CZ328899A3

CZ328899A3 - Stavební element a způsob jeho přípravy

Info

Publication number: CZ328899A3
Application number: CZ19993288A
Authority: CZ
Inventors: Ivan Vasilievich Sitnikov
Original assignee: Ivan Vasilievich Sitnikov
Priority date: 1997-03-19
Filing date: 1998-03-18
Publication date: 2000-03-15
Also published as: AU7241398A; CA2283263A1; PL335681A1; CZ295209B6; WO1998041707A1; CA2283263C

Description

Nové triazolony jako inhibitory syntézy apolipoproteinu-B

Oblast techniky

Předložený vynález se týká nových sloučenin obecného vzorce I, farmaceutických kompozic, obsahujících tyto sloučeniny, jejich přípravy jakož i jejich použití jako léčiva při léčení hyperlipidemie.

Dosavadní stav techniky

Kauzální vztah mezi hypercholesterolemií, zejména tou, která je spojena se zvýšenými koncentracemi nízkohustotních lipoproteinů (low density lipoproteins - LDL) a velmi nízko hustotním lioproteinem (very low density lipoprotein - VLDL) je akceptován a předčasně zralá atheroskleroza je v posledních několika letech v širokém rozsahu přijímána. Konsensus, že léčení hypercholesterolemie má terapeutický přínos se stalo v širokém rozsahu přijímaným jak lékaři tak lidmi. Omezený počet léčiv je dostupný pro léčení hyper1ipidemie. Primární činidla používaná pro ošetřování hyper1ipidemie zahrnují sekvestranty žlučové kyseiny, fibráty, kyselinu nikotinovou a HMG Co A-reduktasové inhibitory. Nepohodlí podání a gastrointestinální vedlejší účinky dostupných sekvestrantů žlučové kyseliny působí hlavní problém kompliance. Fibráty mají pouze omezenou použitelnost při léčbě určitých typů hypercholesterolemie. Léčení kyselinou nikotinovou zahrnuje vedlejší účinky a problémy s toxicitou. Inhibitory HMG Co A-reduktasy, tvořící v poslední době v první řadě léčbu dědičné hypercholesterolemie, jsou někdy kontraindikovány, protože se objevuje myopatie a jaterní toxicita. Následkem toho zde stále zůstává potřeba nových lipidy snižujících činidel, která budou působit jinými mechanismy než výše uvedená léčiva.

EP-0006711-A, publikovaný 9.září 1980, popisuje heterocyklické deriváty (4-f enylpiperaz in-l-y1-aryloxymethy1-1,3-di oxolan-2-y1)methyl-lH-imidazolů a —1H—1,2,4-triazolů, mající antifungální vlastnosti. EP-0228125-A publikovaný 8.července 1987, popisuje [[4—[4—(4—fenyl-l-piperazinyl)fenoxymethyl]-1,3dioxolan-2-y1]-methyl]-IH-imidazoly a 1H-1,2,4-triazoly, mající vynikající antimikrobiální vlastnosti. EP-0283992-A, publikovaný 28.září 1988 popisuje 4-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-azolylmethyl)-l,3dioxolan-4-yl]-methoxy]fenyl]-l-piperazinyl]fenyl]triazolony jako antimikrobiální činidla.

Sloučeniny podle předloženéo vynálezu se od uvedených liší svojí strukturou (nová triazolonová skupina) a svým farmakologickým profilem, zejména svoji aktivitou, inhibující syntézu apolipoproteinu B.

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje nové sloučeniny obecného vzorce I

kde R¹ je Ci-ioalkyl, C3-7cykloalkyl nebo Ci-ealkyl substituovaný C3-7cykloalkylem;

R² je vodík nebo Ci-ealkyl;

Alk představuje Ci-3alkandiy1;

-A- představuje dvojvazný radikál vzorce

-CH=CH-N=CH-(a),

-N=CH-N=CH-(b),

-CH=N-N=CH-(c) ,

-CH=CH-CH=N-(d);

kde v uvedených dvojvazných radikálech atom vodíku může být nahrazen Ci-salkylem; a Ar je nesubstituovaný fenyl; fenyl substituovaný až dvěma substituenty vybranými ze skupiny, zahrnující halogen, Ci-Cealkyl nebo Ci-&alkyloxy; nesubstituovaný naftyl; nebo naftyl substituovaný až dvěma substituenty vybranými ze skupiny, zahrnující halogen, Ci-Cealkyl nebo Ci~6alkyloxy; jejich stereochemicky isomerní formy a jejich farmaceuticky přijatelné adiční sole s kyselinami.

Jak je v předcházejících definicích použit, je atom halogenu genericky fluor, chlor, brom a jod; Ci-salkyl definuje přímé a rozvětvené nasycené uhlovodíkové řetězce, mající 1 až 6 atomů uhlíku jako je, například, methyl, ethyl, propyl, butyl, hexyl, 1-methylethyl, 2-methylpropyl a podobně; Ci-ioalkyl definuje Ci-ealkyl a jeho vyšší homology, obsahující 7 až 10 atomů uhlíku jako je, například heptyl, oktyl, nonyl nebo decyl a jejich rozvětvené isomery;

C₃-jcykloalkyl definuje nasycené cyklické uhlovodíkové radikály, mající od 3 do 7 atomů uhlíku jako je cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl nebo cykloheptyl;

Ci-₃alkandiy1 představuje přímé nebo rozvětvené dvojvazné alkanové řetězcové radikály jako je, například, methylen, ethylen nebo propylen.

