CZ306256B6 - Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek - Google Patents

Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek Download PDF

Info

Publication number
CZ306256B6
CZ306256B6 CZ2005-720A CZ2005720A CZ306256B6 CZ 306256 B6 CZ306256 B6 CZ 306256B6 CZ 2005720 A CZ2005720 A CZ 2005720A CZ 306256 B6 CZ306256 B6 CZ 306256B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
paper
plasma
fibers
layer
electrode system
Prior art date
Application number
CZ2005-720A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2005720A3 (cs
Inventor
Mirko Černák
Pavel Stahel
Ludmila Černáková
Original Assignee
Masarykova Univerzita
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Masarykova Univerzita filed Critical Masarykova Univerzita
Priority to CZ2005-720A priority Critical patent/CZ306256B6/cs
Publication of CZ2005720A3 publication Critical patent/CZ2005720A3/cs
Publication of CZ306256B6 publication Critical patent/CZ306256B6/cs

Links

Landscapes

  • Plasma Technology (AREA)
  • Paper (AREA)

Abstract

Zařízení na povrchové aktivace vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek spočívá v tom, že na materiál na bázi papíru se působí vrstvou nízkoteplotní elektrické plazmy generované pomocí povrchových elektrických výbojů vznikajících v rámci elektrodového systému zařízení skládajícího se z alespoň dvou soustav elektrod, které jsou oddělené dielektrickou bariérou, na které je připojeno periodické elektrické napětí s frekvencí 5 kHz až 1 MHz a o amplitudě 500 V až 100 kV, kde elektrody na které je připojené střídavé nebo pulzní elektrické napětí jsou uložené na té samé straně povrchu materiálu na bázi papíru, na které probíhá povrchová úprava plazmou, přičemž obsahuje pomocnou soustavu elektrod (7), uloženou uvnitř tělesa (4) z dielektrického materiálu, která je částí elektrodového systému (1) a která je na potenciálu odlišném od jiných soustav elektrod elektrodového systému (2) a (3).

