CZ332798A3 - Topné těleso a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Topné těleso a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká topného tělesa s první deskou a druhou deskou, které navzájem přiléhají uvnitř prvního úseku a tvoří pomocí prvního prolisu alespoň jedné z desek alespoň na čele topného tělesa kanál k vedení topného média, přičemž druhá deska je opatřena mimo první úsek druhým úsekem k vytvoření alespoň jednoho boku topného tělesa. Vynález se rovněž týká způsobu výroby tohoto topného tělesa.

Dosavadní stav techniky

Takovéto topné těleso je známé z DE 195 35 280 AI. Zde jsou dvě navzájem svařené poloskořepiny dvakrát pravoúhle ohnuty, přičemž čelní plochy jsou provedeny bez prolisů a zadní plochy jsou opatřeny prolisy k vytvoření stěnové trubky na zadní straně topného tělesa. Nevýhodné přitom je, že při přiložení krytu topného tělesa se vytváří nepěkná spára mezi polovinami skořepin a krytem topného tělesa a kryt se musí na boční plochy například přišroubovat pomocí přídavných upevňovacích prostředků.

Topné těleso se z optických důvodů často opatřuje kryty topného tělesa a bočními plochami topného tělesa, které jsou například s topným tělesem sešroubovány. Sešroubování jsou jednak nákladná a jednak mezi krytem topného tělesa, bočním dílem a topnými plochami tvořenými poloskorepinami a vedoucími topné médium vznikne nepěkná mezera.

Podstata vynálezu ·· AA * · A A

A AAA

AAAA A

A A A

AA AA

Úkolem vynálezu je vytvořit topné těleso, které z boku jakož také zepředu vytváří opticky průběžný obraz a může se jednoduše opatřit krytem topného tělesa.

Úkol je vyřešen předmětem nároků 1 a 31. Výhodná další provedení vyplývají ze závislých nároku.

Vynález spočívá v nové myšlence opatřit desky, které tvoří topné plochy, prolisy nejen za účelem vedení topného média a k vytvoření dutin, nýbrž použít prolisy také ke zkrášlení optického dojmu zejména v souvislosti s topným krytem. Přitom slouží prolisy současně ke zjednodušení spojení mezi deskymi a krytem topného tělesa.

Podle vynálezu je jedna z obou desek, nebo poloskořepin, opatřena prolisem také v boční oblasti topného tělesa, ve které není vedení topného média. Pomocí těchto prolisů se vytvoří v protikladu k dosavadním topným tělesů s integrovanými plochými bočními plochami nebo přišroubovanými plochými bočními plochami řada možností provedení. Pomocí prolisu lze zachytit okraj překrývajícího krytu a prolisem je možné uvést do optického souladu čelní stranu topného tělesa, ve které se umožňuje téměř plynulý průběh povrchu. Tímto opticky pěkným překrytím se ale také dociluje technická výhoda, že se může do oblasti překrytí vložit při pozorování z venku neviditelný upevňovací prostředek. V těchto souvislostech se odkazuje na přihlášku vynálezu 29 710 646.5 stejného přihlašovatele o názvu “Kryt topného tělesa-fixační zařízení, ve které je popsán skrytě umístěný upevňovací prostředek k fixaci krytu topného tělesa.

Vedle již uvedené výhody existuje dále výhoda, že prolis může být na bočních plochách, případně mimo vlastní topnou plochu vytvořen tak, že na něj přiléhá svými prehyby, případně okraji kryt topného tělesa a vytváří tak jeho • · • · · · · • · ··· * · ♦ · · · ♦· mechanickou operu. Dále se optický výraz zlepší, protože se vytvoří přímý přechod mezi krytem topného tělesa a deskami.

K zajištění takovéhoto úkolu a/nebo plynulého optického přechodu se vytvoří na horním konci, tedy v blízkosti krytu topného tělesa, stupňovitá šikmá plocha, takže hrany krytu topného tělesa mohou přiléhat na stupeň tvořený touto šikmou plochou nebo kryt topného tělesa přechází na povrch prolisu přednostně bez mezery nebo jen s malou mezerou.

K zajištění pokud možno plynulého přechodu jsou stupňovité šikmé plochy přednostně umístěny pokud možno horizontálně. Uhel 20° oproti horizontále již ale také dává opticky sympatické výsledky.

