CZ310643B6 - Způsob zadržování odtoku dešťových vod - Google Patents

Abstract

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, spočívá v tom, že se v nejméně jedné nezpevněné ploše (1) s dešťovou vodou (6), která je propojena skrz vodní průsak (61) a půdní póry (62) s podzemní vodou (7), vytvoří nejméně jeden zpomalovací svahový zásek (11), za kterým se uměle vytvoří nejméně jedna hloubková svahová jáma (4) s jámovou fólií (41), do které se uloží vykopaná jámová půda (42). Za ní se v nezpevněné ploše (1) uměle vytvoří nejméně jedna šikmá svahová plocha (3) s půdním překopem (31), ve spodní části, kterého se uměle vytvoří nejméně jedna překopová rýha (91) s volně uloženými kameny (32) a s nejméně jednou pevně umístěnou nepropustnou stěnou (33), za kterou je pak vytvořena zhutněná plocha (2), za kterou se uměle vytvoří kopcovitá plocha (8).

Description

Způsob zadržování odtoku dešťových vod

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zadržování odtoku dešťových vod, vedoucího k revitalizaci odvodňované půdy a obnově biodiverzity s cílem znovuoživení ekosystému a biodiverzity, zejména v oblasti výstavby vodozádržných objektů a rekultivace lesní a zemědělské půdy.

Dosavadní stav techniky

Nekontrolovaný nárůst zhutněných ploch a uměle vytvořených svahů, kde dochází ke stlačení (zhutnění) a přerušení půdních pórů, například na neupravených lesních a přibližovacích lesních cestách, způsobuje nárůst místních povodní, při nichž voda stékající po nich zaplavuje obce, vesnice a městečka, odplavuje z lesů úrodnou půdu, vysouší ji a způsobuje i sesuvy půdy. Do dnešního dne jsou známé různé systémy zadržování vody v přírodě, které sice vyrovnávají vodní režim a následně se tato voda využívá v zemědělství, v průmyslu nebo při výrobě energie.

Nevýhodou těchto systémů je, že neřeší problém zadržování vody v zemědělské půdě a v lesích, nezabraňují účinně erozi půdy a ani nezabraňují vzniku povodní a sucha.

Další známé technické řešení je popsáno ve slovenském zapsaném užitném vzoru č. 5 252 s názvem Integrovaný technologický systém na ozdravování klimatu, kde vodní rezervoárový blok je propojen na nejméně jeden vodní biotechnický blok a/nebo na nejméně jeden vodní technický blok, který je na jedné straně propojen na nejméně jeden technický vodní průsakový blok, který je propojen na nejméně jeden technický vodní absorpční blok a na druhé straně je propojen na nejméně jeden technický vodní odtokový blok a na třetí straně propojen na nejméně jeden technický vodní odpařovací blok, který je propojen na vodní rezervoárový blok. Nevýhodou tohoto technického řešení je technická náročnost, vysoké náklady na jeho realizaci a nerevitalizování zhutněné půdy a neobnovení biodiverzity.

Další známé technické řešení je popsáno ve slovenském zapsaném užitném vzoru č. 5 847 s názvem Modulární struktura protipovodňové zábrany, kde na každém horizontálním modulu je přidružen alespoň jeden vertikální nebo šikmý modul, při čemž každý vertikální modul je vybaven spojovací vzpěrou ukotvenou do horizontálního modulu s tím, že náporovou plochou vertikálního modulu je přivrácená strana vertikálního modulu směrem k horizontálnímu modulu nebo každý šikmý modul je vybaven spojovací vzpěrou ukotvenou do horizontálního modulu, kde náporovou plochou šikmého modulu je odvrácená strana šikmého modulu směrem od horizontálního modulu.

Nevýhodou tohoto technického řešení je jeho technická a konstrukční náročnost uskutečnění a nerevitalizování zhutněné půdy a neobnovení biodiverzity.

Další známé technické řešení je popsáno ve slovenském zapsaném užitném vzoru č. 5 726 s názvem Protipovodňová zábrana, kde přenosná základní deska má po svém obvodu vestavěné nafukovací těsnění. Její velikost odpovídá rámečku, který je zabudován do otvoru v objektu, do kterého je umístěna přenosná základní deska, která je aretovaná pomocí nejméně dvou výsuvných kolíků a pomocí nafukovacího těsnění. Nevýhodou tohoto technického řešení je nerevitalizování zhutněné půdy, jeho nepoužitelnost na lesních cestách a neobnovení biodiverzity.