Description

Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek
Oblast techniky
Vynález se týká zařízení na rychlou a bezpečnou aktivaci povrchu celulózových vláken, rychlou a bezpečnou aktivaci vnitřních i vnějších povrchů vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek elektricky generovaným plazmou povrchových bariérových elektrických výbojů za tlaků blízkých atmosférickému a následné povrchové úpravy takto aktivovaných materiálů.
Dosavadní stav techniky
Povrchové vlastnosti papíru, pokrytého papíru, kartonů a jiných materiálů na bázi papíru jsou mimo jejich základní složky, kterou jsou celulózová vlákna, určovány různými aditivy, kterých se při výrobě papíru používá až 5000 druhů, a také i látkami nanášenými na jeho povrch. Nejběžnějšími aditivy jsou vnitřní apretační činidla jako živice, A1(OH)3, dimer alkylketen AKD, emulze styrénu, a další aditiva, která se přidávají do objemu papíroviny za účelem zlepšení odolnosti papíru proti pronikání vody, tedy hydrofobizace a vnitřní apretace. Hydrofobizace papíru je potřebná, protože vlákna, ze kterých se papír skládá, jsou navzájem vázána vodíkovými vazbami a proniknutí molekul vody do sítě vodíkových vazeb zvýší vzdálenost mezi vlákny a následně způsobuje nežádoucí geometrické změny papíru. Povrch papíru se též upravuje různými povrchovými apretačními činidly, jako jsou např. latexy, škrob, polyvinylalkohol a akryláty. Povrch papíru se za účelem získání odolnosti vůči ohni pokrývá např. amonnými solemi. Při výrobě obalových materiálů a fotografického papíru se základní papír pokrývá vrstvou polyetylénu, nebo polypropylénu laminací, nebo extruzí. Při výrobě obalových materiálů se papír pokrývá i vrstvou vosku.
Tyto a podobné úpravy a pokrytí mají často za následek povrch papíru nebo povrch papíru pokrytého vrstvou polymemího materiálu, který má sníženou hodnotu povrchové energie, povrch je špatně smáčitelný vodou a vodnými roztoky a vykazuje i špatnou adhezi k následně nanášeným povrchovým apretačním činidlům, tiskařským barvivům, polymemím vrstvám nanášeným extruzí a laminováním, lepidlům, i jiným materiálům. Hydrofobní povrch papíru upraveného vnitřními i vnějšími apretačními činidly, nebo pokrytý vrstvou hydrofobního polymeru, má nízkou hodnotu povrchové energie, špatné adhezní vlastnosti a je proto nevýhodný především při nanášení materiálů ve formě aerosolů a prášků, jak je popsáno v přihláškách US 2004/0 131 875 a US 2000/0 131 875, při offsetovém potisku, jak je popsané v přihlášce US 2003/0 073 363 při flexotisku, jak je popsáno v přihlášce US 2004/0 099 392, při laminovaní, nebo extruzním nanášení, při lepení a mnohých dalších povrchových úpravách.
Při povrchových úpravách například metodou OPTISPRAY firmy METSO popsanou v přihlášce US 2004/0 131 875 nebo podobnou metodou popsanou v přihlášce US 2004/0 202 794 a mnohých jiných druzích povrchových úprav papíru je žádoucí dosáhnout vhodným povrchovým opracováním na jedné nebo i na obou stranách papíru dobré smáčivosti a adheze povrchu papíru při nezměněných vlastnostech materiálu vevnitř papíru (objemových vlastnostech), jako je například odolnost vůči průsaku.
Jak je popsáno například v I. Sakata, M. Morita, H. Furuichi, Y. Kawaguchi: Journal of Applied Polymer Science Vol. 42, Issue 7, 2099 až 2104 je žádoucí dosáhnout vhodné adheze vrstvy mokré papíroviny, která zlepší mechanické vlastnosti výsledného produktu zhotoveného z takto povrchově upravené vrstvy vlhké papíroviny například laminováním.
Jak je popsáno například v US 6 878 857, při výrobě papíru suchým způsobem, nebo při použití papíru v hygienických potřebách je žádoucí dosáhnout opracováním vhodných adhezních vlast- 1 CZ 306256 B6 ností nebo stálé hydrofilnosti povrchu vláken i při vysoké vlhkosti opracováním vláken papíru, která se nachází na povrchu i vevnitř materiálu na bázi papíru.
V dalším textu, když to nebude blíže specifikováno, (pokud nebude uvedeno jinak) budeme pod pojmem materiál na bázi papíru rozumět běžný papír obsahující celulózové vlákna, běžný kartón, vlnitou lepenku, papír a kartón s povrchem pokrytým vrstvou polymerního materiálu, vrstvu vlhké papíroviny, a vrstvu celulózových vláken, nebo obsahující celulózová vlákna, z které se následně připraví papír nebo kartón, a to mokrou, nebo i suchou cestou.
Povrchovou aktivací účinkem plazmatu budeme v dalším textu rozumět zvýšení povrchové energie, zlepšení adhezních vlastností, hydrofilnosti a generaci volných radikálů na povrchu vláken materiálů na bázi papíru účinkem plazmy.
Je známa povrchová aktivace materiálů na bázi papíru neizotermickým plazmatem. Při generaci neizotermického plazmatu dochází účinkem silného elektrického pole k ionizaci molekul plynu, čímž vznikají elektrony a kladné ionty. Elektrony v silném elektrickém poli získají vysokou energii odpovídající teplotě řádově až 104 K a při jejich srážkách s molekulami plynu dochází k tvorbě chemicky aktivních částic a vzbuzených molekul. Ty při kontaktu s celulózovými vlákny, molekulami apretačního činidla, nebo polymemími vrstvami nacházejícími se na povrchu materiálu na bázi papíru, vyvolají roztrhnutí polymerního řetězce a vznik volných radikálů a polárních skupin na povrchu materiálu na bázi papíru, tedy „aktivaci“ původního povrchu. Když je na aktivaci povrchu jako pracovní plyn použit vzduch, nebo kyslík, dochází především k povrchové oxidaci celulózových vláken za vzniku aldehydových skupin. Při aktivaci v dusíkovém plazmatu dochází zejména k roztrhnutí polymerního řetězce celulózy, nebo jiných polymerních molekul na povrchu a v objemu materiálu na bázi papíru za vzniku volných radikálů. Při aktivaci v plazmatu generované v dusíku s malou příměsí O2, CO2, N2O, nebo SiH4 dochází na povrchu vláken materiálů na bázi papíru ke tvorbě vrstvy kysličníku křemičitého, která má za následek hydrofilnost povrchu a zvýšení absorpce vody.