Poněvadž okraje krytu topného tělesa jsou přednostně ohnuty kolmo dolů, má prolis přednostně na horním okraji zalomený průběh, takže za prvé je ohnutí krytu topného tělesa v oblasti překrytí vytvořeno rovnoběžně s horním okrajem desky a za druhé povrch kolmého ohnutí přechází plynule do povrchu prolisu. Přitom se usiluje zejména také o lícované uložení krytu topného tělesa. Přednostně se však mezi topné těleso a kryt topného tělesa vkládá těsnící prostředek k proti působení proti zkřivení, viz. k tomu shora uvedenou přihlášku vynálezu Kryt topného tě1esa-fixační zařízení.

K zajištění stejnoměrného přechodu krytu topného tělesa do plochy prolisu jsou přednostně první a druhý prolis vytvořeny stejně hluboké, takže se zabraňuje nepěknému výčnělku.

Přednostně se hrana stupňovité šikmé plochy druhého prolisu volí rovnoběžně s horní hranou druhé desky, takže se mezi ohybem krytu topného tělesa a prolisem vytvoří hladká dosedací linie, případně stejnoměrná mezera. V této souvislosti »··«

A A ·

AA A* Μ ♦ · · · · A • · · · · * * · * ··· A » se odkazuje na to, že mezera mezi krytem topného tělesa a prolisera je u předloženého vynálezu zřetelně nenápadnější, než průběžná mezera mezi krytem topného tělesa a deskami u stavu techniky. Protože mezera není na základě odstupu prolisu hluboká, nepůsobí proto také jako tmavá a tím nápadná mezera.

Rozsah překrytí mezi deskami a krytem topného tělesa může být například zvolen pro boční oblast s čelní oblast odlišný. Přednostně je však překrytí stejné. Proto je také přednostně stupňovitý tvar prvního a druhého prolisu vytvořen na horním konci, zejména druhé desky, ve stejné výšce.

K doplnění opticky jednotného vzhledu a zajištění pokud možno plynulého přechodu mezi krytem topného tělesa a prolisem, je vytvořen druhý prolis od čelní strany topného tělesa kolem rohu a přes boční oblast. Poněvadž boční plochy topného tělesa jsou přednostně vytvořeny ohybem druhé desky, jsou navržena opatření, k zabránění vytvoření záhybů, když se má druhý prolis pravoúhle ohnout. Přitom se u těchto opatření může například jednat o naříznutí druhé desky na horní hraně, na které se má deska ohnout. Takovýto zářez je vytvořen pod krytem a není proto patrný.

Topné těleso může být vytvořeno tak, že se vytvoří kanál pro topné médium dopňujícími se prolisy nebo vybouleninami desek. Prolis však také může mít jen jediná deska a druhá deska zůstává plochá. Tak lze například vyrobit z vnější strany zcela hladké plošné topné těleso, které má ve svém vnitřku žebra k průchodu topného média. V tomto případě tedy nemá vně ležící druhá deska v prvním úseku žádné prolisy a má jen v druhém úseku na boku topného tělesa například dovnitř směřující prolisy, na které lze zevnitř položit kryt topného tělesa. Přednostně je však ke zvětšení kanálu k průchodu topného média vně ležící deska, přednostně druhá ··« · * ·* • ·♦ •« ♦ • · ·· «· ··· · · • · · ·* ·· deska, rovněž v prvním úseku strukturována, případně lisována, zejména je opatřena žebry.

