CZ305514B6 - Způsob stanovení konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj - Google Patents

Abstract

Způsob navrhování technologie hydroabrazivního dělení materiálů je založen na určení konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj, a to tak, že se buď podle verze A změří tři deformační parametry na zkušebním řezu/vzorku, vybraná hloubka h.sub.x.n. [mm], lokální drsnost Ra.sub.x.n. [.mi.m] v hloubce h.sub.x.n. a lokální odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret.sub.x.n. v hloubce h.sub.x.n., nebo podle verze B pouze dva deformační parametry, a to etalonová hloubka h.sub.et.n. [mm] a odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret.sub.x.n. [mm]. Konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj z verzí A nebo B se následně dosadí jako vstupní hodnota do algoritmu technologie hydroabrazivního dělení. Výsledkem výpočtu podle algoritmu je expresní získání technologicky vyčerpávající a pro všechny technické materiály obecně platné řady numerických a grafických údajů potřebných pro optimální nastavení hlavních parametrů technologie a dále údajů o kvalitě/jakosti řezů, o limitní hloubce řezů a o ekonomických parametrech, jakož i o mechanických vlastnostech děleného materiálu z hlediska jeho zařazení do třídy obrobitelnosti Tcut a standardizace technologického postupu.

Description

Oblast techniky

Předmět vynálezu se týká způsobu navrhování technologických parametrů pro hydroabrazivní dělení materiálů.

Dosavadní stav techniky

Současné způsoby navrhování hlavních technologických parametrů technologického postupu pro hydroabrazivní dělení materiálů se provádí pouze na základě subjektivních zkušeností technologa. Pro tuto technologii dosud není vypracovaná snadno a rychle v praxi použitelná exaktní výpočtová metoda. Jako technologické pomůcky jsou již dostupné některé programy, které však mají pouze rámcově orientační charakter, protože nevycházejí z konkrétně proměřených technologických parametrů hydroabrazivní dělitelnosti typu právě obráběného materiálu ani z technického stavu právě použité soupravy, týkají se velmi omezeného počtu technologických parametrů a nedostatečně řeší technologické vlastnosti děleného materiálu. Přitom již samotné mechanické vlastnosti každého materiálu, které vstupují do technologických výpočtů, vykazují tak značný rozdíl, že tabulkové hodnoty těchto parametrů nutno taktéž považovat za orientační. Z teoretických řešení se nejvíce blíží praktickým požadavkům technologa výpočty podle Hashishe (HASHISH, M. Prediction models for AWJ machining operation. In 7th American Water Jet Conference, 1993, p. 205-216. ISBN 1-880342-02-2), Zenga (ZENG, J., KIM, T. Parameter predction and cost analysis in abrasive waterjet cutting operations, ln 7th American Water Jet Conference, 1993, p. 175-189. ISBN 1-880342-02-2), Wanga (WANG, J. A new model for predicting the depth of cut in abrasive waterjet contouring of alumina ceramics. Journal of materials processing technology, 2009, p. 2314-2320. ISSN 0924-0136). Tato řešení jsou však těžko obecně použitelné v praxi, protože vyžadují řadu teoretických v praxi neměřitelných předpokladů a konstant a navíc jsou použitelné pouze pro specifické skupiny materiálů a konstant a navíc jsou použitelné pouze pro specifické skupiny materiálů a neplatí obecně pro celou škálu technických materiálů. V praxi jsou potom optimální technologické parametry hydroabrazivní soupravy subjektivně odhadovány technologem podle dosažené hloubky dělení a vizuálního stavu povrchu dělicí stěny zkušebního vzorku, přičemž se zkouší či odhadují zejména různé rychlosti posuvu řezné hlavy, tlak čerpadla, hmotnostní tok abraziva, velikost a druh abraziva.

Hlavními nedostatky současného stavuje dosud nevypracovaná zkušební metoda, kterou by mohl být dělený materiál předem jednoznačně otestován na základní technologickou vlastnost, kterou je jeho hydroabrazivní dělitelnost, dále dosud nevypracovaný v praxi a výzkumu použitelný způsob pro stanovení optimálních technologických parametrů (rychlost posuvu řezné hlavy, tlak čerpadla, množství, velikost a druh abraziva a dalších) podle předem stanovené hydroabrazivní dělitelnosti (AWJ) konkrétního materiálu a na základě výše uvedených příčin dosud stále chybějící jednotná technologická klasifikace technických materiálů jak podle deformačních parametrů, tak i podle optimálních technologických parametrů, neboť pro vytvoření takovéto klasifikace dosud stále chybí návrh vhodného zobecňujícího kritéria, které by techniky jednoznačně dělený materiál charakterizovalo.

Podstata vynálezu

Nevýhody odstraňuje řešení, které je předmětem tohoto vynálezu tak, že se u každého materiálu předem určí konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj jako výchozí specifický parametr řezaného materiálu.

- 1 CZ 305514 B6

Způsob hydroabrazivního dělení materiálu pomocí hydroabrazivní soupravy, se stanovením hydroabrazivní dělitelnosti materiálu pomocí hydroabrazivní soupravy specifický tím, že se provede zkušební řez materiálu, změří se hloubka řezu hx [mm], lokální drsnost Rax [pm] v hloubce hx a lokální odchylka řezné stopy od normálové roviny Yretx v hloubce hx, z těchto změřených parametrů se stanoví konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj, dle vztahu Kawj = Rax * hx/Yretx, [pm] nebo se změří etanolová hloubka het [mm] a odchylka řezné stopy od normálové roviny Yretx [mm] v etalonové hloubce het [mm], z těchto změřených parametrů se stanoví konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu. Kawj dle vztahů Ematx=(10^A24*Yretx/(Yretet*Kawjet^A2)) ^Λ0,25, [MPa], Kawj=10^A12/Ematx^A2, [pm], získaná hodnota konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj se dosadí do Algoritmu technologie hydroabrazivního dělení, ze kterého jsou vypočítány parametry hydroabrazivního dělení materiálu, dle těchto parametrů se na hydroabrazivní soupravě nastaví technologie hydroabrazivního dělení, vloží se materiál, hydroabrazivní souprava se spustí a provede řez materiálu.

Algoritmus technologie hydroabrazivního dělení je nový systém v technologii hydroabrazivního dělení, který se sestává z fyzikálních závislostí parametrů hydroabrazivního dělení vyjádřených rovnicemi po řádcích, přičemž potřebný údaj do vztahů v daném řádku je přebírán z řádků předcházejících, přičemž první řádek se sestává ze vstupního údaje, kterým je konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm]. Rovnice, na sebe navazují tak, aby výsledkem výpočtu byl komplexní matematicko-fyzikální model, který numericky a graficky popisuje proces dělení materiálu hydroabrazivním proudem.

Konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm] se určí tak, že se buď změří: A) tři deformační parametry vzorku materiálu: vybraná hloubka řezu h_x [mm], lokální drsnost Ra_x [pm] v hloubce h_x a lokální odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret_x v hloubce h_x, nebo za B) pouze dva deformační parametry vzorku materiálu: a to etalonová hloubka h_et [mm] v řezu provedeného v materiálu předem vypočtenou optimální posuvnou rychlostí Vpopt_e, [mm/min] pro tento materiál a konstanta Kawj se následně dosadí jako vstupní hodnota do algoritmu technologie hydroabrazivního dělení (zkráceně algoritmus).

Tímto algoritmem lze obdržet základní optimalizované vstupní diskrétní hodnoty pro nastavení technologie hydroabrazivního dělení (např. rychlost posuvu dělicí hlavy pro daný materiál Vpopt [mm/min], tlak čerpadla Pv [MPa], průtočné množství abraziva m_a [g/min]). Diskrétní hodnoty dodávané algoritmem jsou takové, které získáme z kontinuálních průběhů jednotlivých funkcí definovaných v soustavě rovnic na určité diskrétní časo-prostorové úrovni. Pro volbu diskrétních optimalizovaných technologických parametrů se zde vychází z hloubkové úrovně neutrální roviny h₀ pro daný dělený materiál na základě předpokladu, že v této rovině vyrovnaného napěťového stavu lze určit optimální parametry dělení. Potom tyto diskrétní údaje může technolog navíc srovnávat s diskrétními údaji z jiné volené hloubkové úrovně h_x různé od h₀, např. v maximální hloubce dělicího řezu požadované zákazníkem, odvozovat tak náročnost, výkon a cenu práce. Vedle těchto diskrétních údajů výpočet současně produkuje grafické záznamy kontinuálního průběhu dělení a změn hlavních materiálových i technologických parametrů v čase v závislosti na hloubce h_x a na dalších vstupních technologických a materiálových parametrech (např. drsnost dělicí stěny Ra_x = f (h_x, Vpopt, Pv, m_a, Yret_x, Emat), lokální odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret_x = f (h_x, Vpopt, Pv, m_a, Emat, Ra_x), h_x = f (Vpopt, Pv, m_a, Yret_x, Emat, Ra_x)). Předkládaný algoritmus má obecnou platnost pro všechny technické materiály.

Výsledkem výpočtu podle algoritmu po dosazení vstupní hodnoty Kawj, zjištěné výše uvedenými způsoby ad A), B) je expresní získání technologicky vyčerpávající řady numerických a grafických údajů, jak o mechanických vlastnostech děleného materiálu, tak o strojně-technologických a ekonomických parametrech hydroabrazivního dělení. Technologický výpočet dle algoritmu lze použít pro dělení všech technických materiálů užívaných v průmyslu (např. barevné kovy ajejich slitiny, oceli, keramika, dřevo, stavební materiály, horniny, kůže, plasty atd.). Viz. klasifikace materiálů podle druhů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tout 1 - 6 na obr. 5, dle předmětu vyná-2CZ 305514 B6 lezu, přitom obecně platí podmínka, že pevnost abraziva SIGda je vyšší než pevnost děleného materiálu SIGdm, SIGdm je hlavní deformační napětí, které působí v hlavní rovině napjatosti, které jsme rozložili do vzájemně kolmých normálových složek SIGx a SIGy. Další normálovou složkou tohoto napětí je SIGn v hloubce h, která působí ve směru natáčení při prohlubování stopy řezu. Pro všechny uvedené materiály se po zjištění jejich konstant hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm], jako vstupního parametru do algoritmu, získají výpočtem diskrétní a časově-průběhové hodnoty analogické níže uváděným v tabulkách a grafech vypracovaným zde pro výběr 6-ti materiálů prezentovaných v rámci příkladu realizace vynálezu.

Kawj [pm] je nový technologický délkový parametr, který se prodlužuje s rostoucí plasticitou děleného materiálu, a stanoví se buď ze tří deformačních parametrů, dle Kawj = Ra_x * h_x/Yret_x, [pm], nebo z deformačních parametrů dle Emat_x=(10^A24*Yretx/(Yretet*Kawjet^A2)) ^A0,25, [MPa], Kawjx=10^A12/Ematx^A2, [pm] Fyzikálně je to parametr komplexní, souvisí jak s mechanickými vlastnostmi materiálu, tak i s parametry technologie. Tyto souvislosti jsou explicitně vyjádřeny nově odvozenými vztahy v algoritmu technologie hydroabrazivního dělení. Tento údaj o děleném materiálu je jediným a postačujícím vstupním parametrem do nového algoritmu technologie hydroabrazivního dělení materiálů. Dalšími 11-ti vstupními údaji (parametry) do algoritmu, které jsou již jeho součástí, jsou parametry technologicky dané, neměnné (zpoždění stopy v neutr, rovině h0 /teor. daná konst./ Yret₀ [mm], drsnost stopy v neutrální rovině h_o/teor. daná konst./ Ra<, [pm], hustota vody Rov [g/cm³], poměr průměrů dýz Dvo/Dabro = Kdvdao [1]) nebo technologem volené, nastavitelné (hmotnost celková proudu AWJ Roj [g/cm³], hmotnost abraziva Roa [g/cm³], hloubka řezu volená/požadovaná hx [mm], volba průměru abrazivní dýzy da [mm], průměr abrazivního zrna dazr [mm], objemový podíl abraziva v proudu AWJ lambda [1], cena el. energie Ckwhod [Kč/kWh] - nastavitelná dle aktuálních potřeb). Výpočtem jsou potom volené parametry upřesněné a optimalizované, a to na základě konkrétně zjištěné konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálů Kawj [pm] tak, že subjektivně volený údaj např. poměr průměrů dýz Dv/Dabr Kdvdao = 0,329 [1] jako např. konstantně nastavený výrobcem (obr. 7, obr. 8 - řádek 8) vyjde z výpočtu jako optimalizovaný parametr Kdvda v rámci celé technologie dělení pro konkrétní materiál, jehož dělitelnost je definovaná podle návrhu zjištěnou konstantou hydroabrazivní dělitelnosti materiálu a je uveden na obr. 7, obr. 8 na řádku 27 pro zde prezentované materiály. Dané a volené technologické parametry vstupující do algoritmu jsou vyspecifikované na obr. 22, tam jsou uvedeny také konkrétní hodnoty použité pro níže prezentovaný příklad, ale mohou být použity obecně jako pomocné, protože se přepočtem upravují na konkrétní stav technologie dělení podle zjištěné hodnoty Kawj. Zvýše uvedeného vyplývá, že algoritmus je obecně platný pro všechny technické materiály s tím, že vedle hlavního vstupního parametru Kawj je třeba vydefinovat pouze parametry, které jsou dané a neměnné a proto trvale uvedené v zadání vstupů: zpoždění stopy v neutr, rovině h0 /teor. daná konst./ Yret0 = 1 [mm], drsnost stopy v neutrální rovině ho /teor. daná konst. / Ra<> - 3,7 [pm], hustota vody Rov = 1 [g/cm³], hmotnost celková proudu AWJ Roj [g/cm³], hmotnost abraziva Roa [g/cm³], hloubka řezu volená/požadovaná hx [mm], objem, podíl abraziva v proudu AWJ lambda [1], cena el. energie Ckwhod [Kč/kWh], vstupní poměr průměrů dýz Dvo/Dabro = Kdvdao = 0,329 [1], Nastavení technologie podle konkrétního parametru Kawj děleného materiálu by mělo za účelem optimalizace celé technologie respektovat výpočtem upřesňované parametry jako optimalizovaný poměr průměrů dýz Dv/Dabr = Kdvda = f(dazr), kde dazr je optimalizovaný průměr zrna abraziva podle vstupní hodnoty Kawj daného materiálu, kterou si algoritmus vyčíslí a provede konečnou optimalizaci poloměru Kdvda. Optimalizovaný průměr zrna dazr se s rostoucí pevností materiálu zmenšuje. Technolog pro svůj materiál nastaví poměr dýz podle upřesněného/optimalizovaného výpočtu Dv/Dabr = Kdvda = f(dazr).

Důležitým analytickým faktorem je určení geometrických parametrů a polohy rovnovážné/neutrální roviny (Ra₀, h₀) v hydroabrazivním dělicím řezu. Obecně jde o hloubkovou úroveň v dělicích řezech, kde dochází k vyrovnání tahových a tlakových napětí. Pro h < h₀ převažuje podíl tahové napjatosti, drsnost povrchu je relativně nízká. Pro h > h₀ roste podíl tlakové složky a drsnost povrchu dělicí stěny se zvyšuje. Zjistili jsme, že při dělení hydroabrazivním nástrojem do-3 CZ 305514 B6 chází k vyrovnání tahové σ,_Λ a tlakové a„_ak napjatosti vždy při hodnotách drsnosti Ra₀ = 3,7 pm a retardace Yret₀ ~ σ,^,/σ,ι^ = 1, a to nezávisle na materiálu, ale v adekvátních hloubkách neutrální roviny h₀, která je pro různé materiály různá. Potom hloubka neutrální roviny v řezu h₀ musí být adekvátní těmto hodnotám a rovnici mechanické rovnováhy na hloubkové úrovni neutrální roviny h₀ definujeme Ra₀*h₀/Yret₀-Kawj₀ = 0, a na obecné hloubkové úrovni Ra_x*h_x/Yret_xKawj_x = 0. Přitom Kawj₀ = Kawj_x = Kawj ~ 10^A12/Emat^A2 pro daný materiál je po celé hloubce dělicího řezu konstanta a hloubka neutrální roviny h₀ = Kawj/Rao [mm].