Jestliže je povrch materiálu na bázi papíru pokrytý vrstvou hydrofobního materiálu s nízkou povrchovou energií, jako je například polyetylén, nebo polypropylén, vznikne aktivací takového povrchu plazmou hydrofilní povrch se zvýšenou povrchovou energií a případně i volnými radikály. Tímto způsobem, tedy plazmovou aktivací, lze dosáhnout unikátních povrchových vlastností i pro následné nanášení různých materiálů, očkování jinými druhy polymerů, potisk, laminaci a podobně. Vzhledem k ekonomické náročnosti potřebných vakuových zařízení se na opracování materiálů na bázi papíru málo využívá plazma generované za sníženého tlaku, viz. WO 2004/101 891, US 2003/0 030 000, R. Mahlberg, Η. E. M. Niemi, F. S. Denes, and R. M. Rowell, Langmuir 15, pp. 2985 až 92, 1999. Naproti tomu se hojně průmyslově využívá úprava papíru a materiálů na bázi papíru plazmatem generovaným za atmosférického tlaku, především korónové, podle například v J. R. Roth: Industrial Plasma Engineering, terminologicky přesněji objemovým bariérovým výbojem. Takový způsob povrchové aktivace materiálů na bázi papíru a odpovídající zařízení jsou popsány například v R. H. Cramm and D. V. Bibee, Tappi, 65 (8), pp. 75 až 8 (1982); JP 9059898, JP 0147327, JP 11217800, JP 2000062109, JP 2002224558, JP 000351270, JP 2003107772, EP 0 704 753, EP 1 067 433, US 3 549 406, US 4 384 040, CN 1045435, DE 19 836 569, přihláškách US 2001/0 021442, US 2001/0 006 721, US 2001/0 021 442, US 2002/0 008 752, US 2003/0 030 000, US 2003/0 232 180, US 2004/0 018 326, US 2004/0 118 533, US 2004/0 247 803, US 2004/0 118 533, US 2004/0 074 620, US 2004/0 118 533, při výrobě papíru suchým způsobem, nebo pro použití papíru v hygienických potřebách.
V zařízeních využívajících objemový bariérový výboj, se opracovávaný materiál umístí mezi elektrody různého tvaru, z nichž aspoň jedna, obvykle tvaru válce, má povrch pokrytý vrstvou elektricky nevodivého materiálu, který se nazývá dielektrická bariéra. Při tomto uspořádáni elektrod elektrický proud výboje a všechny elektrické siločáry y prostoru mezi elektrodami prochází oběma povrchy opracovávaného materiálu na bázi papíru.
-2CZ 306256 B6
Nevýhodou zařízení tohoto typuje, že generují plazma, která není vizuálně difúzní, aleje složena z množství výbojových vláken. Nevýhodou je i to, že na rychlou aktivaci „in-line“ při běžných rychlostech výrobních linek řádu 100 až 1000 m/min jsou potřebné doby expozice značně nižší než Is. Za tímto účelem je nevyhnutelné použít vysoké výkony plazmatu řádu 10 až 100 W/cm3. Při vyšších výkonech je však takto generovaná plazma značně nehomogenní a výbojová vlákna natolik silná, že mohou způsobit nežádoucí vypálení otvorů do opracovávaného materiálu na bázi papíru. V důsledku vzniku elektrického výboje i mezi povrchem papíru a dielektrickou bariérou, dochází také k často nežádoucímu opracovaní obou stran papíru. Další nevýhodou je, že tento způsob opracování není možné použít na opracování povrchu kartonů, vlnitých lepenek, a jiných podobných materiálů na bázi papíru o tloušťce větší než přibližně 1 mm. Další nevýhodou je, že usazením prachu, běžným při povrchových úpravách papíru, nebo aerosolu, běžným při aktivací vlhkého papíru a mokrých povrchových úpravách papíru v prostoru mezi elektrodami dochází v těchto zařízeních k nebezpečným elektrickým jiskrám a zkratům. Další nevýhodou je, že při nechtěném kontaktu elektrod s povrchem lidského těla může dojít k úrazu elektrickým proudem.
Na odstranění některých z výše uvedených nevýhod byla zkonstruována zařízení popsaná v US 6 118 218, US 6 441 553 a JP 3236475 generující i za atmosférického tlaku a zvýšených výkonech difúzní plazma použitelné na opracování materiálů na bázi papíru. I v těchto zařízeních se opracovávaný materiál nachází v prostoru mezi elektrodami, kde proud výboje a všechny elektrické siločáry v prostoru mezi elektrodami prochází oběma povrchy opracovávaného materiálu a kde v prašném prostředí běžném při povrchových úpravách materiálů na bázi papíru může dojít k elektrické jiskře a elektrickým zkratům. Významnou nevýhodou těchto zařízení je, že na opracování materiálů na bázi papíru se používá difúzní plazma generované za atmosférického tlaku v pracovních plynech s příměsí drahého hélia. Hélium je potřebné na stabilizaci difúzního nerovnovážného plazmatu. Bez použití hélia by došlo ke vzniku běžného objemového bariérového výboje, nebo jiskrového výboje, nežádoucímu ohřevu plazmatu a následnému termickému poškození opracovávaného materiálu na bázi papíru. Nevýhodou toho zařízení je, že i při použití hélia není možné dosáhnout výkony plazmatu řádu 100 W/cm3, jelikož s rostoucím výkonem dochází k nežádoucí filamentaci a snížení homogenity plazmatu. Nevýhodou i tohoto zařízení je, že usazením prachu, běžným při povrchových úpravách papíru, nebo aerosolu běžným při aktivací vlhkého papíru a mokrých povrchových úpravách papíru v prostoru mezi elektrodami dochází v těchto zařízeních k nebezpečným elektrickým jiskrám a zkratům.
Jediným známým zařízením použitelným na opracování jedné strany papíru, při kterém jsou elektrody uložené na jedné straně opracovávaného papíru, kde ne všechny elektrické siločáry v prostoru mezi elektrodami prochází oběma povrchy je zařízení podle US 6 441 553. V tomto zařízení je jedna z elektrod, která je v přímém kontaktu s plazmatem, zhotovená z porézního kovu. I při tomto způsobu generace difúzního plazmatu je však potřebné použít hélium a životnost elektrod, kteréjsou v kontaktu s plazmatem, je snížená erozí. Nevýhodou i tohoto zařízení je, že i při použití helia není možné dosáhnout výkonu plazmatu řádu 100 W/cm3, jelikož s rostoucím výkonem dochází k nežádoucí filamentaci a snížení homogenity plazmatu. Další nevýhodou i tohoto zařízení je, že usazením prachu, běžným při povrchových úpravách papíru, nebo aerosolu běžným při aktivací vlhkého papíru a mokrých povrchových úpravách papíru v prostoru mezi elektrodami dochází v těchto zařízeních k nebezpečným elektrickým jiskrám a zkratům.
Podstata vynálezu
Na odstranění výše uvedených nedostatků, tedy především vzniku vláknitého výboje a následného nebezpečí přepálení opracovávaného materiálu na bázi papíru, nízkého objemového výkonu plazmatu a následné dlouhé doby opracování, ne vždy žádoucí aktivace obou stran materiálu, ne vždy žádoucí aktivace povrchu vláken uvnitř (objemu) materiálu na bázi papíru, použití hélia, a nebezpečí vzniku zkratu a jisker mezi elektrodami v prašném a vlhkém prostředí, a nebezpečí úrazu při kontaktu plazmatu s povrchem lidského těla, zařízení a způsob podle vynálezu využívá na aktivaci povrchu materiálu na bázi papíru elektrické povrchové bariérové výboje.
-3 CZ 306256 B6
