chloridy jsou levnější než oxidy. Tak je tomu v případě vzácných zemin jako je cer, kdy přítomnost oxidu ceru dodává sklům stínící vlastnosti proti UV záření, a vzácné zeminy tohoto typu jsou rovněž obsaženy v kompozicích speciálních skel pro pevné disky, která mají vysoký modul pružnosti. Vynález tedy umožňuje získat vsázkový materiál obsahující Si a Ce, křemičitan ceru, za mírnou cenu.
Jinou další výhodou vynálezu je to, že oxid křemičitý, zavedený na počátku procesu do výroby, prochází během konverze na křemičitan fází, kdy dochází k určitému odstranění železa, protože chlorid železa je těkavý; sklo, vyrobené z takového křemičitanu nebo pomocí alespoň určitého množství tohoto křemičitanu bude proto více čiré než sklo, ve kterém se žádný tento křemičitan nepoužil. To je výhodné z estetického hlediska a vede to k růstu solárního faktoru skla (u „plochého skla“).
i 5 Druhé využití křemičitanů vyráběných poule vynálezu (vedle křemičitanu, použitých jako vsázkový materiál sklářských pecí) zvláště křemičitanu sodného, je v průmyslu smáčedel, kdy se křemičitan sodný Na2SÍO3 Často používá v pracích prášcích a kompozicích smáčedel.
Třetím použitím křemičitanů vyrobených podle vynálezu (a případně chlorovaných derivátů) je příprava speciálních oxidů křemičitých (silik), které se běžně označující jako „srážené siliky“, používané například v kompozicích betonu. KřemíČitany vyrobené podle vynálezu se skutečně mohou vystavit působení kyselin, výhodně kyseliny chlorovodíkové HCl, která rovněž vzniká konverzí podle vynálezu, aby se srazila silika ve formě částic o určité velikosti: žádoucí velikost částic je obecně v řádu nanometrů (například 1 až 100 nm).
Chlorid sodný, rovněž vzniklý během tohoto srážení siliky, se může výhodně recyklovat a znovu slouží zejména jako surovina pro výrobu křemičitanů podle vynálezu. V tomto případě se jedná o rozšířené provedení podle vynálezu, při kterém se vychází ze zrnitého oxidu křemičitého o „hrubé“ velikosti částic (například asi 1 mikrometr nebo větší) a získává se opět zrnitá silika o daleko menší velikosti částic a tato regulace procesu a uvedená velikost částic otvírá cestu k velké různosti použití v materiálech, používaných v průmyslu.
Pro toto třetí použití je zvláště zajímavý postup, při kterém se zvolí místo chloridu alkalický síran: v tomto případě se místo HCl získává H2SO4, která slouží ke kyselému působení na vzniklý křemičitan sodný. Je to právě tato kyselina, která se používá v chemickém průmyslu k přípravě srážených oxidů křemičitých (silik). V tomto zvláštním případě je výhodnější než HCl, protože zabraňuje jakékoliv přítomnosti zbytkových chloridů v oxidu křemičitém (silice), což jsou potenciální zdroje koroze pro tento produkt.
Postup výroby sráženého oxidu křemičitého (siliky) s využitím předmětného vynálezu může zahrnovat schematicky následující kroky:
-> Reakce v peci, vybavené ponornými hořáky (zejména na kyslík a plyn nebo na kyslík a vodík), probíhající mezi křemičitým pískem o příslušné čistotě a síranem sodným s určitým množstvím vody, přičemž se používá řízené přidávané množství vody v závislosti na množství vody vytvářené spalováním. Podle výše uvedené reakce tedy vzniká křemičitan sodný. Tento produkt se kontinuálně se odvádí, vzniklý SO3 se přeměňuje na H2SO4, která se dále rekuperuje.
-> Vyrobené křemičitany sodné s vhodným modulem SiO2/Na2 jsou potom uvedeny do kontaktu s rekuperovanou kyselinou sírovou za vhodných podmínek (zejména pokud se týče hodnoty pH), tímto způsobem dojde k vysrážení oxidu křemičitého, který se zpracuje tak, aby byly u tohoto produktu získány příslušné vlastnosti pro konečné použití (například jako plniva do kaučuku, pneumatik, a pod.).
-> Během této reakce se znovu tvoří síran sodný, který se může koncentrovat a recyklovat do pece s ponornými hořáky jako zdroj sodíku.
-7CZ 301512 B6
Je patrné, že tento způsob se provádí kontinuálně v „uzavřeném okruhu“ pokud se týče kyseliny a zdroje sodíku. Tento systém se chová jako „křemičítanové síto“, přičemž se spotřebovává pouze písek a energie. Teplo z odpadních plynů a z kondenzace SO3 se může rekuperovat ve vhodném teplo výměnném zařízení, takže tímto způsobem se získá například pára, potřebná ke koncentraci vodných roztoků.
Tento druh procesů se používá velmi podobným způsobem ve variantě, kdy se používá jiných alkalických činidel než sodík (nebo jakýkoliv jiný derivát, než je síran) nebo jakýkoliv jiný prvek jehož síran je tepelně stálý a může podstoupit stejný druh reakce.
Jiné výhodné použití tohoto postupu se týká zpracování (zejména inertizace vitrifikací) odpadů obsahujících chlor, zejména odpadů obsahujících chlor a uhlík, jako jsou chlorované polymery (PVC, atd.); tavení pomocí ponorných hořáků podle vynálezu může pyrolyzovat tento odpad s konečnými produkty spalování CO2, H2O a HCI, kdy HCI (nebo dokonce H2SO4) se může, jak bylo uvedeno výše, neutralizovat nebo použít ve stavu v jakém byla získána. Je možné rovněž uvést, že takový odpad proto může sloužit jako pevné palivo obsahující uhlík, což ve skutečnosti umožňuje snížit množství paliva vstřikovaného do hořáků. (Mohou se použít další druhy odpadů, jako je slévárenský písek). Pyrolýza těchto různých druhů odpadů je zde opět z ekonomického hlediska výhodná, protože náklady na zpracování, které jsou vždy nutné, se odečítají od nákladů na výrobu kremičitanů podle vynálezu. Místo skutečné pyrolýzy může být odpad rovněž zeskelněn.