Takto připravený algoritmus technologie hydroabrazivního dělení materiálů, který je obecně platným pro všechny způsoby A, B je naprogramovatelný do programovatelného technologického kalkulátoru nebo PC. Výpočet proběhne po dosazení jediné hledané vstupní hodnoty Kawj a dalších 11-ti daných hodnot, vstupních parametrů (zpoždění stopy v neutr, rovině h₀ /teor. daná konst./ Yret₀ [mm], drsnost stopy v neutrální rovině h₀ /teor. daná konst./ Ra₀ [pm], hustota vody Rov [g/cm³], hmotnost celková proudu AWJ Roj [g/cm³], hmotnost abraziva Roa [g/cm³], hloubka řezu volená/požadovaná h_x [mm], volba průměru abrazivní dýzy da [mm], průměr abrazivního zma dazr [mm], objem, podíl abraziva v proudu AWJ lambda [1], cena el. energie Ckwhod [Kč/kWh] poměr průměrů dýz Dvo/Dabro = Kdvdao=konst [1], stejná pro všechny materiály) bez dalšího zásahu technologa automaticky. Technologem neovlivnitelné jsou např. aktuální cena el. energie, cena vody, cena abraziva, hmotnost vody a teoreticky dané konstanty Rao a Yret₀. Naopak, předem si může modelově dle algoritmu propočítat pro dělený materiál např. dosaženou hloubku dělicího řezu, drsnost dělicích stěn, celkový výkon a cenu práce rozhodne-li se např. místo drahého abraziva granát použít olivín, sklo nebo jiné levnější abrazivum, materiálově v algoritmu 1 definovaného hmotností abraziva a cenou, odkud se odvíjí další parametry, jako je průtočné množství abraziva a váhový podíl abraziva v toku. Podle obr. 22 lze vyčíst, které hodnoty platí trvale a obecně a které musíme aktualizovat u uváděných 11 hodnot, vstupních parametrů. Důsledkem toho je, že změníme-li tyto vstupní hodnoty, změní se adekvátně výsledek výpočtu podle algoritmu.

Výstupem jsou všechny potřebné údaje o materiálu, technologii a o technickém průběhu celého dělicího řezu v numerické a grafické formě na displeji programovatelného technologického kalkulátoru nebo na PC. Po spuštění algoritmu technologie hydroabrazivního dělení materiálů obdrží technolog během cca jedné minuty na displeji celkem 110 technologických údajů v numerické (tabulkové) formě a 90 grafů predikčně popisujících po technické stránce časo-prostorový průběh celého dělicího řezu, včetně optimální rychlosti posuvu, tlaku čerpadla, množství abraziva, finální jakosti dělicí stěny, optimální a dosažitelné hloubky řezu, rozboru nákladů a celkové ekonomiky provozu hydroabrazivní soupravy pro konkrétní materiál. Protože Kawj je parametr délkový a prodlužuje se s rostoucí plasticitou děleného materiálu, může se doba automatického výpočtu při konstantní hustotě vzorkování prodlužovat až na 2 až 3 minuty. Např. pro běžné oceli je Kawj v rozmezí 18 až 40 [pm], zatímco pro slitiny Al již v rozmezí 200 až 700 [pm] podle chemického složení a mechanické plasticity a u slitin Pb již Kawj přesahuje 1000 [pm]. Proto je vhodné u méně výkonných počítačů zmenšit hustotu vzorkování (pozice 14 v základní sestavě algoritmu 1 pro volbu hustoty vzorkování na hloubce řezu h, krok vzorkování lze pro běžné PC volit např. pro pevné oceli v řádech 10 - 4 až 10-3 mm, pro středně pevné materiály, měď, hliník 10-2, pro měkké materiály, olovo, dřevo, horniny, plasty 10-1). Celý výpočet lze provádět pomocí programovatelného technologického kalkulátoru nebo na PC. Přitom je umožněn interaktivní vstup a vlastní modelování procesu technologem.

Předmět vynálezu dále řeší i nedostatek chybějící jednotné technologické klasifikace technických materiálů podle parametru dělitelnosti Kawj tím, že toto zobecňující kritérium umožňuje zařazení jednotlivých materiálů do 6-ti tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut. Třída hydroabrazivní dělitelnosti se určí na základě parametru Kawj, resp. podle Emat = f(Kawj) podle rovnic (1) a (2). Třídám hydroabrazivní dělitelnosti potom algoritmus technologie hydrabrazivního dělení materiálů přiřazuje optimalizované technologické parametry příslušné soupravy výpočtem. Třídu dělitelnosti tvoří skupina materiálů podobných mechanických vlastností z hlediska jejich hydroabraziv-4CZ 305514 B6 ního dělení. Třídy dělitelnosti rozdělující materiály rámcově a podle modulu pružnosti v tahu Emat na ose x a zahrnují všechny druhy technických materiálů, viz. schéma na obr. 5. Modul pružnosti v tahu Emat lze podle návrhu předmětu vynálezu ověřit, popř. stanovit současně s konstantou Kawj. Uvnitř jednotlivých tříd je provedena detailizace do podtříd automaticky po spuštění algoritmu a celý soubor algoritmem vypočítaných parametrů charakterizuje danou podtřídu. Příkladně pro materiál ocel ČSN 17 251 vychází z grafu na obr. 5 i v tabulce na obr. 7 ve sloupci č. 14 automatické zatřídění do třídy dělitelnosti Tcut = 5 a do detalizované podtřídy Tcut = 5,2232, je-li detailizace do podtříd volena na 4 desetinná místa. Zatřídění děleného materiálu do technologické klasifikace je potom automaticky provedeno algoritmem na základě rovnic:

Tcut = log(10^A6/Kawj^A0,5), [-] (1)

Tcut = log(Emat). [-] (2)

Testování materiálu na vstupní technologický parametr Kawj lze jednoduchým výpočtem buď podle deformačních parametrů dělicí stěny zkušebního vzorku, nebo ověřených parametrů pro Emat, resp. V_Luz realizovat, jak již bylo výše naznačeno, čtyřmi způsoby.

Buď za A: měříme 3 deformační parametry vzorku materiálu, a to vybranou hloubku řezu h_x [mm], lokální drsnost Ra_x [μπι] v hloubce h_x a odchylku řezné stopy od normálové roviny Yret_x v hloubce h_x.

Nebo za B: měříme pouze 2 deformační parametry vzorku materiálu, známe-li Kawj_et etalonového materiálu, nebo Emat_et nebo V_Luzet, a to etalonovou hloubku h_et [mm] stejnou pro všechny testované materiály a odchylku řezné stopy od normálové roviny Yret_x [mm] testovaného materiálu v etalonové hloubce h_et.

Mezi přímé metody lze řadit metody ad A a ad B, protože vyžadují přímé uskutečnění dělicího řezu, získání zkušebního vzorku a přímá měření drsnosti Ra_x a délková měření hloubky h_x, resp. odchylky řezné stopy od normálové roviny Yret_x. Princip předmětu vynálezu podle verze provedení A spočívá v tom, že se na dělicí stěně kontrolního řezu zvolí hloubka h_x [mm] s dobře patrnými stopami po řezném nástroji. Na této hloubce h_x se změří lokální drsnost Ra_x [μιη] a odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret_x [mm], Z těchto údajů se výpočtem určí podle vztahu (3) konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj, která se dále dosadí jako vstupní hodnota do algoritmu a doplňkově také modul pružnosti v tahu Emat podle vztahu (4) jako přímá funkce Emat = f(Kawj):

Kawj_x = Ra_x * h_x / Yret_x, [μιη] (3)

Emat_x = 10^Λ6 / Kawj_x ^A0,5. [MPa] (4)

Potom také optimalizovaná posuvná rychlost pro dělení různých materiálů a pro realizaci dalších zkušebních řezůje

Vpopt = (10^A-3*Ra_o)^A0,5*10^A6/ Emat^A0,5 [mm/min] (5) kde Ra₀ je drsnost stopy řezu na úrovni h₀, tj. v neutrální rovině, Ra₀ = 3,7 [μπι].

Výhoda provedení vynálezu podle verze A spočívá v tom, že všechny 3 nejdůležitější proměnné jsou po fyzikální stránce měřeny přímo. Nevýhodou je zejména nutnost proměřování drsnosti Ra_x v hloubce řezu h_x vlastním drsnoměrem nebo dodavatelsky.

Princip vynálezu podle verze provedení B spočívá v tom, že se na dělicí stěně kontrolního řezu provede jedno kompletní etalonové měření podle verze A pro jeden etalonový materiál, a to ve zvolené etalonové hloubce h_et [mm], nebo se dle ověřených hodnot Emat_et či V_LUZet stanoví Ka-5 CZ 305514 B6 wjet a další parametry etalonového materiálu, a stejnou, tj. etalonovou posuvnou rychlostí Vpopt_et [mm/min] se nařežou kontrolní vzorky ze všech ostatních materiálů, přičemž etalonová hloubka h_et [mm] zůstává pro všechny materiály konstantní a měří se pouze velikost odchylky řezné stopy od normálové roviny Yret_x [mm] v hloubce h_et a odpadá tak potřeba měření drsnosti Ra_x [pm] v hloubce h_et [mm]. Parametry Kawj_x [pm] a Emat_x [MPa] jsou stanoveny z odchylky řezné stopy od normálové roviny Yret_x [mm], etalonové odchylky Yret_et [mm], parametru Kawj_et [pm].

Postup a vztahy pro určení vstupního parametru do algoritmu:

a) zvolíme etalonovou hloubku h_et [mm] (např. h_et = 8 mm),

b) změříme odchylku řezné stopy od normálové roviny Yret_x [mm] na zkušebním řezu neznámého materiálu v hloubce h_et,

c) zvolíme etalonový materiál, např. ocel ČSN 17 251 se známou odchylkou Yret_et = 0,644 mm v hloubce h_et, známým, předem stanoveným, parametrem Kawj_et = 35,77 pm podle verze provedení A, nebo při dodavatelsky nebo laboratorně ověřeném modulu pružnosti v tahu Emat_et nebo V_LUZet určíme Kawj_et podle upraveného vztahu (7) jako Kawj_e,=10^A12/Ematet^A2 [pm] nebo podle vztahu (10) jako Kawjet = (10^A4 / V_LUZet) ^A6, [pm],

d) dosadíme do vztahu (6) a vypočteme Emat_x [MPa] neznámého materiálu,

e) dosadíme do vztahu (7) a vypočteme Kawj_x neznámého materiálu a dosadíme jako vstupní údaj pro spuštění algoritmu,

f) dosadíme s výhodou do vztahu (8) a vypočteme jako kontrolní údaj hodnotu drsnosti Ra_x [pm] v hloubce h_et na zkušebním řezu neznámého materiálu,

f) dosadíme s výhodou do vztahu (3) a provedeme kontrolu Kawj_x neznámého materiálu.

h_et = 8 mm,

Emat_x = (10^A24*Yret_x/(Yret_et* Kawj_et ^A2))^A0,25, [MPa] (6)

Kawj_x = 10^Al2/ Emat_x ^A2, [pm] (7)

Ra_x = Yret_x* Kawj_x/h_et, [pm] (8)

Kawj_x = Ra_x* h_et /Yret_x. [pm] (3)

Výhoda provedení vynálezu podle verze B spočívá v tom, že odpadá nutnost přímého měření drsnosti Ra_x v hloubce řezu h_et, protože tato operace se nahrazuje srovnávacím etalonovým výpočtem. Potřeba znalosti modulu pružnosti v tahu Emat_et [MPa] nebo pevnosti SIG_me, [MPa] materiálu a dalších etalonových hodnot Rag_t, resp. Yret_et pro h_e, platí pouze projeden, tj. pro etalonový materiál, který lze stanovit jen jednou a pak už stále používat k porovnání s jinými technickými dělenými materiály.

Veškeré vztahy, které jsou používány ve způsobech A, B pro stanovení Kawj, lze s výhodou pro jednotlivé způsoby zadat jako počáteční vztahy do nového algoritmu, podle předmětu vynálezu, který na základě vstupních zadaných naměřených nebo známých hodnot vypočítá Kawj, popřípadě také (Emat, V_LUZ) a následně tak všechny další technologické parametry.

Pro realizaci vynálezu, co se týká nezbytného zařízení, vystačíme ve verzi provedení A a B s mikrometrickým pravítkem s přesností měření délek +/- 0,05 [mm], přičemž ve verzi provedení

-6CZ 305514 B6

A je navíc nutno měřit lokální drsnost Ra_x s přesností +/- 0,05 [pm], nebo toto měření taktéž zajistit dodavatelsky. Výpočetní techniku představuje počítač s naprogramovaným algoritmem, nebo programovatelný technologický kalkulátor.

Řešení dle předmětu vynálezu tak zahrnuje jednoduché měřické postupy podle verzí A, B na stanovení parametru Kawj materiálů, jednoduchý a rychlý výpočet technologických parametrů jednotně platný pro obě verze A, B zjednoho parametru Kawj, automatické obdržení všech potřebných výsledků pro nastavení optimálního technologického režimu dělení libovolného materiálu zjednoho parametru Kawj podle algoritmu, obecnou platnost měřických postupů a algoritmu pro všechny technické materiály, subjektivní rozhodování ve fázi projektování prací nahrazuje komplexně exaktním řešením, technologicky vyhovující přesnost řešení, možnost zpětných kontrol správnosti nastavení technologie graficky, analyticky, fyzicky na vzorcích. Řešení dále umožňuje standardizaci technologických postupů/režimů podle Kawj a tříd Tcut, fyzikálněmatematické modelování technologického procesu, predikci kvantitativních i kvalitativních parametrů technologického procesu, použití řešení a uplatnění výsledků nejen v praxi, ale i v základním a aplikovaném výzkumu, komplexní analytický popis mechanizmu dezintegrace hydroabrazivním nástrojem, odvození rovnic pro řídicí funkce pro plně automatizované on-line řízení provozů, získání řady technicky důležitých informací o mechanických vlastnostech dělených materiálů, které doplňují nebo nahrazují velmi drahá a zdlouhavá dodatečná laboratorní měření, nový způsob výpočtu dynamiky napěťově-deformačních stavů soustav deformační nástroj-materiál, který je navíc zobecnitelný a aplikovatelný v řadě dalších technologiích průmyslu.

Objasnění výkresů

Obr. 1 Schéma pro verzi A provedení vynálezu.

X - vybraný měřický bod na řezné stopě h_x - hloubka měřického bodu X (na řezu) [mm], hvz - tloušťka vzorku [mm],

Yret_x - odchylka řezné stopy od normálové roviny v bodě X [mm], arcD_x - úhel deviace řezné stopy v bodě X [deg],

Ra_x - drsnost v bodě X [pm].

Obr. 2 Schéma pro verzi B provedení vynálezu.

Emat = Emat_e, - modul pružnosti v tahu etalonového materiálu [mm], h₀ - hloubka neutrální roviny [mm], h_et - hloubka etalonové roviny [mm], h_vz - celková dělená hloubka, resp. výška vzorku [mm],

Yret_et - odchylka řezné stopy od normálové roviny etalonového materiálu [mm],

Yret_a - odchylka řezné stopy od normálové roviny neznámého testovaného materiálu (a) [mm],

Yret_b - odchylka řezné stopy od normálové roviny neznámého testovaného materiálu (b) [mm].

-7CZ 305514 B6

Obr. 4 Princip hydroabrazivního dělení materiálů a nomenklaturní označení základních technologických a geometrických prvků AWJ.

- horní hrana vzorku,

- řezná stěna,

- osa souměrnosti AWJ,

- vstupní průměr proudu AWJ na hlavě řezu,

- tvar řezné štěrbiny na hlavě řezu,

- řezná fronta, stopa řezné fronty,

- spodní hrana vzorku,

- tvar řezné štěrbiny na patě řezu,

- křivky vnějších proudnic v rovině řezu,

- výstupní průměr proud AWJ na patě řezu,

- průměr proudu AWJ po opuštění spodní hrany vzorku,

- výstupní tryska AWJ,

Vp - směr posuvu, hc - kritická hloubka řezu, hv - hloubka prořezání vzorku (výška vzorku).

Obr. 5 Schéma klasifikačního řazení technických materiálů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut [-] na základě hodnot kalkulovaných podle předmětu vynálezu jako funkce materiálové konstanty Tcut = f(Kawj).

Obr. 6 Technologické parametry hydroabrazivní soupravy při ověřovací provozní zkoušce.

Obr. 7 Tabulka ukazující skladbu numerických výsledků technologie na displeji kalkulátoru pro materiály oceli ČSN 17251, ČSN 13180 a nekovovou slitinu SnPb40 (základní provedení algoritmu 1:110 sloupců diskr. numerických údajů a 90 grafů).

Obr. 8 Tabulka ukazující skladbu numerických výsledků technologie na displeji kalkulátoru pro materiály ocel ČSN 11140, měď Cu 99,5 a pro ocel ČSN 17618 (základní provedení algoritmu 1:110 sloupců diskr. numerických údajů a 90 grafů).