Podstata způsobu aktivace spočívá v tom, že se na materiál na bázi papíru působí vrstvou nízkoteplotního elektrického plazmatu generovaného pomocí povrchových elektrických výbojů vznikajících v rámci elektrodového systému skládajícího se z alespoň dvou soustav elektrod, které jsou oddělené dielektrickou bariérou, tj. tělesem z dielektrického materiálu, na které je připojeno periodické elektrické napětí s frekvencí 5 kHz až 1 MHz a o amplitudě 500 V až 100 kV, kde elektrody, na které je připojeno střídavé nebo pulzní elektrické napětí, jsou uloženy na té samé straně povrchu materiálu na bázi papíru, na které probíhá povrchová úprava plazmou.
Významná část posuvného elektrického proudu procházejícího mezi soustavami elektrod, které jsou napájené periodickým elektrickým napětím, a které jsou oddělené vrstvou tuhého dielektrického materiálu, tj. tělesem z dielektrického materiálu, kde více než 10% velikosti celkového posuvného proudu neprochází přes povrch opracovávaného materiálu protilehlý povrchu kde je umístněný elektrodový systém. Elektrický výkon přiváděný na elektrody je vyšší než 2 W na 1 cm2 časti povrchu tělesa z dielektrického materiálu, na kterém j e generováno plazma.
Překvapivě bylo zjištěno, že způsobem podle vynálezu je možné generovat plazma s vysokým objemovým výkonem, které je vhodné na rychlou povrchovou aktivaci papíru, kde se doba opracování pohybuje řádově kolem 0,1 s a homogenita výboje, na rozdíl od všech známých plazmových zařízení použitelných pro aktivaci materiálů na bázi papíru, narůstá s rostoucím výkonem plazmatu. Dalším překvapujícím poznatkem je, že takto generované plazma je bezpečné při kontaktu s povrchem lidského těla. Dalším překvapujícím zjištěním je, že při způsobu podle vynálezu při kontaktu elektrod s kapkami vody, hustým aerosolem, nebo silnou vrstvou prachu nedochází k nežádoucímu a nebezpečnému vzniku jiskrového výboje a elektrickým zkratům. Dalším překvapujícím poznatkem je, že při vhodně volených podmínkách účinky plazmatu generovaného podle vynálezu pronikají do objemu opracovaného materiálu na bázi papíru i při malých rozměrech pórů řádu 0,1 až 2 pm. Dalším překvapujícím poznatkem je, že plazma může být generováno i v malých pórech pod povrchem materiálu na bázi papíru, když se tento nachází přímo na povrchu elektrodového systému.
Navrhovaná technologie se vyznačuje tím, že se materiál na bázi papíru nachází na povrchu elektrodového systému. U další výhodné realizace vynálezu se materiál posouvá podél povrchu elektrodového systému. U další výhodné realizace vynálezu je materiál na bázi papíru umístěn, nebo se pohybuje ve vzdálenosti menší než 1 mm od povrchu elektrodového systému rovnoběžně s povrchem elektrodového systému.
U další výhodné realizace zařízení kromě elektrodového systému obsahuje aspoň jednu další pomocnou elektrodu nacházející se na opačné straně materiálu než je umístněný elektrodový systém. Úlohou takové elektrody je vhodně ovlivňovat tloušťku vrstvy plazmatu.
U další výhodné realizace zařízení kromě dvou soustav elektrod obsahuje aspoň jednu další pomocnou elektrodu nacházející se uvnitř elektrodového systému. Úlohou této pomocné elektrody je snížit zápalné a pracovní napětí výboje nutné ke generaci vrstvy plazmatu.
U další výhodné realizace se elektrodové systémy nachází na obou stranách materiálu na bázi papíru.
Elektrodový systém se nachází v pracovním plynu o tlaku 10 až 1000 kPa.
Elektrodový systém je rovinného tvaru, válcového tvaru, nebo tvaru časti pláště válce.
S výhodou se na povrch materiálu na bázi papíru aktivovaný uvedeným způsobem následně nanáší další materiál ve formě aerosolu, elektricky nabitého aerosolu, prášku, elektricky nabitého prášku, potiskem, laminací, extruzním nanášením, očkováním polymemích molekul z plynné i kapalné fáze a jinými známými způsoby.
-4CZ 306256 B6
Objasnění výkresů
Příklady elektrodových systémů podle vynálezu jsou schematicky znázorněny na přiložených výkresech. Na výkresech jsou vyobrazeny pouze elektrody rovinného tvaru. Obr. 1 představuje v řezu elektrodový systém jako součást zařízení sloužícího k plazmovému opracování materiálů na bázi papíru bez pomocné elektrody. Materiál na bázi papíru se posouvá po povrchu nebo ve vzdálenosti max. 1 mm od povrchu rovinného nebo zakřiveného či válcového elektrodového systému.
Obr. 2 představuje součást zařízení sloužícího k plazmovému opracování materiálů na bázi papíru s pomocnou elektrodou. Materiál na bázi papíru se posouvá po povrchu nebo ve vzdálenosti max. 1 mm od povrchu rovinného nebo zakřiveného či válcového elektrodového systému.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1
Zařízení na povrchové aktivace vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek na rychlé zvýšení povrchové energie, sterilizaci a tvorbu radikálů na povrchu vláken nacházejících se v celém objemu materiálu na bázi papíru bez změny vlastností povrchu vláken nacházejících se v objemu a na opačné straně materiálu i pro změny vlastností povrchu vláken včetně vláken pokrytých i nepokrytých vrstvou polymemího materiálu, obsahující elektrodový systém j_ skládající se alespoň ze dvou soustav elektricky vodivých elektrod 2 a 3 uložených uvnitř tělesa 4 z dielektrického materiálu a nacházející se na té samé straně materiálu 5 na bázi papíru kde se generuje vrstva 6 plazmatu, přičemž povrch dielektrického tělesa 4, na kterém se generuje vrstva 6 plazmatu, má tvar roviny, zakřivené roviny, nebo pláště válce. Zařízení obsahuje pomocnou soustavu elektrod 7, uloženou uvnitř tělesa 4 z dielektrického materiálu, která je částí elektrodového systému 1 a která je na potenciálu odlišném od jiných soustav elektrod elektrodového systému 2 a 3.
Příklad 2
Způsob povrchové aktivace vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek na rychlé zvýšení povrchové energie, sterilizaci a tvorbu radikálů na povrchu vláken nacházejících se v celém objemu materiálu na bázi papíru bez změny vlastností povrchu vláken nacházejících se v objemu a na opačné straně materiálu i pro změny vlastností povrchu vláken včetně vláken pokrytých i nepokrytých vrstvou polymemího materiálu, kde frekvence napětí přiváděného mezi soustavy vodivých elektrod 2 a 3 je v intervale 5 kHz až 1 MHz a amplituda napětí přiváděného mezi soustavy vodivých elektrod 2 a 3 je v intervalu 1 až 100 kV, přičemž vrstva elektrického plazmatu 6 je generovaná na části povrchu dielektrického tělesa 4, přičemž minimální vzdálenost části povrchu dielektrického tělesa 4, na kterém je generováno plazma, od povrchu materiálu 5 na bázi papíru je menší než 1 mm, elektrický výkon přiváděný na elektrody je vyšší než 2 W na 1 cm2 části povrchu dielektrického tělesa 4, na kterém je generováno plazma a vrstva plazmatu 6 je mimo kontakt s elektricky vodivými elektrodami 2 a 3.