V dalším textu budou uvedeny některé detaily týkající se inertizace těchto odpadních organochlorových materiálů: k písku a chloridu, nebo jeho ekvivalentu, se mohou přidat pevné nebo tekuté odpady organochlorového typu. Rovněž se mohou přidat některé různé další přísady, jako je vápenec, alumina (oxid hlinitý, například ve formě hlinky, což je lacinější surový materiál) nebo další oxidy. Jde tedy o skutečné zeskelnění, přičemž získané skelné materiály jsou schopné povléci a stabilizovat případné minerální látky obsažené v těchto odpadech. Tento vitrifikovaný materiál je možno potom odvést do odpadu. Vzniklá kyselina se může rekuperovat v absorpční koloně, ve která se filtrují kouřové plyny, a potom se může recyklovat. Tento postup je z ekonomického hlediska velmi výhodný. Na jedné straně se prostřednictvím soli vnáší do procesu hlavní tavící složka a alespoň část energie potřebné pro zeskelnění se vnáší do procesu se samotným odpadem. Na druhé straně je možno recyklovat vzniklou kyselinu zejména kyselinu chlorovodíkovou. Při provádění tohoto postupu se mohou míchat různé druhy spalitelného odpa35 du. Pro takové použití je vhodnější vyrábět křemičitany bohaté na kovy alkalických zemin nebo i pouze křemičitany alkalických zemin: cílem je převést odpady do inertní formy a nikoliv vyrábět vysoce jakostní sklo. Pri provádění tohoto procesu je výhodné použít hlavně křemičitany kovů alkalických zemin, protože suroviny obsahující tyto kovy alkalických zemin jsou levnější než suroviny s alkalickými kovy.
Zařízení k provádění postupu podle vynálezu obsahuje reaktor vybavený jedním ponorným hořákem, nebo více takovými horáky, a alespoň jedním ústrojím pro dodávání oxidu křemičitého a/nebo halogenidů (nebo ekvivalentů, jako jsou sírany nebo dusičnany) pod hladinu roztavených materiálů, zejména ve formě jednoho šnekového podavače nebo více takových podavačů. Pevné nebo tekuté hořlavé látky, jako jsou výše zmíněné odpady obsahující organochlorové materiály, se mohou do pece zavádět stejným způsobem. Je tedy možné zavádět přímo do hmoty produktu, procházejícího tavením a reakcí, alespoň ty z výchozích reagujících látek, které se vypaří dříve než zreagují: zde jde hlavně o chlorid sodný. Tímto způsobem se zajistí dostatečný čas zdržení kapalných nebo pevných hořlavých látek a tím se docílí jejich úplné spálení.
Stěny reaktoru, zvláště ty, které jsou určené ke styku s různými reagujícími látkami nebo reakčními produkty konverze, jsou ze žáruvzdorných materiálů obložených kovovým obkladem. Kov musí být schopen odolat různým druhům korozního působení, zejména vyvolaným působení HCI. Výhodný je titan, kov ze stejné skupiny nebo slitina obsahující titan nebo zirkon nebo sliti55 na obsahující zirkon. Při konstrukci tohoto zařízení je výhodné učinit opatření, aby všechny
-8CZ 3W1512 B6 prvky uvnitř reaktoru, směřující dovnitř, byly na bázi tohoto typu kovu nebo aby byly na povrchu chráněny povlakem z tohoto kovu (dávkovače vsázky a ponorné hořáky). Rovněž je výhodné, aby stěny reaktoru a rovněž zejména kovové části stěn byly spojeny s chladicím systémem s oběhem kapaliny typu vodních komor. Stěny rovněž mohou být zcela z kovu bez obvyklých žáruvzdorných hmot, používaných pro konstruování sklářských pecí nebo jen s jejich malým podílem.
Stěny reaktoru vymezují například krychlovou, rovnoběžnostěnovou nebo válcovou dutinu (která má Čtvercovou, pravoúhlou nebo kruhovou základnu). Výhodně může být zřízeno více míst pro zavádění výchozích reagujících látek, například rovnoměrně rozmístěných v bočních stěnách reaktoru, zejména ve formě určitého počtu dávkovačů. Tento vyšší počet míst dodávky umožňuje omezit v každém z nich množství dodávaných látek a získat homogennější směs v reaktoru.
Reaktor podle vynálezu rovněž může být vybaven různými zařízeními pro zpracování chlorova15 nych odpadu ích plynů, zejména pro získávání nebo neutralizací odpadních plynů Cl2 nebo HCI nebo H2SO4, a/nebo prostředky pro oddělování tuhých částic z odplynů, zvláště na bázi chloridů kovů. Tyto prostředky jsou výhodně umístěny v kouřovém kanálu (kanálech), pomocí kterých se odtahují odpadní plyny z reaktoru.
Při postupu výroby skla obsahujícího oxid křemičitý a oxidy alkalických kovů typu Na2O nebo K2O, a/nebo oxidy kovů alkalických zemin typu MgO nebo CaO a/nebo oxidy vzácných zemin typu CeO2, tavením zeskelnitelných materiálů, teplo potřebné pro uvedené tavení pochází alespoň částečně z ponorných hořáků. V tomto případě vynález spočívá na skutečnosti, že vsázkové materiály obsahující alkalický kov, jako je Na nebo K, nebo alkalické zeminy nebo vzácné zemi25 ny typu Ce, jsou alespoň z části ve formě halogenídů, zvláště chloridů, uvedených prvků, jako je například NaCl, KC1 nebo CeCl4, nebo síranů nebo dusičnanů. Tento aspekt představuje další hlavní znak vynálezu, přičemž při tomto provedení vše probíhá tak, jako kdyby křemičitan, výše popsaný jako vzniklý „in sitoť, se vyráběl během skutečného tavení zeskelnitelných materiálů, aby se vyrobilo sklo. Ekonomické výhody z nahrazení veškerého uhličitanu sodného, nebo jeho části, NaCl jsou jasné. V tomto případě jde o stejné výhody, jako byly uvedeny výše ve vztahu k výrobě křemičitanu nezávisle na výrobě skla, totiž zejména nižší obsah železa ve skle, možné použití vyrobených chlorovaných (halogenovaných) derivátů, pyrolýza nebo zeskelnění odpadů, které mohou případně sloužit jako palivo, atd.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález bude dále vysvětlen podrobně na provedení znázorněném na přiloženém obrázku:
Obrázek 1: schéma zařízení na výrobu křemičitanu sodného podle vynálezu.
Tento obrázek neodpovídá skutečnému měřítku, přičemž vyobrazení bylo pro jednoduchost co nejvíce zjednodušeno.
Příklady provedení vynálezu