K úspoře materiálu a k ulehčení ohybu k vytvoření bočních ploch je první deska, přednostně uvnitř ležící deska, vytvořena kratší než druhá deska a je umístěna v podstatě jen přes topná žebra a přes čelní stranu topného tělesa. Na okraji přesahu mezi první deskou a druhou deskou je první deska přivařena švovým svařováním podél linie probíhající shora dolů k druhé desce. Při tomto svařování může dojít k nepěkným obtiskům a k vytvoření šupinkového svaru, poněvadž se svařovací materiál například při švovém svařování vytvrdí teprve po vytvoření svarového švu. Takovýto svár lze zlepšit pomocí broušení nebo kartáčování. Vytvoření vrstvy okují lze zabránit svařováním v ochranné atmosféře nebo ji lze následně odstranit mechanickým obrobením. Podle vynálezu je v přechodové oblasti mezi prvním úsekem a druhým úsekem vytvořen odskok z vnější plochy topného tělesa, přičemž se přednostně jedná o nelisovanou oblast. Tím nastává svařování, viděno z venku, v prohlubni, takže případné rýhy svaru jsou málo patrné, poněvadž je ve srovnání s obvyklými čelními topnými tělesy a bočními plochami topných těles přesazen zpět. Z těchto důvodů se v přechodové oblasti nebo v oblasti odskoku mezi prvním úsekem a druhým úsekem volí šířka této oblasti odskoku co možná nejmenší. Přednostně je však taková, aby se získal dostatečný prostor k zavedení svařovacího zařízení do oblasti odskoku. Dále se dbá na to, že šířka oblasti odskoku je harmonizována s ostatními prolisy. Jako praktická se jeví v této oblasti šířka 1 cm nebo méně.

Druhý prolis má přednostně také ve druhém úseku na straně odvrácené odvrácené od prvního úseku zadní výstupek. Tento zadní výstupek má dvojí funkci. Za prvé slouží u topného tělesa jako stínová spára k zajištění pěkného ukončení u stěny. Za druhé přednostně rovněž není tento zadní výstupek lisován *· <· * « ··· • · • · ·· · · · · ·· ·· • · · · « • · · · · • « ··· * · v · · · ·· ·· ·· a lze ho tím jednoduše při výrobě rozdělit, což ulehčuje sériovou výrobu desek z nekonečného materiálu. Toto je dále blíže objasněno v souvislosti se způsobem.

Přednostně je ve stínové spáře, případně rovněž na uvedeném zadním výstupku vytvořena příložka. která je přednostně vyražena a je přehnuta dovnitř topného tělesa. Tato příložka se může buď ohnout nahoru a tím tvoří plochu rovnoběžnou s přední stranou topného tělesa nebo dolu a tím tvoří plochu rovnoběžnou s podlahou. Tato příložka má opět dvě funkce. Jednak umožňuje nasazení krytu topného tělesa s překrytím. Jednak umožňuje skryté upevnění krytu topného tělesa na desce například také pomoci šroubů.

U shora popsaných prolisů se dosahuje vyboulení lisováním a okraje nejsou lisovány. Toto se může samozřejmě provést také naopak.

Předložený vynález se dále týká způsobu výroby již popsaného topného tělesa. K tomu se přednostně odvine nekonečný materiál, například pásovitý materiál. V případě pásovitého materiálu se přednostně jedná o tenký plech. Tento tenký plech se zavede do lisovacího nástroje. Pomocí lisovacího nástroje se plech opatří alternativně v prvním úseku prvními prolisy a v druhém úseku druhými prolisy.

k vytvoření polovin po obou stranách přednostně ve středu. Na místě rozdělení není přednostně druhý úsek lisován. Nelisovaný úsek současně slouží jako stínová spára, případně zadní výstupek, jak bylo uvedeno shora. Po výrobě první desky se švovým svařováním spojí s první deskou deska. Potom se druhá deska ohne podél podélné hrany bočních ploch topného tělesa. Učiní se příslušná zabránění zborcení při přeložení druhého úseku.

Přitom se druhý úsek prvního úseku rozdělí, druhá k vytvoření opatření k

Proto se například na místě, na kterém je vytvořena podélná hrana, provede na horním konci druhé desky zářez nebo se • 4 44 • 4 4 4 · · 4 44 * 444 4 4

4 4 4 «4 44 materiál vystřihne.

Přehled obrázků na výkresech

V následujícím .jsou blíže objasněny příklady provedení podle vynálezu pomocí přiložených výkresů, přičemž jsou patrné další výhody a znaky vynálezu. Na výkresech znázorňuje:

obr. 1 pohled na nákres části topného tělesa podle vynálezu, obr. 2a pohled zepředu na topné těleso podle vynálezu před ohybem bočních dílů,

obr.	2b	bokorys bočních	topného tělesa dílů,	podle vynálezu	před	ohybem
obr.	2c	půdorys bočních	topného tělesa dílů,	podle vynálezu	před	ohybem
obr .	3	topné těleso podle vynálezu s ohnutými bočními	díly,
obr .	4a	provedení prolisu topného tělesa na bočním topného tělesa,	okraji
obr .	4b	další okraji	provedení prolisu topného tělesa .	topného tělesa	na	bočním