Výše uvedené farmaceuicky přijatelné adiční sole s kyselinami jsou míněny jako zahrnující terapeuticky účinné, netoxické formy adičních solí s kyselinami, které jsou sloučeniny obecného vzorce I schopny tvořit. Posledně uvedené mohou být získány zpracováním báze se vhodnou kyselinou. Vhodné kyseliny zahrnují, například, anorganické kyseliny jako jsou halogenovodíkové kyseliny, např. kyselina chlorovodíková nebo kyselina bromovodíková; sírovou; dusičnou, fosforečnou kyselinu a podobné kyseliny; nebo organicné kyseliny jako je, například kyselina octová, propanová, hydroxyoctová, mléčná, hroznová, šťavelová, malonová, jantarová, maleinová, fumarová, jablečná, vinná, citrónová, methansulfonová, ethansulfonová, benzensulfonová, p-touensulfonová, cyklámová, salicylová, p-aminosalicylová.pamoová a podobné kyseliny. Výraz adiční sůl jak je zde použit výše zahrnuje také solváty, které jsou sloučeniny obecného vzorce I jakož i jejich sole schopny tvořit. Opačně může být solná forma převedena zpracováním se zásadou na formu volné báze.

Výraz stereochemicky isomerní formy jak je zde použit dříve, definuje všechny možné isomerní formy, které mohou sloučeniny obecného vzorce I vykazovat. Pokud není jinak uvedeno nebo zdůrazněno, označuje chemické označení sloučenin směs všech možných stereochemicky isomerních forem, kde uvedená směs obsahuje všechny diastereomery a enantiomery základní molekulární struktury. Konkrétněji, stereogenní centra mohou mít R- nebo S-konfiguraci; substituenty na dvojvazných cyklických nasycených radikálech mohou mít bud cis- nebo trans-konfiguraci. Stereochemicky isomerní formy sloučenin obecného vzorce I samozřejmě spadají do rozsahu předloženého vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou také existovat ve svých tautomerních formách. Takové formy, i když nejsou explicitně vyjádřeny ve výše uvedeném vzorci, jsou zamýšleny jako spadající do rozsahu předloženého vynálezu.

Zejména zajímavé jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, kde R¹ je Ci-ioalkyl.

Další skupina zajímavých sloučenin jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, kde R² je vodík nebo methyl.

Další skupinou zajímavých sloučenin jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, kde Ar je nesubstituovaný naftyl nebo fenyl substituovaný jedním nebo dvěma atomy halogenu, výhodně chlorem nebo fluorem.

Zajímavější sloučeniny jsou ty, kde R¹ je methyl, ethyl, propyl nebo butyl, výhodně 2-propyl nebo 2-butyl.

Další skupina zajímavějších sloučenin jsou ty, kde Ar je naftyl, 4-chlorfenyl, 4-fluorfenyl, 2,4-difluorfenyl nebo 2,4-dichlorf enyl.

Preferovanou sloučeninou je ei s-2-[4-[4-[4~[[2-(2,4-difluorfeny1)-2-(1H—1,2,4-triazol-l-y1methyl)-l,3-dioxolan-4-yl]methoxy]enyl]-2,4-dihydro-4-(lmethyIpropyl)-3H-1,2,4-triazol-3-on nebo jeho stereochemicky isomerní forma nebo jeho farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být připraveny O-alkylací fenolu obecného vzorce II, kde R¹ a R² mají význam definovaný u vzorce I, s 1,3-dioxolanovým derivátem obecného vzorce III, kde A, Alk a Ar mají význam definovaný pod vzorcem I _a W znamená vhodnou odštěpítelnou skupinu jako je halogen, např. chlor nebo brom, nebo sulfonyloxy odštěpitelnou skupinu, např. 4-methylbenzensulfony1oxy (tosylát) nebo methansulfonyloxy (mesylát).

Uvedená O-alkylační reakce se výhodně může provést pdle postupů, které jsou známé v oboru, např. mícháním a zahříváním reaktantů ve vhodném rozpuštědle jako je dipolární aprotické rozpouštědlo, např. N, N-dimethy1formamid,

Ν,Ν-dimethylcetamid, za přítomnosti báze jako je hydroxid nebo uhličitan alkalického kovu, např. hydroxid sodný nebo draselný nebo uhličitan sodný nebo draselný.

Dalším způsobem přípravy sloučenin obecného vzorce I je N-alkylace meziproduktu vzorce IV, kde A, Alk, Ar a R² mají význam definovaný pod vzorcem I s alkylačním činidlem vzorce V, kde R¹ má význam definovaný pod vzorcem I a W má výše definovaný význam.

Uvedená N-alkylační reakce může být výhodně provedena postupy, které jsou v oboru známé, např. mícháním a zahříváním reaktantů ve vhodném rozpouštědle jako je dipolární aprotické rozpouštědlo, např. N, N-dimethy1formamid, N,N-dimethy1cetamid, za přítomnosti báze jako je hydroxid nebo uhličitan alkalického kovu, např. hydroxid sodný nebo draselný nebo uhličitan sodný nebo draselný.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být také převedeny jedna na druhou transformacemi skupin, které jsou v oboru známé .

Mnoho meziproduktů a výchozích materiálů použitých v předchozí přípravě jsou známé sloučeniny, nebo mohou být připraveny podle postupů známých v oboru pro přípravu uvedených nebo podobných sloučenin, zatímco některé další sloučeniny jsou nové.