Další známé technické řešení je popsáno ve slovenském zapsaném užitném vzoru č. 5 855 s názvem Protipovodňová zábrana, kde jsou ve vzduchotěsném a vodotěsném vaku osazeny přihrádky a vystřeďovací pásky. Vak je natlakovaný kapalinou nebo vzduchem na vyšší tlak, než

- 1 CZ 310643 B6 je atmosférický nebo hydrostatický, je uzavíratelný zátkou a je přichycen na stabilizační a kompenzační vak s ventilem vyvedeným na vnější stranu vaku, stabilizační strunou a pružinovými příchytkami na uchycení velmi dlouhé protipovodňové zábrany. Pod vak je možné umístit a pomocí suchých zipů a pomocných ok upevnit bezpečnostní podložku, která zabraňuje mechanickému poškození vaku nebo sesmeknutí vaku na nerovném a kluzkém terénu. Nevýhodou tohoto technického řešení je jeho vysoká cena, technická a konstrukční náročnost provedení, nerevitalizování zhutněné půdy a neobnovení biodiverzity.

Další známé technické řešení je popsáno ve slovenském zapsaném užitném vzoru č. 5 928 s názvem Protipovodňová zábrana, kde jsou pryžové podstavce a konstrukční prvky navzájem spojené spojovacími prvky. Konstrukční prvky jsou tvořeny třemi panely navzájem spojenými otočnými panty, složenými do tvaru modulu s trojúhelníkovým průřezem na příslušném pryžovém podstavci. Panel s kovovou plotnou a zapuštěnými upínacími prvky je uložen na pryžový podstavec. Nevýhodou tohoto technického řešení je nerevitalizování zhutněné půdy, jeho nepoužitelnost na lesních cestách a neobnovení biodiverzity.

Další známé technické řešení je popsáno ve zveřejněné slovenské přihlášce užitného vzoru č. 230-2011 s názvem Systém na zadržování odtoku srážkových vod a revitalizace zhutněné půdy na svahu a způsob jeho provedení, jehož podstata je v tom, že je tvořen nejméně jednou zhutněnou svahovou půdou na nezpevněné svahové ploše. Podstata tohoto technického řešení spočívá v tom, že v nejméně jedné zhutněné svahové půdě je vytvořena nejméně jedna záchytná srážková jáma se srážkovou vodou, která je tvořena na jedné straně šikmou svahu přilehlou plochou a na druhé straně svahu protilehlou plochou s vodozádržnou plochou umístěnou nad úrovní zhutněné svahové půdy, mezi nimiž je umístěno drenážní průsakové dno s nejméně jedním vodním průsakem zachycené srážkové vody do spodní vody. Nevýhodou tohoto technického řešení je, že nevyužívá podzemní kapiláry a neobnovení biodiverzity.

Další známé řešení je popsáno v českém patentovém spisu č. 297 401 s názvem Protipovodňová ohrada, kde jsou mezi vertikální stabilizační sloupky osazeny protipovodňové panely a v železobetonové základové desce jsou osazeny vertikální stabilizační sloupky adosedací práh. Na spodní hraně každého protipovodňového panelu je umístěna pružná horizontální těsnicí lišta s profilovými drážkami, které samosvomě přidržují horizontální těsnicí lištu na protipovodňovém panelu. Mezi stabilizační sloupek a spojnici sousedících protipovodňových panelů je ke stabilizačnímu sloupku připevněna přítlačná lišta s pružnou vertikální těsnicí lištou a protipovodňové panely jsou ke stabilizačním sloupkům připevněny pomocí třmenů, které procházejí svými rameny skrz montážní otvory sousedících protipovodňových panelů. Nevýhodou tohoto řešení jsou vysoké náklady na realizaci, nerevitalizování zhutněné půdy, jeho nepoužitelnost na lesních cestách a neobnovení biodiverzity.