Obr. 9 Druhy a distribuce drsnosti na hloubce řezu-predikované průběhy v závislosti na okamžité hloubce řezu Habs = 0 - Hlim [mm] při technologii dané algoritmem 1 podle návrhu předmětu vynálezu pro materiál ocel ČSN 17251; analogicky obdržíme graf pro ostatní materiály podle vstupního parametru jejich hydroabrazivní dělitelnosti.

Ra_st - drsnost ve stopě [pm],

Ra_sk - drsnost, kterou skutečně naměříme v radiálním směru [pm],

Ra_rad - teoretická nosná drsnost v radiálním směru [pm],

Rao - drsnost na neutrální rovině [pm],

Z1+Z2+Z3+Z4 - hlavní deformační zóny na hloubce řezu ajejich hloubkové úrovně:

Hin - hloubka iniciační zóny Z1 [mm],

Ho - hloubka zóny pružných deformací Z2 [mm],

Hpp - hloubka zóny pružně-plastických deformací Z3 [mm],

Hlim - hloubka zóny plastických deformací Z4 a limitní hloubka řezu v daném materiálu a při dané technologii určené algoritmem 1 [mm].

Obr. 10 Predikce prostorových vztahů sledovaných průběhových parametrů h, Ra = Rast a Yret podle okamžité hloubky h = 0 - Hlim = 35,77 mm, na hloubce h_x = h_et = 8mm a na hlavních deformačních mezích pro materiál ocel ČSN 17251.

-8CZ 305514 B6

Obr. 11 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí s vyjádřením nosné vlnitosti a retardace stop řezů v 3D projekci na hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] podle rovnic algoritmu, materiál ocel ČSN 17251.

Obr. 12 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí, vyjádřené nosné vlnitosti a retardace stop řezů v 3D vizualizaci na celkově dosažitelné hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] podle rovnic algoritmu, materiál ocel ČSN 17251.

Obr. 13 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí s možností kvantifikovaného odečtu vývoje hodnot sledovaných technických a technologických parametrů na celé hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm].

Hloubkové úrovně hlavních deformačních mezí korespondují s 3-D vizualizaci pro materiál ČSN 17251 stím, že grafy ve stejném provedení obdržíme i pro další materiály na displeji technologického kalkulátoru, případně na displeji PC výpočtem podle algoritmu. Toto grafické provedení umožňuje kontrolu vstupních testovaných údajů Kawj a Emat = f(Kawj) dosazením hodnot Ra, Yret a h z grafu do rovnic (3) a (4). Graf je z hlediska mechanizmu dělení poměrně komplexní, protože zahrnuje vedle deformačních parametrů také parametry materiálové dané algoritmem jako funkce Kawj. Jde o materiálové parametry pevnost v tahu SIGm [MPa] a mezi kluzu SIGkl [MPa], dále jsou vyjádřeny průběhy rychlostí dělení ve stopě řezu Vpst [mm/min] v radiální rovině Vpr [mm/min] a technologicky optimální rychlost posuvu řezné hlavy Vpopt [mm/min]. Vyjádřen je také úhel zakřivení řezné stopy arcD [°], Odpor materiálu proti dělení vyjadřují průběhy funkcí SIGrt [MPa], který klesá s přibývající hloubkou v plastické oblasti dělicího řezu na hodnotu své deformační větve SIGrd [MPa]. Napěťová funkce SIGdh [MPa] představuje složku odporu proti prohlubování a napěťové funkce SIGdt a SIGd=Tn [MPa] představují vývoj mechanické tuhosti dezintegračního nástroje teoreticky tuhého, resp. flexibilního typu AWJ.

Obr. 14 Predikční vytyčení hloubkových úrovní hlavních deformačních mezí s možností kvantifikovaného odečtu vývoje hodnot sledovaných technických a technologických parametrů na celé hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] - jde o detail z předchozího grafu v úseku y = 0,001 - 2 pro funkce s nízkou hodnotovou hladinou. Je kvantifikované vyjádřena energie Ekabr [J], výkon Pabr [W] abrazivních sil, hmotnostní průtok abraziva Mabr [kg/s] a deformační čas Tcuth [s] se svými hodnotami dosahovanými na hloubkové úrovni neutrální roviny h₀ = 9,67 mm i na dalších deformačních mezích pro prezentovaný materiál ocel ČSN 17251.

Obr. 15 Graf pro optimální volbu hmotnostního toku abraziva. Optimální volba hmotnostního toku abraziva Mabro = Mabropt = 7,6 [g/s] (tj. 27,36 kg/h), pro testované materiály viz. také obr. 7 a obr. 8 a vyjádření teoretické potřeby velikosti aktivně působící frakce hmotnostního toku Mavph = fce(Vpost, Emat, Habs) [g/s] na jednotlivých deformačních mezích a podle okamžité hloubky řezu obecně h = 0 - Hlim - 35,77 mm.

Obr. 16 Graf pro limitní hloubku Hlim [mm] v závislosti na modulu Emat a rychlosti posuvu Vpopt. Limitní hloubky řezu Hlim [mm] v závislosti na Emat [MPa] při dodržení optimální posuvné rychlosti Vpopt [mm/min] pro daný materiál dle předmětu vynálezu. Vytyčené diskrétní hodnoty jsou pro prezentovaný materiál ocel ČSN 17251 s modulem pružnosti v tahu Emat = 167200 [MPa].

Obr. 17 Hlavní složky mechanizmu abraze na hloubce řezu h = 0 - Hlim [mm] ajejich teoretický rozklad na složky podle algoritmu odpovídající flexibilnímu (abrazivní napětí SIGabrflex [MPa] a abrazivní síla Fabrflex [N]), resp. teoreticky tuhému dezintegračnímu nástroji (abrazivní napětí SIGabrtn [MPa] a abrazivní síla Fabrflex [N]).

-9CZ 305514 B6

Obr. 18 Stanovení ukazatele nákladovosti Kankl [-] pro různé materiály podle modulu pružnosti v tahu děleného materiálu Emat [MPa].

Obr. 19 Graf bilance náklady/výkon a odpovídající optimální rychlosti posuvu řezné hlavy Vpxopt [mm/min] pro testované materiály podle modulů pružnosti Emat = 41,1 - 256,5 [GPa].

Obr. 20 Cenové relace podle nákladů na energii.

Obr. 21 Predikce nákladových relací na dělení z hlediska energetické náročnosti podle modulu pružnosti v tahu Emat [MPa] materiálů při kalkulované ceně 3,50 [Kč/kWh] do hloubky neutrální roviny h₀ [mm] pro daný materiál v jednotkách [Kč/bm] ad a), resp. [Kč/hod] ad b).

Půjde-li v provozní praxi o dělení do větších hloubek h > h₀ [mm], potom náklady na energii a tím i požadované ceny za výkon budou narůstat.

Obr. 22 Specifikace vstupních parametrů do algoritmu z kategorie technologicky nebo teoreticky daných, přičemž konstantu hydroabrazivní dělitelnosti považujeme za hlavní vstupní parametr hledaný.

Obr. 23 Zařazení testovaných materiálů v rámci příkladu provedení do tříd hydroabrazivní dělitelnosti.

Obr. 24 Srovnávací tabulka ve stanovení hodnoty Kawj podle způsobů A, B.

Obr. 25 Tabulka diferencí v naměřených hodnotách Kawj k průměrům dle obr. 24.

Obr. 26 Graf kalibrační závislosti Kawj = fce(Emat) podle vztahu (7) v algoritmu.

Obr. 27 Návrh technologických parametrů pro testované materiály 1-6 stanoven algoritmem podle dělitelnosti Kawj v logaritmických souřadnicích, kde stanovené hodnoty technologického režimu korespondují s údaji na obr. 8 až 13. Zde označení materiálů (na x-ové souřadnici): 1-ocel ČSN 17251; 2- ocel ČSN 13180; 3- slitinaSnPb40;

4- ocel ČSN 11140; 5- Cu 99,5; 6- ocel 17 618. Optimalizované parametry vypočtené na základě Kawj(A) dosazením do algoritmu v logaritmických souřadnicích s vykreslením diferencí 10 % v Kawj (přerušované linie).

Obr. 28 Topografické parametry v hloubce řezu h = 8 mm pro testované materiály 1 - 6 vypočtené podle algoritmu na základě vstupní hodnoty Kawj (A) v logaritmických souřadnicích s vykreslením diferencí 10 % v Kawj (přerušované linie) a kontrolních hodnot pro dosazení do kontrolního výpočtu podle (3) Kawj(kontr)=Ra(kontr)*h(kontr)/Yret(kontr.).

Obr. 29 Vyhodnocení vlivu diferencí v parametru Kawj na hlavní technologické parametry a na drsnost.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příprava měření byla pro všechny materiály a verze provedení stejná. K nařezání zkušebních vzorků o délce 30 mm byla použita tyčovina délky 1000 mm čtvercového profilu 30 x 30 mm. Tyčovina byla dělena standardně používanou hydroabrazivní technologií s parametry podle obr. 6 na délku vzorků 30 mm.

Měření deformačních parametrů Ra_x, h_x a Yret_x na dělicích plochách zkušebních vzorků bylo provedeno podle schématu na obr. 1 s krokem topografického profilování na hloubce řezu kh = 1

- 10CZ 305514 B6 mm. Dle verze A byl stanoven koeficient hydroabrazivní dělitelnosti Kawj všech 6-ti testovaných materiálů a dosazením Kawj příslušného materiálu do algoritmu 1 byly předem vypočteny optimalizované technologické parametry jejich hydroabrazivní dělení.

V rámci příkladu realizace byly testovány tyto materiály:

Materiál 1: ocel ČSN 17 251; Materiál 2: ocel ČSN 13180; Materiál 3: slitina SnPb40; Materiál 4: ocel ČSN 11140; Materiál 5: Cu 99,5; Materiál 6: ocel 17 618. Laboratorně ověřené hodnoty Emat a V_LUZ pro tyto materiály byly následující:

Materiál TocelCSN 17251 Materiál 2: ocel ČSN 13180 Materiál 3: slitina SnPb40 Materiál 4: ocel ČSN 11140 Materiál 5: Cu 99,5 Materiál 6: ocel 17 618 Emat^:

Emat = 168500 MPa; V_LUZ = 5543,27 m/s; Emat = 248700 MPa; V_LUZ = 63112,6 m/s; Emat = 41710 MPa; V_LUZ = 3461,5 m/s; Emat = 198700 MPa; V_LUZ = 6154 m/s; Emat = 99400 MPa; V_Luz ⁼ 4587,5 m/s; 144900 MPa; V_LUZ = 5309,55 m/s.

Vstupní parametry do algoritmu 1 byly:

Ckwhod = 3,5, lambd = 0,7, dazr = 0,000188, da = 4*dazr, hx = 8, Kdvdao = 0,329, Roabr = 3,4, Roa = Roabr, Rov = 1, Roj = 1,3, Rao = 3,7, Yreto = 1.

Výstupy numerických hodnot z algoritmu pro materiály 1-6 vypočtené na základě Kawj jsou uvedeny v tabulkách na obr. 7 a na obr. 8. Vybrané příklady grafických výstupů průběhových hodnot podle rovnic v algoritmu, příkladem pro materiál 1 (ocel ČSN 17 251), jsou zde uváděny na obr. 9 až 19 a na obr. 21. Tento výběr grafických výstupů si může technolog, (resp. výzkumný pracovník) doplnit podle aktuální potřeby individuálně. Individuálně lze vykreslovat/modelovat nebo detailizovat a konfigurovat vzájemné vztahy různých funkcí podle vlastní volby, které v prezentované grafické části algoritmu provedeny nejsou.

Soubor numerických výstupů (viz. řádek 14 na obr. 7 a obr. 8) obsahuje také technologicky důležitou možnost zařazení testovaných materiálů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut (-), viz. také obr. 5. Pro nejměkčí a relativně snadno dělitelný materiál 3 (slitina SnPb40) vychází třída Tout = 4,614. Pro nejpevnější a méně snadno dělitelný materiál 2 (ocel ČSN 13180) vychází třída Tout = 5,409. Zařazení testovaných materiálů 1 - 6 je v tabulce na obr. 23. Postup řazení technických materiálů pro potřebu hydroabrazivní technologie dělení/obrábění je na základě původního návrhu způsobu klasifikace popsán výše. Klasifikace technických materiálů do tříd hydroabrazivní dělitelnosti Tcut má výhodu, že pro zvolené reprezentanty jednotlivých tříd lze zpracovat standardní režimy hlavních technologických parametrů pro jednotlivé třídy a jejich podtřídy. Pro standardizaci technologických režimů mohou sloužit i výsledky v tabulkách na obr. 7 a na obr. 8 získané v rámci příkladu realizace.

Graf na obr. 26 je vykreslení závislosti parametru Kawj na modulu pružnosti materiálu Emat pro testované materiály 1 - 6. Tato kalibrační závislost Kawj = f(Emat) umožňuje v praxi orientační odečet a rychlou kontrolu.

Pro vykreslení a zdůraznění rozdílů v technologiích podle dělitelnosti testovaných materiálů 1 - 6 je algoritmem zkonstruován samostatný graf na obr. 27 vybraných technologických parametrů v závislosti na parametru Kawj jednotlivých materiálů. Podobně je na obr. 28 zkonstruován graf pro topografické parametiy povrchu ve srovnávací hloubce h = 8 mm. Zde je taktéž vyznačen způsob kontroly na stanovení parametru Kawj z grafických hodnot podle vztahu (3), kde Kawj(kontr) = Ra(kontr)*h(kontr)/Yret(kontr) (pm) (analogie k verzi A přímých měření na zkušebním řezu).

- 11 CZ 305514 B6

Ilustrativně a pro přehlednost jsou pro konstrukci grafu na obr. 27 vybrány pouze ty technologické parametry, kteréjsou pro rozhodování a pro první názor technologa podstatné. Jsou to zejména tyto výpočtem optimalizované parametry pro volbu technologického režimu:

posuvná rychlost Vpopt (mm/min), tlak vody před tryskou Pv [MPa], hmotnostní tok abraziva m_a [g/min], limitní/maximální dořezaná hloubka Hlim [mm], hodinová spotřeba elektrické energie pro dělení Nkwhod [kWhod], aktuální náklady na elektrickou energii pro dělení Ckwhod [Kč/h],

Tyto parametry technologie jsou podle příslušných rovnic algoritmem vykresleny průběhově, jako přímé funkce k parametru dělitelnosti Kawj (x-ová souřadnice). Potom hodnoty technologických parametrů příslušné konkrétnímu materiálu odečteme na y-ové souřadnici průsečíků se svislými řezy 1 až 6 grafem podle Kawj konkrétního materiálu. V rámci příkladu realizace jsou níže popsána a výsledky dokumentována tato témata:

a) Provedení experimentů podle verzí A, B a výsledné hodnoty parametru Kawj;

b) Vyhodnocení výsledných hodnot a zjištěných diferencí v parametru Kawj;

c) Vyhodnocení vlivu diferencí v parametru Kawj na hlavní technologické parametry; a na drsnost;

d) Celkové zhodnocení příkladu realizace.

Ad a) Provedení experimentů podle verzí A, B a výsledné hodnoty parametru Kawj

Podle verze provedení vynálezu A (viz. schéma na obr. 1) byl vyčíslen hlavní vstupní parametr do algoritmu, tj. konstanta hydroabrazivní dělitelnosti uvedených materiálů Kawj tak, že naměřené hodnoty drsnosti Ra_x a odchylka řezné stopy Yret_x ve zvolené hloubce zkušebních řezů/vzorků h_x = 8 mm byly dosazeny do rovnice (3). Potom hodnoty Kawj a také teoretické ekvivalenty pro Emat, resp. pro V_Luz s výhodou doplňkově vyčíslené podle vztahu (4), resp. (14), kteréjsou taktéž součástí soustavy rovnic algoritmu, byly pro jednotlivé materiály následovně:

pro ocel ČSN 17251: h_x = 8 mm; Ra_x = 2,88 μιη; Yret_x = 0,644 mm;

potom: Kawj = 35,77 gm; Emat = 167200 MPa; V_Luz ⁼ 5461,82 m/s;

pro ocel ČSN 13180: h_x = 8 mm; Ra_x = 11,089 mm; Yret_x = 5,835 mm;

potom: Kawj = 15,203 gm; Emat = 256466 MPa; V_LUZ = 6298,06 m/s;

pro slitinu SnPb40: h_x = 8 mm; Ra_x = 0,146 gm; Yret_x = 0,002 mm;

potom: Kawj = 591,672 gm; Emat = 41110 MPa; V_Luz = 3423,9 m/s;

pro ocel ČSN 11140: h_x = 8 mm, Ra_x = 6,04 gm, Yret_x = 2,27mm potom: Kawj = 21,824 gm; Emat = 216753 MPa; Vluz ⁼ 5954,93 m/s;

pro Cu 99,5: h_x = 8 mm, Ra_x = 0,838 gm, Yret_x = 0,063 mm potom: Kawj = 106,423 gm; Emat = 96935 MPa; V_Luz ⁼ 4555,1 m/s;

pro ocel 17 618: h_x = 8 mm, Ra_x = 2,1119 gm, Yret_x = 0,3701mm potom: Kawj = 45,653 gm; Emat = 148010 MPa; V_LlJz = 5244,5 m/s.

