CZ306795B6 - Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu - Google Patents

Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu Download PDF

Info

Publication number
CZ306795B6
CZ306795B6 CZ2015-102A CZ2015102A CZ306795B6 CZ 306795 B6 CZ306795 B6 CZ 306795B6 CZ 2015102 A CZ2015102 A CZ 2015102A CZ 306795 B6 CZ306795 B6 CZ 306795B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
culture medium
butanol
ethanol
hydrolyzate
producing
Prior art date
Application number
CZ2015-102A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2015102A3 (cs
Inventor
Petra Patáková
Barbora Branská
Leona Paulová
Hana Stiborová
Petra Lovecká
Jan Kolek
Karel Melzoch
Petr Kaštánek
mejkal Miroslav Ĺ
Aleš Svátek
Václav Čabelka
Miroslav Medek
Original Assignee
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
BRIKLIS, spol. s r.o.
Ecofuel Laboratories S.R.O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, BRIKLIS, spol. s r.o., Ecofuel Laboratories S.R.O. filed Critical Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Priority to CZ2015-102A priority Critical patent/CZ306795B6/cs
Publication of CZ2015102A3 publication Critical patent/CZ2015102A3/cs
Publication of CZ306795B6 publication Critical patent/CZ306795B6/cs

Links

Classifications

    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E50/00Technologies for the production of fuel of non-fossil origin
    • Y02E50/10Biofuels, e.g. bio-diesel

Landscapes

  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)

Abstract

Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, které se připraví alkalickou a následnou enzymovou hydrolýzou z odpadu rostlinného původu a odpadu živočišného původu v hmotnostním poměru 0,5 až 1 díl slámy: 0,06 až 0,25 dílu kuřecího peří. Způsob výroby média uvedeného výše, při němž se směs slámy a kuřecího peří podrobí alkalické hydrolýze při pH v rozmezí 12,0 až 13,0 následně se pH hydrolyzátu upraví na hodnotu v rozmezí 4,5 až 5,5 a celulóza obsažená v hydrolyzátu se enzymaticky rozloží zpracováním hydrolyzátu celulolytickým enzymem. Způsob výroby etanolu fermentací výše uvedeného kultivačního média, například za použití kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Způsob výroby butanolu fermentací tohoto kultivačního média, například za použití bakterie Clostridium pasteurianum. Popsané kultivační médium se skládá pouze z odpadních surovin a zároveň pokrývá všechny nutriční nároky mikroorganismů produkujících etanol a butanol, takže není nutno přidávat žádné další přísady.