Příklad 3
Zařízení podle vynálezu bylo použito na aktivaci jedné strany povrchu kartonu o plošné hustotě 250 g/m2 a vlhkosti 5 % zhotoveného z mokré sulfitové papíroviny vnitřně hydrofobizované přídavkem AKD s povrchovou energií 40 N/m. Cílem aktivace bylo zlepšit adhezi povrchu kartonu k vrstvě polyetylénu naneseného na povrch kartónu extruzním způsobem. Kartón byl před extruzním pokrytím vrstvou polyetylénu jednostranně aktivován v plazmatu generovaném v atmo
-5CZ 306256 B6 sférickém vzduchu při frekvenci napájecího napětí 75 kHz, délce aktivní časti elektrodového systému 0,5 m, čase opracování 0,15 s a plošné hustotě výkonu 8 W/cm2, což odpovídá energii opracování rovné 200 W.min/cm2 tak, že se posouval podél elektrodového systému v kontaktu s povrchem elektrodového systému. Pro porovnání byl stejný materiál aktivován i standardním průmyslovým korónovým výbojem se stejnou energií aktivace 200 W.min/cm2 . Následně byla na aktivovaný povrch kartonu v laboratorním extruderu při rychlosti 200 m/min, teplotě 315 °C teplotě chladicího válce 1 8 °C, vzdálenosti mezi hubicí a povrchem kartónu 17 cm a tlaku mezi válci 600 kPa, nanesena vrstva polyetylénu Bralen FB 2-30 (Slovnaft) plošné hmotnosti 30 g/m2. Adheze vrstvy polyetylénu ke kartonu byla stanovena metodou TAPPI Test Standard T539 (Určení adheze PE k porézním substrátům). Při aktivaci podle vynálezu při uvedených parametrech byla dosažena velmi dobrá adheze, když k separaci materiálů došlo na 100 % v objemu kartonu. Při aktivaci korónou byla tato hodnota jen 50 %, což indikuje nedostatečnou adhezi vrstvy PE ke kartonu.
Příklad 4
Na základní papír o plošné hmotnosti 120 g/m2 a tloušťce 30 mikrometrů byl oboustranně extruzním způsobem pokrytý vrstvou polyetylénu Bralen FB 2-30 (Slovnaft) o tloušťce 20 mikrometrů. Takto připravený materiál na bázi papíru s povrchovou energií 31 mN/m byl jednostranně aktivován v dusíkovém plazmatu při frekvenci napájecího napětí 75 kHz, čase opracování 0,15 s a plošné hustotě výkonu 8 W/cm2, což odpovídá energii opracování 200 W.min/cm2. Papír pokrytý vrstvou PE se pohyboval rychlostí 200 m/min v střední vzdálenosti 0,1 mm od povrchu elektrodového systému. Cílem aktivace bylo snížit povrchovou energii a zlepšit adhezní vlastnosti jedné strany PE pokrytého papíru. Aktivovaný povrch byl 30 s vystaven působení atmosférického vzduchu a potom byl na takto opracovaný materiál s povrchovou energií 52 mN/m válečkem nanesen vodní roztok želatiny a polyvinylalkoholu. Nanesená vrstva byla následně sušena 30 s při teplotě 75 °C. Tímto byla na povrchu PE pokrytého papíru vytvořena rovnoměrná vrstva směsi želatiny a PVA o tloušťce přibližně 0,15 mikrometru s dobrou adhezi k vrstvě PE, která byla použita jako výhodný podklad pro následné nanesení porézní vrstvy absorbující inkoust.
Bez aktivace plazmatem nebylo možné na hydrofobní vrstvu PE, kterou vodní roztok želatiny a polyvinylalkoholu nesmáčel, vrstvu želatiny a polyvinylalkoholu nanést.
Pro porovnání byl PE pokrytý papír povrchově aktivován standardním způsobem průmyslovým kořenovým výbojem v atmosféře dusíku. Na dosažení stejné hodnoty povrchové energie 52 mN/m byla potřebná 0,5 s expozice odpovídající energii 320 W.min/cm2 a při této expozici došlo ve vrstvě PE ke vzniku otvorů („pinholing“). Následně nanesená vrstva želatiny a PVA byla nižší kvality, když na jejím povrchu byly nerovnoměrnosti a mikrootvory. Byly zjištěny i nežádoucí nerovnoměrné změny povrchové energie na opačné straně pokrytého papíru způsobené nežádoucím elektrickým výbojem na této straně materiálu na bázi papíru („back-side corona treatment“).
Příklad 5
PE pokrytý papír stejný jako v Příkladu 2 byl oboustranně aktivován v plazmatu buzeném v atmosférickém vzduchu při frekvenci napájecího napětí 75 kHz, čase opracování 0,15 s a plošné hustotě výkonu 8 W/cm2 každého z obou elektrodových systémů, což odpovídá energii opracování 200 W.min/cm2 na jednu stranu materiálu. Při aktivaci se materiál na bázi papíru posouval mezi dvěma elektrodovými systémy vzdálenými 0,25 mm. Cílem úpravy bylo zlepšit povrchové vlastnosti materiálu na bázi papíru při flexo tisku. Metodou XPS byl po opracování změřen poměr atomů kyslíku a uhlíku, který byl roven 0,2. Povrchová energie takto opracovaného materiálu na bázi papíru měřená 2 h po opracování měla hodnotu 48 mN/m. Následně byl opracovaný povrch 10 s vytírán filtračním papírem zvlhčeným destilovanou vodou a opláchnut v destilované vodě. Po vytírání byl změřen měrný pokles hodnoty povrchové energie ze 48 na 46 mN/m.
Pro porovnání byl PE pokrytý papír oboustranně aktivován standardním způsobem průmyslovým 5 kořenovým výbojem v atmosféře vzduchu. Na dosažení stejné hodnoty povrchové energie 48 mN/m změřené 2 h po opracování byla potřebná 0,6 s expozice odpovídající energii 420 W.min/cm2 a při této expozici došlo na povrchu vrstvy PE ke vzniku oblastí („ostrovů“) pokrytých vrstvou zoxidovaného nízkomolekulámího materiálu. Toto bylo potvrzeno i už popsaným experimentem s vytíráním a opláchnutím povrchu destilovanou vodou, kde došlo k poklesu 10 povrchové energie vzorku na 40 mN/m.
Na testování kvality flexo tisku vzorků aktivovaných, jak bylo výše popsané, byl použit IGT F1 Printability Tester při následujících parametrech tisku: anilox síla: 50 N, síla tisku: 250 N, rychlost tisku 0,3 m/s, flexo inkoust: 35 % C + 65 % SA, hustota tisku 1.02. Následně byla standard15 ním Ink Wet Rub Resistance testem tisků testovaná kvalita tisku. Pro plazmatem neaktivovaný materiál byl podíl bílé tiskem nepokryté plochy 14 %, pro materiál aktivovaný podle vynálezu 2,5 % a pro materiál aktivovaný standardní průmyslovou korónou 9,5 %.
Příklad 6
Papír s plošnou hmotností 51,5 g/m2 se aktivoval plazmatem za atmosférického tlaku v dusíkové atmosféře v trvání 0,5 s a energií expozice 350 W.min/cm2. Při aktivaci byl papír přitlačen k povrchu elektrodového systému. Na takto upravený papír formátu A5 se ve formě aerosolu nanesly 25 4 ml roztoku 0,33 až 1 % roztoku vysokomolekulámího chitosanu roztokem chitosanu v 0,1