Na obrázku 1 je znázorněn reaktor i, který má dno 2 pravoúhlého tvaru, které je pravidelně proraženo otvory, aby bylo vybaveno řadami hořáků 3, které dnem procházejí a mírně pronikají do reaktoru. Horáky jsou výhodně povlečeny titanem a jsou chlazené vodou. Boční stěny 4 jsou rovněž chlazené vodou a mají povlak z elektricky tavených žáruvzdorných hmot, nebo jsou celé zhotovené z kovu na bázi titanu. Hladina 5 materiálů, které procházejí reakcí a tavením, je v takové poloze, aby šnekové podavače a dávkovače 6 zaváděly reagující složky bočními stěnami pod tuto hladinu.
-9CZ 301512 B6
Dno $ hořáky může mít větší tloušťku elektricky tavených žáruvzdorných hmot než boční stěny.
Je rovněž opatřeno otvorem jO pro odběr křemičitanu.
Klenba 8 může být plochá závěsná klenba, vyrobená ze žáruvzdorného materiálu typu mullitu nebo zirkonia-mullitu, nebo AZS (hliník-zirkonium-oxid křemičitý) nebo z jakéhokoliv keramického materiálu, který je odolný proti HCl a/nebo NaCl, Je konstruována tak, aby byla nepropustná pro odpadní plyny obsahující HCl: neomezující řešení k zajištění této nepropustnosti spočívá v použití voštinové keramické struktury, tvořené dutými Šestiúhelníkovými dílci, ve kterých je uložena izolace. Nepropustnost se proto dociluje na zadním povrchu dílců pomocí nízkoteplotío ního tmelu, odolnému proti působení HCl. Takto chrání nosnou kovovou strukturu. Kouřový odtah 9 je rovněž vyroben z materiálů, odolných vůči působení HCl a NaCl (oxidové žáruvzdorné hmoty, karbid křemíku, grafit). Je opatřen systémem pro oddělování tuhých částic, které jsou náchylné ke kondenzaci (chloridy kovů) a věží pro získávání HCl, což není znázorněno.
is Po odebrání křemičitanu z reaktoru odběrným otvorem 10 se křemičitan dopravuje do granulátoru (neznázoměn) typu používaného ve sklářství nebo ve výrobě smáčedel s křemičitanem sodným.
Cílem postupuje výroba křemičitanu, který má vysokou koncentraci sodíku, což je známým způ20 sobem kvantifikováno molámím poměrem Na2O k celkovému množství (SiO2 + Na2O) v oblasti 50 %, zaváděním směsi písku (oxidu křemičitého) a NaCl dávkovači do reaktoru. Tyto dvě reagující složky se rovněž mohou dodávat odděleně a mohou být před zavedením do reaktoru případně předehřátý.
Hořáky 3 jsou výhodně napájeny kyslíkem a zemním plynem nebo vodíkem.
Viskozita vsázky během tavení a reakce a vysoká reakční rychlost dosažená působením ponorných hořáků umožňuje docílit vysoký specifický výkon, řádově například alespoň 10 tun za den.
Závěrem je tedy možno uvést, že předmětný vynález otevírá novou cestu k výrobě křemičitanů, zejména křemičitanu sodného, draselného a křemičitanu ceru (nebo křemičitanu alkalických zemin). Do kontextu předmětného vynálezu rovněž spadá stejným způsobem i použití tohoto postupu pro výrobu nejen křemičitanů, ale též titaničitanů, zirkoničitanů a hlinitanů (případně ve směsi s křemičitany).
Křemík se tedy může alespoň částečně nahradit kovem, zvláště kovem náležícím do skupiny přechodných kovů a zejména do skupiny kovů skupiny IVB periodické tabulky, jako je například Ti nebo Zr, nebo kovem ze skupiny ΙΠΑ periodické tabulky, jako je Al. Výhodou této substituce je, že získaný produkt je rozpustný ve vodě. Selektivní působení na tyto produkty ve vodném roztoku, zejména kyselinou chlorovodíkovou, vede ke srážení částic nikoliv již oxidu křemičitého, jak bylo zmíněno výše, ale částic odpovídajícího oxidu kovu, jako je TiO2, ZrO2 a A12O3 obecně o velikosti v nanometrech, jako v případě oxidu křemičitého, které mají v průmyslu četná použití. Je tedy možné jich použít jako plnidel do polymerů nebo betonů a přidávat je do keramických nebo sklokeramických materiálů. Rovněž je možné využít jejich fotokatalytických vlastností: zejména vhodné jsou částice TiO2 (které se mohou přidávat do fotokatalytických povlaků s nešpinícími vlastnostmi pro kterýkoliv architektonický materiál, zasklení atd.).
K výrobě těchto titaničitanů, zirkoničitanů a hlinitanů podle vynálezu se použije výše popsaný postup, aplikovaný na křemičitany, přičemž se vychází z halogenidů typu NaCl a z oxidů přísluš50 ných kovů (TiO2, ZrO2, Al2O3, atd.)
Alternativně je možné jako výchozí produkt obsahující kov použít pro konverzi přímo halogenid uvedeného kovu a nikoliv oxid. Zejména to může být chlorid, jako je TiCl4, ZrCl4 nebo AICI3 (rovněž je možné zvolit jako výchozí produkt obsahující kov směs oxidu a chloridu daného kovu). V takovém případě může být materiál, obsahující alkalické kovy, halogenidem stejného
-10CZ JU1MZ ΒΟ typu jako NaCl a tato sůl může být doplněna nebo nahrazena sodou, jde-li o sodík jako alkalický kov.
Stejně jako v případě „srážené siliky (oxidu křemičitého)“ se toto rozšíření způsobu podle vyná5 lezu může považovat za prostředek k úpravě, zejména ke zmenšení, velikosti částic oxidu kovu, a tím je možno je používat v průmyslových materiálech.
Rovněž je třeba uvést, že vynález umožňuje recyklaci různých odpadních materiálů. Zvláště se může použít pro vyčištění/zpracování písků znečištěných zejména olejovými mastnotami, při10 čemž je možno tento znečištěný písek shromáždit a použít jako výchozí materiál pro oxid křemičitý. Toto zpracování přináší dvě velké výhody:
-» za prvé písek přichází spolu s organickými spalitelnými odpady (palivo, uhlovodíkové sloučeniny);
> za druhé je to možná cesta k čištění pobřeží a pláží od tohoto znečištěného písku, neboť jiné 15 další metody jsou příliš zdlouhavé a příliš nákladné.
Postup podle vynálezu tedy umožňuje zcela odstranit palivo. U takto aplikovaného postupu je výhodné vyrábět křemičitany alkalických zemin nebo křemiČitany s převahou alkalických zemin: podobně jako při převedení chlorovaných a organických odpadů do inertního stavu, zmíněného výše, protože je ekonomicky zajímavější používat suroviny obsahující kovy alkalických zemin než suroviny obsahující alkalické kovy.