Meziprodukty obecného vzorce II jsou popsány v EP-0331232-A, publikován 6.září 1989. Meziprodukty obecného vzorce III, kde -A- je dvojvazný radikál vzorce (a) a (b) a kde Alk je methylen a Ar je nesubstituovaný fenyl nebo fenyl substituovaný až dvěma atomy halogenu, jsou popsány v EP-0228125.

Meziprodukty obecného vzorce III, kde Alk je Cz-3alkandiylový radikál, jsou nové. Meziprodukty obecného vzorce III, kde Ar je nesubstituovaný naftyl nebo naftyl substituovaný až dvěma atomy halogenu a dvojvazný radikál -Aje definován pod vzorcem I jakož i meziprodukty, kde -A- je dvojvazný radikál obecného vzorce (d) a Ar má význam definovaný pod vzorcem I jsou nové.

Předložené sloučeniny inhibují syntézu apolipoproteinu B, který je základní proteinovou složkou lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL) a lipoproteinů o nízké hustotě (LDL). Přibližně 60 až 70 % celkového sérového cholesterolu je transportováno v (LDL). Zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu v seru je kauzálně přičítána atherosklerose. Inhibicí syntézy apolipoproteinu B se sníží množství škodlivých nízkohustotních 1ipoproteinů.

Z hlediska jejich inhibiční aktivity syntézy apolipoproteinu B a současné lipid snižující aktivity jsou sloučeniny podle předloženého vynálezu vhodné jako léčivo zejména ve způsobu léčení pacientů postižených hyper1ipidemií. Zejména mohou být předložené sloučeniny použity pro výrobu léčiv pro léčení chorob způsobených přebytkem lipoproteinů s velmi nízkou hustotou (VLDL) nebo lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL) a zejména chorob způsobených cholesterolem spojeným s uvedenými VLDL a LDL. Velké množství genetických a získaných chorob může vést k hyper1ipidemii. Tyto mohou být klasifikovány jako primární a sekundární hyper1ipidemické stavy. Nejběžnější příčiny sekundárních hyper1ipidemií jsou diabetes mellitus, alkoholový abus, léčiva, hypothyroidismus, chronické renální selhání, nefrotický syndrom, cholestasis a bulimie. Primární hyperlipidemie jsou běžná hypercholesterolemie, dědičná kombinovaná hyper1ipidemie, dědičná hypercholesterolemie, zbytková hyper1ipidemie, chylomikronaemalní syndrom, dědičná hypertriglyceridaemie. Předložené sloučeniny mohou být také použity pro prevenci nebo léčbu pacientů postižených atherosklerosou, zejména koronární atherosklerosou a obecněji chorobami, které jsou vztaženy k atherosklerose jako je ischemická srdeční choroba, periferní vaskulární choroba, cerebrální vaskulární choroba. Předložené sloučeniny mohou způsobit regresi atherosklerosy a inhibovat klinické následky atherosklerosy, zejména morbiditu a mortal i tu.

Z hlediska aktivity předložených sloučenin inhibovat syntézu apolipoproteinu B, mohou tyto být formulovány do různých farmaceutických forem pro účely podání. Pro přípravu těchto farmaceutických kompozic se účinné množství jednotlivé sloučeniny, v bázické nebo formě adiční sole s kyselinou, jako účinnou složkou homogenně smísí s farmaceuticky přijatelným nosičem. Uvedený nosič může mít mnoho forem v závislosti na formě přípravku požadované pro podání. Tyto farmaceutické kompozice jsou žádoucí ve vhodné jednotkové dávkové formě, vhodné výhodně pro orální podání, rektální podání nebo pro parenterální injekci. Například při přípravě kompozic v orální dávkové formě může být použito jakékoliv vhodné farmaceutické medium, jako je například voda, glykoly, oleje, alkoholy a podobně v případě orálních kapalných přípravků jako jsou suspenze, sirupy, elixíry a roztoky; nebo pevné nosiče jako jsou škroby, cukry, kaolin, lubrikanty, pojivá, dezintegrační činidla a podobně v případě prášků, pilulí, kapslí a tablet. Pro jejich snadnost podání představují tablety a kapsle nejvýhodnější orální dávkovou jednotkovou formu, a v tomto případě se obvykle používají pevné farmaceutické nosiče. Pro parenterální kompozice bude nosič obvykle zahrnovat sterilní vodu, alespoň ve velké části a spolu s ní mohou být zahrnuty jiné složky pro, například, usnadnění solubility.

Mohou být například připraveny injektovatelné roztoky, ve kterých nosič obsahuje solný roztok, glukozový roztok nebo směs solného a glukozového roztoku. Mohou být také připraveny injektovatelné suspenze, kdy mohou být použity vhodné kapalné nosiče, suspendační činidla a podobně. V kompozicích vhodných pro perkutánní podání popřípadě nosič obsahuje činidlo, zvyšující penetraci a/nebo vhodné smáčecí činidlo, popřípadě spojené se vhodnými aditivy jakéhokoliv charakteru v malých podílech, kde tato aditiva nepůsobí významný škodlivý vliv na kůži. Uvedená aditiva mohou usnadňovat podání na kůži a/nebo mohou napomáhat přípravě požadovaných kompozic. Tyto kompozice mohou být podávány různými způsoby, např. jako transdermální náplast, bodovým nanesením, jako mast. Adiční sole s kyselinami sloučenin obecného vzorce I díky své zvýšené rozpustnosti ve vodě vzhledem k odpovídající bázické formě, jsou mnohem vhodnější pro přípravu vodných kompozic. Je zvláště výhodné formulovat výše uvedené farmaceutické kompozice do jednotkové dávkové formy pro snadnost podání a jednotnost dávky. Dávková jednotková forma jak je tento výraz používán zde v popise, označuje fyzikálně oddělené jednotky vhodné jako jednotkové dávky, kde každá jednotka obsahuje předem stanovené množství účinné složky vypočtené pro dosažení požadovaného terapeutického účinku ve spojení s potřebným farmaceutickým nosičem. Příklady takových jednotkových dávkových forem jsou tablety (zahrnující rýhované nebo potažené tablety), kapsle, pilule, práškové balíčky, oplatky, injektovatelné roztoky nebo suspenze, čajové lžičky, jídelní lžíce a podobně a jejich oddělené násobky.