MCH3COOH. Cílem opracování bylo vytvořit na povrchu papíru volné radikály a polární skupiny, které umožňují imobilizaci vrstvy chitosanu a následné zlepšení mechanických a jiných vlastnosti papíru. Papír se nechal vysušit při laboratorní teplotě a po 24 hodinách se měřila jeho pevnost na trhačce TIRATEST podle normy STN ISO 527-2. Šířka pásku byla 15 mm, počáteční 30 vzdálenost čelistí 100 mm a rychlost posunu čelistí 2 mm/min. Výsledky uvedené v tabulce ukazují zlepšení mechanických vlastnosti takto opracovaného papíru.
Tabulka 1
Označení papíru Pevnost v tahu, MPa
Původní papír 209
Papír aktivovaný plazmou v N2 213
Papír natřený chitosanem bez aktivace 219
Papír aktivovaný a natřený chitosanem 252
Příklad 7
Papír s plošnou hmotností 45 g/m2, dřevitý neklížený s obsahem sulfátové buničiny 20 % hmotnostních se povrchově upravoval vodou rozpustným derivátem chitosan laktátem (CHL) při pou
- 7 CZ 306256 B6 žití 1% vodního roztoku, který se v množství 4 ml ve formě aerosolu rovnoměrně nanesl na papír formátu A5. Po vysušení byl takto upravený papír přitisknut k povrchu elektrodového systému a aktivován 0,5 s způsobem podle vynálezu při energii aktivace 300 W.min/cm2. Při aktivaci byly na makromolekulách celulózy a chitosan laktátu vytvořeny radikály. Následnou rekombinací radikálů vznikla na povrchu vrstva chitosan laktátu provázaná s povrchem papíru, která měla za následek zvýšení tržného zatížení vztahovaného na jednotku šířky papíru uvedené v tabulce 2.
Tabulka 2
Způsob úpravy Tržné kNnr1 zatížení,
Papír bez CHL a bez aktivace 1,78
Papír s CHL a bez aktivace 2,05
Papír s CHL a aktivovaný v plazmy 3,14
Příklad 8
Na obě strany povrchu papíru s plošnou hmotností 51,5 g/m2 byl válečkem nanesený vodní roztok PVA obsahující dispergované částice SiO2. Následně byl takto upravený materiál na bázi papíru na obou stranách aktivovaný plazmatem generovaným v atmosférickém vzduchu pomocí dvou elektrodových systémů podle vynálezu při střední vzdálenosti elektrod a povrchu papíru přibližně 0,05 mm v trvání 0,15 s při frekvenci napájecího napětí 75 kHz, čase opracování 0,15 s a plošné hustotě výkonu 8 W/cm2. Při aktivaci byly na makromolekulách PVA vytvořeny volné radikály, jejichž následnou rekombinací vznikla zesíťovaná rovnoměrná a hydrofilní vrstva PVA obsahující částice SiO2. Po vysušení byl takto připravený materiál použit jako rozměrově stabilní papír s vysoce hydrofílním povrchem pro použití v tryskových tiskárnách, na kterém nedochází k zvlnění a jiným geometrickým změnám ani při vysoké vlhkosti v důsledku hustého oboustranného tisku barevným inkoustem.
Příklad 9
Strana papíru určeného pro ofsetový tisk, o plošné hmotnosti 75 g/m2, který má nízkou a nestálou adhezi ke xerografickému toneru a proto nevhodné vlastnosti pro použití v xerografii, byla jednostranně opracována 0,2 s v plazmatu generovaném v laboratorním vzduchu při energii opracování 250 W.min/m2. Jak bylo potvrzeno výsledky XPS, aktivace způsobila oxidaci látek na povrchu tohoto typu pokrytého papíru a měla za následek významné zlepšení adheze papíru ke xerografickému toneru. Taková aktivace umožnila použít papír určený speciálně pro ofsetový tisk také jako xerografický papír.
Příklad 10
Jedna vrstva tenkého papíru o plošné hmotnosti 20g/m2, který se používá v několika vrstvách na výrobu papírových kapesníků a jiných hygienických potřeb byla aktivována plazmatem generovaným v kyslíkové atmosféře za atmosférického tlaku v trvání 0,075 s a celkovou energií opracování 400 W.min/m2. Během aktivace se tento materiál pohyboval rychlostí 750 m/min mezi dvěma elektrodovými systémy vzdálenými 0,25 mm. Metodou XPS a titrací hydroxylaminem bylo stanoveno, že aktivace měla za následek vznik aldehydových skupin na povrchu celulózo
-8CZ 306256 B6 vých vláken s hustotou přibližně 5 aldehydových skupin na 100 molekul celulózy. Takto plazmatem upravený aktivovaný papír má zvýšenou schopnost imobilizovat na svém povrchu bakterie a má hemostatické účinky. Může být proto výhodně použit v hygienických a medicínských materiálech, jako např. papírové kapesníky, utěrky a tampony.
Příklad 11
Papír o plošné hmotnosti 50 g/m2 povrchově upravený apretací na bázi škrobu byl jednostranně ίο povrchově upraven podle vynálezu aktivací v plazmatu CO2 v trvání 0,25 s a energii opracování 300 W.min/m2. Na takto aktivovaný povrch papíru byl ve formě aerosolu vodného roztoku nanesen přípravek Quilon (DuPont) v množství 2 g/m2. Po tepelné úpravě se molekuly Quilonu přes atomy chrómu navázaly na aldehydové a jiné polární skupiny vytvořené aktivací a vytvořili na povrchu nerozpustnou hydrofobní a oleofobní vrstvu.
Bez aktivace plazmatem nebylo na papíru tohoto typu možné takovou úpravu uskutečnit, protože skupiny mastných kyselin, které Quilon obsahuje, se na škrobem pokrytém povrchu správně neorientovaly.
Příklad 12
Papír o plošné hmotnosti 50 g/m2 byl oboustranně aktivován plazmatem generovaným v technickém dusíku v trvání 0,1 s a celková energie opracování byla 500 W.min/m2. Takto upravený pa25 pír a původní neupravený papír byly impregnovány fenolovou živicí o koncentraci 60 % při 6% obsahu katalyzátoru na obsah živice 15 % hmotnostních a následně vytvrzené 3 min. při teplotě 160 °C. Plazmatem aktivovaný a následně impregnovaný papír vykazoval 45% zvýšení pevnosti v tahu v porovnání s neupraveným takto impregnovaným papírem.
Příklad 13
Papír o plošné hmotnosti 50 g/m2 byl jednostranně aktivovaný plazmatem generovaným v technickém dusíku v trvání 0,1 s a celkové energii opracování 300 W.min/m2.
Následně se na aktivovaný povrch papíru elektrostatickou metodou „ion-blast“ nanesly částice pigmentu o rozměrech menších než 100 nm. Pro porovnání byly částice pigmentu nanesené na povrch stejnou metodou bez aktivace plazmatem. Adheze pigmentových častíc k povrchu papíru byla testována Tape Test metodou. Bylo prokázáno významné zlepšení adheze v důsledku akti40 vace plazmatem.
Příklad 14
Papír o plošné hmotnosti 50 g/m2 byl jednostranně aktivován plazmatem generovaným v technickém dusíku v trvání 0,1 s a celkové energii opracování 300 W.min/m2. Následně byl takto aktivovaný papír vystaven při teplotě 60 °C a trvaní 60 s působení par fotoiniciátoru aminoakrylátu Ebecryl RTM Pl 15 (UCB Chemicals). Radikály vytvořené při plazmové aktivaci reagují s akrylovou skupinou a zakotví fotoiniciátor na povrchu prostřednictvím pevné kovalentní vazby. Tím50 to způsobem je možné na povrchu papíru připravit tenkou vrstvu částečně polymerizovaného fotoiniciátoru pro následnou povrchovou úpravu metodou „smart priming“.