Další známé technické řešení je popsáno ve slovenském zapsaném užitném vzoru č. 6 839 s názvem Systém na zadržování odtoku dešťových vod a revitalizace zhutněné půdy na svahu, jehož podstata je v tom, že je tvořen nejméně jednou zhutněnou svahovou půdou na nezpevněné svahové ploše. Podstata tohoto technického řešení spočívá v tom, že v nezpevněné svahové ploše s půdními kapilárami je po vrstevnici vytvořen nejméně jeden hloubkový svahový otvor s dešťovou vodou, ve kterém je uložena překopaná svahová půda, při čemž spodní část hloubkového svahového otvoru je propojena skrz vodní průsak a půdní kapiláry na spodní vody a na nejméně jednu boční stranu hloubkového svahového otvoru je připevněna nejméně jedna otvorová fólie. Na nezpevněné svahové ploše je vytvořena nejméně jedna šikmá svahová plocha se svahovým zásekem, v jehož spodní části je umístěna nejméně jedna záseková jáma s dešťovou vodou, která je propojena skrz vodní průsak a půdní kapiláry na spodní vody. Za zásekovou jámou je vytvořena zhutněná svahová půda, ve které je vytvořena nejméně jedna záchytná srážková jáma s dešťovou vodou, která je propojena skrz vodní průsak a půdní kapiláry na spodní vody. Za ní je z jedné boční strany vytvořena nejméně jedna kopcovitá plocha, za níž je vytvořena nejméně jedna svahově boční plocha a kde za nejméně jednou záchytnou srážkovou jámou s dešťovou vodou je z čelní strany vytvořena jámová bočnice. Nevýhodou tohoto

-2 CZ 310643 B6 technického řešení je jeho použitelnost pouze u zhutněných půd, protože jen vytvořením záseku na uměle vytvořeném svahu se odtok vody z přerušených půdních pórů nezpomalí ani nezastaví.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci odvodňované půdy a obnově biodiverzity s cílem znovuoživení ekosystému, podle tohoto vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že se v nejméně jedné nezpevněné ploše s dešťovou vodou, která je propojena skrz vodní průsak a půdní póry na podzemní vody, vytvoří nejméně jeden zpomalovací svahový zásek, za kterým se uměle vytvoří nejméně jedna hloubková svahová jáma s jámovou fólií, ve které je uložena vykopaná jámová půda a za kterou se v nezpevněné ploše uměle vytvoří nejméně jedna šikmá svahová plocha s půdním překopem, v spodní části kterého se uměle vytvoří nejméně jedna překopová rýha s volně uloženými kameny a s nejméně jednou pevně umístěnou nepropustnou stěnou, za kterou je vytvořena zhutněná plocha, za kterou se uměle vytvoří kopcovitá plocha.

Je výhodné, že se ve spodní části půdního překopu vytvoří nejméně jedna překopová jáma a ve zhutněné ploše se vytvoří nejméně jedna záchytná srážková jáma s nejméně jedním urychlovacím jámovým zásekem, za kterou se z jedné boční strany vytvoří nejméně jedna kopcovitá plocha s jámovou bočnicí.

Je výhodné, pokud se v nezpevněné ploše uměle vytvoří nejméně jeden půdní odkop.

Je výhodné, že se po obou stranách zhutněné plochy uměle vytvoří nejméně jeden příkop s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou.

Výhodou řešení je udržení zdravé živé půdy, flóry a fauny prostřednictvím revitalizace odvodňované půdy a obnovy biodiverzity. Obnova biodiverzity probíhá ve všech výkopech, kterými jsou půdní překop, překopové jámy, vedle výkopů na nezpevněných půdách a kopcovitých plochách, taky v půdních příkopech a v překopové rýze a na svahových plochách tak, že semena rostlin šířená větrem a vodou se dostávají do sběrných srážkových jam, jámových bočnic překopových rýh bez kamenů a do všech nezpevněných svahových ploch, kde následně rostou i druhy, které by se při jiných typech opatření neusadily v lese, ale byly by z lesa odneseny nebo odplaveny. Na nezpevněné půdě, obzvláště kopcovitých plochách a šikmých svahových plochách s půdním průkopem rostou také houby, které podporují obnovu ekosystému. Růst hub na degradované půdě po těžbě v lesích a na zemědělských půdách následkem pěstování jednodruhových plodin rapidně klesá, jejich obnova pro ekosystém je nezbytná. Rostliny a houby potřebuji pro svůj růst provzdušněnou půdu s dostatečným obsahem kyslíku a vody, který se inovací dosáhne obnovou povrchu země, a to popraskané suché půdy bez vegetace, taky půdních póru a celkově země do hloubky.

Také se prokazatelně projevuje pozitivní vliv na růst dřeva stromů, produkce smrků a buků se snižuje vlivem nedostatku vody. Stromy rostoucí při systémech k zadržování odtoku dešťových vod, revitalizaci odvodňované půdy a obnovu biodiverzity mají vyšší přírůstek dřeva.