Odborník v oblasti hyperlipidemie by mohl snadno stanovit účinné denní množství ze zde uváděných výsledků testů. Obecně se přijímá, že terapeuticky účinná dávka by měla být od 0,001 mg/kg do 5 mg/kg tělesné hmotnosti, výhodněji od 0,01 mg/kg do 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti. Bylo by vhodné podávat terapeuticky účinnou dávku jako dvě, tři, čtyři nebo více poddávek ve vhodných intervalech během dne. Uvedené poddávky mohou být formulovány jako jednotkové dávkové formy, například obsahující 0,05 až 250 mg a zejména 0,5 až 50 mg účinné složky na jednotkovou dávkovou formu.

Přesná dávka a četnost podání závisí na jednotlivé použité sloučenině obecného vzorce I, určitém léčeném stavu, obtížnosti léčeného stavu, věku, hmotnosti a obecném fyzickém stavu jednotlivého pacienta jakož i na jiných lécích, které pacient muže přijímat, jak je dobře známo odborníkům v oboru. Navíc je zřejmé, že uvedené účinné denní množství může být sníženo nebo zvýšeno v závislosti na odpovědi léčeného pacienta a/nebo v závislosti na hodnocení ošetřujícího lékaře, předepisujícího sloučeniny podle předloženého vynálezu. Účinná denní dávka se pohybuje ve výše uvedených množstvích, která jsou zde uváděna pouze jako doporučení.

Příklady provedení vynálezu

Pokusná část

Výraz DIPE znamená di isopropylether , MIK znamená methy1 i sobutylketon.

A. Příprava meziproduktů

Příklad 1

a) Chlorid hlinitý (0,3 mol) se opatrně přidá k 1,3-difluorbenzenu (0,26 mol) a směs se zahřívá za intenzivního míchání na 50 °C. Během 15 minut se přidá 3-chlorpropionylchlorid (0,26 mol) při 40 °C (chlazeno ledem) a směs se míchá při 50 °C. Směs se nalije do vody (250 ml), ledu (250 g) a HC1 (25 ml) a 20 min se míchá. Vytvořená sraženina se odfiltruje a extrahuje se CH2CI2 a vodou, získá se 40 g (75 %) 3-chlor-l-(2,4-di-fluorfenyl)-1-propanonu (meziprodukt 1).

b) Směs meziproduktu (1)(0,2 mol), 1,2,4-triazolu (1 mol) a uhličitanu draselného (165 g) ve 2—propanonu (500 ml) se míchá a refluxuje 2 h. Přidá se voda a směs se extrahuje vodou a CH2CI2. Organická vrstva se suší (MgSOá), zfiltruje a odpaří. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií přes silikagel (eluent: CH2CI2/CH3OH 100/0, 99,5/0,5, 99/1, 98/2 a 96/4). Čisté frakce se odeberou a odpaří. Zbytek se převede na hydrochloridovou sůl (1:1) ve 2-propanolu. Sraženina se odfiltruje a suší se ve vakuu při 75 °C, získá se 35,6 g (65 monohydrochloridu l-(2,4-difluorfeny1)-3-(1H-1,2,4-triazol-l-y1)-1-propanonu; t.t. 153,8 °C; (meziprodukt 2).

c) Směs meziproduktu (2( (0,106 mol), 1-butanolu (0,15 mol) a 4-methylbenzensulfonové kyseliny (24 g) v methylbenzenu (500 ml) se míchá a zahřívá. Přidá se 1,2,3-propantriol (0,52 mol) a směs se míchá a refluxuje 7 h. Směs se ochladí, částečně se odpaří, rozpustí v CH2CI2, neutralizuje s vodným roztokrm NaHCOs a promyje se jednou vodným roztokem NaHCOs· Organická vrstva se oddělí, suší (MgSO*), odfiltruje a odpaří se na olej, získá se 31,9 g (96 %) (±)-(ci s +trans)-2-(2,4-di fluorf enyl)-2-[2-(1Η-1,2,4-triazol1—yl)ethyl]-l,3-dioxolan-4-methanolu (meziprodukt 3).

d) Směs meziproduktu (3) (0,1 mol) 4-methylbenzensulfonylchloridu (0,13 mol) a N,N-dimethy1-4pyridinaminu (0,5 g) v N,N-diethylethanaminu (20 ml) a dichlormethanu (250 ml) se íchá přes noc na olejové lázni. Směs se dvakrát extrahuje vodou a vrstvy se oddělí. Spojené organické vrstvy se suší (MgSO*), odfiltrují a odpaří se při teplotě místnosti, získá se 51,3 g zbytku. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu (eluent: CH2CI2/CH3OH