Claims (21)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob výroby sloučenin na bázi jednoho křemičitanu nebo více křemičitanů alkalických 30 kovů, jako je například Na, K, a/nebo kovů alkalických zemin, jako je Ca, Mg, a/nebo vzácných zemin, jako je Ce, případně ve formě směsných křemičitanů, které obsahují alespoň dva z těchto prvků, konverzí oxidu křemičitého a halogenidu nebo síranů nebo dusičnanů, zejména jednoho chloridu nebo více chloridů uvedených alkalických kovů a/nebo uvedených vzácných zemin a/nebo uvedených kovů alkalických zemin, jako je například NaCl, KC1 nebo CeCl4, vyzná35 ě u j í c í se tím, že teplo potřebné pro tuto konverzi je dodáváno alespoň z Části jedním ponorným hořákem nebo více takovými hořáky.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ponomý/é hořák/hořáky je/jsou napájen/y oxidující látkou ve formě vzduchu, vzduchu obohaceného kyslíkem nebo kyslíkem.
  3. 3. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že ponomý/é hořák/hořáky je/jsou napájen/y palivem ve formě zemního plynu, topného oleje nebo vodíku, a/nebo tím, že tuhé nebo kapalné palivo, zejména palivo na bázi polymerů, i chlorovaných polymerů, nebo na bázi uhlí, se dodává v blízkosti uvedeného/ých hořáku/hořáků.
  4. 4. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spalování vyvolané ponomým/i hořákem/hořáky alespoň částečně zajišťuje míchání oxidu křemičitého a halogenidu.
    50 5. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spalování v ponomém/ých hořáku/hořácích alespoň částečně vytváří vodu potřebnou pro konverzi.
    -11CZ 301512 B6
    6. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se při konverzi rovněž vytvářejí halogenované deriváty, zejména využitelné deriváty chloru, jako je například HCI nebo Cl2, nebo H2SO4.
  5. 5 7. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vytvořený/vytvořené křemičitan/křemičitany se podrobí granulačnímu stupni.
  6. 8. Způsob podle některého z nároků lažó, vyznačující se tím, že vytvořený křemičitan/křemičitany se horké dodávají do sklářské pece.
    io
  7. 9. Způsob podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že pod úroveň materiálů, které podléhají roztavení, se zavádějí oxid křemičitý a halogenid/halogenidy nebo nitráty nebo sulfáty a případně spaliny kapalného typu nebo pevného typu.
    15
  8. 10. Způsob podle některého z nároků laž9, vyznačující se tím, že teplo nezbytné ke konverzi se dodává pouze jedním nebo více ponornými hořáky.
  9. 11. Způsob podle některého z nároků 7 až 10, vyznačující se tím, že tato konverze probíhá ve hmotě, obsahující produkty podléhající konverzní reakci a vytvořené sloučeniny
    20 v roztavené formě, přičemž jeden nebo více ponorných hořáků vytváří turbulenci v této hmotě,
  10. 12. Zařízení k provádění způsobu podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že je tvořeno alespoň jedním reaktorem (1) vybaveným jedním ponorným hořákem nebo více ponornými hořáky (3) a alespoň jedním ústrojím, zejména ve formě jednoho šneko25 vého podavače, nebo více takových podavačů (6), pro zavádění oxidu křemičitého anebo halogenidů nebo dusičnanů nebo síranů a případně kapalnými nebo pevnými palivy pod hladinu materiálů, které se taví, přičemž reaktor (1) je vybaven zařízením pro zpracování chlorovaných odpadních plynů, zejména zařízením pro získávání HCI nebo Cl2 nebo H2SO4 nebo pro neutralizaci HCI a/nebo pro oddělování pevných částic, například částic na bázi chloridů kovů,
    30 z odpadních plynů.
  11. 13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že stěny (2, 4) reaktoru (1), zejména stěny, které jsou určeny ke styku s různými reagujícími látkami a reakčními produkty, jsou při konverzi opatřeny žáruvzdornými materiály, například elektricky tavenými nebo žáruvzdor35 nými materiály, povlečenými kovovým povlakem z titanu nebo zirkonia, nebojsou na bázi těchto typů kovů nebo jsou výhodně kombinované, alespoň v případě bočních stěn (4), s chladicím systémem, který používá cirkulaci kapalin, například vody.
  12. 14. Zařízení podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že stěny reaktoru (1)
    40 vymezují přibližně krychlovou, rovnoběžnostěnovou nebo válcovitou dutinu.
  13. 15. Použití způsobu podle některého z nároků 1 až 8 nebo zařízení podle některého z nároků 12 až 14 pro přípravu zeskelnitelných vsázkových materiálů pro výrobu skla.
    45
  14. 16. Použití způsobu podle některého z nároků 1 až 8 nebo zařízení podle některého z nároků 12 až 14 pro přípravu surovin, zejména křemiČitanu sodného Na2SiO3 pro výrobu smáčedel.
  15. 17. Použití způsobu podle některého z nároků 1 až 8 nebo zařízení podle některého z nároků 12 až 14 pro přípravu surovin, zejména křemiČitanu sodného Na2SiO3, pro výrobu srážené siliky
    50 zvláště z oxidu křemičitého a síranu sodného.
  16. 18. Použití způsobu podle některého z nároků 1 až 8 nebo zařízení podle některého z nároků 12 až 14 pro zeskelnění odpadů, zejména organochloridového druhu, výhodně konverzí oxidu křemičitého a suroviny obsahující alespoň kovy alkalických zemin.
    -12CZ, 3U13IX HO
  17. 19. Použití způsobu podle jednoho z nároků 1 až 8 nebo zařízení podle některého z nároků 12 až
    14 pro zpracování písku znečištěného palivem nebo podobnou uhlovodíkovou sloučeninou, výhodně konverzí oxidu křemičitého a suroviny obsahující alespoň kovy alkalických zemin.
    5
  18. 20. Způsob získávání skla obsahujícího oxid křemičitý a oxidy alkalického kovu typu Na2O nebo K2O a/nebo oxidy kovů alkalických zemin typu CaO nebo MgO a/nebo oxidy vzácných zemin druhu CeO2 tavením zeskelnitelných materiálů, při kterém teplo pro uvedené tavení pochází alespoň částečně z ponořeného hořáku/ponořených hořáků v tomto roztaveném ze skelnitelném materiálu, vyznačující se tím, že zeskelnitelné materiály obsahující alkaio lické kovy typu Na nebo K nebo vzácné zeminy typu Ce nebo kovy alkalických zemin jsou alespoň částečně ve formě halogenidů, zejména chloridů uvedených prvků, nebo síranů nebo dusičnanů uvedených prvků, jako je například NaCl, KCI nebo CeCl4 nebo Na2SO4,
  19. 21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že halogenid/halogenidy nebo !í sírany nebo dusičnany a případná ena líny kapalného typu nebo pevného typu jsou zaváděny pod úrovní roztavených zeskelnitelných materiálů.
  20. 22. Způsob podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že teplo nutné pro získání skla je dodáváno pouze jedním ponorným hořákem nebo více ponornými horáky.
  21. 23. Způsob podle některého z nároků 20 až 22, vyznačující se tím, že jeden nebo více ponorných hořáků vytváří v roztaveném zeskelnitelném materiálu turbulenci.
CZ20004098A 1999-02-05 2000-02-02 Zpusob výroby sloucenin na bázi jednoho kremicitanu nebo více kremicitanu alkalických kovu, zarízení k provádení tohoto zpusobu, použití tohoto zpusobu nebo zarízení a zpusob získávání skla CZ301512B6 (cs)