Objasnění výkresů

Vynález bude blíže vysvětlen pomocí výkresů, kde na obr. č. 1 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se záchytnou srážkovou jámou a třemi zpomalovacími svahovými záseky, na obr. č. 2 je schematicky znázorněn pohled shora na nezpevněnou svahovou plochu se záchytnou srážkovou jámou s jámovou bočnicí, na obr. č. 3 je schematicky znázorněn boční pohled na profil zhutněné svahové půdy se záchytnou srážkovou jámou s urychlovacím jámovým zásekem, na obr. č. 4 je schematicky znázorněn boční pohled na

-3 CZ 310643 B6 profil zhutněné svahové půdy se záchytnou srážkovou jámou a se dvěma šikmými svahovými plochami se zpomalovacími a urychlovacími jámovými záseky, na obr. č. 5 je schematicky znázorněn pohled shora na ne zpevněnou svahovou plochu se záchytnou srážkovou jámou, na obr. č. 6 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se třemi zpomalovacími svahovými záseky a s překopovou rýhou s nepropustnou stěnou, na obr. č. 7 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se dvěma zpomalovacími svahovými záseky s hloubkovou svahovou jámou a s překopovou rýhou s nepropustnou stěnou, na obr. č. 8 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se šikmou svahovou plochou, na obr. č. 9 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se svahovým odkopem a kopcovitou plochou, na obr. č. 10 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se zpomalovacím svahovým zásekem a se svahovým půdním překopem s nepropustnou stěnou, na obr. č. 11 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se dvěma svahovými příkopy se šikmou svahovou plochou, na obr. č. 12 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se svahovým odkopem se dvěma svahovými příkopy a kopcovitou plochou, na obr. č. 13 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se svahovým půdním překopem s nepropustnou stěnou a kopcovitou plochou, na obr. č. 14 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se svahovým odkopem se dvěma svahovými příkopy a dvěma kopcovitými plochami, na obr. č. 15 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné svahové plochy se sešikmeným svahovým půdním překopem s nepropustnou stěnou a kopcovitou plochou, na obr. č. 16 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné plochy se dvěma svahovými příkopy s šikmou svahovou plochou, na obr. č. 17 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné plochy se dvěma půdními odkopy a dvěma kopcovitými plochami, na obr. č. 18 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné plochy se dvěma půdními překopy s nepropustnou stěnou, na obr. č. 19 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné plochy s dvěma svahovými příkopy se šikmou svahovou plochou a se zhutněným náspem, na obr. č. 20 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné plochy se dvěma půdními odkopy a se zhutněným náspem a na obr.č. 21 je schematicky znázorněn boční pohled na profil nezpevněné plochy se dvěma půdními překopy a se zhutněným náspem.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 1, spočívá vtom, že se v horní nezpevněné ploše 1, kterou je šikmá svahová odvodňovaná plocha, vytvoří tři zpomalovací svahové záseky 11. které narušují půdní póry 62 a zpomalují odtok spadlé dešťové vody 6. Pod horní ne zpevněnou plochou 1 se vytvoří nové půdní póry 62 a to postupným zasypáváním zpomalovacích svahových záseků 11 vlivem odtoku spadlé dešťové vody 6. V horní nezpevněné ploše 1 je dále uměle vytvořená šikmá svahová plocha 3 s půdním překopem 31. kterým je rýpadlem rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Ve spodní části půdního překopu 31 se uměle vytvoří překopová jáma 9 s rozkopanou svahovou půdou z půdního překopu 31 a z překopové jámy 9. Překopová jáma 9 je určena k zachycování dešťové vody 6 z půdních pórů 62. Překopová jáma 9 zabezpečuje prosakování dešťové vody 6 skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7. Za překopovou jámou 9 se vytvoří zhutněná plocha 2. V zhutněné ploše 2 se vytvoří jedna záchytná srážková jáma 5 s půdou utlačenou po rypadlové lžíci. Záchytná srážková jáma 5 zabezpečuje prosakování dešťové vody 6 skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7. V záchytné srážkové jámě 5, podle obr. č.3, se vytvoří jeden urychlovací jámový zásek 51. který je určen ke zrychlení odtoku dešťové vody 6 do podzemních vod 7. Okolo záchytné srážkové jámy 5, podle obr. č. 2, je vytvořena zhutněná plocha 2 o minimální šířce 50 cm. Na zhutněné ploše 2 je zajednou boční stranou záchytné srážkové jámy 5 uměle vytvořená kopcovitá plocha 8, kterou je kopec nakopané půdy ze záchytné srážkové jámy 5. Za čelní stranou záchytné srážkové jámy 5

-4 CZ 310643 B6 je vytvořena jámová bočnice 21 o šířce 50 cm. Jámová bočnice 21 je určena k zabezpečení bočního přepadu dešťové vody 6 a sesuvu půdního překopu 31. Za jámovou bočnicí 21 je vytvořena spodní nezpevněná plocha 1, kterou je šikmá svahová neodvodňovaná plocha.