98/2). Čisté frakce se oddělí a odpaří. Frakce 1 se trituruje v n-CíHgOH. Sraženina se odfiltruje, promyje se n-C^HgOH a DIPE a suší se při teplotě místnosti, získá se 23,2 g (50 %) (+)-trans-2-(2,4-di fluorf eny1)-2-[2-(lH-l,2,4-triazol1-yl)ethyl]-1,3-dioxolan 4-methylbenzensulfonátu (ester); t.t. 101,2 °C (meziprodukt 4). Frakce 2 se trituruje v MIK a DIPE, převede se na sůl s kyselinou 4-methylbenzensulfonovou (1:1) a suší se při teplotě místnosti, zská se 9,6 g (+)-ci s-2-(2,4-di fluorf enyl)-2-[2-(1Η-1,2,4-triazol-l-yl)ethyl]-l,3-dioxolan-4-methanol 4-methylbenzensulfonátu (ester) 4-methylbenzensulfonát (1:1)(meziprodukt 5).

Podobným způsobem se připraví (+)-trans-2-(4-chlorf eny1)-2-[2-(lH-l,2,4-triazol-l-yl)ethyl]~ 1,3-dioxolan-4-methanol 4-methylbenzensulfonát (ester); t.t. 96,7 °C (meziprodukt 6).

Příklad 2

a) Směs 1H-1,2,4-triazol-4-aminu (44 g) , 2-brom-l-(1-naftalenyl)ethanonu (200 g) a acetonitrilu (1000 ml) se míchá 3 hodiny pod teplotou refluxu. Po ochlazení se vysrážený produkt odfiltruje, promyje se acetonitri lem a suší ve vakuu, získá se 209 g (78,4 %)

4-amino-l-[2-(1-naf talenyl)-2-oxoethyl] — 1Η—1,2,4-triazoliumbromidu; t.t. 170 °C (meziprodukt 7).

b) Ke směsi meziproduktu (7) (209 g) a kyseliny chlorovodíkové (1636 ml) se přidá roztok kyseliny dialkylfosforité (50%)(181

g) . Ke směsi se přikape roztok dusitanu sodného (87 g) ve vodě (299 ml). Po ukončení přidávání se v míchání pokrčauje 16 hodin při teplotě ístnosti. Vysrážený produkt se odfiltruje.

promyje se vodou a vyjme se do vody. Směs se zpracuje s hydroxidem amonným. Produkt se odfiltruje a krystaluje z methylbenzenu. Produkt se odfiltruje a suší, získá se 102 g (68,2 %)

1-(1-naftaleny1)-2-(1H-1,2,4-triazol-l-y1)ethanonu, t.t. 130 °C (meziprodukt 8).

c) Směs meziproduktu (8) (102 g), 1,2,3-propantriolu (123 ml) kyseliny methansulfonové (400 ml) se míchá 24 hodin při 60 °C. Takto získaná směs se přikape k roztoku hydrogenuhličitanu sodného (500 g) ve vodě a dichlormethanu. Po ukončení přidávání se produkt extrahuje dichlormethanem. Extrakt se promyje vodou, suší, filtruje a odpaří, zbytek se krystaluje ze 4-methy1-2-pentanonu. Produkt se odfiltruje a suší, získá se 50,8 g (38,8 %) (cis+trans)-2-(1-naftaleny1)-2-(1H—1,2,4triazol-l-ylmethyl)-l,3-dioxolan-4-methanolu (meziprodukt 9).

d) Míchá se směs meziproduktu (9) (0,116 mol) a N,N-dimethvl-4-pvridinaminu (3 g) v dichlormethanu (300 ml), ethylacetátu (300 ml) a N.N-diethvlethanaminu (100 ml). Přidá se 2-naftalensulfonylchlorid (0,15 mol) a směs se míchá přes noc. Směs se nalije do vody a oddělí se. Organická vrstva se suší, filtruje a odpaří. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií přes silikagel (eluent: (CH2CI2/CH3OH 96/4)/hexan/EtOAc 50/20/30). Čisté frakce se oddělí a odpaří. Zbytek se krystaluje z DIPE/2-propanolu, získá se 12,8 g (22 %) ( + )- cis-[2-(1-naf taleny1)-2-(1H-1,2,4-triazol-l-ylmethyΟΙ ,3-dioxolan-4-ylmethyl 2-naftalensulfonátu (meziprodukt 10).

Podobným způsobem se připraví (±)-cis-[2-(lH-imidazol-l-ylethyl)-2-(1-naf talenyl)1,3-dioxolan-4-ylmethyl 2-naftalensulfonát (meziprodukt 11)·

Příklad 3

a) Směs IH-pyrazolu (1,3 mol) ve 4-methyl-2-pentanonu (500 ml) se míchá a refluxuje. Po kapkách se přidá

1-(2,4-difluorfeny1)-2-chlorethanon (0,26 mol) rozpuštěný ve 4-methy1-2-pentanonu (500 ml) a směs se míchá a refluxuje 3 h. Směs se ochladí, nalije se do vody a oddělí. Organická vrstva se odpaří. Zbytek se vymíchá v HCl/vodě, odfiltruje a promyje se vodou. Sraženina se rozmíchá v hexanu, zfiltruje a suší ve vakuu při 45 °C, získá se 45 g (78 %)

1-(2,4-difluorfeny1)-2-(IH-pyrazol-l-yl)ethanonu; t.t. 76,4 °C (meziprodukt 12).

b) Směs meziproduktu (12) (0,17 mol) a 1,2,3-propantriolu (0,85 mol) v kyselině methansulfonové (150 ml) se míchá při teplotě místnosti 48 h a pak při 50 °C 2 dny. Směs se ochladí, nalije se do nasyceného roztoku NaHCOa/HzO a extrahuje se CH2CI2. Organická vrstva se suší, odfiltruje a odpaří. Zbytek (48 g) se rozmíchá v DIPE. Sraženina se odfiltruje a suší ve vakuu při 60 °C, získá se 46,7 g (93 %) (±)-(cis+trans)-2(2,4-difluorfeny1)-2-(IH-pyrazol-l-ylmethyl)-!,3-dioxolan4-methanolu (meziprodukt 13).