Description

Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu
Oblast techniky
Vynález se týká úplného kultivačního média pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsobů jeho výroby a jeho použití pro mikrobiální výrobu etanolu a butanolu.
Dosavadní stav techniky
Výzkum mikrobiální produkce chemikálií, jako jsou alkoholy, z obnovitelných zdrojů je v současnosti soustředěn na využití surovin tzv. druhé generace tj. surovin nepoužitelných pro lidskou výživu. K těmto surovinám patří zemědělské a lesnické odpady (obilná a kukuřičná sláma, piliny, dřevní štěpka atd.) a dále cíleně pěstované tzv. energetické rostliny jako jsou např. ozdobnice (Miscanthus), šťovík nebo rychle rostoucí dřeviny, v podmínkách ČR, topol a vrba. Jako ekonomicky výhodnější se jeví zejména využití zemědělských a lesnických odpadů nebo přebytků. Tyto suroviny obsahují mikrobiálně využitelné sacharidy ve vázané podobě buď v celulóze, nebo v tzv. hemicelulóze. Celulóza je polysacharid, ve kterém jsou glukózové monomery vázány mezi sebou převážně β-1,4 vazbami, zatímco jako hemicelulóza se označují heteropolymery složené z různých monomemích sacharidů, jak hexóz (glukóza, manóza, galaktóza) tak pentóz (xylóza, arabinóza) i dalších látek. V rostlinných buňkách se oba tyto polysacharidy vyskytují vázány s ligninem v podobě tzv. lignocelulózového komplexu. Tento komplex je však velmi obtížně a velmi pomalu využitelný mikroorganismy, a proto se při mikrobiálním využití surovin, obsahujících lignocelulózový komplex, přistupuje k různým typům rozkladu pomocí mechanických, fyzikálních, chemických a enzymových způsobů nebo jejich kombinací, viz například patent US 2014273108 (AI). Výsledkem tohoto rozkladu je získání tzv. hydrolyzátu dané suroviny, který obsahuje směs mikrobiálně využitelných sacharidů, pocházejících jak z celulózy, tak z hemicelulózy, spolu s řadou dalších látek.
Mikrobiální využití těchto hydrolyzátu k produkci etanolu nebo butanolu je známé, viz například patent US 2014134692 (AI). Ve většině případů je však k hydrolyzátu potřeba přidávat další látky, sloužící jako zdroj dusíku (amoniak, amonné sole, dusičnany, močovina), fosforu (fosforečnany), minerálních látek (hořečnaté sole a sole dalších prvků) a také komplexní zdroje esenciálních aminokyselin a vitaminů (kvasničný extrakt, pepton), protože samotný hydrolyzát nekryje dostatečně nároky mikroorganismů na výživu. Avšak nutnost přidávat k hydrolyzátu jak čisté chemikálie, tak komplexní látky mikrobiální produkci jakéhokoliv produktu zdražuje.
Nejdražší složkou kultivačního média, kterou je často nutné k lignocelulózovému hydrolyzátu přidávat, je komplexní zdroj dusíku, který je potřebný pro tzv. auxotrofní mikroorganismy. Auxotrofní mikroorganismy, ke kterým patří i technologicky významní producenti butanolu, vybrané bakteriální druhy rodu Clostridium, nemají schopnost syntetizovat si některé aminokyseliny nebo vitaminy. Jako komplexní zdroje dusíku pro růst těchto mikroorganismů se nejčastěji používají hydrolyzáty nebo extrakty z kvasinek nebo různé typy tzv. peptonů, což jsou enzymové hydrolyzáty bílkovin, obsahující směs peptidů a aminokyselin. Takto je možné použít jako složku kultivačního média pro mikroorganismy i pepton z odpadního kuřecího peří, jehož výhodou je jak vysoký obsah proteinu, keratinu, tak vysoký obsah minerálních látek, viz například Taskin M., Kurbanoglu E.B. (2011) Evaluation of waste chicken feathers as peptone source for bacterial growth. J. Appl. Microbiol. 111 (4): 826-834.
Pepton z kuřecího peří, používaný jako složka kultivačního média pro mikroorganismy byl však dosud ve všech případech připravován, jako enzymový hydrolyzát tj. k jeho výrobě bylo nutné použít enzym s proteolytickou aktivitou. Neexistuje žádná zmínka o tom, že by byl někdy tento pepton připravován pouze alkalickou hydrolýzou ani, že by byl používán společně s hydrolyzá
-1 CZ 306795 B6 tem materiálu, obsahujícího celulózu. Rovněž není známo, že by bylo někdy peří hydrolyzováno společně s rostlinným materiálem pro přípravu úplného kultivačního média.
Podstata vynálezu
Podstatou vynálezu je společné zpracování a/nebo využití slámy a kuřecího peří, které je výhodnější než jejich zpracování a využití oddělené. Oba typy odpadů, zpracované buď jednotlivě, nebo společně, se použijí jako substrát pro vhodné mikroorganismy, produkující alkoholy. Hlavní výhodou tohoto řešení je skutečnost, že odpady z rostlinné a živočišné výroby se vzájemně doplňují z hlediska nutričních nároků mikroorganismů a k jejich směsi není nutné pro růst mikroorganismů a produkci žádaných metabolitů přidávat žádné další čisté chemikálie.
Prvním aspektem předmětu vynálezu je úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, které se připraví alkalickou a následnou enzymovou hydrolýzou ze směsi slámy a kuřecího peří v hmotnostním poměru sušiny obou materiálů 0,5 až 1 díl slámy k 0,06 až 0,25 dílu peří.
Druhým aspektem předmětu vynálezu je způsob výroby uvedeného média, při němž se směs slámy a peří podrobí alkalické hydrolýze při pH v rozmezí 12,0 až 13,0, následně se pH hydrolyzátu upraví na hodnotu v rozmezí 4,5 až 5,5 a celulóza obsažená v hydrolyzátu se enzymaticky rozloží zpracováním hydrolyzátu celulolytickým enzymem.
Přednostní provedení způsobu představujících druhý aspekt předmětu vynálezu představuje způsob, při němž se alkalická hydrolýza provádí při pH 12,0 až 13,0 při teplotě 60 až 80 °C po dobu 12 až 24h za současného třepání nebo míchání a při němž se rozklad celulózy provádí přidáním 1 až 2% hmotn. celulolytického enzymu, který se nechá působit 12 až 24h, při teplotě 45 až 55 °C, za současného třepání nebo míchání.