Příklad 2

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 4, je aplikován na dvě nezpevněné plochy 1, kterými jsou šikmé svahové odvodňované plochy. V horní nezpevněné ploše 1 se vytvoří dva zpomalovací svahové záseky 11. Ve spodní nezpevněné ploše 1 se vytvoří jeden zpomalovací svahový zásek 11. Zpomalovací svahové záseky 11 jsou určené k narušení půdních pórů 62 a zpomalení odtoku spadlé dešťové vody 6. Pod oběma nezpevněnými plochami 1 jsou vytvořeny nové půdní póry 62 a to postupným zasypáváním zpomalovacích svahových záseků 11 vlivem odtoku spadlé dešťové vody 6. V obou nezpevněných plochách 1 se uměle vytvoří šikmá svahová plocha 3 s půdním překopem 31. kterým je rýpadlem rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Ve spodní části půdního překopu 31 je uměle vytvořená překopová jáma 9 s rozkopanou svahovou půdou z půdního překopu 31 a z překopové jámy 9. Překopová jáma 9 je určena k zachycení dešťové vody 6 z půdních pórů 62. Překopová jáma 9 zabezpečuje prosakování dešťové vody 6 skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7. Za překopovou jámou 9 je vytvořena zhutněná plocha 2. V zhutněné ploše 2 se vytvoří jedna záchytná srážková jáma 5 s půdou utlačenou rypadlovou lžíci. Záchytná srážková jáma 5 zabezpečuje prosakování dešťové vody 6 skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7. V záchytné srážkové jámě 5 je, podle obr. č. 5, se vytvoří jeden urychlovací jámový zásek 51. který je určen ke zrychlení odtoku dešťové vody 6 do podzemních vod 7. Okolo záchytné srážkové jámy 5 je dále vytvořena zhutněná plocha 2 o minimální šířce 50 cm. Na zhutněné ploše 2 je za jednou boční stranou záchytné srážkové jámy 5 uměle vytvořená kopcovitá plocha 8, kterou je kopec nakopané půdy z překopové jámy 9.

Příklad 3

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 6, spočívá v tom, že se v horní nezpevněné ploše 1, kterou je šikmá svahová odvodňovaná plocha, jsou vytvoří tři zpomalovací svahové záseky 11. které jsou určené k narušení půdních pórů 62 a zpomalení odtoku spadlé dešťové vody 6. Pod horní nezpevněnou plochou 1 jsou vytvořeny nové půdní póry 62 a to postupným zasypáváním zpomalovacích svahových záseků 11 vlivem odtoku spadlé dešťové vody 6. V horní nezpevněné ploše 1 se dále uměle vytvoří šikmá svahová plocha 3 s půdním překopem 31. kterým je rýpadlem rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Ve spodní části půdního překopu 31 se uměle vytvoří překopová rýha 91. Překopová rýha 91 zabezpečuje prosakování spadlé dešťové vody 6 skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7. V překopové rýze 91 je pevně umístěná nepropustná stěna 33, kterou je betonový dílec. Nepropustná stěna 33 je určená na zadržování tlaku rozkopané svahové půdy v šikmé svahové ploše 3. V překopové rýze 91 jsou volně uložené kameny 32 různé velikosti a struktury spolu s rozkopanou svahovou půdou z půdního překopu 31. Kameny 32 zlepšují prosakování spadlé dešťové vody 6 do půdních pórů 62 a zároveň zabezpečují stabilitu nepropustné stěny 33. Za nepropustnou stěnou 33 je zhutněná plocha 2, kterou je nerozkopaná lesní cesta. Za zhutněnou plochou 2 se vytvoří spodní nezpevněná plocha 1, kterou je šikmá svahová neodvodňovaná plocha. Na spodní nezpevněné ploše 1 je vytvořena kopcovitá plocha 8 s vykopanou svahovou půdou z překopové rýhy 91.