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna druhá deska 2., která sestává z prvního a druhého úseku 2a, 2 b . První deska i se rozkládá jen nad prvním úsekem 2 a . V první desce i je vytvořen první prolis 12 první desky 1,. Tento první prolis 12 první desky i tvoří • * · · · • 0 0

0·0 •0 00 0* • · 0 0«· 0* 0 0 0«

0 · 000 0 «

0 0 0 0 ·· 0· 00 s odpovídajícími prolisy ve druhé desce 2. meziprostor k vedení topného média. První prolis 12 první desky i je klenutý z nákresny. Mezi oblastí 10 bez prolisu a prvním prolisem 1 2 první desky 1 .je vytvořen vylisovaný šikmý stupeň 11 , který spojuje plošný první prolis 12 první desky 1 prolisu. Plocha 14 je opět bez prolisu a prolisem 12 první desky je spojena pomocí plošného odskoku 13 .

s oblastí 10 bez s plošným prvním

První deska 1 je přednostně pomocí oblasti 10 bez prolisu spojena po celém prvním úseku 2a s druhou deskou 2., Druhá deska 2. má ve druhém úseku 2b druhý prolis 22 druhé desky 2, který je vytvořen kolem rohu. Stupňovitá lisovaná šikmá plocha 21 spojuje druhý proljs 22 druhé desky 2 s oblastí _2_0 bez prolisu druhé desky 2. Šikmá plocha 21 leží ve stejné výšce jako šikmý stupeň 11 . Druhá deska 2 má v prvním úseku 2a další neznázorněný prolis, který je komplementární ke znázorněnému prvnímu prolisu 12 první desky i· Prolisovaný stupeň druhé desky 2 komplementární k šikmému stupni 11 leží nahoře ve stejné výšce jako stupňovitá přechodová šikmá plocha 21 druhého prolisu 2 2 druhé desky 2..

Ve shodě se spodní oblastí 1 0 ' bez prolisu na spodním konci první desky 1 a komplementární plochou bez prolisu na spodním konci druhé desky 2 v prvním úseku 2a má druhá deska 1 ve druhém úseku 2b v oblasti na svém spodním konci nelisovaný odskok .24., který odskakuje ve výšce 23 z druhého prolisu 2 2 druhé desky 2, jako je to u prvního prolisu 12 první desky 1 na spodním konci první desky 1.

Obr. 2a ukazuje druhou desku 2 s navařenou první deskou 1 v neohnutém stavu v pohledu z vnitřku topného tělesa. Provedení prolisu 12 již popsané v souvislosti s obr. 1 a jeho první deskou 1 není zcela patrné. Místo toho je znázorněno provedení první poloskořepiny 1'', znázorněné na obr. 2c, která tvoří spolu s druhou po 1oskořepinou 2,'' další topnou plochu * »·· φφ ♦ • · ·· • · • φ ·«« ·ΦΦ •Φ • ·· ·· ♦ · · φ · φ · φ · · · φφ • φ φ · ··φ φ φ φ φ · φ φ φ ··· ·· · ·· vedoucí topné médium v blízkosti stěny. Provedení se však podobá provedení znázorněnému na obr. 1 v souvislosti s první deskou 1, proto byly vztahové značky opatřeny zdvojenou čárkou.

Za první po 1oskořepinou 1'' jsou patrné díly první desky J_ spolu s oblastí 10 bez prolisu, šikmým stupněm 11 a prvním prolisem 12 první desky ,1, které již byly popsány na obr. 1. Za první deskou ± je opět patrný druhý úsek 2b druhé desky 2, která je na první desku 1 přivařena. Druhá deska 2 má oblast 20 bez prolisu druhé desky 2., šikmou plochu 2 1 . druhý prolis 2 2 druhé desky 2. a nelisovaný odskok 2 4 a výšku 2 3 . které jsou patrné na obr. 1. Není však ve své okrajové oblasti ohnutá.

Obr. 2b ukazuje boční pohled na uspořádání různých desek i, 2. a poloskořepin 1' a 2 ' ' .