Podle verze provedení vynálezu B (viz. schéma na obr. 2), ve které se s výhodou vyhneme nutnosti příliš specializovaného měření parametru drsnosti Ra v etalonové hloubce řezu h_et, postupujeme v těchto krocích:

-12CZ 305514 B6

a) jako etalonový materiál se zvolí v tomto případě ocel ČSN 17 251 (materiál 1), a využitím laboratorně naměřeného modulu pružnosti v tahu Emat = 168500 MPa se vypočítá optimální a v tomto případě i etalonovou posuvnou mm/min a dosazením laboratorní hodnoty Emat do vztahu (7) se stanoví etalonová hodnota Kawj_et = 35,221 pm;

b) vzorek o výšce 10 mm se prořeže vypočtenou etalonovou rychlostí Vpopt_e, a ve zvolené etalonové hloubce, např. h_et = 8 mm, se změří etalonová odchylka/retardace stopy řezu od radiální roviny v hodnotě Yret_e, = 0,651 mm (kontrolním výpočtem se můžeme přesvědčit, že podle algoritmu vychází pro vstupní hodnotu Kawj_et = 35,221 pm v hloubce h_x = h_et = 8 mm odchylka stopy na Yret_x = 0,668 mm);

c) při stejných technologických parametrech prořežeme vzorky o výšce 10 mm všech dalších 5 testovaných materiálů a v hloubce h_et = 8 mm změříme odchylky řezných stop Yret_x a tyto dosadíme do vztahů (6) a (7), vypočteme tak Emat_x a Kawj_x a doplňkově/kontrolně také Vluzx ze vztahu (13) pro tyto neznámé materiály a s výhodou obdržíme následující testovací hodnoty:

pro ocel ČSN 13180 (materiál 2):

Yret_x = 3,09 mm; Emat_x = 248710 MPa; Kawj_x = 16,166 pm; V_LUz_x = 6288,8 m/s;

pro slitinu SnPb40 (materiál 3):

Yret_x = 0,0024 mm; Emat_x = 41520 MPa; Kawj_x = 580,077 pm; V_LUZx = 3462,7 m/s;

pro ocel ČSN 11140 (materiál 4):

Yret_x = 1,723 mm; Emat_x = 214920 MPa; Kawj_x = 21,65 pm; V|_UZx ⁼ 5990 m/s;

pro měď Cu 99,5 (materiál 5):

Yret_x = 0,079 mm; Emat_x = 99451 MPa; Kawj_x = 101,106 pm; Vluzx ⁼ 4633,1 m/s;

pro ocel ČSN 17 618 (materiál 6):

Yret_x = 0,36 mm; Emat_x = 145300 MPa; Kawj_x = 47,363 pm; V_Luz_x ⁼ 5257,3 m/s.

Hodnoty Kawj_x pro jednotlivé materiály dosadíme do algoritmu.

Jako etanolový materiál může být zvolena např. ocel ČSN 17251 (materiál 1), kde konstanta dělitelnosti byla postupem podle verze A stanovena na hodnotu Kawj = 35,77 pm, a tedy Emat_et = 167200 MPa, Yret_et = 0,644 mm. Hodnoty se pak změní odpovídajícím způsobem, avšak stále jsou v požadovaném rozmezí možných chyb.

Ad b) Vyhodnocení výsledných hodnot a zjištěných diferencí v parametru Kawj

Výsledné hodnoty Kawj z experimentů provedených postupy podle verzí provedení vynálezu A, B jsou pro testované materiály 1 až 6 shrnuty v tabulce na obr. 24 včetně vyhodnocení procentuálních diferencí v hodnotě Kawj podle jednotlivých verzí. Největší diference podle verzí provedení byla zjištěna v postupu podle verze D, a to -1,33 % k průměru. Diference podle verzí a materiálů jsou uvedeny v tabulce na obr. 25. Největší diference k průměru podle materiálů byla zjištěna v hodnotách Kawj pro nejpevnější ze souboru ocel ČSN 13180 (materiál 2) a to 3,739 % taktéž podle verze D.

Ad c) Vyhodnocení vlivu diferencí v parametru Kawj na hlavní technologické parametry a na drsnost

Pro kvalitní volbu/nastavení technologických parametrů podle mechanických vlastností a hydroabrazivní dělitelnosti toho kterého materiálu, což je hlavním cílem a smyslem postupů podle vynálezu, potřebujeme vědět, jak se případné vyskytnuté diference/chyby ve stanovení Kawj, které se nedají úplně vyloučit, projeví na konečných hodnotách parametrů technologie a na konečných hodnotách kvality povrchu dělicích stěn řezů. Komplexní vyhodnocení vlivu největší diference v parametru Kawj 3,739 % v oceli ČSN 13180 (materiál 2) na hlavní technologické parametry a na parametr drsnosti v radiálním směru Rarad v hloubce dělicí stěny h = 8 mm je vyčísleno v tabulce na obr. 29. Diference se projeví nejvíce v hodnotách pro limitní hloubku Hlim

- 13CZ 305514 B6 v procentuálním vyjádření 2,101 % a dále pro spotřebu a náklady na el. energii -2,684 %, v drsnosti Rarad -1,034 %.

Ad d) Celkové zhodnocení příkladu realizace a výhod navrhovaného řešení

Prezentované výsledky v rámci příkladu realizace podle bodů a) až c) dokumentují dostatečnou přesnost, dle požadavků by fluktuace neměly přesahovat ± 10 %, a technickou využitelnost navrhovaného řešení na úrovni současných potřeb praxe a současný stav v technologii posunují na úroveň vyšší. Přitom opakujeme, že postupy stanovení vstupního parametru Kawj pro dosazení ío do algoritmu včetně závěrů z příkladu realizace jsou pro technické materiály obecně platné. Tenkostěnné polotovary, jako je kůže, papír, textil apd. lze testovat na Kawj s výhodou použitím metod A) a B) v zatížených vrstvách o tloušťce 10 až 20 cm.

Algoritmus technologie hydroabrazivního dělení:

Kawj=vstupní údaj zjištěný způsoby A nebo B Emat=10^A6/l./Kawj.^A0.5,

Ckwhod= dle ceny lmbd= dle abraziva dazr= dle abraziva da=4.*dazr, dle abraziva hx= dle požadavků zákazníka Kdvdao=0,329,

Roabr= dle abraziva;Roa=Roabr,

Rov=l,

Roj= dle abraziva Rao=3.7,

Yreto=l,

TcutMogl 0(Emat),

- 14CZ 305514 B6

Hlim =10.^A12/l./Emat.^A2

Kcut=10.^A12/l ./Emat ^A2;Kplmat=10.^A12/l ./Emat.^A2;Kawj=Kcut, ho=Hlim/l ./Rao,SIGm=l 190.31 .*20/1 ,/Kcut, h=0.01:0.1 :Hlim;Hrel=h/l ./Kplmat;Hekvp=h/l ./Kplmat.* 100;Hrelp=Hekvp;

Ra=(-10)*( 1 -Kplmat/1 ./(Kplmat-h));Kpl=Ra.*h;figure;plot(h,Ra,h,Kpl);grid

Eretz^Emat.*(Kpl/l./Kcut).^A0.5;Eret=Emat.*(Kcut/l./Kpl).^A0.5;figure;plot(h,Eretz,h ,Eret,h,Emat);grid

V_LUZ=(Emat.*lO.^A6).^A(l/3),

Yret=Kpl/l ,/Kplmat;tanD=Yret/1 ,/h;tgD=tanD;EPSyretV=10.^A3.* Yret/1 ./Emat;Indho= log 10(5.41)/1 ./log 10(ho);fígure;plot(h,Ra,h, Yret,h,h);grid,fígure;plot(h,Ra,h,Kpl,h, Yret ,h,Rao,h,Kplmat,h,Yreto);grid

SIGrz=Eretz ^A0.5 .*20/1 ./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.* cos(atan(tgD));SIGret=Eret.^A0.5; SI

Gklo-Emat.^A0.5,figure;plot(h,SIGrz,h,SIGrzx,h,SIGret,h,SIGklo);grid

SIGrzPlimEPSrz= 1001 ;EPSrz-SIGrz/l ./Emat;EPSret=SIGret/l ./Emat;EPSklo=SIGkl o/l./Emat;figure;plot(h,EPSrz,h,EPSret,h,EPSklo);grid;SIGrz=Eretz.^A0.5.*20/l./Kpl mat;SIGeretz=Eretz.^A0.5;SIGeretzx=Eretz.^A0.5.*cos(atan(tgD));SIGrzx=SIGrz.*cos(a tan(tgD));SIGret=Eret ^A0.5;SIGklo=Emat.^A0.5,SIGrz=^:Eretz.^A0.5.*20/l./Kplmat;SIGe retz=Eretz.^A0.5;SIGeretzx=Eretz.^A0.5.*cos(atan(tgD));SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD)) ;SIGret=Eret.^A0.5;x=Kplmat;Kxy^SIGm/l./x;Plim=Kxy.*h;Plim=SIGm/l ./Kplmat.* h;figure;plot(h,SIGrz,h,SIGrzx,h,SIGret,h,SIGklo,h,Plim,h,SIGeretz,h,SIGeretzx,h,SI

Gm);grid

- 15 CZ 305514 B6 fceRasklog=1001 ;SIGpr=Eret/l ./Emat;Rarado=Rao.* 10.^A3.*(Emat).^A0.5/l ./Emat;Rar ad=Rao.*10.^A3.*(Eretz).^A0.5/l./Emat;Rasklog=(10.^A(((logl0(h)).^A2+(logl0(SIGpr)).^A

2).^A0.5)+Rarad.^A2).^A0.5;Raskyo=10.^Alogl0((logl0(ho)).^A2+(logl0(l/l./Yreto)).^A2+R arado.^A2).^A0.5,Rasky=10.^Alogl0((logl0(h)).^A2+(logl 0(1/1./Yret)).^A2+Rarad.^A2).^A0.5;

Rarado=^:Rao.*10.^A3.*(Emat).^A0.5/l./Emat;Rarad=Rao.*10.^A3.*(Eretz).^A0.5/l./Emat;

Rasklog=(10 ^A(((logl0(h)).^A2+(logl0(SIGpr)).^A2).^A0.5)+Rarad.^A2) ^A0.5;Rarado=(Rao .*10.^A3.*(Emat).^A0.5/l./Emat);Rasklog=(10.^A(((logl0(h)).^A2+(logl0(Emat/l./Eret)).^A

2).^A0.5)+Rarad.^A2).^A0.5;Rasklogo=(10.^A(((logl0(ho)).^A2+(logl0(Emat/l./Emat)) ^A2).

^A0.5)+Rarado.^A2).^A0.5;Rarad=(Rao.*10.^A3.*(Eretz).^A0.5/l./Emat);Raradye=3.7.*10.^A

3.*Yret.^A0.25.*Emat.^A0.5;Rasklogye=(10.^A(((logl0(h)).^A2+(logl0(SIGpr)).^A2).^A0.5)+Raradye.^A2).^A0.5;Rask y=10.^Alogl0((logl0(h)).^A2+(logl0(l/l./Yret)).^A2+Rarad.^A2).^A0.5;Raradye=3.7.*10.^A3 .*Yret.^A0.25.*Emat.^A0.5;Raske=10.^Alogl0((logl0(h)).^A2+(logl0(Eret/l./Emat)).^A2+(Rarad).^A2).^A0.5;Rask y=10.^Alogl0((logl0(h)).^A2+(logl 0(1/1./Yret)).^A2+Rarad.^A2).^A0.5;figure;plot(h,Ra,h,R ao,h,Rarad,h,Rarado,h, Rašky, h,Raskyo);grid,figure;plot(h,Raske,h,Rasky);grid, figuře; plot(h,Rarad,h,Rasklog,h,Rasklogye,h,Raradye);grid arcDo=atan(tan(Yreto/l ./ho)).* 180/1 ./3.14,arcD=atan(tan(Yret/l ./h)).* 180/1 ./3.14;fig ure;plot(h, arcDo,h,arcD,h,Yreto,h,Yret,h, Rao, h,h,h,Ra,h,Rarad,h,Rarado,h, Rašky ,h,R askyo);grid

Vpopt=(10.^A-3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l ./Emat.^A0.5,Vpostopt=Vpopt;Vcutrast = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.* 10.^A6/l ./SIGrz;x=Kp]mat;Kxy=SlGm/l ,/x;

Plim=Kxy.*h/l ./Rarado:SIGrasky=l O.^A-3.*Rasky.*Emat/l ./Rao;Vcutrasky = (1O.^A3.*Raskyo).^A0.5.*10.^A6/l./SIGrasky;SIGrzrast=10.^A3 .*Ra. *Emat/1 ./(Rao);SIGrzrarad=l 0.^A-3. *Rarad.*Emat/l ,/Rao;SIGrzrasklog= 10.^A3.*Rasklog.*Emat/l ./(Rao);SIGrzrasklogo=l O.^A3.*Rasklogo.*Emat/l./(Rao);Vpregulrast = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./SIGrzrast;Vpregulsigrast = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./SIGrz;Vpregulrarad = (1O.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./SIGrzrarad;Vpregulrasklog = (10.^A-3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./

SIGrzrasklog;figure;plot(h,Vpopt,h,Vcutrast,h,Vcutrasky);grid,figure;plot(h,Vpregulr arad,h,Vpregulrasklog,h,Vpopt,h,Vpregulrast);grid

Pvpopt=lmbd.^A-l .*Rov/l ./Roabr.*(10.^A3. * Rao) ,^A0. 5. * 10 .^Λ6/1 ./Vpopt. Pvpcut=lmbd.^Λ-1. * Rov/1 ./Roabr. * (10.^A-16CZ 305514 B6

3. *Rao).^A0.5 .* 10.^A6/l ./V cutrast;Pvpcutx=Pvpcut.*cos(atan(tgD));figure;plot(h,Pvpop t,h,Pvpcut,h,Pvpcutx,h,V popt,h,V cutrast,h,V cutrasky);grid ROskd=0.5.*(Emaťl./0.55688/1./4000).^A0.33333, ROskW=(10.^A6/l./(10.^A12/l./Emat.^A2)/l./16).^A0.27,

Maho=lmbd.*Rao.^A-l .*Kdvdao.*ROskW.* 10.^A-3.* Vpopt.*60.^A1 ,*(Kcut/l ,/ho),Mahcut=lmbd.*Rao.^A-l.*Kdvdao.*ROskW.*10.^A-3.*Vcutrast.*60.^A1 ,*(Kcut/l ./ho);figure;plot(h,Maho,h,Mahcut);grid

Kdvda=2.*Rao.*10.^A3.*60.*Maho/l./(lmbd.*ROskW.*Vpostopt.*Rarado), Kplmat=Kcut ;Kplmat=Hlim;Rax=(-10). * (1 -Kplmat/1 ./(Kplmathx)),Emi=0:10000:400000;Kmi=10.^A12/l./Emi.^A2;Vopti=(10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6.*Emi.^A-0.5;figure;plot(Emi,Kmi,Emi,Vopti);grid Raradx=Rarado.*hx.*ho.^A-l,

Yretx=Rax.*hx/l ,/Kcut, arcDx=atan(tan( Yretx/1 ./hx)).* 180/1 ./3.14 hp=Kcut/l./2

SIGm=l 190.31.*20/1./Kcut,

Raskyx=l 0.^Alogl 0((logl 0(bx)).^A2+(logl 0(1/1 ./Yretx)).^A2+Raradx.^A2).^A0.5 Fcutsto= 10.^A-3. * Rao. *Emat/1 ./(Rao)

Fcutstx= 10. ^A-3. * Rax. *Emat/1./(Rao)

SIGcutsko= 10. ^A-3. * Raskyo. * Emat/1./(Raskyo)

SIGcutskx=l 0.^A-3.*Raskyx.*Emat/l ./(Raskyo)