Příklad 4

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 7, spočívá v tom, že se v horní nezpevněné ploše 1, kterou je šikmá svahová odvodňovaná plocha vytvoří dva zpomalovací svahové záseky 11. které jsou určené k narušení půdních pórů 62 a zpomalení odtoku spadlé dešťové vody 6. Pod horní nezpevněnou plochou 1

-5 CZ 310643 B6 se vytvoří nové půdní póry 62 a to postupným zasypáváním zpomalovacích svahových záseků 11 vlivem odtoku spadlé dešťové vody 6. Za zpomalovacími svahovými záseky 11 se po vrstevnici uměle vytvoří jedna hloubková svahová jáma 4, o šířce 1,2 m a hloubce 3 m.

Hloubková svahová jáma 4 zabezpečuje prosakování dešťové vody 6 skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7. Na jednu boční stranu hloubkové svahové jámy 4 je připevněna jedna jámová fólie 41. která zabezpečuje nepropustnost dešťové vody 6. Do hloubkové svahové jámy 4 se následně uloží vykopaná jámová půda 42, která narušuje půdní póry 62. V horní nezpevněné ploše 1 se dále uměle vytvoří šikmá svahová plocha 3 s půdním překopem 31. kterým je rýpadlem rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Ve spodní části půdního překopu 31 se uměle vytvoří překopová rýha 91. Překopová rýha 91 zabezpečuje prosakování spadlé dešťové vody 6 skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7. V překopové rýze 91 je pevně umístěna nepropustná stěna 33. kterou je betonový dílec. Nepropustná stěna 33 je určená k zadržování tlaku rozkopané svahové půdy v šikmé svahové ploše 3. V překopové rýze 91 jsou volně uloženy kameny 32 o různé velikosti a struktuře spolu s rozkopanou svahovou půdou ze svahového půdního překopu 31. Kameny 32 zlepšují prosakování spadlé dešťové vody 6 do půdních pórů 62 a zároveň zabezpečují stabilitu nepropustné stěny 33. Za nepropustnou stěnou 33 je zhutněná plocha 2, kterou je nerozkopaná cesta. Za zhutněnou plochou 2 se vytvoří spodní nezpevněná plocha 1, kterou je šikmá svahová neodvodňovaná plocha. Na spodní nezpevněné ploše 1 je vytvořena kopcovitá plocha 8 s vykopanou svahovou půdou z překopové rýhy 91.

Příklad 5

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 8, spočívá vtom, že se v horní nezpevněnou plochou 1, kterou je šikmá svahová odvodňovaná plocha, uměle vytvoří šikmá svahová plocha 3. Za šikmou svahovou plochou 3 je zhutněná plocha 2, kterou je nerozkopaná cesta. Za zhutněnou plochou 2 je vytvořená spodní nezpevněná plocha 1, kterou je šikmá svahová neodvodňovaná plocha. Na horní nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 9, se uměle vytvoří půdní odkop 30. Na spodní nezpevněné ploše 1 se vytvoří kopcovitá plocha 8, kterou je celý objem půdního odkopu 30 přemístěný přes zhutněnou plochu 2. V horní nezpevněné ploše 1 se dále, podle obr. č. 10, vytvoří jeden zpomalovací svahový zásek 11. který je určen k přerušení půdních pórů 62 a zpomalení odtoku spadlé dešťové vody 6. Pod horní nezpevněnou plochou 1 jsou vytvořeny nové půdní póry 62 a to postupným zasypáváním zpomalovacího svahového záseku 11 vlivem odtoku spadlé dešťové vody 6. V horní nezpevněné ploše Ise dále vytvoří půdní překop 31. kterým je rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Za půdním překopem 31 je pevně umístěná nepropustná stěna 33, kterou je betonový dílec. Nepropustná stěna 33 je určena k zadržování tlaku nakopané půdy v půdním překopu 31. Spadlá dešťová voda 6 prosakuje skrz půdní překop 31 a obtéká nepropustnou stěnu 33, která ji usměrňuje skrz vodní průsak 61 a půdní póry 62 do podzemních vod 7.