Na rozdíl od obr. 1 chybí na obr. 2 zobrazení bočního zadního výstupku 26 na okraji druhé desky 2. a výstřižek k umožnění vytvoření příložky 28 v přechodové oblasti mezi bočním zadním výstupkem 26 a oblastí 20 bez prolisu druhé desky

2.

Na obr. 3 je znázorněno topné těleso s ohnutými bočními plochami. Patrné jsou zejména oba úseky 2a , 2b druhé desky 2.i to znamená první úsek 2a a druhý úsek 2b. První úsek 2a má nelisovanou oblast 30 a první prolisy 3 1 , 32 druhé desky 2 , přičemž nelisovaná oblast 30 znázorňuje nulovou čáru lisovaného plechu. V kanálech 40 se vede topné médium. Dále jsou na obr. 3 patrné konvekční lamely 5 0 . K umístění topného tělesa na stěnu 7 0 slouží upevňovací zařízení 6 0, které zde není blíže popsáno. V těchto souvislostech se odkazuje na přihlášku stejného přihlašovatele č. 196 33 144.7, jejíž zveřejnění se tím zahrnuje do této přihlášky vynálezu.

·· · 4 • · 4 • · · * · 4 • · · ·«

V přechodové oblasti mezi prvním úsekem 2a a druhým úsekem 2b druhé desky 2., to znamená v další shora dolu probíhající nelisované oblasti 34 se na místě 17 spojí první deska 1. švovým svařováním s druhou deskou 2., Nelisovaná oblast

34, do které zařízení, je v prohloubenině, takže tím docílené svařováním méně přednostně šířku 8 mm, svařovací ho se přikládá protilehle součástí nelisovaného jsou změny k přiložení k místu 17 svařovací úseku a leží tím povrchu neočekávaně nápadné, Nelisovaná oblast 34 má což dostačuje šířce přizpůsobené zařízení pro švové svařování.

Vyboulenina docílená druhým prolisem 22 druhé desky 2 vybíhá průběžně z čela topného tělesa do boční plochy topného tělesa. Tento druhý prolis 22 druhé desky 2 přechází přechodovou šikmou plochou 2_1 a do oblasti 20 bez prolisu druhé desky 2., Vyboulenina tvořená druhým prolisem 22 druhé desky 2 přechází na bočních koncích druhého úseku 2b druhé desky 2. do zadního výstupku 26 . Oblast 20 bez prolisu je této oblasti blízké ke stěně 70 odděleně a tvoří jinou příložku 28/, která se oproti příložce 28 nevytvoří ohnutím na základě vertikálnáho vystřižení, nýbrž horizontálním vystřižením, takže se může jiná příložka 2 8' ohnout do vnitřního prostoru topného tělesa.

nelísovaného vytvořena v

Jak je již shora uvedeno, prvního prolisu 32 druhé desky 2 k optického vzhledu přednostně v téže druhého prolisu 22 druhé desky 2.

leží horní hrana dalšího zajištění odpovídajícího výšce, jako horní hrana

Obr. 4a obrácenou ke stěně výstupkem 2 6 druhé desky 2 se může jen ukazuje koncovou oblast 70 v druhém úseku 2b s a rovněž výstřižením 29 mezi druhým prolisem 2 2 a zadním výstupkem 2 6 . Na základě vystřižení 2 9 naznačená příložka 28 otočit do horizontální druhé desky 2 okrajovým zadním polohy, jak je znázorněno na obr. 1 • *· ·· ·· ·· • · · · • · ·· • ··· · fr • · 9 ·· ··

Obr. 4b znázorňuje alternativní provedení rohu, u kterého není .jiná příložka 2 8 ' horizontální, nýbrž .je ohnuta dovnitř topného tělesa. Aby to bylo možné, je při lisování vytvořeno jiné vystřižení 29'.