Třetím aspektem předmětu vynálezu je způsob výroby etanolu fermentací kultivačního média mikroorganismem produkujícím etanol jako kvasinky Saccharomyces cerevisiae, při němž se jako kultivačního média použije úplného kultivačního média podle kteréhokoliv z provedení, prostého jakýchkoliv dalších přísad.
Konečně, čtvrtým aspektem předmětu vynálezu je způsob výroby butanolu fermentací kultivačního média mikroorganismem produkujícím butanol jako bakterie Clostridium pasteurianum, při němž se jako kultivačního média použije úplného kultivačního média podle kteréhokoliv z provedení, prostého jakýchkoliv dalších přísad.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1 Společná hydrolýza slámy a kuřecího peří a využití hydrolyzátu k produkci etanolu
Společná hydrolýza: Množství 7,5 g pšeničné slámy o sušině 94 % hmotn. se námele na střižném mlýnku (GRINDOMIX GM 200, Retsch, USA) (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s) na částice, které propadnou sítem o velikosti ok 3 mm. Množství 1 g vysušeného a odmaštěného peří se také námele na střižném mlýnku (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s). Uvedená množství namleté slámy a namletého peří se smíchají a přelijí se 100 ml 0,6% roztoku hydroxidu draselného v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Baňka se uzavře vatovou zátkou, a ta se překryje alobalem. Následně probíhá společná alkalická hydrolýza obou materiálů na rotační třepačce (otáčky 150 min“1) při teplotě 70 °C po dobu 24 h. Dále se upraví pH na hodnotu 5,0 ± 0,2 přídavkem 4 ml 10% roztoku H3PO4 a přidá se 1,5 ml celulolytického enzymu Cellic CTec2 (Novozymes
A/S, Dánsko). Enzymová hydrolýza celulózy probíhá 24 h, při teplotě 50 °C, na rotační třepačce (otáčky 150 min’1).
Příprava inokula: Kvasinka Saccharomyces cerevisiae se skladuje v podobě tzv. kryokonzerv v Ependorfových mikrozkumavkách při teplotě -70 °C. Jedna kryokonzerva o objemu 1 ml se použije na přípravu inokula tím způsobem, že se po rozmražení přelije v očkovacím boxu do 100 ml sterilního YPD média (složení média v g/1: kvasničný extrakt 10, pepton 20, glukóza 20) v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Inokulum se kultivuje v termostatu při teplotě 30 °C po dobu 24 h.
Fermentace: Hodnota pH hydrolyzátu se upraví na 6,0 ± 0,2 pomocí 20% roztoku NaOH. Obsah baňky se zaočkuje 10 ml inokula kvasinky Saccharomyces cerevisiae a inkubuje se v termostatu při teplotě 30 °C, po dobu 48 h. Po skončení kultivace se odebere vzorek, ve kterém se po odstředění a filtraci, stanoví koncentrace etanolu jako produktu fermentace a glukózy jako zbytkového substrátu. Stanovení se provádí pomocí HPLC (podmínky HPLC analýzy: H+ kolona temperovaná na 60 °C, mobilní fáze 5mM H2SO4 o průtoku 0,5 ml/min, refraktometrický detektor). Koncentrace etanolu po fermentaci je 10 g/1, koncentrace zbytkové glukózy 0 g/1.
Příklad 2 Společná hydrolýza slámy a kuřecího peří a využití hydrolyzátu k produkci butanolu
Společná hydrolýza: Množství 7,5 g pšeničné slámy o sušině 94 % hmotn. se námele na střižném mlýnku (GRINDOMIX GM 200, Retsch, USA) (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s) na částice, které propadnou sítem o velikosti ok 3 mm. Množství 1 g vysušeného a odmaštěného peří se také námele na střižném mlýnku (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s). Uvedená množství namleté slámy a namletého peří se smíchají a přelijí se 100 mi 0,6% roztoku hydroxidu draselného v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Baňka se uzavře vatovou zátkou a ta se překryje alobalem. Následně probíhá společná alkalická hydrolýza obou materiálů na rotační třepačce (otáčky 150 rpm) při teplotě 70 °C po dobu 24 h. Dále se upraví pH na hodnotu 5,0 ± 0,2 přídavkem 4 ml 10% roztoku H3PO4 a přidá se 1,5 ml celulolytického enzymu Cellic CTec2 (Novozymes A/S, Dánsko). Enzymová hydrolýza celulózy probíhá 24 h, při teplotě 50 °C, na rotační třepačce (otáčky 150 rpm).
Příprava inokula: Bakterie Clostridiumpasteurianum se skladuje v podobě tzv. sporových konzerv v Ependorfových mikrozkumavkách, v lednici, při teplotě 4 °C. Jedna sporová konzerva o objemu 1 ml se použije na přípravu inokula tím způsobem, že se po tepelném šoku (80 °C, 30s) přelije v očkovacím boxu do 100 ml sterilního TYA média (složení média v g/1: kvasničný extrakt 2, trypton 6, glukóza 20, KH2PO4 0,5, octan amonný 3; MgS04.7H20 0,3; FeSO4.7H20 0,01) v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Inokulum se kultivuje v anaerobní komoře při teplotě 37 °C po dobu 24 h.
Fermentace: Hodnota pH hydrolyzátu se upraví na 6,0 ± 0,2 pomocí 20% roztoku NaOH. Obsah baňky se zaočkuje 10 ml inokula bakterie Clostridium pasteurianum a inkubuje se v anaerobní komoře při teplotě 37 °C, po dobu 48 h. Po skončení kultivace se odebere vzorek, ve kterém se po odstředění a filtraci, stanoví koncentrace butanolu a acetonu jako produktů fermentace a glukózy jako zbytkového substrátu. Stanovení se provádí pomocí HPLC (podmínky HPLC analýzy: H' kolona temperovaná na 60 °C, mobilní fáze 5mM H2SO4 o průtoku 0,5 ml/min, refraktometrický detektor). Koncentrace butanolu a acetonu po fermentaci jsou 5,0 a 3,8 g/1, koncentrace zbytkové glukózy 2 g/1.
- 3 CZ 306795 B6