Příklad 6

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 11, je aplikován u dvou nezpevněných ploch 1, kterými jsou šikmé svahové odvodňované plochy. Za horní nezpevněnou plochou 1 se uměle vytvoří první svahový příkop 22 s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou 3. Za svahovým příkopem 22 je zhutněná plocha 2, kterou je nerozkopaná cesta. Za zhutněnou plochou 2 se uměle vytvoří druhý svahový příkop 22 s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou 3. Šikmá svahová plocha 3 přerušuje půdní póry 62 a zrychluje odtok spadlé dešťové vody 6 skrz svahový příkop 22. V horní nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 12, se uměle vytvoří půdní odkop 30, který je vytvořen překopáním šikmé svahové plochy 3. Část půdního odkopu 30 je přemístěná přes zhutněnou plochu 2 do svahového příkopu 22. Na spodní nezpevněné ploše 1 se vytvoří kopcovitá plocha 8, kterou je druhá část půdního odkopu 30 přemístěná přes zhutněnou plochu 2. V horní nezpevněné ploše 1, podle obr.

-6 CZ 310643 B6

č. 13, se uměle vytvoří půdní překop 31. kterým je rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Za půdním překopem 31 je pevně umístěná nepropustná stěna 33, kterou je betonový dílec. Nepropustná stěna 33 je určená k zadržování tlaku nakopané půdy v půdním překopu 31. Spadlá dešťová voda 6 prosakuje skrz půdní překop 31 a obtéká nepropustnou stěnu 33, která ji usměrňuje skrz půdní póry 62 do podzemních vod 7.

Příklad 7

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 11, je aplikován u dvou nezpevněných ploch 1, kterými jsou šikmé svahové odvodňované plochy. Za horní nezpevněnou plochou 1 se uměle vytvoří první svahový příkop 22 s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou 3. Šikmá svahová plocha 3 přerušuje půdní póry 62 a zrychluje odtok spadlé dešťové vody 6 přes svahový příkop 22. Za svahovým příkopem 22 je zhutněná plocha 2, kterou je nerozkopaná cesta. Za zhutněnou plochou 2 se uměle vytvoří druhý svahový příkop 22 s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou 3. V horní nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 14, se uměle vytvoří půdní odkop 30, který je vytvořen překopáním šikmé svahové plochy 3. Jedna část půdního odkopu 30 je přemístěna přes zhutněnou plochu 2 do obou svahových příkopů 22. Na obou nezpevněných plochách 1 se vytvoří kopcovitá plocha 8, kterou je druhá část půdního odkopu 30 přemístěná přes zhutněnou plochu 2. V horní nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 15, se uměle vytvoření půdní překop 31 tak, aby horní nezpevněná plocha 1 byla pod úhlem 10 stupňů. Půdní překop 31 je tvořen rozkopanou svahovou půdou o hloubce 100 cm a je určen k přerušení půdních pórů 62. Za půdním překopem 31 je pevně uchycená nepropustná stěna 33, kterou je betonový dílec. Nepropustná stěna 33 je určená k zadržování tlaku nakopané půdy v půdním překopu 31. Jedna část půdního překopu 31 o délce 3 m je uměle zešikmená pod úhlem 5 stupňů směrem vzhůru k nepropustné stěně 33. Spadlá dešťová voda 6 prosakuje skrz půdní překop 31 a obtéká nepropustnou stěnu 33, která ji usměrňuje skrz půdní póry 62 do podzemních vod 7.

Příklad 8

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 16, je aplikován u dvou nezpevněných ploch 1_, kterými jsou rovné odvodňované plochy. Mezi nezpevněnými plochami 1 je vytvořena zhutněná plocha 2, kterou je nerozkopaná cesta. Na každé straně zhutněné plochy 2 se uměle vytvoří jeden příkop 22 s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou 3. Šikmá svahová plocha 3 přerušuje půdní póry 62 a zrychluje odtok spadlé dešťové vody 6 přes svahový příkop 22. V nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 17, se uměle vytvoří dva půdní odkopy 30, které jsou vytvořeny překopáním šikmé svahové plochy 3. Část každého půdního odkopu 30 je přemístěna do obou příkopů 22. Na nezpevněné ploše 1 jsou vytvořeny dvě kopcovité plochy 8, kterými je druhá část půdního odkopu 30. V nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 18, se uměle vytvoří dva půdní překopy 31, kterými je rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Po obou stranách zhutněné plochy 2 jsou pevně umístěné nepropustné stěny 33, kterými jsou betonové dílce. Nepropustná stěna 33 je určená k zadržování tlaku nakopané půdy v půdním překopu 31. Jedna část půdního překopu 31 o délce 3 m je uměle zešikmená pod uhlem 5 stupňů směrem vzhůru k nepropustné stěně 33. Spadlá dešťová voda 6 prosakuje přes půdní překop 31 a obtéká nepropustnou stěnu 33, která ji usměrňuje skrz půdní póry 62 do podzemních vod 7.