Podle stávajícího provedení byla vyboulení docílená v prvním a druhém úseku topného tělesa prolisy směrována ven. Prolisy však mohou být také nasměrovány dovnitř a mohou mít ve svém směru podle úseku odlišné nebo také po celém úseku žádné prolisy. Tak například první úsek druhé desky nemusí mít žádné prolisy, takže tvoří hladké čelo topného tělesa, K němu může být připojen druhý alespoň na svých částech dovnitř vylisovaný druhý úsek, který tvoří zbývající část čela topného tělesa a boku topného tělesa. V tomto případě se potom může vytvořit dovnitř směřujícími prolisy uvnitř ležící úložná plocha pro kryt topného tělesa, který se potom jednoduše položí na vnitřní prolisy. Dovnitř směřující prolisy v boční části, respektive v druhém úseku druhé desky mohou být vytvořeny také v manipulační podobě tvořící manipulační pánev pro dopravu topného tělesa nebo odklopení topného tělesa od stěny. Dovnitř vyčnívající manipulační pánev slouží potom současně k uložení krytu topného tělesa. Kryt topného tělesa nemusí být přitom na bočních dílech jenom položen, nýbrž také může být položen na dovnitř směřujících prolisech první desky, které jsou přednostně vytvořeny na čele topného tělesa k vytvoření meziprostoru pro topné médium. Tímto způsobem lze zajistit z venku, tj. z čelní strany a boční strany, zcela hladký výraz, až na manipulační pánev a jednoduše na dovnitř směřující výlisky položenou a z ní za účelem čištění opět jednoduše snímatelnou krycí mřížku.

Claims (35)

1. Topné těleso s první deskou (1} a druhou deskou (2), které navzájem přiléhají uvnitř prvního úseku (2a) a tvoří pomocí prvního prolisu (12, 31, 32) alespoň jedné 2 desek (1, 2) alespoň na čele topného tělesa kanál (40) k vedení topného média, přičemž druhá deska (2) je opatřena mimo první úsek (2a) druhým úsekem (2b) k vytvoření alespoň jednoho boku topného tělesa, vyznačující se tím, že druhá deska (2) je opatřena ve druhém úseku (2b) alespoň na boku topného tělesa druhým prolisem (22).

2. Topné těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhý prolis (22) a přednostně také první prolis (31, 32) má na svém horním konci ve shora dolů probíhajícím, respektive vertikálním průřezu stupňovitý tvar.

3. Topné těleso podle nároku 2, vyznačující se tím, že šikmá plocha (21), vytvářející stupňovitý tvar, je vytvořena v horizontálním směru nebo má vzhledem k horizontále sklon menší než 30°, zvláště přednostně 20°.

4· ··

4 4»· ··· · · • · ·

4 4 » «

4. Topné těleso podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že šikmá plocha (21) má zalomený tvar.

5. Topné těleso podle nároku 2 až 4, vyznačující se tím, že stupňovitý tvar na horním konci druhého prolisu (22) je vytvořen ve stejné výšce jako stupňovitý průběh prvního prolisu (12, 31, 32), přičemž hloubka je přednostně stejná.

6. Topné těleso podle nároku 2 až 5, vyznačující se tím, že hrana šikmé plochy (21) druhého prolisu (22) je vytvořena rovnoběžně s horní hranou druhé desky (2).

7. Topné těleso podle nároku 2 až 6, vyznačující se tím, že ···· «« · • ··· • · * • · • ·· · · · • · · • · · «*« ·· «· ·· · «· hrana šikmého stupně (11) prvního prolisu (12, 31, 32) je vytvořena rovnoběžně s horní hranou první desky (1) a/nebo druhé desky (2).

8 Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že druhý prolis (22) je vytvořen jak na boku topného tělesa tak i na čele topného tělesa.

9. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že druhý prolis (22) je vytvořen kolem rohu mezi čelem topného tělesa a bokem topného tělesa.

10. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že druhý prolis (22) je plošný, zejména pravoúhlý a je tvořen průběžným vyboulením obepnutým nelisovaným okrajem.

11. Topné těleso podle nároku 10, vyznačující se tím, že melisovaný okraj je vytvořen v přechodové oblasti mezi druhým úsekem (2b) a prvním úsekem (2a).

12. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že alespoň druhá deska (2) a přednostně také první deska (1) má první prolis (12, 31, 32).

13. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že první deska (1) přiléhá zevnitř na druhou desku {2 ) .

14. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že první deska (1) není vytvořena mimo první úsek (2a).

15. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v oblasti okraje prvního úseku (2a) • 9499

94 4 • ··

44 9 4 • 9 · • 9 9 9 • 9 9 • 4» 99 • · ·4

16 .

je vytvořena shora dolu probíhající a vně vyčnívající vyboulenina dalšího prvního prolisu (32) druhé desky (2), která sousedí se shora dolů probíhající, vně vyčnívající vybouleninou druhého prolisu (22), přičemž mezi vybouleninami obou prolisu (22, 32) je vytvořena v přechodové oblasti mezi prvním úsekem (2a) a druhým úsekem (2b) dovnitř přesazená další nelisované oblast (34).