Příklad 3 Oddělená hydrolýza slámy a kuřecího peří a využití směsného hydrolyzátu k produkci etanolu
Hydrolýza pšeničné slámy: Množství 10 g pšeničné slámy o sušině 94 % hmotn. se namele na střižném mlýnku (GRINDOMIX GM 200, Retsch, USA) (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s) na částice, které propadnou sítem o velikosti ok 1 mm. K uvedenému množství slámy se přidá 1,8 g NaOH a 0,6 g Ca(OH)2 a 100 ml vody v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Baňka se uzavře vatovou zátkou a ta se překryje alobalem. Následně probíhá alkalická hydrolýza na rotační třepačce (otáčky 150 rpm) při teplotě 80 °C po dobu 39 min. Po hydrolýze se kapalný podíl oddělí filtrací, k pevnému podílu se přidá 100 ml vody, upraví se pH na hodnotu 5,0 ± 0,2 pomocí 10% roztoku H3PO4 a přidá se 2 ml celulolytického enzymu Cellic CTec2 (Novozymes A/S, Dánsko). Enzymová hydrolýza celulózy probíhá 24 h, při teplotě 5CJPC, na rotační třepačce (otáčky 150 rpm).
Hydrolýza kuřecího peří: Množství 1,25 g vysušeného a odmaštěného peří se námele na střižném mlýnku (GRINDOMIX GM 200, Retsch, USA) (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s). Namleté peří se přelije se 100 ml 0,6% roztoku hydroxidu draselného v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 mi. Baňka se uzavře vatovou zátkou a ta se překryje alobalem. Následně probíhá alkalická hydrolýza na rotační třepačce (otáčky 150 rpm) při teplotě 70 °C po dobu 24 h.
Příprava inokula: Kvasinka Saccharomyces cerevisiae se skladuje v podobě tzv. kryokonzerv v Ependorfových mikrozkumavkách při teplotě -70 °C. Jedna kryokonzerva o objemu 1 ml se použije na přípravu inokula tím způsobem, že se po rozmražení přelije v očkovacím boxu do 100 ml sterilního YPD média (složení média v g/1: kvasničný extrakt 10, pepton 20, glukóza 20) v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Inokulum se kultivuje v termostatu při teplotě 30 °C po dobu 24 h.
Fermentace: Hydrolyzát slámy a kuřecího peří se smíchají v poměru 1:1 a hodnota pH vzniklého směsného hydrolyzátu se upraví na 6,0 ± 0,2 pomocí 20% roztoku NaOH. Směsný hydrolyzát o objemu 100 ml se zaočkuje 10 ml inokula kvasinky Saccharomyces cerevisiae a inkubuje se v termostatu při teplotě 30 °C, po dobu 48 h. Po skončení kultivace se odebere vzorek, ve kterém se po odstředění a filtraci, stanoví koncentrace etanolu jako produktu fermentace a glukózy jako zbytkového substrátu. Stanovení se provádí pomocí HPLC (podmínky HPLC analýzy: H+ kolona temperovaná na 60 °C, mobilní fáze 5mM H2SO4 o průtoku 0,5 ml/min, refraktometrícký detektor). Koncentrace etanolu po fermentaci je 13 g/1, koncentrace zbytkové glukózy 0 g/1.
Příklad 4 Oddělená hydrolýza slámy a kuřecího peří a využití směsného hydrolyzátu k produkci butanolu
Hydrolýza pšeničné slámy: Množství 10 g pšeničné slámy o sušině 94 % hmotn. se námele na střižném mlýnku (GRINDOMIX GM 200, Retsch, USA) (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s) na částice, které propadnou sítem o velikosti ok l mm. K uvedenému množství slámy se přidá 1,8 g NaOH a 0,6 g Ca(OH)2 a 100 ml vody v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Baňka se uzavře vatovou zátkou a ta se překryje alobalem. Následně probíhá alkalická hydrolýza na rotační třepačce (otáčky 150 rpm) při teplotě 80 °C po dobu 39 min. Po hydrolýze se kapalný podíl oddělí filtrací, k pevnému podílu se přidá 100 ml vody, upraví se pH na hodnotu 5,0 ± 0,2 pomocí 10% roztoku H3PO4 a přidá se 2 ml celulolytického enzymu Cellic CTec2 (Novozymes A/S, Dánsko). Enzymová hydrolýza celulózy probíhá 24 h, při teplotě 50 °C, na rotační třepačce (otáčky 150 rpm).
Hydrolýza kuřecího peří: Množství 1,25 g vysušeného a odmaštěného peří se námele na střižném mlýnku (GRINDOMIX GM 200, Retsch, USA) (podmínky mletí: 10 000 ot/s, 20 s). Namleté peří se přelije se 100 ml 0,6% roztoku hydroxidu draselného v Erlenmeyerově baňce o objemu
250 ml. Baňka se uzavře vatovou zátkou a ta se překryje alobalem. Následně probíhá alkalická hydrolýza na rotační třepačce (otáčky 150 rpm) při teplotě 70 °C po dobu 24 h.
Příprava inokula: Bakterie Clostridiumpasteurianum se skladuje v podobě tzv. sporových konzerv v Ependorfových mikrozkumavkách, v lednici, při teplotě 4 °C. Jedna sporová konzerva o objemu 1 ml se použije na přípravu inokula tím způsobem, že se po tepelném šoku (80 °C, 30s) přelije v očkovacím boxu do 100 ml sterilního TYA média (složení média v g/1: kvasničný extrakt 2, trypton 6, glukóza 20, KH2PO4 0,5, octan amonný 3; MgSO4.7H2O 0,3; FeSO4.7H2O 0,01) v Erlenmeyerově baňce o objemu 250 ml. Inokulum se kultivuje v anaerobní komoře při teplotě 37 °C po dobu 24 h.
Fermentace: Hydrolyzát slámy a kuřecího peří se smíchají v poměru 1:1a hodnota pH vzniklého směsného hydrolyzátu se upraví na 6,0 ± 0,2 pomocí 20% roztoku NaOH. Směsný hydrolyzát o objemu 100 ml se zaočkuje 10 ml inokula bakterie Clostridium pasteurianum a inkubuje se v anaerobní komoře při teplotě 37 °C, po dobu 48 h. Po skončení kultivace se odebere vzorek, ve kterém se po odstředění a filtraci, stanoví koncentrace butanolu a acetonu jako produktů fermentace a glukózy jako zbytkového substrátu. Stanovení se provádí pomocí HPLC (podmínky HPLC analýzy: H+ kolona temperovaná na 60 °C, mobilní fáze 5mM H2SO4 o průtoku 0,5 ml/min, refraktometrický detektor). Koncentrace butanolu, acetonu a etanolu po fermentaci jsou po řadě 6,7; 3,8 a 1,3 g/1, koncentrace zbytkové glukózy 0 g/1.
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (6)

1. Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci ethanolu nebo butanolu, vyznačují c í s e tím, že se skládá z alkalického hydrolyzátu slámy, zpracovaného celulolytickým enzymem a alkalického hydrolyzátu kuřecího peří v hmotnostním poměru sušiny obou materiálů 0,5 až 1 díl slámy k 0,06 až 0,25 dílu kuřecího peří.
2. Způsob výroby média podle nároku 1, vyznačující se tím, že se směs drcené slámy a kuřecího peří podrobí alkalické hydrolýze při pH v rozmezí 12,0 až 13,0, následně se pH hydrolyzátu upraví na hodnotu v rozmezí 4,5 až 5,5 a celulóza obsažená v hydrolyzátu se enzymaticky rozloží zpracováním hydrolyzátu celulolytickým enzymem.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se alkalická hydrolýza provádí při pH 12,0 až 13,0, při teplotě 60 až 80 °C, po dobu 12 až 24 h za současného třepání nebo míchání.
4. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že se rozklad celulózy provádí přidáním 1 až 2 % hmotn. celulolytického enzymu, který se nechá působit 12 až 24 h, při teplotě 45 až 55 °C, za současného třepání nebo míchání.
5. Způsob výroby etanolu fermentaci kultivačního média mikroorganismem produkujícím etanol jako kvasinky Saccharomyces cerevisiae, vyznačující se tím, že se jako kultivačního média použije úplného kultivačního média podle nároku 1, prostého jakýchkoliv dalších přísad.
6. Způsob výroby butanolu fermentaci kultivačního média mikroorganismem produkujícím butanol jako bakterie Clostridiumpasteurianum, vyznačující se tím, že se jako kultivačního média použije úplného kultivačního média podle nároku 1, prostého jakýchkoliv dalších přísad.
CZ2015-102A 2015-02-16 2015-02-16 Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu CZ306795B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-102A CZ306795B6 (cs) 2015-02-16 2015-02-16 Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2015-102A CZ306795B6 (cs) 2015-02-16 2015-02-16 Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2015102A3 CZ2015102A3 (cs) 2016-08-24
CZ306795B6 true CZ306795B6 (cs) 2017-07-12