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
FR9901406A FR2789384B1 (fr) 1999-02-05 1999-02-05 Procede de preparation de matieres premieres pour la fabrication de verre
FR9916297A FR2802911B3 (fr) 1999-12-22 1999-12-22 Procede de preparation de matieres premieres pour la fabrication de verre
FR0000091 2000-01-18

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20004098A3 CZ20004098A3 (en) 2001-06-13
CZ301512B6 true CZ301512B6 (cs) 2010-03-31

Family

ID=26234803

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20004098A CZ301512B6 (cs) 1999-02-05 2000-02-02 Zpusob výroby sloucenin na bázi jednoho kremicitanu nebo více kremicitanu alkalických kovu, zarízení k provádení tohoto zpusobu, použití tohoto zpusobu nebo zarízení a zpusob získávání skla

Country Status (13)

Country Link
US (2) US6883349B1 (cs)
AR (1) AR022477A1 (cs)
AT (1) ATE267147T1 (cs)
CA (1) CA2324875C (cs)
CZ (1) CZ301512B6 (cs)
EG (1) EG25130A (cs)
ID (1) ID27013A (cs)
IL (1) IL138869A0 (cs)
PT (1) PT1068154E (cs)
RU (1) RU2266259C2 (cs)
TW (1) TW593181B (cs)
UA (1) UA73717C2 (cs)
YU (1) YU49465B (cs)