Rap=(-10). *( 1 -Kplmat/1 ./(Kplmat-hp))

Raradp=Rarado.*hp.*ho ^A-1,

Y retp=Rap*hp/1 ./Kcut, arcDp=atan(tan(Yretp/l ./1 ./hp)).* 180/1./3.14,

Raskyp=10.^Alogl0((logl0(hp)).^A2+(logl0(l/l./Yretp)).^A2+Raradp.^A2).^A0.5 Fcutstp=l 0.^A-3.*Rap.*Emat/l ./(Rao);

SIGcutskp= 10. ^A-3. *Raskyp. *Emat/1 ./(Raskyo)

Scuto=Fcutsto/l ./SIGcutsko Scutp=Fcutstp/l ./SIGcutskp

Kzro=0.001 ,dhmcmo=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rao/l ./(Rao.* 10.^A3.*ho)+l)(Rao.*10.^A3.*ho)/l./Rao);dho=dhmcmo;Udho=10.^A-3.*Scuto.*dho dhmcm p=Kzro. * (10. ^A3. * Kcut. * (Rap/1 ./(Rap . * 10. ^A3. * hp)+1)(Rap.* 10.^A3.*hp)/l ./Rap);dhp=dhmcmp;Udhp=l O.^A-3.*Scutp.*dhp

- 17CZ 305514 B6

Scutx=Fcutstx/l ./SIGcutskx dhmcmxKzro. * (10.^A3. * Kcut. * (Rax/1 ./(Rax. * 1O.^A3. *hx)+1 )(Rax.* 10.^A3.*hx)/l ./Rax);dhx=dhmcmx;Udhx=10.^A-3.*Scutx.*dhx

Gudhod=10.^A-3.*Udho.*ROskd

Gudhpd=10.^A-3.*Udhp.*ROskd

Gudhxd=10.^A-3.*Udhx.*ROskd

Gudhow=10. ^A-3. *Udho. *ROskW dhmcmo=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rao/l./(Rao.*10.^A3.*ho)+l)(Rao.*10.^A3.*ho)/l./Rao) dhmcmp=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rap/l./(Rap.*10.^A3.*hp)+l)(Rap.* 10.^A3.*hp)/l ./Rap) dhmcmx=Kzro. * (10.^A3. *Kcut. * (Rax/1 ./(Rax. * 10. ^A3. *hx)+1 )(Rax.*10.^A3.*hx)/l ./Rax)

Dzrrasto=dho. ^A-1 ,Dzrrastp=dhp.^A-1 ,Dzrrastx=dhx.^A-1 dhmcmraskh=Kzro. * (10,^A3. * Kcut. * (Rašky/1 ./(Rašky. * 10.^A3. *h)+1 )(Rašky.* 10.^A3. *h)/1 ./Rasky);dskh=dhmcmraskh;Dzrraskh=dskh.^Al;figure;plot(h,Dzrrasto,h,Dzrrastp,h,Dzrrastx,h,Dzrraskh,(Kplmat-h),Dzrraskh);grid dhmcmradh=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Rarad/l./(Rarad.*10.^A3.*h)+l)(Rarad.*10.^A3.*h)/l./Rarad);dradh=dhmcmradh;Dzrradh^:=dradh.^Al;figure;plot(h,dhmcmo,h,dhmcmp,h,dhmcmx,h,dradh,(Kplmath),dradh);grid,figure;plot(h,Dzrrasto,h,Dzrrastp,h,Dzrrastx,h,Dzrradh,(Kplmath),Dzrradh);grid dhmcmrasth=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Ra/l./(Ra.*10.^A3.*h)+l)(Ra.* 10.^A3.*h)/l ./Ra);dsth=dhmcmrasth;Dzrrasth=dsth.^Al;figure;plot(h,dhmcmo,h,dhmcmp,h,dhmcmx,h,dsth);grid,figure;plot(h,Dzrrasto,h,D zrrastp,h,Dzrrastx,h,Dzrrasth,(Kplmath),Dzrrasth);grid,figure;plot(h,Dzrrasto,h,Dzrrasth,(Kplmath),Dzrrasth,h,Dzrraskh,(Kplmat-h),Dzrraskh,h,Dzrradh,(Kplmat-h),Dzrradh);grid

Gudhpw=10 ^A-3.*Udhp.*ROskW

Gudhxw=10.^A-3.*Udhx.*ROskW

SIGyx=SIGm-SIGm.*(cos(arcDx)).^A2,

SIGxx=SIGm-SIGm. * (sin(arcDx)).^A2 SIGnx=SIGxx-SIGyx

T aux=(SIGxx-SIGyx)/1 ./2. *sin(2. * arcDx)

-18CZ 305514 B6

TauVx=(SIGxx-SIGyx)/l./2.*sin(2.*arcDx)

SIGyo=SIGm-SIGm. * (cos(arcDo)). ^A2

SIGxo=SIGm-SIGm.*(sin(arcDo)).^A2

SIGno=SIGxo-SIGyo

T auo=(SIGxo-SIGyo)/1 ./2. * sin(2. * arcDo)

Tau Vo=(SIGxo-SIGyo)/1 ,/2. * sin(2. * arcDo)

SIGyp=SIGm-SIGm.*(cos(arcDp)).^A2

SIGxp=SIGm-SIGm.*(sin(arcDp)).^A2

SIGnp=SIGxp-SIGyp

T aup=(S IGxp-SIGyp)/1 ./2. * sin(2. * arcDp)

TauVp=(SIGxo-SIGyp)/l./2.*sin(2.*arcDp)

T popt=Hlim/1 ./(ho. * Vpostopt. * 60.^A-1)

Tphxopt=hx/1./(ho. * Vpostopt. * 60.^A-1)

Mavpopt=Rao.^A-1. * lmbd. *Kdvda. *ROskW. * 10.^A-3 .* Vpostopt. * 6O.^A1 .*(Kcut/l ./ho),Mavpoptx=Mavpopt.*Tphxopt,Mio=0.5.*Emat.^A0.5/l ./SIGm Mio=0.5.*((Emat.^A0.5/l./SIGm).^A2).^A0.5;Astrobj=(((l2.*Mio)/l./(6.*Emat).*(SIGm+SIGm).^A2).^A2).^A0.5;Atstr=(l+Mio)/l./(3.*Emat).*(SI

Gm.^A2+SIGm.^A2SIGm.*SIGm);Acelstr^::=1.5.*(Astrobj+Atstr),SIGeret=Eret^A0.5;SIGyield^=:;SIGeret;SI Gyieldo=Emat.^A0.5,Mixao=0.5.*Emat.^A0.5/l./SIGm;Mixa=0.5.*((Emat.*(Kplmat/l./( Ra.*h)).^A0.5).^A0.5/l./(1190.31. *20/1 ./(Ra.*h/l./Yret)));Mixa=0.5.*SIGeret/l./SIGm; Mixao=0.5.*SIGyieldo/l./SIGm;SIGmXao=SIGyieldo+SIGyieldo.*Mio/l./Mixao;SI GmXa=SIGeret+SIGeret. * Mio/1 ./Mixa;MiXa=0.5. * (1 SIGeret/1 ./SIGmXa);MiXao=0.5.*(lSIGyieldo/l./SIGmXao),figure;plot(h,SIGmXa,h,SIGmXao,h,SIGm,h,SIGeret,h,SIGy ieldo);grid,figure;plot(h,Mixa,h,Mio,h,MiXa,h,MiXao);grid T phxopto=ho/1 ./(ho .* Vpostopt. *60.^Al),Tpoptho=Tphxopto;Ncelstr=Acelstr/l./Tphxopto,figure;plot(h,Astrobj,h,Atstr,h,Ac elstr);grid

Tphcut=h/l./(ho.*Vcutrast.*60.^Al);Ncelstrcut=Acelstr/l./Tphcut;figure;plot(h,Tphxopto,h,Tphcut,h,Ncelstr,h,Ncelstrc ut,h,Acelstr);grid

-19CZ 305514 B6

Fcutst=10.^A-3.*Ra.*Emat/l./(Rao);SIGcutsk=10.^A3.*Rasky.*Emat/l./(Raskyo);Scut=Fcutst/l./SIGcutsk;figure;plot(h,Fcutst,h,SIGcutsk ,h,Scut,h,Fcutsto,h,SIGcutsko,h,Scuto);grid

Kzro=0.001,dhmcmcut=Kzro.*(10.^A3.*Kcut.*(Ra/l./(Rao.*10.^A3.*ho)+l)(Rao . * 10. ^A3. * ho)/1 ./Rao);dhcut=dhmcmcut; Udhcut= 1O.^A3.*Scut.*dhcut;figure;plot(h,dhmcmo,h,dhmcmcut,h,Udho,h,Udhcut,h,Scut,h,Scuto);

grid

Xdhmcmo=ho/1./(10. ^A-3. * dhmcmo),Xdhmcmx=hx/1./(10.^A3 .*dhmcmx),Xdhmcmcut=h/l./(10.^A3.*dhmcmcut);figure;plot(h,Xdhrncrno,h,Xdhmcmcut);grid

Nstrhod=10.^A-3.*Ncelstr.*3600,Ncelstrcuthod=10.^A3.*Ncelstrcut.*3600;figure;plot(h,Nstrhod,h,Ncelstrcuthod);grid

Ccutxhod=Nstrhod.*Ckwhod,Cskcutxhod=Ncelstrcuthod.*Ckwhod;Cskcutxsm=Nce lstrcuthod.*Ckwhod.*7;Cskcutxrok=Ncelstrcuthod.*Ckwhod.*7.*280; Vpostopt=Vpostopt,Lhxcuthod=l 0.^A-3.*Vpostopt.*60,Lhxcutsm=10.^A3.*Vpostopt.*60.*7,Lhxcutrok=10.^A-3.*Vpostopt.*60.*7.*280,

CcelLh j=10.* Ccutxhod/1 ./Lhxcuthod,CskcelLhj=10. * Cskcutxhod/ 1 ./Lhxcuthod;figu re;píot(h,CcelLhj,h,CskcelLhj);grid,figure;plot(h,Nstrhod,h,Ncelstrcuthod,h,Ccutxhod ,h,Cskcutxhod,h,Lhxcuthod,h,CcelLhj);grid

GudhoD=10.^A-3.*Udho.*ROskd,GudhoW=10.^A3.*Udho.*ROskW,GudcuthoD=10.^A3.*Udhcut.*ROskd;Gudcuthod=GudcuthoD;GudcuthoW=10.^A3.*Udhcut.*ROskW;Gudcuthow=GudcuthoW;figure;plot(h,GudhoD,h,GudhoW,h,Gu dcuthoD,h,Gudcutho W);grid

GhxkgWhod=Xdhmcmx. * Gudhxw.* Lhxcuthod. * 1O.^A3.*10^A3 ,Gcutkg Whod=Xdhmcmcut. * Gudcutho W. * Lhxcuthod. * 10. ^A3. * 10^A-3;

GhxkgDhod=Xdhmcmx.*Gudhxd.*Lhxcuthod. * 10.^A3. * 10^A3,GcutkgDhod=Xdhmcmcut.*GudcuthoD.*Lhxcuthod.* 10.^A3.* 10^A-3;

GhxkgWsm=Xdhmcmx. * Gudhxw. * Lhxcuthod. * 10.^A3. * 7.* 10^A3 ,Gcutkg Wsm=GcutkgWhod. * 7;

GhxkgDsm=Xdhmcmx.*Gudhxd.*Lhxcuthod.* 1O.^A3.*7.* 10^A3 ,GcutkgDsm=GudcuthoD .*7;

GhxkgWrok=Xdhmcmx.*Gudhxw.*Lhxcuthod.*10.^A3.*7.*280.*10^A3,GcutkgWrok=GcutkgWsm.*280;GcuttunaWrok=GcutkgWsm.*280.*10.^A-3;

-20CZ 305514 B6

GhxkgDrok=Xdhmcinx.*Gudhxd.*Lhxcuthod.* 10.^Λ3 ,*7.*280.* 10^Λ3,GcutkgDrok=GcutkgWsm.*280;GcuttunaDrok=GcutkgWsm.*280.*10.^A-3; GhokgWhod=Xdhmcmo. * Gudhow. * Lhxcuthod. * 10.^A3. * 10^A3,GhcutkgWhod=Xdhmcmcut.*Gudcuthow.*Lhxcuthod.* 10 ^A3.* 10^A3;figure;plot(h,GhokgWhod,h,Ghcutkg Whod);grid GhokgDhod=Xdhmcmo.*Gudhod.*Lhxcuthod.*10.^A3.*10^A3,GhcutkgDhod=Xdhmcmcut.*Gudcuthod.*Lhxcuthod.* 10.^A3.* 10^A3;figure;plot(h,GhokgDhod,h,GhcutkgDhod);grid GhokgWsm=Xdhmcmo.*Gudhow.*Lhxcuthod.*10.^A3.*7.*10^A3, Ghcutkg Wsm=Xdhmcmcut. * Gudcutho w. * Lhxcuthod. * 10. ^A3. * 7. * 10^A3 ;figure;plot(h,GhokgW sm,h, Ghcutkg W sm) ;grid GhokgDsm=Xdhmcmo.*Gudhod.*Lhxcuthod.* 10.^Λ3.*7.* 10^A3 .GhcutkgDsm=Xdhmcmcut. * Gudcuthod. * Lhxcuthod. * 10. ^A3. * 7. * 10^A3;figure;plot(h,GhokgDsm,h,GhcutkgDsm);grid

GhokgWrok=Xdhmcmo. *Gudhow. *Lhxcuthod. * 10.^A3. *7. *280. * 10^A3 ,Ghotuna W rok= 10.^A3. *GhokgWrok;Ghcutkg Wrok=Xdhmcmcut. * Gudcuthow. * Lhxcuthod. * 10.^A3. * 7. *28 0. * 10^A-3;figure;GhcuttunaWrok= 10.^A3.*GhcutkgWrok;plot(h,GhokgWrok,h,GhcutkgWrok,h,GhotunaWrok,h,GhcuttunaW rok);grid

GhokgDrok=Xdhmcmo.*Gudhod.*Lhxcuthod.*10.^A3.*7.*280.*10^A3 ,GhcutkgDrok=Xdhmcmcut. *Gudcuthod. * Lhxcuthod. * 10.^A3. *7. *280. * 10^A3 ;GhotunaDrok= 10.^A-3. * GhokgDrok,GhcuttunaDrok= 1O.^A3.*GhcutkgDrok;figure;plot(h,GhokgDrok,h,GhcutkgDrok,h,GhotunaDrok,h,Ghcuttu naDrok);grid

Mavpoptk=lmbd.*Kdvda.*ROskW.*10.^A-3.*Vpostopt.*60.^A1 .*(Kcut/l ,/ho);Mavpoptcut=lmbd.*Kdvda.*ROskW.* 10.^A-3.*Vcutrast.*60.^A1 .*(Kcut/l ./h);figure;plot(h,Mavpoptk,h,Mavpoptcut);grid Mavpopthodk=Mavpoptk. *3600

Mavpopthod=Mavpopt.*3600,KkomplNVr=0.01404.*2.718.^A(-Emat/l./38120.35969) + 0.27047.*2.718.^A(Emat/1./1.81394E90),KkompIVNr=(0.01404.*2.718.^A(-Emat/1./-38120.35969) + 0.27047.*2.718.^A(-Emat/1 ./1.81394E90)).^A-l,

-21 CZ 305514 B6

Ccelxsm=10.*Nstrhod.*Ckwhod.*7,Ccelstrcutsm=10.*Ncelstrcuthod.*Ckwhod.*7;fi gure;plot(h,Ccelxsm,h,Ccelstrcutsm);grid

Ccelxrok=10.*Nstrhod.*Ckwhod.*7.*280,Ccelstrcutrok=10.*Ncelstrcuthod.*Ckwho

d.*7.*280;figure;plot(h,Ccelxrok,h,Ccelstrcutrok);grid

Ccelxhod= 10.*Nstrhod. * Ckwhod,CceIstrcuthod= 10. *NceIstrcuthod.*Ckwhod;figure; plot(h,Ccelxhod,h,Ccelstrcuthod);grid

CcelhtunaDrok=l Ο.^Λ3 .*Ccelxrok/1 ./GhcutkgDrok;CcelhotunaDrok=l O.^A3 .*Ccelxro k/1 ./GhokgDrok,figure;plot(h,CcelhtunaDrok,h,CcelhotunaDrok);grid CcelhtunaWrok=10 ^A3.*Ccelxrok/l./GhcutkgWrok;CcelhotunaWrok=10.^A3.*Ccelxr ok/l./GhokgWrok,figure;plot(h,CcelhtunaWrok,h,CcelhotunaWrok);grid,figure;plot(h ,CcelhtunaWrok,h,CcelhotunaWrok,h,CcelhtunaDrok,h,CcelhotunaDrok);grid,figuře; plot(CcelhtunaWrok,GhcutkgWrok.* 10.^A-3);grid