Family

ID=56885654

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2015-102A CZ306795B6 (cs) 2015-02-16 2015-02-16 Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ306795B6 (cs)

Cited By (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN108893433A (zh) * 2018-07-20 2018-11-27 湖北武当动物药业有限责任公司 一种作物秸秆废弃物发酵剂及其制备方法和应用
WO2024055078A1 (en) * 2022-09-16 2024-03-21 Veratin Ltd Alcoholic and non-alcoholic fermented products and method of preparation

Citations (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
SU492539A1 (ru) * 1974-05-17 1975-11-25 Всесоюзное Научно-Производственное И Проектно-Конструкторское Объединение В/О "Микробиопром" Способ получени питательного субстрата дл выращивани кормовых дрожжей
WO2011071386A1 (en) * 2009-12-11 2011-06-16 Nederlandse Organisatie Voor Toegepast-Natuurwetenschappelijk Onderzoek Tno Novel method for processing lignocellulose containing material
WO2011149956A2 (en) * 2010-05-24 2011-12-01 Qteros, Inc. Methods for producing chemical products from fermentation byproducts

Patent Citations (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
SU492539A1 (ru) * 1974-05-17 1975-11-25 Всесоюзное Научно-Производственное И Проектно-Конструкторское Объединение В/О "Микробиопром" Способ получени питательного субстрата дл выращивани кормовых дрожжей
WO2011071386A1 (en) * 2009-12-11 2011-06-16 Nederlandse Organisatie Voor Toegepast-Natuurwetenschappelijk Onderzoek Tno Novel method for processing lignocellulose containing material
WO2011149956A2 (en) * 2010-05-24 2011-12-01 Qteros, Inc. Methods for producing chemical products from fermentation byproducts