Směs meziproduktu (13) (0,157 mol) a

N,N-dimethy1-4-pyridinaminu (5 g) v dichlormethanu (500 ml) a N.N-diethylethanaminu (60 ml) se míchá při 10 °C. PO částech se přidá 2-naftalensulfonylchlorid (0,175 mol) a směs se míchá 4 dny při teplotě místnosti. Směs se nalije do vody a extrahuje se pomocí CH2CI2. Organická vrstva se promyje vodou, suší, zfiltruje a odpaří. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu (eluent: CH2CI2/CH3OH 99/1). Frakce 1 se oddělí a odpaří. Zbytek se rozmíchá v DIPE a zfiltruje se. Sraženina se suší ve vakuu při 50 °C, získá se 30 g (39 %) (±)—cis—[2-(2,4-difluorfenyl)-2-(lH-pyrazol-l-ylmethyl)-l,3dioxolan-4-yl]methyl-2-naftalensulfonátu; t.t. 108,8 °C (meziprodukt 14).

B. Příprava konečných sloučenin

Příklad 4

K míchanému roztoku

2,4-dihydro-2-[4-[4-(4-hydroxyfenyl)-l-piperazinyl]-fenyl]4-propy1-3H-1,2,4-triazo1-3-onu (5,1 g) v dimethyl sulfoxidu (150 ml) se přidá 50% disperze hydridu sodného (0,65 g). Směs se míchá při 50 ⁰C dokud pění. Potom se přidá cis-[2-(2,4-dichlorf eny1)-2-(IH-imidazol-l-ylmethyl)-l,3dioxolan-4-ylmethyl]-methansulfonát (5,5 g) a v míchání se pokračuje 4 hodiny při 80 °C. Reakční směs se ochladí, nalije se do vody a produkt se extrahuje dichlormethanem. Spojené extrakty se promyjí zředěným roztokem hydroxidu sodného, suší, zfiltrují a odpaří. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití směsi dichlormethanu a methanolu (98,5:1,5 objemově) jako elučního činidla. Čisté frakce se oddělí a eluční činidlo se odpaří. Zbytek se krystaluje ze 4-methyl-2-pentanonu. Produkt se odfiltruje a suší, získá se 3,8 g (42 %) cis-2~[4-[4-[4-[2-(2,4-dichlorfeny1)-2-(1Himidazol-l-ylmethyl)-l,3-di oxolan-4-y1methoxy]fenyl]-lpiperaziny1]feny1]2,4-dihydro-4-propyl-3H-l,,4-triazo1-3-onu; t.t. 177,2 °C.

Tabulka 2

S1 .č.	Rl	R2	Ar	fyzik.data
1	(CH₂)2CH₃·	H	2,4-di chlorf enyl	cis; t.t. 177,2 °C
2	ch₂ch₃	H	2,4-di chlorf enyl	cis; t.t. 194,1 °C
3	ch₃	H	2,4-di chlorf enyl	cis; t.t. 234,7 °C
4	(CH₂)2CH₃	ch₃	2,4-di chlorf enyl	cis; t.t. 182,2 °C
5	ch₃	ch₃	2,4-di chlorf enyl	cis; t.t. 209,1 °C
6	ch₂ch₃	ch₃	2,4-dichlorfenyl	cis; t.t. 195 °C
7	CH(CH₃)₂	H	2,4-dichlorfenyl	cis; t.t. 187,7 °C
8	CH(CH₃)2	ch₃	2,4-di chlorf enyl	cis; t.t. 188,2 °C
9	CHCH₃)2	H	1-naf talenyl	cis; t.t. 182,1 °C

Tabulka 3

N

Sl.č. R1	R2	X	Ar	fyzik.dat
10	CH(CH₃)2	H	CH	2,4-di fluorf enyl	cis	t.t.177,0
11	(CH₂)2CH3	H	N	2,4-dichlorfenyl	cis	t.t. 192,9
12	ch₃	H	N	2,4-dichlorf enyl	cis	t.t.219,9
13	CH2CH3	H	N	2,4-dichlorf enyl	cis	t.t.213 °C
14	(CH₂)₂CH3	CH3	N	2,4-dichlorfenyl	cis	t.t.197,4
15	CH₂CH₃	CH3	N	2,4-dichlorfenyl	cis	t.t.212,1
16	ch₃	CH3	N	2,4-dichlorf enyl	cis	t.t.212,9
17	CH(CH₃)₂	H	N	2,4-dichlorf enyl	cis	t.t.190,3
18	CH(CH₃)2	CH3	N	2,4-dichlorfenyl	cis	t.t.185,6
19	CH(CH₂CH₃)CH3	H	N	2,4-di fluorf enyl	cis	t.t.161,4
20	CH(CH₂CH₃)CH3	H	N	4-fluorf enyl	cis	t.t.171,5
21	CH(CH₂CH3)CH3	H	N	2,4-di fluorf eny1	cis 4 Cl	t.t.108,6 I3SO3H.2H2O
22	CH(CH₂CH3)CH3	H	N	2,4-dichlorfenyl	cis;	t.t.151,9
23	CH(CH₃)2	H	N	2,4-di fluorf enyl	cis	t.t.212,4
24	CH(CH₃)2	H	N	1-naf taleny1	cis;	t.t.221,0