ROskdkontr=Gudhxd/l./(10,^A-3. *Udhx)

RoskWkontr=Gudhxw/l./(10. ^A-3. *Udhx)

Vpostoptk=(10.^A3.*Rao)^A0.5.*10.^A6/l./Emat.^A0.5,UZkpl=(Emat.*10.^A6).^A0.3333,UZkpli=(Eret.*10.^A

6).^A0.3333;figure;plot(h,UZkpl,h,UZkpli);grid

Pvpoptk=lmbd.^A-l .*Rov/l ./Roabr.*(10.^A-3.*Rao).^A0.5.* 10.^A6/1./Vpostopt, Mavpoptk=Rao.^A-E*lmbd.*Kdvda.*ROskW.*10.^A-3.*Vpostopt.*60.^A1. *(Kcut/l./ho)

Kdvdak=2.*Rao.*10.^A3.*60.*Maho/l./(lmbd.*ROskW.*Vpostopt.*Rarado), PRODUKTnanox= 1001 ;CcuttunaWrok=Ccelxrok/1 ./GhcuttunaWrok;CcuttunaDrok =Ccelxrok/l./GhcuttunaDrok;figure;plot(CcuttunaWrok,GhcuttunaWrok,CcuttunaDro k,GhcuttunaDrok,CcuttunaDrok,h);grid va=(2*Pvpopt.* 1000/1 ./(Roj.* 1000))^A0.5,

Ckh=4.*Mavpopí/l./(3.14.*Roa.*1000.*va.*da.^A2), da=10.*4.*Mavpopt/l./(Ckh.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5;damm^:=:10.*10.^A3.*(4.*Ma vpopt/l./(Ckh.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5), d v=da. * Kdvda;dvmm=damm. * Kdvda, fceVteorHteorVhlHhl=1001;Sp=l;HlimHL=Kcut;hv=0:l;Kcut;VpHL=((Ckh.*Sp.*

3.14.*0.00025.*(2.*1300.*3000000.^A3.*2.178.^A(-5.*0.6.*1)).^A0.5.*(10.5.^A2)).*(8.*hv.*10.^A-3.*(3000000.*7800.*0.5.^A2.*2.178.^A(2. *0.6.*l)+600.*10.^A6.*1300)).^A-l).^A0.67-0.0001;hteor=Ra.^A-l.*Kplmat.*(((10.^A-22CZ 305514 B6

3.*Rao).^A0.5.* 1O.^A6/l ./Vcutrast).^A2/l ./Emat).^A2;fígure;plot(hv,VpHL.* 1000.*60);gri d,figure;plot(hteor, Vcutrast);grid,figure;plot(hv,VpHL. * 1000. *60,hteor,V cutrast);grid Ckhm=0.74414.*(0.04133 + 1.93305.*2.718.^A(-Emat/l./13119.96742) +

0.25291.*2.718.^A(-Emat/l./322550.21047))

E=10000:10000:700000;Ckhe=0.74414.*(0.04133 + 1.93305.*2.718.^A(E/l./13119.96742) + 0.25291. *2.718. ^A(-E/l./322550.21047)); damme=10.^A3.*10.*4.*Mavpopt/l./(Ckhe.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5;dvmme=Kdv dak.*damme;figure;plot(E,Ckhe,E,damme,E,dvmme);grid dammh=10.^A3.*10.*4.*Mavpoptcut/l./(Ckh.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5;dvmmh=K dvdak.*dammh;fígure;plot(h,dammh,h,dvmmh);grid

OKfceMacut=1001;Mavpopthinvxy=100.*(2.*Rao.^A2.*lmbd.*Kdvda.*ROskW.*10.

^A-3.*Vpostopt.*60.^Al).*(ho/l./Kcut+h/l./Kcut)/l./cos(atan(tgD)).^Al;Mavpopthinvho=100.*(2.*Rao.^A2.*l mbd.*Kdvda.*ROskW.*10.^A-3.*Vpostopt.*60.^A1 ).*(ho/l ./K.cut+ho/1 ./Kcut);fígure;plot(Mavpopthinvxy,h,Mavpopthinvho,h);grid

ROZBORxABRAZE=2222;SIGrzo=Emat.^A0.5;SIGabr=SIGrzxPvpcut;SIGabro=SIGrzoPvpoptk,SIGabrXY=SIGabr/l./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Srah=Ra.*h.*10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));FabrXY=Fabr/l./cos(atan(tgD)) .^AKplmat;SlGcutabrsk=SIGcutsk-Pvpcut;SIGcutabrsko=SIGcutskoPvpoptk,SIGabrskV=(SIGcutabrsk.^A2+SIGabr.^A2).^A0.5;SIGabrskVo=(SIGcutabrsko.^A

2+SIGabro.^A2) ^A0.5,Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A-3;Sraskho=Raskyo.*ho.*10.^A3,FabrskV=SIGabrskV.*Sraskh;FabrskVo=SIGabrskVo.*Sraskho,Fabrsk=SIGabr.*Sr askh;FabrskXY=Fabrsk/l./cos(atan(tgD)) ^AKplmat;Fabrskx=Fabrsk.*cos(atan(tgD));

Srah=10.^A-3.*Ra.*h;Sraho=10.^A3.*Rao,*ho,FabrV=SIGabrskV.*Srah;FabrskVo=SIGabrskVo.*Sraskho,FabrVo=SIG abrskVo.*Sraho,RqhodsklogV=loglO(5.41)/l./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*t gD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV-RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxV=10.^A3.*Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;SIGrzqhoxVW=SIGrzqhoxV.*(20/l./Kplmat) .^A0.5;fígure;plot(h,SIGabr,h,SIGabrskV,h,FabrskV,h,Sraskh,h,SIGabr,h,FabrVo,h,Yre

-23 CZ 305514 B6

t);grid,figure;plot(h,SlGabr,h,SIGabrXY,h,FabrskXY,h,Fabrskx,h,SIGrzqhoxVVV,h, Sraskh,h,Sraskh/1 ,/h);grid

PRODUKTnano=l 001 ;CcuttunaWrok=Ccelxrok/l ./GhcuttunaWrok;CcuttunaDrok^_ Ccelxrok/l./GhcuttunaDrok;figure;plot(CcuttunaWrok,GhcuttunaWrok,CcuttunaDrok ,GhcuttunaDrok,CcuttunaDrok,h);grid fceNOVAxSIGrzqhoxVB=1001;EPSyretV=10.^A3.*Yret/l./Emat;lndho-logl0(5.41)/

l./logl0(ho);Yreto=l;Rarado=Rao.*10.^A3.*(Emat).^A0.5/l./Emat;Kcut=Kplmat;SIGm =1190.31 .*20/1 ./Kcut,SIGret=Eret.^A0.5;Yret=Kpl/l ./Kcut;tgD=tan(Yret/l ./h);arcD=a tan(tgD).* 180/1 ./3.14;x=Kplmat;Kxy=SIGm/l ,/x;

Plim=Kxy. *h;EPSyretV=l 0.^A3. * Yret/1 ./Emat;Indho=logl 0(5.41)/1 ./log 10(ho);Rqhod sklog=loglO(5.41)/l./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333/l./cos(atan(tgD));RqhodsklogV=logl0(5.41)/l./logl0(ho).*Rao. *((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV=RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);Rqhodsklogxxx=Rqhodsklog.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^A-l);SIGrzqhoxV=10.^A3. * Emat. * 2. *Rqhodsklogxxx V /1 ./Rao; SIGrzqhoxV V= 10,^A3 ,*Emat.*RqhodsklogxxxV/l ,/Rarado;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l ./Emat;SIGrzqEPSab sH=1001;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;Kekvhpel=27/l./0.006;K yretel=Yreto/l./0.006;RqhodsklogVB=logl0(5.41)/l./logl0(ho).*Rao.*((log(h).^A2+lo g((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.5;RqhodsklogxxxVB=RqhodsklogVB.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxVB=10.^A3. * Emat. * 2. * RqhodsklogxxxVB/1 ./Raskyo ;Kekvhel=27/1 ./0.006; figure;plot(EPSyret V,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SIGrzqhoxV);grid,figure;plot(h.SIGrzqhoxVB,h,SIGrzqh oxV);grid komplMOHRxrozkladHabsHreIp=1001;SIGind-SIGm;SIGy=SIGindSIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2;SIGx=SIGind-SIGind.*(sin(atan(tgD))).^A2;SIGn=SIGxSIGy;Tau=(SIGx-SIGy)/l./2.*sin(2.*atan(tgD).*180/l./3.14);TauV=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*arcD);Yretn=Yret.*cos(atan(tgD));arcD^:=atan(tgD).*180/l./3.14;S

IGy=SIGind-SIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(tgD))).^A2;SIGn=SIGind.*(cos(atan(tgD))) ^A2+SIGind.*(sin(atan(tg

D))).^A2;SIGn=SIGx-SIGy;Yretn=Yret.*cos(atan(tgD));Tau=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*atan(tgD).*180/l./3.14);TauV=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*arcD);arcD=atan(tgD).*180/l./3.14;arcDr=atan(tgD);SIGy=SIGin

-24CZ 305514 B6 d-SIGind.*(cos(atan(tgD))) ^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(tgD))).^A2;SIGn=SIGind.*(cos(atan(tgD))).^A2+SIGind.*(sin(atan(tg

D))).^A2;SIGn=SIGxSIGy;Yretn=Yret.*cos(atan(tgD));EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;

Kekvhpel=27/l./0.006;Kyretel=Yreto/l./0.006;figure;plot(EPSelrzq.*Kekvhpel,SIGrz qhoxVB,Hrelp,SIGy,Hrelp,SIGx,Hrelp,SIGn,Hrelp,h,Hrelp,Tau,Hrelp,TauV,Hrelp,ar cD,Hrelp,Yret,Hrelp,SIGrzqhoxVB);grid,figure;plot(EPSelrzq.*Khel,SIGrzqhoxVB,h ,SIGy,h,SIGx,h,SIGn,h,h,h,Tau,h,TauV,h,arcD,h,Yret,h,SIGrzqhoxVB);grid komplMOHRxrozkladEPSyretV= 1001 ;figure;plot(EPSelrzq,SIGrzqhoxVB,EPSyre tV,SIGy,EPSyretV,SIGx,EPSyretV,SIGn,EPSyretV,h,EPSyretV,Tau,EPSyretV,TauV ,EPSyretV,arcD,EPSyretV,Yret,EPSyretV,SIGrzqhoxVB);grid

Tphcut=h/l./(ho.*Vcutrast.*60.^A-l);Tphcuto=ho/l./(ho.*Vpostopt.*60.^A1 );Tphcuth=Tphcuto.*h/l ,/ho;figure;plot(h,Tphcut,h,Tphcuto,h,Tphcuth);grid ROZBORxF cutFabrxPvpxSIGxHefekt=l 001 ;F cutrask=SIGcutsk. * Srah;Fcutrzra=S IGrz.*Srah;Sraho=10.^A3.*Rao.*ho;Fcutrasko=SIGcutsko.*Sraho;Fcutrzrao=SIGrzo.*Sraho;SIGrzo=Emat ^A0 ,5;Pvpcuto=Pvpopt;figure;plot(h,SIGcutsk,h,SIGcutsko,h,SIGrz,h,SIGrzo,h,SIGrzx,h, Fcutrask,h,Fcutrzra,h,Fcutrasko,h,Sraskh,h,Sraskho,h,Pvpcut,h,Pvpcutx,h,Pvpcuto,h, Yret,h,SIGabrskV,h,SIGrzqhoxVB,h,Ra,h,Rarad,h,Rašky ,h,arcD);grid

NOVAfceSIGefxEPSyretV=1001;SIGef=Kplmat/l./20.*(Plim.*SIGrzqhoxVB).^A0.5 ;EPSelef=SIGef/l./Emat;EPSelefh=ho/l./0.006.*EPSelef;figure;plot(EPSelefh,SIGef, h,SIGef,h,Plim);grid

KOMPLAWJREZxABRxTphcutxTUH=2222;Tphcut=h/l./(ho.*Vcutrast.*60.^Al);Hrelp=h/l ./Kplmat.* 100;SIGrz=(Eretz) ^A0.5.*20/l ./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(at an(tgD));Khel=ho/l ,/0.006;Kyretel=Yreto/l ./0.006;EPSelrzx=SIGrzx/l ,/Emat;SIGabr =SIGrzx-Pvpcut;SIGabrXY=SIGabr/l ./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Srah=Ra.*h.* 10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 1O.^A3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));FabrXY=Fabr/l./cos(atan(tgD)) .^AKplmat;Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;FabrskXY=Fabrsk/E/cos(atan(tgD)).^AKplmat;EPS elrzqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khe ;Kekvhpel=27/1./0.006;EPSelrzq VBek vp=EPSelrzq VB. * Kekvhpel ;Kyretel=Yreto/1.

/0.006;EPSelrzqVByret=EPSelrzqVB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVB,SIGrzqhoxV

B,EPSyretV,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,Pvpopt,EPSyretV,Pvpcut,EPSyretV,Pvpcutx,E

PSyretV,Vpopt,EPSyretV,Vcutrast,EPSyretV,Vcutrasky,EPSyretV,SIGrzx,EPSyretV,

-25CZ 305514 B6

SIGrz,EPSyretV,Mavpopthinvxy,EPSyretV,Mavpopthinvho,EPSyretV,arcD,EPSyret V,Yret,EPSyreťV,Ra,EPSyreťV,Rarad,EPSyreťV,Rašky,EPSyretV,SIGabr,EPSyreťV, Fabr,EPSyretV,Fabrsk,EPSyretV,Plim,EPSyretV,Yret,EPSyretV,SIGabrXY,EPSyret V,FabrXY);grid

ABRAZEslozky=1001;SIGabrskV;FabrskXY=Fabrsk/l./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Fab rsk=SIGabr.*Sraskh;Fabrskx=Fabrsk.*cos(atan(tgD));figure;plot(h,SIGabr,h,SIGabr

XY,h,Fabrskx,h,FabrskXY);grid

SIGrzqEPSxHekvp= 1001 ;SIGkl=Eret.^A0.5 ;SIGklo-Emat.^A0.5 ;EPSelrzqVB=SlGrzq hoxVB/l./Emat;Kekvhel=27/l./0.006;figure;plot(EPSelrzq.*Kekvhel,SIGrzqhoxVB, Hekvp,SIGrz,Hekvp,SIGyield,Hekvp,SIGret,Hekvp,SIGyieldo,Hekvp,SIGrzqhoxVB, Hekvp,SIGrzqhoxVV,Hekvp,Plim,Hekvp,Yret);grid

SIGrzqEPSxYret= 1001 ;EPSelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l ./Emat;Kyretel=Yreto/l ./0.00 6;figure;plot(EPSelrzq VB.*Kyretel,SIGrzqhoxV,Yret,SIGrz,Yret,SIGret,Yret,SIGklo, Yret,SIGrzqhoxVB,Yret,SIGrzqhoxVV,Yret,PIim,Yret,Yret,Yret,SIGyield,Yret,SIGy ieldo);grid

SIGrzqEPSabsH=1001 ;EPSelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l ./Emat;Khel=ho/l ./0.006;fxgur e;plot(EPSelrzq VB. *Khel,SIGrzqhoxV,h,SIGrz,h,SIGret,h,SIGklo,h,SIGrzqhox VB,h, SIGrzqhoxV V ,h,Pl im,h, Yret,h, S IGy ield,h,SIGyieldo) ;grid

SIGrzqEPSretV= 1001 ;EPSelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l ,/Emat;Kyretel=Yreto/l ./0.006 ;figure;plot(EPSehzqVB,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SlGrz,EPSyretV,SIGret,EPSyretV, SIGklo,EPSyretV,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SIGrzqhoxVV,EPSyretV,Plim,EPSyretV, Yret,EPSyreťV,SIGyield,EPSyretV,SIGyieldo);grid,

SIGrz=Eretz.^A0.5.*20/l./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));EPSelr=SIGrz/l./E mat;Khel=ho/l ./0.006;Kyretel=Yreto/l ,/0.006;Kekvhel=27/l ./0.006;figure;plot(EPSel

r.*Khel,SIGrz,h,SIGrz,h,SIGrzx,h,Plim,h,Yret);grid,figure;plot(EPSelr,SIGrz,EPSyret