Families Citing this family (62)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR2830528B1 (fr) * 2001-10-08 2004-07-02 Saint Gobain Procede de preparation de matieres premieres pour la fabrication de verre
FR2851767B1 (fr) * 2003-02-27 2007-02-09 Saint Gobain Procede de preparation d'un verre par melange de verres fondus
WO2005028364A1 (fr) * 2003-09-19 2005-03-31 Saint-Gobain Glass France Preparation de silicate ou de verre dans un four a bruleurs immerges en milieu reducteur
CN1997386B (zh) * 2004-07-30 2012-05-30 瑞泽恩制药公司 通过阻断vegf介导的活性来治疗i型糖尿病的方法
US20080276652A1 (en) * 2007-05-11 2008-11-13 Jon Frederick Bauer Submerged combustion for melting high-temperature glass
US8875544B2 (en) 2011-10-07 2014-11-04 Johns Manville Burner apparatus, submerged combustion melters including the burner, and methods of use
US9021838B2 (en) 2010-06-17 2015-05-05 Johns Manville Systems and methods for glass manufacturing
US8707740B2 (en) 2011-10-07 2014-04-29 Johns Manville Submerged combustion glass manufacturing systems and methods
US8973405B2 (en) 2010-06-17 2015-03-10 Johns Manville Apparatus, systems and methods for reducing foaming downstream of a submerged combustion melter producing molten glass
US10322960B2 (en) 2010-06-17 2019-06-18 Johns Manville Controlling foam in apparatus downstream of a melter by adjustment of alkali oxide content in the melter
US8991215B2 (en) 2010-06-17 2015-03-31 Johns Manville Methods and systems for controlling bubble size and bubble decay rate in foamed glass produced by a submerged combustion melter
US8769992B2 (en) 2010-06-17 2014-07-08 Johns Manville Panel-cooled submerged combustion melter geometry and methods of making molten glass
US9032760B2 (en) 2012-07-03 2015-05-19 Johns Manville Process of using a submerged combustion melter to produce hollow glass fiber or solid glass fiber having entrained bubbles, and burners and systems to make such fibers
US9776903B2 (en) 2010-06-17 2017-10-03 Johns Manville Apparatus, systems and methods for processing molten glass
US9115017B2 (en) 2013-01-29 2015-08-25 Johns Manville Methods and systems for monitoring glass and/or foam density as a function of vertical position within a vessel
US9145319B2 (en) 2012-04-27 2015-09-29 Johns Manville Submerged combustion melter comprising a melt exit structure designed to minimize impact of mechanical energy, and methods of making molten glass
US8707739B2 (en) 2012-06-11 2014-04-29 Johns Manville Apparatus, systems and methods for conditioning molten glass
US9096452B2 (en) 2010-06-17 2015-08-04 Johns Manville Methods and systems for destabilizing foam in equipment downstream of a submerged combustion melter
US9096453B2 (en) 2012-06-11 2015-08-04 Johns Manville Submerged combustion melting processes for producing glass and similar materials, and systems for carrying out such processes
US8973400B2 (en) 2010-06-17 2015-03-10 Johns Manville Methods of using a submerged combustion melter to produce glass products
US8650914B2 (en) 2010-09-23 2014-02-18 Johns Manville Methods and apparatus for recycling glass products using submerged combustion
US8997525B2 (en) 2010-06-17 2015-04-07 Johns Manville Systems and methods for making foamed glass using submerged combustion
US9051199B2 (en) * 2011-02-24 2015-06-09 Owens-Brockway Glass Container Inc. Process for melting and refining soda-lime glass
US8910497B2 (en) 2011-11-03 2014-12-16 Owens Brocking Glass Container Inc. Process for melting and refining silica-based glass
US8806896B2 (en) 2012-10-17 2014-08-19 Owens-Brockway Glass Container Inc. Process for melting and refining silica-based glass
EP2773593B1 (en) * 2011-11-03 2020-07-15 Owens-Brockway Glass Container INC. Process for melting and refining silica-based glass
US9533905B2 (en) 2012-10-03 2017-01-03 Johns Manville Submerged combustion melters having an extended treatment zone and methods of producing molten glass
US9643869B2 (en) 2012-07-03 2017-05-09 Johns Manville System for producing molten glasses from glass batches using turbulent submerged combustion melting
WO2014055199A1 (en) 2012-10-03 2014-04-10 Johns Manville Methods and systems for destabilizing foam in equipment downstream of a submerged combustion melter
US9227865B2 (en) 2012-11-29 2016-01-05 Johns Manville Methods and systems for making well-fined glass using submerged combustion