Claims (2)

PATENTOVÉ NÁROKY
1. Zařízení na povrchové aktivace vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek na rychlé zvýšení povrchové energie, sterilizaci a tvorbu radikálů na povrchu vláken nacházejících se v celém objemu materiálu na bázi papíru bez změny vlastností povrchu vláken nacházejících se v objemu a na opačné straně materiálu i pro změny vlastností povrchu vláken včetně vláken pokrytých i nepokrytých vrstvou polymerního materiálu, obsahující elektrodový systém (1) skládající se alespoň ze dvou soustav elektricky vodivých elektrod (2) a (3) uložených uvnitř tělesa (4) z dielektrického materiálu a nacházející se na té samé straně materiálu (5) na bázi papíru, kde se generuje vrstva (6) plazmatu, přičemž povrch dielektrického tělesa (4), na kterém se generuje vrstva (6) plazmatu, má tvar roviny, zakřivené roviny, nebo pláště válce, vyznačující se tím, že obsahuje pomocnou soustavu elektrod (7), uloženou uvnitř tělesa (4) z dielektrického materiálu, která je částí elektrodového systému (1) a která je na potenciálu odlišném od jiných soustav elektrod elektrodového systému (2) a (3).
2. Způsob povrchové aktivace vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek na rychlé zvýšení povrchové energie, sterilizaci a tvorbu radikálů na povrchu vláken nacházejících se v celém objemu materiálu na bázi papíru bez změny vlastností povrchu vláken nacházejících se v objemu a na opačné straně materiálu i pro změny vlastností povrchu vláken včetně vláken pokrytých i nepokrytých vrstvou polymerního materiálu, kde frekvence napětí přiváděného mezi soustavy vodivých elektrod (2) a (3) je v intervale 5 kHz až 1 MHz a amplituda napětí přiváděného mezi soustavy vodivých elektrod (2) a (3) je v intervalu 1 kV až 100 kV, vyznačující se tím, že vrstva elektrického plazmatu (6) je generovaná na části povrchu dielektrického tělesa (4), přičemž minimální vzdálenost části povrchu dielektrického tělesa (4), na kterém je generováno plazma, od povrchu materiálu (5) na bázi papíru je menší než 1 mm, elektrický výkon přiváděný na elektrody je vyšší než 2 W na 1 cm2 části povrchu dielektrického tělesa (4), na kterém je generováno plazma a vrstva plazmatu (6) je mimo kontakt s elektricky vodivými elektrodami (2) a (3).
CZ2005-720A 2005-11-18 2005-11-18 Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek CZ306256B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2005-720A CZ306256B6 (cs) 2005-11-18 2005-11-18 Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2005-720A CZ306256B6 (cs) 2005-11-18 2005-11-18 Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2005720A3 CZ2005720A3 (cs) 2007-09-26
CZ306256B6 true CZ306256B6 (cs) 2016-11-02