V,SIGrz,EPSyreťV,SIGrzx,EPSyreťV,Plim,EPSyretV,Yret);grid,figure;plot(EPSelr.*

Kyretel,SIGrz,Yret,SIGrz,Yret,SIGrzx,Yret,Plim,Yret,Yret);grid,figure;plot(EPSelr.*

Kekvhel,SIGrz,Hekvp,SIGrz,Hekvp,SIGrzx,Hekvp,Plim,Hekvp,Yret,Hekvp,SIGyield ,Hekvp,SIGyieldo);grid,figure;plot(EPSelrzqVB.*Khel,SIGrzqhoxVB,h,SIGyield,h,S

IGyieldo,h,SIGkl,h,SIGklo,h,SIGrzqhoxVB,h,SIGrz,h,SIGrzx);grid

KOMPLAWJREZxABRxHabsxVxTcutTUHxMOD=3333;Hrelp=h/l ./Kplmat.* 10 0;SIGrz=(Eretz).^A0.5.*20/1./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l./0.006 ;Kyretel=Yreto/l ./0.006;EPSelrzx=SIGrzx/l ./Emat;SIGabr=SIGrzxPvpcut;Srah=Ra.*h.* 10.^A-3;Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A-26CZ 305514 B6

3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;EPSelr zqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel; Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l./0 .006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel;figure;plot(EPSelrzqVBh,SIGrzqhoxVB,h,SI GrzqhoxVB,h,Pvpopt,h,P vpcut,h,P vpcutx,h, Vpopt,h, V cutrast,h, V cutrasky,h, Sraskh,h, Ra,h,Rarad,h,Rašky,h,SIGabr,h,Fabr,h,Fabrsk,h,Yret,h,SIGabrXY,h,FabrXY,h,Eretz, h, Eret,h, Emat, h, Emat.^Λ-1 ,h,Eret.^A-l ,h,Eretz.^A-l ,h,Tphcut);grid fceV defhxV defoxV popto= 1001 ;EPSyretV= 10.^Λ3 .*Ra.*h.*Kplmat.^A1/1./Emat;EPSyretV=10.^A3.* Yret/1./Emat;EPSyretVo=10.^A3.*Rao.*ho.*Kplmat.^A1/1 ./Emat,Vdefho=ho/l ./(EPSyretVo.*Tpoptho.*ho.^Al);Vdefh=ho/l./(EPSyretV.*Tpoptho.*h.^A-l);Tdefh-Vdefh.^Al;figure;plot(Hekvp,Vdefho,Hekvp,Vdefh,Hekvp,Tdefh,Hekvp,Yret);grid, fceHLADxSIGrzqhoxVB=1001 ;SIGrzqhoxVB= 10Λ

3.*Emat.*2.*((loglO(5.41)/1./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((Yret).^Al).^A0.25).^A2).^A0.5).*cos(atan(Yret/l./h)).^A(3.*Indho.^A1))/1./(10.^Alogl0((logl0(ho)).^A2+(logl0(l/l./Yreto)).^A2+Rarado.^A2).^A0.5);figure;plot( h,SIGrzqhoxVB);grid fceHLADkomplMOHRxrozkladHabsHrelp=l 001 ;SIGind=SIGm;SIGy=SIGindSIGind.*(cos(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGx-SIGy;Tau=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.*atan(Yret/l./h).*180/l./3.14);TauV=(SIGxSIGy)/l./2.*sin(2.* Yret/1./h);Yretn=Yret.*cos(atan(Yret/l./h));arcD=atan(Yret/l./h).

* 180/1 ./3.14;SIGy=SIGind-SIGind.*(cos(atan(Yret/l ,/h))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGind.*(cos(atan(Yret/l./h))).^A2+SIGind.*( sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGxSIGy;Yretn=Yret.*cos(atan(Yret/l./h));Tau=(SIGxSIGy)/l ,/2.*sin(2.*atan(Yret/l ./h).* 180/1 ./3.14);TauV=(SIGxSIGy)/l ./2.*sin(2.* Yret/1 ./h);arcD=atan(Yret/l ,/h).* 180/1 ./3.14;arcDr=atan( Yret/1 ,/h );SIGy=SIGind-SIGmd.*(cos(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGx=SIGindSIGind.*(sin(atan(Yret/l./h))).^A2;SIGn=SIGind.*(cos(atan(Yret/l./h))).^A2+SIGind.*( sin(atan( Y ret/1 ,/h))). ^A2; SIGn=S IGxSIGy;Yretn=Yret.*cos(atan(Yret/l ./h));EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l ./Emat;Khel=ho/l ./0 .006;KekvhpeN27/l./0.006;Kyretel-=Yreto/l./0.006;figure;plot(EPSelrzq.*Kekvhpel,

SIGrzqhoxVB,Hrelp,SIGy,Hrelp,SIGx,Hrelp,SIGn,Hrelp,li,Hrelp,Tau,Hrelp,TauV,Hr

-27CZ 305514 B6 elp,arcD,Hrelp,Yret,Hrelp,SIGrzqhoxVB);grid,figure;plot(EPSelrzq.*Khel,SIGrzqho xVB,h.$IGy,h,SIGx.h,SIGn,h.h.h,Tau.h.TauV,h,arcD,h,Yret.h,SIGrzqhoxVB);grid komplDl AGRAMxSIGrqEPSxHabsEPSy retV= 1001 ;RqhodsklogV x=Rqhodsklog V.*cos(atan(Yret/l./h));SIGrqMR.qhodskiogV.*Kplmat.^A2/l./20;SÍGrqx=Rqhodsklog Vx.*Kplmat.^A2/l./20;Vpqx = (10.^A-3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./ SIGrqx;Vpq = (10Λ

3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./

SIGrq;figure;plot(h,Vpq,h,Vpqx);grid,figure;plot(h,SIGrq,h,SIGrqx,h,Vdefho,h,Vdef h,h,Tdefh,h,Yret,h,RqhodsklogV,h,RqhodsklogVx,h,arcD,h,cos(atan(Yret/l./h)));grid ,figure;plot(Hekvp,RqhodsklogV,Hekvp,RqhodsklogVx);gríd,EPSelrq=SIGrq/l./Ema t;EPSmelo=SIGm/l ,/Emat.Kmelo=ho/l ./EPSmelo;figure;plot(EPSelrq,SIGrq,EPSelrq .*Kmelo,SIGrq,h,SIGrq,h,SIGrqx,h,Plim);grid,figure;plot(EPSelrq,SIGrq,EPSyretV,S

IGrq,EPSyretV,SIGrqx,EPSyretV,Plim);grid,figure;plot(EPSeírq.*KmeIo,SIGrq,h,SI

Grq,h,SIGrqx,h,Plim,h,RqhodsklogV,h,RqhodsklogVx,h,Vdefho,h,Vdefh,h,Tdefh,h,

Yret,h,arcD,h,cos(atan(Yret/l./h)),h,Vpq,h,Vpregulrarad,h,Vpregulrast,h,Vpqx,h,Vpr egulrasklog);grid,figure;plot(EPSelrq.*Rmelo,SIGrq,EPSelrq,SIGrq,EPSyretV,SIGrq,

EPSyretV,SIGrqx,EPSyretV,Plim,EPSyretV,RqhodsklogV,EPSyretV,RqhodsklogVx,

EPSyretV,Vdefho,EPSyretV,Vdefli,EPSyretV,Tdefh,EPSyretV,Yret,EPSyretV,arcD,

EPSyretV,cos(atan(Yret/l./h)),EPSyreťV,Vpq,EPSyreťV,Vpregulrarad,EPSyretV,Vpr egulrast,EPSyretV,Vpqx,EPSyretV,Vpregulrasklog);grid

RqhodsklogV=íogl0(5.41)/l./logl0(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogVx=RqhodsklogV.*cos(atan(Yret/l./h));Rqhodsklog Vxy=RqhodsklogV/l ./cos(atan(Yret/l ,/h)) ;SIGrq=RqhodsklogV.* Kplmat. ^A2/l ,/20;SI Grqx=RqhodsklogV x. * Kplmat. ^Λ2/1 ./20 ;RqhodsklogVB=log 10(5.41)/1 ./log 10(ho). * R ao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.5;RqhodsklogxxxVB=RqhodsklogVB.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxVB=10.^A3.*Emat.*2.*RqhodsklogxxxVB/l./Raskyo;figure;plot(h,Rarad,h,Rasklog,h,Rasklogy e,h,Raradye,h,RqhodsklogVxy,h,RqhodsklogV,h,RqhodsklogVx);grid fceSIGrqHabs= 1001; Yreto= 1 ;Rarado=Rao. * 10.^A3. * (Emat).^A0.5/1 ./EmaCKcut^Kpl maRSIGmM 190.31 .*20/1 ./Kcut,SIGret=Eret.^A0.5;Yret=Kpl/l ./Kcut;tgD=tan(Yret/l./

h);arcD=atan(tgD).* 180/1 ./3.14;x=Kplmat;Kxy=SIGm/l ./x; Plim=Kxy.*h;EPSyretV=10.^A3.*Yret/l./Emat;Indho=logl 0(5.41)/1./loglO(ho);Rqhod sklog=loglO(5.41)/l./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333/l./cos(atan(tgD));RqhodsklogV=logl0(5.41)/l./logl0(ho).*Rao.

-28CZ 305514 B6 *((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al),^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV=RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^A1 );Rqhodsklogxxx=Rqhodsklog. * cos(atan(tgD)). ^A(3. *Indho.^A-1 );SIGrzqhoxV= 10.^A3. *Emat. *2. * Rqhodsklogxxx V /1 ./Rao; SIGrzqhox V V= 10.^A3.*Emat.*RqhodsklogxxxV/l./Rarado;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l./Emat;SIGrzqEPSab sH=l 001 ;EPSelrzq=SIGrzqhoxV/l ,/Emat;Khel=ho/l ,/0.006;Kekvhpel=27/l ./0.006;K yretel=Yreto/l ./0.006;

KOMPLAWJREZxABRxHabsxTUH=2222;SIGrz=(Eretz).^A0.5.*20/l./Kplmat;SI Grzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l./0.006;EPSelrzx=SIGrzx/l./Emat;SIGabr=SI Grzx-Pvpcut;SIGabrXY=SIGabr/l ./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Srah=Ra.*h.* 1O.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A3 ;Fabr=SIGabr. * Srah;F abrXY=F abr/1./cos(atan(tgD)). ^AKplmat;F abrsk=SIGabr .* Sras kh;EPSelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBb=EPSelrzqV

B.*Khel;figure;plot(EPSelrzqVBh,SIGrzqhox VB,h,SIGrzqhoxVB,h,Pvpopt,h,Pvpcut, h,Pvpcutx,h,Vpopt,h,Vcutrast,h,Vcutrasky,h,SIGrzx,h,SIGrz,h,Mavpopthinvxy,h,arc D,h,Yret,h,Ra,h,Rarad,h,Rašky ,h,SIGabr,h,SIGabrXY,h,Fabr,h,FabrXY,h,Fabrsk,h,Pl im,h,Yret,h,Sraskh);grid

ROZBORxABRAZE=l 001 ;SIGcutabrsk=SIGcutskPvpcut;SIGabrskV=(SIGcutabrsk.^A2+SIGabr.^A2).^A0.5;Sraskh=Rasky.*h.*10.^A3;FabrskV=SIGabrskV.*Sraskh;figure;plot(h,SIGabr,h,Fabrsk,h,SIGabrskV,h,Fabrsk

V,h,Sraskh,h,SIGabr,h,Fabr,h,Fabrsk,h,Yret);grid figuře; pIot(EPSe!rzqVBh, SIGrzqhox VB, h, SIGrzqhox VB, h,Plim);grid,fígure;pIo t(EPSelrzq,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,SIGrzqhoxVB,EPSyretV,Plim);grid KOMPLAWJREZxHrelpxTUH=2222;Hrelp=h/l ,/Kplmat * 100;SIGrz=(Eretz) ^A0.5 .*20/1 ./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l ./0.006;Kyretel=Yreto/l ./0. 006;EPSelrzx=SIGrzx/l ,/Emat;SIGabr=SIGrzx-Pvpcut;Srah=Ra.*h.* 10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.* 10.^A3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));SIGabrXY=SIGabr/l./cos(atan( tgD)).^AKplmat;FabrXY=Fabr/l./cos(atan(tgD)).^AKplmat;Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;EP

SelrzqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Kh el;Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l ./0.006;EPSelrzqVByret=EPSelrzqVB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVByret,SIGrzqh ox VB,Hrelp,SIGrzqhox VB,Hrelp,Pvpopt,Hrelp,Pvpcut,Hrelp,Pvpcutx,Hrelp,Vpopt,H relp,Vcutrast,Hrelp,Vcutrasky,Hrelp,SIGrzx,Hrelp,SIGrz,Hrelp,Mavpopthinvxy,Hrel

-29CZ 305514 B6 p,Mavpopthinvho,Hrelp,arcD,Hrelp, Yret,EIrelp,Ra,Hrelp,Rarad,Hrelp,Rašky,Hrelp,SI Gabr,Hrelp,Fabr,Hrelp,Fabrsk,Hrelp,Plim,Hrelp,Yret,Hrelp,SIGabrXY,Hrelp,FabrXY );grid

KOMPLAWJREZxYretxTUH=2222;Hrclp~h/l ./Kplmat.* 100;SIGrz=(Eretz).^A0.5. *20/1 ./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l ./0.006;Kyretel=Yreto/l ./0.0 06;EPSelrzx=SIGrzx/l ./Emat;SIGabr=SIGrzx-Pvpcut;Srah=Ra.*h. * 10.^A3;Sraskh=Rasky.*h.*10.^A3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;EPSelr zqVB=SIGrzqhoxVB/I./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel; Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l./0 .006;EPSelrzqVByret=EPSelrzqVB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVByret,SIGrzqhox VB,Yret,SIGrzqhox VB,Yret,Pvpopt,Yret,Pvpcut,Yret,Pvpcutx,Yret,Vpopt,Yret,Vcutr ast, Yret,Vcutrasky,Yret,SIGrzx,Yret,SIGrz, Yret,Mavpopthinvxy,Yret,Mavpopthinvh o,Yret,arcD,Yret,Yret,Yret,Ra,Yret,Rarad,Yret,Rašky,Yret,SIGabr,Yret,Fabr,Yret,Fa brsk,Yret,Plim,Yret,Yret,Yret,SIGabrXY,Yret,FabrXY);grid

KOMPLAWJREZxEPSyretVxTUH=2222;Hrelp=h/l ./Kplmat.* 100;SIGrz=(Eretz). ^A0.5.*20/l./Kplmat;SIGrzx=SIGrz.*cos(atan(tgD));Khel=ho/l./0.006;Kyretel=Yreto/ ,/0.006;FPSelrzx=SIGrzx/l ./Emat;SIGabr=SIGrzx-Pvpcut;Srah=Ra.*h.* 1O.^A3;Sraskh=Rasky.*h.*10.^A3;Fabr=SIGabr.*Srah;Fabrxy=Fabr/l./cos(atan(tgD));Fabrsk=SIGabr.*Sraskh;EPSelr zqVB=SIGrzqhoxVB/l./Emat;Khel=ho/l./0.006;EPSelrzqVBh=EPSelrzqVB.*Khel; Kekvhpel=27/l./0.006;EPSelrzqVBekvp=EPSelrzqVB.*Kekvhpel;Kyretel=Yreto/l./0 .006;EPSelrzqVByret=EPSelrzqVB.*Kyretel;figure;plot(EPSelrzqVB,SIGrzqhoxVB, EPSyretV,SIGrzqhox VB,EPSyretV,Pvpopt,EPSyretV,Pvpcut,EPSyretV,Pvpcutx,EPS yretV, Vpopt, EPSyreťV,Vcutrast,EPSyreťV, Vcutrasky, EPSyretV, SIGrzx, EPSyretV,SI Grz,EPSyretV,Mavpopthinvxy,EPSyretV,Mavpopthinvho,EPSyretV,arcD,EPSyretV, Yret,EPSyretV,Ra,EPSyretV,Rarad,EPSyretV,Rašky,EPSyretV,SIGabr,EPSyretV,Fa br,EPSyretV,Fabrsk,EPSyretV,Plim,EPSyretV, Yret,EPSyretV,SIGabrXY,EPSyretV, FabrXY);grid

RqhodsklogV==loglO(5.41)/l./loglO(ho).*Rao.*((log(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2).^A0.333;RqhodsklogxxxV=RqhodsklogV.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxV=10.^A3. *Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;SIGrzqhoxVVV=SIGrzqhoxV.*(20/l. /Kplmat) .^A0.5;