Tabulka 4

Sl.č. Ri R2

f yz ik.data

CH(CH₃)CH₂CH₃ H

CH(CH₃)CH₂CH3 H

CH(CH₃)CH₂CH₃ H

2, 4-difluorfenyl

2, 4-di fluorf enyl 4-chlorf enyl trans;t.t.188,1 °C cis; t.t.157,3 °C trans;t.t.168,8 °C

Farmakologický příklad

Příklad 5

Test inhibice apolipoproteinu B (apo B)

Kultivované lidské jaterní buňky (HepG2-buňky), které syntetizují a secernují nízkohustotní 1ipoproteiny, byly inkubovány přes noc při 37 °C v kapalném mediu, obsahujícím radioaktivně značený leucin. Takto radioaktivně značený leucin byl inkorporován do apolipoproteinu B. Kapalné medium bylo dekantováno a apolipoprotein B byl izolován pomocí dvojitého imunosrážení, tj. nejprve byla přidána apolipoprotein B-specifická protilátka (protilátka 1) ke kapalnému mediu a následně byla přidána druhá protilátka (protilátka 2), která se specificky váže ke komplexu apoB-protilátkai. Takto vytvořený komplex apoB-protilátkai-protilátka2 se vysrážel a byl izolován odstředěním. Kvantifikace množství apolipoproteinu B syntetizovaného během noci se provede z měření radioaktivity izolovaného komplexu. Pro měření inhibiční aktivity testované sloučeniny byla testovaná sloučenina přidána ke kapalnému mediu v různých koncentracích a koncentrace apolioproteinu syntetizovaného za přítomnosti testované sloučeniny (koncentrace apoB(po) byla porovnávána s koncentrací apolipoproteinu, která byla syntetizována za nepřítomnosti testované sloučeniny (koncentrace apoB(kontrola)). pro každý pokus byla inhibice tvorby apolipoproteinu B vyjádřena jako % inhibice = 100 x (1 - koncentrace apoB(po)/koncentrace apoB(kontrola)).

Jestliže bylo provedeno více pokusů při stejné koncentraci, byla vypočtena průměrná hodnota inhibice pro tyto pokusy. Byly rovněž vypočteny hodnoty IC50 (koncentrace léčiva potřebná pro snížení apoB sekrece na 50 % kontroly).

Tabulka 5

Sloučenina č.	ICsopM
4	1,00
7	0,63
9	0,56
10	0,29
17	0,72
19	0,17
20	0,86
22	0,39
23	0,34

240,91

250,23

260,30

270,27

Příklady kompozic

Následující formulace uvádějí typické příklady farmaceutických kompozic v jednotkové dávkové formě vhodné pro systémové nebo topické podání teplokravným živočichům v souladu s předloženým vynálezem.

Aktivní složka (A.I.) jak je tento výraz použitý v těchto příkladech se týká sloučeniny obecného vzorce I, její N-oxidové formy, její farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou nebo její stereochemicky isomerní formy.

Příklad 6

Orální roztoky g methy1-4-hydroxybenzoátu a 1 g propy1-4-hydroxybenzoátu se rozpustí ve 4 1 vroucí čištěné vody. Ve 3 1 tohoto roztoku se nejprve rozpustí 10 g kyseliny 2,3-dihydroxybutandiové a potom 20 g A.I. Posledně uvedený roztok se spojí se zbývající částí prvně vytvořeného roztoku a přidá se k němu 12 1 1,2,3-propantriolu a 3 1 70% roztoku sorbitolu. 40 g sacharinu sodného se rozpustí v 0,5 1 vody a přidají se 2 ml malinové a 2 ml angreštové esence. Posledně uvedený roztok se spojí s předchozím, přidá se voda q.s. na objem 20 1 za získání orálního roztoku, obsahujícího 5 mg A.I. na čajovou lžičku (5 ml). Výsledný roztok se naplní do vhodných zásobníků.

Příklad 7

Kapsle g A.I., 6 g laurylsulfátu sodného, 56 g škrobu, 56 g laktozy, 0,8 g koloidního oxidu křemičitého a 1,2 g stearátu hořečnatého se intenzivně vzájemně promísí. Výsledná směs se následně naplní do 1000 vhodných tvrzených želatinových kapslí, obsahujících každá 20 mg A.I.

Příklad 8

Filmem potažené tablety

Příprava tabletového jádra

Směs 100 g A.I., 570 g laktozy a 200 g škrobu se dobře promísí a potom zvlhčí s roztokem 5 g doďecylsulfátu sodného a 10 g polyvinylpyrrolidonu (Kollidon-K 90) v asi 200 ml vody. Vlhká prášková směs se prošije, suší a opět prošije. Potom se přidá 100 g mikrokrystalické celulózy (Avicel) a 15 g hydrogenovaného rostlinného oleje (Sterotex). Směs se dobře promísí a slisuje se do tablet, získá se 10000 tablet, obsahujících každá 10 mg aktivní složky.