Příklad 9

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity, podle obr. č. 19, je aplikován u dvou nezpevněných ploch 1_, kterými jsou rovné odvodňované plochy. Mezi nezpevněnými plochami ]_ je vytvořena zhutněná plocha 2, kterou je nerozkopaná cesta. Pod zhutněnou plochou 2 se uměle vytvořen jeden zhutněný násep 12. Na každé straně zhutněného náspu 12 se uměle vytvoří jeden příkop 22 s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou 3. Šikmá svahová plocha 3 přerušuje půdní póry 62 a zrychluje odtok spadlé dešťové

-7 CZ 310643 B6 vody 6 přes svahový příkop 22. V nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 20, se uměle vytvoří dva půdní odkopy 30, které jsou vytvořeny překopáním šikmé svahové plochy 3. Část půdního odkopu 30 je přemístěna do příkopu 22. V nezpevněné ploše 1, podle obr. č. 21, se dále uměle vytvoří dva půdní překopy 31. kterými je rozkopaná svahová půda o hloubce 100 cm určená k přerušení půdních pórů 62. Spadlá dešťová voda 6 prosakuje skrz půdní překop 31. který ji usměrňuje skrz půdní póry 62 do podzemních vod 7.

Průmyslová využitelnost

Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vedoucí k revitalizaci půdy a obnově biodiverzity je možné využít k zabránění eroze půdy, zvýšení retenční kapacity půdního krytu při srážkách, významnému zpomalení odtoku srážkové vody z půdního krytu, doplnění zásob podzemních vod a tím k ozdravění hydrologického režimu lesů, luk a zemědělské půdy, vytváření nových malých vodních zdrojů, ochranu území před suchem, požáry a povodněmi, obnovu biodiverzity, stabilizaci klimatu a zmírnění výkyvů počasí. Kromě nasycování půdy a zvýšení zásob podzemních vod, je předpoklad, že bude docházet i k rovnoměrnějšímu výskytu srážkové činnosti. Využití řešení posouvá důraz v oblasti ochrany území před povodněmi ze zabezpečování ochrany území v době povodně k protipovodňové prevenci a dále v oblasti ochrany před suchem ze zabezpečovacích opatření v době sucha k preventivním opatřením před suchem, tedy k plošnému udržování zemědělské a lesní půdy v dobrém stavu pro uspokojivé zvládnutí zvýšených srážkových úhrnů a zabezpečení dostatku vodních zdrojů v krajině. Využití řešení zabezpečí schopnost území začít znovu plnit své přirozené funkce při distribuci srážkové vody ke kořenům rostlin, k pramenům potoků a k podzemním vodám. Aby srážková voda neodtékala po příkopech, cestách a zhutněných půdách, ale aby vsakovala do půdních pórů, je část půdního překopu v délce 3 m uměle zešikmená pod úhlem 5 až 10 stupňů směrem vzhůru k nepropustné stěně.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zadržování odtoku dešťových vod, vyznačující se tím, že se v nejméně jedné nezpevněné ploše (1) s dešťovou vodou (6), která je propojena skrz vodní průsak (61) a půdní póry (62) s podzemní vodou (7), vytvoří nejméně jeden zpomalovací svahový zásek (11), za kterým se uměle vytvoří nejméně jedna hloubková svahová jáma (4) s jámovou fólií (41), do které se uloží vykopaná jámová půda (42) a za kterou se v nezpevněné ploše (1) uměle vytvoří nejméně jedna šikmá svahová plocha (3) s půdním překopem (31), ve spodní části kterého se uměle vytvoří nejméně jedna překopová rýha (91) s volně uloženými kameny (32) a s nejméně jednou pevně umístěnou nepropustnou stěnou (33), za kterou je pak vytvořena zhutněná plocha (2), za kterou se uměle vytvoří kopcovitá plocha (8).
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve spodní části půdního překopu (31) se vytvoří nejméně jedna překopová jáma (9) a ve zhutněné ploše (2) se vytvoří nejméně jedna záchytná srážková jáma (5) s nejméně jedním urychlovacím jámovým zásekem (51), za kterou se z jedné boční strany vytvoří nejméně jedna kopcovitá plocha (8) s jámovou bočnicí (21).
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že v nezpevněné ploše (1) se uměle vytvoří nejméně jeden půdní odkop (30).
4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že po obou stranách zhutněné plochy (2) se uměle vytvoří nejméně jeden příkop (22) s uměle vytvořenou šikmou svahovou plochou (3).