Topné těleso podle nároku 15, vyznačující se tím, že vzdálenost obou vyboulenin je menší než 2 cm a přednostně činí mezi 4 mm a 12 mm.

17 .

Topné těleso podle nároku 15 nebo 16, že první deska (1) a druhá deska vybouleninami spojeny švovým svařováním.

vyznačující se tím, (2) jsou mezi oběma

18.

Topné těleso podle jednoho z předchozích vyznačující se tím, že první prolisy (12, 31, 32) prolisy (22) jsou stejně hluboké.

nároků, a druhé

19.

Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že první prolisy (12, 31, 32) tvoří rovnoměrně vzdálená žebra.

20 .

Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že druhá deska (2) má po obou stranách prvního úseku (2a) druhé prolisy (22), které jsou přednostně vytvořeny zrcadlové.

Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že druhá deska (2) má na svém druhém úseku (2b) na straně odvrácené od prvního úseku (2a) zadní výstupek (26) přesazený k vnitřní straně topného tělesa.

21 .

♦ A A • * · • A ·· výstupek (26) tvoří stínovou mezeru,

22. Topné těleso podle nároku 21, vyznačující se tím, že zadní

23. Topné těleso podle nároku 21 a 22, vyznačující se tím, že zadní výstupek (26) není lisovaný.

24. Topné těleso podle nároku 21 až 23, vyznačující se tím, že zadní výstupek (26) má dovnitř ohnutou príložku (28, 28').

25. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že první a druhý prolis (12, 31, 32, 22) jsou tvořeny vybouleními vystupujícími od topného tělesa.

26. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že topné těleso má kryt topného tělesa, který překrývá horní okraj desek (1, 2).

27. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že topné těleso má kryt topného tělesa, přičemž povrch prolisů (12, 22, 31, 32) navazuje na povrch krytu topného tělesa a připojení bez spáry je přednostně provedeno u provedení topného tělesa podle nároků 2 až 7.

28. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že topné těleso má kryt topného tělesa a alespoň jeden 2 prolisů (12, 22, 31, 32) je vytvořen k uložení krytu topného tělesa svými hranami na prolis (12, 22, 31, 32), přičemž kryt topného tělesa je přednostně uložen na stupňovitý tvar podle nároků 2 až 7.

29. Topné těleso podle nároku 26 až 28, vyznačující se tím, že kryt topného tělesa plošně přechází do vyčnívající plochy prvního a/nebo druhého prolisu (12, 31, 32, 22).

30. Topné těleso podle jednoho z předchozích nároků,

Λ ·**· « · ·· • · · • ·· vyznačující se tím, že desky {1, 2) jsou vytvořeny z jemného plechu.

31. Způsob výroby topného tělesa podle nároku 1 až 30, vyznačující se tím, že se

a) provedou při výrobě druhé desky (2) na materiálu k lisování, zejména na pásovém materiálu, alternativně první prolisy {31, 32) a druhé prolisy (22), načež se provede středové rozdělení druhého prolisu (22), takže jsou poloviny druhého prolisu (22) umístěny po obou stranách prvních prolisů (31, 32),

b) první deska (1) se spojí s druhou deskou (2) švovým svařováním,

c) druhý prolis (22) se ohne k vytvoření boční plochy topného tělesa kolem stanovené podélné hrany.

32. Způsob podle nároku 31, vyznačující se tím, že se střední rozdělení provádí v nelisované části,

33. Způsob podle nároku 32, vyznačující se tím, že se nelisovaná část vytvoří jako stínová mezera, ze které se při lisování později vystřihne dovnitř ohnutá príložka (28, 28 ' ) ·

34. Způsob podle nároku 31 až 33, vyznačující se tím, že se lisování prvního úseku (2a) provádí k výrobě žebrovitých prolisů taktovým razníkem.

35. Způsob podle nároků 31 až 34, vyznačující se tím, že se první deska (1) a druhá deska (2) navzájem svaří, přednostně švovým svařováním, v nelisované oblasti mezi prvním prolisem (12, 31, 32) a druhým prolisem (22).