Potah

K roztoku 10 g methylcelulozy (Methocel 60 HG) v75 ml denaturovaného ethanolu se přidá roztok 5 g ethylcelulozy (Ethocel 22 cps) ve 150 ml dichlormethanu. Potom se přidá 75 ml dichlormethanu a 2,5 ml 1,2,3-propantriolu. Roztaví se 10 g polyethylenglykolu a rozpustí se v 75 ml dichlormethanu.

Posledně uvedený roztok se přidá k předchozímu a pak se přidá 2,5 g oktadekanoátu hořečnatého, 5 g polyvinylpyrrolidonu a 30 ml koncentrované barevné suspenze (Opaspray K—1—2109) a celá směs se homogenizuje. Tabletová jádra se potáhnou takto získanou směsí v potahovacím zařízení.

Příklad 9

Injektovatelný roztok

1,8 g methyl-4-hydroxybenzoátu a 0,2 g propy1-4-hydroxybenzoátu se rozpustí v asi 0,5 1 vroucí vody pro injekce. Po ochlazení na asi 50 °C se za míchání přidají 4 g kyseliny mléčné, 0,05 g propylenglykolu a 4 g A.I. Roztok se ochladí na teplotu místnosti a doplní se vodou pro injekce q.s. do objemu 1 1 za získání roztoku 4 mg/ml A.I. Roztok se sterilizuje filtrací (U.S.P. XVII str.811) a naplní do sterilních zásobníků.

Claims

NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce I

kde R¹ je Ci-ioalkyl, C3-7cykloalkyl nebo Ci-ealkyl substituovaný C3-7cykloalkylem;

R² je vodík nebo Ci-6alkyl;

Alk představuje Ci-salkandiy1;

-A- představuje dvojvazný radikál vzorce

-CH=CH-N=CH- (a),

-N=CH-N=CH- (b),

-CH=N-N=CH- (c),

-CH=CH-CH=N- (d) ;

kde v uvedených dvojvazných radikálech atom vodíku může být nahrazen Ci-6alkylem; a Ar je nesubstituovaný fenyl; fenyl substituovaný až dvěma substituenty vybranými ze skupiny, zahrnující halogen, Ci-Cealkyl nebo Ci-ealkyloxy;

nesubstituovaný naftyl; nebo naftyl substituovaný až dvěma substituenty vybranými ze skupiny, zahrnující halogen, Ci-Cealkyl nebo Ci-&alkyloxy; její stereochemicky isomerní formy a její farmaceuticky přijatelné adiční sole s kyselinami.
2. Sloučenina podle nároku 1, kde Ar je nesubstituovaný fenyl; fenyl substituovaný až dvěma atomy halogenu; nesubstituovaný naftyl; nebo naftyl substituovaný až dvěma atomy halogenu.
3. Sloučenina podle nároku 2, kde R¹ je methyl, ethyl, propyl, 2-propyl nebo 2-butyl.
4. Sloučenina podle nároku 1, kterou je ci s-2-[4-[4-[4-[[2-(2,4-difluorfeny1)-2-(1H-1,2,4-triazol-l-yl methyl)-1,3-di oxo 1an-4-y1]methoxy]f enyl]-2,4-dihydro-4-(lmethylpropy1)-3H-1,2,4-triazol-3-on nebo její stereochemicky isomerní forma nebo její farmaceuticky přijatelná adiční sůl s kyselinou.
5. Farmaceutická kompozice, obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a jako aktivní složku terapeuticky účinné množství sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4.
6. Způsob přípravy farmaceutické kompozice podle nároku 4, kdy se terapeuticky účinné množství sloučeniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 homogenně smísí s farmaceuticky přijatelným nosičem.
7. Meziprodukt obecného vzorce III, kde -A- je dvojvazný radikál definovaný v nároku 1 a Ar je nesubstituovaný naftyl nebo naftyl substituovaný až dvěma atomy halogenu.
8. Meziprodukt obecného vzorce III, kde Ar má význam definovaný v nároku 1 a -A- je dvojvazný radikál vzorce (d).
9. Meziprodukt obecného vzorce III, kde -A- a Ar mají význam definovaný v nároku 1 a Alk je Cz-3alkandiy1.
10. Sloučenina podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 pro použití jako léčivo.
11. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I, vyznačující se tím, že se

a) meziprodukt obecného vzorce II, kde R¹ a R² mají význam definovaný v nároku 1 O-alkyluje s meziproduktem obecného vzorce III, kde —A—, Alk a Ar mají význam definovaný v nároku 1 a W je vhodná odštěpitelná skupina jako je halogen nebo sulfonyloxy odštěpitelná skupina,

b) meziprodukt vzorce obecného IV, kde -A-, Alk a Ar a R² mají význam definovaný v nároku 1, N-alkyluje s meziproduktem obecného vzorce V, kde Ri má význam definovaný v nároku 1 a W je vhodná odštěpitelná skupina jako je halogen nebo sulfonyloxy odštěpitelná skupina,

R^W (V)

nebo se popřípadě převedou sloučeniny obecného vzorce I jedna ve druhou reakcí transformace funkční skupiny; a je-li to žádoucí, převede se sloučenina obecného vzorce I na terapeuticky účinnou netoxickou adiční sůl s kyselinou nebo opačně, převede se adiční sůl s kyselinou na formu volné báze s alkalií; a/nebo se připraví její stereochemicky isomerní formy.