-30CZ 305514 B6

SIGrzqhoxV=10.^A-3.*Emat.*2.*RqhodsklogxxxV/l./Rao;

fceNOVAxSIGrzqhoxVB=1001;RqhodsklogVB=logl0(5.41)/l./logl0(ho)*Rao.*((l og(h).^A2+log((h.*tgD).^Al).^A0.25).^A2) ^A0.5;RqhodsklogxxxVB=RqhodsklogVB.*cos(atan(tgD)).^A(3.*Indho.^Al);SIGrzqhoxVB=10 Λ

3. *Emat. *2.*RqhodsklogxxxVB/1 ./Raskyo ;Kekvhel=27/l ,/0.006;figure;plot(EPSyret V,SIGrzqhoxVB,EPSyreťV,SIGrzqhoxV);grid,figure;plot(h,SIGrzqhoxVB,h,SIGrzqh oxV);grid

ROZBORxFcutFabrxPvpxSIGxHefekt= 1001 ;l'cutrask-S IGcutsk. * Srah;Fcutrzra=S IGrz.*Srah;Sraho=10.^A3.*Rao.*ho;Fcutrasko=SIGcutsko.*Sraho;Fcutrzrao^:;::SIGrzo.*Sraho;SIGrzo=Emat^A0 .5;Pvpcuto=Pvpopt;fígure;plot(h,SIGcutsk,h,SIGcutsko,h,SIGrz,h,SIGrzo,h,SIGrzx,h, Fcutrask,h,Fcutrzra,h,Fcutrasko,h,Sraskh,h,Sraskho,h,Pvpcut,h,Pvpcutx,h,Pvpcuto,h, Yret,h,SIGabrskV,h,SIGrzqhoxVB,h,Ra,h,Rarad,h,Rašky ,h,arcD);grid fceTUHOST=1001;figure;plot(h,SIGabr,h,Fabr,h,SIGabrXY,h,FabrXY);grid SIGrzqEPSretVW=1001;EPSelrzq=SIGrzqhoxV.*(20/l./Kplmat) .^A0.5/l./Emat;Kyr etel=Yreto/l ./0.006;SIGeloV=Emat.^A0.5.*(20/l ./Kplmat).^A0.5;Kxy=SIGm/l ./Kplmat; Plim=Kxy.*h;Kxyo=SIGm/l ./ho;

Plimo^:=Kxyo.*h;Kxyel=SIGeloV/l./ho;Plimel=Kxyel.*h;Kxyelo=Emat.^A0.5/l./ho;Pli melo=Kxyelo. *h;figure;plot(EPSelrzq,SIGrzqhoxV,EPSyretV,SIGrzqhoxV. *(20/1 ./K plmat).^A0.5,EPSyretV,Plim,EPSyretV,SIGyield.*(20/l./Kplmat).^A0.5,EPSyreťV,SIGy ieldo.*(20/l./Kplmat).^A0.5,EPSyreťV,Plimo);grid,

SIGrzqHabsVW=l 001 ;EPSelrzq=SIGrzqhoxV.*(20/1 ./Kplmat).^A0.5/l ./Emat;Kyret el=Yreto/l ./0.006;SIGeloV=Emat.^A0.5.*(20/l ./Kplmat) ^A0.5;Kxy=SIGm/l ./Kplmat; Plim=Kxy.*h;Kxyo=SIGm/l ./ho;

Plimo=Kxyo.*h;Kxyel=SIGeloV/l./ho;Plimel=Kxyel.*h;Kxyelo=Emat.^A0.5/l./ho;Pli melo=Kxyelo.*h;figure;plot(h,SIGrzqhoxV.*(20/l./Kplmat).^A0.5,h,Plim,h,SIGyield.* (20/l./Kplmat).^A0.5,h,Plimo,h,Plimel,h,Plimelo);grid,

SIGrzqhoxVW=SIGrzqhoxV.*(20/l./Kplmat).^A0.5;

EmatX=30000:5000:300000;Vpostoptk=( 10.^A3.*Rao).^A0.5.*10^A6/l./EmatX.^A0.5;KawjEx=10.^A12/l./EmatX.^A2;figure;plot(EmatX,

Vpostoptk);grid,figure;plot(EmatX,KawjEx);grid

-31 CZ 305514 B6

KawjX=10:50:700;Vpostoptk=(10.^A3.*Rao) ^A0.5.* 1O.^A6/1 ./(1O.^A6/1 ./KawjX ^A0.5) ^A0.5;figure;plot(KawjX,Vpostoptk);gri d

KawjX=10:5:700;EmatX-10.^A6/l./KawjX ^A0.5;VpostoptkX=(10 ^A3.*Rao) ^A0.5.* 10.^A6/l./(1O.^A6/l,/KawjX.^A0.5) ^A0.5;figure;plot(KawjX,VpostoptkX);g rid,MavpoptkX=lmbd. * Kdvda. *ROsk W.* 10.^A-3. * VpostoptkX. *60.^A1 ,*(Kcut/l ./ho);MavpoptkhodX=3600.*MavpoptkX;PvpoptkX=lmbd.^Al.*Rov/l./Roabr.*(10.^A3 .*Rao).^A0.5.* 10.^A6/l ./VpostoptkX;fIgure;plot(KawjX,VpostoptkX,KawjX,Pvpoptk X, KawjX, MavpoptkhodX, KawjX, KawjX, KawjX, EmatX/1 ./1000);grid, KawjX=10:5:700;VpostoptkX=(10.^A3,*Rao).^A0.5.*10 ^A6/l./(10.^A6/l./KawjX ^A0.5).^A0.5;figure;plot(KawjX,VpostoptkX);g ri d.MavpoptkX=60. * lmbd. * Kdvda. * ROskW. * 10. ^Λ-3.* VpostoptkX. * 60.^A1. * (Kcut/1 ./ho) ;MavpoptkhodX=3600. * MavpoptkX;MavpoptkminX=60. * Mavpoptk X;PvpoptkX=lmbd.^A-1. * Rov/1 ./Roabr. * (10.^A3.*Rao).^A0.5.* 1O.^A6/1 ./VpostoptkX;KdvdakX=2,*Rao.* 10.^A3.*60.*Maho/l ./(lmbd.* ROskW.* VpostoptkX.*Rarado);HraXo=KawjX/l./Rao;dammX=20.*(4.*MavpoptkX /1 ./(Ckh. *3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5) ;dvmmX=dammX. * 2. * Kdvda;figure ;plot(Kawj X, VpostoptkX, KawjX,PvpoptkX, KawjX, MavpoptkminX, KawjX, KawjX, KawjX, Ema tX/1./1000, KawjX, HraXo, KawjX, dammX, KawjX, dvmmX);grid, techKOMPLEXxPV=1001;KawjX=10:5:700;VpostoptkX=(10.^A3.*Rao).^A0.5.*10.^A6/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A0.5;figure;plot(KawjX,VpostoptkX);g rid,MavpoptkX^:=60.*lmbd.*Kdvda.*ROskW.*10.^A-3.*VpostoptkX.*60.^Al.*(Kcut/l./ho);MavpoptkhodX=3600.*MavpoptkX;MavpoptkminX=60.*Mavpoptk X;PvpoptkX=l .5.*(lmbd.^A-1 .*Rov/l ./Roabr.*(10.^A3.*Rao) ^A0.5.*10^A6/l./VpostoptkX);KdvdakX=2.*Rao.*10.^A3.*60.*Maho/l./(lmbd.* ROskW.*VpostoptkX.*Rarado);HraXo=KawjX/l./Rao;dammX=20.*(4.*MavpoptkX /l./(Ckh.*3.14.*Roa.*1000.*va).^A0.5);dvmmX=dammX.*2.*Kdvda;Cstrkwhod=^:Nstr hod.*Ckwhod;Ccelstrkwhod=Ncelstr.*Ckwhod;figure;plot(KawjX,VpostoptkX,Kawj X,PvpoptkX,KawjX,MavpoptkminX,KawjX,EmatX/1./1000,KawjX,HraXo,KawjX,d ammX,KawjX,dvmmX,KawjX,Ckwhod);grid,figure;plot(KawjX,Nstrhod,KawjX,Nce lstr, KawjX, Cstrkwhod, KawjX, Ccelstrkwhod);grid, fceRasklogN=1001 ;Rar=Ra-logl 0(Ra/l ./Rao);Raradr=Raradlog 10(Rarad/l ./Rarado);

-32CZ 305514 B6 fceSIGzatN=1001;SIGraradr= 10Λ

3,*Raradr.*Emat/l./(Rarado);SIGraradrx=SIGraradr.*cos(atan(tanD));figure;plot(h,SI

Graradr,h,SIGraradrx,h,SIGrz,h,SIGrzx);grid newPraceXvykonXcenaXhodXKawj=1001 ;KawjX=10:5:700;EmatX =

10.^Λ6/1 ./KawjX. ^A0.5 ;Ckwhod=3.5 ;Tpopt=Hlim/l ./(ho. * Vpostopt. * 60.^Al),TpoptX=Hlim/l./(ho.*VpostoptkX.*60.^A1 );figure;plot(KawjX,TpoptX);grid,AstrobjX=(((l 2. *Mio)/l./(6.*EmatX).*(SIGm+SIGm).^A2).^A2) ^A0.5;AtstrX=(l+Mio)/l./(3.*EmatX). *(SIGm.^A2+SIGm.^A2-SIGm.*SIGm);AcelstrX=^:1.5.*(AstrobjX+AtstrX); Ncelstr=Acelstr/l./Tphxopto,NstrhodX=AstrobjX/l./TpoptX;NstrobjX=NstrhodX;Cst robjX=NstrhodX.*Ckwhod;NtstrX=AtstrX/l./TpoptX;CtstrX=NtstrX.*Ckwhod;Ncel strX=AcelstrX/l./TpoptX;CcelstrX=NcelstrX.*Ckwhod;Cstrhod=Nstrhod.*Ckwhod, PwREGX=1.5.*(83.9826 + 108.524.*2.718.^A(-KawjX/l./13.68504) +

104.30582.*2.718.^A(-KawjX/l ./132.7153));NstrhodXREG=25.63546.*2.718.^A(KawjX/1./51.31997) + 325.32423.*2.718.^A(-KawjX/l./9.29095) + 4.14871. *2.718.^A(KawjX/1./1.37731 E84);CstrhodXREG=NstrhodXREG.*Ckwhod;figure;plot(KawjX,NstrhodX REG,KawjX,CstrhodXREG);grid,figure;plot(KawjX,65.*NstrobjX.^A1 ,KawjX,65.*CstrobjX.^A-l );grid, figure;plot(KawjX,KawjX,KawjX,VpostoptkX,KawjX,PvpoptkX,KawjX,Mavpoptkm inX,KawjX,EmatX/l ./1000,KawjX,HraXo,KawjX,65.*NstrobjX.^A1 ,KawjX,65.*CstrobjX.^A-l);grid,

ROskWX=(l 0.^A6/l ./(10.^A12/l ./(10.^A6/l ./KawjX.^A0.5).^A2)/l ./16).^A0.27;VpostoptkX=( 1O.^A3. *Rao).^A0.5.*10.^A6/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A0.5;MavpoptkX=lmbd.*Kdvda.*ROs kWX.* 10.^A-3 .* Vpostopt.*60.^A1 ,*(KawjX/l ./ho);MavpoptkXvX=lmbd.*Kdvda.*ROskWX.* 10.^A3. * Vpo stoptkX. * 60.^Λ-1. * (Kawj /1 ,/ho);

newMaKawj=1001; vMavpoptkXX=MavpoptkXvX;vMavpoptkgrminXXbREG= 10. * 1.3655.*0.4516.*0.7.* 0.269.*ROskWX.*10.^A-3.*148.758.*60^A1 .*(9.6676/3 5.77).* 1000.*60;figure;plot(KawjX,Mavpoptk,KawjX,vMavpoptkXX.* 1 000.*60,KawjX,vMavpoptkgrminXXbREG);grid, figure;plot(KawjX, 1.5.* PvpoptkX);grid,

N strobj X=N strhodX;

-33 CZ 305514 B6

FIGkompl=1001;figure;plot(KawjX,KawjX,KawjX,VpostoptkX,KawjX,PvpoptkX, KawjX,vMavpoptkgrminXXbREG,KawjX,EmatX/1./1000,Kawj X,HraXo,KawjX,65. *N strobj X .^Λ-1,KawjX, 6 5. * C strobjX.^Λ-1); grid,

FIGkompltopo=1001;KawjX=10:5:700;hX=8,RaX=(-10)*(l-KawjX/l./(KawjXhX));KplX=RaX.*hX;EretzX=EmatX.*(KplX/l ./KawjX).^A0.5;RaradX=Rao.* 10.^A3.* (EretzX) ^A0.5/l ./EmatX; YretX=KplX/l ./KawjX;Rasky=l 0 ^AloglO((loglO(hX)).^A2+(l ogl 0(1/1 ./YretX)).^A2+RaradX.^A2).^A0.5;arcDX=atan(tan(YretX/l ,/hX)).* 180/1 ./3.14; FcePovchKawjX=1001;KawjX=10:5:700;hX=8;RaX=(-10)*(l-KawjX/l./(KawjX8));KplX=RaX.*hX;EretzX=EmatX.*(KplX/l./KawjX).^A0.5;RaradX=Rao.*10.^A3.*(E retzX).^A0.5/l ./EmatX; YretX=KplX/l ./KawjX;arcDX=atan(tan(YretX/l ./hX)).* 180/1. /3.14;RaskyX=l 0.^Alogl0((logl 0(hX)).^A2+(logl0(l/l ./YretX)). ^A2+RaradX.^A2).^A0.5;fi gure;plot(KawjX,hX,KawjX,RaX,KawjX,RaskyX,KawjX,YretX,KawjX,arcDX);grid, ROskWX=(10.^A6/l./(10.^A12/l./(10.^A6/l./KawjX.^A0.5).^A2)/l./16).^A0.27;VpostoptkX= (10.^A3.*Rao).^A0.5.* 10.^A6/l ./(10.^A6/l ./KawjX.^A0.5).^A0.5;MavpoptkX=lmbd.*Kdvda.*ROs kWX.*10.^A-3.*Vpostopt.*60.^A1 ,*(KawjX/l ./ho);MavpoptkXvX=lmbd.*Kdvda.*ROskWX.* 10.^A3.*VpostoptkX.*60.^A-l .*(Kawj/l ./ho);

MaKawj=1001 ;vMavpoptkXX=MavpoptkXvX;vMavpoptkgrminXXbREG=l 0.* 1.3 655.*0.4516.*0.7.* 0.269.*ROskWX.*10.^A-3.*148.758.*60^A1 .*(9.6676/35.77).* 1000.*60;figure;plot(KawjX,Mavpoptk,KawjX,vMavpoptkXX.* 1 000.*60,KawjX,vMavpoptkgrminXXbREG);grid,

Průmyslová využitelnost

Řešení může být využito ve všech podnicích, provozovnách a na výzkumných pracovištích, které se zabývají dělením technických materiálů hydroabrazivní technologií.

Claims (2)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob stanovení konstanty hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj potřebné pro algoritmy při výpočtu technologických parametrů pro řez materiálu, prováděného pomocí obráběcího stroje hydroabrazivní soupravy, vyznačující se tím, že se provede zkušební řez v obráběném materiálu, změří se hloubka provedeného řezu h_x, v této hloubce se změří lokální drsnost Ra_x a lokální odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret_x a z těchto změřených parametrů se Kawj stanoví dle vztahu:

   TZ ' R^x'hv ^{Kawj =} Ϋ^τ ^[μΐΏ]’ ^x , kde h_x [mm] je hloubka provedeného řezu materiálu, Ra_x [gm] je lokální drsnost materiálu na stěně řezu v hloubce řezu h_x, Yret_x [mm] je odchylka řezné stopy od normálové roviny v hloubce h_x materiálu Yret_x [mm] nebo se změří odchylka řezné stopy od normálové roviny Yret_x v etalonové hloubce h_e, a konstanta hydroabrazivní dělitelnosti materiálu Kawj se stanoví dle vztahů:

   Emat =

   10²⁴-Yretv
2. 2 [MPa], a Kawj = [gm],

   Emat² kde Yret_et [mm] je odchylka řezé stopy od normálové roviny v hloubce h_et [mm] etalonu, Kawj_et [gm] je konstanta hydroabrazivní dělitelnosti etalonu a Yret_x [mm] je odchylka řezné stopy od normálové roviny v hloubce h_et [mm] materiálu.

   i Yret_efKawjet