Family

ID=38521507

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2005-720A CZ306256B6 (cs) 2005-11-18 2005-11-18 Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ306256B6 (cs)

Citations (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN1045435A (zh) * 1989-11-07 1990-09-19 北京印刷学院 用等离子体技术提高纸张表面强度
JPH059315A (ja) * 1991-06-26 1993-01-19 Ricoh Co Ltd 表面処理装置
JPH059897A (ja) * 1991-06-13 1993-01-19 Kimoto & Co Ltd 表面改質紙類
JPH05207687A (ja) * 1992-01-23 1993-08-13 Hitachi Ltd 永久磁石式同期電動機
US5262208A (en) * 1992-04-06 1993-11-16 Plasma Plus Gas plasma treatment for archival preservation of manuscripts and the like
EP1067432A1 (en) * 1999-07-07 2001-01-10 Eastman Kodak Company High-efficiency plasma treatment of polyolefins

Patent Citations (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN1045435A (zh) * 1989-11-07 1990-09-19 北京印刷学院 用等离子体技术提高纸张表面强度
JPH059897A (ja) * 1991-06-13 1993-01-19 Kimoto & Co Ltd 表面改質紙類
JPH059315A (ja) * 1991-06-26 1993-01-19 Ricoh Co Ltd 表面処理装置
JPH05207687A (ja) * 1992-01-23 1993-08-13 Hitachi Ltd 永久磁石式同期電動機
US5262208A (en) * 1992-04-06 1993-11-16 Plasma Plus Gas plasma treatment for archival preservation of manuscripts and the like
EP1067432A1 (en) * 1999-07-07 2001-01-10 Eastman Kodak Company High-efficiency plasma treatment of polyolefins

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2005720A3 (cs) 2007-09-26

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR101141418B1 (ko) 높은 흡수 용량 및 지연된 습윤능을 가진 종이 시트
JP7009485B2 (ja) ミクロフィブリル化セルロースを含むフィルムの製造方法
KR101712690B1 (ko) 티슈 페이퍼 제품용 2차 원단 롤의 제조방법
CN107002367B (zh) 用于生产包装材料的方法和由该方法制备的包装材料
CN1207106C (zh) 在片材上喷涂添加剂组合物
JP5302206B2 (ja) リント性を抑えたティッシュ製品
CN112368443A (zh) 可再制浆的包装材料
EP0658650A2 (en) Polymer-reinforced paper having improved cross-direction tear
JP2017530855A (ja) 脂肪酸塩化物を用いるセルロース系繊維状基質ウェブの連続コーティング方法
US5262208A (en) Gas plasma treatment for archival preservation of manuscripts and the like
WO2005098134A1 (en) Super absorbent tissue products
JPWO2020059525A1 (ja) ナノセルロース及びその製造方法
US8007638B2 (en) Sheet-like products exhibiting oleophobic and hydrophobic properties
JP2010501327A (ja) 紙または板基材の表面接触領域の制御方法
CN114867911B (zh) 图案化液体排斥性纳米纤维素膜
JP2023524280A (ja) ナノコーティングされた基材の製造方法
NO340480B1 (no) Primings- og beleggingsprosess
KR100284677B1 (ko) 박막에서부터의 화학적 제지 첨가제를 박엽지로 적용시키는 방법
CZ306256B6 (cs) Zařízení a způsob pro povrchovou aktivaci vrstev celulózových vláken, materiálů na bázi papíru a kartónových desek
WO2023276601A1 (ja) ガスバリア性紙包材の製造方法、及び、ガスバリア性紙包材
WO2002064888A1 (en) Substrate treatment
SK287856B6 (sk) Method of modification of documents, especially paper documents, books, archive documents and others sheet materials
FI100674B (fi) Huokoisten materiaalien modifiointi
EP2061931B1 (en) Method for coating a paper surface and a product thus obtained
CN119162863A (zh) 一种荧光屏蔽胶液及其制备方法与应用

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20201118