Non-Patent Citations (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Title
L. Paulova et. al: Cellulose derived materials as potential feedstocks for microbial production of biofuels 2010 Journal of Biotechnology 150, 142 *
Maeda Hidekatsu; et al: Alkaline solubilization of chicken feather and wool under room-temperature and normal atmospheric pressure conditions and the amino acid composition of the products 1997 Animal Science and Technology 68, 587 - 595 *
Pascale Champagne et al.: Feasibility of producing bio-ethanol from waste residues: A Canadian perspective: Feasibility of producing bio-ethanol from waste residues in Canada 2007 Resources, Conservation and Recycling 50, 211-230 *
PAULOVÁ L. et al: Vyuzití odpadních materiálu na bázi lignocelulózy jako suroviny pro výrobu bioetanolu, 2013 https://web.archive.org/web/20130526112328/http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-odpadnich-materialu-na-bazi-lignocelulozy-jako-suroviny-pro-vyrobu-bioetanolu *
VELIKÝ, A. KOSSACZKÁ: PRÍSPEVOK K SPÔSOBU HYDROLYTICKÉHO STIEPENIA BIELKOVINY PERIA 1958 CHEMICKÉ ZVESTI XII, 7 - Bratislava, 445 *

Cited By (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN108893433A (zh) * 2018-07-20 2018-11-27 湖北武当动物药业有限责任公司 一种作物秸秆废弃物发酵剂及其制备方法和应用
WO2024055078A1 (en) * 2022-09-16 2024-03-21 Veratin Ltd Alcoholic and non-alcoholic fermented products and method of preparation

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2015102A3 (cs) 2016-08-24

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Vu et al. Impact and significance of alkaline-oxidant pretreatment on the enzymatic digestibility of Sphenoclea zeylanica for bioethanol production
US9206446B2 (en) Extraction of solubles from plant biomass for use as microbial growth stimulant and methods related thereto
Srimachai et al. Optimization and kinetic modeling of ethanol production from oil palm frond juice in batch fermentation
Guragain et al. Evaluation of pelleting as a pre-processing step for effective biomass deconstruction and fermentation
Devi et al. Lignocellulolytic enzymes and bioethanol production from spent biomass of edible mushrooms using Saccharomyces cerevisiae and Pachysolen tannophilus
Rocha et al. Ethanol production from agroindustrial biomass using a crude enzyme complex produced by Aspergillus niger
Akinyele et al. Bioconversion of selected agricultural wastes and associated enzymes by Volvariella volvacea: An edible mushroom
Ambye-Jensen et al. Combined ensiling and hydrothermal processing as efficient pretreatment of sugarcane bagasse for 2G bioethanol production
Prosvirnikov et al. Protein production from cellulosic waste using candida utilis
Gugel et al. 2G-lactic acid from olive oil supply chain waste: olive leaves upcycling via Lactobacillus casei fermentation
Fileto-Pérez et al. Evaluation of Eichhornia crassipes as an Alternative Raw Material for Reducing Sugars Production.
Abdel-Azeem et al. Bioconversion of lignocellulosic residues into single-cell protein (SCP) by Chaetomium
Sawicka et al. Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.) as energy raw material
WO2016145297A1 (en) Co-products of lignocellulosic biomass process for landscape application
Ali et al. Screening and statistical optimization of physiochemical parameters for the production of xylanases from agro-industrial wastes
CZ306795B6 (cs) Úplné kultivační médium pro mikrobiální produkci etanolu nebo butanolu, způsoby jeho výroby a způsoby výroby etanolu a butanolu
Edor et al. Cellulase activity of Aspergillus niger in the biodegradation of rice husk
Osama et al. Bioconversion of some agricultural wastes into animal feed by Trichoderma spp
Serna-Cock et al. Use of earthworm (Eisenia foetida) flour and hydrolyzed chicken feathers as sources of nitrogen and minerals for ethanol production
Boonwong et al. Agricultural wastes potential (pineapple crown, durian peel and sugarcane leaves) on reducing sugar production by using sulfuric acid pretreatment following enzymatic hydrolysis
Bayitse et al. Food and feed potentials of cassava peels using fermentation technologies
KR101402164B1 (ko) 조류 바이오매스로부터 고품질 젖산의 생산방법
Sabirov et al. Enrichment of the grains from rye wort after shock-activator-disintegrating processing
Dutra et al. First and second generation of ethanol production for five sweet sorghum cultivars during soft dough grain
Sarrouh et al. Potential biomass resources for cellulosic ethanol production in Brazil: Availability, feedstock analysis, feedstock composition, and conversion yields