WO2014189504A1 (en) 2013-05-22 2014-11-27 Johns Manville Submerged combustion burners
WO2014189506A1 (en) 2013-05-22 2014-11-27 Johns Manville Submerged combustion burners and melters, and methods of use
WO2014189499A1 (en) 2013-05-22 2014-11-27 Johns Manville Submerged combustion burners and melters, and methods of use
WO2014189501A1 (en) 2013-05-22 2014-11-27 Johns Manville Submerged combustion burners, melters, and methods of use
EP2999923B1 (en) 2013-05-22 2018-08-15 Johns Manville Submerged combustion melter with improved burner and corresponding method
PL3003997T3 (pl) 2013-05-30 2021-11-02 Johns Manville Palniki do spalania pod powierzchnią cieczy ze środkami usprawniającymi mieszanie przeznaczone do pieców do topienia szkła oraz zastosowanie
WO2014193388A1 (en) 2013-05-30 2014-12-04 Johns Manville Submerged combustion glass melting systems and methods of use
WO2015009300A1 (en) 2013-07-18 2015-01-22 Johns Manville Fluid cooled combustion burner and method of making said burner
GB201501307D0 (en) * 2015-01-27 2015-03-11 Knauf Insulation And Knauf Insulation Doo Skofja Loka And Knauf Insulation Gmbh And Knauf Insulation Process for the preparation of a silica melt
US9751792B2 (en) 2015-08-12 2017-09-05 Johns Manville Post-manufacturing processes for submerged combustion burner
US10041666B2 (en) 2015-08-27 2018-08-07 Johns Manville Burner panels including dry-tip burners, submerged combustion melters, and methods
US10670261B2 (en) 2015-08-27 2020-06-02 Johns Manville Burner panels, submerged combustion melters, and methods
US9815726B2 (en) 2015-09-03 2017-11-14 Johns Manville Apparatus, systems, and methods for pre-heating feedstock to a melter using melter exhaust
US9982884B2 (en) 2015-09-15 2018-05-29 Johns Manville Methods of melting feedstock using a submerged combustion melter
US10837705B2 (en) 2015-09-16 2020-11-17 Johns Manville Change-out system for submerged combustion melting burner
US10081563B2 (en) 2015-09-23 2018-09-25 Johns Manville Systems and methods for mechanically binding loose scrap
US10144666B2 (en) * 2015-10-20 2018-12-04 Johns Manville Processing organics and inorganics in a submerged combustion melter
US10246362B2 (en) 2016-06-22 2019-04-02 Johns Manville Effective discharge of exhaust from submerged combustion melters and methods
WO2018026775A1 (en) 2016-08-02 2018-02-08 Corning Incorporated Methods for melting reactive glasses and glass-ceramics and melting apparatus for the same
US10301208B2 (en) 2016-08-25 2019-05-28 Johns Manville Continuous flow submerged combustion melter cooling wall panels, submerged combustion melters, and methods of using same
US10337732B2 (en) 2016-08-25 2019-07-02 Johns Manville Consumable tip burners, submerged combustion melters including same, and methods
US10196294B2 (en) 2016-09-07 2019-02-05 Johns Manville Submerged combustion melters, wall structures or panels of same, and methods of using same
US10233105B2 (en) 2016-10-14 2019-03-19 Johns Manville Submerged combustion melters and methods of feeding particulate material into such melters
RU2658413C1 (ru) * 2017-09-28 2018-06-21 федеральное государственное бюджетное образовательное учреждение высшего образования "Белгородский государственный технологический университет им. В.Г. Шухова" Способ получения силикат-глыбы
US10807896B2 (en) 2018-03-15 2020-10-20 Owens-Brockway Glass Container Inc. Process and apparatus for glass manufacture
WO2020225962A1 (ja) 2019-05-08 2020-11-12 Agc株式会社 メルトの製造方法、ガラス物品の製造方法、溶解装置、及びガラス物品の製造装置
US11440829B2 (en) * 2019-10-01 2022-09-13 Owens-Brockway Glass Container Inc. Utilization of sulfate in the fining of submerged combustion melted glass
US11912608B2 (en) 2019-10-01 2024-02-27 Owens-Brockway Glass Container Inc. Glass manufacturing
US11680005B2 (en) * 2020-02-12 2023-06-20 Owens-Brockway Glass Container Inc. Feed material for producing flint glass using submerged combustion melting
RU2744294C1 (ru) 2020-09-22 2021-03-04 Общество с ограниченной ответственностью "Сибирь Телематика" Система и способ контроля параметров производства продукции из стекла
US12084378B2 (en) * 2021-04-16 2024-09-10 Owens-Brockway Glass Container Inc. Feeder tank for a glass melter
CN114294951B (zh) * 2021-12-30 2023-09-22 乔治洛德方法研究和开发液化空气有限公司 熔融装置

Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3260587A (en) * 1962-12-05 1966-07-12 Selas Corp Of America Method of melting glass with submerged combustion heaters and apparatus therefor
US3764287A (en) * 1972-03-20 1973-10-09 G Brocious Method of an apparatus for melting and refining glass
DD160186A1 (de) * 1981-05-04 1983-05-11 Dieter Fallier Verfahren und vorrichtung zum zusaetzlichen einbringen von brennstoffwaerme in eine schmelze
EP0812809A2 (en) * 1996-06-12 1997-12-17 Praxair Technology, Inc. Method to reduce toxic emissions from glass melting furnaces by water enhanced fining process

Family Cites Families (40)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2154439A (en) * 1935-05-01 1939-04-18 Crown Cork & Seal Co Method for preparing alkali salts
US2211733A (en) 1938-03-18 1940-08-13 J B Ford Company Process of producing alkali silicates
US2243027A (en) 1938-08-24 1941-05-20 Philadelphia Quartz Co Manufacture of anhydrous silicates in pumiceous form
FR1211098A (fr) 1958-10-03 1960-03-14 Saint Gobain Perfectionnement à la fabrication du verre
CH377489A (fr) * 1960-12-19 1964-05-15 Glaverbel Four pour la fusion de produits tels que le verre et procédé de mise en action de ce four
US3241548A (en) 1962-05-07 1966-03-22 Selas Corp Of America Submerged combustion apparatus embodying a shallow, closed, rectilinear tank and upstanding liquid separation chamber at one end thereof
US3246205A (en) * 1962-07-19 1966-04-12 Imrich M Miller Capacitor protective device
US3248205A (en) 1962-12-21 1966-04-26 Selas Corp Of America Glass melting furnace with submerged gas burners
US3268789A (en) 1963-07-05 1966-08-23 Intron Int Inc Control system for electromagnetic motors
FR1469109A (fr) 1965-12-27 1967-02-10 Saint Gobain Produit intermédiaire pour la fabrication du verre et autres silicates, et procédé et appareillages pour sa fabrication
US3466021A (en) * 1967-09-14 1969-09-09 Falconbridge Nickel Mines Ltd Thermal treatments in fluidized beds
US3606825A (en) 1969-12-24 1971-09-21 Glass Container Ind Res Process fo melting glass
US3627504A (en) 1969-12-29 1971-12-14 Glass Container Ind Res Method of adding colorant to molten glass
US4203761A (en) 1973-02-21 1980-05-20 Robert C. LeMay Process of smelting with submerged burner
US4029514A (en) 1973-07-03 1977-06-14 Philadelphia Quartz Company Method of precipitating microfine silica using phosphate
US3960532A (en) 1974-03-04 1976-06-01 Philadelphia Quartz Company Preparing alkali metal silicate glass with bubbles
US3907674A (en) * 1974-04-24 1975-09-23 Dorr Oliver Inc Fluid bed incineration of wastes containing alkali metal chlorides
GB1490127A (en) 1975-05-15 1977-10-26 Dynacast Int Ltd Gas nozzles for gas using appliances
GB1527155A (en) 1975-05-29 1978-10-04 Philadelphia Quartz Co Preparing alkali metal silicate glass
US4045197A (en) 1976-09-08 1977-08-30 Ppg Industries, Inc. Glassmaking furnace employing heat pipes for preheating glass batch
US4288251A (en) * 1979-06-11 1981-09-08 Kureha Kagaku Kogyo Kabushiki Kaisha Reinforced electrocast zirconia refractories
FR2462390A1 (fr) 1979-07-25 1981-02-13 Ugine Kuhlmann Procede de fabrication de silicate de sodium
US4285718A (en) 1980-05-30 1981-08-25 Owens-Illinois, Inc. Method of operating tubular heat exchanger for preheating pulverous glass batch
US4481024A (en) 1982-10-22 1984-11-06 M. H. Detrick Company Heat recovery system for glass tank furnaces
JPS60105609A (ja) 1983-03-04 1985-06-11 Taki Chem Co Ltd 歯磨用シリカ基剤及びその製造方法
JPS59163306A (ja) 1983-03-08 1984-09-14 Taki Chem Co Ltd 歯磨用シリカ基剤及びその製法
US4545800A (en) 1984-07-19 1985-10-08 Ppg Industries, Inc. Submerged oxygen-hydrogen combustion melting of glass
US4539034A (en) 1984-07-19 1985-09-03 Ppg Industries, Inc. Melting of glass with staged submerged combustion
SU1659363A1 (ru) 1989-04-25 1991-06-30 Kuksin Ippolit Камера для получения силикатных расплавов
US5250488A (en) 1989-08-11 1993-10-05 Sylvie Thelohan Mineral fibers decomposable in a physiological medium
FR2662688B1 (fr) 1990-06-01 1993-05-07 Saint Gobain Isover Fibres minerales susceptibles de se decomposer en milieu physiologique.
US5282881A (en) 1989-08-24 1994-02-01 Ausmelt Pty. Ltd. Smelting of metallurgical waste materials containing iron compounds and toxic elements
SE468092B (sv) 1990-11-14 1992-11-02 Eka Nobel Ab Alkalimetall silikat i fast form innefattande natrium och kalium, saett foer dess framstaellning samt dess anvaendning i rengoeringsmedelskompositioner
DE69207990T2 (de) * 1991-07-02 1996-05-30 Crosfield Joseph & Sons Silicate
US5308043A (en) 1991-09-20 1994-05-03 Ausmelt Pty. Ltd. Top submergable lance
DE69502149T2 (de) 1994-02-11 1998-08-13 Rockwool Int Synthetische glasfasern
US5785940A (en) * 1996-03-18 1998-07-28 Pq Corporation Silicate reactor with submerged burners
US5922097A (en) 1996-06-12 1999-07-13 Praxair Technology, Inc. Water enhanced fining process a method to reduce toxic emissions from glass melting furnaces
WO1999035099A1 (fr) 1998-01-09 1999-07-15 Saint-Gobain Vitrage Procede et dispositif de fusion et d'affinage de matieres vitrifiables
FR2774085B3 (fr) 1998-01-26 2000-02-25 Saint Gobain Vitrage Procede de fusion et d'affinage de matieres vitrifiables

Patent Citations (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3260587A (en) * 1962-12-05 1966-07-12 Selas Corp Of America Method of melting glass with submerged combustion heaters and apparatus therefor
US3764287A (en) * 1972-03-20 1973-10-09 G Brocious Method of an apparatus for melting and refining glass
DD160186A1 (de) * 1981-05-04 1983-05-11 Dieter Fallier Verfahren und vorrichtung zum zusaetzlichen einbringen von brennstoffwaerme in eine schmelze
EP0812809A2 (en) * 1996-06-12 1997-12-17 Praxair Technology, Inc. Method to reduce toxic emissions from glass melting furnaces by water enhanced fining process

Also Published As

Publication number Publication date
YU60300A (sh) 2003-01-31
TW593181B (en) 2004-06-21
CZ20004098A3 (en) 2001-06-13
PT1068154E (pt) 2004-10-29
ID27013A (id) 2001-02-22
US6883349B1 (en) 2005-04-26
ATE267147T1 (de) 2004-06-15
US20040168475A1 (en) 2004-09-02
CA2324875A1 (fr) 2000-08-10
EG25130A (en) 2011-09-18
UA73717C2 (uk) 2005-09-15
RU2266259C2 (ru) 2005-12-20
AR022477A1 (es) 2002-09-04
IL138869A0 (en) 2001-11-25
CA2324875C (fr) 2009-12-08
YU49465B (sh) 2006-05-25

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US6883349B1 (en) Method for preparing raw materials for glass-making
JP4481642B2 (ja) ガラス製造用バッチ材料の調製方法
AU770901B2 (en) Method for preparing raw materials for glass-making
EA009173B1 (ru) Получение силиката или стекла в печи с горелками, погруженными в восстановительную среду
RU2000127748A (ru) Способ подготовки шихтовых материалов для варки стекла
JP2002536277A5 (cs)
RS60300B1 (sr) Postupak za proizvodnju izolatora i izolator
MXPA00009751A (en) Method for preparing raw materials for glass-making
FR2789384A1 (fr) Procede de preparation de matieres premieres pour la fabrication de verre
TH42678A (th) กระบวนการสำหรับการเตรียมวัสดุแบบชุดผสมสำหรับการ?ผลิตแก้ว
TH39134B (th) กระบวนการสำหรับการเตรียมวัสดุแบบชุดผสมสำหรับการ?ผลิตแก้ว
FR2802911A1 (fr) Procede de preparation de matieres premieres pour la fabrication de verre
MX2012011411A (es) Horno para la produccion de vidrio formulado con sal comun (cloruro de sodio) que incluye un proceso para purificacion de las arenas de silice (sio2) y dicho proceso.

Legal Events

Date Code Title Description
MK4A Patent expired

Effective date: 20200202